Přepis: Jak to vidí Cyril Höschl – 26. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Cyril Höschl, dobrý den.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešní minuty nebudou jenom o medicíně, ale také o penězích z Evropské unie, umíme je efektivně čerpat? Umíme je vůbec čerpat? Česko je právě z pohledu čerpání evropských peněz nejhorší z celé Unie. Ředitel Psychiatrického centra Praha se s námi podělí o své praktické zkušenosti. Nová ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová včera na Žofínském fóru uvedla, že Česko loni nedočerpalo z evropských fondů 12 miliard korun, což je o 2 miliardy více, než byl ten původní odhad. O další desítky miliard korun můžeme přijít za letošek. V čem vy vidíte, pane profesore, ten hlavní problém? Vy máte své vlastní zkušenosti.

Cyril Höschl: V Evropě je příliš mnoho byrokratů

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Já když jsem tato čísla slýchával, protože už delší dobu se říká, že máme problém s čerpáním evropských peněz, tak mi to bylo tak trošku záhadou, protože jsem si říkal, vždyť splnit kritéria, která jsou předem daná, není přece tak složité, ale viděno zevnitř jako účastník toho procesu a vlastně jako investor toho velkého evropského projektu Národní ústav duševního zdraví, najednou spatřuji, kde jsou ty příčiny a teď už je mi to, myslím, úplně jasné, protože celá ta armáda byrokratů dělá všechno pro to, aby to nešlo. Já si troufám říct, že kdyby jich nebylo, kdyby celá ta mezivrstva těch úředníků, pro něž nechci hledat nějaký do rádia nevhodný výraz, neexistovala, tak už to dávno všechno stálo, ty peníze byly vyčerpané, už tam byli pacienti, běžel výzkum, přitáhli se tam odborníci z ciziny. A ta mezivrstva dělá všechno pro to, aby do toho házela vidle, aby vám vysílala protichůdné instrukce. A ti byrokrati se někdy vyžívají v takových detailech, že to rozum vůbec nebere. Představte si, že máte nápad zlepšit situaci pro mladé zdravotní sestry, které tam budou pracovat, tím, že zřídíte dětskou skupinu. Zaplaťpánbůh, zákon je na cestě, je tam ta možnost, dozvíte se od hygieny, což tak je, že dobře, ale tam nemůže být velká toaletní mísa, protože dětská skupina, tu vám povolíme, jenom když tam bude malý dětský záchůdek, to má jiné rozměry. No co máme dělat? No tak to vybourejte a dejte tam tu dětskou. No tak to zadáte tomu dodavateli té stavby, to znamená vybourat, vyndat tu, zkrátit trubky, dát tam malou, zadělat dlaždičky a tak, je to čas, peníze, práce, a pak přijde třeba úřednice ze stavebního úřadu na předkolaudační návštěvu a řekne, co to je tohle to? A my řeknem, no tak to je malá mísa, protože tady bude dětská skupina. A ona řekne - ne, ne, ne, naše povinnost je, abychom porovnali dokumentaci s výsledným stavem. A v dokumentaci je velká mísa, tak to my vám ten dům takhle bysme nezkolaudovali. No a co máme dělat? No tak to musíte zase vyměnit, vyhodit a dát tam zase tu velkou mísu. No dobře, ale to tam pak zas nebude moct bejt ta dětská skupina. Ale bude, teď tam dáte velkou mísu, my vám to zkolaudujem, a až odejdem, tak si tam zase dejte tu malou a pak si zas pozvěte tu hygienu na tu dětskou skupinu. A tohle to, to můžete dělat do alelujá, ale ten dodavatel té stavby, to znamená ti stavaři, notabene klobouk dolů před nima, protože ti jsou obětí toho všeho, vám řekne, já vám tu mísu budu vyměňovat do alelujá, ale tady mi předem řekněte, kdo to zaplatí, protože ty evropský peníze jsou tak kontrolovaný, že toto nejsou uznatelný náklady takhle si vymýšlet, PCP, tedy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Psychiatrické centrum.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
... ta instituce, která to celé vlastně, která je investorem, tak to je plaťte už dneska, tak jedině že byste to dali ze svýho, anebo našli na tý stavbě něco, na čem se dá ušetřit, ale to zase se nesmí poznat, protože to také musí být v souladu všechno ostatní s tou zadávací dokumentací, tak se hledá nějaký detail, tak tam můžete třeba dát zásuvky o 3 koruny levnější v celým baráku tak, aby se to nepoznalo, a za ušetřené peníze potom vyhovovat těmhle trikům. A to všechno, ani ň z toho není vinou ani těch stavařů, ani toho investora, ale jenom a jenom těch byrokratickejch bastardů. A to je, a to je jenom malinkej drobnej veselej příběh, kterej určitě dobře skončí, ale takových příběhů je mnohem víc a mnohem závažnějších. Za všechny snad jenom jeden. Celý ten projekt je vybudován na funkční magnetické rezonanci. To jsou zobrazovací metody mozku v našem případě, které, jejichž zavedení, spuštění je nejenom součástí toho projektu, ale jedním z hlavních indikátorů, že ten projekt je realizován tak, jak byl schválen. S pětiletou zpětnou platností je třeba, ačkoliv ta rezonance už byla dávno schválená, podepsaná ministrem v roce 2009, je součástí toho anexu, závazné dokumentace, tak je třeba ji zpětně dát schválit do takzvané přístrojové komise, která hlídá, aby jich tady nebylo moc, která byla založena v dubnu 2014, nemýlím-li se. No tak to tam dáte, no a teď vám hrozí nebezpečí, že se řekne, no to ne, tady už je těch rezonancí dost a to když zase se další pustí do systému, tak to bude ty pojišťovny stát. A vy řeknete, no dobře, ale když se tam nepustí, tak to ten stát sice ušetří pár set tisíc ročně za provoz, ale bude vracet miliardu do Bruselu. A teď jsme u té vaší úvodní otázky, proč se peníze nečerpají. Bude se vracet miliarda do Bruselu, protože nebude splněnej ten hlavní indikátor, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to ale změnit, pane profesore?

