Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 19. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Do Zlína zdravím komentátora deníků a našeho spolupracovníka Ivana Hoffmana, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Přeji dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čemu se dnes budeme například věnovat? Jakou cenu jsme ochotni zaplatit za naši svobodu a bezpečí? O čem svědčí výzva prezidenta k vyvezení imigrantů za hranice Evropské unie? Budeme ruský plyn kupovat od Turecka? Ruský koncern Gazprom pohrozil, že od roku 2020 převede veškerý plyn, který nyní putuje do Evropy přes Ukrajinu, na jinou trasu přes Turecko. Budeme ho tedy nakonec nakupovat od Turků, Ivane?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, tak vypadá to, že zřejmě ano, protože dosud Evropská unie kalkulovala s tím, že Rusko potřebuje svůj plyn prodat, že potřebuje prostě peníze a že jeho hospodářství, které je založené na vývozu energetických surovin a jiných, prostě se bez toto prodeje neobjede. Ale potíž je v tom, že Rusko chce za plyn peníze, které mu zkorumpovaná Ukrajina a také hodně rozkradená neumí dát plyn, který je určen pro evropské zákazníky, si z nějaké části nechává, to znamená stává se pro prodávajícího nestabilní zemí, to znamená Rusko se rozhodlo dávat plyn do Evropy evropským zákazníkům jinudy. Tomu se ovšem Evropská unie z politických důvodů snažila zabránit, to znamená překazila stavbu jižního proudu, no, a tehdy Rusové udělali zásadní rozhodnutí, domluvili se s Tureckem, pro které to je zajímavá nabídka, že trubky povedou o pár kilometrů šikmo, skončí v Turecku, tam ještě jsou ochotni Rusové financovat dovoz toho plynu na hranici s Řeckem, no, a to je bod, ke kterému by si tedy Evropská unie, evropští zákazníci měli sami postavit trubky, pokud od Ruska chtějí od roku 19, 20, to znamená za 5 let odebírat plyn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že tedy je, snad jsem vám do toho nevstoupila, pro Rusko Gazprom, Evropa opravdu nahraditelná?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, tak od roku 2015 a nebo i dříve budou dokončeny plynovody do Číny, to znamená a potom dál do Asie, to znamená i určité zákazníky bude mít Rusko i jiné, to znamená může diverzifikovat prostě ten prodej. Pravda je taková, že oni toho plynu mají tolik, že by úplně klidně mohli prodávat jak velké množství plynu do Číny a tak nadále to dosavadní množství do Evropy, ale museli by mít jistotu, že ten plyn sem dorazí a že my budeme schopni za něj zaplatit tržní cenu. A tím si zřejmě nejsou jisti, že tím si ani my si nejsme jisti, protože nikdo neví jak na Ukrajině se ta situace bude dál vyvíjet. Ta situace je chaotická, nepřehledná, je otázka kolik peněz chceme dát do stabilizace Ukrajiny, která je před bankrotem, abychom se nakonec dostali k plynu. To znamená Evropská unie sice trvá na tom, že chce ten plyn odebírat, co nejlevněji a přes Ukrajinu, ale jestli je to vůbec reálně možné, o tom se zatím moc nepřemýšlí. Já jsem překvapen především tím, jak málo se o tom mluví, jak málo se o tom píše. Všichni předpokládají, že tohle jednání, které bylo minulý týden ve středu, kde Evropa poprvé slyšela jasný názor jak to prostě bude a podle té ruské strany přes toto jejich rozhodnutí už nejde vlak, k jižnímu proudu už se vracet nechtějí. Bulharsko má zásoby plynu teď na několik dní, Polsko zrušilo reverzní dodávky kvůli nízkým zásobám na Ukrajinu. Ta situace je vážná už teď, no, a všichni se tváří, že je to jenom jednání, pak budou další a předpokládají, že nakonec se to nějak vyřeší. Ale s velkou pravděpodobností by se teď mělo politicky řešit kolik plynu doopravdy potřebujeme, kde jsme ho schopni sehnat, kde jsme schopni za něj zaplatit, čím jsme ho schopni nahradit a pokud ho chceme od Ruska dále odebírat, tak začít stavět, začít klást trubky, 5 let je strašně krátká doba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, no, v Moskvě proběhlo jednání šéfa Gazpromu Millera s místopředsedou Evropské komise pro energetiku Šefčovičem. Myslíte, Ivane, že třeba je i ve hře možná možnost oprášit myšlenku výstavby vlastního plynovodu Nabucco?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Těch možností je samozřejmě víc, všechny se ale samozřejmě odvíjejí od dobré vůle, od vzájemné důvěry, a to vlastně, co teď se ukazuje jako největší problém je, že vlastně se ti partneři nevěří. My považujeme Rusko za svého nepřítele oficiálně, Rusové nás považují za nespolehlivé partnery, také za nepřátele. Co se v takové situaci dá domluvit, když nikdo druhému nevěří. Vlastně pokud se doopravdy neobnoví tyto základní vztahy, no, tak vlastně se nedá počítat skoro s ničím. My vedeme proti Rusku obchodní a sankční válku, Rusko prostě to bere na vědomí, oplácí nám stejnou mincí, odmítá brát některé komodity. V této situaci doopravdy ta důvěra je malá a teď jde o to, jestli doopravdy Západu vyjde jeho spoléhání na to, že Rusové nakonec se obrátí proti Putinovi, protože budou trpět nouzí, budou mít málo potravin ať už teda těch luxusních nebo jakýchkoli, anebo zda se podaří nějakou barevnu revolucí v Moskvě svrhnout vládu a nejlépe učinit prezidentem Michaila Chodorkovského, ale to jsou naivní sny. Ta situace je jiná, Putin má naprostou důvěru, polovina Rusů chce, aby vládl i v dalším volebním období, protože mají pocit, že za něj není náhrada, přesně vyjadřuje jejich myšlenky, to znamená počítat s tím, že vlastně se dostane k plynu a jiným surovinám tím, že iniciujeme v Rusku nějaký převrtat, to podle mě není úplně reálné. Spíš je asi rozumné doopravdy uvažovat jak se bez toho plynu obejít a nebo jak co nejrychleji postavit trubky do Turecka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je to politika Gazpromu vůči partnerovi, vůči Evropské unii? Je to seriózní?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To právě Miro Šefčovič naznačoval, že vlastně určitě nechtějí přijít o pověst seriózního spolehlivého zákazníka. To je ovšem za situace, kdy není jednoduché ten plyn dopravit, velmi těžké si takovou pověst udržet. Navíc je to sice privátní firma, kterou zajímá zisk a peníze, ale v Rusku je to tak, že ta politika má i na tne privátní byznys v této vyostřené situaci určitě vliv, to znamená za tím můžeme vidět i politické vydírání, politické tlaky, a ty jsou plně reálné konec konců to, co my děláme, je taky prostě pokračování války mírovými způsoby a nebo jak bychom to nazvali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Od Nového roku začala fungovat Euroasijská hospodářská unie, ta propojuje hospodářský prostor Běloruska, Ruska, Kazachstánu, nově Arménie a zřejmě zanedlouho i Kyrgyzstánu, co ale bude z tohoto seskupení bez Ukrajiny, má šanci vůbec?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, určitě bude slabší, není to tne původní ambiciózní plán, ale stále je to velký prostor zemí, které spolu budou spolupracovat ku vzájemnému prospěchu. Ono je to tak, že v dnešní době s tím ti spojenci a partneři přibývají často velmi, velmi zvláštně. Pokaždé, když vznikne nějaké napětí, tak se někdo s někým proti někomu spojí, můžeme si všimnout jak z ničeho nic navazuje Rusko dobré vztahy s Indií, to v minulosti nebylo vůbec běžné, anebo jak se v situaci, když se dostane do těžkostí Argentina, tak najednou má výborné vztahy s Čínou, podobně Venezuela, to znamená taková ta vzájemně výhodná partnerství vznikají napříč prostě tím globálním prostorem a zřejmě i to tak bude do budoucna pokračovat. Otázka je, jestli máme patřit mezi země, které si hledají nepřátele, nebo máme patřit mezi země, které hledají spíš obchodní partnery, přátele, lidi, se kterými můžou spolupracovat, ale naše vyjednávací pozice není moc jednoduchá, protože jsme součástí Evropské unie, ta tam v mnoha věcech, jak se říká, musíme držet basu a moc toho nevymyslíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že Euroasijská hospodářská unie by mohla být pro Evropskou unii spíše partnerem nebo naopak konkurentem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ideální je, aby byla partnerem určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pařížské události vyvolávají debaty o dnešní evropské civilizaci o jejích hodnotách, o svobodě projevu, otázkách cenzury, jakou cenu je Evropa ochotna a připravena zaplatit za své bezpečí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, tak nikdo to neví. Je fakt, že poslední dobou Evropská unie a nebo evropští politici spíš bychom řekli rezignuje na to, čemu se dlouhá léta říkalo multikulturalismus, to znamená na to, že rozdílné kultury se vzájemně obohacují a je dobré, když existují pospolu, ve chvíli, když na to z rezignujeme, tak nám stále zůstává otázka, jak tyto odlišné kultury mohou spolu existovat, jak má vypadat to soužití, respektive tolerance různých kultur. Otázka je, jestli se Evropská unie míní vzdát své teze lidských práv, která považuje za nedělitelná, univerzální, zda ten konec multikulturalismu znamená rozdělení společnosti na my a oni a pokud ano, tak jestli z toho vyplývá, že je potřeba menšiny podřídit většinám. No, a z toho je potom taky otázka, jestli taky po zlém, když to nepůjde po dobrém. To znamená to je situace, kterou dnes neumíme úplně odhadnout. Hodně, hodně jsou řekl bych v popředí emoce, které pochopitelně po té strašlivé události v Paříži hrají velkou roli, najednou z takového trucu a zlosti nad tím, co se stalo, hodně lidí se radikalizuje a vlastně věci, které předtím neříkali nahlas, tak dnes je otevřeně pojmenují a řeknou prostě my tady určité lidi nechceme, ať se vrátí odkud přišli. Vlastně ani odpověď, že se nemají kam vrátit, protože už jejich rodiče se zde narodili a oni jsou zde doma. Tam, kam by se vraceli, by byli znovu cizinci. To najednou neobstojí, protože v té atmosféře takového zjitřeného hněvu jsou lidé doopravdy radikální a je otázka, kam to zajde. Samozřejmě po těch prvních projevech se situace do určité míry uklidnila, ale to jenom do času, protože mezitím se zase radikalizuje situace mezi muslimy, protože nadále vycházejí karikatury, nadále se to v některých zemí nelíbí, no, a ta situace tím pádem houstne. Já myslím, že nikdo dnes nedovede odhadnout, co ten konec multikulturalismu, o kterém se hovoří, v praxi bude znamenat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nám dává vlastně ta rozmanitost, jaký je její přínos, například podle prezidenta Spolkové republiky Německa Gaucka, ta otevřená společnost odvozuje svou sílu právě z těch mnoha rozdílností. V čem vy vidíte její jaksi bonus?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Já si pamatuji jak, bude tomu už 20 let, je to hrozně dávno, mi můj kamarád byl v Mnichově popisoval situaci, kdy byly nějaké protesty proti cizincům, nějací radikálové někde protestovali, a tehdy se majitelé různých restaurací čínských,indických, francouzských, vietnamských domluvili a udělali takový zvláštní protest, kdy v jeden den Němcům navařili jejich typická německá jídla, a tak jste prostě přišla do čínské restaurace a tam byly vuřty a tlačenka, prostě takové ty klasické bavorské, teda pochutiny samozřejmě, ale najednou prostě si všichni uvědomili, že aha, no tohle to bychom asi nechtěli a s velkým porozuměním a humorem přijali vlastně takovýto jemný náznak, že my jsme tady proto, protože nás chcete, protože nás potřebujete, protože jsme pro vás obohacením a tak dál. Já si na to často vzpomenu na takovou, protože to je symbolické, není v tom žádné násilí, není v tom nic špatného všichni se druhý den vrátili k svým typickým jídelníčkům a tak dále, ale zůstalo to tak nějak v atmosféře, a ten kameraman, který mi to popisoval, se cítil taky prostě najednou jako cizinec v té zemi užitečnější a já jako člověk, který tam má taky své místo a není nějaké béčko a není nějaký lúzer někde na okraji a tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se ptala na to vlastně jakou cenu je Evropa připravena zaplatit, abychom žili v bezpečí i svobodně, tak například se volá po zvyšování rozpočtu pro tajné služby i naše Bezpečnostní informační služba má dostat přidáno. Také se hovoří o silnější kontrole internetu nebo o preventivním zadržení podezřelých lidí, odebírání občanství těm, kteří se zapletli s terorismem, případně se hovoří nebo uvažuje o jejich izolaci od společnosti, jak vy to vidíte tyto kroky, tato opatření, o kterých se hovoří a která se už někde i zavádějí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ve chvíli, když jsem slyšel našeho premiéra říct, že se navýší o stomiliony rozpočet BIS, tak jsem k tomu mě napadlo hned několik poznámek. Ta první je, že samozřejmě v té situaci, kde roste napětí, tak je svět je ve válce, rostou aktivity extrémistů podezřelých všeho druhu, tak v takové situaci už jenom zmínit, že se dají peníze na bezpečnost, je samozřejmě politicky správné. Zvyšuje to pocit bezpečí občanů, i kdyby tam ty peníze nakonec nedali a tak, ale to jenom první, co člověka napadne, určitě ano, určitě kam jinam než na BIS, ale napadlo mě, že vedle takové té tradiční agendy, kterou BIS má, to znamená kontrolovat naše nepřátele, tak dnes takový evropský trend a nebo světový trend je, že jednotlivé země velice pozorně sledují také své přátele, to znamená vzájemně se kontrolují a špehují MUSADO, CIA, viděli jsme, jak vedou americké centrály velice intenzivní špionáž proti Německu, které zase má svoji kontrašpionáž a monitoruje, co si o nich zjišťují. Jinými slovy pokud BIS dostane nějaké nové peníze, tak by neměly prostě se omezit samozřejmě pouze na kontrolu těch teroristů, ale měli by trochu monitorovat také dejme tomu americkou ambasádu a tak dál. To znamená naše přátele, to je dneska trend, to prostě dělají všichni, a je to důležité poroto, abychom prostě jsme věděli, co se děje, aby politici nebyli ve vleku událostí, které vzniknou, ale aby je byli schopni předvídat a dejme tomu jim i předem čelit, to znamená to je jedna věc. Další, měla by vláda určitě ohlídat, aby BIS místo odhalování různých nepřátelských aktivit neupřednostňovala nakonec šmírování vlastních občanů, protože to je dnes ve světě velice rozšířený nešvar a v boji za svobodu je prostě potom ta svoboda občanů omezována, takže to je trochu problém. No, a pak je poslední důležitá věc, že za ty peníze by měla BIS zřejmě angažovat agenty, doopravdy talentované, to si já představuju tak, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že nyní nejsou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, když se dívám na ty hollywoodské filmy, tak vím, že prostě takový talentovaný agent vidí za tři rohy, ví, že neexistuje žádná náhoda, nenechá se vodit za nos, opít rohlíkem a tak dále, to znamená, že měl by tam být ten výběr personální perfektní, aby to byli agenti na úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím si, že taky BIS alespoň podle premiéra Sobotky upozorňovala na možné nebezpečí nebo situaci ve Vrběticích, možná se nemusíme dívat až tak do vzdáleného zahraničí jako k nám domů.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Určitě ano, to souvisí s tím, že pokud jde o BIS, tak její zprávy a její práce pro politiky nebyla, zdá se úplně zajímavá, nebrali ty informace příliš na zřetel. To by se mělo také změnit. Prostě ta instituce by neměla být určitě zbytečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ruský prezident Vladimir Putin nepojede koncem ledna do Polska na akce k 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětimi. Jak vy to vidíte, je to vhodné, Ivane, co za tím je?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Tak, před 10 lety, když bylo 60. výročí osvobození Osvětimi, tak se Vladimir Putin té akce zúčastnil. To, že dnes nedostal pozvání, ale ta oficiální pozvání na akci se ani vlastně, jak se ukázalo, neposílala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posílal to pořadatel.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Přesně tak, pořadatel. A ten to vlastně spíš dával jakoby na vědomí a zjišťoval kdo přijde a nepřijde. Za tou neúčastí je potřeba vidět současné problémy, současné napětí. Vladimir Putin ví, že by tam nebyl jako vítán a tak se tam prostě zřejmě lidově řečeno necpe. Organizátoři jsou rádi, protože ho tam nechtějí vidět. Zvláštní je to tím, že vidíme, že současná situace, že to, co se momentálně teď děje, je zřejmě důležitější než to, co se stalo před 70 lety, protože podle řady zase jiných lidé by tam ti prezidenti, hlavy států, kterých se ta společná minulost dotýká, v šichni měli být a pro ten okamžik zapomenout na dnešní rozpory a dnešní postoje, které si vzájemně vyčítají, ale zřejmě to není tak jednoduché jak se to takto řekne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nelze se nad tím ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Skoro bych řekl, že to je, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost a jiné paradoxy. To, ten dnešek je pokaždé silnější. To, co dnes se děje, vlastně převládá a vlastně vidíme, že to poučení z historie je, my se z ní poučíme tehdy, když se nám to nějakým způsobem hodí. Ale ve chvíli, když nechceme, tak ta historie může být jakkoli temná, jakkoli hrozná, ale žádnou výstrahou pro nás není, protože momentálně spíš směřujeme ke konfliktu. To, že tam nebude prezident Putin neznamená, že se toho Rusové nezúčastní, bude tam velvyslanec, to znamená někdo, kdo to Rusko ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Postačí to?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To Rusko zastoupí. Já myslím, že ne, že všichni dělají chybu. On, že se mu tam nechce, oni, že ho tam nepozvou, protože tohle to je jedna z příležitostí, jak hledat cestu z komplikací, podívat se do minulostí a uvědomit si, že ze stejných rozepří, které vidíme dnes, v minulosti vznikly strašlivé konflikty, na které doplatilo spousta lidí, mnoho lidí zemřelo. Vzpomenout si na historii dnes by bylo velice, velice vhodné a aktuální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to právě tedy o důvod nebo důvody navíc, aby se politici ať už Putin nebo další státníci povznesli nad tou současnou situací těmi rozpory a spíše řešili nebo je to idealistické, naivní se domnívat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, já vám nemůžu teď říct, že to je naivní, to by bylo, ale já sám někdy prostě mám tendenci být naivní a myslím si, že to je přednost proti takové řekl bych takovému tomu racionálnímu přístupu, kdy člověk odmyslí všechny emoce. Tady jde o hodně, tady bychom všichni měli být nějací empatičtější, citlivější, určitě ano, ale ono se to od politiků moc čekat nedá. To je skutečně vlastnost, kterou příliš nedisponují, no, bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že ty rozpory jsou tak hluboké, momentálně nepřekonatelné?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
No, tak já myslím, že jsme na prahu války, já si myslím to, že se bojuje i jinde, pár kilometrů od nás a že my si z toho vyzobáváme jenom to, co chceme slyšet a strkáme hlavu do písku, tak to nás příliš neochrání. Ve chvíli, když na Ukrajině prostě vláda se chystá prostě vybít vlastní obyvatelstvo, protože ho považuje za nepotřebné, nespolehlivé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to myslíte, že se chystá vybít?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
V televizi se ozývají publicisté na oficiálních kanálech, kteří řeknou, že tam je 1,5 milionu zbytečnejch lidí, které je potřeba pozabíjet a ten člověk nadále prostě nepřijde o práci v novinách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo to řekl, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
To byl takový mladý ukrajinský publicista, jak se jmenuje nevím, ale takový na ježka ostříhaný, takový agresivní radikální ukrajinský vlastenec, jo. No, a totéž říká Tymošenková, že je potřeba na ně naházet bomby. No, tak v takové atmosféře, když lidé žijí, co chvíli další a další jsou povoláni do armády, teď nesmyslně umírají, a my to prostě sice slyšíme ve zprávách takhle zdálky, ale máme stále pocit, že to je někde daleko, někde pryč, ale to přece není daleko, to je kousek od nás za hranice, to znamená ta situace je doopravdy špatná. Já mám z ní strach.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě jedno téma. Před 46 lety zemřel student Jan Palach, který se upálil na protest proti rezignované společnosti. Symbolem čeho se stal pro vás?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Pro mě zásadovostí. Jan Palach prostě se nesmířil s normalizací po roce 68. To, co se podařilo ve společnosti, že lidé měli zkraje roku 68 všichni takovou dobrou náladu, měli pocit, že jsou na prahu nějaké nové éry, něčeho pěkného, potom do toho přišla okupace vojsky Varšavské smlouvy, a lidé se prostě přizpůsobovali, zvykali si a Jan Palach se prostě nepřizpůsobil, nezvykl si. Mě to poznamenalo na celý život. Měl jsem pocit, že to je postoj, který vlastně zavazuje člověka, aby taky přemýšlel, aby se prostě nenechal přesvědčit, že je zbytečné něco proti tomu dělat. Pro mě Jan Palach je klíčová událost moderních českých dějin a to, že se nepřizpůsobil podle mě zásadním způsobem ovlivnilo národ. Například tím, že dalších 20 let se spousta lidí, i když se přizpůsobila, tak při vzpomínce na Jana Palacha se alespoň za to styděli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor deníků a spolupracovník Českého rozhlasu byl hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji za váš čas, vaše názory a za týden se těším na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor deníků
--------------------
Ano, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den vám také. Zita Senková se těší na slyšenou zítra s Václavem Cílkem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.