Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 6. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem je monsigneur Václav Malý, světící biskup pražský. Dobrý den vám přeji.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké události nás inspirovaly k dnešnímu zamyšlení: Dva projevy ve Spojených státech, debaty o radikálním islámu v muslimských zemích i odvrácená strana délky života.
Prezident Miloš Zeman na velké výroční konferenci americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti ve Washingtonu vyzval k solidaritě s Izraelem a také k mezinárodní akci proti islámskému terorismu. Připomněl slavnou větu, kterou John Kennedy, americký prezident pronesl v 60. letech u berlínské zdi: "Ich bin ein Berliner." A podle pana Zemana nyní musíme všichni říct, jsem Židem. Jak vy to hodnotíte? Co tomu říkáte?

Čtěte také

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že je to trošku líbivé heslo, že ta situace je složitější. Přirozeně jsem pro to, aby Izrael byl zabezpečen a že je špatné, když je ostřelován raketami hnutí Hamás a na druhé straně ten vztah izraelsko-palestinský je velmi složitý. Například současný předseda vlády Netanjahu je velmi netolerantní a stále podporuje rozšiřování osad na palestinské území a to myslím, že jen tedy zvyšuje napětí. Takže ono je třeba vidět tu situaci opravdu z obou stran a já bych tady chtěl upozornit na vynikající knihu pana Břetislava Turečka, která vyšla před několika lety Nesvatá válka o svatou zemi. Je to velmi objektivní popsání té situace ve vztahu mezi Palestinci a mezi Židy. To nemá nic společného s antisemitismem. Já si židovství velmi vážím, studuji ho. Křesťanství je nemyslitelné bez té židovské tradice. Tak myslím, že o tom není třeba někoho přesvědčovat, ale je třeba rozlišovat mezi judaismem mezi antisemitismem a mezi oprávněnou kritikou některých kroků současného vedení státu Izrael.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o Benjaminu Netanjahuovi, tak ten také vystoupil na zmíněné konferenci, a on o den poté promluvil v americkém Kongresu. Tam varoval před uzavřením jaderné dohody s Íránem. Nebylo to, jak to vnímá mnoho komentátorů, zdaleka nejen u nás a že zasahování cizího státníka vlastně do americké politiky?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak přirozeně ty vztahy americko-izraelské nebo vztahy mezi státem Izrael a Spojenými státy jsou zvláštního rázu, tudíž to je jako třeba respektovat, protože ve Spojených státech žije významná skupina Židů, kteří mají veliký vliv na poli politickém a finančním, na druhé straně ten postoj vůči Íránu samozřejmě také jako musí být trošku profilovaný. Já bych zase tady upozornil na knihu, která vyšla poměrně nedávno toho samého Břetislava Turečka, který mluví labyrintem Íránu nebo ta kniha má název "Labyrintem Íránu", výborná kniha, a tam také jako je poměrně dost informací o tom, jednání, aby Írán se zbavil toho jaderného potenciálu a podobně. Já myslím, že ty záležitosti je třeba vidět opravu v celé šíři, pokud možno z naší strany být tak jako nestranný, pojmenovat ty věci, kdy jsou špatné, tak jsou špatné, ale nechat vždycky dvířka určité naději.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom připomenu, že Břetislav Tureček je také naším jaktovidišem, vlastně v naší sestavě, což jsme samozřejmě rádi. Izraelský premiér Netanjahu nedávno už podruhé vyzval evropské Židy k emigraci, respektive k návratu do svaté země. Vy máte, monsigneur, pocit, že je antisemitismus, jak říká Benjamin Netanjahu na vzestupu?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Bohužel asi někde v Evropě ano. Já jsem velmi rád, že nepozoruji u nás v naší společnosti v České republice nějaký výrazný antisemitismus. U jednotlivců ano, jsou jisté předsudky, ale na druhé straně, že by to byl nějaký všeobecný rys české povahy a že by to patřilo k současné atmosféře, to ne. Za to jsem tedy velmi vděčný a je to dobře. A musí člověk opravdu naprosto jasně říci: Antisemitismus ne. Jak už jsem řekl předtím rozlišovat mezi konkrétními kroky současného vedení státu Izrael a mezi tedy židovskou tradicí, duchovní, kulturní náboženskou. Ono je tedy zajímavé, já jsem nedávno četl takovou statistku, jak ubývá tedy židovské populace v Evropě. Představte si, v roce 1939 v Evropě žilo 9,5 milionu Židů, to se tedy mění ti, kteří se hlásí nábožensky k té židovské tradici, kteří praktikují a v současné době to pouze jeden a půl milionu. Takže hodně tedy těch Židů opravdu ubylo a nejen tedy díky druhé světové válce, ta hrůza toho holokaustu, ale ubývá tedy věřícího židovského obyvatelstva z Evropy postupně i během od těch 50. let až na kraj 20. století.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké jsou tedy ty důvody?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že opravdu, že ten antisemitismus sehraje určitou roli, zároveň samozřejmě otevřela se možnost stěhovat se do státu Izrael, ale je to zase dvojjaké, protože ne všichni touží po státu Izrael, tak se stěhují třeba zase do Spojených států, ale je třeba říci, že také ubývá těch Židů, kteří opravdu jsou věřící, kteří praktikují židovské náboženství, protože hodně Židů je sekulárních, takže je to spíše příslušnost rasová nebo příslušnost kulturní, že si uvědomí, že patří tedy do společenství, které za sebou má úžasný kulturní vývoj, duchovní vývoj. Takhle, já bych asi viděl tu situaci a znovu říkám, antisemitismus nesmí mít místo ve zralé občanské společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslela jsem tím, monsigneur, právě jestli je to, co se týče toho úbytku věřících, spíš nezájem o tu víru jako takovou nebo obavy přihlásit se konkrétně k této víře.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To může hrát obojí. Zase tu situaci natolik neznám, ale je pravda, že menší část Židů je věřících, větší část jsou to lidé sekularizovaní, to znamená, že se nehlásí k té náboženské tradici, že se spíše hlásí k té kulturní tradici a tam nastává takový zvláštní posun, protože židovství si nelze odmyslet od bible, od biblické tradice a v těch posledních desetiletích a o tom už jsou dneska studie, v podstatě takovým středobodem té identity se stává vzpomínka na holocaust, to je velký tedy posun, takže je bude zajímavé, kam tedy bude spět vnímání židovské identity, protože to velmi zjednoduší od té bible k tomu holocaustu. To myslím, že úplně není ten nejlepší vývoj, ale já do toho nemohu mluvit, protože opravdu židovství je založeno na bibli. Vyvolený národ Hospodinem, který tedy za sebou má, jak už jsem řekl, úžasný vývoj kulturní. To by bylo obrovské ochuzení, kdyby tato tradice byla tak nějak smetena z povrchu zemského. Holocaust je třeba samozřejmě stále připomínat. Byla to hrůza. Je třeba opravdu usilovat o to, aby už se to nikdy neopakovalo, ale přeci si myslím, že to nemůže být ten středobod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už tady zaznělo jméno blízkovýchodního experta Břetislava Turečka. Tak bych citovala jeho glosování, co se týče projevu pana prezidenta ve Washingtonu na zmíněné konferenci americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti. Podle pana Turečka to byla taková generalizující prohlášení namířena proti islámu na ten podle pana Turečka nikdo z řečníků takto neútočil. Dokonce ani samotný Netanjahu. O islámském extremismu se debatuje nejen na Západě, ale i přímo v muslimských zemích. Jak probíhá tamní debata, zejména učenců?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem se nechal poučit, takže to, co já tady řeknu, tak to je na základě dobré informovanosti. Je stálá diskuse korán a násilí. Ano, je to ambivalentní a tady bych si tedy dovolil i citovat a bude to trochu déle trvat, takže se omlouvám, že to bude trošku do šíře. Samozřejmě, že nikde nejsou takové výzvy svévolného uplatňování násilí bez důvodu, ale na druhé straně islám je založen na tom, že chápe korán jakožto boží slovo, které je neměnné, které prezentuje daný řád a jeho přikázání výše než lidský život než svobodu a integritu a při udržení a prosazování tohoto řádu připouští i násilí. Dokonce někdy k němu pobízí. A já tedy budu citovat z některých úryvků koránu. Prosím, vy jste se chtěla zeptat?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom vsuvku. Teď, co jste říkal, to už byla citace nebo to je, řekněme.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ne, to je zatím komentář a já hned řeknu nějako citaci, takže vyzývá některé ty úryvky koránu vyzývají, aby tento boží řád byl prosazován i za cenu používán násilí. Znovu říkám, je to ambivalentní, protože svévolné užívání není nikde ale na druhé straně při prosazování udržování božího řádu ano, tam jsou některé pobyty k tomu násilí a já bych si dovolil tady ocitovat jenom tři úryvky. Jsou to takzvané haditi, to znamená, výroky Proroka Mohammeda, informovanost o jeho činech, o jeho působení, tak já bych si to dovolil tedy citovat od Amna Eaton Shoaib, který to měl od svého otce, který to měl od jeho děda. Kéž je s ním alláh spokojen, že řekl: Pravil posel boží, kéž mu alláh požehná a dá mu mír. Držte své potomky k modlitbě, když dosáhnou sedmi let a přimějte je k nim bitím, když dosáhnou deseti a oddělte je v loži. Dobré vyprávění, které vyprávěl Abú Davúd s dobrým řetězem. Potom, kéž od Imráma Iden al Husajna Alchuzaího, kéž je s ním i s jeho synem alláh spokojen, že k poslu božímu, kéž mu alláh požehná a dá mu mír, přišla jaksi žena z kmene džohaína, těhotná z cizoložství řekla: Posle boží, přestoupila jsem ohraničení, vykonej ho na mně. Prorok, kéž mu alláh požehná a dá mu mír, povolal jejího poručníka a pravil, buď na ní hodný, až porodí, přideti. Učinil tak prorok a prorok kéž mu alláh požehná a dál mu rozkázal, aby svázali na ní oděv. Pak rozkázal a byla ukamenována, pak se za ní podlil." A poslední tedy úryvek od Iden Umara, kéž je s ním i s jeho otcem alláh spokojen, kéž posel boží, kéž mu alláh požehná a dá mu mír, pravil: Bylo mi přikázáno bojvat proti lidem, dokud nevyznají, že není boha kromě alláha a že mohammed je poslem božím, dokud nebudou konat modlitbu a odevzdávat povinnou almužnu a když budou toto činit, uchrání přede mnou své majetky, než podle islámského práva a jejich účet bude na vznešeném alláhovi. To jsou jenom tři úryvky. Prosím vás, já jako nechci probouzet nějakou nenávist vůči muslimům. Nesouhlasím s tou islamofobií, jenom je potřeba být dobře informován a chápat ty věci jako v širším kontextu. Co tedy z toho vyplývá, dosud tedy převážně v islámském světě neexistuje nějaké připuštění, aby byly revidovány ty primární prameny islámského práva a to je i korán a suna, to jsou tedy také ty haditi, z nichž jsem tedy některé přečetl a zároveň pořád jako se trvá na tom, že tehdejší pravidla musí zůstat platná až do konce tohoto světa. A dobře víme, že se lidstvo vyvíjí, že se vyvíjí kultura, že se vyvíjí určité vnímání, reaguje se na nové výzvy proměňujícího se světa a právě tohle je ten kámen úrazu, a proto tedy tady dochází k disproporcím mezi těmito nedotknutelnými texty a mezi praxí současného života.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik takových nebo podobných pasáží bychom našli, protože přeci jen korán je hodně objemná kniha.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Hodně objemná kniha, tam je jich mnohem více těchto pasáží, ale prosím vás, znovu říkám, já to jen jako cituji, že to je velmi složité a že nemůže člověk dospět k jednotným závěrům. A já bych chtěl jako říci, že právě když islámští učenci jsou si tohoto vědomi, tak samozřejmě potom při posuzování těch jednotlivých činů nějak tak kladou množství podmínek, například k dokázání cizoložství ženy, musí být čtyři svědci, to jaksi není psáno, že v těch posvátných textech, to znamená, že tím se tak nějak trochu reaguje na to, že ta situace dnes je trošku jiná. Zároveň se poukazuje, že neexistuje chalífát, protože chalífát v tom teologickém slova smyslu pro muslimy má zajišťovat ten boží řád a mohl bych tak jako pokračovat, potom mnohoznačnost jazyka koránu. Ale co je dobré jako říci, že ti, co se dopustili toho hrozného činu proti tomu satirickému časopisu Charlie Hebdo, tak v podstatě se mohli opřít o jeden habíb, protože prorok pochvalně přijal, když jeho druhové zabili několik básníků zesměšňujících islám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, což teď nechci nic zpochybňovat, jestli vůbec ti atentátníci také korán znali, protože jak víme, mnoho džihádistů, kteří bojují jakože ve jménu islámu, tak třeba korán nikdy ani nečetli.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jsou to velmi nevzdělaní lidé, jsou to fundamentalisté, kteří jsou jen naočkováni určitými citáty, výseky z koránu, případně z nějakých dalších důležitých textů islámské tradice a samozřejmě to jsou lidi, kteří nemají rozhled a to je třeba si tedy uvědomit, ale tady bych chtěl zase znovu říci, něco velmi pozitivního. Nejvyšší představitel univerzity Al Ashar, což je nejrespektovanější učiliště sunnitského islámu sídlící v Káhiře nedávno při nějaké konferenci v Saúdské Arábii vyzval ke vzdělanosti imámu a k větší vzdělanosti vyznavačů islámu, přiznal, že ta vzdělanost včetně Imámu je na velmi nízkém stupni, to je důležité slovo. Zároveň jasně řekl: Ne, tomu takzvanému islámskému státu, který zuří na území Iráku a Íránu. Zároveň jako řekl, že není možno, aby pokládali Sunnité Šíity jako nevěřící nebo Šiíté Sunnity jako nevěřící, že to jsou dva způsoby prožívat islám se stejnou hodnotou a důstojností, to myslím, že je jako velmi důležité slovo. Dále jako řekl, že špatný obraz islámu ve světě vyvěrá právě také z tohoto vnitroislámského boje. Potom také řekl, a to je důležité, že je třeba ano, komentovat svaté texty, ale že je třeba je také vykládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem egyptský prezident Sisí nedávno vyzval k náboženské revoluci, protože podle něj náboženské myšlení vůbec neodpovídá potřebám současnosti. Jak toto vidíte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jenom ještě bych chtěl k tomuto říci k tomu altaibu, že tady se otevírá snad cesta k tomu, opravdu opustit takovéto dogmatické, doslovné, že je třeba každý tank vysvětlit v kontextu a jít po jeho smyslu. A ten prezident Sisí, což je důležité, že představitel významného islámského státu, teď když bylo 21 Koptů egyptských zabito v Libyi, tak on řekl: Toto tedy ne. To jsou občané Egypta, to je v podstatě boj proti Egyptu. To je poprvé, kdy představitel islámského státu se vysloveně tedy zastal křesťanů. A samozřejmě to já bych zase byl jako velmi opatrný, že islám nepatří do modernity, protože právě dneska jde o to, že v islámském světě si muslimové uvědomí nějak svoji identitu a jak reagovat na ten nový svět, neglobalizovaný svět, na setkání kultur, náboženských tradic bez násilí a to je samozřejmě velmi jako obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač v dalším e-mailu s vás ptá, zda by neměla vaše římsko-katolická církev jít příkladem a také konečně dorazit do 21. století.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že jsme dorazili do 21. století. Já znám ty výtky a ten pohled těch lidí, kteří stojí mimo katolickou církev, ale katolická církev udělala veliký kus dopředu během 20. století, takovým důležitým bodem byl druhý vatikánský koncil otevření církve světu. Zároveň, co se týká třeba bible, jasně se dospělo k tomu, že je třeba jít po smyslu bible. Ne doslovný výklad bible. Podpora demokracie, podpora lidských práv. To bylo ještě nemyslitelné například v 19. století a já bych tady mohl pokračovat ale to bychom tady byli celý semestr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme to otevřít příště.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská unie nedávno zveřejnila zprávu o stárnutí populace. Oproti dnešku se celkový počet obyvatel do roku 2060 sice nějak dramaticky nezvýší. Co je ale nového nebo podle těch odhadů, 30 % Evropanů bude patřit do věkové kategorie 65 plus. To prodloužení života, té délky považujeme za úspěch. Nicméně má to i odvrácenou stranu a to je péče o seniory, sociální zajištění. Jak vy vnímáte tento problém?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem právě nedávno četl takovou statistiku týkající se České republiky a tam tedy je docela takové zarážející číslo 9 z 10 osob v důchodovém věku umírá v nemocnicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné nebo v domovech pro seniory. To myslím, že je na pováženou že se tady oslabuje mezigenerační solidarita, ano, jistě že je to záležitost, kterou není snadno jako řešit, ale v podstatě se mi zdá, že už tady chybí nějaký závazek těch mladších generací se tak jako o ty starší postarat. Že přece jako to nelze jednoduše řešit jenom tím, že děti nebo ty staré lidi pošleme tedy do těch domovů, občas je tedy navštívíme, já vím, že jsou to individuální situace jednotlivých rodin, ale já to pozoruji, protože mezi lidi chodím, jak i tam, kde je možnost, aby ten člověk zemřel doma, takže v podstatě s tahle ta možnost nevolí, že se volí ten jednodušší způsob. Za druhé. V těch domovech seniorů to vypadá všelijak, víte, chybí tam taková jako úcta a často těm lidem je dáváno najevo, že jsou na obtíž a to je opravdu tak jako urážející. Je to různé. Já jsem navštívil hodně těch domů seniorů, nechci jako zevšeobecňovat, nicméně ne úplně tedy ve všech se mohou cítit dobře. Za třetí, i v těch nemocnicích člověk vidí, když je to starší člověk, že už někdy mu podvědomě není věnována ta péče. Protože se řekne, dobře, musíme se věnovat těm mladším, a v tom myšlení, v té mentalitě toho ošetřujícího personálu, i toho personálu, který tedy musí diagnostikovat a reagovat, tak je právě to. No tak ten starší člověk, ten už nemá budoucnost a tohle je, myslím, velmi nebezpečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale tohle to změnit? Protože je to vlastně společenské vnímání problematiky starých lidí.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak na lékařských fakultách dneska také je předmět etika a tam se to zdůrazňuje, ale přirozeně ten trend je tak silný, odbornost, výkonnost, efektivnost a nějak tak se trošku jako ztrácí takový ten pohled pořád jako ten člověk, kterého ošetřuji, kterého operuji, to je můj partner, to není jenom jako předmět mé péče. A v tomhle myslím, že je zakopaný pes. Ono se to nedá nařídit, samozřejmě jsou etické kodexy, ale to jako nějak musí být v člověku. A to souvisí zase s výchovou, která začíná v rodinách, která začíná i ve škole. Prostě úcta k člověku, dokud žije bez ohledu na to, jestli je tedy mladý nebo starý a tady myslím, že je veliký dluh a že v tomhle tom procesu nemůžeme jako počítat s tím, že všichni nějakým způsobem toto pochopí, ale abychom alespoň o to usilovali my všichni osobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče té péče, tak určitě řada lidí by ráda pečovala a doprovodila své rodiče, například není to možné. Víme, hovoříme o takzvané sendvičové generaci, kdy produktivní generace třeba kolem 50 let ještě má vlastní děti, ale zároveň i péči o stárnoucí rodiče. Není to snadné.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Není to vůbec jako snadné, navštěvuji ty rodiny, takže se o tom přesvědčuji, na druhé straně někdy se mi zdá, aby byl udržen takový vysoký standard a více také jak rostl, takže pospíchá i ta žena honem z domova, aby byly jako dva platy. Já vím, že někdy je to velmi napjaté, ale někdy a mluvím tedy na základě zkušeností, protože navštěvuji lidi, přeci je tam určitý takový trend zajistit si pohodlnost, tedy mít jako více těch prostředků a že by ne vždy musela tak brzo ta žena z té domácnosti odejít, ale to je samozřejmě individuální. Já to nesoudím, já jako pouze konstatuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se říká, banka se neptá, bohužel, monsigneur. Máme poslední minutu a na ní snímek, který získal Oscara, polský film Ida.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Polský film Ida je výborný, bohužel teď se vůbec nepromítá v Praze, já jsem ho viděl v létě minulého roku, vynikající film, který je černobílý, málo slov a tím více tedy vyniká ten obsah. Musím jako říci, že je to jeden z nejlepších filmů, který jsem viděl, je dobré, že dostal Oscara a velmi tedy doporučuji. Já bych jenom se zmínil, co se týká kultury, doporučuji dvě výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu. Vynikající výstava a vynikající výstava ve Valdštejnské jízdárně, Národní galerie - Otevři zahradu Rajskou, Benediktini v srdci Evropy v letech 800 až 1300, potom bych jenom chtěl říci, já kromě mladých herců také se snažím sledovat mladé hudebníky a byl jsem na koncertě na pražské konzervatoři a slyšel jsem tam skladby velmi mladých lidí Lukáše Janoty a Jakuba Tomáška. Jen tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, monsigneur, Václav Malý, světící biskup pražský. Za měsíc se budu těšit na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já také na shledanou a přeji posluchačům klidný pěkný prožitý víkend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojuje, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.