Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 12. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Já vás vítám, dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se vás budu, mimo jiné ptát? Například na hranice, na politickou angažovanost soudců, na iniciativu Napravit justici, událost loňského roku a také na to, co nejdůležitějšího máme letos očekávat, třeba konečně nějaký rozsudek ve vleklých kauzách. Francie procitá z prvotního šoku. Mnozí si všímají, že země kvůli útokům se jaksi vzácně sjednotila. Jak vy to vidíte, pane doktore?

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Tak jistě je dobré, že tahle mimořádně otřesná událost vyvolala velký zájem nejenom médií, ale skutečně společnosti. Bylo to vidět na ulicích. Nicméně myslím si, že ten zájem zase nějak třeba opadne a pak zůstane to střízlivé. To, co se musí zřejmě stát. To, co se musí změnit, aby podobné činy se, ne, že neopakovaly, to vyloučit nikdy nelze, ale aby byly alespoň eliminovány do takových přijatelných mezí, aby nebudily všeobecný strach a paniku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Francii se rozvířila debata o tom, zda šlo těm útokům radikálů napojených na Al Kajdu a Islámský stát, zabránit. Kritici tvrdí, že pachatelé útoků byli rozvědkám dobře známí a že se o riziku vědělo. Podle některých expertů je však monitorování extrémistů velmi obtížné. Jak se na to díváte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
To je jistě práce pro tajné služby a pro policii, ale i ony musí postupovat na zákonném podkladu. A pak vzniká ta otázka, jaký ten zákonný podklad má být. Chceme žít ve svobodné společnosti, což znamená, že nemůže asi každý a všechno být zaznamenáváno, sledováno, nějak odposloucháváno a podobně. To všechno je zároveň hranicí naší svobody, protože tyhle věci, i když bychom si to jistě přály, aby fungovaly a sloužily jenom proti těmhle těm nebezpečným lidem, ale ony bohužel jako každá právní norma působí obecně. To znamená, zasahují i do našich práv a svobod a jestliže chceme, aby takové zásahy tady existovaly bez ohledu na to, jestli to nebezpečí je reálné nebo jestli tady nebo jinde je reálné, jestli je trvalé taky. Ono, víte, zpravidla v souvislosti s takovouhle událostí vždycky si ty tajné služby nebo policie řeknou o další pravomoci, dostanou je zpravidla, politici jim je dají formou zákonů, ale ony potom třeba zůstanou i v těch klidných časech a jako u každé takové věci hrozí zneužívání, hrozí to, že budou používány i v případech, které nemají tento obsah, to znamená, neslouží k boji proti terorismu, proti extrémismu a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například podle šéfa francouzských policejních odborů je třeba selhání hledat buď ve zpravodajských službách nebo v soudním systému, který jim, tedy těm atentátníkům, nedokázal vyměřit dostatečné tresty. U jednoho z bratří, jeden byl za verbování dobrovolníků do řad islámských radikálů v roce 2008 odsouzen na 3 roky a trest mu byl později snížen na polovinu a jeho bratr Said tam nebyl jeho údajný podíl na trestné činnosti prokázán.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Víte, ono je vždycky samozřejmě snadné posuzovat nějaké minulé odsouzení prostřednictvím nyní spáchaného skutku. Když se díváme na ty nyní spáchané skutky, tak všechna ta předešlá odsouzení se nám můžou zdát jako směšná, legrační. Ale na druhé straně opravdu i v tomto směru zachovejme si střízlivý pohled. Není asi možné preventivně někoho zavřít prostě na mnoho let, nebo dokonce, do konce, do konce života, pokud mu není prokázáno porušení konkrétních zákonů. A jestli ten člověk byl tak nebezpečný, jak se nyní říká, tak mu byl vyměřen nějaký trest, trest na svobodě a on by z toho výkonu trestu stejně jednou byl propuštěn. Jestli dříve nebo později, je otázka, ale vzhledem k povaze těchhle těch skutků, si myslím, že ta délka trestu není až tak nejdůležitější. Ti lidé jsou, jsou rozhodnuti páchat zlo bez ohledu na sankce, které, které jim hrozí. Jestli jsou nebo nejsou přísné, to je od toho neodvrátí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste byl, pana doktore, pro zpřísnění protiteroristických zákonů? Nebo jakého zpřísnění? Možná jste to už naznačil. Například Itálie, tak tamní justice chce podle nového zákona, ten už ale byl přijat dříve, chce například trestat člověka, který se vydá bojovat do ciziny, odnětím svobody na 3-6 let. Chce mít také větší policejní kontroly nad těmi, kteří chtějí odejít bojovat za džihád, stejně tak více kontrolovat Internet.