Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 8. prosince

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je komentátor deníků a náš dlouholetý spolupracovník Ivan Hoffman. První naše téma bude se týkat vybuchujících skladů kolem Vrbětic. Dále také jaké platy mají naši poslanci. A dozvíme se kdo a proč posílá politikům takzvaně otrávenou poštu? Tak to budou hlavní témata Ivana Hoffmana. Takže zdravím do Zlína, Ivane, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já také zdravím, všechno jsem slyšel, vysílám doopravdy z té krásné vily, ze které každý rád vysílá. Je to tak.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, dnes se bude situací tam kolem těch skladů ve Vrběticích na Zlínsku zabývat vláda. Ty vybuchující sklady vyděsily samozřejmě nejen obyvatele tam, ale vůbec celou společnost naší. Dokonce včera místopředseda vlády Andrej Babiš řekl, že ten druhý sklad nevybuchl náhodou. Co si o tom všem myslíš, Ivane?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To je mimořádně vážný výrok. Ve chvíli, kdy řekl, že nevybuchl náhodou, tak vlastně tím řekl, že vybuchl schválně. No, a tento pocit mají někteří odborníci a ve chvíli, když ministr financí a místopředseda vlády řekne, že tento pocit sdílí s nimi, tak pochopitelně se musela ozvat i ta potrefená husa, to znamená firma, která byla takto vlastně vystavena podezření. Ti k tomu řekli, že k tomu nebyl žádný důvod, neboť munice byla prodaná, nemají ji pojištěnou, to znamená vznikla by jenom škoda, nemají na tom jak vydělat. Ale existuje taková úvaha o tom, že důvodem toho druhého výbuchu může být maskování stavu, kdy nesedí evidence, kdy firma nějakým způsobem načerno odprodala něco z toho svého arsenálu, například do Konga nebo někam, kam se to nesmí. A když by se teď na základě toho prvního výbuchu začalo velmi podrobně šetřit, co tam zbylo, co se kam vyváží, tak by se mohlo, mohly ukázat vlastně právě řekl bych nesrovnalosti v evidenci a tak dále. To znamená ten, ta hypotéza, kterou zřejmě má na mysli pan Babiš, je, že se zde maskovaly nějaké techtle mechtle, nějaké finty. To je ovšem věc, která se asi těžko dá dokázat, protože ve chvíli, když něco vybuchne, tak už se to špatně počítá, to znamená klidně je možné, že nakonec se ty důkazy nenajdou, i když policie už dnes to vyšetřuje jako podezření z trestného činu, no, a v takovém případě asi se bude muset pan Babiš nakonec té firmě omluvit u soudu, což oni teda chtějí toho docílit. Ale zřejmě to sdělení bylo až natolik důležité, že se politik vlastně někdy rozhodne riskovat to, že nakonec se to nedokáže proto, aby té veřejnosti ukázal, že teda se vlastně něco dělá, že se šetří, že se kolem toho chodí, že se o tom přemýšlí, že to politici nebagatelizují a neshazují ze stolu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je vůbec správné, aby munici skladoval někdo jiný než třeba armáda nebo policie?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, mně to přijde absurdní, ale zřejmě došlo k tomu, že když se u nás redukovala armáda, její stavy, z té velké armády vznikla malá profesionální, tak vlastně s tou municí, s těmi zbraněmi najednou nemá kdo bojovat a teď vlastně jenom jejich skladování něco stojí, a tak ve chvíli, když se snažíme na všem ušetřit a kdy se vlastně ten stát rozebírá na součástky, tak se samozřejmě rozebírá i ta armáda. No, a někde se prostě ta parcela, na které předtím byly kasárna, změní na velice zajímavý nějaký areál průmyslový, obytný a developeři si s tím nějak poradí. Ale pokud jde o munici, tam je to horší, tam by asi nejrozumnější bylo ji nějak