Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík - 5. února

5. únor 2015

Hostem byl publicista a spisovatel Pavel Kosatík.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí dnes hostí spisovatele a publicistu Pavla Kosatíka, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl snad legendární český novinář František Peroutka fascinován nacismem, jak naznačila hlava státu? Co prokazatelně najdeme v archivu časopisu Přítomnost? Selhali snad intelektuálové v období nacismu a jak silný a potřebný je jejich hlas v současnosti? Poslechněte si názory dnešního hosta, který rovněž rozebere naší mediální krajinu. Sdružení Ferdinanda Peroutky v otevřeném dopise kritizuje projev Miloše Zemana z nedávné konference při příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Pan Zeman tehdy naznačil, že František Peroutka.

Čtěte také

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ferdinand, pardon, musím opravit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, Ferdinand Peroutka byl fascinován nacismem, sdružení nyní požaduje po prezidentovi doložení tvrzení nebo omluvu. Pro tu Hrad, jak včera řekl i pan prezident, nevidí důvod. Jak vy vnímáte celý tento výrokový spor?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Vnímám to už s takovým určitým až skoro přizastřeným zrakem. Mnohokrát se opakující rituál naší hlavy státu, který nám nevím z jakého zlomyslného důvodu, ale stále opakovaně pod záminkou nejrůznějších témat dodává. My se tady scházíme tento týden, takže je debata o Peroutkovi. Před pár dny bychom se bavili o nemocných dětech, předtím bychom se bavili o nějakém jiném tématu, které on nastolí a skoro vždycky je to prostě téma řečené nekompletně nebo bez znalosti věci. Dodatečně se na něm samozřejmě trvá. To plyne z té jeho, nevím, jak to nazvat, monolitní povahy. Takže abychom tady neutráceli čas svůj i posluchačů, musíme si najít na téhle té situaci s tím naším prezidentem snažit nějaký klad. Myslím situaci, že neustále jsou nám vnášena nová a nová témata, která většinou nemají moc konsistentní obsah.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A furt se otevírá nějaká diskuse.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Otevírá se diskuse a zřejmě nás to udržuje aspoň tedy v nějaké kondici. Jako bylo by dobré, kdyby vnášel témata, která posunují tu společnost dopředu. Tohle třeba ten Peroutka nás vrací, že musíme tedy znovu vysvětlovat to, co už bylo v minulosti mnohokrát vysvětleno, ale i tak si myslím, že to smysl mít může, když budu optimista. Četl jsem několik velmi zajímavých textů, zrovna v noci na dnešek, kdy právě docela mladí autoři analyzovali, proč Peroutka nebo takový vyvrhel jako se z Hradu říká, ale měl by to vysvětlit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je prokazatelné nebo dohledatelné opravdu, protože i včera se k tomu vyjádřil vlastně, myslím poprvé, protože předtím vlastně názor hlavy státu tlumočil jeho mluvčí a cituji teď slova pana prezidenta pro Deník: "Chci upozornit, že jak Pavel Tigrid tak Václav Černý, což jsou nezpochybnitelné autority, přisuzují Peroutkovi onen výrok. Je to uklouznutí, které nijak nemění moji úctu k Peroutkovi. Ale nemám za co se omlouvat, protože tento výrok byl skutečně pronesen, respektive napsán," tolik citace.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
A ještě řekněte, jaký výrok to byl: "Chtěli jsme zpívat s anděly, budeme výti s vlky."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A článek "Hitler je džentlmen" s tímto titulkem.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak článek s tímto titulkem opravdu nalezen nebyl. Já mám doma všechny Přítomnosti, ale opravdu jenom proto, že prezident tohle vypustí. Nebudu to hledat, jestli to tam náhodou není. Včera jsem se dočetl, že na Hradě šustí papíry, že si tam nechali svézt Přítomnosti a že dodatečně se snaží najít hlubší smysl prezidentových slov, to je jejich starost. Tohle já za ně dělat nebudu. Je prostě vyloučeno udělat z Peroutky cokoliv, co by se podobalo nacismu. To je, jako kdybyste se rozhodla, že za nacistu prohlásíte T. G. Masaryka nebo Karla Čapka, což byl nejlepší Peroutkův kamarád. Žili spolu Na Strži v tom 38. roce před Mnichovem skoro jako dva bratři. Prostě toto jsou lidi, kteří tomu nacismu čelili v té symbolické rovině, teď nechávám bokem vojáky, ale v té rovině lidské nevojenské vlastně nejvíc ti to celé symfonizují a teď se z nich začnou dělat antisemiti, tak to je prostě tak bláznivá konstrukce, že já prostě nevím, jestli vlastně jakékoliv slovo, které k tomu člověk přidá, tak jestli není nějak na škodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ale prezident trvá na tom?