Přepis: Jak to vidí Václav Klaus – 19. března

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnes vítám v pořadu Jak to vidí, vzácného hosta, bývalého prezidenta republiky, profesora Václava Klause, dobrý den.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane prezidente, jsem rád, že jste si udělal na naše posluchače čas a že jste přijal pozvání do nejposlouchanějšího pořadu Dvojky Českého rozhlasu.

Čtěte také

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Skutečně to je nejposlouchanější? Tak to je hezký.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V rámci naší stanice. Pane prezidente, my jsme dnes celé ráno hovořili s našili posluchači o tom, jestli by si dokázali představit, že by byla opět zavedena povinná vojenská služba. Nebo případně povinné odvody. Jak vy se na takovou věc díváte? Byl byste pro či ne?

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Já jsem byl předseda vlády, když se připravoval návrh zákona, který rušil povinnou vojenskou službu. Musím říci, že v celé vládě tehdy jsme byli dva, kteří jsme se na to dívali tak trochu liknavě, kteří mají pocit, že někteří ti mladí mužové by strašně moc potřebovali, aby nějakou dobu ne žádné dva roky, jako to byl za komunismu, ale aby nějakou dobu prožili v takovým trošku způsobem, který má řád a já nevím, co ještě, nároky na fyzické povinnosti a tak dále, takže jsme byli dva. Ale beznadějně jsme byli v menšině. To vůbec nebyla sebemenší šance, abychom to hlasování v té vládě změnili, takže můj názor na to není takhle ostrý. Já vím, že někdo, kdo mě zná, tak řekne. Ty jsi hrál ligový basketbal za Duklu a prožil jsi hezký rok více na basketbalovém hřišti než kdekoliv jinde, tak ty nám nemáš co radit. Já to beru tuhle tu připomínku, ale myslím si to stejně vážně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte si, že by to bylo důležité nejen z těch důvodů, o kterých jste hovořil, že by to bylo dobré pro mladé muže, ale i z nějakých, dejme tomu, bezpečnostních důvodů pro Českou republiku?

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Nevím, já si za prvé myslím, že ta debata je zbytečná, to říkám zcela rezolutně. A mně vůbec nenapadlo, že o tom budeme tady mluvit. Protože myslím, že to je pasé. Prostě ten čas uplynul a už jsme úplně někde jinde a myslím, že se to vůbec nedá nikam vracet, takže já to považuji za akademickou debatu, která není v dané chvíli ta nejnutnější. Takže takhle otázka nestojí.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme dál. Včera v hlavním městě Tunisu postříleli teroristé 22 lidí, většinou turistů. Stalo se to v tamním národním muzeum, které bezprostředně sousedí s tuniským parlamentem. Vyšetřování ještě probíhá a nemá smysl o této konkrétní kauze mluvit, ale ptám se vás, co soudíte o podobných incidentech a vůbec chaosu v arabských zemích?

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak je to strašlivé neštěstí, je to strašlivá destabilizace současného světa a hrozí to nedozírnými následky, jak se říkávalo kdysi. Otázkou samozřejmě je, co k tomu přispělo. A já v tu chvíli si myslím, že to není pouhý samovývoj v arabském orientálním světě. Já myslím, že do toho samovývoje tam, který samozřejmě je tou podstatou, ten Západ bohužel přilil v řadě momentů a případů oleje do ohně. A tím k tomu velmi přispěl. Na straně jedné já myslím, že nešťastné intervence zejména ta irácká, tak ty rozeštvaly ten arabský svět neskutečným způsobem a to, že teď vznikl jakýsi Islámský stát na území Iráku a Sýrie, to bohužel je důsledek toho, co se udělalo v roce 2003 s vývozem demokracie do Iráku, kam ta demokracie nepatří, nikdy tam nebyla a nebylo možné ta semínka zasazovat bombardováním, to určitě touto metodou se to dělat nedá. A ten arabský svět byl takhle bohužel podle mého názoru tím Západem zbytečně vyostřením posouván někam. Celá ta debata je o těch arabských jarech. To nikdy nezapomenu na mé setkání na jednom summitu zemí evropských, střední, východní, jižní Evropy s prezidentem Obamou, kde on nadšeně mluvil o arabském jaru a já jsem byl jediný, kdo si z těch 18 prezidentů dovolil zásadně protestovat a říkal jsem: My něco o těch jarech pražských víme a proto to slovíčko používáme velmi opatrně. A to, co se dneska děje v těch Tunisech, Egyptech a Libyích a nevím, kde ještě, bych nepovažoval za vítězství toho, co si pan prezident Obama myslel. Takže já tam vidím bohužel ten příspěvek toho Západu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Arabské jaro, to samo označení je takové mírumilovné pochopitelně, to je jen ten název, ale co tedy vlastně se tam dělo v těch zemích podle vašeho názoru, jestliže to nebylo jaro nebo?

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak na straně jedné určitě tyto země s demokracií v našem pojetí neměly mnoho společného. Neměly ani mnoho společného s nějakým přiměřeně, přiměřeně spravedlivým rozdělováním bohatství, které v těch zemích vznikalo. To znamená, že tam nespokojenost lidí samozřejmě byla a že ta nespokojenost při nějaké, když spadne nějaká kapka poslední, tak to vyvolá takový otřes, jaký vyvolal. Nicméně já si myslím, že ten Západ si do toho nějakého domácího lidového povstání začal transponovat něco úplně jiného a tudy ta cesta nevedla. Proto tak přeci ta jara strašlivě selhala. Je to vůbec otázka podobná, osud všech těch takzvaných barevných revolucí, které vždycky jsou velmi pochybné. Já jsem byl nedávno na jedné přednášce takového zajímavého Rusa tady v Praze a ten dostal otázku na barevné revoluce. A k mému naprostému šoku ale musím říct, že ocenil jsem to neuvěřitelně. On říkal: Podívejte, první revoluce barevná vůbec, kterou to všechno začalo, to byla ta rudá v tom roce 1917 a to se mi zdálo jako úplně úžasný postřeh. A já mám strach, že ty další revoluce mají stejný nádech, stejné zabarvení a vedou většinou k horšímu, než co tam bylo předtím.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane prezidente, tedy je jeden dotaz, chodí jich víc tedy, poslal nám ho posluchač Václav Bek a říká: "Pane profesore, nejsem rusofil, ale s určitým překvapením jste ve vztahu k situaci v Rusku a v Evropě formulován názory podobné mým. Obávám se další destabilizace Evropy a nebezpečného vývoje s možným směřováním k válce a tato rizika bych tentokrát vyčítal také Západu a USA. Jak to vidíte dnes?" Václav Bek se ptá.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak ten pán de facto zrekapituloval mé dlouhodobé zastávané postoje, které zastávám doma, v cizině, v Evropě, mimo Evropu. Nestydím se za ně. Myslím, že to je nešťastný vývoj, já se také obávám. Nemyslím si, že dojde k bezprostřední ostré válce, ale už k takové té válce slov a válce studené podle mého názoru už dochází a ta má spoustu nákladů, nepříjemných pro nás pro všechny, pro naše životy a to tady vidím, a nemyslím si, že tuto válku zahájilo, ač nejsem také žádným rusofilem, nemyslím, že tuto válku zahájilo Rusko. Ta myslím, že vznikla spíš v opačném směru.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane prezidente, minulý týden, 12 března uplynulo 16 let od vstupu České republiky do NATO, do Severoatlantické aliance. Co podle vás členství České republice přineslo a jaký jsme vlastně podle vás členem, vzorným nebo naopak spíš takovým kterým chce jen ochranu a sám pro to nic nedělá.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak za prvé já bych řekl, že není pochyb a bylo by hloupé, kdyby to někdo zpochybňoval. Pro nás před těmi 16 lety ten vstup do NATO byl takovou pro mnoho lidí u nás definitivní tečkou za minulostí a zárukou, že ta minulost se už nikdy nebude opakovat. To říkám zcela jednoznačně. A já jsem také předtím jako předseda vlády jezdil po Americe a měl jsem úkol lobbovat, přesvědčovat všechny vlivné osobnosti americké vlády a amerického Kongresu, aby nás do toho NATA vzali a tu debatu, kterou jsem tam zažíval v tom Kongresu je pro mě nezapomenutelná. Protože oni na straně jedné měli pocit, že mají takové postkomunistické země, jako jsme my dát tu šanci té ochrany té Aliance, ale na straně druhé říkali: Ale podívejte, my na to nemáme peníze. Já nikdy nezapomenu na předsedu zahraničního výboru Senátu, který mi senátor Lockhart, který mi říkal: Podívejte já tady mám zrovna před sebou analýzu, že máme dát více peněz do amerického námořnictva. Víte, jaký je průměrný věk lodi amerického námořnictva? Bylo to v roce 1997 na podzim. Jaký je průměrné stáří lodi amerického námořnictva. Samozřejmě, jsem to nevěděl, on mi ukazoval papíry. Průměrná loď amerického námořnictva byla postavena v roce 1942. To je 55 let oproti dnešnímu dnu. A teď vy mě přemlouvejte, že my máme dávat peníze na to, abychom chránili Českou republiku anebo já jako šéf branně bezpečnostního výboru nebo zahraničního výboru, to už si nepamatuju, mám říct ne. Dejme radši ty peníze do postavení tolika a tolika nových lodí. To byla hmatatelná vážná diskuse. To nebyly fráze v novinách a silácké řeči. Já na tuhle debatu s tím senátorem nikdy nezapomenu. On říkala, že nás bude vždy podporovat a dodnes spolu máme velmi dobré vztahy. Ale chci tím říci, že ono to má všechno dvě stránky a to bychom také měli všichni vědět. Takže to je první věc. Že to byla pro nás definitivní tečka za něčím, je úplně jasno. Druhá věc je, že ten svět se posunul za tu dobu těch 16 až 17 let. 16 let jsme vstoupili, ale fakticky ta rozhodnutí byla rok a půl předtím, takže ten svět se posunul. Najednou ty hrozby jsou dost někde jinde. A že NATO je organizace, která pořád hledá svou roli, novou roli v novém světě, to si také nenalhávejme a to zaslepení jedinci, kteří zjednodušeně křičí: NATO jo a ostatní ne, a tak dále. Já to nemohu prostě přijmout. Já vím, že jsem byl na x zasedáních nejvyšších summitů NATO jako prezident republiky a tam vždycky vážná debata, jako co s tím NATO v nové době, jakou mu dát úlohu, jaké věci. Takže tu debatu bychom neměli ideologizovat dneska 16 let po vstupu, jak to jedna skupina lidí u nás dělá. Čili je to věcná a vážná debata a myslím, že je fér, abychom tuto debatu přiznali.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A jaký jsme my člen jako Česká republika, víte co, stále se říká, že chceme ochranu a přitom proto nic neděláme. Ono to tak pravda úplně není.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Pravda to není samozřejmě. Ale na druhé straně my jsme samozřejmě a já myslím, že chybně slíbili určitá procenta podílu výdajů na obranu, na HDP, která ani jeden rok od našeho vstupu jsme ještě nikdy nesplnili. Druhá úplně věc je, jestli to číslo bylo zvolené správně. To k tomu nechci komentovat, ale prostě nesplnili jsme je nikdy. Ten náš přínos je relativně marginální a nevím, tak tím, že jsme převrátili naši armádu z armády, která by měla mít za úkol, což odvěky bylo úkolem armád chránit území vlastního státu, že jsme přeměnili de facto naší armádu na intervenční sbor, který vyjíždí kamsi do světa, je velká věc, kterou já si myslím, že jsme nikdy veřejně u nás nediskutovali. Samozřejmě jsem zažil jako ve všech svých politických funkcích, že se předkládaly vojenské doktríny a tam se vždycky hledala rozumná slova mezi tím chránit naši zemi a podílet se na něčem jiném. Ta slovíčka se vždycky našla, takže ten dokument potom někdo slohově hezky upravil a on existuje. Od té doby ho už nikdo nevzal do ruky nikdy, to byl jenom ten moment toho napsání a schvalování. Nicméně fakticky se ta naše armáda přeměnila k tomuhle tomu, k obsluze těch zahraničních misí a to je také velmi sporná věc.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale na to se říká, že je lepší bojovat s teroristy někde na jejich území než nedejbože na území České republiky.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
O tom není pochyb, to je samozřejmě pravda, ale jde o to, jaký je příspěvek těchto sil, no a pak spíše k rozvíjení toho terorismu a k jeho upevňování, k získávání další a další podpory mezi mírumilovným obyvatelstvem těchto zemí, kteří by nikdy žádnými teroristy nebyli a být nechtěli a podobně. Přeci neúspěch akcí jako je Afghánistán, jako je Irák, jako je Libye, jako je dneska ten Islámský stát a Sýrie, nemluvě o řadě afrických zemí, tak to zrovna neposiluje představu v těch zemích, že my ten boj s tím terorismem děláme dobře.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane prezidente, jsou to zhruba dva roky, co už neprezidentujete. Když se tak trošku zpovzdálí možná díváte na dění u nás doma a na úlohu naší republiky v Evropské unii, jak si vlastně podle vás Česká republika z hlediska ekonomického. Mám tím na mysli to období od roku 2008, to dobu hospodářské represe.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak jako že se ta naše ekonomika nevede, že si nevede moc dobře, to já myslím, že není možné zakrývat. Ono se naštěstí, naštěstí, to je špatné slovo, ale naštěstí nevede ani nijak moc dobře té eurozóně, takže ona prožívá podobný vývoj jako my, ale já vždycky jako ekonom statistik cítím povinnost, abych říkal lidem, kteří to třeba přesně neví, že do posledního čtvrtletí loňského roku, průměrný ekonomický růst České republiky za 6 let, šest krát čtyři, dvacet čtyři čtvrtletí, 24 čtvrtletí průměrný ekonomický růst byl minus 0,5 %. O půl procenta jsme klesali v průměru. To nevím, jestli lidé doceňují a dostatečně silně vnímají. To každý ekonom, každá ekonomická učebnice, by musel označit za ekonomickou stagnaci, když už by nepoužívala silnější slova, jako krize a podobně. Takže to je naše realita. Řekněme, že v těch posledních čtvrtletích ta ekonomika trošku se hýbá nahoru, už to bylo jasné, protože jsme vycházeli z tak nízkého základu, že už je jasné, že ten posun dopředu půjde, mírně se také hnula i ta celá evropská ekonomika, ale pořád jsou to pohyby miniaturní v podstatě. Takže stagnace, to je základní popis náš a eurozóny.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte si, že nějaký pozitivní vliv na ten poslední vývoj, jak jste řekl, mohly mít kroky České národní banky k oslabení koruny nebo jak vy se na to díváte?

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Nevím, nemyslím si to. Jsou to samozřejmě velmi těžké úvahy. Vy jako ekonom a já ekonom bývalý, tak já vím, že my nejsme v přírodních vědách, kde se může dělat přirozený kontrolovaný experiment, kde se tisíckrát zkusí stejná věc ve fyzice a když se tisíckrát ukáže, že to je takhle, tak je to pak jistá zákonitost. V té ekonomii působí 59 vedlejších lektorů a jak rozplést tyhle ty faktory, to je obtížné. A jestli nás dneska někteří členové bankovní rady v čele s panem guvernérem přesvědčují, že to je nesporné, že k tomu pomohlo opatření ČNB. Tak nato zase já stejně rezolutně říkám, že nikoliv. Já jsem přesvědčen, že to opatření nepomohlo a že jestli něco, tak zchaotizovalo tuhle tu ekonomiku a žádný pozitivní krok to podle mého názoru nebyl. Ale opakuji, jaký vliv má už jisté nastartování našeho růstu, které bylo vidět už před tím opatřením té ČNB. To je první věc. Druhá věc, jakou roli hraje posun v Německu, jakou roli hraje pád cen ropy, cen surovin, který vylepšil naší obchodní a platební bilanci, jakou roli naopak hrají ukrajinská krize a podobně opačně a podobně. Takže tohle to rozplést, když se pohybujeme v situaci, že to nebude růst o 0,7, ale o 1,1 nebo co, žádný mistr světa neumí tuhle tu věc dobře vyhodnotit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A jestli mohu použít vaše slovo nesporně, tak nesporně to způsobilo, že občané, když jedou kamkoliv do ciziny, musí lidově řečeno, sáhnout hlouběji do kapes. To tedy není vůbec příjemné.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak to samozřejmě není příjemné, ale to bychom museli analyzovat, jaký to mělo dopad na jednotlivé sektory naší ekonomiky, jaký to mělo dopad na jednotlivé skupiny občanů v naší zemi a tak dále, že to mírně mohlo pomoci vývozu, to je banální ekonomický závěr, proti kterému opět samozřejmě replikujeme my všichni, že my jsme proslulí něčím, že mu my ekonomové říkáme dovozní náročnost vývozu. Já doufám, že to slovo nezní moc těžko, ale dovozní náročnost vývozu, ale dovozní náročnost vývozu prostě, je, dá se spočítat že obsah toho, co dovážíme je tak významný v tom, co vyvážíme, že my říkáme, abychom mohli vyvézt za korunu, tak musíme dovézt tolik a tolik, ta dovozní náročnost u nás dosahuje až 80 %. To znamená, že my jsme tímhle opatřením zdražili dovozy, těch 80 % a usnadnili jsme možná prodej těch konečných výrobků. Ten celkový efekt je strašlivě sporný. Opakuji znovu, až k vám přijdou další tady ekonomové nebo politici, tak jim tohle to připomeňte, pane redaktore, že prostě nemáme sílu tohle to přesně vyhodnotit. Nikdo, ať nám neříká ČNB, že na to má ekonometrický model. Něco o těch modelech vím.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane prezidente, pomalu náš čas se chýlí, ale přeci jen bych měl ještě jednu otázku, protože vy jste nedávno v lednu v jednom rozhovoru řekl, že skončila polistopadová doba. Jak tomu máme rozumět?

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Tak za prvé, není to úplně můj termín. Já jsem ho přejal, opravdu to abych trval na tom, že jsem si nějaká slova a nějaká hodnocení vymyslel, tohle není, to jsem kopíroval, to přiznávám. Ale myslím, že to slovo bylo vhodně použito na situaci, která nastala v roce 2013. To co někdo nazývá velká protikorupční revoluce, prostě humbuk, který vyvolali určití lidé, aby mohli svrhnout vládu a dostat se do vlády s korupcí, to je jen zneužití slova korupce v názvu toho veškerého hnutí těchhle těch lidí, které je. A to co se stalo v roce 2013, což vedlo k naprostému rozsypání našeho politického systému, existujících politických stran, vznik a dohod hnutí, která nemají žádnou strukturu, žádné členy a tak. Já jsem někde byl na besedě s občany, tedy předevčírem v Lidicích, a oni říkali, no, podívejte, ten Úsvit, vždyť to má 9 členů. A já tak vtipkoval, já jsem si nemyslel, tam bylo takových 150 lidí nebo kolik v sále, že by tam byli zrovna stoupenci Úsvitu, o to nejde, já jsem říkal, obrátil jsem se na ně a říkal: No, neměli jste je volit. A když je nechcete, aby. Oni říkali: No, my jsme je nevolili. A já jsem říkal, ale každý člověk, který chtěl se dívat, který chtěl mít oči otevřené, tak by mohl zjistit, že to je 9 členů, že to není žádná základna, na které by se mohlo stavět.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane prezidente, děkuji vám, že jste přišel do pořadu Jak to vidí, přeji vám hezký den a budu se těšit někdy zase na shledanou.

Václav KLAUS, bývalý prezident ČR, profesor
--------------------
Děkuji také.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.