Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 25. února

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech přeje Karolína Koubová. Středečním hostem je klimatolog, geolog, filosof, spisovatel Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Dobré ráno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude dnes řeč? Především o oblasti severních Čech, která krom mnoha problémů skrývá i zajímavé skalní útvary, které oku běžného návštěvníka uniknou. My začneme ovšem přece jen takovou nemilejší tématikou, co se týká severních Čech, pane Cílku, a to je otázka prolomení těžebních limitů hnědého uhlí. Jak vy se stavíte ke 4 variantám, které jsou na stole, čili ponechání limitů v současném rozsahu, což by bylo bez tedy bourání sídel, nebo je tu částečná úprava limitů na dole Bílina, také bez bourání sídel, malé prolomení, částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA, což by žádalo to zbourání části Horního Jiřetína a úplné prolomení limitů, což by tedy se zboural celý Horní Jiřetín a ta hrana těžební jámy se dostala až na kraj Litvínova?

Čtěte také

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Víte, já už se k tomu vyjadřuju 10 let a vždycky konzistentně. Furt se mi nezměnil vlastně názor na tuhle tu věc. První věc je ta, že dovopravdy ty limity byly začátkem 90. let stanoveny příliš přísně, protože jsme se domnívali, že uhlí potřebovat nebudeme a ono se ukazuje, že ho budeme potřebovat a možná tím, jak kolísají, nebo mohou kolísat dodávky plynu stále víc, že je to prostě kus naší strategické rezervy. A navíc, že jo, tady máme ten velký problém toho teplárenství, kdy prostě potřebujeme uhlí do těch centrálních tepláren. Takže já jsem si vždycky představoval, že k prolomení limitů dojde na nějaké snesitelné úrovni a není to otázka, jestli si to přeju nebo nepřeju, je to vlastně otázka toho, že jsem si myslel vždycky, že sami lidé budou si to prolomení limitů přát prostě proto, aby měli doma teplo. Jenže, když jste v těch severních Čechách a vidíte prostě tu míru destrukce a vidíte třeba ty hrozně nízké platy, já jsem před časem byl v porcelánce, nechci jí prostě jmenovat, ženský normálně platy 12, 13 tisíc korun na šachtách občas takové ty manuální pomocné práce, 10, 12, 14 tisíc korun a pak vidíte ty obrovské zisky, které plynou z těžby uhlí, tak máte dovopravdy pocit, že 19. století neskončilo, jo, že ten tvrdej kapitalismus je tam vlastně furt, vůbec se nedivíte tomu, že lidé vlastně volí komunisty, protože prostě tam je jako zjevné, že tento typ kapitalismu jako selhal a teďka tito chudí lidé, kteří žijí v částečně zdevastované krajině, by měli, aby se všem ostatním dařilo lépe, nebo aby jejich společnost měla ty velké zisky, a tam jsou dovopravdy deseti, stamilionové, nebo miliardy korun prostě zisku, vidíte to, jako v podstatě řekl bych vožebračování obyvatel, růst sociálního napětí a no, víte, čemu še, čemu se Severočeši nejvíc smějí, když se dozví, jaký je průměrný plat v České republice, jo, to je jako, jo, to je dovopravdy tam slovo do pranice. To znamená, já, dobře jsem pro prolomení limitů částečné...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkal jste v přijatelné míře a ta by byla kde?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
V přijatelné míře, ano, s malým bouráním, ale ta celá záležitost je dovopravdy jako složitější a nejedná se o to, kam tu hranici posuneme, ale co pro ten kraj uděláme, jak moc se zastaneme místních lidí. Teďka v tom celém kraji, jak se tam ničilo vlastně to, třeba těch 50. let, tak je tam do dneška nějaký duch destrukce, jo, staré domy, nebo třeba i pěkné vily se často bourají místo toho, aby se opravily. Je to, jo, nahrazují se méně hodnotnými stavbami. To znamená ta krajina je dovopravdy, jak to mám říct, jako řekl bych deprimovaná, jo, jako nepříjemná. A teďka dochází k fenoménu, jo, mě na to upozorňovali lidi v Jirkově, ale i jinde, a já