systematicky plánovaně zničit. Jenomže pokaždé se najdou lidi, kteří si řeknou, že to je škoda, to by ještě mohlo zabíjet lidi někde jinde a když s tím nebudeme střílet my, tak ať si zastřílejí jiní a třebas to zaplatí. A tohle je, tenhle ten vlastně cynismus kolem zbraní, to není jenom náš, ten je celosvětový. Mně se to samozřejmě nelíbí, ale jak vidíš, prostě tak peníze nesmrdí a tu munici si někdo může lehce koupit a pak s ní různě, různě operovat, manipulovat, ale taky s ní zabíjet lidi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A může to také skončit tak, jak to se teď děje ve Vrběticích. Ty si řekl, že také možná jeden z důvodů bylo šetření, mně připadá někdy, nabízí se otázka, jestli příliš nešetříme, vlastně že stále ubývá lidí z některých profesí, ale otázka je, kam vlastně ti lidé potom mizí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Přesně. No, tak stát má nějaké povinnosti, o něco se musí starat a na to je potřeba peníze, no ale prostě ty peníze chce každý, a ten stát jich má jaksi stále míň, to je zajímavé.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Obyvatelé ve Vrběticích a okolí si také stěžují, že jejich informovanost je velmi malá a proč si myslíš, že nedostávají komplexní informace o situaci? Vždyť tak ta situace je jinak medializována, ale obyvatelé toho příliš nevědí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak, ta firma, když se začala teď bránit, proč teda vlastně mlčela, tak říkal, vlastně tedy ten její mluvčí, že vlastně informace poskytovat nemohli, poskytují je až teď, když se teda brání. Ale teď už říkají přesně, že tam byly dělostřelecké granáty a letecké munice a tak dál. Říkají to ve chvíli už v jakési sebeobraně, kdy jako kdyby předtím ty úmluvy se státem neplatily. Těch, zřejmě tam bylo víc důvodů, proč a zřejmě to byly dobré důvody, proč lidé, kteří byli odpovědní za to rozhodnutí, že tam ten sklad bude, nechtěli, aby lidé věděli, co tam je, protože by se báli. Teď se ukazuje, že se bojí oprávněně. No, a ta situace by se asi doopravdy měla řešit rychle, protože je potřeba si uvědomit, že to jsou vesnice, tam lidé žijí se svými zvířat, a když je člověk evakuován a nikdo se mu nepostará o králíky, tak se také může stát, že prostě přijde za 3 dny a najde tam mrtvá hospodářská zvířata a k nim má nějaký vztah a tak dál. To je strašně emotivní věc, navíc jsou to staří lidé, kteří nejsou zvyklí prostě opustit na několik dnů ten domov, tak je to doopravdy velmi citlivé a mám pocit, že po tom druhém výbuchu už teď doopravdy se na těch aspoň tedy záchranných pracech šetřit nebude a že snad ti lidi budou mít nějaké slušné zacházení.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme na další téma. Před pár dny postihla celou Českou republiku ledovka. Zkolabovala železniční doprava, v některých velkých městech nejezdily tramvaje a trolejbusy, tedy elektrická trakce. Jaké je podle tebe poučení z této situace, z této ledovky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, mně se líbilo to, co jste k tomu před chvílí říkali ve studiu, jak nakonec je každý potom generál a ví, co se přesně mělo udělat, to bylo úplně trefné. Já na tu ledovku prostě se dívám i jako na takový zvláštní, řekl bych klidný živel, který na rozdíl od různých bouří a vichrů, prostě nebere s rachotem střechu, nezapaluje nic, nevyplaví lidské obydlí, ledovka si počíná rozvážně až metodicky, a mně přijde i taková poetická. Tak uprostřed toho ledu jsem si najednou uvědomil, jak je vlastně spravedlivá, všem nám to prostě klouže úplně stejně, ve městě, na vesnici, všichni jsou si uprostřed té kalamity rovni. No, a to v té společnosti, která, kdy se lamentuje nad tím jak jsme rozděleni na chudé, bohaté, přizpůsobivé, nepřizpůsobivé a nebo politicky na kavárenskou smetánku, hospodský plebs, jo, tak najednou ta ledovka se jeví jako takové znamení, že nejsme rozděleni fatálně, že to, na čem jsme společně životně, tedy objektivně závislí, je daleko víc než to, v čem jsme různí. To znamená mně ta ledovka přišla dobrá i na chlazení vypjatých vášní, které cloumají dobou. No, a současně ale samozřejmě na tom, podobně jako na všem špatném je něco dobrého, tak i na všem krásném je něco smutného, a to jsem viděl na stromech u nás kolem, v sadu, kde prostě některé stromy, které tak pyšně prostě se tyčily k nebi, borovice, tak prostě ty větve těžké se jim lámaly jako sirky, ale na druhou stranu takový mladý dub, o kterém jsem měl docela obavu, tak ten, když to odtálo, tak se prostě úplně byl skloněný až k zemi, se napružil a nic mu nebylo. Tak jsem říkal, to je možná taky nějaké takové podobenství, nějaký vzkaz.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Elen Černá před chvíli řekla, že to mělo i takový symbolický význam nebo symbolicky to vypadalo, když stály v ulicích ty spící tramvaje nebo třeba v Brně spící trolejbusy, takže jenom se připojuji k tomu, co říkala, že to bylo i svým způsobem poetické, i když samozřejmě pro ty lidi, kteří strávili hodiny v tom vlaku neb v těch vlacích asi ne.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Hm, jasně, jasně, ale tak já myslím, že víme o tom, že neporučíme počasí, proto je vlastně zbytečné hledat viníka nebo nadávat na přírodu, to doopravdy nemá žádný smysl, tím si nepomůžem.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, poslanci nakonec schválili zvýšení platů poté, co se diskutovalo o nejrůznějších návrzích. Je podle tebe nárůst o zhruba 3 % přiměřený?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak, mně by se nejvíce líbilo, kdyby ty platy zmrazily na té výši, na které byly, ale ty 3 %, to je stále ještě řekl bych normální, o proti tomu, že by si je zvýšili o 14, anebo že by jim skokově stouply na 26. My máme dobrý důvod prostě, aby ty platy politiků nebyly příliš vysoké. Já mám pocit, že politiky nemáme důvod přeplácet. To, co oni berou, to je příjem vyšší střední třídy. Nejsou to samozřejmě žádné manažerské práce, platy, zkušený a kvalitní a ceněný manažer vydělává úplně jinak, ten je v jiném levelu, ale na druhou stranu ta práce, kterou politici dělají, ta ani není žádný manažerský výkon. Oni nemají ani žádnou nějakou speciální kvalifikaci, může tu politiku, toho zastupitele vlastně dělat každý. Tou jeho nejlepší kvalifikací by měl být charakter, ale jinak najdeme tam technika, lékaře, prostě lidi různých profesí, a tu politickou práci, vlastně v té jsou, řekl bych snáze nahraditelní než je nahraditelný dobrý svářeč, jo. To prostě, když člověk neumí, tak najít dobrého svářeče je problém, ale politikem se vlastně může stát téměř každý, kdo má vyřídilku, trochu hereckého talentu, organizační schopnost. To znamená já myslím, že není důvodem příliš platit. Navíc ve chvíli, když by měli vysoké platy, tak ještě více budou odtrženi od života normálních lidí, a pro zákonodárce podle mně je dost důležité být v kontaktu s lidmi, vědět koho zastupuje, vědět, jaké problémy lidé řeší, což teda ti, kteří už potom jsou příliš dobře placeni, mají úplně jiné starosti. A to znamená, že dokonce bych řekl, že to je kontraproduktivní dávat poslanci příliš vysoký plat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dokonce někteří poslanci se nechali slyšet nebo politici, že vlastně si tím, že se zvýšily platy pouze o 3 % zhruba, takže vlastně si platy snížili o 23 %, protože původně, kdyby došlo k tomu rozmrazení, tak by to navýšení bylo o 26 %. Co si myslíš o tomto výroku?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To se dá říct jedině po volbách, to je ti jasné. Je to prostě naprostá drzost, to před volbami by si to nikdy netroufli, ale teď vědí, že mají své jisté a že je ještě nějak pár let tam budou a že se na to zapomene. To je jediné, co mě k tomu napadá. Ale jinak dnes ta situace je taková trochu zvláštní. Do politiky postupně směřují i lidé zámožní, bohatí, kteří vlastně ani nevědí kolik v té Poslanecké sněmovně berou, to jim přijde někam na účet, ale jejich majetkové poměry jsou úplně někde jinde a spíš uvažují o tom, jestli se mají trmácet do Prahy vlakem a nebo tam letět vlastním vrtulníkem, ale zas by to možná špatně vypadalo, tak to je prostě dilema, které prostě někteří řeší. To znamená už to není tak, že by všichni prostě přišli z nějakých nuzných poměrů, a tím právě, jak se ta situace mění, tak už slyšíme nějaké politiky, kteří jsou schopni se klidně té vyšší mzdy vzdát, protože ji doopravdy nepotřebují, a protože v té politice nejsou kvůli penězům, jsou tam buďto kvůli vlivu a někteří možná proto, že mají tu představu, že tam udělají pořádek a kteří předtím ti politici, kteří stále jenom přemýšleli o tom, jak tam vydělat a jak prostě se dostat za vodu, jak se říká, no, tak na rozdíl od nich mají k tomu možná nějaký jiný přístup.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já tady mám před sebou takovou mapičku, jaké mají příjmy různí poslanci v různých evropských zemích, a je to bráno podle násobku průměrného platu. A je zajímavé, že třeba ve Velké Británii, Nizozemsku, Švédsku, Finsku je to pouhá, pouhý dvojnásobek průměrného platu. V Belgii, v Německu dejme tomu trojnásobek, to znamená v těch, kromě Francie a Itálie, v těch historických zemích Evropské unie jsou ty příjmy vlastně menší než v těch východnějších nebo novějších zemích Evropské unie. Jaký je důvod, tohoto stavu, Ivane, podle tebe?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Asi je to trochu dáno i tím, že tam ten systém funguje dlouho. Mám pocit, že i ta pozice toho zastupitele v zemích s delší řekl bych demokratickou tradicí nebo nepřerušenou nějakým experimentem, že tam ta pozice má i větší prestiž. To znamená ten člověk, který prostě se stane zastupitelem, tak se i nějak jinak cítí, něco to znamená. Když se u nás prostě díváme na prestiž zastupitelů, tak zjistíme, že se nacházejí na tom žebříčku ceněných profesí někde vedle uklizečky, a to je prostě také strašně důležité. Ti naši poslanci vlastně ani možná nemají pocit, že si jich i nějak ceníme nebo vážíme a už s tím ani nepočítají a už jim ani možná nezáleží na tom jak vypadají, protože vědí, že ať udělají cokoliv, tak stejně se nám líbit nebudou. Nevím, a možná jim také trochu křivdíme, to taky bychom měli prostě uvažovat o tom, jestli třeba přece jenom občas neudělají i něco rozumného, protože aby dělali všechno špatně, tak to by bylo proti veškeré logice. Tak zřejmě občas udělají něco dobře, ale jako od pohledu jsou nám tak nesympatičtí, že to ani nepřiznáme, kdo ví, kdo ví?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíš si, že může mít tato třeba neobliba poslanců a vůbec politiků, že může být příčinou toho, jaké dostávají někteří politici teď podezřelé balíčky nebo poštu? Dokonce se potvrdilo, že v některých těch balíčcích byly jedovaté látky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tohle to se mi, tenhle ten příběh zdá takový zvláštní, ale, ale asi typický. Vyšetřovatelé, protože nechtějí, aby ten pachatel věděl, co vědí, tak neposkytují informace. A my vlastně o tom nevíme skoro nic, tak mě napadá, že možná je dobré si shrnout, co všechno o tom nevíme. Tak nevíme kdo ty zásilky posílá, neviděli jsme fotografie jak vypadají. Nevíme, proč jsou posílány zrovna na ministerstvo vnitra nebo ministrovi financí. Dále nevíme proč některé, například zásilka pro prezidenta či pro televizi Prima, nebyly jedovaté. Potom také nevíme z jakého důvodu jsou ty zásilky odeslány, co si od toho slibuje pachatel, co chce docílit, zda se jedná o mstu, vydírání, závist, špatný vtip a nebo o úchylku nějakého devianta, o pokus vystrašit veřejnost, destabilizovat stát a tak dál. No, prostě ten výčet toho, co nevíme, je strašně dlouhý a u toho asi musíme zůstat do okamžiku, než bude pachatel dopaden a pak nám možná řeknou, co to všechno teda mělo vlastně být.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže dozvíme se vůbec někdy, kdo a proč posílá?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ne, myslím si, že ne, myslím si, že ne.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ruský prezident Vladimir Putin měl zásadní projev, takový projev nazvaný podobně jako mívají američtí prezidenti, projev o stavu Ruska. Myslíš si, že v tomto projevu bylo něco zásadního řečeno politicky nebo ekonomicky, nebo co spíše převažovalo, jaké poselství to bylo ze strany Vladimira Putina, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak ten projev byl dlouhý, týkal se mnoha oblastí, obsáhle se z něho citovalo, ale asi má spíš význam se soustředit na celé jeho takové vyznění, a já myslím, že ten projev nebyl konfrontační, to určitě ne, ale nebyl ani defenzivní. Ruský prezident zopakoval, že Rusko zůstává otevřené spolupráci se Západem, nevyhledává nepřátele, neboť považuje to za projev slabosti. Nemíní závodit ve zbrojení, no ale za situace, kdy Západ Rusko se snaží izolovat, od spolupráce přešlo k sankcím a kdy Západ definuje Rusko, a dnes už úplně otevřeně, jako svého tradiční a úhlavního nepřítele, tak je zcela pochopitelné, že Putin ruskou veřejnost se snažil uklidnit prohlášením, že proti případné vojenské agresi ze strany NATO je Rusko připraveno se bránit. Byl to projev už nikoli ke světu, byl to asi projev doopravdy k Rusům, ke kterým hovoří zatím ve fázi války studené, ale už vlastně i v těch minulých projevech ta rétorika úplně jasná, Putin říká, že Západ útočí například na ruskou měnu umělým snižováním cen ropy. Snaží se, snaží se vysvětlit lidem, a to taky jako prezident musí, protože s tím stojí a padá jeho postavení, snaží se vysvětlit občanům, že za tu jejich zhoršující se ekonomickou situaci může snaha nadnárodního kapitálu Rusko ovládnout, vyrabovat jeho energetické zdroje, no, a této verzi, tomuto vysvětlení zatím 9 z 10 Rusů věří. To znamená tak jeho podpora mezi občany je rekordní. No, a já, když se na to dívám, tak pro mě nic dobrého nevěstí, když političtí vůdci neapelují na demokracii, ale na vlastenectví, to už je, to už je zvláštní, a když místo plurality názorů se dostává do módy jednota, tak to už vlastně ta atmosféra houstne. No, a myslím, že Putin přednesl mobilizační projev, ve kterém lidem řekl, Rusům řekl nezaútočíme, ale ani se nevzdáme, nenecháme se vyprovokovat, ale nenecháme se ani zaskočit. To je myslím takové vyznění, které jim řekl. No, já, když to tak vlastně sleduju, ty reakce na to, jak ta atmosféra doopravdy přituhuje a jak za rohem někde už se jako kdyby počítá s válkou, tak jsem si najednou tak vzpomněl, jak vždycky ty královny krásy, když jsou zvolené, tak říkají, že budou bojovat za světový mír, jo. A ony to mají v popisu práce, to jim tam někdo napsal, budou bojovat za světový mír. Samozřejmě neříkají jak, prostě protože jim lidé, kteří vedou války, kteří je připravují z různých ekonomických důvodů a prestižních a já nevím jakých, tak určitě jim nenaslouchají, oni je v nejlepším případě jenom okukují, jo. Ale říkal jsem si, jestli i novinář, publicista, když vidí prostě, že se všechno schyluje k válce a že po ni lidé jako začínají toužit a ta militantní atmosféra, ta prostě ta je úplně cítit jak se na to někteří i těší, jak porazit ty špatné a jak sami, coby ti lepší vyhrají, tak taky bych chtěl bojovat nějak ze světový mír a mám pocit, že to je stejně marné, že taky prostě nám novinářům nikdo nebude naslouchat, že se to prostě od nás neočekává, ale já stále přemýšlím o tom, jak bych bojoval za světový mír?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Komentátor Českého rozhlasu, Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, náš kolega, řekl, že nejdůležitější na tom Putinově projevu bylo spíš možný náznak liberalizace ruské ekonomiky. Možná to tam bylo skryto, co si o tom ty myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak on by byl rád, kdyby Rusové, kteří kapitál vyvezli ze země, ho zase dovezli zpátky a slíbil jim za to amnestii, to znamená, že nebude sledovat původ toho. Ten původ je jasnej, to vzniklo v divoké privatizace ve chvíli, když probíhá prvotní akumulace kapitálu, to jsou známé poučky. Tak prostě to nikdy není úplně nejlepší, to znamená slíbil jim jakési odpuštění, když ten kapitál tam přivezou. Ale otázka je, jestli to tak doopravdy udělají a nebo ne. On z jedné strany oslovil liberály, ale někteří zase říkají, že on oslovil úplně všechny, oslovil i konzervativce, prostě apeloval na národní stát, na národní hrdost, když hovořil o Krymu jako kolébku ruské civilizace, tak to všechno zase bylo spojené s řekl bych apelem na křesťanství, na víru a tak dále, to znamená, že on v tom projevu oslovoval všechny skupiny, protože on potřebuje každého a vlastně to, o co mu jde, aby se ta společnost semkla na nějakém společném národní programu, to znamená určitě oslovoval i liberály, ale nejen je.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, ještě poslední téma krátké, chtěl bych od tebe jednu větu nebo dvě myšlenky. Jak vzpomínáš na Petra Hapku, který nedávno zemřel?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Určitě ne tak drsně jako Honza Rejžek, ale, ale když mluvím o něm, tak si současně uvědomím, že teď velmi pozorně sleduji stav Hany Hegerové, o které teda zprávy nejsou, ale leží v nemocnici a ještě do toho teď vlastně bylo výročí a nebo je v této chvíli, v těchto dnech, kdy před 10 lety zemřela Zuzana Navarová, no, a toto všechno jsou lidé, kteří odcházejí, ale odcházejí nějak zvláštně, odejdou a přitom tady stále s námi jsou. Já si myslím, že být zpěvákem a udělat písničku, kterou si lidé zpívají a já mám CDéčko Zuzany Navarové vlastně 10 let v autě, stále, stále tam hraje, tak tohle to je řekl bych dobrý život, který se nežije marně, protože po tom člověku stále něco pozitivního a pěkného zůstává, jo, já na tyhle ty lidi vzpomínám samozřejmě rád.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, já ti mnohokrát děkuji. To byl Ivan Hoffman. A zítra přijde ekonomka Ilona Švihlíková. Hezký den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Také přeji hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.