Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 9. prosince

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je ekonomka Ilona Švihlíková, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Témata budou samozřejmě ekonomická, tak například: kdo jsou to chudí zaměstnaní? Paní Švihlíkové položím také otázku: jak je možné, že ropa ve světě značně zlevňuje a u nás je benzín skoro stejně drahý jako před půl rokem? Anebo je český průmysl vůbec český? No, a tak dále. Takže ještě jednou přeji dobrý den.

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A jenom krátce bych chtěl navázat na to téma, které jsme tady řešili dnes v ranním vysílání. Jaké jsou typické ženské a mužské role nebo typická ženská a mužská zaměstnání? Jak se na to díváte vy v současné době?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já jsem slyšela, ono se to dotýká i toho dalšího tématu, které už jste zmínil. To je ta pracující chudoba, protože jsou to právě ženy dvojnásobně více než muži, kteří se, které se vyskytují v těch povoláních s nízkou mzdou, ať už to jsou šičky, švadleny, prodavačky, ale i třeba pekařky. Tak tam právě ta mzda je velmi často na úrovni toho, co považujeme za pracující chudobu. No, a celkově si ženy vybírají spíše pečující profese, takže je najdeme silně zastoupené například ve školství nebo v sociálních službách. Ovšem nikoliv na těch vedoucích pozicích, tam už jsou potom většinou muži.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To, že si ženy vybírají spíše ty profese pečující, to je, to je asi správné nebo přirozené podle vás.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, víte, ona je otázka, co chápeme jako přirozené, protože prostě jsme v součá... v nějaké společnosti, ta se vyvíjela, má nějaký historický kontext. Ono někdy říct, co je přirozené, je poměrně obtížné. Jestli k tomu mají ženy prostě nějakou přirozenou inklinaci, těžko říct. Možná to je i tím, že se to prostě tak nějak od žen očekává, že se budou více starat o druhé a možná trošku méně o sebe.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A pojďme teda k těm, k těm pracujícím chudým. To je takový problém, o kterém se mluví teprva, teprva nepříliš dlouhou dobu, protože vždycky se mluvilo o tom, že problém mají ti, kteří jsou nezaměstnaní nebo...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně, ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
... nebo špatně uplatnitelní a pak jsou ti druzí, kteří mají zaměstnání a jsou, jak se říká, v pohodě. Ale my víme, že dnes existuje veliká skupina lidí, vy jste o ní vlastně mluvila, kteří jsou zaměstnaní, chodí poctivě do práce a přesto ty příjmy jsou tak malé, že, že to nestačí na normální život. Je to správné vůbec?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to skutečně tak v první řadě a není to jenom u nás. K nám to došlo malinko se zpožděním, ale tenhle fenomén z rozvojového světa se rozšířil do Spojených států a následně i do Evropy. My už s ním taky máme zkušenost. Ten, ta hranice pro pracující chudobu je mezinárodní, takže nám to hezky umožňuje srovnání. U nás to bude zhruba 13 700 hrubého.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
A najdeme tam právě ta povolání, o které, která už jsem trošku zmiňovala a dominantně tedy čtvrtina žen, které chodí do práce, tak budou patřit do kategorie pracující chudoby. A... no, správné to rozhodně není, to jako ale ono nám to něco říká o tom trhu práce. Říká nám to, že stále intenzivněji se prosazují moderní technologie, které tu pracovní sílu vytlačují. No, a následně se to projevuje právě i na poklesu mezd. A já si myslím, že jste zmínil jednu hrozně důležitou věc, a sice že prostě ten trh práce a vůbec tu sociální situaci už nemůžeme posuzovat jenom podle míry nezaměstnanosti. To prostě ona už nemá tu vypovídací hodnotu, jinak se s ní dá různými způsoby kouzlit a vyřazovat ze statistiky a podobně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Různé metody měření.