Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 30. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vítejte opět v Česku, pane Cílku, vy jste se totiž vrátil ze Spojených států, konkrétně od severoamerických indiánů a zejména o nich bude to dnešní povídání. Dobrý poslech. Jak už jsem nastínila, vrátil jste se od indiánského kmene Navaho, který jste navštívil, už pokolikáté vlastně?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já jsem sice byl asi šestkrát v této části USA, ale u těch Navahů, kam není jednoduché se dostat, teprve podruhé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste, nebo jste byl na jihozápadě Spojených států?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, v oblasti Four Corners, to znamená tam, kde se sbíhají státy Colorado, Utah, Arizona a Nové Mexiko a zejména Nové Mexiko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co vás, pane Cílku, tentokrát zavedlo k Navahům?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, opět pozvání, protože ono přeci jenom je to neběžná záležitost, když můžete žít s Indiány v indiánské vesnici s několika lidmi, šedesáti ovcemi a zhruba deseti psy a když tu Ameriku vnímáte z velmi odlišného úhlu než normálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to bylo vlastně dívat se na ten svět pohledem indiánů nebo od indiánů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já jsem si uvědomil, jak vždycky říkám, že to Rusko není možné pochopit vlastně rozumem, ale jenom srdcem, a že něco podobného se týká taky Ameriky, protože není jedna Amerika, je mnoho Amerik, které se skládají nějakým způsobem jako dohromady, a když se na věc díváte z toho indiánského úhlu, to znamená žijete mezi indiány, přejímáte od nich jejich emoce, že jo, tak najednou vidíte, že přijedete do města, je tam obchod sanderberd nebo sandans, jo, a teď vlastně těm indiánům byla ukradena v podstatě mytologie, skoro jako všecko, že jo, a je to celý zkomercionalizovaný. Vnímáte krutost té Ameriky, vnímáte to, že děti byly ve školách trestány někdo do poloviny 70. let, když mluvily indiánským jazykem. No, to není jako jednoduchá situace, a taky jak se ta Amerika z hlediska těch menšin, jak se doopravdy jako proměňuje, jak ještě okolo roku 1969, 1970 končí třeba pokusy na vězních s radioaktivitou, 16 tisíc vězňů tím vlastně prošlo, jo. Takže to je jako několik Amerik. A já jsem si to spletl z takových tří hlavních linií. Ta jedna ta linie, o které jsem se zmínil, je taková doopravdy jako krutost a ničení. On o tom píše David Herbert Lawrence ve studiích klasické americké literatury. Na povrchu je všechno jako takové přátelské otevřené, ale to podvědomí je prostě ničit, jo, dokonce jako zabíjet. To jsou ty války teda jako v poslední době. Tohle to je ta politická válka. Na druhou stranu máte tu sociální Ameriku, to znamená, to jsou ty menšiny nebo občanská společnost, to znamená potkáte tam jedny z nejlepších lidí vůbec, nejvzdělanějších. Univerzity jsou nejlepší na světě, knihovny jsou prostě jako naprosto úžasný, jo. Potkáte se s lidma, který maj pěkněj a vyrovnanej názor na svět, jsou velmi vám blízcí vlastně, také s tou politickou Amerikou si nevědí rady. Vnímáte, jak se Amerika dělí, jo, a jak, protože byly ty nepokoje v Baltimoru, až to není ani tak jako rasová záležitost, to je něco mnohem horšího, je to záležitost chudoby totiž. Tam se prostě, Amerika se dělí v tom supermarketu, jo. U těch indiánů je to konkrétně tak, že vidíte, jak vzrostly ceny zdravých potravin, úplně jako neúměrně teda, takže ti chudí lidé si prostě kupují nezdravé potraviny a tloustnu, jo, a ti indiány nejdřív decimoval alkohol, pak tabák, ale ta decimace těma potravinama je vlastně nejhorší. A ta třetí linie je ta linie toho, pro mě aspoň, toho