Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 15. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Vítejte.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý nový rok.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těším se, že se budeme potkávat...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Přeji všechno dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Vám také, pane profesore. Akademie věd s novým rokem mění strategii i log. Na co se zaměří v budoucnu a jak oslaví 125. výročí svého vzniku? Zajímat mě bude také výzkum a objev jak nového laseru, tak zřejmě i nového antibiotika. Dobrý poslech. Do nového roku s novou strategií a novým logem. Pane profesore, čím by se měl náš výzkum v příštích letech více zabývat?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Akademie věd ve své nové strategii, a já bych rád zdůraznil, že tato strategie je součástí připravované nebo dokončované nové koncepce této instituce, tedy Akademie věd, takže tato nová strategie má motto: Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. A myslím, že to motto docela dobře charakterizuje tu část našich, našich aktivit, kterou hodláme v rámci strategie zdůraznit. To jest, větší využití těch špičkových výsledků pro praktické využití, abych tak řekl, pro společnost, pro firmy, pro státní správu, takže není to v zásadě žádný dramatický posun činnosti Akademie věd směrem od základního výzkumu k nějakému výzkumu průmyslovému nebo servisu pro státní správu, ale je to využití toho, co Akademie věd nabízí, synergické využití jejich, jejího potenciálu. My máme ústavy od technických až po humanitní. A myslíme si, že je možné toho docela dobře využít. Takže proto tato nová strategie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to tedy v praxi znamenat, že ty ústavy jednotlivé budou také více mezi sebou spolupracovat?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To je častá otázka. Někteří kolegové z ústavu se ohrazují a říkají, vždyť my spolupracujeme. To je pravda, Akademie věd, nebo respektive její pracoviště spolupracují jak mezi sebou tak s vysokými školami i s podnikovou sférou, ale my jsme si takovou analýzou jednoznačně ukázali, že ta spolupráce by mohla být daleko intenzivnější a navíc koordinovaná. Ona celá ta strategie vlastně vyú..., vyústí nebo už vyústila ve formu v současné chvíli 14 výzkumných programů. Ty programy sahají od programu typu naděje a rizika digitálního věku, nebo, nebo účinná přeměna skladování energie přes třeba program kvalitní život ve zdraví i nemoci až po program veřejné politiky zaměřený na to, jak podpořit státní správu, jak dodat kvalifikovaná data politikům, ať už ve vládě, v Senátu, v Poslanecké sněmovně tak, aby jejich rozhodování bylo skutečně podloženo kvalifikovanými daty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mě docela zajímá i vzhledem k tomu, že máme nový služební zákon. Jak to bude probíhat?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak každý z těch programů, které jsem zmínil, je jich 14 celkem, má svého koordinátora a do toho programu se vlastně přihlásily ne ústavy, ale skupiny v ústavech. To znamená třeba program kvalitní život ve zdraví i nemoci probíhá napříč Akademií věd, napříč našimi ústavy. Jsou tam fyziologové z Krče, molekulární biologové, jsou tam technici, kteří se zabývají třeba vývojem lékařských diagnostických přístrojů. A problém kvalitního života ve zdraví i nemoci je i stárnutí. To je problém sociologický, psychologický, ekonomický. Na všechny tyto aspekty máme v naší Akademii věd ústavy nebo skupiny, které se touto problematikou zabývají. Takže my si myslíme, že takovýmto propojením, nebo myslíme, jsme o tom přesvědčeni a i příklady zvenku to ukazují, že takovýmto propojením jsme schopni dosáhnout ne prostého součtu těch kvalit, ale daleko větší synergie a daleko větší přidané hodnoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ta nová strategie, pane profesore, vlastně i reakcí na poptávku, jak společnosti tak jednotlivých těch oborů?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. Já jsem říkal, že ta strategie neznamená, že bychom koncepčně opouštěli kvalitní základní výzkum. Ten je alfou, omegou všech dalších aplikací, ale marná sláva, a vidíme to nejenom u nás, společnost se stále ptá, co "za své peníze" daňový poplatník dostává. My si i v této chvíli myslíme, že dáváme této společnosti docela dost, ale jsme si vědomi toho, že bychom mohli část té své vnitroakademické energie směrovat ještě více do té oblasti společenské. Takže odtud naše strategie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste možná ještě právě z oblasti toho veřejného života, společenského života vyzdvihl, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná nějaký projekt, nebo, nebo záměr. Chcete být prostě Akademie věd více propojeni s tím naším reálným životem? Možná by i ty výsledky byly viditelnější?