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, to samozřejmě známe jako. Ve Spojených státech jako nezaměstnanost 1,6 podle toho, jakými způsoby koho zahrnou částečné úvazky nedobrovolné a tak dále. Takže jako tam, tam se dají tvořit věci. Ale zkrátka a dobře, ta pracující chudoba tady je, je i u nás a je potřeba s tím něco dělat, protože není ani morální ani ekonomicky normální a běžné, aby skutečně ti, kteří mají práci, chodí do práce, tak se vůbec báli o svou holou existenci.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste řekla nějakou hranici 13 700 korun hrubého. Kolik asi tak lidí zhruba je na tom takto finančně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to tak čtvrtina žen, 26 procent žen spadá do téhle kategorie a 13 procent mužů. To potvrzuje právě to, že tedy ženy se vyskytují především v těch nízko ohodnocených zaměstnáních. V mezinárodním srovnání ta čísla možná nevypadají tak děsivě, ale samozřejmě to jako velmi vážný problém je. Jedním z těch hlavních úkolů bude dlouhodobě zvyšovat tu mzdovou úroveň v České republice. Třeba ta minimální mzda, i když nyní se zvyšuje, je u nás prostě ostudně nízká, jo? Ona i v mezinárodním srovnání, ona je na nějakých prostě 30 procentech mzdy průměrné. To je prostě minimální mzda, za kterou ti lidé nemohou pracovat, protože by se z ní prostě neuživili, ano? To jako není otázka, že, že se jim nechce pracovat nebo jak se to interpretuje, ale zkrátka a dobře, když k tomu připočtete třeba další výdaje spojené s dojížděním a podobně, tak to úplně ztrácí jakkoliv motivační efekt.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tam možná připomeňme, že v některých zemích, a kde bychom to možná ani nečekali, jsou ty průměrné mzdy nebo teda ty minimální mzdy mnohem vyšší, jako myslím, že v Řecku to bylo v přepočtu 17 tisíc korun. To je skoro sen.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono ty přepočty jsou takové vždycky obtížné. Samozřejmě je tam jiná úroveň nákladů a podobně, ale je dobré to srovnávat vždycky k tomu průměru a taky k hranici chudoby. U nás ta minimální mzda je na devadesátiprocentním prahu chudoby, no, tak to prostě jako nemá potom žádný smysl mít takovouhle minimální mzdu. Ta úplně ztrácí jakýkoliv účel.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Paní Švihlíková ještě se zeptám v této souvislosti na to, zda je tedy lepší, kdyby se, jestli má být vyšší míra nezaměstnanosti a více lidí takzvaně bez práce a jak se někdy říká na ulici, anebo jestli má být vlastně ta míra nezaměstnanosti nižší a více zaměstnaných, ale přesto třeba za takto nízké mzdy? Co je vlastně lepší pro společnost nebo vůbec pro lidi i z psychologického hlediska?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ani jedno upřímně řečeno, tohle není výběr, který by byl akceptovatelný a on taky úplně tímhle tím způsobem nefunguje. Sice jakoby ta nezaměstnanost se může zkreslit, ale právě tím, že ti lidé pracují za nějakou minimální mzdu, vemte si třeba v Německu, že jo, Ein-Euro-Job, práce za jedno euro, kdy ten stát doplácí zbytek, to prostě není řešení sociální situace. My potřebujeme do České republiky nejen navyšovat mzdovou úroveň, ale dostávat sem právě i investice, které budou podporovat vyšší mzdovou úroveň, což bohužel se obávám, že současná situace je přesně opačná. Když se podíváte na investice typu Amazon, no, tak to rozhodně jako nepovede ke zvyšování mzdové úrovně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A to byste měla vysvětlit, jaké investice by to měly být, které by...