Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 10. prosince

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si v dnešním rozkolísaném světě udržet dobrou mysl a jaké příčiny má pokles cen ropy a především jaký tento vývoj bude mít dopady? Nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová a vítá svého hosta, geologa a spisovatele Václava Cílka. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobré ráno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane doktore, jak si udržet tu dobrou mysl, když přicházejí ty zprávy z různých konců světa o tom, jak kde eskaluje ten který konflikt?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, mně v poslední době stále víc lidí říká, že se třeba v noci probudí a doopravdy mají strach z vývoje světa, nebo že myslej na Islámskej stát, nebo na budoucnost svejch dětí. A já vím, že to ještě tak před rokem nebo před dvěma nebylo. To znamená, v každým případě začínáme bejt jako impregnovaný nebo tak se sem vkrádá prostě doopravdy nějaká ta nejistota a nějaký ten strach. Takže první věc je, myslím si, říci, že v tomto pocitu světa nejsme sami. Druhá věc, já to taky někdy mám a taky se s tím musím vyrovnávat, že jo. Druhá věc je ta, že Češi jsou někdy jako doopravdy, jako jsou v něčem přeborníci teda, tak je to najít si nějakou jako kritiku, nějakou negativitu nebo vyhmátnout ten ošklivý aspekt jinak prostě pěkné věci. Takže to je jako, jako další věc, která je, která, kterou si myslím, že je jako důležitá. To znamená, že si myslím, že svět vidíme mnohem víc černě, než ve skutečnosti černý je, protože ty dobré věci bereme jako samozřejmost, a ty, ty špatné jako prostě nějaké zlo, které, které k nám přišlo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My tady budeme v této části spíše akcentovat ty dobré, abychom možná lidi pozitivně naladili.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Určitě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ještě mě, pane doktore, zajímá, když jste říkal, také to někdy mám a musím se s tím nějak vyrovnat s těmi neklidy v sobě, co se týče právě vývoje globálního, jak se s tím vyrovnáváte?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já na to zapomenu nebo se s tím jako mysl automaticky vyrovná. Ale já vlastně směřuju k něčemu jinému. Já si myslím, že my totiž konzumuje klid i neklid, a to pasivním způsobem. Já vám jako řeknu příklad, že jo. Včera jsem měl poslední lekci s americkými studenty, takže se tak jako půjdeme rozloučit s Prahou, tak já někdy je vodím na tu horizontální cestu, která vede Petřínem, začínáme na Andělu, projdeme obchodním domem doopravdy rušný, neklidný, pestrobarevný a tak dále, vyjdete na Sacre Coeur a pak prostě vystoupáte na Petřín. Teďka jsme tak šli a James, který je původem jako Japonec, říká, toto je velmi meditativní procházka, jo, teďka byla zima a celá procházka trvala dvě hodiny. Takže zase jako, jako není to třeba úplně jednoduchý prostě pro ty studenty, byly poslední paprsky slunce a pomalu jako od řeky se nasouvala mlha, takže jako mizel svatej Mikuláš, pak mizel Pražskej hrad, jo, a já studentům říkám, to je poprvé v tomhle tom roce, co cítím Vánoce, jo. A oni se tak jako zarazili a jako říkali, ano, tohle je jako atmosféra tý Prahy, o který my jsme jako četli a co jsme jako slyšeli, jo. A bylo to, vlastně nic zvláštního se nestalo, ale ten celek byl hrozně krásnej.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili připouštět si více právě těchto okamžiků plných této atmosféry, kterou popisujete?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, ale ono je to v tý aktivitě. To znamená, když jste někde doma, tak tato atmosféra k vám nepřijde sama od sebe. Prostě to musíte, do toho musíte něco investovat do tý dobrý nálady. A to je právě takovej ten spotřebitelskej postoj, jo, k neklidům světa. Prostě že oni nám to někdo naservíruje a my to prostě sníme. A že je důležitý vyhledávat si mezi tím pěkný momenty, můžou to bejt rodinný momenty, může to bejt hudba, výlet do přírody. Ani moc to nemusej bejt ty dárky třeba.