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. K té strategii patří, nebo ta strategie má také svoji mediální stránku. Víte, když něco vymyslíte a strčíte to do šuplíku a nikdo o tom neví, tak si můžete myslet, že jste skvělý vědec a že to, co jste dělal, nebo dělala, je výborné, ale pokud o tom nikdo neví, tak jakoby to neexistovalo. Proto existují časopisy, špičkové časopisy, ve kterých se publikují výsledky základního výzkumu, mluvím o mezinárodních časopisech, ale chceme-li ukázat společnosti, že jsme taky daleko užitečnější než si ta společnost třeba v dané chvíli myslí, musíme s tím jít ven, musíme to prodat, musíme to mediálně, mediálně zveřejnit, nabídnout, upozornit na to. A to je taky důležitá součást strategie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby se nehovořilo pouze o rozpočtu Akademie věd, což někdy tak často bývá.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ne, my jsme, my jsme dokonce deklarovali, že tu strategii rozjedeme, rozběhneme, ať už náš rozpočet bude vypadat jakkoliv. Ale samozřejmě, když tady hovořím o výzkumných programech, které propojují různé týmy a vlastně měly by přinést něco daleko závažnějšího pro tuto společnost, pak doufáme a z rozhovoru s politiky myslím, že si jsou toho vědomi, doufáme, že nám také tato strategie přinese to aspoň částečné navýšení rozpočtu. My jsme zatím rozpočtově pořád klesali nebo stagnovali. Čili je to také jeden, ne z hlavních motivů, ale myslíme si, že ta věc má logiku. Dáváme něco navíc. Podívejte se na to a mohli byste to taky ocenit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Akademie věd už dříve vlastně avizovala záměr, snahu, více se propojit, užší spolupráci s průmyslem. Jak to se daří?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Víte, na to jsou pohledy různé. Samozřejmě znám průmyslníky, kteří říkají: Akademie věd s námi skoro nespolupracuje. Když se jich zeptáte, kdy byli naposled na nějakém ústavu Akademie věd, nebo kdy se o nějakou spolupráci snažili, tak zjistíte, že je to takové plácání. Na druhé straně ti, kteří s námi spolupracují a my v Akademii věd dobře víme, že máme ročně naše pracoviště stovky kontraktů, stovky spoluprací s firmami, mluvím jenom o firmách. To znamená, ta spolupráce existuje, je na různé úrovni, je na úrovni velmi krátkodobých projektů typu změřte nám, analyzujte nám, poraďte nám, ale pak je, pak jsou to také projekty víceleté, které jdou třeba přes Technologickou agenturu České republiky nebo přes jiné účelově financovatelné, nebo s využitím jiných účelně, účelově financovatelných peněz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Jednou z priorit, předpokládám, zůstane i finanční podpora pro mladé talenty?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. Na tom se nic nemění. My se i chlubíme tím, že v dobách, kdy nám rozpočet klesal, nebo nerostl, my jsme přicházeli s novými myšlenkami, jak podpořit mladé, zvyšujeme objem financí, který dáváme na ty, ta různá ocenění pro mladé, stále udělujeme Ceny Akademie věd, Ceny za popularizaci. To znamená, to je věc, které se ani ta, ta klesající stránka rozpočtu vůbec nedotk..., nedotkla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď máme průlom v laserové technologii, jak jsem se mohla dočíst. První boranový laser na světě vyvinuli právě v ústavu anorganické chemie Akademie věd ve spolupráci se španělskými kolegy, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano. V ústavu anorganické chemie pracuje doktor Michael Lansbury. On je vynikající popularizátor vědy a myslím, že drtivá většina studentů, kteří mají co společného s chemií, ho zná, protože když si kliknete v Google na Michael, Michaelovy experimenty nebo na něco takového, tak se vám tam vynoří řada videí, které natočil ve spolupráci s různými produkčními společnostmi. Ale on je taky výborný vědec a systematicky v ústavu anorganické chemie Akademie věd pracují na takzvaných boranech, to jsou sloučeniny bóru s různými dalšími látkami a teď se jim podařila docela průlomová věc. Laser každý zná a všichni vědí, že do toho lase..., v tom laseru musí být umístěn nějaký krystal nebo materiál, který si poradí s tím světlem. A ty materiály jsou, některé jsou drahé, některé jsou nestálé, nestabilní a kolegové z týmu Michaela Lansburyho a jeho španělské, španělských spolupracovníků přišli s tím, že by se dala využít sloučenina, která neobsahuje vůbec čistě anorganická, neobsahuje vůbec atomy uhlíku, jsou to bór a vodík je tam. Takže to je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to ekologičtější?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Je to určitě, je to ekologičtější, je to látka, která samozřejmě jsou na začátku toho výzkumu, ale je to látka, která vypadá, že je velmi stabilní, že by mohla být levná, to je taky důležitý parametr, takže splňuje celou řadu požadavků, které jsou kladeny na laserové technologie. Takže je to zajímavý start nového směru výzkumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tuším, první laser se objevil před 55 lety?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Je to tak, ano, ano, ano, ano...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Wikipedie, dnešní téma zafungovalo. Takže lze to brát možná i, pane profesore, jako takový příspěvek k letošnímu Mezinárodnímu roku světla?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. Letos je rok 2015 je Mezinárodním rokem světla. Ono těch výročí, která tam, která tam, nebo na základě již je ten rok takto pojmenován, je celá řada. Někdy v 11. století sepsal jeden arabský učenec, jeho jméno si nepamatuji, knihu, knihu o optice. To je, to je velmi, to bylo myslím první, první datum 1015 nebo tak nějak. Jsou tam ty pětky prostě, 1865 Maxwellovy rovnice, šíření elektromagnetických vln, 1915 Albert Einstein, zase ta pětka je tam a nakonec i 1965 - technologie optických vláken. To znamená těch pětek v té historii světelných experimentů a objevů je celá řada, takže proto asi rok 2015.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Magické číslo - 5.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady je možná zajímavé se zmínit o znečištění světelném, což je velké téma. Dá se říct, že ta přirozená tma je svým způsobem jakýsi ohrožený druh?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No tak ono je to paradoxní, ale je, je to tak. Mě docela pobavilo, ale je to vážná věc, že naši kolegové z Astronomického ústavu Akademie věd přišli vlastně nedávno s přednáškou, začátkem ledna s přednáškou o významu tmy a o tom, jak tma je vlastně ohroženým druhem. Protože my si neuvědomujeme, ale 99 % území Evropy nebo těch vyspělých civiliza..., civilizač..., civilizovaných států je zamořeno světelným smogem. A to je samozřejmě nejenom nepříjemné, když si člověk nepořídí domu rolety, nebo nějaké závěsy, tak vlastně noc a den není za tak velký rozdíl. Ale problém je to i pro organismus, pro nastavení organismu, produkci melatoninu, o tom by jistě daleko kvalifikovaněji pohovořila profesorka Helena Illnerová, ale není, nejde jenom o člověka, ono vlastně to přesvětlení té krajiny má určitě i nedobrý vliv na, na faunu, na flóru obecně. Takže je to paradoxní, že v roce světla si musíme také připomenout to, že tma je na planetě ohroženým druhem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná by to mohl být Mezinárodní rok tmy, svým způsobem.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak bylo by to zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obráceně.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě je, je dobré na to upozornit, že světlo je samozřejmě jedna z klíčových věcí pro rozvoj života, vůbec existenci na této planetě, ale ta tma je taky potřeba a my se jí zbavujeme, postupně se jí zbavujeme. I když bychom v tom mohli řadu věcí udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blížící se 125. výročí založení České akademie věd je, myslím, vhodná příležitost, pane profesore, připomenout trošku dějiny této instituce. Ta má v rodném listu 23. leden 1890.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, my za pár dnů na slavnostním zasedání v Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou pana předsedy Štěcha oslavíme a toto výročí, čili 125 let na den přesně, kdy císař, císař...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
František.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
František Josef I. schválil stanovy nové Akademie věd a potvrdil záštitu, svoji záštitu nad touto institucí. Takže je to datum nesporně významné. Ale já bych možná připomněl, že akademie, Česká akademie Františka, jo, císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, o které hovoříme v souvislosti s rokem 1890 a jejímž hlavním hnacím motorem byl mecenáš a stavitel Josef Hlávka, ten se lvím podílem zasloužil o vznik akademie. Takže to nebyla zdaleka první instituce tohoto typu na území, nebo v českých zemích. Ono vlastně ty akademie jako takové začaly vznikat někdy před půl stoletím, myslím v Evropě. Postupně se etablovaly. Myslím, že Royal Society, Britská a královská akademie kolem roku 1600, Francouzská akademie věd 1666 a je zajímavé, že už v roce 1746 vzniklo v tehdejší provinční Olomouci takové zajímavé uskupení učenců, který, oni si dali název Societas incognitorum, ale bohužel trvalo jen 5 let, nebo vydrželo jen 5 let. Jednak se proti nim tvrdě stavěli jezuité, proto, ne kvůli vědě, ale Societas incognitorum mělo zkratku SI a to bylo jako Societas Iesu, ta, ta, ta první dvě písmena, ten akronym a to se jezuitům nelíbilo. Takže toto sdružení po 5 letech zaniklo. Ale o něco později se zformovala Královská česká společnost nauk, on ten proces jejího formování trval nějakou chvíli, ale říká se, že byla ustavena v roce 1784 a tam už byly známé osobnosti, Dobrovský, historik Pelcl, mineralog Born a ta vlastně, ta Královská česká společnost nauk trvala celou dobu, ona vlastně byla zrušena, nebo vplula do Československé akademie věd tep..., v roce 1952. Čili tady existovala tato společnost, pak tady existovala Česká akademie věd a umění po dobu více než 50 let, když jsme se zbavili císaře Františka Josefa, protože vznikla Československá republika a když zmizela z nějakého důvodu z jejího názvu i ta slovesnost, tak to byla Česká akademie věd a umění a ta vlastně tady existovala nepřetržitě až do začátku 50. let, kdy došlo k tému, k tomu spojení Královské české společnosti nauk, České akademie věda a umění a vznikla Česká, Československá akademie věd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak věda a umění spolupracovaly tehdy a dnes?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No tak shodou okolností zrovna dnes máme společnou akci s Národním divadlem. Takovou novoroční představení operní, kde se snoubí věda v hledišti a operní umění na jevišti. Je to už tradiční akce. Děláme to s Národním divadlem ve spolupráci již pošesté. Já bych možná připomněl, že i ve staré řecké mytologii byly múzy věd a umění sestrami, ony vlastně ztělesňovaly ty obory lidské činnosti, které tehdy považovali za klíčové pro vývoj jednotlivce i společnosti. Takže to je věc, kterou stále, na kterou bychom stále měli klást akcent a i v těch akademiích, které jsem zmínil, že v České akademii věd a umění, byla celá řada hudebníků, sochařů, malířů, mezi zakládající členy ČAVU, té České akademie věd a umění patřil hudební skladatel Antonín Dvořák například. Takže až do toho roku 52 tady existovaly v symbióze věda, umění, ale od toho roku 52, kdy vznikla Československá akademie věd se ty humanitní a umělecké disciplíny přesunuly spíše na vysoké školy a v tehdejší ČSAV zůstaly hlavně vědy, technické, přírodní a samozřejmě taky humanitní, sociální. Ale víme všichni, jak to tehdy bylo s pohledem na sociologii, filosofii, psychologii a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl to správný krok, nebo byste se spíš přikláněl, pane profesore, jaksi k návratu vědy a umění?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak my i v současné Akademii věd České republiky máme ústav dějin umění, máme etnologický ústav, čili máme ústavy, které mají k tomu umění velmi blízko. Já si myslím, že je důležité, aby spolu vědci spolupracovali. Ostatně od toho i ta naše nová strategie. My jsme otevřeni v té spolupráci na jedné straně ke kolegům z vysokých škol, s kterými spolupracujeme velmi intenzivně. Na druhé straně, jak už jsem řekl, k firmám, ke státní správě. Takže já bych nad tím nijak zvlášť neplakal. Takhle se to vyvinulo, ale důležité je, aby stále, abychom si stále byli vědomi toho, že umění i věda se navzájem obohacují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekl, pane profesore, z jakéhosi toho odkazu zakladatelů Akademie věd? Co je pro vás nejpřínosnější?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak já nemohu nevzpomenout opět Josefa Hlávku, to byla opravdu ne..., neuvěřitelně osvícená osobnost. On, já vím, že peníze to není úplně populární téma, ale on věnoval při vzniku Akademie věd této instituci 200 tisíc zlatých. To byla na tehdejší poměry skutečně obrovská suma. Mimochodem, když jsme pořád byli seznamováni s tím, jak Habsburci nepřáli českému národu, českému lidu, já to nechci relativizovat, ale jenom bych rád doplnil, že například zmíněný císař František Josef I. věnoval té České akademii věd a umění asi 20 tisíc zlatých a dále zařídil, aby dostávala ročně, ruším 16 tisíc zlatých. Čili je i tehdy si už byli ti zakladatelé těch institucí vědomi, že bez peněz prostě do vědy nelez. Ono to nejde dost dobře. Oni zdaleka ještě nebyli v té situaci, ve které jsme my teď, to znamená obrovská přístrojová náročnost, dnes v řadě disciplín nemáte-li kvalitní přístrojové vybavení, nemůžete vůbec na trh, nemůžete soutěžit. Takže ač nerad, musím připomenout, že již tehdy si ti otcové zakladatelé byli vědomi toho, že ty finance pro takovouto instituci jsou taky důležité.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte mecenáše?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No já jsem docela příjemně překvapen, že po takovém tom období, kdy tady bohatli různí lidé, firmy a pokud investovali své peníze někam, tak to bylo do golfových hřišť nebo do sportu a já prosím proti sportu nic nemám, ale, ale těší mě, že v poslední době se objevuje stále více firem, jednotlivců, některé bych mohl nazvat i mecenáši, kteří se daleko více věnují, zajímají se o vědu, věnují se vědě a také ji financují. Ať už formou různých nadací, zmínil bych třeba Neuron, velmi zajímavou instituci, která financuje, která dává granty, jak, jaksi s takovým seniorním pracovníkům, tak těm mladým talentovaným. Ale mohl bych jmenovat i řadu jiných a i firem, které začínají do výzkumu investovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Avizovala jsem také pohled na nový objev. Podle všeho se zrodilo nové, nebo zrodí nové antibiotikum. Po dobrých 30 letech objevili američtí vědci novou látku. Dočkáme se unikátního objevu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No kdybych byl křišťálová koule, tak bych asi znal odpověď. Jako vědec musím říct, že to vypadá velmi nadějně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle zpráv, které máme k dispozici...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Podle zpráv, které máme k dispozici. Všichni víme, že bohužel ty viry, které nás decimují mnohdy, jsou stále rezistentnější, i bakterie jsou stále rezistentnější vůči těm vyvinutým antibiotikům a proto se systematicky ve vědě hledá něco, co by zase posunulo ty, ty účinky antivirotické, antibakteriální dále a tohle, myslím, je docela zajímavá idea. Když už nemůžu ty bakterie pěstovat v laboratoři, protože jim nejsem schopen vytvořit ty podmínky, tak udělám takovou vzorkovnici, zakopu ji, já to říkám velmi zjednodušeně, jak já tomu rozumím, zakopu ji do hlíny a nechám tam ty různé typy bakterií namnožit, protože ony tam mají své přirozené prostředí. Pak samozřejmě nastupuje ta mravenčí práce, to znamená, mám-li jich 50 nebo 80, musím každou jednu analyzovat, otestovat a zjistit, jak, jak vlastně působí třeba na ty viry, na ty bakterie, které chceme ničit. A ukazuje se třeba z 51 nebo 2 má tyto účinky. To je velmi nadějný signál. A je to navíc taková dobrá ukázka toho, jak dneska velmi širokospektrálně vědec pracuje, že opravdu musí nakonec zakopat i tu krabičku do hlíny a spojit pak tu, tu myšlenku, nepochybně velmi náročné přístrojové vybavení se zdánlivě primitivním experimentem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rýč postačí třeba?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kousek zahrádky...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Rýč a krabička.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Ty bakterie, respektive ta látka, je tedy prý účinná i proti extrémně odolnému zlatému stafylokoku.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No slyšel jsem, no to by bylo úžasné. Že jo, to je mor, s kterým se nedovedeme vypořádat a není šance, že by ta současná antibiotika zabrala. Takže bylo by to skvělé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což by byla opravdu výborná zpráva vzhledem k tomu, jak už jste řekl, roste tedy ta rezistence bakterií, ale také velkým problémem je nadužívání antibiotik, což jde asi teda ruku v ruce.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No tak je to obecně známý problém. Řada lékařů, přijdete s teplotou a nejsou-li úplně zodpovědní, tak vám naordinují možná preventivně antibiotika. Já sám se musím přiznat, že jsem antibiotika neměl už dlouhá léta, doufám, že mi to vydrží, musím to zaklepat, ale to neznamená, že se mi do organismu vodou a já nevím čím, nedostávají, protože víme všichni, že i ta příroda je kontaminovaná zbytky antibiotik. Takže on ten řetěz potravní a další nám je stejně do organismu dodává. Takže i když člověk ne, neužívá za celý život žádnou, žádné antibiotikum, není to asi žádná záruka, že když vás něco zkosí a vy byste je potřebovala, že začnou fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky, host dnešního Jak to vidí. Děkuji vám za to.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já děkuji za pozvání...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
A přeji všem posluchačům všechno dobré v roce 2015.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji vám. Taktéž. Páteční pořad bude patřit názorům spisovatele Ivana Krause. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.