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jeden, jeden z velkých problémů české ekonomiky spočívá v tom, že ty investice, které k nám mířily a míří, mají spíš nižší přidanou hodnotu. To znamená, řekněme, že je to nějaká montáž, zpracování standardizovaných výrobků a ten přínos do znalostní ekonomiky, teda ta přidaná hodnota není příliš vysoká a s tím souvisí i to, že ta úroveň mezd v těchto sektorech vypadá jakoby statisticky, že zvyšuje, ale ve skutečnosti tu ekonomiku vlastně cyklí v tom, že je založená právě na té, na té montáži. Takže to, co bychom potřebovali, je preferovat, když už tedy používáme ty investiční pobídky, já je zrovna nemiluju, ale když už je používáme, tak jednoznačně je aplikovat pouze, pouze tam, kde je naděje na vyšší mzdovou úroveň a jaksi naopak nepodporovat investice typu Amazon, který prostě má teda katastrofální sociální pověst, a právem, a který tady prostě založí asi několik míst pracovních, dobře, ale s nějakou prostě minimální mzdou. Pokud to vůbec bude standardní pracovní poměr, jo? To si myslím, že tohle hodně souvisí s tím, co vůbec od té ekonomiky chceme. Já si myslím, že bychom tady jako neměli automaticky vítat úplně všechno, protože když potom těch investic tohohle typu máte hodně, tak vám to tu ekonomiku sráží prostě do té úrovně jednou nízké mzdy - navždy nízké mzdy.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To znamená, jsou to třeba montovny. Ale co taková investice, která teda byla už před mnoha lety, Škoda Auto? To je asi dobrý příklad.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, uvádí se jako dobrý, ale je fakt, že kdybyste se podívali na to, jak se rozdělují zisky ve smyslu tedy ta část, která jde na mzdy v té mateřské firmě Volkswagenu a tady ve Škodovce, tak si člověk možná nebude už tak úplně myslet, že to byl ideální nápad. Ono jde zkrátka a dobře o to, že ve chvíli, kdy tu máme velký vliv zahraničního kapitálu, který prostě využívá té určité láce a dává sem tu nižší nebo maximálně střední přidanou hodnotu, tak jste pořád pod mzdovým tlakem. Ten, ten tlak tam prostě je a ta možnost jaksi vydírání, že se někdo přestěhuje někam a bůhví kam, u některých výrob je tu samozřejmě taky. No, ono to souvisí prostě s tím, že Česká republika má obrovský, obrovský vliv těch zahraničních firem, což se projevuje samozřejmě v některých odvětvích velice silně, finančnictví třeba, ale i automobilový průmysl, některá zpracovatelská odvětví další a tak dále. No, a tam potom ten, ten tlak na to, aby ta mzdová úroveň nebyla příliš vysoká, se samozřejmě objevuje. To je mimochodem i ta odpověď na otázku, jestli je český průmysl český. Není.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
K tomu se ještě... není, ale k tomu se ještě dostaneme. Vy jste vlastně už nakousla, dá-li se to tak říct, to téma, které jsem chtěl s vámi probrat teď. Totiž jedná se o ten velice zajímavý materiál úřadu vlády, podle kterého má hospodářská transformace tři fáze a my jsme právě v té druhé, kdy dochází k odlivu výnosů a zpomalování růstu. Mohla byste to vysvětlit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já, já v první řadě řeknu, že jsem moc ráda, že ten materiál na úřadu vlády vznikl, protože jsem měla pocit, že u těch předchozích vlád tohle téma odlivu dividend, odlivu zisků z ekonomiky se nebralo příliš vážně nebo možná jako něco, co se, co se běžně děje. Ono to hodně právě souvisí s tím, že ta česká ekonomika se hlavně na konci 90. let transformovala právě pod obrovským vlivem zahraničních korporací a ty samozřejmě neinvestují pro něčí krásné oči. Investují proto, aby prostě z toho měly zisky, které potom v těch následujících letech budou z té ekonomiky vytahovat. No, a u nás se jim to vytahování daří tedy extrémně dobře. Máme vlastně jeden z