Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 28. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Ve studiu vítám spisovatele a publicistu Pavla Kosatíka, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nám říkají pojmy jako lidská práva, důstojnost, jakou mají pro nás cenu? Jaká je v Česku kultura debatování? Budu se ptát také na dvě dámy, které vešly do historie. Příjemný poslech. Lidská práva a důstojnost ke každému člověku musí zůstat základem Evropské unie, prohlásil papež František v europarlamentu ve Štrasburku. Právě tyto ideály se ale podle něj lidem v Unii vzdalují a v silné byrokracii ztrácejí svou přitažlivost. Jak vy to vidíte, pane Kosatíku? Máte podobné pocity?

Čtěte také

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Mně se strašně líbí, že papež v sobě našel tu správnou polohu a ten správný tón, jakým se o těchhle těch věcech dá mluvit a jakým on o tom podle mě může mluvit, protože zrovna tak by se o těchhle těch klíčových záležitostech dalo povídat nějakým takovým nevěrohodným moralizátorským tónem. A někdy se to stává i veřejným nebo vysoce postaveným činitelům. A já si myslím, že on v tom jde ve stopách svých nejlepších předchůdců, těch na veřejnosti přece jenom víc se angažujících papežů, jako byl třeba Jan Pavel II. A víte, já si myslím, že to u něho součást takové širší myšlenkové koncepce, kdy on, a mluvil o tom už teda mnohokrát, zastává názor, že Evropa dělá chybu, když se odřezává nebo, no, lepší slovo mě teď nenapadá, od těch svých duchovně kulturních kořenů, teď je na každém z nás, jak moc si je spojujeme nebo prolneme s náboženstvím, ale určitě teda byly tyto kořeny vždycky duchovní. A já tady nebudu povídat o nějaké konzumentské atmosféře dnešního světa, ale jenom prostě, on poukazuje na to, že když člověk měřítkem svého života ponechá víceméně jenom sám sebe a přestane ten svůj život a jeho hodnoty upínat k něčemu nadosobnímu a teď si za to každý dosaďte, kdo nesnáší Boha, tak ať si tam dosadí teda nějaký jiný duchovní princip, tak takže je to velká škoda, že nejenom škoda, ale že je to nebezpečné, protože pak se člověk stane smyslem sám sobě, no, a to z toho jsou pak různé obtížně zvládnutelné až bezvýchodné situace, o kterých pojednává bezpočet kvalitních knih moderní literatury.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Kosatíku, že je na čase začít uvažovat o starém kontinentu v jiných než pouhých ekonomických kategoriích?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak to není chvíle, kdy by to nebylo správné uvažovat o Evropě v jiných, než nebo není důvod jako pojímat ji jenom takhle utilitárně. Tady nebudeme se povznášet nad význam ekonomiky, ale jako naše životy nebo to, co na nich považujeme za cenné. A to i při zpětném pohledu třeba na to, co jsme prožili, co většinou hodnotíme kladně, tak obvykle nebývá vždycky spojeno s tím, co jsme měli, co jsme snědli a kolik jsme toho měli doma za různý věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké hodnoty mají pro nás přitažlivost, cenu, co myslíte?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já bych se opravdu, vyšli jsme z papeže, takže on to, on to fakt upíná k něm hodnotám náboženským. A včera jsem si zase přečetl nějakou statistiku, jak strašně málo lidí tady chce mít s Bohem byť hypoteticky něco společného a že to vlastně lidi dráždí. Takže já bych tady tuhle tu dráždivou polohu možná ani nechtěl moc podporovat. Jako držme to v té rovině tedy obecně ducha, no. Musíte být oproštěni jenom od nebo nespokojit se jenom s těmi hodnotami všednodennosti, ale přemýšlet každý den nad tím, jaký ten život má smysl. Nestačí dělat to jenom o Vánocích nebo, nebo na silvestra nebo na Nový rok, ale to je otázka, kterou si ti lidi, kterých si vážíme, kladli pořád, Masaryk o tom přemýšlel, kudy chodil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evidentně o tom přemýšlíte i vy, pane Kosatíku.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak trošku se snažím. Tak, ale tak nemůžu dělat něco jiného, než co si dovoluju doporučovat někomu jinému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních týdnech se hodně skloňují lidská práva v souvislosti s odkazem Václava Havla. Jak vy to vnímáte, jaké vlastně bylo to jeho chápání lidských práv?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, tak on to měl trošičku ještě složitější, poněvadž on do této tématiky naplno nastupoval v 70. letech v souvislosti s Chartou, v souvislosti s tím, že vlastně tehdy vůbec to byla novinka v přemýšlení i v tom politickém, novinka v tom, jak se navzájem k sobě vztahovaly jednotlivé evropské státy a společnosti, kdy vlastně víceméně na základě Helsinského procesu, respektive v souvislosti s ním byly do právního řádu začleněny nikoli až Helsinkami, ale už mnohem dřív schválené pak nebo akceptované pak ty OSN o lidských právech. A on musel nebo on jako jeden z prvních pochopil, že tenhlec ten princip má veliký význam právě v tom, co může člověk v podstatě v jakýmkoli režimu, v jakýmkoliv opresivním, v jakýchkoliv opresivních poměrech, tak jaký prostor si na základě víry v lidská práva může vydobýt a co hlavně může na principu "já pán, ty pán" od toho režimu požadovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nového, případně zajímavého jsme se dověděli třeba v nových životopisech, které o Václavu Havlovi vyšly v posledním období?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To je zajímavá věc. Já, já se raduju, že přibylo, přibylo několik zajímavých knížek. Neříkám, že všechny mě baví stejně. Maličko mě zklamal ten vlastně nejdiskutovanější a největší životopis od Michaela Žantovského, který vyšel jako první, předcházela tomu jako velká reklama v novinách, tak jsem se na to těšil, a malinko mě to zklamalo, protože se mi zdálo, že tam pisatel, velmi dobře informovaný člověk, který v 90. letech nebo na začátku v 90. letech byl jedním z nejbližších spolupracovníků Havlových, takže nakonec se ve velké části té knihy vlastně sám sebe snížil do pamětnické polohy a nikoli do té univerzální, nezávislé, biografické nebo jak to teď nazvat. Čili tam vlastně, kde jsem nejvíc čekal, že nám to Havla vysvětlí, tak tam on nám toho vysvětlil vlastně nejmíň, ať už se týká, já nevím, zahraniční, domácí politiky, koneckonců i toho soukromí, tam se všude drží strašně zpátky. Ale je to knížka zajímavá, je poměrně rozsáhlá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je v těch jiných jiný přístup autorů?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Určitě. Vyšel taky druhý díl biografie Daniela Kaisera, novináře. On už asi před pěti lety, jestli se nepletu, vydal první část, která popisovala, pardon, to předprezidentské Havlovo období. A myslím, že už tehdy dokonce napsal i tady ten zbývající druhý díl. Ale zdá se mi, že s tím nebyl spokojen nebo že tehdy do toho jeho Havlovského psaní podle teda mého osobního názoru pronikala taková trošku rasantní tónina. On vlastně ho celého pojednával v opozici a pořád s ním nějak bojoval, což je taky možný přístup, ale zbytečně si tím člověk jaksi zúží hledí, no. A během těch pěti let on si je rozšířil a fakt velice dobře toho Havla líčí. On se teda soustředí především na Havla politika, takže není tam třeba soukromí nebo nevím, co všechno může člověka na Havlovi zajímat. Ale on byl politik Havel, takže je to ta nejdůležitější nebo daleko nejpodstatnější oblast Havlova života, je to logické, že ta koncentrace autorova je zaměřená tímhle směrem. A víte, nejhezčí nebo jedna z věcí, který já na tom nejvíc obdivuju, jsou, je ta, že on vlastně mapuje víceméně známý terén, všechny ty havlovské refrény, které