Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 19. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já vás srdečně vítám. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prochází lidstvo transformací a kam až to může vést? Jak se mění naše civilizace? I na to se budu ptát dnešního hosta. Přesně před 3 lety zemřel Václav Havel, symbol sametové revoluce, první český prezident. S čím si vy, pane profesore, spojujete tuto výraznou osobnost?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak tuto výraznou osobnost si spojuj s řadu, s řadou příběhů, s řadou událostí, nejen samozřejmě se sametovou revolucí, ale především s otevíráním České republiky světu, kdy prezident Havel prezentoval Českou republiku na všech kontinentech a otevíral dveře mezinárodní spolupráci a kooperaci a přátelství. Měl jsem možnost s panem prezidentem se mnohokráte setkat při různých příležitostech, ať to byly otázky diskuse s kolegy, s kolegy lékaři nad zaváděním sreeningového programu kolorektálního karcinomu, kde na počátku stál jeho nadační fond, různá setkání při kulturních a odborných, odborných fórech. Univerzita Karlova si sametovou revoluci mimo jiné, a výročí sametové revoluce připomněla divadelním představením Zahradní slavnost právě Václava Havla ve Stavovském, ve Stavovském divadle a od ledna letošního roku byly vlastně zřízeny ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stipendia.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Aktivity...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Aktivity, které, kterými si Univerzita Karlova chce připomínat, ale zejména odkaz Václava Havla. Jedno je řada publikací, nakladatelství Karolinum, které nese jméno Václava Havla, kde právě chystáme velmi, velmi zajímavá díla významných světových autorů. A také byl zřízen Nadační fond Václava Havla pro studenty ze zemí, kde nemohou svobodně studovat, kde jsou ty studenti vystaveni určité persekuci z různých důvodů. A letos tento, tyto stipendia byla udělena 17 ukrajinským studentům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se právě před více než měsícem, pane profesore, setkal s těmi studenty. Jak oni se dívají třeba právě na stipendium, které nese jméno Václava Havla? Co jim říká vůbec tato osobnost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak studenti z různých částí Ukrajiny, kteří přijeli, kteří byli vybráni asi z 200 žádostí, když jsme právě posuzovali zejména nějaké tragické události, které je postihly, byli tam studenti, kteří byli zraněni na Majdanu, jeden byl i v léčení tady v České republice, studenti z Krymu, tak oni samozřejmě znají jméno Václava Havla jako významné evropské osobnosti, někteří i třeba znali jeho divadelní hry, či, či publikace. A samozřejmě jsou vděčni za to, že mohou u nás svobodně studovat a jistě budou to dobří vyslanci těch myšlenek Václava Havla do budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová o Václavu Havlovi řekla: "Málokdo byl více Čech než Václav Havel, avšak jeho důvtip, laskavost, moudrost a hloubka jeho myšlenek, promlouvala ke všem." pane rektore, promlouvají k nám, u nás v Česku, právě tyto a další hodnoty, myšlenky Václava Havla?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych řekl, že promlouvají, ale bohužel někdy bych řekl promlouvají málo, málo silně. Václav Havel byl velmi, velmi skromný a pokorný člověk, který vyzýval principy tolerance, pochopení, odpouštění a to bohužel současná, současná společnost je často vedená agresivitou, hledáním chyb, netolerancí a to si myslím, že není dobré a nejen v adventním čase.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dal by se odkaz Václava Havla, pane profesore, možná vložit do nějaké jedné věty nebo do nějakého motta, nebo co vám spontánně naskočí při vyslovení jeho jména, jeho myšlenek?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já bych to shrnul: skromnost, tolerance, pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Útok ve škole v pákistánském Péšávaru, při kterém zahynulo 141 lidí, z toho 132 dětí, odsoudili politici po celém světě. Co takovému masakru říkáte, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, toto jsou strašlivé události. Jsou různá neštěstí, kterým nemůžeme zabránit, selhání lidské, selhání techniky, dopravní nehody, kdy odchází lidské, lidské životy, životy na věčnost. Jakýkoliv útok proti člověku je, je zavrženíhodný a tento útok je, bych řekl, dvojnásob zavrženíhodný, když, když jsem si četl včera některé komentáře, tak jaksi dojdete k údivu tomu, že někteří představitelé Talibanu říkají, že vlastně, že tam tedy byly děti a ženy a že se vraždit nemají. Takže mladí muži asi se vraždit mohou. Jo? Takže to vás uvádí úplně, úplně v šílený, šílený údiv, že vůbec toto, toto někdo může na počátku 21. století říci. Já jsem zastáncem jaksi velmi tvrdých razantních kroků proti takovýmto hnutím, ať jsou kdekoliv na světě, které hlásají násilí, vraždění lidí bez ohledu na to, jestli jsou to ženy nebo děti a je to obrovská, obrovská tragédie, která by měla být varovným mementem a všechny státy společně by se měly zasadit proti tomu, aby proti takovýmto lidem, takovýmto uskupením postupovaly, bych řekl, s velkou razancí. A výjimečně řeknu, skoro bez toletance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Drama zažilo také australské Sydney. Tam vlastně zřejmě psychicky narušený muž držel návštěvníky kavárny jako rukojmí, dvě oběti si vyžádal incident. Místní noviny pak napsaly ve svém úvodníku mimo jiné, že vlastně ta událost nejenom ochromila město, šokovala samozřejmě nejenom Austrálii, ale celý svět, ale že si Australané uvědomili, jakousi blízkost té teroristické reality. Vím, říkal jste mi to, že se také zamýšlíte vlastně nad bezpečností kolem nás.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě jsou, jsou země, které si mohou připadat více, více či méně, méně bezpečné. Já, když jsem, jsem měl možnost dvakrát v Austrálii být, tak mně se ta země strašně líbí, jsou tam velmi tolerantní, tolerantní lidé, přátelští, řekl bych, že si vzali to dobré z Anglie a to dobré ze Spojených států, že bych to mohl shrnout do jedné věty a samozřejmě je to kontinent, který je, je vzdálen od Evropy, vzdálen od Ameriky, vzdálen od, od těchto, těchto míst, ale tento incident ukazuje, že jaksi nebezpečí, které číhá, kdy různí lidé pod pláštíkem vždycky nějaké pseudodemokracie, pseudosvobody provádějí různé zavrženíhodné činy. Tady je otázkou a asi se neví, jestli ten člověk byl jaksi doopravdy psychicky nemocný. Takovýto incident se samozřejmě může stát kdekoliv a je mu de facto, se mu nedá zabránit, protože psychické nemoci postihují řadu, řadu lidí od různých lehkých odchylek až po samozřejmě závažné, závažné stavy a ten člověk z ničeho nic vlastně ztratí nad sebou sebekontrolu a může provést něco sobě i svému okolí. To je věc, které nezabráníte. Pokud samozřejmě je tam, se jedná o teroristický čin, tak ukazuje to, že ten terorismus jaksi nezná hranic a právě, jak už jsem zmínil i před tím, je třeba proti němu velmi účinně a razantně bojovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před dvěma lety jsme skloňovali obávaný konec světa, podle proroctví mayského kalendáře. Přitom jenom skončil více než 5 tisíc let dlouhý cyklus mayského kalendáře, nastal nový věk. Řekl byste, pane profesore, že se něco mění, že nastupuje nějaká nová éra?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak nejsem na to úplně odborník, i když samozřejmě řadu těch publikací z hlediska ekonomiky, z hlediska kultury si čtu, na to jsou odborníci moji kolegové a přátelé, profesor Bárta, profesor Kovář, ale když se tak díváte po tom světě nebo po tom našem evropském, severoamerickém prostoru, tak, a podíváte se, že jo, je to otázka teorie spirály, spirály dějin a vidíte jak ty kultury, ať egyptská, ať kultura řecká a římská, zanikly vlastně a pak bylo takové období, někdo říká barbarství, někdo říká jiných civilizací, bylo, tak z hlediska určitých indikátorů té vědecké práce, se ty, se ty známky zde naplňují. Žijeme spokojeně. Řada lidí si neváží toho, co má. Vyhledává různé, říká se tomu adrenalinové a netradiční zábavy, nevíme už, co bysme skoro roupama, roupama chtěli, chtěli dělat, mluvím samozřejmě o evropské, evropském a severoamerickém kontinentu, tedy křesťanské civilizaci, takže se nám daří dobře. Na druhé straně už relativně se moc snažit nechceme, chceme více užívat toho života. Na straně další vytváříme si takové různé, různé zábavy, až bych řekl někdy supel, super tolerantní, otevíráme se takzvané multikulturní civilizaci, která de facto potlačuje to, co, na čem ta naše civilizace stojí. Když si přečtete, že ředitel školy v italském městečku zakáže výstavu Betlémů, protože části obyvatel městečka jako se to nelíbí a dotýká se to jejich náboženství, tak to přece není o toleranci. Já jsem pro to, když jiná vyznání se budou růz..., modlit k Mekce, nechtěle my se modlíme a prostě vyznáváme ty hodnoty, které jsou zde po tisíciletí. Já říkám, jistě, nechť se v Praze postaví mešita, ale ať se také v Rijádu postaví křesťanský kostel, neboť i tam jsou křesťané. Si musí i tyto pohledy by měly býti vyvážené a rozumné a musí samozřejmě být vnímáno, jestli ta naše tolerantnost a vstřícnost, které já jsem zastáncem, je také na ní adekvátně reagováno z té druhé strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesouvisí ale ten multikulturalismus i s tím, že je v dnešním takzvaně globalizovaném světě vlastně obrovská migrace a že už vlastně nejsou jaksi monostáty?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale tak to samozřejmě ta, ta obrovská, obrovská migrace je. Pro většinu obyvatel planety je Evropa země zaslíbená, kde se šťastně a radostně žije. Ale jako prostě Evropa nemůže vyřešit problémy jaksi miliard lidí na světě. Ať se podíváme na africký kontinent, na asijský kontinent a o tom přeci já, když někam přijdu na návštěvu, tak jsem jaksi většinou vítaným hostem a, ale musím respektovat to, co ten, kdo mě pozval, nebo kam jsem přišel, toleruje. To znamená, jestli někam přijdu a dotyčný nekouří, no tak já také nebudu kouřit. Jestliže dotyčný něco nemá rád, tak mu prostě, když vím, že je někdo vegetarián, tak mu nepřinesu jaksi šunkovou kýtu jako, jako milou pozornost. Takže to je o tom chápání těch, těchhle těch vazeb a vztahů a jistě je třeba pomáhat lidem v nouzi, pomáhat lidem, lidem, kteří jsou vystaveni persekuci, ale i to musí být jaksi limitováno a ostrov Lampedusa u Itálie už se skoro bude za chvíli potápět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste hovořil, pane profesore o různých těch i teoriích, kde se nacházíme, o zániku civilizací, máme se toho bát, nebo spíš to v dobrém, v dobré naději očekávat?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já si myslím, že když bysme něco v dobré naději očekávali, tak ona, ona ty konce civilizací většinou nejsou úplně jako příběh s dobrým koncem, ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A třeba nový začátek to může být.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Samozřejmě, vždycky každý konec má nový začátek a nový začátek je optimistický a radostný. Jako končí rok a budeme mít radost z nového roku. Ale já si myslím, že bysme spíše měli, než jaksi očekávat, že to tedy, se ty civilizace budou měnit z hlediska globálního vývoje, přesunů lidí, počtu lidí v různých, v různých regionech, že bysme se spíš měli jaksi sami u sebe zamyslet, co pro to dělat třeba, abysme možná nějakou změnu té civilizace než možná to slovo konec je, je silné, abysme tu změnu oddálili, nebo spíš ji kultivovali tak, aby, aby třeba k ní došlo později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vypadá, pane profesore, podpora metropole z hlediska evropské podpory vědy a výzkumu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to je zajímavá otázka. Historicky bohužel došlo k tomu, že Praha je vnímána jako region velmi rozvinutý, region, který tedy nevyžaduje podpory ze strany, ze strany Evropské unie. Ono to samozřejmě vypadá z hezkých jaksi statistických čísel příjmů obyvatel, HDP a podobně, ale třeba oblasti školství, zdravotnictví určitě ani v minulosti v té Praze, bych řekl, nebyly na těch, já nevím, 180, nebo 170 % evropské, Evropské unie. Poslední, a to rozdělení také Evropy, rozdělení České republiky na ty různé regiony má i svá úskalí. To, co se nestalo, a to je samozřejmě vina minulých vlád, je to, že se ty problémy jaksi nevyhodnotily a něco se nepřehodnotilo, protože úředníci na řadě ministerstvech pracují ve svých stereotypech. Já to uvedu na příkladu Portugalska. To v tom prvním období se také rozdělilo asi na 7, 8 regionů, kdy Lisabon, jako obvykle hlavní město, bylo vyřazeno z toho, z té podpory. No tak co oni udělali? No tak pro příští období řekli, že jeden region a ten se jmenuje Portugalsko. A samozřejmě problém čerpání pro Lisabon byl vyřešen. Toto se u nás nestalo a musím ocenit konání jaksi současné vlády, která od jara letošního roku deklaruje zejména podporu vědy, výzkumu v městě Praha jako svoji prioritu. Měl jsem včera jednání s panem premiérem Sobotkou a chtěl bych ocenit jeho přístup, kdy hledá, jak ještě je třeba z jiných kapitol těch programů, zejména z kapitoly na podporu trhu práce, který samozřejmě ten projekt je potřebný pro Českou republiku a zejména regiony, kde je vysoká nezaměstnanost, severní Čechy, Moravskoslezský kraj a podobně, ale samozřejmě trh práce a podpora trhu práce v Praze nemá určitý smysl z hlediska velmi nízké nezaměstnanosti v Praze, právě na podporu vědy, vědy, výzkumu a vzdělávání v České republice, takže já věřím, že, že toto se naplní a máme jaksi podporu, podporu z této strany, protože teď se dokončují určitá, určitá jednání z hlediska toho operační programu pro Prahu a budou tam různá samozřejmě administrativní úskalí, jednání v Bruselu jsou složitá, já bych chtěl ocenit jaksi konání současné vlády, která to bere doopravdy jako prioritu a věříme, že i to, co se odehrává na té nejvyšší úrovni, to znamená úrovni pana premiéra, ministrů, se promítne i do, bych řekl, těch středních článků řízení těch resortů nebo výkonu těch resortů. Protože, když někdy vidíte číslo, že 250 se mění na 202 a je vám řečeno, že vlastně je to stejné číslo a že to dopadne dobře, tak někdy máte přece jenom obavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to bude v praxi znamenat, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
V praxi to bude znamenat, že budou vypisovány výzvy do růz..., do prioritních os, které jsou v rámci toho operačního programu věda, výzkum, vzdělávání připraveny, o které se budou ucházet veřejné vysoké školy, ústavy Akademie věd, další vzdělávací a výzkumné instituce, kdy to bude zaměřeno jak na rozvoj stávajících jaksi infrastruktur, jejich obnovu, doplnění těch infrastruktur o, o moderní, moderní technologie tak, aby česká věda se posunula kupředu. A to, co je třeba říci, v Praze, Praha produkuje 67 % vědeckého výkonu České republiky a samozřejmě ta jaksi bych řekl ekonomická injekce ze strany evropských projektů může vést k významnému posunu české vědy, vědy vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jste vlastně ohodnotil i postavení nebo financování vědy a výzkumu u nás v Česku.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak financování vědy a výzkumu má takové různé, různé peripetie a různé, různé počítání a, a metodiky. V tuto chvíli platí metodika, která se vyhodnocuje, bohužel se nestihla letos vyhodnotit rychle, což sledujeme s velkým jaksi despektem, protože ono ve finále jsou to čísla, která se určitým způsobem podělí, úřad na to by měl být připraven, je to každoroční činnost a vždycky jsou skupiny, které říkají, že ta metodika je špatně. A o té nové metodice se to bude říkat taky, protože každý má představu, že nová metodika, kterou bude prosazovat, mu přinese více peněz...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo prosazuje pořád ty nové metodiky?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale tak řekne si, že kafemlejnek, což je v hantýrce řečeno to, že se přepočítávají nějaký výkon na body, tak se, takže je zdeformován, ale zpátky, když jsme se podívali, tak někdy to říkají ti lidé, kteří stáli u jeho zrodu. Představa vždycky je ta, vytvoří metodiku, která mně osobně, nebo mé instituci přinese více peněz. Pak samozřejmě ono se tato představa nenaplní a začne se ta metodika určitým způsobem kritizovat. Ta, ten způsob měl řadu samozřejmě chyb, ten způsob se určitým způsobem kultivuje. Ale co je třeba vždycky říci a co je třeba zdůraznit je to, že musí být nějaká tvrdá data a podle nich se budou rozdělovat prostředky, protože, pokud tam budou vstupovat nějaké politické zájmy, lobbistické zájmy a jiné, tak je to špatně. Je to vždycky zpochybnitelné. Já jsem rád, že pan místopředseda vlády Bělobrádek na sněmu Akademie věd, myslím předevčírem, sdělil, že Akademie věd má dostat o 100 milionů více, já pevně doufám, že veřejné vysoké školy, které mají rostoucí výkon a významný podíl, ve svém součtu větší podíl než má Akademie věd v českém vědeckém prostoru, protože vědecký výkon Akademie věd je zhruba, je o něco větší než výkon Univerzity Karlovy a je zde další samozřejmě významný počet veřejných vysokých škol, takže já očekávám, že od pana místopředsedy Bělobrádka dostaneme pod stromeček dárek, bych tak odhadoval kolem 140, 150, 150 milionů korun jako bonus, když Akademie věd tak i veřejné vysoké školy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zajímavá nadílka.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No já doufám, že bude, já doufám, že bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jsme se dostali až ke školství, tak dnes, pokud se nepletu, budou předány nové profesorské diplomy.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ano. Dnes ve 13 hodin budou předány, předány profesorské, profesorské diplomy z rukou, z rukou ministra školství Marcela Chládka. Novináři už mně včera volali a dotazovali se, protože pan prezident se omluvil vzhledem k připravovanému nějakému programu, který má, tak zase už novináři chtějí vyvolávat různé emoce a podobně. Já jenom chci, chci říci, zmiňovali jsme na úvodu pana prezidenta Havla, pan prezident Havel v méně než polovině případů dekrety předával. Obdobně jako pan prezident Klaus. Takže to, že ten akt předání diplomů se plánuje několik měsíců, několik týdnů, zhruba dva, tři měsíce dopředu, se samozřejmě může stát při programu hlavy státu, že mu to časově nevyjde. Já jsem hovořil s Prezidentskou kanceláří, protože Univerzita Karlova je hostitelem tohoto slavnostního aktu, prostě stane se to a nehledejme za tím zase nějaké, a nepodsouvejme této omluvě jakékoliv konotace. Je to, je to záležitost, která se stala, která se stávala v minulosti běžně a i do budoucna se bude stávat běžně, protože může samozřejmě za tu dobu se udát, udát jiné události a já, já věřím, že při jarním předávání, které někdy by mělo býti v březnu, kde bude i také zmiňovaný návrh pana, pana docenta Fajta, že pan prezident přijde a že to bude, bude radostná událost stejně tak, jako tomu bude dnes, kdy to bude přát pan ministr školství tak, jako to bylo ve více příbězích za posledních 25 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tomu bylo u vás, pane profesore, kdo vám předával diplom?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Mně, mám diplom podepsaný panem premiérem a panem prezidentem Havlem a předávali mi to paní ministryně Buzková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak úplně na závěr, pane profesore, Vánoce se blíží, asi nenajdeme jiný den v roce, jakým je třeba Štědrý den právě, kdy se všechno jaksi ztiší. Jak by se těšíte na tyto svátky?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já budu mít nějaká poslední jednání 23. odpoledne a pak se těším, že už, že až do 5. budu mít relativně klid se svými blízkými, samozřejmě se přijdou podívat na univerzitu i na, i na můj ústav, ale jenom, bych řekl tak, tak lehounce se podívat na novoročenky a případně nějaké ještě poslední dokumenty zúřadovat. Chystám se na hory, i když myslím, že na běžky v Peci to asi nebude, takže to bude chtít, si chtíti vzíti pohorky. Štědrý den slavíme, bych řekl tradičně po mnoho, mnoho let. Je tradice na klinikách u nás v nemocnici na štědrovečerní vizitu, takže jdu na kliniky, kde jsem nějak působil, nebo ke kterým mám vztah. Jdu na 1. interní kliniku, na 4. interní kliniku, pak zajedeme s rodinou na hřbitov, půjdeme se projít po Praze, někdy jdeme na Nový svět, někdy jdeme na Hrad, někdy jdeme na Kampu. Podíváme se někde na jesličky u Kapucínů třeba. Tak to ještě není rozhodnuto. A pak večer bude kapr a bramborový salát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já vám přeji krásné svátky s vaší rodinou, s vašimi blízkými a budu se těšit na spolupráci po novém roce.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Také i vám, paní redaktorko a vašim posluchačům krásné svátky a vše dobré do nového roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Zita Senková se těší zítra na slyšenou se spisovatelem Ivanem Krausem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.