největších odlivů zisků vůbec v celé Evropské unii. Dokonce větší než i země, řekněme, porovnatelné - Slovensko, Polsko, Maďarsko, když zůstaneme v rámci toho Visegrádu. Nejvyšší míru má Lucembursko, to je taková zvláštní ekonomika, to je něco jako průtokový ohřívač, takže to bych asi neporovnávala. Pak je Irsko a pak jsme my, ano? Ty, ty odlivy zisků jsou, jsou enormní a zase to zkresluje statistiku, jo? Já tady nechci zabřehávat v tuhle ranní dobu do rozdílu mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním důchodem, ale zkrátka a dobře to znamená, že ty zdroje z té ekonomiky, minulý rok to bylo 315 miliard jen tak mimochodem, prostě odplují a potom chybí. Ta ekonomika prostě postrádá zdroje, které by mohla věnovat na investice, na rozšiřování svého potenciálu, chybí ty zdroje, no, a následně se zase zacyklujete v té pozici, že jo. Chybí vám zdroje pro další rozvoj, pro investice do vědy a výzkumu a zůstáváte pořád na pozici ekonomiky s nějakou nižší, střední přidanou hodnotou a ty peníze mimochodem právě taky chybí na těch mzdách, jo? Tenhle ten rozdíl se projevuje právě na té příjmové úrovni domácností.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, a jak k tomu došlo, proč my jsme na takovém vlastně neblahém třetím místě, jak jste řekla z hlediska odlivu výnosů nebo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono to hodně bude souviset s tou, s tou transformací obecně, která samozřejmě asi nedopadla úplně, úplně ideálně a následně se tedy řešila přílivem investic do ekonomiky. Asi nebyl úplně, nebyla úplně využita ta možnost rozvoje domácí výrobní základny, finanční také a vědecko-výzkumné a tak nějak se nechaly prostě otevřené dveře ve smyslu: přijďte, kdo můžete a založte tady nějakou, nějakou montovací společnost. Což v první fázi vypadalo asi, asi jako dobrý nápad, prostě samozřejmě to vytvořilo nějaká pracovní místa, je tady určité, určitej tlak na nějakou podnikatelskou kulturu a podobně, ale ta přidaná hodnota tam prostě není. Ono tak jako ty nadnárodní korporace, to nejsou žádní dobrodějové, že by prostě řekli: tak a pomůžeme České republice a vytvoříme vědecko-výzkumnou základnu. Oni uvažují globálně a většinou ziskově. A ta vědecko-výzkumná centra si prostě drží ty mateřské společnosti. No, to, to není většinou tak, že by jako je dobrovolně prostě přesouvali do nějakých zemí, notabene, když prostě můžou využívat jejich nižší mzdové úrovně a ještě z nich vytahovat zisky. Proč by to koneckonců dělali?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A paní Švihlíková, jaké je teda východisko z této situace? Pak by měla nastat třetí fáze tohoto, a což je udržitelný rozvoj.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
My potřebujeme tu strukturu té ekonomiky změnit. My jsme závislá ekonomika, jak ten materiál říká, já, já tomu říkám pracovně, spíš že jsme kolonie, protože ono to má samozřejmě nějaké politické rysy a mentální, ale je potřeba za prvé to vzít velmi vážně. Znova říkám, že ten materiál úřadu vlády je, je velmi dobrým podnětem k nějaké hlubší diskusi a zamyslet se nad tím, jakou chceme tu českou ekonomiku mít, protože my žádný model nemáme, ano? Prostě my nemáme žádný model rozvoje. Je to, je to hrozně nekonzistentní, ano? Všimněte si, že v těch různých krkolomných prohlášeních, a že jich je, najdete vždycky podporu vědy, výzkumu, školství, pak jsou to první oblasti, kde se škrtá samozřejmě a potom prostě vítáte právě investice typu Amazon nebo podobné. To je prostě naprosto nekonzistentní politika z jedné strany na druhou. Taková velmi, velmi nevyvážená. My potřebujeme prostě ustanovit model pro českou ekonomiku a ten model musí být závislý na domácích zdrojích, což mimo jiné znamená, že v první řadě potřebujete domácí finanční struktury. Pokud máte zahraniční banky, nikdy si nemůžete prostě vytvořit domácí ekonomiku, ty banky prostě budou ty zdroje odlévat. Je nám právě ty jaksi zahraniční matky jsou toho dobrým příkladem.