Přepis: Jak to vidí Erik Best – 17. prosince

17. prosinec 2014

Hostem byl Erik Best.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Ve studiu vítám Erika Besta, novináře a vydavatele. Dobrý den.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hrozí Spojeným státům ztráta důvěryhodnosti poté, co jsme se ze zprávy amerického senátního výboru pro zpravodajské služby dozvěděli, jak brutální ve skutečnosti byly vyšetřovací metody CIA? Dozvíme se, kdo je zodpovědný za výbuchu ve Vrběticích? Selhal stát? Proč není schopen či ochoten vysvětlit okolnosti explozí? I tato témata budeme dnes rozebírat. Rusko prožívá noční můru, která je mu povědomá z 90. let minulého století. Měna kolabuje, burza prožívá černé hodiny, také se hovoří, že by mohl hrozit pád vlády. Jak vy to vidíte, pane Beste?

Čtěte také

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já souhlasím s tím, co říkal včera pan Sobotka, že z toho bychom asi neměli mít radost. Jedna věc je, že to může mít přímý nebo nepřímý vliv na českou ekonomiku a další věc je, že vidím taky potenciální další rozepře mezi Spojenými státy a Evropou, protože evidentně Američané z toho budou mít radost a my příliš ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co by to znamenalo tedy? Možná bychom mohli i říct, proč vlastně došlo k té situaci, jaký je tím důvodem hlavním pádem rublu?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ten hlavní důvod je asi známý. Je to kombinace sankcemi, jsou sankce, pak je taky pád ceny ropy, což možná má největší vliv a pak utíká kapitál, což je spojený i s pádem ceny ropy i s pádem rublu. A taky je to obecný pohled Západu na, na Rusko, protože ten pohled se podstatně změnil a jak jsem už říkal, Američani přímo z toho mají radost a dokonce s tím počítali. Ten velvyslanec, který to má na starosti pan Freed mluvil o tom už s českými novináři v září, že vlastně je to dobrá věc, že padá ekonomika Ruska a myslím si, že je to něco podobného, co jsme zažili vlastně před válkou, druhou světovou v tom smyslu, že ekonomika v Německu taky utrpěla a taky částečně Amerika a další z toho měly radost, ale pak z toho jsme nikdy nikdo neměli radost. Z toho, co nakonec se stalo. A proto vidím potenciální problém a o tom píšou dnešní noviny Financial Times a další, že Amerika to bude ještě více, ještě bude více tlačit na Rusko, že chce zavést, valit nové sankce a Evropa to příliš nebude chtít, protože Američané ty dopady příliš nepocítí, zatímco Evropané ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesliboval vlastně, nebo nepostavil svou kariéru Vladimir Putin právě na slibu, že se nebude opakovat situace z konce těch 90. let, kde byla podobná situace, skokové zdražování a tak dále?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano, je to tak. A samozřejmě Rusko těžilo dlouho z toho, jaká je cena ropa, cena ropy a plynu a najednou bude muset akceptovat nižší cenu a to znamená pro, pro všechny velké změny a částečně to znamená pozitivní zprávu pro, pro Západ, protože my platíme teď o něco méně pro benzín a tak dále, ale celkově pro světovou ekonomiku má to vlastně negativní vliv, protože ten svět už žije z toho, že očekáváme, že ceny akcií vždycky budou růst například a jakmile začnou padat, což je ten současný případ, tak máme pocit, že ekonomika je na tom hůře. A když máme nižší ceny ropy, tak to znamená, že některý firmy vlastně ztrácejí, mají horší výsledky a to je jeden z důvodů, proč padají ceny, takže to, co vidíme v Rusku, je jenom jedna část z toho, co se děje na ve světové ekonomice. Ale jsou vlivy taky u nás v Americe. Příliš se nemluví o tom, že když padá cena ropy, má to vliv samozřejmě na Rusko, ale taky má to obrovský vliv na bridlicví, břidlicový plyn, plyn v Americe, kde stojí náklady na jeden barel jsou někde od 60 do 80, do osmi, deseti, 80 dolarů a když je cena na trhu méně než 60, tak to znamená, že ty firmy samozřejmě vůbec nejsou rentabilní. A otázka, jestli vůbec někdy byly. Takže má ten součas..., ta současná krize nebo pád...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rublu?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ceny ropy má přímý vliv na Rusko, ale taky bude mít vliv na Ameriku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze odhadnout, pane Beste, politické důsledky třeba pro Vladimira Putina?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Zdá se, že bude chtít vyměnit vládu. Pan Medveděv asi bude muset za to nést odpovědnost, možná tam dá pana Kudrena a pak je otázka, co to bude znamenat pro pana Putina. Myslím si, že to není otázka několika měsíců. Myslím si, že to je spíš dlouhodobější otázka. A mě nejvíc překvapuje, do jaké míry Američané nejvíc jsou ochotni do toho jít, protože to má taky potenciální negativní výsledky pro, pro i západní banky, protože Rusko má obrovské dluhy u západních banky. My jsme o tom možná mluvili naposled něco jako 600 miliard dolarů a jestli ruské firmy a banky přestanou splácet úvěry, tak to může mít vliv i, i na Evropu z tohoto hlediska. Takže je pro mě překvapující, že Amerika opravdu chce tlačit více, více a nakonec já se obávám, že to pro nikoho příliš dobré nebude. Až na, na Čínu samozřejmě. Protože Čína bude mít levnější ropu a taky bude mít levnější možnosti nakoupit si podniky v Evropě, v Americe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Březina pro vás poslal e-mail, cituji: "Střední a Blízký východ je v plamenech, na Ukrajině se bojuje a cena nafty místo, aby stoupala, klesá. Myslíte si, že kromě ekonomický faktorů, třeba těžby břidlicových plynů ve Spojených státech, hrají roli i zákulisní tahy politické? Třeba tlak USA na OPEC, nesnižovat těžbu?"

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Mně se zdá, že je to otázka co chce Saúdská Arábie. O tom dokonce napsal minulý týden Economist a zároveň o tom mluvil Vladimir Putin, tak výjimečně se shodli, že Saúdská Arábie chce vytlačit z trhu producenty, kteří mají nižší náklady na výrobu ropy. A to dává smysl aspoň krátkodobě. Z hlediska Saúdská Arábie, protože jsou to konkurenti a jestli může úplně vytlačit třeba dočasně minimálně břidlicový plyn z trhu, tak to dlouhodobější, dlouhodobě bude mít lepší Saúdská Arábie bude mít lepší pozici. Takže ono, myslím si, že to svým způsobem taková hra. Ale není úplně jasné vždycky, kdo za tím stojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další e-mail pro vás, pane Beste, od paní Vaňkové. E-mail je moc dlouhý. To je tak na dva pořady. S dovolením tedy, děkuji za ně samozřejmě, cituji alespoň několik otázek: "Jaký smysl má konfrontační vztah Spojených států a Ruska? Ani jeden z nich nikdy nerozpoutal válečný konflikt ani v současné době nemají zájem na vojenském řešení. Není nová studená válka anachronismem? Snaha uzbrojit Rusko může být i vzhledem k ekonomické situaci a zadlužení i uzbrojením Spojených států. Kdy se dva perou, třetí se směje. Kdo bude tím třetím, kdo je ekonomicky silný a bez dluhů? Čína, Německo, Jižní Amerika nebo ISIL?"