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Jistě všechno se dá stále zpřísňovat, zdokonalovat, ty prostředky technické nepochybně k tomu existují, ale znova opakuji, je otázka, jestli většina společnosti tohle přijme jako nezbytné, protože vzpomeňme si, jak vlastně reagovali lidé, nebo reagují lidé třeba na úplně obyčejné kontroly na letištích, následkem, které byly zavedené následkem těch minulých teroristických událostí a jestli to lidé berou opravdu jako nezbytné anebo je někdy jako zbytečně obtěžování nebo, nebo něco prostě, co, co jim přijde jako neúčelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že změníme názor na tyto kontroly po masakru ve Francii?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
To je otázka. To je otázka. Otázka našeho jaksi bezprostředného, bezprostředního ohrožení nebo pocitu bezprostředního ohrožení nebo spíš takového vzdáleného pocitu. Jestli, jestli se nás to týká nebo netýká. Ono nejde vždycky jenom o zpřísňování, ono jde spíš o důslednější využívání zákonů už existujících. To je ta otázka, která neplatí jenom v tomhle případě, ale obecně. Než to volání po novele legislativy, je lepší zamyslet se nad tím, jak využíváme tu současnou legislativu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co považujete, pane doktore, za mimořádný počin v justici v roce 2014?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
No myslím, že v justici loni se nestalo nic mimořádného, krom toho, že, že celá společnost zažila mimořádný rok tím, že začal jaksi působit nový občanský zákoník a to je tak nová věc pro všechny, takže i pro justici. Ale justice, justice fungovala v tom loňském roce bez nějakých výkyvů a pokud v ní přetrvávají problémy, tak jistě je to spíš důsledek takových těch všech možných reforem a pseudoreforem z minulých let a je takový trochu zázrak, že justice přes tohle to všechno ještě nějak, nějak funguje. Že nebyl to nějaký výjimečný rok, nedošlo k žádnému, k žádným hrdinským skutkům, ani, ani nějakým zvláštním selháním. Rok jako každý jiný, což si myslím, že není tak špatná vizitka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo by možná ten loňský rok označil za rok referend, protože se jich konalo opravdu hodně. Jak vy se na to díváte? Vy jste velkým příznivcem právě místního hlasování.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Jsem příznivcem místního hlasování, to je pravda, ale zase ve střízlivé, střízlivé podobě. Víte, ono...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne všude těm referendům ale fandili.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Přesně tak. Ono to, my jsme viděli spíš takový souboj vlastně o to, jakéže demokracie má být víc. Ono to vždycky bude hra s takovým tím nulovým součtem, bude-li více zastupitelské demokracie, bude méně té přímé a, a naopak. Takže to, co jsme sledovali, ta referenda vlastně na té komunální úrovni, byl to vždycky spíš ten zápas o to, jestli má nebo nemá se referendum konat, obě strany používaly všechny možné argumenty a taktiky a marketingové tahy, než o to, aby se skutečně střízlivě přemýšlelo o tom, jestli ta otázka, která je nastolená, je opravdu tak vážná, že by se o ní mělo hlasovat a ať už by to hlasování dopadlo jakkoliv, takže by to prostě byl nějaká, nějaká důležitá informace, řeknu důležitý názor, názor veřejnosti na to, jak třeba mají zastupitelé v tom místě o něčem rozhodnout, zejména, je-li, znovu říkám je-li to otázka, která přesáhne třeba svým významem jedno nebo i více nějakých volebních, volebních období, dotkne se třeba i dalších generací. Tam si myslí, že je na místě zeptat se i lidí třeba v tomto směru. Ale jsou to nové věci všechno, všichni se to učí, to znamená, jistě řada referend se nepovedla, řada otázek byla nešťastně formulovaných, ty výsledky nebyly přesvědčivé, ale to neznamená, že ta referenda nepatří do politického systému. Já si myslím, že spíš naopak a, a časem si myslím, že najdou ten přirozený prostor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že jsme si to loni trošku natrénovali?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Jistě, tak byl to...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ve hře, promiňte...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Byl to takový pocit, myslím si, že to byl takový pocit lidí, že nestačí asi jednou za čas jít k volbám, zvolit své zastupitele nebo poslance a pak je nechat v klidu, jak se říká, vládnout, nerušit je, ale že takový ten pocit z určitého zklamání z toho vlastně, že tradiční předvolební sliby nějak potom se vypařily, se třeba vyjádřil i v tom, že si voliči chtěli, chtěli vynutit, aby vlastně jejich zastupitelé je poslechli i v mezidobí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvažuje se o novelizaci zákona o referendech?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Tak ty zákony...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo by to zapotřebí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Ty zákony o místním a krajském referendu víme, že na, o zákon, ústavní zákon o celostátním referendu stále ještě není součástí právního řádu, by mohly mít řadu technických, technických zlepšení, protože někdy právě ta zákonná úprava je tak jaksi neúčelná, že, že třeba právě zmaří i jinak rozumnou myšlenku na uspořádání referenda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jakou důležitou událost očekáváte právě letos?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
V justici...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V justici.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Tak přál bych si, aby letos se konečně ty pootevřené dveře, které ministryně spravedlnosti takto pootevřela ve věci vzniku jiného modelu řízení a správy soudnictví, tedy vzniku nějaké Nejvyšší rady soudnictví, kdy by pootevřené dveře, byly skutečně využity a kdyby justice do nich vstoupila se svojí představou, jak vlastně by mělo být soudnictví řízeno a spravováno, nikoliv jako, jak se někdy říká, jako, jako nějaký větší podíl na moci, ale spíš na větší podíl na odpovědnosti za stav soudního systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemůže ty dveře někdo přibouchnout?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Tak ano, bude to, bude to obrazně řečeno zápas o to, jestli do těch dveří někdo strčí nohu, aby nešly zavřít, jestli se otevřou dokořán nebo jestli se naopak bude, bude snažit někdo je přibouchnout, to asi se dá očekávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by na tom přibouchnutí měl zájem, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Myslím, že ti, kteří se možná trochu bojí, aby ta, toho, že justice bude skutečně fungovat. Fungovat všude ve všech místech, ve všech agendách, že bude skutečně taková, jaká by měla být. Tak možná ti budou chtít ty dveře přibouchnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezi úkoly, které paní ministryně Válková vlastně dostala do vínku při svém nástupu do funkce, patří mimo jiné insolvenční zákon a exekuční řád. V jakém stavu jsou vlastně tyto zákony? Tam, myslím, že předložit se podařilo pouze novelu kárného řízení exekutorů.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Já ty věci nesleduji tak podrobně, ale je to zase tradiční střet o to, jaká ta podoba má být, kde jsou velmi protichůdné zájmy. Zájmy věřitelů, zájmy dlužníků, zájmy těch, kteří se v tom prostředí pohybují a mají z toho ten, jak se říká, ten svůj byznys. To znamená, ať už jsou to exekutoři, nebo insolvenční správci a protože se vlastně pohybujeme v prostředí, kde jde o jaksi získání toho zbytku něčeho a je to, jak se říká, mnoho, mnoho psů a málo kostiček, tak tam vždycky bude nějaký, nějaký střet o to, na koho vlastně se dostane a na koho už se nedostane, nebo se nedostane zcela. A odtud jsou možná, odtud také pramení ty různé potíže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Pavel Juříček ten vidí, co se týče právě takzvané insolvenční mafie, on sám se cítí být její obětí, jak několikrát prohlásil. Tak příčinu problému vidí v celkovém nastavení justice a také inicioval vlastně soubor změn, které by pomohly napravit ten stav. Jak vy je vidíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Já jsem o té iniciativě informován zprostředkovaně. Ale zase varoval bych před nějakým velkým zobecňováním. Já můžu rozumět tomu, že pan Juříček není spokojen s tím, jak proběhlo jedno insolvenční řízení, možná, že to řízení ukazuje na širší problém, ale zase, to je, je to další z mnoha ukázek takových těch nekompetentních zásahů do justice. Byl před lety přijat insolvenční zákon, z něhož bylo vcelku jasné, že tady vlastně vybudí obrovské množství soudních sporů a personální kapacita justice tomu nebyla přizpůsoben. A tam, kde je, tam, kde je to úzké hrdlo, tak jistě je prostor pro nějaké třeba i nezákonné nějaké praktiky. Ale zobecňovat, my se bavíme zase, to je takový ten tradičně omylný pohled. Vidíme příznaky, ale nehledáme příčiny. Chceme odstranit příznaky, ale měli bychom spíš odstraňovat příčiny. A rozhodně justice není v takovém stavu, jak to vypadá z některých insolvenčních řízení. Takže nějaké paušální recepty, nebo takové to paušální zpřísňování, trestání, to je to poslední, co by bylo na místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Juříček například nechce a není sám, dodejme, aby soudci mohli do tvorby zákonů zasahovat, aby soudci měli mandát jen na 10 let a museli ho poté obhajovat. To chce. Jak vy se a to díváte? Jak je to vůbec s odpovědností soudců, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Soudci nesou svoji odpovědnost. Ono se pořád říká, že nenesou, ale soudci mají celý soubor svých jaksi povinností, omezení, zákazů...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba i hmotnou zodpovědnost.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
No ano. V některých případech i hmotnou a ono to vypadá, jakoby soudci byli beztrestní. Není tomu tak. Ale jde o to, jde o to, aby to, jak dopadlo to konkrétní řízení, jestli má nebo nemá mít dopad na, do hmotné odpovědnosti soudce. Podívejte, připusťme, i když to jistě není ideál, ale připusťme, že soudce vydá i nezákonné rozhodnutí. Ale od toho jsou přece tady od nepaměti, a nejenom tady, ale v celém světě, vyšší instance, jsou tady opravné prostředky, prostě ta soudcovská činnost i ta lidská činnost je omylná. Dochází k chybám. To znamená, tady spíš se bavme o prostředcích nápravy než o tom, dávat nějakou zkratku nebo nějaké rovnítko jakmile soudce poruší zákon, musí nést hmotnou odpovědnost a nebo jakmile, nebo soudce, který bude po nějaké době znovu prokazovat svoji kompetenci, kdo to bude zkoušet, kdo, kdo je ten, který je nadán k tomu, aby mohl říci nějakému soudci a co ten soudce při vědomí toho, že, že bude nějak zkoušen, nebude to trošku mít vliv na jeho opatrnost třeba v jeho rozhodování. Víte, to je podobné, jako kdybyste řekl, když léka..., řekla, když lékaři třeba při operaci zemře pacient, tak ten lékař ponese odpovědnost a dokonce hmotnou. Žádný lékař už potom neprovede nějaký třeba riskantní zákrok, ale to riziko, nebo prostě určité, určitý prostor pro rozhodnutí tady v takovýchhle profesích musí být, protože kdyby to bylo svázáno takovými předpisy, kdy prostě jestliže dojde k určitému následku, tak tam bude také odpovědnost, dokonce hmotná, pak se setkáme s naprostým alibismem, s opatrností a pak to je konec vlastně těchhle těch všech profesí. Nikdo nebude chtít rozhodovat skutečně nezávisle, svobodně, nestranně, když bude pořád vidět v hlavě nějaký tenhle ten důsledek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nějaké mantinely odpovědnosti přece existují.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě, ale zase je to o těch příčinách. Ono...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty jsou?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Ty příčiny? Podívejte, justice, justice pořád je takovým otloukánkem za to, že to řízení dneska jsem slyšel někde kolik se zase vyplatilo na odškodnění za soudní jaksi průtahy nebo výsledky soudních řízení, no ale je to přece celý složitý systém, který začíná třeba v trestním řízení někde na policii, pokračuje přes státní zastupitelství a končí, kočí v justici. A ono jako zjistit, kde se stala chyba, není vůbec jednoduché. Takže říkat jako za všechno, co vlastně nějak tady takhle skončí, může ten konkrétní soudce, to je velké zjednodušení. Ale je, je to dáno tím, že ta justice dlouhodobě není prostě kompetentní a kontinuálně řízená a spravována. Tam přicházejí všechny možné, všechny možné podněty, vlivy, nápady, reformy, pseudoreformy a nikdo se nezabývá stavem toho prostředí, v jakém je, v jaké kondici ta justice než tam zase přijde s nějakým dalším, dalším vynálezem, jak všechno zlepšit, jak dát třeba lhůty pro konkrétní rozhodování a podobně. To, to se snadno řekne, dokonce se to i snadno napíše do zákona, ale pak jsou soudci v situaci, že mají na stole 10 případů a v 8 z nich třeba mají jednat přednostně, v nějaké krátké lhůtě. To je přece lidsky nemožné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo určuje tu přednost?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
No to zase zůstává na tom soudci. Zas to zůstává na něm, ale soudce je vázán zákonem a on, on si nikdy nemůže vybrat, když mu, když dvě věci ze tří, které má na stole, mu zákon říká: toto musí, tomu musíte dát přednost. Tak jak dát přednost přednosti? To není vůbec jednoduché. Snadno, snadno, snadno se takhle řekne nebo napíše, prosadí do zákona, ale je prostě komplexně, v jakém stavu ta justice se nachází, to je mnohem složitější a tím se málokdo, málokdo zabývá. Co vlastně ještě unese, co se dá přinést do toho systému, aby fungoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy byste, čím, řekněte třeba jednu věc, pane doktore, čím by vy jste jaksi léčil českou justici? Protože těch problémů je evidentně hodně.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Především bych se snažil popsat stav justice. A pokud ten stav je nedobrý, tak jeho příčiny. A začal bych řešit ty příčiny. Ať už jsou to příčiny nějaké třeba regionální, nebo příčiny prostě v nějakých agendách a tak dále. To je to, a justice vyžaduje opravdu komplexní pohled, komplexní uvažování, kontinuální uvažování ne takové ty jednoroční nebo dvouleté nápady těch ministrů spravedlnosti, kteří se střídají jak svatí na orloji. S prominutím já nechci, aby se to teďko dotklo třeba současné paní ministryně, nebo jakéhokoliv, ale je to objektivní stav.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neslýcháme ale tento stav vlastně informace o něm už hodně na to, aby se konečně něco začalo dít?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Tak já doufám, že se konečně začne něco dít. Ostatně je asi známo, že jsem, že jsem vlastně kývl, kývl na nabídku paní ministryně ujmout se přípravy konceptu Nejvyšší rady soudnictví, já neříkám, že to je všelék na ty justiční potíže, ostatně to zanedbávání je dlouhodobé, takže nikdo nemůže očekávat zázraky okamžitě, ale je to jedno z možných, je to z možných reálných řešení na nějaký, řekněme, počínající obrat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď, abyste si, pane doktore, vzal nějakou věštskou kouli, jestli se letos dočkáme konečně nějakého rozsudku ve velkých vleklých kauzách, které sledujeme?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
No tak rozsudky ano, sledujeme jenom některé kauzy a těch rozsudků soudy ročně vydají statisíce. A určitě i letos k nim přibydou další a věřím tomu, že i v některých kauzách, které se označují, víte to, ono s justicí se spojuje takové to označení, ono se to tam vleče, ono se to tam válí, ono je tam nekonečné. Je to soudní proces, je to to, je to ta nejsložitější procedura, ten nejsložitější mechanismus, který tady existuje a ty věci jsou složité. Ono se snadno o tom napíše, že se to vleče, ale možná bych nějakého toho kritika posadil do té jednací síně, aby sledoval ten proces, aby měl, jestli vůbec by měl trpělivost ten proces dlouhý sledovat a pochopit, porozumět tomu. Ono je to jednoduché říct jako: to se vleče. Ano. Ale soud nebude nikdy fungovat jako, jako pošta. Prostě dostanete, dáte razítko na dopis a druhý den je doručen. To bohužel asi nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podobně se vyjádřila také pražská vrchní státní zástupkyně paní Bradáčová, která nedávno obhajovala zdlouhavost některých kauz, které mají zastupitelství na starosti a řekla, cituji: "Představa, že by měly být kauzy za dva roky objasněny, vyšetřeny a pravomocně odsouzeny, je naivní a potvrzuje se to v praxi každý den." Co vy vidíte tedy jako nejnaléhavější úkol v justici? Je to pojmenování tedy nemoci a hledání příčin a léků? Jak urgentní je to pacient tedy, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Je klíčové, podívejte, justice je, justice je, jak jsem říkal, přes všechny ty různé poky..., pokusy, omyly, justice je v kondici, to přežila tohle to všechno, takže já v tomto směru jsem optimista. To, co se zásadně musí už konečně změnit a nějak vyt..., vyt..., vytvořit systém, je systém výběru kandidátů do soudcovských funkcí, systém výběru i soudních funkcionářů, prostě kariérní řád určité to, ty pohyby v justici, kdo má být povýšen, kdo má jít k jinému, vyššímu soudu a tak dále. Toto se zatím děje bez pravidel, nejednotně a bohužel na tom, na tomto směru, v tomto směru je třeba udělat asi je s tím, asi je třeba začít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Josef Baxa, předseda Nejvyššího správní soudu. Děkuji za vaše názory a budu se těšit za měsíc na slyšenou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správní soudu
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra vás Miroslav Dittrich provede pořadem a přivítá ekonomku Ilonu Švihlíkovou. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.