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste řekla domácí banky, domácí kapitál. Jaký je vůbec v současné době český průmysl? Je vůbec český? A jsou k tomu nějaké konkrétní čísla, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, tak já začnu u toho finančnictví.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To opravdu není české. Nějakých 98 procent aktiv je v držení zahraničních subjektů, takže jako to je, to je extrémní. Mám pocit, že výš už má jenom Slovensko a že v tomhle ohledu zkrátka a dobře se projevilo to, jakým způsobem se udělala nebo spíš neudělala transformace českého bankovního sektoru.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale pardon, tady se musím zeptat, bylo, bylo možné transformovat české bankovnictví nějakým jiným způsobem? Měli jsme vlastně dost na to prostředků, aby třeba tady bylo jedna nebo několik českých bank?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Určitě. Ale jako samozřejmě že byste dělali chyby, ale asi by to nebyly chyby, které by tvořily třetinu jako veřejného dluhu a bezesporu ano. Tam, tam šlo nejenom o ten způsob privatizace, kdy vlastně ty v té první fázi jaksi banky, které držel stát, financovaly soukromé korporace, řekněme, politicky vhodných jedinců, ale potom i ten způsob, jakým se kumulovaly ty /nesrozumitelné/ úvěry. To byl prostě komplex, který vyústil a potom jaksi plně se projevil v tom, v tom bankovním sektoru. Samozřejmě že by tam byly, byla nějaká selhání, tomu se úplně zabránit nedá, ale rozhodně to nemuselo mít tuhle míru a především prostě mít ten důraz na to, aby zůstávaly nějaké české finanční instituce, regionální banky, státní banky na podporu a tak dále. My jsme se velmi zbrkle těhle těch nástrojů vzdali, přestože by mohly velice výrazně podpořit, byly bývaly, rozvoj české ekonomiky. K tomu průmyslu, tak když se podíváme na statistiky, a máme naštěstí Český statistický úřad, který to pro nás pilně eviduje, tak zjistíme, že zhruba 50 procent průmyslu je zahraničních, to se samozřejmě liší podle odvětví, specifické je finančnictví, to teď nechám stranou, to taky není úplně průmyslový sektor, ale když se podíváme třeba na ten automobilový průmysl, tak tam je ten vliv samozřejmě jako velmi silně patrný. Takže říkat, že něco je úplně české takle jako v dnešní době, není to úplně jednoznačná kategorie. My skutečně v řadě těch výrob, prostě něco se doveze, smontuje, obrobí, vylepší a zase vyveze. Samozřejmě ne ve všech případech, ale je to bohužel dominantní charakteristika naší ekonomiky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pravda je, že 98 podniků, 98 procent podniků je pod domácí kontrolou, ale toto číslo znamená, že se v to počítají i jednotlivé fyzické osoby.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně, to jsou živnostníci, ano, ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Živnostníci, to znamená...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To znamená, ten ekonomický dopad je maličkatý, to jsou prostě jednotlivci. Takže je potřeba dívat se potom na tržby a počty zaměstnanců a podobně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Byla by bývala takovou bankou třeba před lety vznikající Agrobanka?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Těch možností myslím, že bylo docela hodně. Ale víte, ono ta ekonomika je, je prostě takový jako háklivý systém, že uděláte nějakou jednu zásadní chybu, tak ono se to kaskádovitě v celé té ekonomice jakoby rozprostře, potom jako je docela obtížné z toho vybřednout, jo? Takže my jsme se dostali právě do toho stavu, kdy ty odlivy zisků a kdy ten zahraniční vliv je veliký, kdy to působí na mzdy a nejhorší na tom je, že to prostě tu strukturu upevňuje. To je, to je to, co mě nejvíc trápí, že ono tohle to má tendenci posilovat samo sebe. Jakmile se jednou do té pozice dostanete, tak je strašně těžké to rozetnout. Já jsem zvědavá, jestli ten materiál úřadu vlády bude mít nějaký vyšší dopad, jestli třeba mimo těch diskusí, které vím, že se o tom vedou, prostě to, se to nějak projeví třeba na ministerstvu průmyslu a obchodu a podobně. Zatím takové signály nemám, uvidíme.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
My se za chvíli budeme ještě bavit o čerstvých ekonomických statistických číslech, až po znělce. Paní docentko, včera vyšly čerstvé statistické údaje, tak například, že nezaměstnanost v České republice je, dál stagnuje, to znamená, nezvýšila se, nesnížila se. O čem to svědčí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak svědčí to hlavně o tom, že ten ekonomický vývoj sice vykazuje některé pozitivní stránky, řekla bych spíš vevnitř té ekonomiky. A máme tady značná vnější rizika, takže je to takový jako stav, kdy prostě se stojí a čeká. A samozřejmě svojí roli hraje i roční období, no, to znamená otázka sezonních prací a jejich utlumování. To se nutně vždycky musí projevit. Ta situace nevypadá úplně špatně a rozhodně lépe než před nějakými dvěma roky. Ale pořád máme nedostatek těch pracovních míst v tom sektoru, který hodně nasává, což je třeba stavebnictví, i když tam už dochází k nějakému uvolnění. Ale je to teda ještě daleko, hluboko pod tou předkrizovou úrovní. Takže tam ten potenciál je poměrně velký.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tady je zají... zajímavé z té statisticky, statistiky například údaj, že kdysi nebo do značné míry mnoho let místo, kde bylo nejméně nezaměstnaných, bylo hlavní město Praha. To už není pravda, protože Praha je asi tak na, na druhém místě někdy mezi 6 a 7 procenty nezaměstnaných. Nejlépe jsou na tom některé středočeské okresy, o čem to může svědčit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ta Praha taky samozřejmě nasává ta pracovní místa, ale v některých ohledech tam už potom se mohou projevovat ty zvyšující se náklady, ať už doprava nebo samozřejmě jakoby pro to sídlo jednotlivých firem. Takže ona ta ekonomická aktivita může se odehrávat částečně v Praze, částečně ve Středočeském kraji, ale je to pořád to centrální postavení, ano? To, co se nemění, jsou vlastně ty strukturálně slabé regiony, tam ty problémy jsou dlouhodobé. To znamená, hovoříme o Moravskoslezském kraji a Ústeckém. Tam se právě i nejčastěji potkáváme právě s tím fenoménem pracující, pracující chudoby a bohužel i dalších nějakých sociálně patologických jevů, které s tím souvisí.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Další statistický údaj ze včerejška hovoří o tom, že zahraničnímu obchodu se dál daří, že bilance zahraničního obchodu skončila v říjnu, tedy říjnový údaj, s přebytkem 10,2 miliardy korun. A ten zahraniční obchod je v pořádku už delší dobu. Člověk by si teoreticky mohl myslet, když se tak dobře vyváží, tak že, že, že se i ekonomika poroste, ale ono to tak není.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak samozřejmě ten export má nějaký vliv, ale musíme si, že my taky docela dost dovážíme. Ono je to dáno tím právě, jako máme tu strukturu ekonomiky, tady je krásně vidět, jak to spolu souvisí. Tím, jak tady máme ten přepracovací charakter, tak se musí něco dovézt, aby se to zpracovalo a pak zase vyvezlo. My máme docela velkou dovozní náročnost. No, a druhá věc je, že to, jaké bude klima na trzích, kam vyvážíme, to už neovlivníme. Velká část našeho exportu jde do Německa, ale tam často nezůstává a třeba zase