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já vám nevysvětlím, proč on některé věci vysvětluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo měl, pane Kosatíku, nesprávné zdroje, ze kterých čerpal, nebo jak si to vysvětlit? Proč by vědomě připouštěl nepřesnosti?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Proč jde na veřejnost s plánem, jak má OSN řešit situaci s arabskými státy nebo na mezinárodním poli. To je taková rétorika, která zase nutně musí být nekonkrétní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím, že byl docela konkrétní.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, ale jako hlava našeho státu by měla, když už tedy se rozpovídá na podobná témata, tak by měla říct, co on osobně pro to chce udělat a co země, kterou reprezentuje, pro to chce udělat a ne zadávat úkoly mezinárodnímu společenství, které, když to teď ještě navíc maličko drsně řeknu, tak právě v případě té OSN nefunguje tak úplně ideálně vzhledem k tomu, jaké všechny složité mocenské zájmy se v Radě bezpečnosti i mimo ni střetávají a jak velkou akceschopnost té instituce už po desetiletí pozorujeme. To je úžasný. To je jako ze sci-fi románu z roku 1962. Kdybych byl tehdy dítě a psal sci-fi romány, tak bych napsal, jak OSN všechno vyřeší. Takhle zhruba myslel ten prezident.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mě napadá, pane Kosatíku, od čeho tedy OSN, Rada bezpečnosti existuje?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Od toho, aby se tam lidé scházeli a komunikovali, dnes už od toho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stačí to?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To určitě ne, v žádném případě. Sama víte, kolik je na světě konfliktů. Ale já tady teď nechci nějak paušálně řešit Organizaci spojených národů. Já bych se fakt vrátil k tomu Peroutkovi, ano i k tomu Peroutkovi a teď už tedy bez toho Zemana, víte. Ono to totiž má jednu takovou nehezkou rovinu a sice, že některé ty sliny vypálené nebo vyplivnuté opravdu na tom člověku můžou ulpět a já jsem se třeba včera nebo předevčírem několikrát setkal s takovou tou myšlenkovou figurou, že on tedy vlastně ten Peroutka neřekl to, co mu ten Zeman vytýká, to o těch vlcích, to o tom Hitlerovi, ale že zase napsal ty věty o tom antisemitismu. To znamená, to druhé, co mu dodatečně ten Hrad začal vytýkat a že tedy buďto mu to odpustíme nebo ne, že prostě buďto uznáme, že doba byl a hnusná a lidi byli hnusí s ní. Různí ti pisatelé se na to začali dívat s takovou podobnou velkorysostí, jako když se díváme na lidi z pravěku a odpouštíme tím, že byli lidožrouti. Víte, je to takové odpuštění, které toho člověka vlastně jakoby poškodí a u toho Peroutky k tomu fakt není důvod. Tam je,ono se to těžko chápe ta druhá republika, ten kontext těch výroků, kdy on paušálně mluví, já nevím o židovských spisovatelích, a říká, že jejich spis se podobá břečce a tak. My si tady fakt musíme uvědomit, že nebo ještě takhle to řeknu, ti lidi, kteří ty jeho věty vytrhnou z kontextu a nazvou je antisemitskými, tak všimněte si, oni neříkají, proč si to myslí. Jim to tak automaticky přijde a já chápu proč, protože ty věty se opravdu podobají v něčem vnějšně dnešní rétorice o nějakých antisemitech, to je fakt. Ale musíme rozlišovat mezi světlem před holocaustem a po něm. My dnes už víme, co se stalo a nikdy se nedopustíme, já osobně do smrti se nedopustím paušalizace, abych mluvil o všech židech najednou nějak kriticky, protože vím, že to zapaluje strašlivé konflikty. Možná, že by nebylo na škodu, kdyby za sto let nebo za dvě stě, na tom ten svět byl tak svobodně, že intelektuál bude moci říci, že se mu nelíbí izraelská literatura. Vysvětlí samozřejmě proč, dá si s tím práci a nebude to antisemitismus. To by bylo skvělý, víte, ale dneska pořád ještě trochu jsme v té rovině, kdy vždycky všechno kritické, co se o Židech řekne, je automaticky tlumočeno jako antisemitismus, ale to je obrovská chyba a hlavně, když se vztáhne k tomu světu před tím holocaustem. Znovu už asi mluvím dlouho, ale dovolte mi ještě větu, na tom fakt záleží. Ten text vznikl v roce 1939.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Teď ten Češi, Němci, Židé, tam kde je Peroutkovi vytýkán ten antisemitismus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten text ale existuje.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, ale to je ten třetí, ten nikdo nezpochybňuje. Já jsem si ho četl, cituji ho ve svých knížkách, které vyšly před 15 lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to text, promiňte, z února 1939. Ano.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Z února 1939, a když to dneska lidi hodnotí, tak si řeknou, druhá republika, rok 1939. To už pak začala válka, začal holocaust, ale víte, v tomhle tom roce 1939, opravdu, nebyl židovský problém tím nejstrašnějším problémem, který Evropa a svět řešily. Nejstrašnějším problémem Evropy a světa v té době byl problém zničeného Československa a to neříkal ten Peroutka jen proto, že je náhodou Čechoslovák, to bylo hledisko, o kterém se psalo v dobových britských a francouzských a i různých jiných západních novinách. A to Československo prostě zaniklo strašlivým způsobem a bylo dál trháno na kusy. V téhle té chvíli on s těmi svými nejen novinářskými a politickými ambicemi přichází a říká, aby ten stát v nějaké podobě mohl existovat, on pak za 14 dní zaniknul, protože nacisté napochodovali do Prahy, tak je nutný ho prostě postavit do nacionálního konceptu. Čili on říká: My musíme podpořit české Židy, ale ty německý Židy musíme nechat s těmi Němci. To nemůžete nazvat antisemitismem člověka, který jedny Židy chválí a chce je chránit a chrání je veřejně a dělá to v době, kdy ti skuteční antisemité, kteří v té době byli, tak vyhazovali Židy z advokátní komory, z lékařské komory a psali o nich opravdu hnusný texty. Možná, že lidi, kteří nazývají Peroutku antisemitou, fakt nemají představu, co bylo měřítkem antisemitismu v téhle té době.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že tedy špatně nebo někteří si špatně vyložili, interpretovali slova Peroutky?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
To určitě, ale hlavně, víte, ono tradičně v českém myšlení se obávám, je taková ta figura, že velmi snadno o někom, kdo je docela slušný člověk, až s takovým jakoby plebejským gustem mu zdola ten flusanec umístíme někam doprostřed čela nebo tak, poněvadž on z toho pak vyplyne, že on zase není tak dobrý. Prostě na každýho něco víme. Ono se řekne, tohle to, Peroutka měl tohle, já jsem četl i text, kdy připisují antisemitismus i Karlu Čapkovi teď někdy před 3 dny se to objevilo, poněvadž ve Válce s mloky má továrníka Bondyho, který svým vydělávám peněz neví, kdy přestat a takže svět je zaplaven mloky. Zase, jako všechno, co se kriticky řekne v souvislosti s nějakým židovským jménem, není antisemitismus. Antisemitismus je předsudek, kde předem víte, že Žid je špatný, poněvadž je Žid. To je podstata věci a jak se to začne rozšiřovat a aplikovat na všechno jiné možné a další, tak nejen, že se tím uškodí Židům, ale uškodí se tím i všem ostatním, například tím, že vznikne naprosto chaotická debata.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou osobností vůbec tak černobílé?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ve smyslu jakém?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že třeba teď mluvím obecně, nemám na mysli pana Peroutku, ale že vlastně ten jejich obraz je perfektní.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ne, Peroutkův obraz není perfektní, on se mýlil ve spoustě věcí a já s ním nesouhlasím s politickým hodnocením řady skutečností za první republiky i po válce a vlastně i v exilu, ale to je v rovině myšlenkové. Ale když někoho nazvete antisemitou, tak mu prostě pak zbytek života nepodáte ruku, to je fakt silná káva. To jak pan prezident řekl, že Peroutka selhal, ale že on si ho strašně váží, tak to nemá logiku, jako vážit si, na tom je právě vidět, jak ten prezident, jakým je nezávazným rétorem, že ta slova vlastně nemají žádnou hodnotu. Tak o někom řeknete, že je bezcenný a pak ho vlastně pochválíte, že to je ten jeho zpětný můstek, který on si vytvoří, aby ho vlastně, že to tak nemyslel, aby ho lidi tolik nenapadli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On, pan prezident říká, opět cituji: "že by nechtěl Peroutku kritizovat nebo snižovat jeho zásluhy, pouze poukázal na krátkodobé selhání před druhou světovou válkou, před kterým, cituji dál, nesmíme ve jménu pravdivého obrazu osobnosti i naší historie zavírat oči," tolik slova.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Fajn, to jako obecná fráze to zní senzačně a v obecné rovině bych s tím souhlasil, ale znovu, když to vezmete k tomuhle tomu, držme se jen toho konkrétního antisemitského projevu. Vždyť to nemá logiku. Ten člověk prokazatelně, o tom jsou knihy, čtete jeho texty, tak celý život předtím a celý život potom, nejen že psal o Židech kladně, ale on se s nim stýkal. Měl manželku Židovku a s ní měl dceru. Židé byli nejlepší jeho přátelé, on vyrostl v českém židovském tisku a mezi těmi lidmi se dál pohyboval. On byl první Čech nebo jeden z prvních Čechů, který tu na začátku dvacátých let publikoval France Kafku. Tohle se obecně podle mě vůbec neví a teďka se řekne, že uprostřed tohoto života je odporná díra, která, takhle člověk nežije. Takhle to nefunguje, že se člověk stane antisemitou na chvilku a předtím ani potom nic. A ti lidé jako kteří to tvrdí, tak oni chápou, že je v tom nějaký problém, a tak to vysvětluje myslím, že Jan Čulík napsal, že Peroutka se podle jeho názoru bál, pak zase Pavel Schaffer píše, že musel mít pomnichovské deprese, ale to jsou taková jakoby věštění z koule. Oni to jsou všechno jejich představy, to se vůbec nezakládá na realitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás, otázka, pane Kosatíku od Dany Kunové: "Je to pan prezident a tak přemýšlím o jeho postojích, a názorech. Láme vlny glorifikací a staví nás na pevnou zem? Asi ano. Krvavá řežba na Národní třídě. Byla nebyla? Nesebral vítr z plachet přeháněním těm, co o tom uvažovali o spojení proti Islámskému státu, vyburcoval už dopředu proti celé veřejné mínění, děkuji, pane prezidente."

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Tak krvavá řežba byla. Já jsem tam byl. A pamatuji si to, prostě to se tedy asi paní ptá nesprávného člověka a co tam bylo ještě na začátku. Jestli nebyla glorifikace?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jestli láme vlny glorifikací a staví nás na pevnou zem.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
No, tak koho. Tak třeba toho Peroutky, byl tady nějak glorifikován nebo kým, tak prostě musíte nebo tak někdo nemusí nic, ale moje logika je, komu čest, tomu čest. Prostě když se někdo o něco zaslouží, tak já mu to neupřu, ale to proboha ještě není glorifikace, glorifikace je, když se vymýšlí věci. Paní nenaznačila, v čem by glorifikace mohla spočívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V minulém roce jsme byli svědky vlastnických i personálních rošád v českých tištěných médiích. Jak se, pane Kosatíku, proměnila nebo proměňuje naše mediální scéna.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já nejsem specialista na média, ale jsem vášnivý čtenář všeho možného. Minulý týden jsme se o tom právě bavili s kamarády, co kdo z nás vlastně čte nebo stačí číst. Jakým způsobem, který kdysi býval panoramatickým< co se týká sběru všech možných informací, tak jakým způsobem ty informace čerpáme dnes a zjistili jsme asi tím, asi nikoho nepřekvapím, že ze všeho možného nejvíc těch elektronických médií, protože to člověk při práci bohužel většinou sedí, tak nejvíc toho načerpá z toho počítače, už moc skoro nikdo, jak jsem zjistil, nečte papírový noviny, což mě přišlo, ale já ne. Ale je mi to líto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co čtete?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Říká, čtu ty weby hodně. Poslední dobou mě tedy vtáhnul Facebook, což je nebezpečná věc, protože na Facebooku nejsou vždy vaši oponenti, ale spíš lidé vám přitakávající a člověk se bojí, aby najednou nezačal stárnout už jenom tím, že se tedy, ať už schválně nebo povědomě začíná obklopovat lidmi podobných názorů. To je tedy to poslední, co bych chtěl. Ale základ je elektronická média a pak vlastně televize, rozhlas, to teď jakoby nechávám stranou. Ale zjistili jsme, že pořád tím nejdůležitějším zdrojem informací jsou ty přátelské kontakty, že já vlastně se nejvíc dozvím stejně jako v tom pravěku to bylo nebo ve středověku, když se potkám s lidmi, které třeba dlouho znám a tím pádem vím, jak věci prožívají. Anebo když se setkám s dobrým komentátorem, kterého za tu dobu, co ho sleduju a čtu třeba jako komentáře, tak už také vím, jaký je člověk, a tohle je pro mě strašně důležitá součást té informovanosti. Nejen ta tvrdá zpráva, nejen to, kde spadlo letadlo a jaké škody byly napáchány, ale jak se někdo jiný než já k té věci stavuje, a když poznám, že hodně, tak bez velkého přemýšlení mě to do té věci vtáhne také a to si myslím, že to je ta základní věc. Takže já jsem si vlastně uvědomil, že ačkoliv jsem si celý život myslel, že žiju v médiích, tak se obrovská spousta těch informací pochází ze světa mimoně. Oni jsou stejně těmi médii zprostředkované,to je jasné, ale že k tomu potřebuji tu lidskou zkušenost navíc, něco co je mimo tu samou práci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dělají noviny, pane Kosatíku, pro to, abychom je vůbec kupovali?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já myslím, že noviny už dneska trošku propadají malověrnosti, nebo ty texty čtu, tak poslední týden jsem na několika místech zachytil, já nevím, třeba v souvislosti s propadem čtenosti Mladé fronty a tak, tak jsem zachytil názory, že za to nemůže ani ten současný šéfredaktor, kterého snad odvolali, je to několik měsíců, ale že vlastně takhle postaveným titulem ani s jinak postaveným deníkovým titulem, už toho moc načarovat nejde. Že ten trend je prostě jinde, že ty lidi ráno do tý trafiky už nejdou. Takže se to prostě opět přenese do těch elektronických médií, ale zajímavé je to u těch časopisů, těch týdeníků, které jste myslím, zmiňovala na začátku, protože tam tak v rozmezí toho minulého roku, maximálně dvou, právě protože do některých těch médií vstoupil silný vlastník, dnešní ministr financí, tak řada lidí odtamtud odešla a neodešli proto, aby doma tiše skřípali zuby, ale chtěli dál pracovat v oboru nezávislý než pod tím vlastníkem a takže vznikly ty známé nové týdeníky Echo24, nebo Reportér. A já jsem jim teď tady nepřišel dělat reklamu ani je kritizovat. Ale myslím si, že tím se ten prostor těch týdeníků tak zahustil, tady to byla možná už tak trošku nuda, kde byl ten Reflex, který si tu image staví už dlouho na takové té nevyzpytatelné ostrosti nebo na takovém tom přepínání, že nikdy není peroutkovsky věcně na svých, ale vždycky k tomu těch 30 % přidá a tu emoci a pak ten Respekt, který se tak jakoby pokouší o tu rozšafnost v duchu toho původního, dá se říci /nesrozumitelné/, zadání a Týden, který chtěl být kdysi, když ho Karel Hvížďala zakládal, tak chtěl být tím newsmagazínem. Dneska je to jinde, ale kdyby to nějak fungovalo, tak ta skladba dohromady by vůbec nebyla špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta nabídka je široká.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Nabídka je široká, ale trh je maličký. Vy si nakoupíte všech těch pět nebo šest časopisů každý týden. Zdaleka ne, ani já to nedělám. Nepřečtu to a nezaplatím. Ale říkal jsem si, komu čest, tomu čest, třeba v tom Echu, někteří podávají až takové heroické výkony. Ono je na tom vidět, že na tom zřejmě nejsou úplně ideálně, že jich je pár v té redakci, každý číslo dohromady popíše těch samých pět lidí a na konci dají šest stránek barevných fotografií pana /nesrozumitelné/, který jsou hezký, ale většinou to tak dělá časopis, který má dost možností vyplnit časopis textovým obsahem, ale je to takový až jako heroický pokus opravdu o dobře zrevigovaný esejistické texty. Ten časopis vlastně prohlubuje jejich web. Zatímco jiní to dělají jinak, oni jdou na tom papíře ještě víc do hloubky, přišlo mi to zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě mě zaujal třeba i trend, který není jen u nás. Deset článků na webové stránce příslušného média, periodika a dost, pak musíte zaplatit.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