to znám vlastně z jiných kruhů, dochází ke koncentrování Romů do těchto oblastí a je to proto, že developeři třeba, já nevím, v jižních Čechách nebo leckde jinde, jo, si vezmou dům, který je prostě osídlen Romy, nebo chudými lidmi, nebo směsí chudých lidí a Romů, že jo, nabídnou jim poměrně dobré bydlení, ty paneláky na tom severu Čech jsou jako, skutečně jako pěkný, vlastně jsou většinou vopravený a nabídnou jim nějaké odstupné, jo a jsou to často lidi, kteří mají věčné dluhy, takže ti se seberou nakonec a odejdou do někde na okraji Jirkova, jo, nebo prostě někam jinam. To znamená, tady se vytváří situace pro budoucí jako velký problém. Teďka ty municipality si za to můžou trošíčku samy, ale to se stalo všude v Čechách, já teda dneska nechci bejt kritický, jo, ale prodali svůj majetek. Víte, typicky já to vnímám v Praze, kdy primátoři někdy od roku 1870 skupovali majetek a po roce 1990 jsme řekli, že stát se o ty majetky neumí dobře postarat, na tom je hodně pravdy, tak se ty majetky prostě prodaly. Ale už nemáte byty ve svým vlastnictví, už nemůžete zařizovat sociální bydlení, už málo rozhodujete, kde budou parky. To znamená z důvodu nějakého zisku, na který si ale většinu ty municipality zvykly, a teďka už jako začínají docházet, ztratilo to město částečnou schopnost rozhodovat se o svým budoucím osudu a celé se to stalo, řekl bych, hříčkou v rukách ekonomických hráčů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti právě s těmito břemeny, které severní Čechy mají, o nichž mluvíte, vidíte vy vůbec nějaké východisko?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Východisko bude takové, já bych navrhl to uhlí prostě dotěžit. A ty severní Čechy zrekultivovat. Ale ono to je trošku situace, mně to přijde, jako když teďka Rusové řekli, že podcenili těch 20 let prostě budování, já nevím, infrastruktury a jinýho průmyslu a jsou závislí do teďka nejvíc ze všeho na exportu ropy a mají s tím vlastně problémy. To znamená, já si myslím, že teďka máme období nějakých prostě 20 let k vytvoření nějaké politiky, aby se v severních Čechách prostě dalo žít i poté, co třeba padnou chemické závody v Záluží, které zaměstnávají mnoho lidí, šachty, jo a na to jsou zase navázány další, další provozy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nějaká koncepce pomoci severním Čechám, jak jste o tom mluvil. Ale je tady vůbec nějaká politická vůle o toto se zajímat, pakliže tedy sice je tady velké téma prolomení těžebních limitů, ale o těchto dalších rovinách už se tolik nehovoří, jako vy o nich mluvíte?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Víte, jsou města v severních Čechách, která, kde prostě projdete městem a máte pocit, že tam, že se myslí na lidi. Týká se to do značné míry Mostu, Kadaň je úžasné město, Klášterec nad Ohří, jo, místní lidi vždycky, když s nima jako se bavím, tak mají nějaký jiný názor jako na, na své vlastní zastupitele, ale já z pohledu prostě člověka, který prochází tím sídlem, prostě vidím, že se něco děje. A jsou místa, která se propadají. To znamená do budoucnosti já bych čekal, že dejme tomu dvě třetiny míst půjdou nahoru, nějak značná část bude nějakým způsobem stagnovat a několik lokalit se propadne do stavu téměř bych řekl Chánov.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale měli by být aktivní především tedy komunální politici?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Ano, myslím si, že teďka jako vlastně jediná největší šance je, ale to už je dlouhou dobu, že ta velká politika ztratila tu perspektivu a ta malá jí má. Já ještě řeknu jednu věc. Byli jsme na bezpečnostní konferenci, kde vlastně mluvil v Poslanecké sněmovně a pro armádu, kde pan Petr Gazdík, kterej je ze Starostů, jako říkal, že u nich na Valašsku, nebo na Zlínsku každej starosta malý obce má představu, co by s tou obcí chtěl udělat během 10, 15 nebo 20 let, každej prostě. A zatímco v tý velký politice tato vize často schází.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím jsme mluvili o severních Čechách. Tak trochu, jak vy jste to také někde nazval, že to bývalo synonymum zmaru. Ale vy jste chtěl dnes poukázat i na jinou stránku severních Čech, a to na zajímavé skalní útvary. Oč jde?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Ano, my jsme asi něco museli říct o současnosti. Víte, byl jsem teďka tři dny právě v oblasti Jezeří, Jirkova, jsou to místa, kde svah Krušných hor je velice strmý, kde samotný zámek Jezeří leží na tektonické zóně, drcené horniny, prostě několik desítek metrů moc ne, ale tam došlo k výzdvihu těch Krušných hor a tenhlecten svah někde mezi tím Mariánským údolím a Boleboří je pokryt zajímavými skalními útvary a ono samotné už to začíná nad zámkem Jezeří. Když se dneska díváme do té krajiny, že jo, my tam vidíme tu velkou jámu po těžbě uhlí, která dál pokračuje, a kde kdysi bývalo Komořanské jezero. A ono tam to jezero zase jednou bude, jo, proto si myslím, že se dovopravdy jedná o to, aby už to uhlí, řekl bych, bylo pryč, někde může být pryč za 10, jinde za 20 a někdy, někde jsou zásoby na 50 let a mohlo se dovopravdy vybudovat jako, jako komplex vlastně nové, nové krajiny. No, ale když já si to představím z takové pravěké perspektivy, tak máme jezero, které mělo pravděpodobně několik desítek kilometrů čtverečních, jako je menší Balaton vlastně, tam byly rybářské vesnice, dole bylo teplo, úrodné půdy, pěstovalo se obilí. Nahoře pravděpodobně možná už od sklonku bronzové doby chodili prospektoři a vybírali rudy. V téhlecté oblasti je zejména důležitá hora svaté Kateřiny a kolega, který tam dělal v 70. a v 80. letech průzkum, říkal, že tam jsou malá ložiska cínu, které jsou vlastně jako potoky je roznášejí a že se jim stávalo, že narazili na tak velký cínový koncentrát, že to prostě přinesli, ono je přirozený, do laboratoře a tam se domnívali, že si z nich dělají legraci, že nabrali koncentrát cínových rud někde na úpravně. Prostě, jo, to znamená bez malých úprav šlo získat z mnoha malých ložisek prostě určité množství cínu, ale v té době bronzové toho cínu nebylo moc zapotřebí, jo, takže i ta malá ložiska stačila. A navíc na té Hoře svaté Kateřiny ty žíly měly nahoře cínové rudy a dole měděné. To znamená k bronzu byl jenom kousek. No a takže ta krajina, která vypadala do nedávna, že je, byla kolonizovaná až já nevím někdy třeba od toho, někdy až od 16. století, tak se vlastně ukazuje, že ti lidé tam velmi často chodili a pobývali. Jo, taková ta horská nebo podhorská archeologie slaví velké úspěchy. A teďka k těm skalním útvarům. Za samotným zámkem Jezeří je takový kruhový val, o kterém není jasné, jak je starej, on klidně může bejt z doby romantické přestavby zámku a uvnitř toho kruhu, který je zachován jenom z části, je velký stojící kámen. A zase, jako jsme v oblasti, kde bylo mnoho zásahů, jo v pravěku určitě, ale zejména ve středověku, v 16. století, romantická přestavba a potom v tom 20. století kdekdo v této oblasti měl bagr, jo a buldozer takže jsou prostě velký a vrtalo se, takže jsou velký, novověký úpravy vlastně. Nicméně, když jdete po tom hřbítku dál tohoto kamene, dojdete k místu, kterému se říká obětní kámen. To je rulová skalka, tak já nevím, 3, 4 metry vysoká a tam byl dělaný archeologický výzkum a byly tam celé misky eneolitické. To znamená zhruba z té doby, kdy v západní Evropě, třeba v té Bretani, byl jeden z těch vrcholů megalitické kultury. My ty pravé megality, ty přemístěné kameny, ve vztyčené menhiry z této doby pravděpodobně vůbec v Čechách nemáme, ale zdá se, že prostě byly využívány přirozené útvary. Takže tam je prostě jako pěknej kámen. A pokračujete cestou dál na hrad, dneska se mu říká Starej Žeberk, původně je to Seberk, ono těch hradů je víc. A to jsou ruiny malého, původně dřevěného hrádku, který je, já teďka nevím, neřeknu přesně, určitě víc jak 700 metrů vysoko. Takže velmi, a je zároveň velmi starý. A podle zase některých archeologických nálezů to vypadá, že tam bylo nějaké další malé buďto kultovní místo, spíš kultovní místo, protože tam těžko na vrcholu takovéto hory může být vlastně něco jiné a na jednou jako zjišťujete, že vlastně ten velkolom vám vlastně kryje úžasnou krajinu, která má velkou paměť, kterou prakticky nikdo nezná, pár místních lidí, je obtížné se do ní dostat, zejména do těch svahů, které jsou skutečně jako nepřístupné, teďka v těch svazích jsou jednak staré dubové porosty, ty duby tam stoupají víc jak 600 metrů vysoko, možná k 700 metrům, staré stromy, mísí se s takovými rozpadlými starými bučinami. Jo, to je protože třeba v tom 19. století jednak to bylo součást anglického parku, nebo jako takového ochranného pásma zámku a ve 20. století už tam nikdo nechodil, protože se těžilo nahoře na pláních to dříví, takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili toto je taková skrytá tvář severních Čech, která vás nadchla?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Ano, ano, prostě jako je dovopravdy jako magickej les a v tom skály. A pod vrcholem Jedlová leží takovej jako další jako záhadný objekt a je to pravděpodobně teda, je to pod tím, tak 650, 700 metrů vysoko, je takový sedýlko, který je obkružuje ze dvou třetin skoro určitě pravěký val, ale ten pravěký val schází směrem k té Jedlové, takže ono to nemá trošku jako logiku, uprostřed je pramen, je tam něco jako mohyla, kolem jsou skály. Ale to jsou takový ty skály jako dovopravdy mýtický, jo, ty vztyčené skály, jako typu menhirů pro, těch většinu těch pravěkých civilizací představovaly něco jako místo, kde žijí předkové, jakoby oni ti předkové buďto žijí v těch starých stromech někdy, anebo v těch starých kamenech.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili kult kamenů.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
No vono se to nedá pořádně dokázat. Ono sice střepového materiálu je tam hodně, a to právě z štítarský stupeň knovízské kultury, právě z konce bronzové doby a když hned vedle máte měděné a cínové rudy a ještě nedávno v relativně velkém množství, jo, tak jako cítíte, že ta vazba musí být poměrně úzká, ony jsou tam taky železné rudy, že jo, ale to, zdá se, že kultu je tam nejmíň, jo, jako, že pokud tam něco je, tak je to ta doba bronzová nebo starší železná a potom jako, potom, potom Slované. No ale na tomhlectom hradišti Podhůří se mu někdy říká, a je to teda hradiště s otazníkem, já myslím spíš, že je to taková nějaká vobrovská kultovní ohrada, je skalisko, které, když se na něj díváte směrem jakoby od Jedlové, tak vypadá jako zkamenělý pták, jako křídlatech, jako velká bytost s hlavou, jo, voni navíc ty ruly jak mají někdy takovou skorem horizontální vrstevnatost, tak mají tendenci vytvářet takové zobákovité útvary, takže z určitého pohledu prostě na nejvyšším místě té, toho hradiště, nebo té ohrady prostě, kde je x vlivů mladších, stojí skála, jakou, jaká není pomalu ani v pískovcových krajinách, jako prostě velkej zkamenělej pták, já si na to okamžitě vzpomenul, protože, když jsem u těch indiánů, tak tam je podobný útvar, kterému se taky říká vo tom, jak z kosmu přiletěl pták a zkameněl tam, rozpad se teda, jo, takže pro tu archaickou mysl tydle ty tvary jako musely, musely být nějakým tímhle tím způsobem čitelné. No a vlastně je to jako kouzlo, jo, který a slyšíte ten zvuk toho velkodolu přitom do toho, to znamená ten velkodol dneska spíš vytváří tu bariéru, která běžným lidem brání přístupu ke kusu podle mého názoru takové posvátné hornické krajiny.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Václav Cílek. Dostávám se k dotazům posluchačů. Psal pan posluchač, jestli si myslíte, že Rusko skutečně opravdu připravuje se na válku o zdroje v příštích dekádách, kdy on vychází zřejmě z tvrzení vojenského analytika ruských opozičních novin Novaja Gazeta, Pavla Felgenhauera, který říká, že údajně běží masivní program zbrojení s cílem připravit se na velký konflikt o zdroje, který by měl vypuknout okolo roku 2025.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Zdrojů je čím dál tím míň. A nevím, jestli je teďka dost času, abysme všecko probrali a zároveň se mi nechce vracet se z této krásné posvátné krajiny z k těmhle těm úplně obyčejným věcem. Dobře ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzala jsem vás tak prudce do reality?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Ano, ano. Především, jo, já začnu arabským světem a tam si dovopravdy myslím, že tím, jak roste počet lidí, potraviny jsou rámcově čím dál tím dražší a vody je čím dál tím míň, že ten arabský svět je do nitra bytosti prostě otřesen nedostatkem zdrojů. To znamená, já spíš čekám, že ta, taková ta hysterie, radikalismus ještě poroste nějakou dobu, jo, protože když jste tam, já vám to řeknu jinak, že jo, já poslední dobou vobčas slýchávám stížnosti na mého kolegu a kamaráda egyptologa Miroslava Bártu, že je příliš katastrofický, ale pokud rozumíte arabsky a pokud žijete v egyptském světě, který je prostě otřásán těmi neustálými revoltami, revolucemi, násilím, vypalování kostelů, jste v každodenním kontaktu s dělníky, jo, to znamená, máte na rozdíl od všech těch politiků a komisařů a tak dále, máte každodenní kontakt vlastně s tím reálným arabským světem, kterej je podle mýho názoru jako čím dál tím víc jako hysterický, jo, takový nebo, nebo my bysme možná řekli cholerický, aby to neznělo vlastně tak špatně a vidíte, jak se ta situace zhoršuje, tak nemáte pozitivní jako pohled na svět. Tak, takže to je, to je jako arabský svět, kde pro mě primární je právě ten nedostatek zdrojů a ten se projevuje různým typem radikalizace a ten islám je někdy řekl bych vítaná záminka pro vytváří jako do, dobré společnosti, jo...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili spíše než Rusko, které by mohlo rozpoutat konflikt o zdroje, jak se tady ptá pan posluchač, se obává, že to přijde za arabského světa.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Z arabského světa tuším, nebo myslíme si všichni, že dřív nebo pozdějc musí dojít k velkým nepokojům, ale to budou mít, to budou pravděpodobně nepokoje, který budou mít živelný charakter. To znamená, nevíme, jak to vypukne, neorganizovaný, chaotický, možná místy krutý, jo. Ale u toho Ruska se jedná o něco jiného. Především jako analytické špičky a ruská armáda má jako řekl bych naprosto jako chytré, vzdělané lidi vlastně v sobě a v poslední době se ukazuje, že vlastně všecky, nebo většina válečných konfliktů poslední doby jsou takzvané hybridní války, ty hybridní války začínají tak, že si vlastně ani nevšimnete, že ta válka začala. Jo, jestli někdo chce porozumět současnýmu stavu, tak je docela dobrý najít si na Internetu, je to na několika místech v ruštině, v angličtině, v češtině možná ne, člověk který se jmenuje Valerij Gerasimov, je to čečenský veterán, armádní generál, který do značné míry odpovídal za taktiku dnešního vlastně Ruska, mluví o hybridních válkách. Ta hybridní válka začíná tak, že třeba v nějaké zemi, jo, teďka nemluvím vůbec, kdo je agresor, abych jako nebyl politický, jedná se mi vo ten, vo ten princip, tak co uděláte? Uděláte útok třeba na měnu, která oslabí a rozšíříte paniku, že koruna, hrivna, nebo něco bude dál padat. Jo, podpoříte extrémní pravicovou a extrémní levicovou stranu a uděláte z demonstrace pokojný uděláte nějakej souboj vlastně, jo, strany si pak začnou mít své vlastní mladé lidi, kteří budou dohlížet na pořádek a ti budou zpočátku neozbrojeni, jo, takže takhle...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Už to jede.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Takhle se rozvíjí prostě konflikt, jo, Baltské státy si vyhodnotily, že jsou ve druhé nebo třetí fázi hybridní války prostě a v té, hybridní válka se nevyhlašuje, jo, pokud se nepletu, tak poslední válka byla vyhlášena v roce 1945, když Rusko vyhlásilo válku Japonsku. A jo, a součástí teda vlastně té celé strategie dovopravdy nějakým způsobem destabilizace. Teďka vám nikdo nepřijde na pomoc, že jo, tam je nějakej ten článek 5, že jo, podle kterýho všichni ti naši spojenci prostě v okamžiku, kdy jsme napadeni, když ty tanky přejedou naši zemi, tak by prostě měli vzít své tanky a ty cizí prostě vyhnat. Jenže tady bude situace naprosto nepřehledná, protože bude interní konflikt, to je Ukrajina prosím vás, jo, todlecto, ne, nevyznáte se, která milice je pro koho, jo, jeden stát může podporovat dvě milice, který budou spolu bojovat, jo, a můžou mít stejnýho sponzora vlastně...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili válka se vede úplně jinak a jinými zbraněmi.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Válka se vede o duši davu. Já bych řek. Jo, to znamená, velkou součástí je právě ten Internet, dezinformace, když se vobjeví nějaký hlas, který je prostě rozumný, tak jsou, prostě vo tom jsou učebnice, tak jsou takové a takové způsoby, jak ho diskreditovat. A teďka jak je to s těma zdrojema v tom Rusku, já nevím, jestli ještě máme chvíli, Rusko počítá, že během 10 nebo 15 let bude muset omezit těžbu ropy, jo, poměrně jako dost. To znamená dovopravdy ty budoucí války můžou být pravděpodobně stále víc budou válkami o zdroje, ale nebudou probíhat jako na té Ukrajině, tam myslím, že to nějak jako vymklo celé z ruky prostě, za pomoci tanků, ale budou probíhat za pomoci Internetu, nastrčených politických stran a neklidu mezi lidmi.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě e-mail od pana posluchače Václava z Mostu, nás vrací zpátky na sever Čech. Je naprosto zcestné a naivní si myslet, že až se všechno uhlí vytěží, tak se vše opraví a zrekultivuje? Kdo to udělá a za co, když teď, když tu uhlí je, tak se ty peníze za to vyvedou pryč a kraj z toho nemá nic. Nemyslíte si, že až uhlí nebude, tak sever zpustne zcela?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Je to riziko. Takhle ono se odvádí z každé tuny nějaké peníze do fondu rekultivací, jo, takže ta situace není takhle úplně jako dramatická, ale je třeba dovopravdy mluvit o tom, co bude s pánevní oblastí za 20 let, jo, protože teďka ještě ty peníze jsou, ty zisky prostě jsou jako generovány a teďka je čas na tyto věci myslet, pak už bude dovopravdy trošku pozdě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy především prostřednictvím, řekněme, starostů těch dotčených obcí tam?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Ano, ale ono je to vázané na, na vládu, pochopitelně na vládní rozhodnutí a je to vázané taky na odvody z těžby jako hnědého uhlí a to se teďka už vlastně ani nebavíme o tom, kolik energie bysme měli vyvážet, kolik elektřiny a kolik ne a taky o tom, že vlastně část toho uhlí spalujeme na zařízení s nízkou účinností, to znamená, kdybysme měli moderní zařízení, tak toho uhlí spotřebujeme polovinu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Toho scénáře, že by sever zpustl zcela, tak kolik byste mu dal procent, po vytěžení uhlí?

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Sever zcela nezpustne. Jo a je to proto, že přezevšechno v těch lidech je prostě velká kreativita, velká vůle přežívat, těch pádů hornických v severních Čechách už bylo několik, zejména to slavné 16. století a žije tam prostě velké množství lidí a ti lidé žijí blízko Německa, jo, to znamená, já se zase tak úplně prostě nebojím, bojím se spíš jako těžkopádnosti lidí, neochoty prostě měnit se a hledat nějaká nová řešení.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem pořadu Jak to vidí byl klimatolog, geolog, filosof, spisovatel Václav Cílek. Děkuji za to. Na shledanou.

Václav CÍLEK, klimatolog, geolog, filosof, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.