Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 22. října

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. Dobrý den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnes budeme mluvit o hodnocení výzkumné činnosti Akademie věd a jejich ústavu za poslední pětileté období. Také o tom, zda je Česká republika financovat významné výzkumné infrastruktury a pana profesora se zeptám i a ten dnešní adrenalin. Takže ještě jednou, dobrý den, pane profesore.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A já se zeptám, my dnes ráno ve vysílání probíráme takové ty adrenalinové záležitosti, jak se říká lidově. Je také možné podle vašeho názoru ve vědě zažít nějakou adrenalinovou situaci?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. Já bych možná zmínil jiný typ adrenalinu, než třeba posluchači očekávají. Samozřejmě, že se může stát, že vědec se blíží ke konci verifikace, nebo jaksi s ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dokončení úkolu ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dokončení svého experimentu a najednou stojí před takřka poslední fází a říká si napjatě: vyjde to nebo nevyjde. Ale já bych řekl, že v poslední době bohužel nejvíc adrenalinu zažívají vědci v grantových soutěžích, protože dneska bez peněz z grantových agentur se žádný výzkum nikde dělat nedá. A takže podávají přihlášky grantových projektů a když se blíží termín, do kterého má grantová agentura rozhodnout o vlastně o budoucnosti toho výzkumu, nebo i toho samotného vědce na příští 3 nebo 5 let, to si myslím, že je docela značný adrenalin, ale mně se ten adrenalin zas tak moc nelíbí. Já si myslím, že ten systém v tomto smyslu není nastaven dobře. Takže to je paradoxně asi adrenalinový sport, psaní grantů a čekání na to, jestli ty granty vyjdou nebo ne.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře. Vás čeká, jako Akademii věd České republiky podrobné a přísné mezinárodní hodnocení jednotlivých ústavů. Co, obáváte se toho, nebo jak se na to připravujete?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já bych možná předeslal, že Akademie věd je jediná instituce zabývající se výzkumem v tomto státě, která se pravidelně už od 90. let a prakticky výhradně mezinárodně hodnotí. Čili my, pro nás je to opakovaný proces, každých 5 let hodnotíme výsledky našich ústavů, týmů za těch uplynulých 5 let. Takže obavy z toho určitě nemám. Je to proces, který máme zažitý. My se samozřejmě snažíme to hodnocení stále vylepšovat. Nikdo není dokonalý a určitě hodnocení, když jsme s tím začínali v těch 90. letech a později, tak mělo řadu nedostatků. Takže každé hodnocení se snažíme zlepšit. Vy jste to zmínil, je to hodnocení mezinárodní, čili i to ohodnocení, které proběhne v příštím roce za léta 2010-14, je hodnocení prakticky výhradně prováděné zahraničními odborníky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, a to jsem se chtěl zeptat právě, zahraniční odborníci obecně řečeno, ale co jsou, co je to za lidi vlastně, nebo mají nějaké renomé skutečně, že, že pak jejich hodnotí má, hodnocení má skutečně váhu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě. Tak vědecká komunita samozřejmě globální vědecká komunita je obrovská. Ale my se obracíme systémově na instituce třeba analogické v zahraničí. To znamená Akademie věd je institucí neuniverzitního výzkumu a existuje celá řada špičkových mezinárodních institucí, které se zabývají výzkumem a nejsou to přímo univerzity. V Německu třeba je to Společnost Maxe Plancka, Hellmonsödt společnost, Leibnizova společnost ve Francii Seneres a tak dále. Ale samozřejmě také se obracíme se žádostí o spolupráci na špičkové univerzity a na odborníky na těchto univerzitách. My oslovujeme mnoho set lidí, aby souhlasili, nebo případně nesouhlasili s tím, že by nám v tom hodnocení pomohli. Drtivá většina těch odpovědí je kladná. Oni sami procházejí také takovými hodnoceními, takže vědí, jak důležité to je. Čili určitě nemáme v úmyslu ani neoslovujeme nějaké now name, kdybych to tak řekl, to znamená lidi, kteří sotva něco napublikovali a my už je chceme vtáhnout do hodnocení. Jde v drtivé většině o renomované odborníky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená, že i ti hodnotitelé jsou hodnoceni.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, samozřejmě. To je jistá výhoda, protože i oni vědí, v Anglii, v Německu, ve Francii, ve Spojených státech, všude probíhá nějaké hodnocení, většinou na velmi dobré úrovni a oni vědí, jak je důležité vyhodnotit ten tým kvalitně, protože tomu týmu to dá řadu impulsů, i, i kritické hodnocení může být pro ten tým, pro tu instituci velmi důležité.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Já se ptám i proto, že často slyšíme i u nás v médiích, nebo někdy od některých politiků, že se dává tolik a tolik do, do vědy a výzkumu a jistě se, se tím myslí i jiné organizace než, než ty ústavy Akademie věd, ale samozřejmě i vaše. Proto se ptám, jestli toto mezinárodní hodnocení může být pro vás, a asi je, nějakým argumentem i ve vnitřních poměrech, řekl bych, v naší republice?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Samozřejmě. My to stále opakujeme, jsme jediná instituce, které, která takovýto typ hodnocení provádí. A neděláme ho proto, abychom se zabílili politikům, my bychom mohli akceptovat takovou tu u nás zavedenou metodiku, které se říká kafemlejnek, která sesype výsledky, nebo publikace, knihy, patenty a všechno do jednoho, do jednoho mlýnku, ten to semele a vyplivne na druhé straně body a peníze. To, to není hodnocení. To prostě se nedá vůbec nazvat hodnocením, to je jenom opravdu jakési semletí výsledků, čili my, ale my bychom to mohli dělat taky, ale my kvůli sobě samým, abychom kriticky vyhodnotili kvalitu ne ústavu, ale jednotlivých týmů v ústavech Akademie věd, provádíme hodnocení, které má opravdu mezinárodní standardy a které ta..., takovýmto způsobem je prováděno v těch civilizovaných zemích vesměs na západ od naší hranice.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. To poslední hodnocení, jestli to dobře chápu, bylo zhruba před 5 lety ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A máte nějaký příklad, nebo, nebo jaké, jak jsme vlastně dopadli, tak zhruba, obecně před těmi 5 lety? Dá se to nějak...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, samozřejmě my jsme se snažili srovnávat úroveň výzkumu v Akademii věd se světovou špičkou. To je ostatně i cílem toho připravovaného hodnocení. My nechceme říkat, ten, tento náš tým, nebo tento náš ústav je nejlepší v České republice, je třeba lepší než obdobné týmy na univerzitách. To nemá valný smysl. Věda je globální disciplína a my se musíme srovnávat v mezinárodním měřítku. Čili my jsme chtěli a chceme i tentokrát po těch hodnotitelích, aby byli kritičtí a aby třeba neměli tendenci a oni ji někdy v dobrém slova smyslu měli, říkat, podívejte se, co vy vyprodukujete za ty mizivé peníze, které do té vědy jsou vkládány, protože ve srovnání s vyspělými evropskými státy dáváme na vědu poměrně málo, my jsme pořád pod průměrem evropské 27, čili oni měli tendenci říkat: vy vlastně za to, co do té vědy dává stát a, a firmy, vyprodukujete hodně. Ale my jsme chtěli ne, toto není kvalitní hodnocení, nedívejte se na peníze, nedívejte se na to, jestli ty ústavy jsou chudé nebo bohaté a řekněte nám, jestli ten výzkum snese srovnání se světovou kvalitou. A samozřejmě jako ve všech disciplínách a všude existuje průměr, existuje nadprůměr, podprůměr, čili máme týmy naprosto špičkové, srovnatelné se světovou kvalitou, máme týmy průměrné, ale to není nic negativního, protože jde o to, jak vysoko je ten průměr, jak kvalitní jsou ty průměrné týmy. A i ty naše průměrné týmy patří, nebo jsou mnohdy daleko lepší než ostatní týmy třeba v tomto stát. Pak samozřejmě máme týmy podprůměrné v tom našem srovnání a tam do to..., má určité dopady finanční. To znamená, my třeba těm ústavům, kde je těch průměrných týmů víc, dáme potom hodnocení méně peněz, ale zase na druhé straně se snažíme podívat se na důvody, proč ty týmy třeba jsou zrovna pod průměrem, nebo proč nepublikují tolik jako týmy jiné. To z žádného kafemlejnku nedostanete, to musí být to takzvané /nesrozumitelné/ hodnocení, nebo, neboli hodnocení posuzovatelem i přímo na místě.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže na ty peníze byste se mohli vymlouvat, ale neděláte to, jak jste řekl, samozřejmě. Obecně myslím.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne, v tomto, v tomto kontextu to nemá smysl. My si, ne stěžujeme, ale říkáme, ano, je to objektivní fakt, věda u nás nemá dostatek peněz, navíc ty peníze nejsou dobře distribuovány mnohdy, ale to, že jsme pod průměrem Evropské unie, financování vědy, to je prostě fakt, ale my se nehodnotíme proto, abychom říkali, že jsme pod průměrem financováni. My chceme vědět, jak na tom jsme kvalitou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ještě se zeptám, pane profesore, jestli se nepletu, tak Akademie věd České republiky má 54 ústavů. Je to, je to hodně, nebo málo, nebo, nebo vlastně není rozhodující, kolik těch ústavů je, ale vlastně jak jsou třeba výkonné a podobně?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak samozřejmě i na toto téma se v Akademii vedla debata. My slyšíme mnohokrát názory zvenku, někdy celkem úsměvné, protože za nim nestojí žádný kvalifikovaný odhad, žádný kvalifikovaný názor. Máme 53 výzkumných ústavů, výzkumných pracovišť. Jejich velikost sahá od poměrně velmi malých, třeba v oblastech humanitních věd jsou některé poměrně malé ústavy. Na druhé straně máme třeba ústav fyzikální ústav Akademie věd, který má přes 700 lidí, teď ještě je to ústav, který se stará o ten velký projekt toho obřího laseru, takže tam samozřejmě i ten počet pracovníků narůstá. Čili to spektrum je široké a zdánlivě od stolu řečeno by nebylo nic jednoduššího než říct, těchhle těch 20 malých ústavů sloučíme do jednoho. Tak my jsme si vždycky kladli otázku, co bychom tím získali. Ušetřili bychom pár, pár platů těch ředitelů, protože byl by ředitel jeden. To je sice hezké, ale stejně ta struktura toho ústavu by musela být vícestupňová a my jsme nakonec po zvážení všech pro a proti, zkonstatovali, že bychom tím nic tak zvláštního nezískali. Já si myslím, že není důležité, jestli máme těch ústavů 53, mimochodem ve zmíněném Německu je v tom neuniverzitním výzkumu asi ke 200 ústavů. Takže, když by se to srovnalo, není to nic, nic naprosto netypického.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy jste zmínil obří laser, takové velké pracoviště, které máme v České republice. Mohl byste přiblížit toto, toto velké pracoviště?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já vás musím lehce opravit. My ho ještě nemáme ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale budeme ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
My ho budujeme, ale máme například už jednu jeho součást, vlastně takovou integrální částí toho velkého projektu, který se jmenuje ELI, je to vlastně akronym pro obří laser, extrémně výkonný laser, tak součástí toho projektu je třeba projekt který má akronym Heiles, je to taky laser, laser, nebo soustava menších laserů, které by měly jednak sloužit v rámci experimentů na tom velkém laseru, měly by také se něm, na tomto pracovišti Heileis vyvíjet lasery a části optiky laserové pro ten velký obří laser. Čili Heileis už stojí a běží. Velký laser, ten akronym ELI se teď buduje, nebo dobudovává, už je postavená budova a začne se vybavovat, začne se, nebo dostavuje se budova, začne se vybavovat, spuštění toho celého systému je vlastně naplánováno na rok 2017, což už je za dveřmi, takže ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je za dveřmi, ano.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Takže, takže Dolní Břežany se dočkají světového unikátu, skutečně velké výzkumné infrastruktury.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. A je naše malá republika, Česká republika schopna financovat tyto, tyto velké projekty? Reaguji i na to, co jste řekl na začátku, že těch peněz zas tolik nemáme.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
O tom se vede teďka velká debata na různých úrovních. Na úrovni vlády, na úrovni rady vlády pro výzkum, na úrovni ministerstev. Já jenom připomínám, že v době, kdy se ta centra plánovala v rámci operačního programu výzkum a vývoj pro inovace, to bylo někdy kolem roku 2008, když se všechna tato centra na papíře sestavovala, tak byl optimistický předpoklad vládní, že se meziročně bude navyšovat rozpočet na, na vědu a výzkum o 2 miliardy korun. V té době byl asi 23 miliard, dneska jsme na 26. Měli bysme být někde na 36, 38. Čili to je jeden aspekt. To znamená těch peněz do toho systému nešlo zdaleka tolik, jak se předpokláda..., předpokládalo, když ta centra byla budována. No a teď máme asi 48 center vybudovaných z toho v rámci evropských strukturálních fondů a najednou se objevují hlasy a říká, které říkají: no ale vlastně my, my to neutáhneme, my s tím stávajícím rozpočtem na vědu to nemůžeme dost dobře utáhnout. No, já si upřímně řečeno taky myslím, že s tím současným rozpočtem na vědu se to utáhnout nedá, ale já říkám, státe, proboha, tady vznikly unikátní infrastruktury, unikátní výzkumné ústavy vlastně, které jsme vybudovali za evropské peníze, rozpočet státní rozpočet je ve srovnání s nějakými 2, 3 miliardami vlastně obrovský. Já vím, že každý chce a že ten státní rozpočet se stává z těch drobností, ale znovu připomínám, že ty infrastruktury byly budovány za určitého předpokladu, ten předpoklad se nenaplnil kvůli vládám. Díky neochotě, neschopnosti vlád a tak dále. A teď stojíme před problémem, jak dál. Takže dobře, kriticky vyhodnoťme, které z těch infrastruktur jsou životaschopné, ale říkal jsem to i panu premiérovi, jen proboha nepřijímejme žádná unáhlená rozhodnutí. Navíc bychom museli vracet spoustu peněz do Bruselu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. A takové to další centrum se jmenuje Biocev, jestli to říkám dobře. To, to se zaměřuje na to, nebo bude zaměřovat,

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Biocev je společný projekt Akademie věd a Univerzity Karlovy, nebo, nebo několika ústavů Akademie věd a některých fakult Univerzity Karlovy. Vzniká ve Vestci u Prahy a je to vlastně biomedicínské a biotechnologické centrum, které by mělo zkoumat záležitosti, jak z názvu vyplývá, související s biomedicínou, biotechnologiemi, čili vlastně oblast velmi zajímavá a v současné době velmi dynamicky se rozvíjející. Vzniká spousta nových firem, které se v tom, v té oblasti bio pohybují a my si myslíme, že ten, to výzkumné centrum, představme si ho jako nějaký ústav střední velikosti, není to nic, nic, žádný obří hangár nebo něco, co by se nedalo uchopit, prostě jsme přidali ke stávající struktuře ústavu, v České republice je jeden navíc, tak znovu říkám, není to nic takového, aby se to za rozumné politiky nedalo ufinancovat. Museli jsme vymístit tyhle ty infrastruktury za Prahu, protože Praha, jak víme, nebyla, nebyla akce..., nebylo možné akceptovat v Praze strukturální fondy, bohužel Praha z toho byla vyloučena, takže tím vznikla taková trochu komická situace, že jsme ty infrastruktury vytěsnili těsně za hranice Prahy.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak i v některých zemích to tak bývá, že ten, tyto větší instituce jsou za ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já, já si na to nakonec nestěžuji, protože vypadá to, že třeba spolupráce mezi tím obřím laserem a tím biomedicínským centrem už probíhá a ony nejsou tak geograficky tak daleko od sebe. Takže tam vznikne možná nějaké takové laserovalley a biomedicalvalley.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, já se zeptám na takovou věc, která možná leckterého posluchače taky napadne, jak, jak je, nebo může být Adamie věd České republiky, nebo některé ústavy, pracoviště, prospěšné řekněme veřejné správě v oblasti řekněme sociální, důchodové a podobně?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, vaše otázka vlastně souvisí do značné míry s tím, co Akademie věd připravuje, je to už v konečné fázi, a je to nová strategie Akademie věd. My ji, nebo má akronym, nebo název Av, Strategie AV 21 a je to vlastně strategie pod mottem, které je, myslím, docela dobře charakterizuje, špičkový výzkum ve veřejném zájmu. My bychom rádi daleko více z toho našeho špičkového výzkumu využili výsledky v aplikacích a ty aplikace ne..., nemusí být nutně jenom pro sféru průmyslovou, my, my máme samozřejmě spolupráci s celou řadou institucí, ale chceme to taky využít pro státní správu, to znamená připravujeme, připravujeme třeba programy typu efektivní veřejná politika, kde sdružujeme ústavy typu národohospodářského, sociologického, ale nejenom a chceme nabídnout státní správě, veřejnému sektoru kvalifikované studie, kvalifikované odhady. Všichni víme, že politici se mnohdy rozhodují na základě velmi špatných informací. A my si myslíme, že jsme instituce, jako Akademie věd, která propojuje synergicky celou řadu disciplín, takže jsme schopni nabídnout tomuto státu, této zemi hodně kvalifikované výsledky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Můžete uvíst něja..., nějaký příklad, co by to mohlo například být, v jaké oblasti? Vy jste to možná už naznačil před chvílí.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, já bych se nerad držel jenom té, jenom třeba té oblasti ekonomicko-sociolo..., sociologické, ale i tam, jak říkám, existují poměrně značné potřeby státní správy pro kvalifikovaný odhad, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost, jak, jak to bude vypadat s pracovním trhem. Na, na tato témata nejsou u nás žádné kvalifikované specializované instituce a my si prostě myslíme, že jsme schopni tady leccos udělat. Ale já bych možná zmínil třeba ještě program kvalitní život ve zdraví i nemoci. To je velmi průřezový program, který se zabývá nemocemi, stárnutím populace a který vlastně propojuje na jedné straně biomedicínské disciplíny, fyziologii až k právníkům, k sociologům a k ekonomů, protože problém stárnutí, problém chorob a stárnutí populace je do značné míry problém ekonomický, sociologický, psychologický. Takže to by mohl být taky jeden z velmi zajímavých programů. Mimochodem ty programy v rámci té naší strategie by neměly produkovat primárně nějaké skvělé výsledky publikované v supermezinárodních časopisech. Jejich výstupy by měly být vysloveně prakticky orientované. V tomto případě studie, doporučení, publikace využitelné pro státní správu, ale samozřejmě taky v jiných typech programů, třeba efektivní zdroje a využití energie, patenty, licence, spolupráce s průmyslem. Takže to je docela velký posun v činnosti Akademie věd, kde kromě toho špičkového základního výzkumu chceme taky nabídnout tomuto státu daleko víc, protože na to máme.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak to je velice chvályhodné. Vy jste zmínil to, tu činnost publikační. Na to se chci zeptat. Nakonec sedíme v médiu, veřejnoprávním médiu. Jaké, jaké má Akademie věd České republiky zkušenosti s publikováním ře..., dejme tomu výsledků? Mám totiž někdy pocit, že když čteme běžný tisk, nebo běžné servery, že se tam objevují různé senzace, ale přece vy i jako Akademie věd také přinášíte velice často různé výsledky, které, kterých jste dosáhli. Jaké jsou ty zkušenosti s médii?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, standardní způsob publikace ve vědě je buďto publikace v kvalitním mezinárodním časopise, nebo formou monografie, pokud možno vydávané třeba v prestižních nakladatelstvích. To jsou standardní cesty publikace, které se vlastně k běžnému posluchači, čtenáři, konzumentovi médií vůbec nedostanou, protože jsou vysoce odborné. Ale na druhé straně Akademie věd a nejenom Akademie věd si je vědoma toho, že musíme vědu popularizovat, musíme ji přibližovat té širší veřejnosti a tam, myslím, dělá Akademie věd obrovský kus práce za chvíli vypukne další ročník velmi úspěšného festivalu Týden vědy a techniky. My už jsme ten týden prodloužili na 14 dnů, to je doba, kdy budova na Národní, anebo na..., naše ústavy praskají ve švech. Ale nejenom my, už jsme ten festival roztáhli do celé republiky, spolupracujeme s vysokými školami, s muzei, s observatořemi, takže jsme si vědomi toho, že nejenom kvalitní publikací živa je věda, ale také věda potřebuje dorost, věda potřebuje přitáhnout lidi a tam ta popularizace hraje klíčovou roli.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak my samozřejmě jako Český rozhlas se můžeme pochlubit mimo jiné legendárním pořadem Meteor, jistě asi ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To, je to pořad úžasný. Já musím říct, že jako člověk, který ho konzumoval už od dětství a poté měl štěstí v něm vystupovat, to považuji za fenomén. Takže Meteor je opravdu něco, něco specielního.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak to opravdu rád slyším. A úplně poslední věc. Možná s tím souvisí samozřejmě i takzvaná Noc vědců. To je taky taková asi akce podobného typu, popularizační.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě. Víte, na jedné straně někomu může připadat dělat Noc vědců, jako něco trochu pošetilého, proč tahat lidi do ústavů, nebo někam ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ještě v noci.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
V noci. Ale víme sami, je Noc kostelů, Noc muzeí, ono ten parametr noci se do té propagace docela přirozeně zabudoval, lidi mají pocit, že když navštíví ty instituce v noci, že to má takový zvláštní půvab. Já si myslím, že to je marketingový tah, ale je to tah velmi dobrý a navíc, jak víme, v noci drtivá většina lidí, pokud nepracují na směny, mají čas, takže mohou přijít. Během dne je to horší.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, to je pravda. Tak dnešním hostem byl profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Já vám děkuji, přeji hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já děkuji za pozvání.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Mějte se moc hezky. No a zítra bude hostem tohoto pořadu prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. Přeji všem posluchačům hezký den a na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.