amerického snu, toho jako úspěchu. Ale ten úspěch v té puritánské tradici znamená, že při vás stojí Bůh, a to znamená ten úspěch má i takovou složku, jakože se vám jedná nejenom o ten úspěch, ale o tu spásu, takže tímto, když jste úspěšná, tak to máte jako zaručený, že ten duch jako při vás stojí. Takže Amerika se pro mě stala zemí mnohem víc komplikovanější, než jsem si prostě kdy předtím myslel a zároveň je mnohem víc rozdělená než jsem ji zažil. Ono dokonce i Češi nebo další cizinci, kteří v Americe 5 nebo 6 let říkají: "My pozorujeme změnu za tuhle tu jako dobu," a víte, ono to není tak jako úplně legrace, protože potom američtí politologové se ptají, třeba směřujeme k občanské válce. Jo, to je jako příliš silně řečeno, ale říkají v podstatě jinými slovy během 10 nebo 20 let tady můžeme mít prostě obrovský násilný sociální problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A ještě poslední věc, jdete New Yorkem, a tam jsou takový ty plakáty, jo, kde vás zvou nevládní organizace a je tam napsáno, který jsou organizovaný ale vládou USA, je tam jako napsáno, že každá šestá domácnost v New Yorku nemá dost peněz na jídlo, každé čtvrté díte v New Yorku hladoví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je dnes americký sen, pane Cílku? Sen Američanů?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že je to furt totéž, jo, oni to i ti indiáni i do značné míry, jako naneštěstí, protože jak ztrácejí tu místní kulturu, přebírají, to je prostě doopravdy sen pěkný dům. My jsme byli v těch několika pěkných domech, je to hrozně prázdný. Je to pěkný dům prostě někde v okolí a nějaká vodní plocha, něco se tam dá koupat. V mnoha domácnostech vůbec nejsou knihy, prakticky všude jsou obrovské televize, a je to tak, nevím, jo, jako americký sen je mít nějaké věci, ale nebýt naplněn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme si jednou tady povídali o chudobě materiální a duchovní, tak tady to vypadá na tu druhou chudobu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ale oni to kompenzují tím obrovským množstvím církví, u nichž minimálně půlka z nich, já to budu říkat tak, jak to cejtím, jsou prostě hloupý většinou protestanský církve založený na nějakém kazateli. Mají velké množství kazatelských kanálů. Když jsme jezdili autem, tak jsme si pouštěli právě, ti kazatelé jsou velmi jako profesionální, zběhlí prostě v písmu, ale stejně máte pocit, že to není naplňující, že to je náhražka. Teda ono skorem všechno v našem životě je náhražka něčeho jiného, ale tam máte ten pocit takovýho toho víc toho syntetického duchovna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se děje podle vás, pane Cílku, vlastně ve Spojených státech, že dochází k tak obrovské rasové i sociální frustraci?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, kdyby to byla právě, kdyby to byla jenom rasová frustrace, tak to se dá překonat dobrou vůlí, jo, to se, pokud by byla, ale v tý Americe tý dobrý vůle je hodně, jo. Já jsem, ještě bych jako řekl, že to sociálno v tý Americe je hrozně inspirativní, protože ten stát vám nedá skoro nic, to znamená ty komunity některé jsou hrozně inovativní, jsou hrozně daleko v rozhovorech vůbec o uspořádání, já nevím obce, pravidla jsou jako jedno, například jako tam, kde se opravuje silnice, je napsáno, že v těch místech, když uděláte prostě přestupek, tak pokuta je dvojnásobná, žádní diskuse. Zaparkujete na špatném místě a tam je napsáno "Jsem Johny Braun. pokud nemáte povolení, odtáhnu váš prostě vůz, zavolejte tam a tam." Jo, to znamená všechno jako adresný, jako jasný tyhle ty věci. Ale ten problém tý Ameriky začíná být to sociální dělení, doopravdy to jenom zvýrazňuje ten propad komunity. My jsme se o tom už jako bavili, v Americe dochází k tomu