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Mně se zdá, že z toho nejvíc, jak jsem už říkal, nejvíc vytěží Čína, protože ten, kdo vyhraje válku, je ten, kdo se toho neúčastní. A zatím Čína se v tom neangažuje a proto někdo si myslí, že já jsem pro Rusko, ale vlastně já jsem pro západní svět a jsem pro to, abychom my si ponechali vlastní pozici ve světě a obávám se, že, že ta válka na Ukrajině dopadne špatně. Dokonce jeden vysoce postavený Rus, významný Žid mluvil o tom v minulý týden v televizi, ruské televizi a říká, že se obává, že to dopadne podobně jako dopadá, jak dopadl Irák. A to znamená, že, že ta vlastně americká politika bude mít nakonec negativní výsledky. A samozřejmě já chápu, že je tam taky ruská agrese a tak dále, ale otázka je, kdo na tom trvá a kdo opravdu chce tlačit více a více a nakonec my víme, jak dopadá, jak to dopadne, když Amerika se rozhodne, že chce zavést někde demokracii. Máme asi za posledních 10, 15 let 10 případů a ani si nemyslím v Jemenu, v Pákistánu, v Libyi, v Sýrii, v Iráku, v Afghánistánu nemáme dobrý příklad, že to příliš zafungovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde byste našel ten teda dobrý příklad? Kde se to povedlo?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
No já se právě obávám, že ten dobrý příklad neexistuje. Že ta, ten druh demokracie, který prosazuje Amerika, už buď neexistuje, nebo ani v Americe nefunguje. A my o tom asi budeme mluvit o něco později v tom smyslu, že pokud ta, máme jednu demokracii v Americe a chceme tu, tu demokracii někam přemístit, tak bychom měli si být jisti, že ta demokracie aspoň tam u nás doma funguje dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je tedy, pane Beste, americká demokracie? Demokracie, kterou prosazují Spojené státy? Abychom navázali.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je těžká otázka. Ale budeme asi mluvit o, o mučení v Americe a já mám takový, takový pohled na věci, že, že dominantní stát, nebo stát, který dlouhodobě má nějakou pozici ve světě a už pak tu dominantní pozici ztrácí, tak prokazuje určité rysy. A myslím si, že jeden z těch rysů je, že už ani nesmí mučit. Tak to zní možná hrozivé, ale já jsem už před rokem, dvěma studoval dějiny mučení a vlastně to se děje odjakživa, není to nic nového, ale příliš se o tom nemluví a nemluvilo, protože kdo píše dějepis, kdo píše dějiny toho, co se stalo. Tak samozřejmě vítězi a nikdo nechce mluvit o tom, že někdo mučil, ale je to celé běžné, nebo bylo v minulosti, že když byl, byl nepřítel, tak ten, kdo měl postavení ve státě, použil, využil své pozici, aby získal informace, které potřeboval, aby to, tu pozici si zachoval. A proto pro mě význam toho současného případu není, že někdo přišel na to, že CIA nebo, nebo Amerika mučí, ale spíš, že už smíme o tom mluvit otevřeně a že nikdo na nás netlačí, abychom my o takových případech nemluvili. Myslím si, že kdybychom byli v Číně, nebo v dalších zemích, kde, teď musím být opatrný a kde možná taky dochází k mučení, no tak asi bychom o tom nemluvili. Ale já jsem přesvědčený, že i v dalších částích, částech zemí světa to, to existuje, děje se to, ale už nesmíme v Americe kvůli tomu, že stát ztrácí postavení, aby mohl vyvíjet tlak na ty, kteří by o tom mluvili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč byla vlastně ta zpráva vyšetřovacího výboru Senátu, která ukázala tedy, že ty metody vyšetřovací CIA byly mnohem brutálnější než jsme se domnívali, proč přichází právě nyní? Co je jejím smyslem?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Částečně je to boj mezi demokraty a republikány. A myslím si, že zdálky je to těžko pochopit. I občas v Americe. Není to úplně jasné. Je to také boj před, před prezidentskými volbami, ale taky je to součást toho poznání Ameriky a kde to, co jsme dřív dělali a uznávali jako správné, najednou neuznáváme a je to takový, takové sebezničující proces. Taky se to děje v bankovnictví. My jsme všichni věděli, co dělají ti, kteří to sledují, věděli, co se děje v bankovnictví a dlouho se to povolovalo. Všichni věděli, ale nikdo nebyl potrestán a najednou skoro přes noc změní se pozice a musíme potrestat to, co dříve bylo úplně běžné. A myslím si, že je to další, to mučení a ten, ta zpráva tento týden, nebo minulý týden je podobná, podobná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například šéf CIA tvrdí, že díky těm tvrdším výslechovým technikám získali užitečné informace v boji proti terorismu. Dokonce to vedlo až k dopadení Usámy bin Ládina. Zase naopak kritici mučení říkají, že to nepřineslo žádné převratné informace. Je americká společnost polarizovaná? Protože třeba podle různých průzkumů samotní Američané zase nejsou až tak pobouřeni, zdálo by se. Nevím.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano je to tak. Taky si myslím, že občas získávají tím způsobem užitečné informace, ale další věc je, co ví ten vyšetřující, který uplatňuje mučení a jestli to, co se snaží zjistit od toho potencionálního terorista, jsou skutečné události. Například, jestli je pravda, že jsme falšovali informace, abychom mohli napadnout Irák, no tak není taky možné, že my jsme taky mučili někoho, abychom zjistili, kde jsou ty zbraně hromadného zničení, který nakonec nebyly. Ale vyšetřující na místě by nevěděl, že, že to, ta zbraň neexistuje. Takže mučí, aby zjistil informace, který ten dotyčný vězní, vězeň nesmí, nemůže ani poskytovat, protože neexistuje. Takže myslím si, že občas to, co se děje na místě, nemusí odpovídat tomu, co chce Bílý dům nebo, nebo CIA.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je horší, pane Beste, mučení, ty takzvané zesílené metody vyšetřování nebo to, že vlastně mnoho lidí lhalo?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Že mnoho?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidí lhalo? Ostatně i...

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ale myslím si, že to je, to je, jestli myslíte lidi v administrativě...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Tak si myslím, že to je pochopitelné, protože my máme takzvané národní tajemství a člověk se přísahá, že nebude prozrazovat tajemství. No tak když je na to dotázán, tak samozřejmě podle zákona, musí lhát a my příliš to neuznáváme v televizi, ale já to z tohoto hlediska chápu, že když půjde do, do Kongresu ředitel Národní bezpečnostní, no tak musí lhát. On je dokonce povinen lhát. Kdyby nelhal, kdyby říkal pravdu, tak by zatkli na místě a odvedli do, do vězení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obstojí, promiňte, obstojí argument, kteří, který někteří uvádějí, že to byl prostě kontext doby, kdy došlo vlastně k těm brutálnějším metodám? To znamená 11. září, období po 11. září 2001 a pak to bylo přece na příklad rozesílání antraxu a, a další hrozby.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Já nevím, já mám pocit, že to pokračuje. Když je nějaký útok v Pákistánu, tak první věc, co říká ministr zahraničí Kerry je, že bychom měli posílit přítomnost v Pákistánu a to znamená více asi používat drony, abychom zasáhli ti, kteří za to odpovědný, tak já si myslím, že celková zahraniční politika už je v takové situaci, že my jsme ztratili přehled, co jsou pro nás hodnoty, co bychom měli dělat a koho, komu máme pomáhat a my už nemůžeme být policisté celého světa, ale stále se snažíme to dělat. A to znamená, že taky dochází k takovým případům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podepíše se to tedy, podle vašeho názoru, pane Beste, na ztrátě důvěryhodnosti Spojených států?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ale určitě. Já jsem o tom se snažil to vysvětlovat. Myslím si, že to je součást toho postavení, ztrácení postavení Spojených států, že, že už jsme v situaci, kde nemáme tu pozici, teď mluvím jako Američan, že nemáme tu pozici. My jsme to jenom zatím nepřiznali, my jsme to nepřijali. Ale myslím si, že zbytek světa, nebo aspoň část světa to už, už ví, už akceptuje, už, už chápe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od půlky října děsí místní lidi na Zlínsku výbuchy muničního skladu ve Vrběticích. Jak se dosud, pane Beste, podle vás chová a zachoval stát?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Myslím si, že to vysvětloval velice dobře Ivan Hoffman, byl u vás dvakrát a o tom mluvil. Je z tohoto regionu, asi má lepší informace než my v Praze. Mně se zdá, že stát občas selhá, když je krize a všichni se díváme na to a říkám: jak je to možné při tom, když je klid, když je normální život, my nevyžadujeme od našich politiků, aby se chovali správně, aby se chovali zodpovědně, no tak když je krize, tak se, tak bychom se neměli divit, že ten stát nefunguje správně, protože ani když není krize příliš správně se nechová. Takže mně to připomíná trošku případ toho palestinského velvyslance, který zemřel před rokem. My jsme slyšeli různé verze, co se stalo. Myslím si, že nejdříve mluvili o tom, že byl tam nastražné zařízení a pak někdo říkal, že to je atentát a nakonec, jestli jsem viděl poslední zprávu, tak to byl, to dopadlo tak, že, že byly někde nějaké knihy a v těch knihách byly výbušniny a, a on to nevěděl a vybuchlo to. Mně se zdá, že to příliš není vyrý..., vyrýhodné, ale my to akceptujeme, protože my máme ten, tu tendenci akceptovat to, co říká stát. Mně se zdá, že v tomhle případě ten velvyslanec asi chtěl chránit to, co bylo v tom trezoru a při manipulaci s tou, tou výbušninou prostě měl tu smůlu, že to vybuchlo. A mám podobný pocit, co se týče Vrbětic. Že se tam dějou věci, o kterých my nevíme a jestli jak někdo říká, že to bylo náhodné, že nebo nebylo, pardon, že víceméně to někdo udělal naschvál, no tak bychom měli už vědět asi kdo by z toho mohl mít nějaký užitek. A místo toho lidi jsou přemíštěni, jsou evakuovány a dokonce chtěj přemístit munice někam jinam. Jestli to byl trestný čin, že někdo spáchal tam trestný čin, no tak asi stačí jenom to ochránit o něco lépe a přemístit v rámci tohoto areálu ty, ty munice a to se dá dělat velice rychle a nemusíme čekat několik měsíců najít nový sklady a tak dále. To bych, to by mohli udělat tam na místě. A ale my nevíme, nemáme informace, takže možná, možná zjistíme, že to bylo úplně jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy jinými slovy, pane Beste, že bychom měli mít mnohem více informací jako ve smyslu otevřenosti, že nám něco třeba z určitých důvodů, možná v rámci šetření, jak často říká policie, zatím neříkají?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Ano, myslím si, že nejsem jediný. My jsme si na to zvykli, že někdo přijde s nějakou zprávou, dokonce občas padne vláda a nám říkají nějaké vysvětlení, proč se to stalo a postupem času zjistíme, že ty důvody vůbec neplatí. A my vlastně nevíme nakonec, proč se něco stalo a my, my nevíme, proč, proč to vybuchlo, ale když všichni říkají, že tam je plot, že ten plot nebyl porušen a že málo lidí má přístup k tomu skladu a my stále nevíme, kdo a proč zemřelo dva lidi vlastně, protože tam někdo zemřel a na to bychom neměli zapomenout, no tak mám pocit, že jenom nechtěj, aby, aby nám říkali, buď sami nevědí anebo je tam něco, co chtějí zamlčet a nám nechtěj to říci a doufaj, že my na to zapomene. Stejně jak jsme zapomněli na, na ten pád vlády a málokdo se ptá, proč vlastně odešel pan Nečas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl by v tomto případě, případě Vrbětic, nést někdo, pokud ano, kdo, politickou odpovědnost?

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
To je těžší otázka, protože tam bychom museli vědět, jaké byly smlouvy a tak dále. Ale minimálně by někdo měl odnést, nebo nést odpovědnost a za to úmrtí tam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Erik Best, americký novinář a vydavatel, host dnešního Jak to vidí. Děkuji vám za to a přeji krásný den.

Erik BEST, novinář, vydavatel
--------------------
Taky děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory rektora Univerzity Karlovy profesora Tomáše Zimy. Zita Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio