Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 7. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já vás vítám. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká aktuální témata otevřeme? Jedny zavřené dveře. Dvě jubilea i cenu života. Já vás vítám, pane profesore, po Velikonocích. Podle studie Cambridgeské univerzity může být nejlepším řešením pro další život 20minutová denní procházka. Tak mě napadá, vy jste se na ní právě včera chystal, když jsme se domlouvali na tématech.

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak dnešní procházka, tak v součtu možná bude více než 20minutová, ale o víkendu, jak tedy v neděli, tak v pondělí, tak ty procházky byly delší než 20 minut, tak pokaždé to bylo tak kolem 5, 6 kilometrů, takže je otázkou, jestli to mám jako nastřádáno na celý týden, kdy více budu sedět než jaksi jednorázově, ale určitě rozumný pohyb je potřebný každý den a prospívá tělu i pročištěním mysli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte, podle Britské národní zdravotní služby má být fyzické aktivity 150 minut týdně. Tak to teď nemusíme počítat. Pane profesore...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak těch 150 minut týdně, když se vezme nějaké ty, ty, ty procházky, nebo nějaké ty, ty cesty někdy i po tom středu města, tak to určitě těch 150 minut týdně myslím si, že, že bez problémů za ten týden dám. Někdy i více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dánští vědci nově publikovali studii, podle které příliš mnoho pohybu působí na člověka stejně neblaze jako sedavý život. Teď možná někteří zajásali. Jak vy se na to, jako lékař, díváte vůbec? Protože dnes mimochodem máme také Den zdraví.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, já bych řekl, že některé studie, které přicházejí, ukazují jedno takové, bych řekl, lidové moudro, a to je: Všeho moc škodí a také, že všeho má být s mírou. Samozřejmě, pokud jsou, pokud někdo celý týden bude sedět a pak v neděli v uvozovkách to bude chtít jaksi "dohnat" nějakou aktivitou, kterou přežene a není adekvátní, tak samozřejmě může vést k poškození toho organismu třeba úrazem, nebo nějakým svalovým, svalovým postižením. Na straně druhé ono ta, ta rozvaha, taková to, jíst s mírou, pít s mírou, je také, také důležité. Víte, že jednu dobu, byly vajíčka skoro zakázané a když jsme teďka po Velikonocích a ty studie ukazují, že pokud je to zase ve vyvážené, že je to důležitá součást stravy, která má řadu důležitých nutrientů v sobě, že zase se to nemá, nemá přehánět. Takže je to všeho s mírou. Člověk je tvor, který potřebuje různé potraviny, a to jak samozřejmě zeleninu, ovoce, ryby, ale i maso, i maso červené a také samozřejmě i ty vajíčka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vyvážená strava a všechno s mírou tedy.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Všechno s mírou a zdravým rozumem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Výše odškodnění pro pozůstalé po obětech tragédie letu Germanwings může být různé. Ono se to totiž odvíjí od pravidel zemí, odkud oběti pocházely. Vliv může být dokonce i nákup letenky u prodejce. Výše odškodného ale soudy nestanovují pouze pro pozůstalé. Nejčastěji naopak určují, kolik dostane člověk, který cizí vinou utrpěl vážnou újmu na zdraví. O tom se právě debatuje u nás v Česku. Jak vy to vidíte?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je dobré, že se tato debata, debata otevřela, protože, a hlavně, že už se začíná i určitým způsobem aplikovat. V minulosti platily tabulky, které byly, a teď nevím jestli ze 60., nebo 70. let, které myslím už neodpovídaly, neodpovídaly současné době i současném, bych řekl, nějakému standardu nebo úzu. Na druhé straně ono ta ztráta zdraví není jenom ztráta zdraví, nebo ztráta postižení orgánu, když uvedu nějaký extrémní příklad, třeba omylem odstraněná ledvina nebo nějaký výkon, který neměl být proveden a podobně, tak ono i jedna součást je vlastně to tělo, které je poškozeno, bych řekl, mechanicky, ale na druhé straně některé to postižení může vést jaksi k mnohem horšímu uplatnění toho, toho člověka na trhu práce, ve společnosti a podobně. Takže myslím si, že ta úprava, která se teďka zavádí a která se začíná aplikovat, která hodnotí jaksi tu, to společenské zhoršení stavu toho člověka, pak samozřejmě je to otázka i věku, protože jistě některé jaksi funkce a i samozřejmě to uplatnění bude jiné, když se stane člověku ve 30 letech a když se někomu stane v 75 letech. Takže myslím, že ten systém, který se teďka zavádí, může být jaksi potřebný a prospěšný a také je třeba určitým způsobem sjednocovat ten postup tak, aby nedocházelo k nějakým velkým extrémům v těch soudních rozhodnutích nebo tom posuzování, aby prostě to odškodnění, nebo ta výše odškodnění nebyla třeba jiná v u soudu v Plzni a jiná třeba u soudu, u soudu ve Zlíně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo to bude, pane profesore, posuzovat, protože podle návrhu příslušný lékař, znalec nemusí být odborník na konkrétní diagnózu. Právě lékaři chtějí, aby těm soudům posudky připravovali výhradně ti, kteří se specializují a konkrétní obor.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak pokud mám informace, tak probíhá vlastně vzdělávání těch soudních znalců, kteří posuzují, protože ta znalecká činnost je jedna entita, kde jste znalcem v daném oboru a umíte jaksi posoudit to zhoršení, nebo tu situaci, zda došlo nebo došlo k poškození zdraví. Tady samozřejmě k tomu přistupují, jak jsem zmínil, další faktory. To znamená určitý handicap může ten člověk mít, snížené uplatnění na trhu práce a podobně. Což je věc, se kterou se ty znalci by měli seznámit právě z hlediska určitého jednotného přístupu. Takže vím, že probíhají, probíhají školení, které organizuje Společnost medicínského práva ve spolupráci samozřejmě a diskuse o tom byli s představiteli soudů. Takže já si myslím, že ti soudní znalci, kteří budou proškoleni tímto způsobem, by měli postupovat relativně jednotně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A budou, myslíte, dostatečně proškoleni, aby mohli stanovovat tedy to...

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to víte, to je vždycky, vždycky otázka, ale tak ti soudní znalci většinou jsou zkušení, zkušení lidé a pak je to, je to jeden z toho, jeden z podkladů pro to řízení. Vždycky rozhoduje nezávislý soud a pokud je tam samozřejmě jedna z těch stran bude mít pochybnost, tak se může vyžádat revizní posudek a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, pane profesore, díváte na slovní přestřelku amerického diplomata a naší hlavy státu? Já možná jenom pro ty, kteří to ještě nezaregistrovali. Americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro se pozastavil nad plánovanou cestou pana Zemana do Moskvy na oslavy konce druhé světové války. Považuje to za prekérní symboliku. Pan Zeman na to v rozhovoru pro Parlamentní listy reagoval tím, že si nedovede představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat a řekl, že se obává po takovém prohlášení má americký velvyslanec dveře na Pražský hrad zavřené.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak víte, já bych oddělil dva, dva ty problémy. Jedno je, zase když dneska jsme začali některými příslovími na začátku, tak jedno z těch přísloví říká: Dvakrát měř, jednou řež. A myslím si, že někdy i v této situaci je třeba jednat, řekl bych, na obou stranách určitým způsobem bez emocí a zvážit to, než někdo něco, něco jaksi pustí do toho mediálního, mediálního světa. A to na obou stranách. Já osobně, co mě nejvíce, nejvíce mrzí je to, že v těch květnových dnech si připomínáme jednu z největších lidských tragédií nejen minulého století, ale z dějin, z dějin vůbec a hrají se vlastně kolem toho různé politické či mediální hrátky. Je si třeba uvědomit, že v druhé světové válce padaly miliony lidí různých národností nejen tedy vojáci, civilisté, byly zde vyhlazovací koncentrační tábory a v tuto chvíli se to bere jaksi, kdo je lepší, kdo je horší. Já pamatuju dobu, kdy o tom, že Plzeň byla osvobozená americkou armádou, se skoro nesmělo mluvit, protože nás osvobodila sovětská armáda. Teď mám zase někdy pocit, že je to trošku jaksi ty informace nevyvážené. Je třeba vzdát úctu těm padlým, raněným a lidem, kteří v té válce trpěli a prožili ji jaksi velmi intenzivně, což si řada z nás neumí ani v současné době představit a řada veteránů druhé světové války a jejich blízkých stále žije. Takže já bych právě v těch dnech, které se před námi blíží, kdy vzpomínáme kulaté výročí konce druhé světové války, ať to bylo osvobození Berlína, Reichstagu, ať to bylo osvobození Prahy, postřední, poslední výstřel v Evropě u Milína, myslím 11. května, tak byla to velká tragédie a všichni lidé, bez rozdílu jaksi to, na které straně teďka jsou, by toto měli mít primárně na paměti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stalo se z toho politikum, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Stalo se z toho politikum díky samozřejmě velmi vážné a kritické situaci, která panuje na Ukrajině, kde vlastně zuří, zuří válka. My jsme na univerzitu v loňském roce přijali 17 studentů z Ukrajiny, část z nich byla i zraněná, ať na Majdanu nebo, nebo někde jinde. Je to, je to velká, velká tragédie, že nedaleko vlastně našich hranic zuří válka, nebo občanská válka, nebo různě, jak se to nazývá a je to samozřejmě vel..., všichni by se měli snažit o to, aby tento konflikt byl co možná nejrychleji zažehnán, s co nejmenšími ztrátami. Zejména civilních obětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemělo by tedy podle vás, jestli vám správně rozumím, ta aktuální situace zastínit oslavy konce druhé světové války?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, tak samozřejmě vždycky na tu dobu, která je minulá, konec světové války byl před 70 lety a události na Ukrajině jsou živé, ty události na Majdanu byly před rokem a něco, tak samozřejmě mnohem více a intenzivněji prožíváme tu současnost, ale neměli bysme ztrácet tu historickou paměť.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Univerzita Karlova v Praze si připomíná 667 let od svého vzniku, výročí dne, kdy Karel IV. založil univerzitu listinou. Oslavuje nejenom ona sama, ale od roku 2005 je 7. duben také významným dnem, jak si můžeme přečíst v kalendáři, Den vzdělanosti. Rozkvétá, nebo kvete, jak by si tento osvícený vladař přál?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak snažíme se, aby Univerzita Karlova dělala čest svému zakladateli a samozřejmě stojí před námi, před námi výzvy, zejména v oblasti spolupráce se zahraničními univerzitami, s vyšším počtem zahraničních studentů, s vyšším počtem zahraničních profesorů. Což v minulosti, i třeba v té době Karla IV. bylo, bylo možná, možná běžné a nyní se k tomu, dá se říci, zpátky vracíme, protože pro posluchače v době, kdy vznikaly středověké univerzity, patřilo k tomu, že mistr, pokud byl mistrem na jakékoliv tehdejší univerzitě, mohl kamkoliv na jinou univerzitu přejít a byl tam také mistrem. Takže taková ta výměna učitelů a /nesrozumitelné/, která byla v minulos..., která byla v minulosti, tak se k ní vlastně stále více, více vracíme právě, aby ta komunita akademická byla co nejpestřejší, co nejrůznorodnější a také aby se vzájemně obohacovala impulsy ze, ze zahraničí. K tomu nám samozřejmě slouží různá setkání s významnými představiteli univerzit. Před 2 týdny jsme měli dvoudenní setkání s představiteli univerzity v Leidenu, což je jedna z nejprestižnějších evropských univerzit, když jsme zhodnotili vlastně to minulé období a po jednání vlastně dvoudenním vzniklo zde řada nových projektů, které, které teďka v těchto dnech začínáme, začínáme realizovat, takže ten, ty oslavy, které dneska máme, jsou samozřejmě pro nás závazkem tak, abysme tomu odkazu Karla IV. byli hrdi, byli na, a byli na univerzitu hrdí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste vlastně, pane profesore, pane rektore, rok v čele Univerzity Karlovy, naší nejstarší vzdělávací instituce. Jak možná bilancujete ten první rok vašeho působení v čele?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě, když, když na univerzitě působím mnoho, mnoho let, tak samozřejmě ty první měsíce bylo seznámení se s detailním chodem rektorátu i jednotlivých fakult. Některé věci jsem...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapilo vás něco?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Některé věci mě překvapily více mile, některé, bych řekl, neutrálně, ale nic není, bych řekl, ani bílé ani černé. Neodvažuji se skoro říci, že vždycky ten svět má nějaké odstíny než šedi a je jich jistě více než 50, takže jinak mě překvapila, bych řekl, velký entusiasmus lidí na univerzitě na její příslušnost, nebo hrdost na příslušnost k Univerzitě Karlově a také to, co mě mile překvapilo, veliké renomé Univerzity Karlovy ve světě. Řekl bych možná větší, než si řada lidí u nás uvědomuje a než i řada lidí to tak u nás vnímá, ale můžu říci, ať jsem se setkával s rektory, dá se říci, z celého světa nebo v zahraničí, tak prostě jméno Univerzity Karlovy je, bych řekl, jedna z takových zlatých značek Čes..., České republiky a my se musíme snažit, aby to bylo stále jaksi nejen udržováno, ale, ale rozvíjeno. Začali jsme samozřejmě některé projekty pro, více pro veřejnost a jeden z takových projektů, který je letos a na které bych chtěl vaše posluchače pozvat, je tuto sobotu Den celoživotního vzdělávání a den alumni, tedy den absolventů, který bude v Karolínu. Je tam celý den, jsou tam připraveny prezentace fakult, přednášky s významnými našimi absolventy a také budou mít posluchači si možnost, a návštěvníci, si možnost prohlédnout Muzeum Univerzity Karlovy, jehož obnovenou expozici dneska budeme otvírat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem plánujete něco, možná nějaký druh pomoci studentům, nebo univerzitě v Keni, která se stala minulý týden terčem krvavého útoku somálských radikálů?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je to samozřejmě veliká tragédie, je to jediná vzdělávací instituce tady toho třetího typu vzdělávání v severovýchodní části Keni, je to univerzita, univerzita mladá, která je zaměřená na pedagogiku, na informační technologie, na sociální práci, diskutujeme o tom a budeme se dnes, a v těchto dnech radit, jak pomoci této univerzitě, jestli nějakými stipendii, či pomocí z hlediska nějakejch publikací, stáží a podobně. Takže budeme v těchto dnech se o tom budeme radit. Jinak Evropská univerzitní asociace koncem minulého týdne samozřejmě vyjádřila nejen jaksi soustrast s tímto krvavým, krvavou událostí, ale také solidaritu s kolegy, s kolegy v Garisse.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme o tom, že dnešní 7 duben je Dnem vzdělanosti, jak hodnotíte, pane profesore, její úroveň v Česku?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je velmi zajímavá otázka, protože ta vzdělanost je hodnota, kterou jaksi člověk vnímá, kterou vám jaksi nikdo nemůže, nemůže zcizit. Tak je to otázka, jak vlastně připravujeme, připravujeme naše studenty. Ten vývoj toho vzdělávání od, bych řekl, takového toho mentorského, mentorského stylu memorování textů a podobně, vede v současné době samozřejmě k většímu dialogu, větší jaksi zapojení těch studentů i žáků do toho procesu toho vzdělávacího, aby nebyli jenom jaksi pasivními příjemci toho, kdo, co jim učitel či profesor dává a to je myslím velmi zajímavé a pokud se to dobře připraví, tak to studenty mnohem více, více zaujme. Otázka vzdělávání také souvisí s různými formami vzdělávání. Jsme, bych řekl, zaplaveni informačními technologiemi, které nám umožňují kdekoliv a kdykoliv se připojit, zjistit si údaje. Na druhou stranu by člověk měl být připraven na to, aby měl tu, tu znalost ve svém, ve své hlavě takovou, aby mohl ty informace, kterých kolem nás je záplava, vyhodnotit, jestli ta informace může být správná, správná, či, či nikoliv a pak také vždycky co, co často říkám, řada lidí říká: myslím si, a ono mysleti a věděti jsou někdy velmi jaksi odlišné, jsou to odlišná slova, která mají odlišný obsah a také to, co si někdy člověk myslí, může být ve velkém rozporu s tím, jaká ta reálná skutečnost, tedy toho, toho vědění je. Ty moderní formy výuky, samozřejmě tu výuku a vzdělávací proces, proces na jedné straně zjednodušují, na druhé straně zatraktivňují. To zjednodušení je v tom, že student má vlastně k tomu materiálu přístup 24 hodin denně, protože to je většinou samozřejmě v elektronickém prostředí. Na druhou stranu nesmíme zapomínat na ten důležitý faktor, a to je vztah toho učitele a žáka, který by měl být jaksi přátelský, kolegiální, nikoliv tedy nadřazený a podražený, ale, a právě ten učitel by měl být, a to si myslím na té škole a zejména na té univerzitě je to klíčové, by měl být určitým způsobem vzorem pro toho, pro toho studenta. A to nejen vzorem v té vědní oblasti, které je, ale především z hlediska určitých jaksi názorových postojů a podobně. Tak protože při tom setkávání se studenty to není jenom v mém případě o biochemii a medicíně, ale je to samozřejmě i diskutujete se studenty různé, různé situace, různé události a podobně, takže ten vztah učitel-žák je, myslím, nezastupitelný a dlouho věřím, že nezastupitelný bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten určitě prochází různými změnami, vztah učitele a žáka.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, tak samozřejmě, tak když se díváme na nějaké staré, staré filmy, tak tam byla taková, že jo, jedna z výchovným pomůcek, že jo, někde klečení na hrachu, nebo, nebo rákoska, tak samozřejmě, nebo nějaké opisování něčeho za trest, tak, jak jsem řekl, tak ten vztah se vyvíjí. Já říkám, měl by to být vztah přátelský, kolegiální, kde je prostor pro jaksi vzájemnou diskusi. Na druhé straně ten učitel by neměl slevovat z nároků, jak těch tedy dovednostních, tak i těch vědomostních, protože toho studenta vlastně připravujeme pro život. A to, co někdy jaksi, k čemu bysme se někdy měli vracet, jsou vlastně ty unive..., ty kořeny toho univerzitního vzdělání, berme, že my toho studenta jistě učíme znalosti, které máme odpovídající roku 2015, s nějakou predikcí do pár let, ale berme si, tomu člověku je 20, 25 let a jeho vrchol kariéry bude třeba za dalších 25 let. A co pak my víme, kde jednotlivé obory vědní disciplíny budou za 25 let? Jenom si řekněme počítač před 25 lety, Internet, mobilní telefony, takže my spíš musíme toho člověka, toho studenta připravit na to, aby se v tom světě uměl orientovat, aby se uměl vzdělávat, přijímat informace a vyhodnocovat, vyhodnocovat je. A ty znalosti umět aplikovat do budoucna. Samozřejmě se, se dále vyvíjet, protože ten, ten pokrok té společnosti je neustálý a řada těch věcí, někdy se může stát, že i to, co studenta učíme na začátku jeho studia, tak na konci už může být i překonáno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přispěje k vyšší kvalitě studia i nedávno schválená vládou novela vysokoškolského zákona?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě kvalita vzdělávání je dána tím, jak ty školy vzdělávají, žádný zákon, to je jako, kdybysme řekli, že trestní zákoník odstraní, odstraní zločinnost v České republice. Neodstraní. Ten zákon zejména přináší změna v oblasti akreditačního procesu, kde se kladou jednoznačně, jednoznačná pravidla i v podzákonných normách, které se připravují právě na ten akreditační proces, na působení zahraničních vysokých škol na území České republiky a samozřejmě i nástroje provádění kontroly toho, zda ty vysoké školy se chovají tak, jak tedy je dáno v této akreditaci. Takže je to samozřejmě nástroj pro sledování vyhodnocování kvality, ale také ten zákon v sobě obsahuje ta škola vypracovává takzvanou zprávu o vnitřním hodnocení kvality, kde uvádí své slabá, svá slabá místa, tam, kde se má lépe rozvíjet. Takže ten aspekt kvality a zvyšování kvality je v tom zákoně na několika místech, ale vždycky je to otázka jaksi toho vlastního procesu. A pak se dostáváme na ten vztah učitel-žák na té jednotlivé katedře, ústavu a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy více přispěje k té vyšší kvalitě studia?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že je to dobrá atmosféra na těch pracovištích, ale také i podpora státu vysokoškolskému vzdělávání, protože to financování českého vysokého školství není adekvátní ve srovnání s těmi státy, které jsou od nás, od nás na západ a jak říkám, nemáme zde žádná bohatství nerostná, která bysme mohli významně těžit, ale máme zde šikovné, šikovné lidi, které touží po vzdělání a těm bysme měli poskytovat to vzdělání na patřičné úrovni s patřičným ekonomickým zabezpečením a to je to bohatství naše do budoucna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já vám děkuji a přeji hezký den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Také hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit na názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Příjemný den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.