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili se soustředit v podstatě na tu vlastní každodennost a neuvažovat příliš dopředu, protože jste třeba mluvil o tom, že lidé vám říkají, bojím se, co bude s mými dětmi, až vyrostou a podobně?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Zahnaný strach zůstává strachem, akorát že není vidět. To znamená, heleďte se, co mně pomáhá za myšlenky. První věc, nad kterou si doopravdy lámu hlavou, a to je konec druhé světové války v Evropě, všechno je zničený, země jsou úplně demoralizovaný, a přesto Evropa v roce 1965 po 20 letech vstane z popela a je mnohem lepší, než byla kdykoliv předtím. A ten proces začíná okamžitě po skončení války. Už v posledních dnech prostě války. To znamená, je tady velká síla, velká kreativita, schopnost organizace, pracovitost, jo. To znamená, takže i v situaci, která je jako, řekl bych, téměř beznadějná, jo. Představte si rozbombardovaný německý město nebo, jo, nebo Belgie, to je jedno, nebo kus Francie, tak je schopnost se tomu postavit poměrně silná a ta schopnost není úplně tíživá. Je to, je to, je v tom hodně práce teda, jo, a je v tom jako hodně odříkání. Takže určitě jsou tady velké neviditelné pozitivní síly, teda když to takhle říkám nebo méně viditelné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste v kontaktu se studenty. Jak to mají vlastně mladí lidé s těmito obavami?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, jsou sociologické výzkumy a jsou pozorování, že jo. Má žena je učitelka na základní škole a takže ta vnímá spíš takové ty rozjívené, prostě takoví ty mladé lidi, někdy až příliš divoké, velmi často prostě lenivé nebo já to radši nebudu ani prostě všecko říkat. Takže z těchto lidí, z těchto dětí, osmá - devátá třída, já většinou mám rozporuplné pocity, i když vždycky mezi nima je jako část třídy velice dobrá. No, ale ono se ukazuje, že tito, tyto děti, které jsou jako relativně jako spokojený a v klidu se životem, tak mají tak mezi 18 až 21 lety, nevím, jak je to u nás, ale na západě je to běžné, já myslím, že to bude i, že to u nás musí být podobné, velkou krizi. A nedávají to moc najevo, že jo, jsou takoví víc jako uzavření k sobě a je to krize, že se doopravdy bojej vývoje světa, kladou si otázky po svým zaměstnání a jsou trošku bezradní někdy ve výběru partnera, jo, protože už jako ta zodpovědnost na ně začíná doléhat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nejsou tak suverénní, jak by se na první pohled mohlo jevit.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Značná část suverenity je právě maskování tý vnitřní nejistoty a stejně tak, když pozoruju třeba tu agresivitu na ulicích, jo, na silnicích a takovou tu třeba neochotu, já nevím, pouštět, zipovat, tak prostě za tím doopravdy musí být vlastní pocit ohrožení, kterej se projeví agresí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vnímáte, že právě ta agresivita nebo neochota pomoci, nevšímavost tak kulminuje, je na vzestupu v současnosti?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ono se to celý proměňuje. Heleďte se, ještě je důležitý říct si jednu věc. Mně to kdysi dávno, když jsem byl ještě kluk na střední škole, prostě vyprávěl člověk, kterej sledoval, jak se lidi cítí v průběhu celýho roku. Takže těch 14 dnů před Vánocema je vůbec nejhorší část prostě roku, jo, je málo sluníčka, právě ten neklid, jo, takový špatný myšlenky. Ono se to pak den, dva před Vánocema zlomí, nebo u někoho až na ten Štědrý večer. To znamená, nemá cenu si plánovat příliš mnoho prací, příliš mnoho aktivit, jo, to už, jo, jako musíme vědět, že jsme ještě teďka postižený nějakým, nějakým kosmickým nedostatkem slunce, kdybych to teda takhle nazval. A že nejsme úplně svéprávní a že právě v týhlec tý chvíli tak v nás ty emoce jako, jako bojujou a něco jsme nestihli a ještě něco chceme udělat a do toho přicházej špatný zprávy, a to nás jako rozhazuje. Takže...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže máme trochu alibi?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já myslím, že takhle je to, že to je nikoliv subjektivní pocit, ale že to má nějaké objektivní příčiny, my to většinou svádíme na to nakupování nebo vaření nebo tak, ale že to je doopravdy, že za tím je doopravdy nějakej kosmickej pocit a že ty Vánoce, že to je vlastně oslava taky toho, že se jako najednou něco změní, jo, najednou to slunce se vrací, jako světla přibývá, že to nějakým způsobem cítíme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog a spisovatel Václav Cílek. Pane Cílku, tak ropa se ocitla na pětiletém minimu. Je to vlastně dobrá zpráva, nebo špatná zpráva? Jaké to bude mít dopady?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dneska už na světě neexistují jenom dobré a jenom špatné zprávy, protože každá zpráva má dobré a špatné dopady. Tak pro koho je to dobré? Je to dobré pro Indii, která skoro žádné suroviny nevyváží a skoro všecky dováží, podobně pro Japonsko. Je to dobré aspoň teďka na začátku pro dovozce ropy, pro západní státy, pro nás. Mimochodem, až nám ekonomové budou říkat koncem roku, co se stalo s ekonomikou, jak zrychlila nebo jak se změnilo HDP, tak za tím hledejme v nějaké míře, třeba 0,2 %, právě kolísání cen ropy. Stejně tak bilance mezinárodního obchodu se může snadno změnit jenom podle toho, jestli dovážíme tu ropu lacinou, nebo drahou. To jako ... Takže jenom abysme jako měli korekci na ekonomické ukazatele. Podívejte se, co se stalo, vypadá na jeden z nejzávažnějších posunů v ropným světě za posledních mnoho let. Ropa stála ještě nedávno, dejme tomu, 110 dolarů za barel, dneska padá k 80 dolarům za barel. A teďka na čem závisí cena ropy. Jednak jsou tady náklady, jo, za kolik tu ropu ze země získám, tak pro ty země OPECu se většinou uvádí okolo 30 dolarů za barel, někdy i míň, jo, dejme tomu do 40, Rusové nad 40. Ale už ty alternativní zdroje, ty nejlepší části ložisek jsou na nějakých 50 dolarech a průměr je na nějakých 80 až 90 dolarech. To znamená, padající ceny ropy v této chvíli jsou na půl likvidační pro firmy, které se zabývají alternativními zdroji energii a teda zejména ropy. To, co je, to, co doopravdy se stalo příčinou, řekl bych, konspiračních teorií a dohadů, je hrozně zvláštní role Saúdské Arábie. Saúdská Arábie je takzvaný, tomu říkají swing producer, flexibilní, to znamená, může ubírat těžbu a může přidávat těžbu, což může velmi málo států mimochodem teda s tím přidáváním. A díky Saúdské Arábii svět má ty ceny ropy mnohem stabilnější, než by měl. Jako my bysme měli téměř těm Saúdům děkovat, jo. To si taky, oni to dělají z jiných důvodů, ale tahlec ta stabilizační role je docela důležitá. Takže když na podzim začaly ceny ropy padat, tak Saúdská Arábie prohlásila, že což se od ní čekalo, že omezí těžbu ropy. A vzápětí udělala něco opačného. Hodila na trh tý ropy víc a zlevnila ji. A teďka proč, jo. A jeden, jedno z možných řešení, a teďka už se ale dostáváme víc doopravdy do tý spekulativní fáze. Je, o čem se teda uvažuje, je, že teda, že jo, Saúdská Arábie funguje v úzké koordinaci, nevíme jak úzké, se Spojenými státy americkými. A teďka si představte státní rozpočet Ruska, jo. Státy jako Československo vytváří státní rozpočet na základě odhadu, kolik vybereme daní, tak tolik rozdělíme a něco si k tomu pučíme, jo, stabilních 100 miliard teda. Ale státy, které vyváží nějakou surovinu, třeba měď v Chile nebo právě ropné státy, vytvoří odhad, kolik bude stát ropa v tom příštím roce a kolik z toho přijde do státního rozpočtu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A Rusko bude tedy velmi bito teď, řekněme.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, a Rusko je, prosím, vás v situaci, že se uvádí, že za vývoz všech druhů energie, to znamená nejenom ropy, ale zejména ropy, ono získává 70 % státních příjmů, dvě třetiny státních příjmů jdou, jdou z energetiky. A aby Rusko mělo vyrovnaný rozpočet, jo, to znamená bezdluhový, oni by potřebovali, aby ropa stála 110 dolarů a ona je na 80.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
A Saúdi prohlásili, ne Saúdi, oni mají vlastní analytické týmy a Britové taky a ty říkali, že Saúdi jsou ochotni jít až k cenám okolo 60 dolarů za barel, což jsou ceny, který jsou likvidační pro část, určitě pro alternativu, pro část konkurence, a pro Rusko znamenají, řekl bych, mnohonásobně víc než sankce kvůli Ukrajině, jo. A teďka si vemte ten ruský pocit ohrožení, já jsem tomu nikdy pořádně nerozuměl, jo, ale pan Putin najednou prostě mluvil vlastně nedávno jako o obsazení Ruska. Z mýho pohledu je to úplnej nesmysl, že jo, ale z pocitu Rusů to možná tak velkej nesmysl není, protože se nejedná o to vojenský obsazení, ale o to, že oni budou mít dražší potraviny a zubní pasty a boty a teďka k čemu to povede? Putin měl, tuším, v srpnu podporu nějakých 87 % Rusů. Mimochodem, žádný západní politik nikdy takovou podporu neměl. A teďka co ta podpora znamená? Já si myslím, že znamená to, že Rusové doopravdy cítí ten tlak ať už ekonomickej, jo, nebo prostě nějakej vojenskej nebo nějakej jinej ze všech stran. A v okamžiku, kdy je člověk, kdy se objeví člověk jako pan Putin, kterej je schopen přebít ten jejich strach, jo, třeba obsazením Krymu, takže vlastně proto získává psychologicky tuhle tu podporu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte nějaké možné právě dopady tohoto dění a vývoje cen ropy na, řekněme, stabilitu nebo větší nestabilitu globální? Jaké dopady to právě může mít do toho rozložení sil?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, současnej svět a současná ekonomika mně přijde jako stroj, kterej perfektně funguje jenom v určitejch otáčkách. Když ty otáčky jsou menší, nebo větší, tak je destabilizovanej. To znamená, nás ohrožují právě ty náhlé změny, ty náhlé zvyšování cen, nebo snižování cen. Ale rozhodně teda tenhlec ten pád cen ropy kdyby měl pokračovat, což analytici předpokládají, ale ono je to hrozně nejistá věc, ono kdykoliv to může nastartovat, jo, skokově naskočit zase na těch 100 dolarů za barel, tohle to nikdo jako neví, tak se rozhodně ve vážných problémech ocitá Rusko. Potom dál jako dva další státy by potřebovaly vysoké ceny ropy, jo, to znamená, Venezuela, aby měla vyrovnaný rozpočet, by potřebovala dokonce, aby ropa stála 160 dolarů a Írán 130 dolarů. To znamená, tehlenc ten saúdský krok destabilizuje nejenom Rusko, ale destabilizuje i takoví to skorem tradiční nepřátele, jako je právě ten Írán nebo Venezuela. Ale ono to může mít opačný dopad v případě toho Ruska právě tu strachovou reakci, která ... zase Německo 20. léta, nacionalismus, jo, vzestup fašismu, potřeba silný ruky, jo. To znamená, jako doopravdy tady se může prohnat taková, jak vy jste tomu říkala, ten, ten globální prostě neklid, jo, kterej kupodivu teda pramení z toho, co by mělo bejt jednoznačně pozitivní, a to jsou ty ceny ropy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se to může promítnout třeba, jak říkáte, tady ta obava Rusů do dění na Ukrajině, do krize na Ukrajině?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, já nevím, jo, jako já si myslím, že to, co jsem vám řekl, je vhled do ruské peněženky, ale on už jako víc lidí řeklo, že duši Ruska nelze poznat, teda nebo lze ji poznat jenom srdcem, takže Rusové mohou, jak couvnout, tak naopak je to národ, který hodně vydržel a který myslím si, že stále ještě umí prostě zatnout ty zuby a vydržet toho mnohem víc, než si myslíme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog a spisovatel Václav Cílek. Dostáváme se k některým dotazům posluchačů. "Vážený pane Cílku, jste zastáncem katastrofických scénářů a propagujete například takzvanou potravinovou soběstačnost? Ta je u nás technicky proveditelná, ovšem ekonomicky nesmyslná. Jak byste své spoluobčany přesvědčil, aby kupovali násobně dražší potraviny než třeba u sousedů?" Ptá se pan Březina.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Potravinová bezpečnost může fungovat na různých úrovních, jo, to znamená, může fungovat na stoprocentní soběstačnosti, 60 nebo 30. A já jsem zastáncem toho, abychom měli zhruba tu 60%, tu dvoutřetinovou. A přesvědčit občany nelze.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to tedy prosadit, pane Cílku, alespoň tu 60% soběstačnost?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já nevím, jestli náhodou už není. Já bych se musel podívat na čísla, protože určitě není v masu, ale určitě je v obilí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to je a k tomu k těm katastrofickým scénářům, jste jejich zastáncem? Teď jsme právě se snažili uklidňovat v úvodu.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, no, no. Víte, většina lidí je, já si myslím, indoktrinována těmi katastrofickými filmy, z nichž 85 % vytváří anglosaské prostředí, a je to svým způsobem jako daný nábožensky. A já vlastně na katastrofu nevěřím, ale věřím na proměnu společnosti nebo zásadní nebo transformaci a věřím na nějakej vlastně dlouhodobější vývoj třeba v měřítku 20 až 30 let, přitom právě vždycky v povaze toho historického toku je to, že ten jakoby poklidný vývoj je několikrát proměněn prostě nějakými náhlými šoky, energetickými, potravinovými, sociálními nebo tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na té proměně společnosti může participovat jedinec?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jedinec, no, třeba tím, že dobře vychováte dítě a k tomu, aby se učilo a pracovalo. To je skorem nejsložitější, co?

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to pravda, je to pravda. Jen si potom přemýšlím, že když se člověk takto bude snažit a v nejlepší víře vychová své děti, což je opravdu asi to zásadní přispění, tak když potom přijde nějaký ten šok, jak jste říkal, jestli se potom ty karty znova nějakým způsobem nemohou obrátit, jakkoliv také nejsem zastáncem katastrofických scénářů.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobře. Heleďte se, takový jako ty běžný rady pro tu budoucnost se týkají jednak pojmu resilience, to znamená pružnost, to znamená schopnost fungovat v poměrně širokém rozmezí, jo. A druhá věc se týká odolnosti, a to je, a je to odolnost, já nevím, ať už energetické soustavy, nebo státu, anebo je to psychologická odolnost u dětí. Takže si myslím, že to spočívá právě jako v určitém pěstování odolnosti a pružnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli bychom býti pružní.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Svět přestává být pružný a vlastně ty ekonomické analýzy ukazují, že jeden z důvodů rozkolísanosti ceny je právě ta nepružnost, jo. Oni zároveň padají ceny železné rudy, tolik vidu je menší výrobce, kteří vyrábějí dráž, takže zůstává několik málo monopolních, ty jsou v několika státech, to je náchylnější, já nevím, k ebole, jo, k jiným, k sociálním otřesům, to znamená, my ve jménu velkého zisku vytváříme svět, který Američani mu říkají tide, jo, jako je, jako, jako nadoraz, jo, a každý větší zásah vlastně má poměrně velké dopady.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se ptá pan Beneš. "Vážený pane doktore, mám silný pocit, že do mnoha současných problémů světa, jistě ne všech, se promítají problémy Spojených států včetně Blízkého východu. V Evropě Ukrajina a jiné. Václav Bělohradský nedávno napsal, postkomunistický, pravdoláskařský atlantismus posílil falešný obraz Spojených států a ten mává silně i Českem. Nemyslíte?"

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, já nevím. Jako ony ty vztahy k Americe, jak já to pozoruju, jsou doopravdy čím dál tím víc ambivalentní. To znamená, ještě koncem 90. let třeba pro mnoho mých studentů Američané byli trochu jako hrdinové, a tak trochu vzor. Ale v posledních dobách se i ta česká společnost polarizuje. Mimochodem, francouzská mnohem víc například, jo, a německá taky je taková velmi zdrženlivá, což působí ze síly té, té americké ekonomiky. Ono se zdá, že Američani udělali doopravdy řadu chyb na tom Blízkém východě prostě a že tou první velkou chybou bylo, já to řeknu ošklivě, odstranění Saddáma Husajna.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to podle vás má dopady takové, že v této perspektivě je to možno vnímat jako hlavní chybu.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Americkou hlavní chybu na Blízkém východě, protože to destabilizovalo region a protože ti Saddámovi důstojníci dneska tvoří, ti, kterým se podařilo utýct, tvoří jádro, to bojové jádro těch žoldnéřů nebo profesionálních vojáků v Islámské státě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A vnímáte, že jak se tedy ptá pan Beneš, že je tady nějaký falešný obraz Spojených států? Není to tak, že každý stát si v podstatě vytváří, zvlášť Spojené státy, nějaký obraz o sobě?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Je obraz americké politiky, já už jsem o tom jako víckrát mluvil, a ten není moc jako příznivý. I sami Američani se na to dívají vlastně s velkou kritikou. Ale pak potkáte lidi z menších měst nebo z nějakých alternativních komunit a vidíte otevřený příjemný lidi, který jsou zoufalí ze stavu světa, občas který chtěj něco udělat, jsou mnohem aktivnější než Češi, jo, to znamená ten osobní kontakt s těmahle lidma vám zase vrací, řekl bych, takovou jako víru v ducha Ameriky. A pak se podíváte na to politicky nebo ekonomický působení na velký banky a podobně a člověk ustrne, ale takhle ustrne taky normální jako průměrný Američan, který se stará o svět kolem sebe.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme mluvili o tom, že vlastně je důležité vnímat vše trochu jako proces, který může mít dopad až za 20 - 30 let. Jak vy, pane doktore, vidíte Evropu za 20 - 30 let?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To je, to je docela jako závažná otázka. Především si myslím, že ta Evropa bude o něco méně bezpečná, bude etnicky jiná, protože za těch 20 až 30 let emigranti a potomci emigrantů v druhé ve třetí generaci třeba ve Francii a v Anglii budou tvořit minimálně 40 možná až 50 % populace. To znamená, bude, ta západní Evropa bude mnohem barevnější. Myslím si, že do těch 30 let by mohla odeznít ta vlna toho islámu, takovýho toho radikálního a bojovnýho a začít se vytvářet víc taková forma, já nevím, bosenského islámu, jo, takovýho jako evropskýho typu. Rozhodně Evropa bude, já si myslím, že bude chudší, jo, a to prostě z jednoduchýho důvodu, že, že Číňani a lidé z jihovýchodní Asie pracují víc než my. Takže v určité chvíli se musí vyrovnat prostě produktivita a platy u nás a u nich zejména při existenci mezinárodního obchodu. Další věc je taková, že zřejmě tenhle ten proces bude pro hodně lidí, že budeme reagovat nervozně, že se tomu jako nevyhneme, ale zase že vzniknou komunity nebo skupiny lidí, kteří se začnou navzájem různě jako podporovat. To znamená, že ta reakce bude velmi rozdílná jako v různých segmentech společnosti, jo. Já osobně se toho zase tak jako úplně nebojím, bojím se třeba nepohodlí a velké práce, ale nebojím se tak úplně prostě nějakého konce Evropy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak alespoň takto pozitivně také na závěr dnešního Jak to vidí, dnes mým hostem byl geolog a spisovatel Václav Cílek. Děkuji vám za to, na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.