známe, víme, jak asi vycházel s Klausem a jaké mezníky to přibližně mělo, jaký problém s rozpadem federace, jestli ho Mečiar miloval, nebo ne. A všechny tady tyto relativně pamětníkovi aspoň známé refrény on zpochybní a jde ad fontes a rozebírá to. A skoro vždycky tam najde nové věci, nad kterými vy žasnete, a je to vlastně hezký číst knížku, kde vidíte to autorovu puzení, že mu to prostě nedá, aby jako jenom tak bezmyšlenkově přežvykoval nějaký věci, kterým projdou, protože Havlisti to mají rádi. A není zároveň protiva, kterej by někomu za každou cenu rozbourával hračky jenom proto, aby bylo rozbito. Je to, na mě to udělalo dobrej dojem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy jste, pane Kosatíku, přistupoval k vykreslení postavy Václava Havla v Českém století?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Kde? Jo, v českém ... No, to je složité trošku pro mě říct, zaprvé teda, že se mě to týká. A on tam vystupuje celkem ve třech dílech, Chartou nebo dob, ještě dobou před Chartou počínaje a je to dotaženo až do toho roku 92. Čili ten vývoj je tam poměrně dlouhej. A navíc teda to nejsou filmy jenom o Havlovi, tam je Havel součástí všech možných širších procesů. Ale je jednou, jedním z hlavních hrdinů těch posledních tří filmů. No, tak zatím se vysílala Charta a tam jsme to postavili na takovém vyhrocení vztahů mezi Magorem a jím, kde oni oba pro mě reprezentujou vlastně ty klíčové osoby, ze kterých, z jejichž postojů a z jejichž chování se zde pak ta svoboda po Chartě zase zvetila díky nim, díky těmto dvěma. A mohlo se to podle mě stát ta jejich velká shoda zásadní z toho, že si to všechno vysvětlili, kdo kde stojí, a máme tam takový docela dlouhý dialogy, který pro mě osobně jsou, to říkám na rovinu, na tom seriálu hodně cenné a vlastně a je jedno, co se autorovi líbí, ale pro mě v tomhle seriálu je tam jedno místo, kde ten major, Magor vysvětluje, co ta svoboda znamená pro něj a tam se mi skoro zdá, že má, že se to podobá univerzální pravdě, že ... No, tak...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tam zazní?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, on tam vysvětluje, že vlastně každej ve svým životě má v jeho podání nejenom právo, ale i povinnost si najít ten bod, ze kterýho pochopí, jak tu svobodu uskutečňovat. A že to je jakoby, tam to není takhle explicitně, ale mezi řádky si myslím, že hodně. No, a že je to víceméně úkol, ale zároveň i možnost každýho, že prostě všichni můžou prožít dobrej život, ale nesměj to odfláknout a musej v sobě to místo hledat, kde, kudy, odkud, kam v nich jim to bylo dáno, aby ten, s odpuštěním, smysl, to si dovoluju říct svůj vlastní životní, aby našli, že to jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cítíte, pane Kosatíku, odklon od ideí myšlenek Václava Havla?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ale tak jak jde, zas abych nemoralizoval. To je tak pro ono ... Pro spoustu hlasatelů jiných názorů není zrovna moc výhodné držet to, držet to v této pozici, tak ten odklon jsme ... Podívejte, je to jeden z možných přístupů a všechno v politice se vždycky prosazuje, nechci říct, bojem, ale určitě zápasem. To znamená ten, pokud vy vystoupíte se silným názorem, tak už jenom proto, že jste to udělala, prakticky ve stejné chvíli vyvoláte nástup někoho jiného s názorem opačným, a teďka z té, z té diskutace teprv pak vzniká ten život, kdyby tady byl jenom Václav Havel a kolem něj samí přitakávači, tak by to byla katastrofa, poněvadž by si žádný ten duchovní pohyb odehrát nemohl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořad Dvojky Kupředu do minulosti Martiny Kociánové věnovaný soužití s islámem vyvolal u hostů takové emoce, že spolu nebyli schopni a ochotni dále debatovat, odešli ze studia. Jak se u nás mluví o islámu, pane Kosatíku?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já se v poslední době, třeba na sociálních sítích, ale i v některých jaksi oficiálních periodikách hodně často, a mrzí mě to, setkávám s velkým zevšeobecňováním. A mně zevšeobecňování vadí téměř ve všech podobných případech, myslím si, teda souvisejících s ideovým světem. Tady konkrétně mluvíme o tom, nebo myslím, že i ta podstata tam té diskuse, která skončila rozchodem, tak spočívala v tom, jestli je správné pohlížet na muslimský svět a teď nemyslím ani tak náboženství, ale islámskou ideologii, teda abych byl teď co nejpřesnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ideologie, nebo náboženství?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, jsou to, jsou to samozřejmě naprosto různé věci, někdy se to plete, tak já teď mluvím o té ideologii, tak jestli je dobré a správné pohlížet na to jako na něco, co zastávají všichni příslušníci toho národa, nebo teda všichni obyvatelé těchto zemí, a jestli to náhodou není kromě toho, že je to myšlenkový nesmysl, tak jestli to není i křivda a tak dál, a tak dál. A myslím, že v té debatě padlo, uznávám, že drsné srovnání s tím, že takhle nějak ten Hitler ty Židy interpretoval v 30. letech taky, že prostě nedal ani jednomu z nich šanci, že řekl, že jsou to vyvrhelové všichni z podstaty věci. Tak by byla opravdu škoda, kdybychom my něco podobného přebírali. A já si ještě dovolím to říct na příkladě, představme si, není to tak dávno, mnozí z nás to pamatujou, že je normalizace taková ta počáteční, mluvili jsme před chvilkou o Chartě, tak dejme tomu roky 72-3-4, a představte si, jak v tý době asi na Západě vnímali nás, Československo nebo Čechy a Slováky, jak jsme se jim jevili. Jsem si docela jist, že nás vnímali, nevím, jestli jako vyložené nepřátele, ale jako lidi, se kterejma úplně snadno může být válka a pravděpodobně i bude, rozhodně v 50. letech ta pravděpodobnost teda byla velká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Studená byla.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, jasně. A oni taky moc nediferencovali, víte, a přitom mezi těma lidma, jak víme, byl ten zmíněný Václav Havel například, byli jsme tam my, který jsme nechtěli na tancích dojet do Paříže a bombardovat New York. Byli jsme docela normální lidi už tehdy. A bylo nás hodně takovejch tady. A naštěstí se teda prosadilo hledisko, které dokázalo diverzifikovat. No, tak já svým způsobem, je mi líto, že musíme řešit tyhle věci, protože ono je to fakt jasný, jo, nemůžete mluvit o žádné skupině lidské, o vyznavačích žádné ideologie jako o homogenní skupině, která je jednoznačně nepřátelská, protože když byste si, když se tím pak člověk začne zabývat, začne to studovat, tak zjistí, že mezi těma lidmi jsou velké rozdíly, kromě těch zlejch, kterejch je tam samozřejmě mnoho, to tak bývá. Tak jsou tam lidi taky hloupí, těch taky často bývá dost. Pak lidi všelijak různě napálení, no, a pak nejvíc bývá té mlčenlivé většiny, která, která to taky teda často odskáče, no, když se věci vyhrotí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměla by třeba se více projevit právě ta mlčenlivá většina?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ta by se měla projevit, ale proto já to přirov... Jasně, o tom se na Facebooku třeba hodně často diskutuje, proč oni se neprojevujou, ale právě proto jsem to přirovnal k té normalizaci. Na to teda můžete odpovědět, když odpovíte, proč až do, já nevím, Havlova dopisu Husákovi v polovině 70. let, proč se tady nikdo neprojevoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hodnotíte vůbec kulturu debaty? Nemusíme se bavit primárně o tom pořadu, ale vůbec umíme naslouchat jinému názoru, argumentovat. Často jsou ty reakce ať už ústní, nebo písemné vyhrocené, ba agresivní.