v posledních, k tomu v podstatě novému jevu, že chudnou celé komunity, celá sídla, jo, celá města nebo skorem celá, jako ten Detroit, že jo, který, vlastně se tam neustále chystám, abych viděl zkrachovalé město. Víte, právě ti lidi dělaj všechno, co můžou, aby se jako zachránili, to město je pak rozděleno na bezpečné a nebezpečné zóny a prostě na těch bezpečných zónách doopravdy je bezpečí a skorem všude jinde je tam věc, zejména teda v noci jako nebezpečná, to se týká i toho amerického středo a jihozápadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké jsou podle vás příčiny toho sociálního napětí? Z čeho toto pramení? Možná, kdybyste se podíval, že vy jste navštívil Ameriku mnohokrát, tak i za ta léta jak se ta země mění, jak jste ji vy poznal?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, já jsem mluvil o tom jako ničení a o tý krutosti a o tý válce, jo, a když se na to já dívám z toho mého pohledu, tak ta ekonomika je pokračování války, vnitřní, jo, takovým tím jiným způsobem, to znamená snažíte se doopravdy často velmi jako drsně, jako ty osadníci, jako když doopravdy jdete dobývat tu indiánskou půdu, tak dobýváte ekonomicky ty domácnosti těch chudších lidí, kteří se neumí pořádně bránit a doopravdy dochází k tomu rozdělení. Možná to není 1:99, ale 5:95 teda v procentech, že jo, lidí a právě i část té americké občanské společnosti vzniká jako sebeobranný spolek, jako druh národní gardy, který se prostě musí bránit těm velkým korporacím nebo velkým bankám. To znamená chci tím říct to, o americké politice si můžeme myslet, co chceme, a pravděpodobně s ní dílem souhlasit budeme a dílem ne. Ale ty americké komunity jsou doopravdy na špici světového vývoje a stojí zato se dívat potom, co se právě děje v té sociální a komunitní sféře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec znamená být indián ve Spojených státech v současnosti, pane Cílku? Hovoříme o vaší návštěvě u kmene Navahů.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Být indiánem v podstatě, ono se to popisuje slovem trash, odpad, jho, takže v té Americe je tedy indian trash, indiánskej odpad je bílý, trash je černý odpad, jo, a to jsou ti lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo o nich takhle hovoří? Oni sami o sobě nebo Američané?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Oni sami o sobě. Jo, a nebo ti Američani, jenomže se to takhle nemluví většinou jako veřejně, protože to jsou lidi, kteří často žijí v násilném prostředí, ztratili motivaci cokoliv dělat, půlka indiánů je nezaměstnaných, dvě třetiny indiánů je obézních, trpí všema možnejma nemocema, tak je to takovej jak sami o sobě mluví, prostě je to takovej jako lidskej odpad, kterej prostě jako spíš překáží v tý Americe. To jsem řekl hodně ošklivě, co?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ale není nadsázka?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle není nadsázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je realita.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Jako doopravdy, jako, heleďte se, já jsem byl pak v tý bílý Americe, byl jsem na Columbia Univerzity a leckde jinde, ale taky jsem přednášel Navahům o českém národním obrození, protože to se jich jako aktivně dotýká, teda vlastně. A to doopravdy, když jste v Americe buďto té chudé nebo té barevné, tak máte ten pohled na svět jako řekl bych takovej přidrsnělej trošičku teda a dost jako opačnej. Být indiánem, být Navahem dneska, ale být také Apačem nebo Utem znamená bojovat o kulturní přežití. Já to pracovně nazývám poslední indiánská válka a tahle ta poslední indiánská válka se vede v pevnostech, v které jsou ty národní školy konečně vznikající včetně vysokých škol, která je to válka, která se vede o vodu a o krajinu vlastně. A většina těch indiánských komunit, že jo, v Americe se uvádí, že žije, dneska je uznáváno okolo 350 kmenů, to je obrovské množství lidí a obrovské množství vlastně kultur a většina těchto lidí směřuje třeba do měst, přestává znát jazyk. V reservaci navažské se neustále mluví asi 60 % lidí doma mluví navažsky, zbytek už mluví anglicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si představit vůbec, to by mě hodně zajímalo, pane Cílku, ten život v té takzvané reservaci, co to znamená v praxi?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Reservace navažská je velká jako Belgie zhruba teda, jo, to je jako velkej kus Český republiky. Navahů je dneska okolo 300 tisíc, ale myslím, že většina z nich žije ve městě. Ti, kteří jsou v reservaci, žijí buďto v těch městečkách a nebo v usedlostem, kterým se říká homestead. My žijeme v usedlosti, která nemá jméno, kde to je známo podle toho černého koně, jako black horse homestead. Je tam zhruba 8 idiánů, několik trailerů, několik baráčků, několik vraků automobilů, 60 ovcí a 10 psů. Okolí je vypasené, když se zvedne vítr, jsou tam písečné bouře, je to, žijete trošku jako dál od té civilizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je to vlastně polopoušť, ta oblast.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to polopoušť, ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty podmínky pro život, vy už jste tady nastínil tedy několikrát i obezitu, ale co zaměstnání, práce, pracovní podmínky, vůbec podmínky pro život?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Zhruba jak jsem říkal půlka, ale někdy je to víc těch indiánů je nezaměstnaných. Ono je to docela jako hrozný, protože jste, třeba jedete k Gzuniům a oni mají velmi složité obřady a tam se rozdělujeme podle zemědělského roku, ale ty obřady souvisí s tím, jestli pěstují kukuřici, protože ony ty obřady potřebují vůbec jako se pak začnete jinak dívat na český zemědělský rok, protože doopravdy vnímáte to, co my vnímáme jako kulturu nebo starý zvyk, v podstatě jako nutnost teda. No, a oni, když už nepěstují tu kukuřici, tak nemají důvod moc jako tančit, jo. Takže je to, takže Navahové nemají teďka už příliš mnoho důvodů jako pěstovat ty ovce, kterých měli vlastně mnoho, jo, všude pozorujete úpadek řemesel celkový včetně těch indiánských řemesel. Indiáni byli hrozně jako šikovní. Vnímáte pokusy zase té federální vlády zamezit, nebo indiáni to aspoň tak vnímají, aby byl přesný, zamezit kulturní rozvoj a jazyk a říct ji ano, vy jste šikovní ve tkaní koberců, tak prostě budete tkát koberce a my je budeme prodávat, jo, to znamená jako indiáni mají pocit, ale asi oprávněný, že doopravdy prostě ta vláda na ně do dneška vykonává prostě tlak, aby neměli vlastní kulturu, aby se rozplynuli, jo, a ta vlastní kultura je povolená něco jako na Moravským Slovácku. Já jsem se tam furt cejtil jako na Moravským Slovácku, folklorním, takovým přidrsnělým teda, jo. Takže ta lidová kultura, jak by si představovali běloši, aby prostě ti indiáni tkali ty krásný koberce a vyráběli krásný šperky, a oni je pak prodávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím se tedy živí Navahové, z čeho žijí?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, víte, věc je to tak, že když patříte do kmene, tak máte podíl na poplatcích, které dostáváte od státu a konkrétně u Navahů to vzniklo tak, že jsme někdy v roce 1860, 1870 vedou se velké indiánské války a americká vláda se domnívá, že na území Navahů, které je doopravdy obrovské, se nacházejí velká ložiska drahých kovů. A Američani jsou pověřeni tím, armáda, aby s tím něco udělali. Takže je napadne, že je přemístí na jiné místo, jako mimochodem prakticky všechny indiánské reservace jsou na jiných místech, než ti Indiáni žili teda, a v případě těch Navahů vytáhnou proti nim, vytvoří taktiku spálené země, to znamená zničí jim pole, stromy, tohle to a donutí je k takzvanému dlouhému pochodu na místo koncentračního tábora tedy. A přitom zahyne třetina kmene, jo, to je ten americkou holocaust, o kterým se tedy míň jako mluví. No, a teďka oni jsou na jiném místě, ukáže se, že těch Navahů není 3 tisíce, ale mnohem víc, že nejsou najednou schopni v těch nových podmínkách, i když pracují poměrně tvrdě, se uživit a vláda je musí živit. A po nějaké době se to té vládě tak prodraží, že se rozhodne, že prostě na těch územích stejně, že už nic není, takže ty Navahy tam pošle nazpátek, ale oni už mají zničené zavlažovací systémy, už mají zničené skorem všecko, jako půda se dá do vlastnictví kmene a už je nutné ty indiány podporovat, jo. A takto ti si pak postaví ta kasina, byli jsme ve dvou kasinech, to mi indiáni, oni totiž hrozně rádi hrají, jo jako vášnivě, vždycky hráli, ještě než přišli vlastně běloši, takže to dopadlo tak, že ta kasina, která měla být původně postavena pro návštěvníky zdaleka, že jo, tak dneska fungují k tomu, že odírají ty indiány o ty malé peníze ještě, co mají, no, jako je tam mnoho jako řekl bych situací do sebe takhle podivně zapletených.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vypořádali Američané vlastně s vyhlazováním těch původních obyvatel Severní Ameriky, je to téma, mám pocit, že příliš ne.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Není, jo. Takto, ještě musím rozbít to původní klišé, jako špatný běloch, hodný indián. Ti indiáni mezi sebou vedli velmi ošklivé až vyhlazovací války, jo. To znamená, když přišli běloši, tak vedli prostě proti nim válku, jenomže byli úspěšnější a silnější vlastně, jo, kdyby ty indiánské kmeny měly stejnou moc jako běloši, tak se chovají vůči sobě navzájem a taky vztahy do dneška mezi třeba Apači a Navahy a Pueblany, jsou napjatý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je příčinou toho napětí?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
O, no, je to prostě jednoduchý, třeba v tom 19. století Navahové udělají prostě válku proti Zuniům a když uvidí malý dítě, tak ho vezmou za nohu a roztříštěj mu hlavu o kámen prostě, jo, a jako ve velkém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřátelství mezi těmi kmeny je dodnes nebo jak tomu rozumět?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je do dneška. Oni hledají cestu k sobě, ale zase upřímně řečeno ty vzdálenosti jsou tak jako velké, že jako ani nemají peníze ani čas se pořádně vlastně scházet. Jsou rádi, že jsou rádi a pokud něco vlastně dokáží, tak oni se jednak hádají v rámci vlastních rodin, pochopitelně v rámci klanového uspořádání mezi Navahama je asi 70 klanů. Hádají se o svoji vlastní vládu. Teďka probíhají v reservaci velký diskuse na téma, jestli člen navažské vlády, jo, protože mají zvláštní smlouvu s USA, mimochodem indiáni se staly občany USA až v roce 1924, takže byli do tý doby vnímaný jako téměř někdo jinej. Do dneška takto jsou. Takže tam se teďka vedou spory o jazyk, jestli musí umět ti lidi číst prostě a psát navažsky. Je to doopravdy tam probíhají diskuse zhruba na úrovni toho českého národního obrození roku 1840.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už tady zaznělo, tak jste se účastnil opět vlastně s vašim kamarádem Sašou tam, celá, celý ten příběh vlastně přátelství s tímto kmenem začal, také obřadů, rituálů, které vlastně jeden z posledních šamanů Černý kůň.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, tím jak ten Saša byl vlastně adoptován před 16 lety do kmene Navahů, tak je branej a přijímanej naprosto samozřejmě a naopak, co se týče obřadů, když je tam cizinec a ten cizinec tomu obřadu přeje, tak mu dodává ještě další zvláštní cíl. Jeden teďka z těch nejpoutavějších obřadů pro mě zase odhaloval tu Ameriku, se odehrál na městě Albercercee u městských Indiánů teda., a tam se zhruba jednalo o to, že paní mladá dvacetiletá, že vlávala se mladá, maminka nezaměstnaná, nenaučila se pořádně jazyk, nenaučila se kulturu, nenaučila se pracovat, nenaučila se hospodařit s penězma, si prostě vzala rovněž navažskýho kluka, jo, doopravdy mentálně je ten člověk jako hodně z těch indiánů, že třeba ve 23 nebo 24 letech napůl dítě. Nicméně prošel Irákem a Afghánistánem, kde byl nucenej jako zabíjet, máte pak zvláštní pohled na to, jak doopravdy mentální děti zabíjej prostě v jinejch státech jiný, musej se očišťovat vlastně, to je jako jiná záležitost, a teďka ona začíná trpět všema druhama psychosomatických nemocí. Takže jsme s pomocí druhého šamana jménem Daniana jsme odjeli do Albercercee a místo toho, abychom byli v hoganu v indiánské chýši, tak jsme normálně seděli před velkou televizí a rozprostřeli jsme na koberci normálně, je to takové trošku surreální, že jo, jo, takový jako plátno, tam se nasypal ten písek a ten Damian pomalu začal trpělivě vysypávat pískovou kresbu velmi složitou, asi jako, když se sype vlastně mandala. My jsme při tom všelijak jako pomáhali, držíte tam, muži drží v levé ruce kamenné nástroje špičaté, jo, ten obraz se pomalu dokončuje, dochází k sérii zaříkávání, potom jako vykuřování, i my než jsme odjeli, tak jsme museli i vykouřit, chtěli vykouřit dýmku míru, což je dýmka úmluvy mezi člověkem a Bohy, jo, a taková ta harmonizace s tím světem kolem. A pak přes tuhle tu kresbu se položí další bílé plátno, ta paní si na něj vlastně sedne, že jo, ten Damian ji přeříkává modlitby, teda a zpěvy, celý to trvá několik hodin, to není jako jednoduchá záležitost, že jo. Pak ona drží v ruce soubor dřevěných hadů malovaných, dvojčata, jo, takovej celej prostě celej svět, tam se doopravdy jedná o to, aby to její, navahové tomu říkají něco jako spirituální tělo, se dostalo do kontaktu s tělem spirituálního světa, jo, aby se srovnala vlastně vnitřně, ty její vztahy k tomu svému okolí, ale k tomu vyššímu okolí, takto bych to nazval. Nemáme čas vůbec se tím tady zabývat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Popsat rituál by bylo na samostatný pořad.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, a navíc se to nesmí, že jo, teda všecko jako prozrazovat, no. Takže to tam tak jako probíhá a tady mně právě došlo k tomu zvláštnímu průniku toho amerického snu, městského indiánství a velmi tradičního obřadu dělanýho na koberci před televizí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mají, pane Cílku, Navahové šanci udržet si, uchovat si svoji identitu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, víte, já si myslím, že to dopadne, u většiny indiánských kmenů to dopadne tak, že většina kmene se smísí normálně v těch městech. Navíc jsou klimatické změny, oni často musí odcházet do těch měst a v podstatě zaniknou v takovým násilným obézním a nemocným prostředí. Ale část kmene to vypadá naopak, jakože dochází doopravdy k tomu obrozování, k tý prostě renesanci jak jazyka, tak zvyků. Takže si myslím, že zejména u těch větších kmenů, který držej ještě furt při sobě a mají poměrně jako silné jádro, dojde k tomu, že tyhle ty lokální kultury vzrostou, ale že obohatí náš svět, protože podle jedné z těch hypotéz ten příští svět, ten pátý svět bude opět světem domorodých lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Václav Cílek, geolog. Já vám děkuji za vaše postřehy. Hezký den. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prvomájové Jak to vidí zítra bude patřit názorům profesora Jiřího Hlaváče. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.