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
No, tak oni to změní tak, že například třeba můžou vymyslet, já ještě nemám ten oficiální výsledek, takže bych nerad předjímal události, ale neoficielně jsem slyšel, že jedna z verzí je, že se to schválí, aby se nemuselo vracet, ale s tím, že se nenasmlouvá ta rezonance s pojišťovnou. A tak vznikne situace, a teď se podržte, že v tom baráku bude nejmodernější magnetická rezonance v Čechách v tu chvíli, ale my naše pacienty budeme vozit ojetou oktávií do Krče, protože u nás v domě by jim to pojišťovna neproplatila, tak budou jezdit do Krče, kde se jim to proplatí. Ta pojišťovna ty peníze stejně neušetří, protože to je jedno, jestli vám tu rezonanci udělají v tom baráku nebo v té Krči, v obou ty rezonance budou stát. A u nás se bude smět používat jenom na výzkum. A jenom na výzkum znamená platit z peněz, které si vysoutěžíte v grantových soutěžích, které mají v naší zemi teď 17 až 20 % úspěšnost, a k tomu žádné institucionální peníze. Představte si, oni zříděj výzkumnou instituci za miliardu a nedaj ani koru..., ale ani korunu institucionálních peněz jako vůbec, zero. Takzvané RVO, ty peníze na rozvoj výzkumných organizací jsou napůl účelové a je to jako když dá volovi třešeň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás v Praze máme také špičkové protonové centrum, ale pacienty budeme vozit do Mnichova.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Víte, to je trochu jiná historie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to je pravda.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Za prvé, protonové centrum byla soukromá iniciativa, za kterou stojí úplně jiné subjekty a velké peníze, je to tedy, klobouk dolů, technologie 22. století, tam když se jdete podívat, jak, jak to všechno funguje, jaké to má technické zázemí, tak si připadáte jako v nějaké vesmírné laboratoři. To skutečně je a je to obsluhováno partou úžasných entuziastů a lidí, kteří tomu rozuměj a jsou to převážně fyzici, tam ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom není pochyb.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Opravdu není pochyb. Ovšem ty věci, které stojí za tím sporem mezi protonovým centrem a pojišťovnou, ty sahají za horizont evidence, kterou mám tak, abych mohl jednoznačně tady mávat čísly, ale ten dojem, který to na mě dělalo zblízka, byl, že tam došlo ke smlouvě a ta opravdu asi existuje, kterou podepsal někdejší nucený správce VZP, tuším, pan doktor Pečenka, která slibovala protonovému centru úhrady ve výši roční za jejich činnost, kterých, kterým není schopná současná VZP dostát, protože, jak tvrdí, by jí to položilo. Já rozumím oběma stranám, jenomže ta dohoda tady je. Kdyby došlo k nějakému soudu, myslím si, že by to protonové centrum, VZP má smůlu, asi vyhrálo, ale je tam snaha nebo byla na obou stranách snaha se domluvit. A já jsem jí vnímal velmi příznivě, protože jsem rozuměl jak panu řediteli Kabátkovi, tak jsem rozuměl těm, kdo provozují protonové centrum, že oni taky z vody nežijí a že to je prostě drahá technologie a je unikátní, snad nejmodernější v Evropě. A tak se začala ta stanoviska sbližovat, už, už jsem si myslel, že dojde k nějakému rozumnému kompromisu, jenomže ten kompromis ve chvíli, kdy se začne tlačit pod provozní náklady toho centra, tak je to pro ně nepřijatelné a když se začne tlačit nad, tak je to nepřijatelné pro VZP. Chápal jsem, že VZP říká, dobře, dokud budete dražší než v Mnichově, tak my budeme vozit pacienty do Mnichova nebo někam jinam, do Švýcarska, tak tehdy protonové centrum ustupovalo s tím, že nabízelo VZP ošetřování jejích pojištěnců za skutečně konkurenceschopné ceny, takže začalo být výhodnější opravdu je vyšetřovat tady, ale jak jsem z médií vyrozuměl, tak to byla, to byl statut jaksi VIP klienta, který když přislíbí nějakou smlouvu, tak má tyhle ty zaváděcí, poměrně příznivé ceny. No ale protože k tomu podepsání nedošlo, tak VZP tenhle ten statut výhodný ztratila a ceny opět stouply nad tu hladinu, za kterou se dá to vyšetření obstarat v Evropě. A řekl bych, že v současnou chvíli to vypadá, že ten smír je v troskách a to pnutí, které už povolovalo, tak začíná znovu. Nerad bych to hlouběji pitval, protože přece jenom to není úplně moje parkety, i když jsem k tomu přišel poměrně zblízka, k tomu pohledu na, na to protonové centrum právě tím, že jsem se tam jednak dostal na exkurzi a jednak přes některé pacienty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty ceny v Mnichově jsou dvakrát nižší než v Praze, myslíte tedy nebo těžko odhadnout, jestli se povede najít nějaký cenový kompromis?

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Víte, to nejsem vůbec schopen odhadovat a ani soudit, protože jedna věc je ta skupina těch lidí, kteří tam pracují a které tohle to všechno nesmírně mrzí, protože nezapomeňte, že oni když pak řeknou, že dělají v protonovém centru, tak vypadají jako nějací vydřiduši, kteří nejdou pod obrovské peníze, ale na druhou stranu ten management, který to celé zafinancoval, v řádu miliard, mnoha miliard, a který to ekonomicky spravuje, tak to je zase úplně jiná story, to nelze směšovat, slučovat a je třeba to oddělit, čili odborně je třeba to centrum nesmírně oceňovat, upozornit na to, že zde máme naprosto unikátní technologii a bylo by to povídání na vlastně celý zvláštní pořad jen o protonovém centru a bylo by lépe, aby to tedy říkal někdo, kdo tam třeba pracuje nebo to skutečně dělá a umí to. A na druhou stranu ty ekonomické a řekl bych i legislativní záležitosti a ten historicky zakořeněný spor daný tou původní smlouvu nebo tím příslibem, to jsou věci, které jsou za horizontem, řekl bych, mých schopností to rozsoudit, tak bych se taky do toho nerad pouštěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná by bylo zajímavé i téma, pane profesore, podívat se, za kolik se u nás vůbec pořizují lékařské přístroje? Teď nemám na mysli vůbec protonové centrum, ale třeba CyberKnife.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
No to, to je celá samostatná kapitola. Trošku se do toho pustil pan ministr Babiš, ovšem ono to zní jako taková nespecifická střelba z brokovnice, kdy tím, že nějaký přístroj je koupený draho, tak to automaticky jaksi naznačuje, že za tím je nějaká korupce nebo provize nebo něco podobného, což ale nemusí být pravda, takže je to sice smutné, že se tady koupí drahá technologie třeba dvakrát tak draho než někde na Floridě, což přijde obzvlášť líto, když porovnáte ekonomiky obou těch zemí, a něco není někde v pořádku a zaplaťpánbůh, že je snaha v tom ten pořádek udělat, na druhou stranu varuju trošku před zkratkovitými soudy, kterému tomu všemu okamžitě ihned dávají etické znaménko. Tím totiž vznikla atmosféra, ve které už se prakticky nedá vůbec nic udělat. Všichni se bojí všech, všichni se zakopávají v zákopech spoustou alibistických opatření a celý ten systém se zadrhuje tak, že už není prostor pro kreativitu, pro iniciativu, pro touhu skutečně něco dělat, něco změnit, protože to všechno zmrzlo na těch byrokratickejch svěracích kazajkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás to nějak ovlivnilo, pane profesore, v dalších aktivitách, kreativitě, vaše zkušenosti s Národním ústavem duševního zdraví?

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Nepochybně že mě to ovlivnilo. Za prvé už nikdy se do ničeho takovýho nepustím, za druhý je mi líto lidí, kteří ještě v budoucnu budou chtít v téhle té zemi něco dělat, protože podmínky, které pro to jsou, jsou, řekl bych, na historickém minimu a přesto je obdivuji, protože tu a tam se stále ještě někteří entuziasti najdou. Jsou i u nás v tom Národním ústavu duševního zdraví, to je třeba takovej doktor Filip Španěl, kterej je permanentně tou, těmi byrokraty frustrován, ale až jako na hranici šikany, a to má úplně jako kuriózní průběh někdy, kdy řeknete dobře, tady dejte pár korun za ty esemesky a ty mobilní telefony a ti pacienti, armády těch pacientů budou mít, a to je prokázáno, kratší hospitalizaci a za ty hotelový služby, který jsou nejdražší v tom zdravotnictví, ušetříte desítky až stovky milionů ročně. A oni řeknou, ale pro to nemáte žádnou evidenci, vám řekne ta pojišťovna. A vy řeknete, jak to? Tady je ta, ta, ta publi..., tady máte její výsledek, leží to před váma na stole. A oni řeknou, jaký výsledek? Já nic nevidím. A vy řeknete, vždyť na to koukáte, my jsme vám ty papíry dali, dali jsme vám je pětkrát. Nám jste nic nedali. To je jako v tý anekdotě o tom, jak hlídají ty politici s tím Brežněvem tu tygří kůži a ona zmizí a on se ráno, se probuděj a říkají, Brežněve, tys měl hlídat tu kůži, a on říká, jakou kůži? No vždyť tady byla ta tygří kůže, co jsme ule..., teď tady není. Je tu? A on říká, není. No kde je ta kůže? A on říká, jaká kůže? Tak takhle jednáte dneska s těma byrokratama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pro vás, pane profesore, je e-mail od pana Jana Prokopce, který píše: "Včerejší Blesk přinesl zprávu o úmrtí hudebního skladatele Petra Hapky. V článku se mimo jiné píše, Hapka byl v posledních měsících velmi nemocný, objevila se u něj Alzheimerova choroba a zpěvák kvůli ní téměř nevycházel z domu. Nemoc u něj nastartovala zřejmě narkóza při operaci kyčle, kterou prodělal loni v březnu. Můžete mi, prosím, říct svůj názor, je takováto domněnka správná? Může být narkóza spouštěčem Alzheimerovy nemoci?"

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Teď bych rád, abych byl velmi přesně pochopen, protože ta otázka je důležitá a důležitá, protože spousta lidí je v celkové narkóze při různých zákrocích a není jednoduchá. Spouštěčem ano, příčinou ne. Já to vysvětlím. Alzheimerova choroba znamená i morfologické nebo jsou to vlastně degenerativní změny mozku, které probíhají poměrně plíživě. Nejdřív je jich nemnoho, potom víc a pak se projeví i klinicky a ta klinická symptomatika se zhoršuje a vede až nakonec vlastně k úmrtí. No a teď si představme, že takto postižený mozek tou chorobou je zranitelnější, je v mnohem křehčí rovnováze, je méně odolný vůči takovým vlivům, jako je nedostatek kyslíku, nedostatek glukózy, výživy všeho druhu, jako jsou důsledky cévních příhod, nedej bože kombinace se sklerotickým procesem a tak dále, a tak dále, a tento zranitelný mozek, když se dostane do takové situace, tak se u něj nepříznivé důsledky té situace, a to může být například celková anestezie, projeví daleko snáz než u mozku odolnějšího a zdravého, čili spouštěč to znamená, že ta choroba tam je, učinila ten organismus zranitelným a přišla zátěž a ta spustila ty projevy té choroby, které by jinak třeba nějakou dobu ještě počkaly, ale jsou tam a určitě by se dostavily. To není dnes nemoc jaksi reverzibilní, že by bylo možno její průběh zvrátit a pře..., jaksi převést zpátky k úzdravě. Jinými slovy, ta narkóza tam může hrát roli jakési zátěže a můžeme to přirovnat asi k tomu, jako když máte zápal plic a ptáte se, jestli to, že půjdete venku v mrazu minus 10 běhat, tak jestli to může ten zápal plic spustit. No tak spustit ano, zapříčinit ne, protože tam ta nemoc musí být , a to nerozumné chování nebo ta zátěž potom ty projevy může dramaticky zhoršit. Čili jsou to na sobě poměrně nezávislé dvě situace, které se bohužel v té kombinaci vzájemně posilují, takže odpověď je - spustit ano, zapříčinit ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka pro vás od posluchače podepsaného M. P. z Brna. "Prosím o vyjádření k exorcismu a psychiatrii, viz média, televize?"

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
To je dotaz, který je podobný mnoha dalším, jaké jsem dostal třeba i do Reflexu a podobně, protože se nějak s exorcismem teď roztrh pytel. Je to tak, exorcismus je praktika, která vychází z představy, že naše nevhodné, podivné a záhadné chování, nepřípustné, nepřípadné je způsobeno nějakou entitou, která na nás dosedne zvnějšku, cosi jako zlý duch a je třeba jí z toho těla zase vyhnat. To je představa, která je poměrně logická, i když obtížně testovatelná. Současná medicína takhle choroby nevnímá, tak je vnímá jako změny funkce těch neuronálních sítí, které máme a které začnou pracovat špatně, asi tak jako když špatně pracuje srdce v případě kardiologických problémů. A tudíž nepoužívá žádných metod, které by měly jaksi vypudit nějakou entitu. Všechna náboženství světa prakticky tu či onu formu exorcismu od nepaměti pěstují, v koránu je to opakování těch citátů z koránu, v hinduismu, v buddhismu je to mantra a zaříkávání v křesťanství a tak, ale nebezpečné nebo podivné není to, že tuhle tu představu v sobě někdo stále chová, nebezpečné je to, když se těchto praktik ujmou různé anomální osobnosti, které se mohou stát i nebezpečné svým vlivem na ostatní. A týká-li se ta otázka vztahu k psychiatrii, tak pak lze téměř jednoznačně říct, že duševní choroby nejsou daný posedlostí nějakým ďáblem a že vymýtání ďábla je velmi nevhodným způsobem, jak zacházet s duševními chorobami, protože většina z nich se potom ještě zhorší a psychózy se mohou po takových praktikách i rozjet a je třeba před tím důsledně varovat, což notabene katolická církev dělá, protože se můžete v oficiálních dokumentech katolické církve dozvědět, že duševní choroby jsou něco jiného než posedlost ďáblem, že exorcismus není vhodnou praktikou k léčení duševních poruch a že v historii byl možná exorcismus mylně a chybně praktikován tam, kde praktikován být neměl, to znamená v případech, pro které se nehodí, a svým způsobem ten oficielní přístup katolické církve je do určité míry protektivní, spíš ochranný, který brání před tím jaksi až nezodpovědným nebo šíleným používáním těhle těch středověkých praktik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten samotný rituál, nakolik může být nebezpečný pro duševní zdraví?

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
No právě může. On může být nebezpečný pro člověka, který je už nějakou rizikovou, čili vulnerabilní zranitelnou osobností například na psychotickém terénu, někdo, kdo má ať už latentní anebo mírně probíhající nebo léčenou psychotickou poruchu, tak ten sám rituál jí může zhoršit, protože může podnítit, podnítit rozvoj psychotických fenoménů, ale i emočních stavů extatických děsů, úzkosti a podobně. A rozhodně se to nedá doporučit. Já mohu říct, že z vlastní zkušenosti, ne teď, ale před mnoha lety jsem zažil to, kdy kdosi přišel na pavilon, kde jsem tehdy pracoval, s odhodláním u některých pacientů začít vymýtat ďábla a bylo to velmi nepříjemné, museli jsme ho vyhodit, protože ti lidé se začali prudce horšit a je to nesmírně kontraproduktivní a v psychiatrii dokonce nebezpečné. Takže ta oficielní místa, i ta církevní si tohle to uvědomují, bohužel ti potrhlí jedinci, kteří to někdy o své újmě svévolně pěstují, nikoliv a sami to mohou být šílenci ještě navíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchač pan Morávek vám děkuje za vaše slova, jak jste, cituji, popsal "marasmus evropských dotací. Banda závistivých úředníků blokuje příliv dotací. Jsou takhle přísní na všechny, kteří dotace čerpají? Já takové martyrium podruhé podstupovat nebudu." Tolik názor, děkujeme za něj.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
No tak svědčí ten názor o tom, že to není úplně jenom můj subjektivní názor a že nejsem sám a že zástupy těch, kteří cítí, že takhle už to dál nejde, se rozšiřují, že ten systém se skutečně dostal za hranici zdravého rozumu. On už nikdo nepoužívá mozek skoro, jenom předpisy a něco se bude muset stát, protože takhle by se žít dlouhodobě nedalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věra má pro vás tip, pane profesore: "Záchodová místa se dá zmenšit plastovou vložkou."

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
No já nevím, jestli by to ty hygienici uznali, jinak děkuju za ten tip. My všechny takovéhle triky vítáme, protože místo abychom se věnovali vědě, pacientům a studentům a pracovali tam, kde se to od nás očekává, tak řešíme neustále jenom takovéhle nesmysly, čili plastová vložka do záchodové mísy, jako ředitel jsem vděčen za tuto radu, hned to předám svému náměstkovi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale dotáhli jste to s kolegy a se všemi téměř do vítězného konce, protože kdy to bude, koncem roku se otevře Národní ústav?

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Stěhujeme se v prosinci a otevře se 1. ledna, respektive 5. už by tam měli být pacienti a takové to oficielní otevření, zahájení a seznámení třeba i místních obyvatelů města Klecan s naším ústavem chystáme tak jaro, protože přece jenom ty první měsíce se tam ještě budou pohybovat uklízeči, malíři, údržba opravovat drobné závady a hlavně my se musíme naučit trefit po chodbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do té doby se ale určitě spolu uvidíme v prosinci.

Cyril HÖSCHL, psychiatr, ředitel Psychiatrického centra Praha
--------------------
Taky se těším a na posluchače taky. Mějte se hezky taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, mějte se hezky, profesor Cyril Höschl. Zítra budu hovořit s novinářem a vydavatelem Erikem Bestem. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.