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To musíme asi o tom mluvit konkrétně, abychom teda mohli k něčemu dojít. Já, mně se vybavuje z posledních dní jeden příklad. Umřel skladatel Petr Hapka. Jeden kritik, schválně ho nebudu jmenovat, protože mi nejde o osobní tón tady ničeho, tak hned tu noc po té smrti vystoupil a označil toho člověka za kýčaře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeceněný kýčar na Twitteru řekl.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Přeceněný kýčař. No, a já ... podívejte, já tady, zase to já to nemyslím jako moralizování, je třeba i samozřejmě o zemřelých věci pojmenovávat a nemůžeme prostě tedy když někdo dojde k názoru, že věci nebyly v pořádku, tak, tak chválit. Ale já bych přece jenom doporučoval, abychom vnímali něco, jako je majestát smrti. A víte, kdyby ten člověk aspoň řekl, dělal blbě to a to a já si myslím, že z těchhle těch důvodů a argumentuju tím a tímhle tím způsobem, ale když je to takovej plivanec, tak opravdu mě jediný, co mě napadlo, tak že bohužel teda setba zasetá před časem prezidentem Zemanem, to znamená takové ty, ty rychlé, tvrdé, nepříjemné slovní palby, které destruují společnost, takže ožívají jiným způsobem a že by to tomu dotyčnému, který, který mluvil o skladateli, že by mu to asi nebylo milé, kdyby si naplno uvědomil, že sdílí vlastně tenhle ten argumentační svět. Já chci říct, teda vůbec nejsem Hapkovec, ale přijde mi trapný tady ještě teda zdůrazňovat, že jsem objektivní, to je, doufám, v téhle věci ... Já poslouchám jinou hudbu, ale jako když se v okamžiku smrti řekne tak hnusná věc, tak pro mě je to podobný, jako kdyby se mrtvola vyhodila na hnůj, víte, nebo to už pak vůbec by se skoro přestala dodržovat jakákoli pravidla. Možná že se nám do společenského diskursu dostává takový ten, a říkám to nerad, ale říkám to podle prvního představitele, takový ten zemanovský typ řeči, kdy opravdu z těch lidí mluví strašlivá frustrace, něco, někdo, někde je ranil, někdo jim prostě ublížil a oni nedokážou to řešit jinak, než že i nám seberou něco, co pro mnohé z nás je cenné, prostě někdo zemře, mělo by bejt 10 minut ticho a on do toho se začne smát. No, tak tím vám zkazí spoustu věcí, nic z toho nemá a poškodí vlastně všechny dlouhodobě. To není škoda jenom pro tu chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V den 25. výročí sametové revoluce vysílala Česká televize ze záznamu velký koncert ze zámku Liteň Pocta Jarmile Novotné. Jedna z největších pěvkyň, vynikající umělkyně 20. století, její osud vás, pane Kosatíku, dlouhodobě zajímá. Vy jste dokonce odjel do Spojených států před pár týdny, abyste se víc přiblížil právě detailům z jejího života.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Mě ten osud zajímá eminentně, poněvadž jako v Popelčině oříšku zase je v něm obsaženo celé to ... celé, prostě velmi podstatný výsek českého 20. století. Víte, ona znala prezidenty, na začátku její hudební kariéry stál tehdy Masaryk a na konci Václav Havel a mezi tím ona třeba, což nevím, nakolik je tady známo, tak zpívala na inauguraci amerického prezidenta Eisenhowera v roce 52. a poměrně živě v korespondenci komunikovala s dalšími prezidenty, Bushem starším, Nixonem a tak. Tím nechci říct, že to byl nějaký prezidentský miláček, anebo to ironizovat, ale že tedy dosáhla takového postavení, že pro ty nejvyšší představitele západní kultury byla partnerem, se kterým oni si rádi povídali z očí do očí, že to nebylo jenom: zpěvačko, zazpívej, my ti zatleskáme, splnila si úkol. A nebylo to jenom v rovině té společenské. Čili já v ní, a mám z toho radost, vidím člověka, ženu teda navíc, která to v tom století opravdu někam dotáhla. A tím v žádném případě nemyslím jenom kariéru, já myslím ty aplausy, potlesky, ale která samozřejmě za to tvrdě platila, tak to chodí, ale opravdu uskutečnila nějaký hodně univerzální způsob lidské existence. Byla schopná fungovat ve velmi mnoha rovinách v tom světě. A nemusela si zúžit hledí, ovlivnila velkou spoustu věcí. Já teď tady mluvím, jako bych do ní byl zamilovanej, ale to tak trochu jsem, no, ale, ale hlavně si myslím, že fakt byla dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připomeňme si jinou dámu. Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše, 2. prosince uplyne 40 let od jejího úmrtí. To byla dáma, když ji lidé poznali v tramvaji, tak povstávali prý.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To máte samozřejmě pravdu. A ten její pohřeb byl takovou, já jsem tam nebyl, mně bylo 12 let, ale já jsem o ní psal a hodně jsem se o to zajímal a našel jsem nějaký pamětníky k tomu, a to byla taky manifestace. Tam přišli legionáři a zpívala se tam hymna a Dana Medřická tam řečnila a bylo to takové na tu dobu a jsme zase zpátky, vidíte, v té normalizaci, tak to bylo takový docela dobrý způsob, jak se přihlásit k úplně jiné době, k úplně jiným hodnotám, než jaké v 70. letech vládly. To znamená k té První republice. No, co říct k Haně Benešové?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká se mimo jiné, vy to budete vědět jako expert, pane Kosatíku, že pochopení její osobnosti je vlastně klíčem pochopení k osobnosti Edvarda Beneše.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, takhle by to mělo být vždycky, když teda se o někoho zajímáte, tak kdo by měl být tím klíčem, když ne partner. Od toho je to partnerství. No, tak je to tam. Ale to nevím, jak to teďka tady říct rychle a jednoduše. No, tak Beneš byl diplomat a paní Hana svým způsobem byla společenskou diplomatkou taky. Byla to prostě žena, která se snažila udržovat ve společnosti určitou atmosféru. Ti komunisti to samozřejmě teda neumožňovali. Já teď mluvím o dobách, kdy, kdy měla možnost po Benešově boku nějak společensky působit. No, a tam si myslím, že ten její vliv byl velmi zajímavej. Ona vlastně jako vůbec první z těch našich, jak se ne zcela pěk ... nebo ne zcela trefně říká prvních dam, tak razila ten, ten způ... ten model chování, jak vlastně žena v takové pozici, jak se má chovat, protože paní Charlotta Masaryková ta brzo zemřela, ta nestihla prosadit koncept žádnej. A tak to bylo na tý paní Haně Benešový. A ona to vlastně pojmenovala, že, že charita tímto způsobem, kulturní aktivity takto, eventuální politická angažmá tímto způsobem a myslím si, že vycházela hodně zase z příkladů, které byly v její době, tehdy byla první dámou Spojených států paní Rooseveltová, která byla průkopnicí přesně zase toho ženského angažmá tohoto typu a dokázala v tom neuvěřitelné věci, ta ji hodně publikovala a tak. No, tak, takže já si myslím, že k tý paní Haně Benešové patří tahle ta zásluha, že tímto způsobem ten ženskej hlas v době, kdy to teda ještě bylo hodně výjimečné, takže ho do toho veřejného prostoru dostala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Roli prvních dam se můžeme věnovat když tak příště. Mimochodem, Praha, metropole, má primátorku, ale...

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to máme několik vteřin.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, tak uvidíme. Nechci tady mluvit ošklivě. Ale člověk se vždycky těší na každou novou ženu, když přijde, a pak když se to stane, a tak jako včera jsme byli svědky a ona vlastně odmítne veřejně říct, co má na srdci a proč tam přichází, tak se člověk vlastně skoro lekne, tak doufám, že to nebude divočina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pavel Kosatík, spisovatel a publicista. Já vám děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pondělí přivítám právníka doktora Josefu, Josefa Baxu. Hezký den přeje Zita Senková. Těším se na slyšenou v pondělí.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.