A to si myslím, že nebo tedy takhle, tady bych hypotetizoval. Nemám sociologický vzorek, ale většina lidí, takhle to řeknu, se kterými jsem o tom mluvil, tak nemám pocit, že jde tady přes tuhle tu bránu. I tak jako v debatách na Facebooku, když sleduju, jak se prohlubuje nějaký téma, tak každou chvíli se tam objeví, že dál už ten člověk neví, jak to je, protože to bylo /nesrozumitelné/, takže asi je to v nějakém smyslu psychologická hranice pro spoustu lidí, ale to teď tady improvizuju, to nevím. Ten trend těch placených elektronických médií, bych neřekl, že se tady zatím prosadil. Asi je to úděl, který nás čeká, i logický, ale není to pořád ještě naše situace, to nicméně vymezit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli jsme jinými slovy ochotni platit za informace?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Zase, kdo si dá dohromady dvě a dvě, tak zřejmě dojde k tomu, že jak říká Václav Klaus a nejen on, tak život je vždycky něco za něco. Myslím, si, že v těch médiích to platí. Asi si nikdo nemůže myslet, že když něco dostává zadarmo a ono to vypadá skvěle, takže to nutně musí být zároveň to nejlepší, co může přijít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznamenejme ještě v dnešním pořadu spor o památku velikánů v Národním divadle, ten se přenesl mimochodem na internet. Příští šéf činohry pan Špinar si udělal selfie s bustou Rudolfa Hrušínského. Umístil ji na Facebook, což se nelíbí synovi herce Janu Hrušínskému. Jak se díváte na tuto kauzu?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Já jsem ji jen tak zachytil. Mně spíš zajímá ta problematika selfie jako takových. V souvislosti s bývalým ministrem Škromachem, který se stává už takovou jakoby veselou figurkou tady tohoto žánru a vůbec já to nebudu tady shazovat, ať to nevypadá nebo doufám, že to nebudu shazovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte jeho selfie v Terezíně?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
A nejen to terezínské, to zase na webu najdete spoustu variací. Včera se zřítilo letadlo a už lidi vkopírovávají tu tvář do toho řítícího se stroje, prostě Škromach je u všeho najednou a ono je to jakoby tedy jednoduchý vtípek a zároveň to vyjadřuje tu jeho zvláštní povahu, takže je to i pravdivé. Selfie, je to žánr, ze kterého se člověk neraduje až tak jako se moc radovává z nějakých jiných věcí. Tak všichni chceme být viděni, stačíme si k tomu my sami. Nevím, jak o tom nebo jak na to téma nějak přeukrutně filosofovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě bychom se jenom krátce alespoň vrátili k tomu Národnímu divadlu a přemisťování bust a řešení na veřejnosti, sestavování souboru, což je určitě právo nového šéfa.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Jako možná trošku mluvit do těch současných témat, té česko-norské rodiny, je toto jsou podle mě témata, která se mají spíš držet v domě. Určitě jsem schopen na to mít názor, když budete mít pocit, že to má nějaký důvod, tak vám ho řeknu, ale jako nemůžeme všichni mluvit do všeho. A to jak oni mají zorganizované busty v Národním divadle, si myslím, že by nutně nemuselo být předmětem celonárodní debaty. Ale já jsem užasl, když jsem zjistil, jak ostré emoce tam v té souvislosti se objevily. Tak herectví ostré emoce samozřejmě patří, ale fakt nemá smysl, protože osudem každé debaty pak je, že se ty strany rozdělí na přívržence těch stran, že se vzniknou ty dva fankluby a pa už nejde jen o myšlenky, ale o vyjadřování sympatií k tomu levému nebo k tomu pravému a tam končí myšlení, pak už je to jen fandění, tak to bych nechtěl podporovat právě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsme moc emotivní národ, pane Kosatíku?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Ale emocí není nikdy dost, ale záleží, jak s nimi pracujete. Emoce se nevylučuje s myšlenkou. Emoce by měla jít s myšlenkou ruku v ruce a měly by jedna o druhé vědět a člověk by to měl mít ne pod kontrolou, aby se netřásl strachy, co zase spáchá, ale měl by si být vědom toho, že je fajn to mít pod kontrolou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spisovatel a publicista Pavel Kosatík a jeho dnešní názory v jak to vidí. Děkuji vám zato, na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, publicista
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio