Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 1. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Ve studiu usedl profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den, vítejte.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den, přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ukázala konečná data o české ekonomice za rok 2014? Co pozitivního přinese přijatá novela vysokoškolského zákona, poslechněte si názory dnešního hosta. Česká ekonomika loni rostla o 2 %, míra nezaměstnanosti je nejnižší od roku 2009, jsou tato konečná čísla, která včera zveřejnil Český statistický úřad, splněna očekávání nebo zklamání, pane profesore?

Čtěte také

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě nejsou špatnou zprávou. Víme, čím jsme si museli projít a nejen pochopitelně česká ekonomka, protože vlastně jsme v posledních letech byli zvyklí spíše před tím údajem mít znaménko minus, tak tomu bylo v roce 2013 a i v roce 2012, kdy ještě doléhala, doznívala vlastně fiskální krize. Nejhorší to bylo v roce 2009, kdy jsme byli skoro na minus 5 %, tak z tohoto pohledu plus 2 % jsou samozřejmě dobrý číslem. Na druhé straně máme ještě stále dost daleko k výkonům, zhruba před 10 lety, kdy se ty hodnoty pohybovaly nad 6 % růstu, čili nad 6 % nových hodnost, které se v naší společnosti, v naší ekonomice vytvořily. Nicméně Evropa, a teď nejsme jenom sami my, ale Evropa naznačila růst a naznačila ho v takových řekněme křehčích číslech, ale je to poměrně dobrá zpráva. Myslím, že i takovým podvědomím, protože to HDP je trošku neuchopitelný údaj pro většinu z nás, tak i v takovém povědomí asi vnímáme tu ekonomiku jako jistým způsobem stabilizovanou, tak odpovídám ano, je to dobrá zpráva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono kvůli novým údajům o daních a výdajích vlády musel Český statistický úřad mírně korigovat vlastně ta čísla, údaje o růstu za poslední čtvrtletí loňského roku.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, tohle to je velmi dobrá věc, na kterou se ptáte, to je standardní postup. V každém tom čtvrtletí, které následuje vlastně po předchozím čtvrtletí, a teď máme již čtvrtletí, které vlastně uzavřelo celý loňský rok, následuje vlastně nebo přicházejí tři čísla. To první číslo, to se tak v hantýrce nebo možná i oficiálně nazývá T plus 45, to je vlastně 45 dní po skončení toho předchozího čtvrtletí se objeví první údaj, který je takovým opravdu jenom hrubým odhadem. On ten výpočet hrubého domácí produktu výdajů na konečnou spotřebu domácností, investic, dovozu, vývozu, finišování v odvětvích těch údajů a podobně je poměrně velmi komplikovaný, a proto má ty tři mezifáze. T plus 45, to je takový první odhad. Potom T plus 60, kdy přichází další údaje, zejména třeba z celní správy, z daňových úřadů a podobně, kdy se zpřesní to číslo z toho údaje T plus 45 a pak už je T plus 90, což je 90. den a včera bylo 30., 31. března, tak to je přesně těch 90 dní od začátku čtvrtletí, v tomto případě do konce od začátku roku, kdy ten údaj už dostává vlastně jakousi konečnou podobu. Ta věc je čistě technická, někdy se, někdy zahlédnu třebas někde na internetu nebo někdy v nadpisu některých novin, zahlédnu výsledek u ekonomiky se zhoršil, nebo zlepšil, teď se objevilo zhoršil, tak za prvé je to o jednu desetinu procentního bodu, tak to bych vůbec ani neuvažoval. Ale to není otázka ani zlepšení, ani zhoršení, to je otázka té velmi komplikované metodiky, kterou nejenom Český statistický úřad, ale všecky statistické úřady v celé Evropě mají, a kterou musejí nějakým způsobem doplňovat. Ony mají jednotný standard, teď je to standard, kterému se říká SR 2010, ve spojených státech SNA 2008 a přesně v této metodice ty země musí odpovídat vlastně na tu komunikaci s podniky, s podnikovou sférou, s daňovou sférou či s daňovými úřady, s celními úřady. Takže je to spíš výsledek práce statistiků, bych řekl jejich dobrá vůle a snaha zlepšit nebo zhoršit, ale teď nemyslím v tom smyslu práce, ale tak, jak se zpřesňuje ten údaj, vlastně ten konečný stav, té ekonomiky nebo konečný údaj v ekonomice, ale oni provádějí jenom svoji práci, ta ekonomika je jenom jedna a už ten výsledek je v podstatě znám, my jenom zpřesňujeme ten odhad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co dále vyčteme z té kompletní statistiky za ten loňský rok třeba v posledním čtvrtletí zaznamenal zahraniční obchod přebytek necelých 65 miliard korun, což je nárůst o více než 6 miliard o proti stejnému období, tak to mi přijde vlastně vzhledem k tomu, co se dělo, jak kolísaly trhy, i jako v podstatě i důsledek rusko-ukrajinské krize dobrý výsledek?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě, i ty další složky, o kterých ještě budeme asi hovořit, jsou dobrým výsledkem. Pochopitelně, pokud jde o bilanci zahraničního obchodu, tam se promítá slabá koruna, to umělé vlastně podseknutí koruny na nějakých 27, 28 korun, které usnadní vlastně vývozy českým exportérům, protože koruna pro ně v tuhle tu chvíli vlastně výhodná pro vývozy, horší už je to s tím dovozem. Ale my tam můžeme vysledovat především dvě důležité tendence, které hýbou tím číslem, ať už je to ten údaj T plus 90 nebo jakýkoliv jiný. To jsou především výdaje na spotřebu v domácnostech, to znamená to už jsme ochotni trošku utrácet, a další důležitý údaj jsou investice, Investice rostly rychleji než hrubý domácí produkt, to znamená, že jsou trošku tahounem ekonomiky a tak to skutečně má být, protože ve slově investice jsou skryty nové pracovní příležitosti, ostatně ten od roku 2009 nejnižší údaj o zaměstnanosti, nezaměstnanosti, jak se na to díváme, je také toho důsledkem, čili jsou to investice, které vlastně připravují nová pracovní místa, inovují to nabízené zboží nebo nabízené služby, které dnes známe, a podobně. Takže v tom jednom základním čísle, v růstu, dvouprocentním růstu za rok 2014 je skryto těch tendencí víc, ale ty nejdůležitější agregáty, to je investice a výdaje na konečnou spotřebu domácností opravdu už v nějakém pohybu pozitivním, v pohybu jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme tedy o trhu práce říct, že se vyvíjí pozitivně, příznivě?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak samozřejmě asi z tohoto pohledu určitě. Pochopitelně těch 5,5 přibližně nebo 6 % nezaměstnaných je stále ještě hodně, bavíme se o statisících lidech. Ale pokud nás někdo z nich v tuhle chvíli poslouchá a je na nezaměstnanosti, tak pochopitelně asi ty věty, které teď tady říkáme, nebude chápat úplně příznivě, tomu úplně dobře rozumíme všichni. Podíváme-li se ovšem na eurozónu a nebo na vývoj okolo nás, tak my jsme s tou nezaměstnaností lepší, to znamená, že země okolo nás jsou na tom ještě hůře, stačí se podívat třeba na Slovensko, což je pro nás takový partner velmi, velmi bych řekl jako i historický, kulturně blízký a i v objemu ekonomiky a ekonomické výměny velmi blízký. Celkově jsem horší nebo vyšší míra nezaměstnanosti je i v průměru za Evropskou unii, takže v tomto pohledu můžeme být spokojeni. Druhá věc je, jak vypadá dlouhodobá nezaměstnanost, to je už mnohem horší, protože být nezaměstnaný řekněme krátkou dobu a mít naději, že práci seženu, je asi o něco lepší zpráva, než už být mezi nezaměstnaným několik měsíců nebo několik let, to už je velmi frustrující. Tak z pohledu čistě ekonoma musím říct, že těch zhruba necelých 6 % je číslo dobré, ale pokud nás někdo teď poslouchá a nemá dneska kam jít, tak to asi dobrá zpráva není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Letos by měla česká ekonomka růst rychleji než loni, tak taká jsou očekávání. Ministerstvo financí očekává růst 2,7 %, centrální banka o něco nižší, Evropská komise o 2,5 %. Jak vy to vidíte?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já se těhle čísel vždycky trošku bojím, protože pochopitelně jsou to jenom odhady, které se v průběhu roku několikrát zpřesňují. Řekněme, že pozitivní zpráva je, pokud by se to naplnilo, že to je více než ten údaj za rok 2014, to znamená ty 2 %. Dneska je vlastně 1. duben, tak několikrát během roku všechny tyhle orgány, které jste jmenovala, budou zpřesňovat ten výhled. Musíme si všichni přát, aby nepřišla do evropské ani do světové ekonomiky žádná špatná zpráva, žádný otřes. Určitě situace na Ukrajině v loňském roce a všechna opatření na tu nebo na onu stranu pochopitelně té ekonomice nepřidala. Loni byla dobrá zpráva o vysokém výkonu ekonomiky Spojených států, která rostla zhruba pětiprocentním růstem, tak to pochopitelně se potom promítne i do evropských ekonomik. Tak věřme, že v průběhu roku 2015 nebudeme slyšet nějaké špatné zprávy, že se nám podaří ty, ta ohniska nebo ložiska nepříjemná po světě zmírnit nebo dokonce zneutralizovat, což by pro ekonomiku byla dobrá zpráva. Takže stále máme ještě daleko do temp růstu, která jsme znali před 10 let, ale i těch 2,5 % asi vezmeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Singapur se rozloučil se svým zakladatelem Lee Kuan Yew, je symbolem tamního hospodářského zázraku. V čem spočívá, pane profesore, pětimilionový státeček je dnes globální finanční i obchodní metropolí.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ono se mu také někdy říká městský stát. Je to stát, který je zhruba 100krát nebo ještě o něco více než 100krát menší než jsme my, ale pokud se týká třeba tvorby jeho hrubého domácího produktu, pohybuje se, myslím, pokud si to dobře pamatuji, v současné době na bramborové příčce, je to čtvrtý stát s nejvyšším HDP na hlavu. My jsme mnohem níže a vzhledem vlastně k polovičnímu počtu obyvatel 5 milionů obyvatel, nás je zhruba 10, 10,5, tak je to velmi výkonná země, říká se tomu městský stát. Ten stát si prošel velmi tvrdým vývojem a právě Lee Kuan Yew je považován za takového konstruktéra vlastně novodobého Singapuru. Já jsem v Singapuru byl jednu noc akorát, přelétal jsem a spal jsem v Singapuru. Musím říci, že z toho vlastně nic nevím, tak to nechci teď samozřejmě hodnotit, ale udělal na mě dojem takového velmi, za těch pár hodin, čistého a kultivovaného města. Je to finanční centrum, je to obchodní centrum. Nevím, neznám historii natolik, abych věděl jakými prostředky ten premiér, který nedávno zemřel, vlastně dosáhl toho postavení Singapuru. On byl u moci 31 let, to je poměrně velmi neobvyklé. Říká se o něm, že byl i velmi tvrdý a uplatňoval možná principy, které jsou nám možná trochu vzdáleny, přece jenom ta evropská západní civilizace je asi jiná než východoasijská. V podstatě Singapur je zemí, která má hodně firem a hodně ekonomických subjektů založených na státním vlastnictví. Tam se udává, že více než polovina vlastně těch podniků je ve státních rukou. Čili to je věc, která je nám zcela vzdálená nebo nám Evropanům nebo vůbec té západní civilizaci. Možná, že právě ta velká přísnost a to tvrdé řízení, které se v souvislosti s jeho úmrtím zmiňuje, teďko bylo možná příčinou toho, že Singapur šel tak rychle nahoru byla to léta britská kolonie, byť taková trošku možná výstavní kolonie, ale byla to kolonie. Osamostatnila se vlastně až v době, kdy už on byl u moci, osamostatnila se až v roce 63 a byla krátkou dobu členem Malajsijského souručenství, ze kterého v roce 1965 vystoupila právě už pod premiérem Yewem, čili to bylo i období, kdy on asi prokazoval i velkou politickou tvrdost, nejenom ekonomickou tvrdost No, a potom už šel svojí cestou až do toho roku 90, kdy jako premiér přestal fungovat, ale zůstal v politice velmi činný. Oni z hlediska, je to finanční centrum východní Asie, zřejmě používal techniky a nástroje řízení ekonomiky, které byly obvyklé v těch nejvyspělejších zemích a dodával do nich jistou možná nebo využíval jisté australské, asijské zdvořilosti, asijské úcty k autoritám a podobně, asi ta situace je tam trošku jiná než by byla v Evropě, ale úspěch nepochybně měla. To čtvrté, možná páté místo, teď nevím přesně, v přepočtu hrubého domácího produktu na hlavu o něčem vypovídá. Tak malý stát 700 kilometrů čtverečních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jednom rozhovoru Lee Kuan Yew řekl: "Snažím se ve třetím světě vytvořit oázu prvního světa, tedy vyspělou kapitalistickou zemi. Nenásleduji žádný vzor, ať už jde o demokracii a podobně. Mým principem je vytváření stabilní a mírumilovné společnosti."

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, určitě měl z čeho stavět, byla to britská kolonie, která měla velmi silný základ, navíc potom v těch 80., letech, 90. letech se o řadě východoasijských zemích hovořilo jako o tygrech. Připomeňme si třebas jenom ekonomických tygrech, připomeňme si třebas jenom Jižní Koreu. Pochopitelně potom už ta situace na konci 90. let se trošku zhoršila, ale všecky tyhle ty země kladly velký důraz na vzdělanost, to platí nejenom pro Singapur a pro univerzity, které v tak malé zemi jsou na vysoké úrovni, o tom já vím, a to platí i pro Koreu, pro Japonsko a podobně. Čili země mnohem větší než je Singapur, ale vsadily na vzdělanost, vsadily na technický pokrok, vsadily na zdravé finanční trhy, vsadily asi na střídmost v ekonomice a prostě staly se vlastně zeměmi, o kterých se před 100 nemluvilo a nevědělo a dneska všichni víme jak východní Asie vypadá, a nechci teď zmiňovat Čínu, to je trošku úplně jiná kapitola nejenom svým rozsahem a počtem obyvatel a jinými metodami řízení, ale prostě východní Asie je dneska prostě hybatelem světové ekonomiky a myslím si, že ještě neřekla poslední slovo. Samozřejmě Singapur svým objemem výkonu ekonomiky nebude asi tím hlavním tahounem, ale je to země velmi kultivovaná a velmi její ekonomické vztahy jsou založeny na velmi zdravých principech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co rozpohybuje Evropu, pane profesore, když ta Asie je vlastně takový ten ...

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Možná právě i ta Asie, protože my jsme si zvykli velmi často se nějakým způsobem orientovat na nejbližší trhy, stále hovořím o Německu a o Slovensku, teď hovořím za českou ekonomiku, ale dobře, Francie, Německo, Británie, Španělsko, ale já nevím, jestli prostě nepřijde doba, kdy budeme muset hledat silnější spojenectví i s těmi vzdálenějšími zeměmi. Já vím, že je to komplikovanější, pomineme-li náklady na přepravu, tak i prostě kulturální rozdíly, řekněme rozdíly v ekonomických tradicích a v ekonomických strukturách. Ale tak, abychom nehovořili jenom o Singapuru, tak velké země typu Brazílie, Indie, stále se o tom hovoří, Jižní Afrika a další a Čína samozřejmě, tak abychom prostě asi nebyli vázáni jenom na řekněme ekonomickou diplomacii a výměnu zboží a výměnu služeb v rámci Evropy, případně se Spojenými státy, asi je potřeba se taky trošku víc dívat do těchto zemí. Tam jsou obrovské zdroje, obrovský potenciál, a ty země jdou všecky nahoru. A myslím si, že kdo tady trošku zaspí, a teď je otázka, jestli to máme dělat my jako jednotlivá země, nebo jestli se takto k tomu postaví Evropská unie, kdo tady zaspí, tak si myslím, že už ten kontakt potom s těmito zeměmi bude dohánět. Samozřejmě Singapur je zase tak malá ekonomika, že asi ta obchodní výměna tam nebude kdovíjaká, ale je to jistý symbol síly východoasijské ekonomiky a nejenom jí, její.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda schválila novelu vysokoškolského zákona a mění tak fungování vysokých škol. Jak tuto normu, která byla konečně přijata, hodnotíte, pane profesore, reforma to prý není?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, ještě nemění, protože teprve v pondělí, dneska je středa, tak teprve v pondělí vláda vlastně schválila ten dokument, a ten teď bude muset přijít ještě do sněmovny, takže se tam bude načítat v prvém čtení, v druhém čtení tak, jak to známe ze všech ostatních zákonů a samozřejmě můžou se tam objevit ještě určité změny. Určitě tam nebude na spoustu věcí jednotný názor. Ale já, celkově musím říci, že ten materiál a jeho obsah vítám. Není to radikální změna, není to revoluce v českém vysokém školství, ale jsou tam některé prvky, po kterých se volalo, samozřejmě může se časem ukázat, že bude potřeba ještě něco změnit nebo dotáhnout, to je ale u každého zákona, ale já to velmi vítám a podporuji ten stav, protože, nebo to, že se do této téměř finální fáze už ten materiál dostal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemůže se, promiňte, stát že by se ještě něco zkomplikovalo tedy?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, pochopitelně v parlamentu se asi může stát leccos, ale moc tomu nevěřím, může tam dojít k některým dílčím změnám, ale on je to takový velmi křehký kompromis mezi tím, co vlastně vysoké školy chtějí, co chce rada vysokých škol, čili mezi reprezentacemi, mezi ministerstvem školství, a protože to samozřejmě prošlo i vnějším připomínkovým řízením, tak co mohou nebo nemohou do toho dát resorty, co od toho mohou resorty očekávat. Nezapomeňme, že produktem vysokých škol jsou vlastně naši kolegové v zaměstnání, takže samozřejmě i ostatní resorty se budou dívat na to, jak kvalitní student akademickou půdu opouští. Z tohoto pohledu si myslím, že je to kompromis, že je to křehký kompromis. Byl jsem nebo sledoval jsem ta jednání, ale musím říct, že je to dobrý kompromis. A věřím tomu, možná, že po nějakých drobnější změnách, těžko říct, že se už ten materiál už skutečně tím parlamentem protáhne. Když si uvědomíme, že se vlastně o tuto změnu pokoušela reprezentace, k níž jsem také patřil vlastně uplynulých téměř 10 let, a že se to teď povedlo, tak si to myslím, že už je zaznamenání hodný jev.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bylo největší ústupek, když říkáte, že je to vlastně kompromis?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, takto bych řekl, v těch původních verzích, které vznikaly někdy v letech 2007, 2008, 2010 za různých ministrů, já jsem těch ministrů za 8 let zažil 10. Tak samozřejmě každý ministr více či méně přispěl v dobrém či horším k tomu vývoji, tak se některé věci z tohoto zákona zdály být radikálnější, zejména postavení senátu, třeba správní rady, prostě její konstrukce, správní rady, složení senátu, kompetence rektora. Málokdo dneska třebas ví , že rektor téměř žádné kompetence nemá, i když je to člověk, který je velmi ve společnosti uznávaný a uctívaný, tak prakticky z hlediska vnitřního řízení školy má minimální kompetence, tak byly takové pokusy z těch uplynulých 8, 10 letech prostě tohle to změnit. To se tam prostě nakonec nedostalo, ale dostaly se tam poměrně významné změny v oblasti akreditací, v oblasti akreditací institucionálních nebo akreditací oborů. Dostaly se tam změny v oblasti sociálních stipendií, dostaly se tam změny v oblasti vnitřního řízení a hodnocení školy, a to si myslím, že budou jevy, které budou dobré. Nemůžeme pochopitelně vyloučit, že za rok, dva, tři až to skutečně poběží, se drobné úpravy budou dělat, ale já bych tady připomněl, že vlastně celou dobu žijeme pod zákonem 111 z roku 98, to je 17 let, a ten zákon zaznamenal taky velmi mnoho změn, největší ty řekněme změny přišly, takové ty novely kolem roku 2014, 5, 6 v té době já jsem jako rektor začínal, a už to prostě chtělo nějakou úpravu a z tohoto pohledu já tu věc skutečně hodnotím jako pozitivum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o akreditacích, tak vznikne dokonce národní akreditační úřad. Ten bude školit, posuzovat v pětiletých cyklech?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
On bude, to bude vlastně skutečně záležitost, ve které se jednak bude posuzovat škola institucionální akreditace, jednak se budou posuzovat akreditace celých oborů, k tomu vzniknou vlastně oblasti vzdělávání, ty školy se jakoby budou muset přihlásit k těm oblastem vzdělávání a vytvořit podmínky nebo naplnit podmínky, které ty oblasti budou klást. Bude tam možnost samozřejmě změn v těch studijních programech, bude tam možnost vnitřní evalvace, to je to, co trošku teďko nebylo v těch zákonech. Budou se ty školy vlastně muset starat vzniknou takzvané rady pro vnitřní hodnocení, budou se muset starat samy o to jak kvalitní studenty vychovávají, jak moderní a technologicky moderní i jinak moderní programy mají, a to všechno v určitých cyklech, na což bude sloužit ten národní akreditační úřad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Udrží si nezávislost?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak já doufám, že ano, mělo by to tak skutečně být, protože o tom se samozřejmě hovoří, ale já jsem přesvědčen o tom, protože bude mít vlastně 15 lidí, kteří budou vlastně stát v jeho čele, že to budou lidé s vysokou odborností, lidé, kteří mají něco za sebou a kteří skutečně vysokým školám rozumí. A právě bych řekl, že kvalita těch lidí, pokud tam skutečně kvalitní lidé budou, je zárukou té nezávislosti, protože vysoké školství je dneska velmi komplikovaný systém a kdo mu dobře rozumí, tak by se v něm měl uplatnit. Skutečně tam půjde o profesionalitu těch lidí a já věřím, že takto vysocí profesionálové budou i nezávislí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přenese se odpovědnost za kvalitu vzdělávání nyní na školy samé?

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak ona dneska taky svým způsobem je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Musíte komunikovat s akreditační komisí, s ministerstvem, někdy to skončí jak jsme viděli i u správního řízení, nebo u rozkladové komise ministerstva, ale školy budou více asi závislé na své vlastní řekněme evalvaci nebo kvalitě, budou muset o tuto věc více dbát, vlastně vzniká ten, ta rada pro vnitřní hodnocení, která dosud ve struktuře vysokých škol, vědecké rady, senáty a podobně, tak tohle je nový orgán, který bude řídit rektor a ten bude muset dbát, samozřejmě bude asi pod přísnou kontrolou i akreditační agentury nebo úřadu, bude muset dbát o tu kvalitu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem často slýcháme, že vysokých škol je v Česku příliš mnoho a zase na druhé straně máme nízký podíl vysokoškoláků.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, možná už dneska úplně nízký ne, protože my jsme dosáhli toho, že z těch věkových kohort devatenáctiletých už prostupovalo na vysoké školy více než 65 nebo 70 %, to už bylo opravdu hodně a ne vždy to byli lidé se zcela stoprocentní kvalitou nebo předpokladem pro to studium na vysokých školách. Nicméně my jsme začínali z velmi nízkého čísla, které se pohybovalo těsně nad 10 % vysokoškoláků, dneska už jsme tedy dál. Vysokých škol je hodně, u nás je v podstatě řekněme více než 70 vysokých škol, je jich příliš mnoho a je jich hodně především soukromých vysokých škol. Není to jenom o tom počtu, ale je to také o struktuře. Soukromé vysoké školy jsou prakticky dnes zaměřeny výlučně na management, marketing, jenom některé z nich mají jiná odvětví, a to si myslím, že je trošku přetlak, protože těch ekonomických oborů je hodně. Já například vím, že v Polsku už byla akreditována ve Varšavě první soukromá lékařská univerzita, a to do toho my máme ještě hodně daleko. Pak je tady těch zhruba 26 vysokých škol veřejných nebo ještě k tomu 2 státní, a pochopitelně jsou školy zase s velmi různou úrovní, a tady si právě myslím, že v oblasti akreditačních procesů, v oblasti vnitřního hodnocení, institucionální akreditace, že by ten zákon mohl přinést určité změny. Pochopitelně budem muset sbírat zkušenosti, za rok, za dva asi náš rozhovor bude možná o tomto tématu i z pohledu už prvních zkušeností. To je ale u každého zákonu stejné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji za vaše názory, za rozhovor.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Taky, taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A připojuji jedno přání, milý pane profesore, všechno nejlepší k vašemu životnímu jubileu přeji.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju moc, já mám dokonce pocit, že jsem tady vloni 1. dubna byl také, aspoň si to pamatuji, schválně si to na webu najdu. Tak moc děkuji za přání a přeju všem, i těm, co dneska nemají narozeniny, aby měli stejně krásný den jako mám já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak všem krásný den a vám krásné narozeniny, všechno nejlepší.

prof. Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuju pěkně, děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou zítra se těší Zita Senková. Mým hostem bude českofrancouzský politolog Jacques Rupnik. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.