Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 29. října

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Budeme mluvit například o vznikající Národní radě pro vzdělávání, o jedné z prvních transplantací srdce u nás v Československu, v České republice, o vakcíně proti ebole nebo o takzvaných technických školkách. Pane rektore, ještě jednou dobrý den. Já bych se vás nejdřív zeptal na ten včerejší svátek, co pro vás vlastně znamená výročí vzniku Československa?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak 28. říjen pro mě osobně znamená vznik samostatného Československa, kdy z iniciativy Tomáše Garriuga Masaryka, Edvarda Beneše a Rastislava Štefánika a dalších při jednáních ve Washingtonu, v Paříži bylo umožněno vlastně po 300leté habsburské nadvládě u nás vznik samostatné Československé republiky, která vytvořila vlastně základ současného našeho státu, takže vnímám tento svátek jako jeden z nejvýznamnějších dnů české historie vůbec a ukázalo se, že vznik Československa z hlediska ekonomiky a prestiže mezi dvěma světovými válkami byl oprávněný, protože Československo tehdy patřilo ať v průměru, i samozřejmě v ekonomice k zemím, které byly na špici, nejen v Evropě, ale i ve světě.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Samozřejmě ten podzim je vůbec ve znamení různých svátků, blíží se také 17. listopad, ale se dostanem, ještě se zeptám, a na to se vás samozřejmě zeptat musím, vy jste na to včerejší setkání na Hradě nepřišel jako řada dalších rektorů. Jaké je vaše stanovisko vlastně k tomu nepozvání některých vašich kolegů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Česká konference rektorů se k tomu vyjádřila před týdnem a jedním dnem, kdy tedy bylo oznámeno, že 2 kolegové, a to rektor Masarykovy univerzity a rektor Jihočeské univerzity pozváni nebyli. Mně osobně, já toto považuji za nešťastné, protože státní svátek, který při setkání na Pražském hradě se setkávají představitelé institucí, nikoliv tyto osobnosti, takže jsou tam vlastně většina představitelů, kteří v tom sále seděli, tam byli nikoliv tak, jak se jmenují, ale jakou funkci zastávali či samozřejmě zastávají jako bývalý pan prezident Klaus nebo paní Havlová, ale bylo to z titulu téhle funkce a ty události, které byly v loňském roce, které vlastně k tomu, vedly k tomu zapříčinění, a to, jak na Masarykově univerzity, kde v době před volbami panu prezidentovi nebylo umožněno vystoupení, tak zásadní reakce kolegy Grubhoffera z Jihočeské univerzity, tu primárně nejmenování docenta Putny profesorem, ty emoce samozřejmě vyvolaly a já spíše ze slov pana prezidenta z jara letošního roku jsem vycítil, kde to označil při jednom vystoupení v Karolinu, jako že to je pěna dní, že je tento příběh, nechci říkat zapomenut, ale upozaděn a že tedy se všichni společně s ostatními sejdeme na Pražském hradě, takže já osobně toto považuji za nešťastné. Když se provádí jakákoliv, jakékoliv rozdělování mezi těmi, kdo je dobrý a kdo je zlý a myslím si, že je zde také určitá míra velkorysosti.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane rektore, blíží se 17. listopad, což je vlastně dvojnásobný studentský svátek, jak se Univerzita Karlova připravuje na toto výročí?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Jsem rád, že jste zmínil, že je to dvojnásobný studentský svátek, protože v myslích většiny našeho obyvatelstva je pevně ukotven 17. listopadu roku 1989 a na ty listopadové události roku 39 řada lidí zapomíná. A přitom vlastně ten listopad roku 39 byla vlastně taková první demonstrace síly nacistů proti inteligenci, proti českému národu popravou studentských vůdců a následně tedy byl vyhlášen Mezinárodní den studenstva v Londýně jako uctění vlastně památky boje studentů proti zvůli a proti bezpráví. Výročí, která jsou, si samozřejmě Univerzita Karlova připomene několika událostmi, na které se připravujeme. Je to setkání a beseda s účastníky listopadu a s panem premiérem 15. listopadu na právnické fakultě, kterou organizujeme a organizuje studentský spolek Všehrd a samozřejmě 17. listopadu dopoledne jsou, řekl bych, tradiční pietní akce, jak tedy před Hlávkovou kolejí, tak tedy na ruzyňském popravišti. Spolu se studenty se také účastníme pietní akce v Žitné ulici se Studentskou unií vysokých škol a odpoledne budeme otevírat výstavu Listopady v křížové chodbě Karolina, kde chceme připomenout veřejnost obě dvě ty události s různými multimediálními sekvencemi a dobovými dokumenty, jak z roku 39, tak z roku 89 a odpoledne, a to bych rád pozval na shromáždění na Albertově, ti, kteří tam před 25 lety byli, já jsem se té listopadové akce účastnil před 25 lety a věřím, že se tam setkáme a zavzpomínáme na ty události, které vlastně nastartovaly změny v České republice. Bude také beseda se studenty a představiteli státu na právnické fakultě a večer 17. listopadu společně s Hlávkovou nadací budeme mít slavnostní shromáždění a koncert v Karolinu a 18., protože to začínali vlastně teprve se rodit, bych řekl, v Praze a teprve po několika dnech se to začalo šířit po tehdejším Československu, budeme mít slavnostní představení spolu s Národním divadlem ve Stavovském divadle, a to Havlovu Zahradní slavnost. Takže 18. listopadu roku 2014 herci budou hrát, před 25 lety začali stávkovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je pravda, že 17. listopadu, který si připomeneme za pár dní, vlastně všechno teprve začínalo, přesně tak. Pane profesore, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek navrhuje zřídit takzvanou Národní radu pro vzdělávání. Co by to vlastně mělo být za orgán? Čistě poradní nebo nějak i výkonný?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já jsem byl osloven asi před měsícem panem ministrem Chládkem, abych byl členem této rady, která se má tvořit a která se v tuto chvíli tvoří. Cílem, které aspoň mně jsou známy, měl by to být orgán, který by se měl věnovat koncepci vzdělávání, a to průřezově tedy od, bych řekl, předškolního vzdělávání až po to celoživotní, kdy samozřejmě ta doména je na ty tři stupně nebo to hlavní jsou samozřejmě ty tři stupně vzdělávání - základní, středoškolské a vysokoškolské vzdělávání, protože ten koncept vzdělávání musí na sebe navazovat a nelze na ty systémy hledět odděleně. Co vím, měli by v té radě zasednout zejména tedy odborníci, lidé, kteří se vzděláváním mají zkušenosti, a to nejen jaksi bych řekl teoretickou, ale i jaksi tu praktickou a měl by to být určitý koncepční orgán. Jsou státy, kde podobné instituce jsou zřízeny ze zákona, jsou země, kde jsou to poradní orgány ministrů, poradní orgány vlády a podobně, takže těch konceptů, jak legislativně, bych řekl, takový orgán ukotvit, je samozřejmě celá řada, ale je důležité, kdyby v České republice něco vzniklo, co nebude úplně přímo závislé na politických garniturách, a to z jednoho důvodu, já, když jsem 7 let dělal děkana 1. Lékařské fakulty, tak za těch 7 let jsem poznal 7 ministrů školství, mládeže a tělovýchovy, a to jenom, když si toto spočítáte, když každý z nich přišel s nějakými představami a začne je chtít realizovat a ještě jsme v Čechách, takže vždycky platí, když přijde nový šéf, tak se to často vymění ta instituce někdy až k základům, tak je pak něco obtížné tvořit a berme, jestliže počítáme celý vzdělávací cyklus, tak hovoříme o cyklu, který není ani jeden rok, ani dva roky, ale hovoříme o skoro 15 letech. Jestliže vezmeme 9 let základní školství, 4 roky střední stupeň a pak třeba 3 roky bakalářský stupeň, tak, jestliže se tady nějaká změna započne, tak samozřejmě ty plody bude někdo sbírat třeba až za 10 let.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ne, právě na to jsem se chtěl zeptat, že těch změn ve školství bylo, nebo aspoň byly různé pokusy úspěšné, neúspěšné, možná i prostřednictvím toho, že se ti ministři střídali, to znamená tato národní rada by měla nějak přinést další změny, nebo jak to vidíte vy?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já osobně, tak určitě některé změny jsou potřebné. Já se domnívám, že není vhodné, a to v jakékoliv oblasti, nejen ve školství, dělat změnu pro změnu, ale dělat změny na základě, bych řekl, tvrdých dat, údajů, které jsou nejen u nás, ale i ze zahraničí a spíše než pro revoluční změny, jsem pro změny evoluční, které jaksi ten život kolem nás přináší. Jednoznačně se ukazuje, že ten koncept opuštění jaksi a zjemnění té matematiky asi koncept dobrý nebyl. Řada, v řadě zemí, hovořil jsem například s premiérem Spolkové republiky Sasko, kde mají povinnou matematiku jednoznačně, a ta země patří v rámci spolkových zemí z hlediska vzdělávacího systému na špici v Německu. Ona ta matematika má jednu vlastnost, že trénuje také logické myšlení a logické uvažování. Druhá stránka té mince je, jak tu matematiku učíme, že jo. To je, aby byla prostě, ukázala žákům a studentům její potřebnost na reálných životních situacích a ne abstrahovaných příkladech, takže to je třeba jedna z těch otázek, která je a určitě se domnívám aspoň já, pokud v té radě budu jmenován, protože jmenování žádného člena, pokud vím, neproběhlo, já jsem zatím dal tedy souhlas s tím, že v té radě jsem připraven působit, tak věřím, že bude směřovat k nějaké dlouhodobé koncepci a aplikovat to, co, o čem víme, že se v té minulosti nepovedlo a bude to spíše to, ty úpravy, které jsou potřebné i z hlediska konkurenceschopnosti České republiky, nových poznatků, i ze způsobů vzdělávání, protože dostáváme, ty technologie, které přicházejí, zobrazovací, které mohou tu výuku výrazně studentům a žákům přiblížit, studium buňky, různé modelace, různé historické události, tak mohou samozřejmě tu výuku výrazně zkvalitnit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže vlastně jste i odpověděl na jednu z otázek, kterou jsem také chtěl položit, zda má být ta matematika vlastně povinným maturitním předmětem. Ale je to pravda, že asi je o tom, jakým způsobem se ta matematika vyučuje. Já vím, že kdysi existoval meziškolský obor filozofie - matematika, to znamená, že asi to není jenom tak, že by matematiku se dobře učili ti technicky zdatní lidé, ale je to logika a podobně.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak. Jedná se ta matematika, určitým způsobem tříbí logiku, podobně jako dříve na těch školách to byla latina, která také má velmi logickou a jasnou strukturu a samozřejmě to, aby něco mohlo býti povinné, tak musí být, bych řekl, kvalitně vyučováno, o tom je třeba vést diskusi, ale vím, že jsou připraveni a na některých školách se ta matematika vyučuje novým způsobem, bych řekl, atraktivním pro ty žáky a de facto každý si potřebujeme něco spočítat, jaký třeba budeme mít důchod nebo jaký jsou úroky v bance a samozřejmě nemluvím o tom, jestli nás někdo neošidil v obchodě.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Ministr Chládek také navrhuje, a to možná může být také součást jeho záměrů do budoucna, vznik takzvaných technických školek, jaksi za účelem podpořit zájem o technické obory, nejenom teda ty vysokoškolské nebo třeba i učňovské, jak vy vidíte tento nápad, pane rektore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já se domnívám, že výuka obecně ve školkách, ať se jmenují jakkoliv, by měla být pestrá, která by měla v tom předškolním roku, v předškolních letech u těch dětí rozvíjet všechny dovednosti, to znamená kreslení, umění, zvířata, přírodní vědy, technické vědy a samozřejmě s čím se teďka setkáváme, že ty technické dovednosti, já říkám, nejsem odborníkem na základní školství, ale tak pozoruji, nebo co si čtu v těch odborných publikacích, je to, že řada dětí i na základních školách má problémy s drobnou motorikou, něco si opravit, něco zašroubovat, něco vytvořit, takže já si myslím, že takové ty hry, dříve to bylo pracovní vyučování nebo dílny a nevím, v jakém stavu jsou, v současné době určitě můžou podpořit v těch dětech i ten zájem o ty technické vědy, ale vím, že třeba Technická univerzita v Liberci dělá takzvanou dětskou univerzitu právě zaměřenou na ty technické vědy, to už je teda na školáky zaměřeno, nikoliv na předškolní věk, a je o to velký zájem, takže je to třeba i na těch vysokých školách, aby u těch školáků nebo středoškoláků podněcovaly zájem a vlastně přibližovaly ty přírodní vědy více, že to není jenom takový strašák, který někdy před těmito obory je.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane rektore, zeptám se vás na váš názor na takové výročí, které vlastně bylo před týdnem, kdy to bylo 30 let přesně, kdy došlo u nás v pořadí k třetí transplantaci srdce, ale zajímavá tahle, tato transplantace je tím, že vlastně pacient dodnes žije.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak transplance různých orgánů a srdce, že jo, Christiaan Barnard, který ji provedl poprvé, a velmi brzy potom kolegové z IKEMu a v Brně, kde jsou významná transplantační centra, provedli také transplantaci srdce a dalších orgánů, protože ledviny, langerhansovy ostrůvky, plíce se provádějí. Já bych hlavně chtěl popřát panu Sekalovi hodně zdraví a ať mu do dalších třeba 30 let to srdce vydrží.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To přejme.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to je asi to nejdůležitější. A samozřejmě v té medicíně a nejen v transplantologii je to vždycky něco mezi nebem a zemí, protože lékaři se snaží, aby orgány vydržely co nejdéle. Je zde samozřejmě otázka zdravotního stavu toho pacienta jiné nemoci, který ten člověk může mít, a to při té šťastné souhře náhod, jako je v tomto případě, že člověk žije 30 let s transplantovaným srdcem. Někdy bohužel ta medicína není tak úspěšná a jsou samozřejmě pak další možnosti, jak toto řešit, takže byl to velký úspěch československé medicíny, kdy toto provedli kolegové z IKEMu a kteří samozřejmě provádějí od té doby mnoho a mnoho stovek, možná tisíců transplantací, určitě tisíců transplantací srdce a dalších orgánů.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já si myslím, že možná my, my jako Češi, jsme možná málo hrdí na naše zdravotnictví. Asi vy byste lépe dokázal srovnat, že samozřejmě těžko vás budu nutit k otázce v jakém pořadí na světě, ale že rozhodně Česká republika nepatří někam na chvost v úrovni zdravotnictví.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak české zdravotnictví je velmi kvalitní, co se týká péče o pacienty v různých oborech medicíny, a pravda, jak jste zmínil, trošku není zvykem a nejen o zdravotnictví a nevím, jestli je to vina někdy třeba médií, že se nemluví o těch pozitivních věcech. Když otevřete noviny, tak vidíte tragédie, neštěstí, různé kauzy či pseudokauzy, ale nedozvíte se vlastně, že se něco někomu povedlo, pokud to nemá alespoň trošku nádech nějaké senzacechtivosti a podobně a nejsem si tím úplně jist, jestli ti lidé by si taky občas něco nechtěli přečíst pozitivního, protože určitě třeba k tomuto výročí transplantace jsem neviděl palcové titulky v novinách. A jiných a jiných a z jiných oblastí činností u nás v zemi, takže to není jenom medicína, ale jistě řada věcí z oblasti průmyslu, zemědělství, vědy, umění. To nejsou titulky na předních stránkách novin, pokud vůbec tam nějaký článek vznikne. Samozřejmě to, je, nás jako tíží v tom zdravotnictví, je dostatek finančních prostředků, na jedné straně zdravotnictví a jako zase každá jiná oblast lidské činnosti má své rezervy, na straně druhé, když se podíváme na podíl HDP, které jaksi má české zdravotnictví a jiné státy v Evropě a co za to vlastně český občan dostává, tak si někdy říkám, že je to skoro zázrak.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, ještě bych se vrátil k transplantaci srdce, mám tady před sebou zprávu, že v Austrálii poprvé transplantovali takzvaně mrtvé srdce, to znamená zřejmě, já aspoň laicky to chápu tak, že to bylo srdce, které už přestalo jaksi bít po zástavě krevního oběhu. Jak toto považujete za zvláštní nebo možnou cestu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak přesně, jak jste řekl vy, většinou to srdce je odebíráno z dárce, kdy je prokázána mozková smrt, to znamená prokazuje se to několika způsoby, kdy vlastně mozkem už přestane téci krev, ale samozřejmě moderní medicína je schopna si udržet prokrvení už bych řekl těla toho dárce po nějakou dobu, kdy pak se může rozhodnout o té transplantaci těch orgánů, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky, a je to z toho důvodu, že ty tkáně jsou jaksi okysličené a čím samozřejmě je ta doba od toho odběru a do darování co možná nejkratší a čím samozřejmě ten proces toho okysličení je lepší, tak je zase lepší šance, že ten štěp bude a ten transplantovaný orgán bude lépe samozřejmě a déle třeba fungovat. Tady ten příběh z Austrálie ukazuje to, že vlastně zhruba po dobu 20 minut už to srdce nepracovalo, to znamená nebylo funkční, nebylo, samozřejmě neběžel tam tedy krevní oběh. Je to nová věc, o které samozřejmě budou jistě odborníci diskutovat a uvidíme, za jakou dobu se ukáže, jak to srdce u toho dárce bude fungovat, jo. Je to, samozřejmě hledá moderní medicína různé možnosti, jak zachraňovat lidské životy a ne vždy je možné ten optimální stav, o kterém jsem mluvil, to znamená dárce, u kterého srdce funguje a běží tedy krevní oběh udržet, tak se samozřejmě hledají možnosti, jak využít třeba orgány, kde bude určitá prodleva, takže čas ukáže, jsou to zprávy z minulých dní, takže uvidíme, jak se samozřejmě dárci bude dařit a jak dlouho ten orgán bude fungovat a jaké třeba bude mít komplikace, otázku nekrózy či nějakých jiných procesů v tom srdci, takže o tom, jestli to funguje či nefunguje, si můžeme povědět za rok a možná spíše za 5 let.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže já zůstanu u zdravotnických témat, zase objevila se zpráva, že nejpozději na jaře příštího roku by mělo být dostatek vakcín proti ebole, což je samozřejmě dobře, ale přece ten výzkum takové vakcíny jistou dobu trval, teď se určitým způsobem urychlil, myslíte, že to je způsobeno pouze tou epidemií, nebo jsme se dostali do nějakého stádia, světové zdravotnictví, kdy tato vakcína bude na světě?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě ten výzkum probíhá, vždycky pro nějakou činnost je třeba nějakých impulsů a samozřejmě ta epidemie, která vypukla v Africe s ebolou, je mocným impulsem a samozřejmě tlakem na společnosti, které ty vakcíny vyvíjí, aby zintenzivnily výzkum a začly se provádět klinické zkoušky. Ono vždycky u těch testování a samozřejmě i testován těch vakcín, to platí dvojnásobek, je vždycky zvýšená opatrnost. Samozřejmě v takovýchto vypjatých obdobích se mohou některé testy zkrátit, urychlit a provádět vlastně to klinické testování, takže samozřejmě ta epidemie je určitým impulsem, má to zázemí určitě a podhoubí v hygienické situaci, ve stavu samozřejmě i výživy toho obyvatelstva, hygienických návycích, zdravotního systému, který samozřejmě v těchto afrických zemích není na vysoké úrovni, na velmi nízké úrovni a to samozřejmě je podhoubím pro šíření jakýchkoliv chorob. Víme, teďka byl případ zase cholery a dalších, které se mohou v těchto zemích šířit, a teď tedy vyplynula ta ebola, která je samozřejmě určitým způsobem zákeřná a zase další nemoci, kdy se může šířit, a dnešní svět je velmi globalizovaný a teoreticky kdokoliv vlastně může odletět a jste s někým, sedíte vedle, vedle vás sedí v letadle a nevíte, že ten dotyčný byl třeba v zemích, kde ta nákaza je, nebo nákaza i jiné nemoci, takže samozřejmě obecně je třeba dbát hygienických pravidel a tím samozřejmě eliminujeme určitá ta rizika, jinak ta situace, která je u nás, ale určitě české zdravotnictví je připraveno na ty ojedinělé případy, které by zde byly, zvládnout a samozřejmě to, že někdo vydírá stát, je absolutní hyenismus, že jako bude tady šířit nákazu, i když ono to moc jako naštěstí tato nákaza nejde tak moc šířit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak hostem dnešního pořadu Jak to vidí byl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Zítra bude hostem pořadu novinář Erik Best. Na shledanou.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Na shledanou a hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.