jde dál jako někam do Číny. To znamená, skutečně ten, ten vývoj globální ekonomiky je i pro nás klíčový. To, co pomohlo našemu exportu a nad čím si exportéři mnou ruce, byla samozřejmě ta umělá depreciace koruny, kterou Česká národní banka provedla minulý rok, tak ta poskytla, řekněme, určitý zajímavý ziskový porš... polštář a to se může projevovat i právě na těch hodnotách exportu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, ale zase našim, nám jako turistům to nepomohlo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to rozhodně ne. Já jsem teď byla na Slovensku a já už ani nepřepočítávám, protože násobit 28 se mi opravdu nechce, a je, je to, je to nepříjemné jakoby. Odborně řečeno, naše vnější kupní síla dramaticky klesla asi o 5 procent. A je pravda, že jako moje motivace vyjíždět do zahraničí, kde je jaksi eurová zóna, se mi moc nechce.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se vás zeptám na to, na co jsem, co jsem avizoval už na začátku pořadu. Ve světě docela prudce a rychle klesá cena ropy z nějakých 107 dolarů za barel někdy před dvěma měsíci, je dnes kolem 68 dolarů za barel. Ale cena benzínu u našich čerpacích stanic příliš dolů nešla. Jak je to možné?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jednak je tam nějaké časové zpoždění, respektive abych byla přesná. Když jde cena ropy nahoru, tak časové zpoždění není, to se velmi rychle odrazí, když jde dolů, tak tam prostě časové zpoždění je. To je dáno i podobou toho trhu a ta cena benzínu je samozřejmě složená z mnoha dalších složek, to není jenom cena ropy, takže tam samozřejmě je daňové zatížení a další. No, ale právě je tam ta depreciace koruny. To znamená, kdyby byla bývala nebyla provedená, tak by ten benzín byl levnější samozřejmě, ano? No, a to ta, tam jakoby nějaké 2 koruny tam prostě budou, budou působit právě tou oslabenou korunou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste před chvílí zmínila Čínu jako hospodářskou velmoc, také čínská ekonomika v paritě kupní síly předběhla Spojené státy. To považuji za úžasný údaj nebo ohromující možná nebo nevím...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to, je to milník. Já si myslím, že tuhle změnu ještě ani pořádně nedoceňujeme. Je pravda, že především teda američtí ekonomové jinak zpochybňují tu metodiku. Ono počítat tu paritu kupní síly je docela obtížné a rádi říkají, že podle kurzu jsou stále největší Spojené státy a ještě nějakou dobu budou, ale i tak to prostě něco signalizuje. Je to vlastně poprvé, kdy země, která má jisté ještě rozvojové charakteristiky nebo rozvíjející se, se stává největší ekonomikou světa. Nám to možná připadá šokující, ale když se na to člověk podívá opravdu z dlouhého časového horizontu, teď myslím stovky let, nemyslím ani dekády, tak musíme si zkrátka přiznat, že Čína se tak nějak vrací na pozici, kde historicky většinu svého času byla. Čína prostě byla po většinu doby největší světovou ekonomikou a teď se prostě na tu pozici vrací, ovšem tedy za dramaticky jiné situace. Bude zajímavé pozorovat, jak se s tím Čína sama vypořádá, protože ani čínští představitelé tenhle fakt moc nezdůrazňují, to je docela zajímavé. Oni jako nejsou úplně nadšení z toho, že by měli být číslo jedna, protože to samozřejmě s sebou nese jistou odpovědnost, jisté náklady a podobně a taky změnu velkou, protože ekonomika, která je největší marná sláva, prostě vytváří nějaký vzor, nějaký model, nějaký impuls. A bude to Čína opravdu, podaří se jí to?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Uvidíme. Tak to byla docentka Ilona Švihlíková. Mějte se hezky, na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A zítra bude hostem Karolíny Koubové Václav Cílek.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.