Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 12. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ukázaly výsledky britských parlamentních voleb. Jaký dopad bude mít na Evropu vítězství konzervativců? Pohled dnešního hosta nejen na tyto události přinesou následující minuty. Jako své nejsladší vítězství označil staronový britský premiér David Cameron výsledky britských voleb. S tím asi průzkumy nepočítaly a vy, paní docentko?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak průzkumy vůbec. Já musím říct, že jsem měla takové malé tušení, ale bohužel jsem si na to nevsadila, takže z toho nic nebylo. Ale je pravda, že se pravděpodobně ukázala volba voličů na poslední chvíli. To znamená, to se potom těžko zachycuje v průzkumech. Opravdu nečekali, že konzervativcí zvítězí a už vůbec ne, že by mohli třeba vládnout sami. Naopak se spíše potvrdil velký úspěch Skotské národní strany, která naprosto opanovala pole a je to trošku netradiční situace v rámci Velké Británie, že tedy dvě strany, které jsou velmi výrazné. Skotská samozřejmě tedy orientovaná na ten region. Labouristé utržili další z porážek a liberálové nám de facto zmizeli z mapy, takže bude teď velmi důležité pozorovat, co se bude dít. David Cameron slíbil referendum o tom, zda by Británie měla zůstat nebo odejít z Evropské unie. To byl jen ze dvou klíčových slibů. On ho bezesporu naplní, ale ne teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má ještě čas také.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Má čas samozřejmě, on ho ohlásil už tak nějak, že by v roce 2017 ke konci, protože doufá, že si vymůže nějaké ústupky. Já si myslím, že v jeho zájmu, jeho osobním není odejít z Evropské unie. Nicméně i v jeho straně ty hlasy jsou, takže on jim tímhle tím způsobem dá prostor k vyjádření, ale spíše bude chtít nějaké další ústupky v rámci EU a nějaká řekněme specifická pravidla pouze pro Británie, ono totiž kdyby to referendum dopadlo celkově s Velkou Británií negativně, to znamená, ve smyslu odejdeme z Evropské unie, tak bude mít velký problém tu Velkou Británii vůbec udržet, protože Skotové budou bezesporu chtít zůstat v rámci EU a potom by ten rozpad hrozilo. Ono to vlastně hrozí teď, protože Skotové ukázali, že mají naprosto odlišnou představu o tom, jak by měl fungovat stát, tam vlastně ty preference jsou úplně jiné a teď bude potřeba nějakým způsobem ještě prohloubit tu skotskou decentralizaci a to je otázka, jestli se do toho konzervativcům bude chtít, anebo jestli se opětovně objeví volání po dalším referendu, o případném odchodu Skotska a s jeho založením samostatného státu. Takže je tam mnoho takových docela vážných věcí, které bude muset Cameron vyřešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je jeho, řekněme, největším úkolem staronového premiéra?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Bezesporu udržet tu jednotu té strany, protože tam je spousta poslanců, kteří budou mít blízko k UKIP, to znamená, k té řekněme, větvi, která je poměrně velmi pravicová a velmi nepřátelská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která chce také nebo jde jí o vystoupení Spojeného království.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, přesně tak, to znamená, on tam tyhle poslance samozřejmě má. Má většinu ale není ta většina zase tak velká, je to nějakých sedm poslanců, to znamená, že zase to není tak úplně obrovský manévrovací prostor, a musí samozřejmě vyřešit to Skotsko. To jako ta volba, kdy ta Skotská národní strana získala 56 hlasů z 59, tak to už jako snad drtivější ani být nemohlo. To je velká síla a s tím bezesporu bude muset počítat, protože ta jednota Velké Británie v tomto ohledu je doslova ohrožená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili co se týče Skotska, myslíte, paní docentko, že ten výsledek posílí jaksi pocit odcizení Skotů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
On ho spíš vyjádřil, já si myslím, že do dnešní doby Angličané dost dobře nechápou, že zkrátka Skotové mají jiné preference, to jak se říká zdravotnictví, školství, a samozřejmě bezpečnosti, ve vztahu k Evropské unii nebo k Integraci evropské obecně, a tohle prostě není reflektováno. Ono to musí být pro ty Skoty strašně frustrující, když prostě máte nějaký názor a ten jako permanentně je potlačen, protože oni jsou malý národ, takže jsou přehlasováni v rámci té Velké Británie a nedostává se jim sluchu, přestože mají určitou míru decentralizace, to zase ne, že ne, ale pokud je bude chtít převálcovat Cameron, tak si skutečně koleduje o nějaké další referendum a o případné odtržení Skotska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste se vy nového zajímavého dozvěděli možná i o britské politické kultuře, možná trošku i narážím na odstoupení tří, v tuto chvíli vlastně už jen dvou lídrů těch konkurenčních stran.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
U liberálů to nebylo překvapivé, protože ti skutečně téměř zmizeli, tak pokud se někdo zkrátka diskredituje v koalici a nerealizuje svoji politiku, ale tu druhou, tak s tím musí počítat. U labouristů tam to je velký problém, protože oni tak nějak se snažili provádět politiku ano ne, ano ne, tak pro všechny a nic. A to prostě neoslovilo. Ta jejich politika samozřejmě je dlouhodobě zdiskreditovaná působením Tonyho Blaira. Ale oni zároveň nechtěli nebo respektive se vyjadřovali spíše negativně ke spojenectví se Skotskou národní stranou, čehož samozřejmě tlačil Cameron, když nezvolíte mě, tak vám tady budou vládnout nacionalističtí Skotové a rozbijí nám velkou Británii, což teď hrozí o to víc. Ale u té Labour je to skutečně dlouhodobý pokles, který je tak nějak v souladu s těmi evropskými trendy. Když se podíváme celkově na kontinent, tak prostě zjistíme, že většině socdem stran se nalézá ve velkých problémech, buď úplně mizí jako třeba Pasov v Řecku nebo je nesmírně oslabená, na jejich místo prostě přicházejí nové strany. Ono samozřejmě jako ty strany mají jeden základní problém a oni chtějí dělat nějaký ten neoliberalismus s lidskou tváří, ono to dost dobře jako nejde za prvé a za druhé to moc nikoho neoslovuje, což také něco vypovídá. A bude to zajímavé sledovat, protože to není důležité jen pro Velkou Británii, ale je to právě důležité pro celou Evropskou unii a vlastně i přibyl takový další problém, to znamená, asi jí čekají vyjednávání, Cameron si je rozložil do toho roku 2017, zřejmě dvouletá vyjednávání o dalších ústupcích Velké Británii, asi to nebude úplně snadné, ale myslím si, že spíš bude přes některá ostrá prohlášení snaha najít kompromis minimálně ze strany Camerona samozřejmě, ale on bude zase tlačen do kouta některými těmi poslanci, kteří mají spíše blížeji k tomu UKIP.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude chtít Evropská unie udržet Británii za každou cenu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak tam ty názory asi na to budou různé, ale já si spíš myslím, že vzhledem k tomu, že je to poměrně velká ekonomika, že spíše ano, i když je tam spousta bodů, kdy ta Velká Británie jaksi, abych tak řekla, ruší hru, ať je to třeba v oblasti regulace hedgeových fondů, nebo obecně přístupu k finanční regulace, proto se samozřejmě Velká Británie, respektive London City, tak tam právě těchhle těch spekulativních aktérů najdeme velké množství. Oni říkají, nechtějí si kazit svůj finanční průmysl, přestože má destabilizující světový efekt. Těch sporných bodů je tam hodně, ale asi to přebije to, že Velká Británie je velká ekonomika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vystoupení případné Británie z Evropské unie už je název Brexit, známe Grexit, známé vystoupení Řecka, to jsou takové ty mediální zkratky, nicméně, co by znamenal pro Británii možná právě i ekonomicky, může si vůbec Británie dovolit ztratit ten přístup na vnitřní trh Evropské unie?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já myslím, že by jí to moc neprospělo. Nicméně Britové vždycky to brali trošku s odstupem a pro ně byly velmi důležité ty vazby hlavně na Spojené státy, což neustále platí. Tam to investiční propojení mezi Spojenými státy a Velkou Británií je jedno z nejsilnějších na světě vedle třeba Číny a Hongkongu. Takže bezesporu jsou tam i jiné vazby, ale nemyslím si, že by to pro ně mělo nějaký zásadnější přínos. Je to spíše otázka obav toho, že prostě nesouhlasí s některými těmi politikami. Vidí ty věci prostě odlišně, to je sice svým způsobem pochopitelné, prostě je opravdu velmi těžké sladit priority pro 28 zemí a Velká Británie byla v tomhle ohledu trošku svá, ale tady právě je ten postoj Skotska, který je skutečně naprosto opačný od těch konzervativců. A pokud by to referendum, znovu říkám, nedopadlo dobře, tak to,že bude Velká Británie zachována v té podobě, jak ji známe dnes, by bylo už velmi málo pravděpodobné a pak si k tomu přidáme ještě otázku Severního Skotska, která by se mohla znovu rozhořet, takže je to trošku bruslení na tenkém ledě, co teď čeká Davida Camerona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem také jeden komentář ve Finacial Times, že Řecko zůstane v eurozóně minimálně do referenda Británie o existenci v Evropské unii, respektive o setrvání v Evropské unii. Jak vy to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to je přeci jen trošku delší časový horizont. Ten případ Řecka je podstatně komplikovanější. Myslím, že Řekové, co by za to dali, kdyby měli svoji vlastní měnu, jako mají Britové, to také by řešili problémy, ale v úplně jiných řádech. Ten odchod Řecka asi by ekonomicky ho Evropská unie tak nepociťovala. Já mám pocit, že hlavně z vyjádření některých německých představitelů, že mají pocit, že kdyby vykopli Řecko, že se jim jakoby uleví. Ale oni nejde jen o tu ekonomickou stránku, ale i o ní jde, protože samozřejmě tam jsou nějaké interbankovní vztahy, ale myslím, že by se měli více dívat na mapu. To znamená, podívat se, kde Řecko leží, ta jeho poloha začíná být nesmírně důležitá z ekonomické stránky je to sice periferie, to není úplně ideální, ale z toho hlediska, řekneme, geopolitického, tak vidíme, že Řecko je nesmírně důležité, pokud se týká oblasti Středního a Blízkého východu a tam se tedy dějí věci, to znamená, tady je Řecko jakoby taková bašta té Evropy, kterou by bylo asi potřeba držet a podporovat a samozřejmě znovu se obnovila jednání o nových energetických trasách. Ty jsou nesmírně důležité, protože to ovlivňuje toky na desetiletí. Zkrátka, jakmile jednou postaví třeba Turecký potok, Türke Stream, tak to už má nějakou váhu a je potřeba s tím počítat. A tady Turecko hraje důležitou roli, Řecko se na ten plynovod může napojit a tím by jeho význam neuvěřitelným způsobem vzrostl. Takže nejde jen o to, že je to třeba ekonomicky slabší člen, to byl od počátku, vždycky když bylo přijímáno,tak jako moc nesplňovalo ty podmínky pro přijetí a bylo to takové politické gesto: Prostě přijmeme do Evropské rodiny zemi, která si prošla hroznými věcmi, což se příliš nemluví, ale ta ekonomická stránka byla už tehdy v těch 80. letech poměrně slaboučká, ale jak říkám, ono v současné situaci, kdy skutečně Evropská unie je obklopena nestabilním územím, řečeno ještě velmi diplomaticky, jaksi to Řecko uvolnit, to by mi nepřišlo jako dobrý nápad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem se mimochodem nemluví, že vám do toho jenom vstoupím. Co jste měla na mysli v souvislosti s Řeckem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já jsem myslela ten dlouhodobý boj proti té vojenské diktatuře v Řecku a samozřejmě ten vliv nacistů, který tam byl velmi silný, koneckonců my víme, kolik Řeků utíkalo ze země a našli svůj domov právě třeba u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K této zemi se váže i, paní docentko, dotaz pro vás. "Jak hodnotíte další tah silnou figurkou na šachovnici a tou je nabídka vstupu Řecka do společenství BRICS? Tímto krokem je v sázce ruský plynovod nebo plynovod z Ázerbájdžánu. Jak se rozhodne premiér Tsipras, já si myslím, že vstoupí do BRICS." To jsem citovala z mailu pana Kamila Juříka.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já myslím, že Řecko asi nebude vstupovat do BRICS, protože tam jsou velké země, Řecko je malinká ekonomika, jak počtem lidí tak celkově. Ale řekněme, že samozřejmě i vzhledem k té své pozici a kultuře, je to pravoslavná země, samozřejmě bude mít tyhle inklinace, to je naprosto logické. A jako ten tlak teď na Řecko je vyvíjen z jiných stran, aby jaksi se nezapojovalo do toho rusko-tureckého plynovodu. Tak Řecko se asi rozhodne pragmaticky podle toho, kdo nabídne víc. Ale já si myslím, že ten rusko-turecký plynovod už má poměrně jasné obrysy a je to projekt, který se s největší pravděpodobností bude realizovat, kdežto ty ostatní, třeba Nabucco, o tom se mluvilo spoustu let, potom přišli s tím, že na to nemají peníze a vrcholem bylo, že nemají zdrojovou zemi. To jako je docela problém, protože nahradit výpadky ruského plynu je obtížné. Rusko má obrovské zásoby, tam by mohl zaskočit Írán, ale to potom na něj nesmíte mít sankce, takže je to komplikovanější situace, ale já si myslím, že v současné podobě těch vztahů, poměrně vyhrocených v rámci EU by Řecko mělo zvýšit jaksi svoji pozici právě tím, že bude vyjednávat o tom rusko-tureckém plynovodu. I pro tu řeckou ekonomiku by to bylo velice důležité, protože ta řecká ekonomika nutně prostě potřebuje projekty tohoto typu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo se ještě vzdaluje Evropské unii, když hovoříme o Řecku, Británii?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já bych neřekla nutně vzdaluje, ale spíš řekněme, si uvědomují některé země a teď z velmi různých pozic, že Evropská unie nejenže nedokáže řešit jejich problémy, ale že je ještě často sama vytváří, takže tam samozřejmě ta pozice Řecka je nyní naprosto jasná. Ta se snaží manévrovat tak, aby jim to přineslo co nejvíc v obtížné situaci, ale najdeme třeba i postoj Maďarsko, to je zase na opačné straně toho politického spektra, tam také, řekněme, probíhají jiná jednání, řekněme, trošku jiná orientace, než výhradně na EU, to, že to tam samozřejmě najdeme, ale to je poměrně v normální situaci, kdy jste zapojeni v nějakém integračním projektu, on prostě nesplňuje úplně vaše očekávání, nebo dokonce máte pocit, že vás ohrožuje ekonomicky nebo z hlediska mezinárodních vztahů, tak hledáte něco jiného, to jako bych vám jako zemi nevyčítala, to je poměrně racionální hledání uplatnění vlastního národního zájmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marien Le Penová, ta se před pár dny velice tvrdě opřela o Evropskou unii. Označila ji za nebezpečný a utopistický projekt, který, cituji dál: "byl vnucen a to bez našeho souhlasu proti naší vůli a změnil myšlenku evropské spolupráce v byrokraticky zlý sen federalistického charakteru uprostřed globalizace, který je naprostým oponentem liberalizmu," tolik slova francouzské političky. Jak vy to vidíte? Není to příliš tvrdé hodnocení?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak z její strany je to konsistentní postoj. Já si myslím, že Marien Le Penová má schopnost určité věci analyzovat velmi tvrdě a na rozdíl od jiných politických stran reflektovat tu realitu, o které se nikdy nemluví. Potom je problém s tím řešením, jaké ona navrhuje, ale já myslím, že je potřeba hrozně vážně brát to, že jak ona, jako osoba ale tak řekněme podobná uskupení v Evropě a samozřejmě jich je čím dál víc, tak prostě i něco vyjadřují. Já mám někdy pocit, že v rámci Evropské unie, Evropského parlamentu je to takové, tak zase bude koalice lidovců a sociálních demokratů, oni mají pořád ještě tu většinu. Pořád jakoby jedeme dál a teď se tváříme, že se jako nic neděje, že naroste nespokojenost, obavy, že tady je obrovské množství problémů, počínající tím, že eurozóna prostě nefunguje dobře, konče prostě tím, že je to geopolitický prostředí, to okolí, bezprostřední okolí Evropské unie, je nesmírně rozhašený a to často vinou samotné Evropské unie, počínajíc Ukrajinou, konče Balkánem, teď vidíme prostě Makedonii problémy, samostatná otázka je Libye, příliv migrantů a že prostě se pořád jako tváří, že se jako nic neděje a prostě pořád budeme pracovat na dalších směrnicích a nařízeních a směrnicích, a pak samozřejmě přijde někdo, kdo hovoří tedy velmi razantně a říká: Ne, to není pravda, tady tahle ohrožení jsou. Já bych neřekla, že tyhle ty strany, jak se říká extremistické, dobře, že by byly jako tou příčinou, to je spíš symptom toho, ony prostě reagují na určité obavy lidí na jejich strany a to je prostě potřeba brát vážně a ne se tvářit, že to vyřešíme tím, že přijmeme další směrnici, to skutečně ty problémy jsou příliš veliké už z mnoha stran. Ta Evropská unie je teďkom, ale říkám, z velký části si za to může sama. Ocitla se prostě v několikanásobných kleštích a teď si s tím jakoby zoufale neví rady, takže ta politika má takovou podobu, že krok zpátky, krok, krok zpátky a teď je taková jakoby velmi pomalé a většina těch problémů je si buď vysedět anebo ignorovat, ale takhle to nemůže fungovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké řešení ale mají třeba strany, jako je francouzská Národní fronta?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak ty mají samozřejmě pravicové nebo velmi pravicové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, jestli mají efektivní řešení, skutečné řešení.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Z jejich pohledu asi ano, já bych ho tedy nepreferovala tohle řešení, ale je pravda, že na to nejen Francouzi prostě slyší. Prostě oni mají strach, strach je vždycky motiv pro tyhle ty strany. Koneckonců Cameron také vyhrál na základě strachu. Pokud mě nezvolíte, tak prostě vyhrajou nebo tak tady budou vládnout labouristé a ti Skotové a to bude strašný. Ten strach je bohužel velmi mocný faktor. Právě proto říkám, je potřeba brát ty strachy těch lidí velmi vážně, protože, pokud to neuděláme, tak je nějaká LePenová nebo někdo další vážně vezme. Ta jejich politika nebo ty jejich názory jsou hodně orientovány na konec Evropské unie, řekněme, větší samostatnost v hospodářské politice, je tam samozřejmě řada těch témat namířených proti migrantsky, to je velmi citlivé téma. Takže takový ten klasický soubor receptů těchto stran. Teď zkrátka těží, zkrátka a dobře z toho, že řada problémů se neřeší a že se prostě přehlíží a pak se divíme, že tohle strany posilují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nahlédněme ještě do aktuální statistiky, která mimo jiné, co se týče Česka, přišla s údaji ke mzdové nerovnosti, která narůstá. Jaké jsou ty důvody, příčiny, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak především musím říct, že Český statistický úřad vydává opravdu úžasné věci a nejen k nerovnosti, ale třeba i k otázce kvalifikace a toho, jak jsou lidé spokojení s tím, jak mohou uplatnit ve své práci svoji kvalifikaci. Ta mzdová nerovnost roste, ale je to dáno jednak z hlediska vzdělání kde to je patrné, ale také z hlediska oborů. To znamená, dlouhodobě se na tom prvním místě a to už bylo od počátku 90. let a nebylo to moc časté,

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nepřekvapí to teď.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nepřekvapuje mě to, je tam to finančnictví, celkově ten sektor. Je pravda, že tím se příliš nevymykáme z těch ostatních vyspělých zemí, ale těžko říci, jestli je tedy zrovna tohle ideální trend. Ale velmi rychle tenhle sektor dohání informační a komunikační technologie. Budou spadat třeba programátoři, tam také ta mzda relativně rychle roste. A na tom opačném pólu máme samozřejmě různé pomocné a podpůrné činnosti, ale najdeme také také ubytovací služby, pohostinství a podobně. Tam to ovšem velmi často probíhá tím, že je nějaký třeba i minimální mzda a ten zbytek jde jaksi bokem. To znamená, jaksi nepodléhá ani zdanění ani se nepočítá do důchodu a tak dále, což pro ty, kteří jsou zaměstnání v tomto odvětví, může mít do budoucna určité problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak využíváme respektive nevyužíváme tu kvalifikaci?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To musím říct, že byl výzkum, který mi udělal velkou radost, protože mám pocit, že to snad bylo poprvé, co tohle téma vůbec bylo načato a ty výsledky nejsou úplně optimistické. Já myslím, že to bude chtít nějakou další analýzu, protože ta největší nespokojenost je v rámci středního vzdělávání, které je nejvíce zastoupeno v rámci celkové populace České republiky a z téhle té velké kategorie, která tvoří asi přes 70 %, jsou to tři čtvrtiny těch, kteří jsou nespokojeni a vlastně mají pocit, že to co umí, nedokážou uplatnit ve své práci, to je hodně. To může naznačovat buď nějaký základní strukturální defekt české ekonomiky anebo spíš to, že zkrátka a dobře, ta pracovní míst a nejsou dostatečně hodnocena a nepotřebují tu kvalifikaci, kterou mají, což ale znamená, že vlastně nevyužívají svůj potenciál. Při takhle velkých číslech se nevyužívá potenciál celé ekonomiky, to je velikánské téma, proto mě ten výzkum ČSÚ udělal takovou radost. Většinou jsou to ženy, které nevyužívají u mužů, kde jsou ta čísla trošku lepší. A co je zajímavé, že ty náznaky nespokojenost nebo neuplatnění kvalifikace se objevili i v Praze, kde je nadprůměrně velký počet lidí s terciálním tedy vysokoškolským vzděláním a i tam nebo i tady v Praze začíná být velmi silně pociťováno, to znamená, my se asi musíme ptát, jaká pracovní místa v té ekonomice jsou, s jakou kvalifikací jsou spojena a také samozřejmě s jakou odměnou, to znamená, jaká je ta mzdově platová úroveň, protože tohle to na základě tohoto výzkumu by nám to vlastně indikovalo, že lidé nevyužívají svůj potenciál anebo ekonomika nevyužívá svůj potenciál a je tady nějaká mzdová nebo platová brzda. Je to otázka jistit, jaká, protože pokud tomu tak skutečně je, říkám je to první výzkum a budou následovat další, tak by to nebylo úplně příznivé a bylo by to skutečně, byla by to vážná informace pro tvůrce hospodářské politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se třeba to nevyužívání kvalifikace projevuje? Znamená to, že se lidi rekvalifikují na něco jiného nebo nemohou najít uplatnit se v tom oboru, to znamená, jsou nezaměstnaní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono je to spíš, ano, může tam být nějaký strukturální nesoulad, takže musíte se rekvalifikovat nebo prostě hledat nějaký jiný obor, řekněme podobný tomu původnímu, ale tenhle výzkum byl spíš směřován na to, že máte určitou kvalifikaci a třeba ji částečně používáte, ale ne dost, to znamená, víte, toho nebo umíte toho mnohem více, ale pro tu práci to nepotřebujete. A tohle začíná být problém některých vyspělých zemí, myslím, že velmi silně Francie, ale i Spojené státy, že lidé mají vysokoškolské vzdělání, ale de facto pracují na místě středoškoláka. A to je jednak frustrující, jednak pokud platíte vysoké školné jako v USA, tak to má jaksi i své dluhové dopady, dluhové břemeno, protože z nízké pozice se vám bude velmi obtížně splácet vysoké školné a zase to ukazuje, že ta ekonomika buď ten prostor pro ta místa nemá, nebo jsou málo placená. Takže tam musí být nějaký velký problém. Protože jako co je horšího v ekonomice, než když se nevyužívá to, co lidé umí. To je nepříjemná situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě krátce otázka pro vás. "Chápu to správně, že kdyby se nějakým zázrakem podařilo splatit státní dluh, tak by se snížil objem oběživa, aby nenastal problém s penězi, tak by se musel zadlužit zase někdo jiný," ptá se Martin.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že komplex dluhů si necháme někdy napříště podrobněji. Ale jako většina zemí má poměrně vysoké veřejné dluhy. Samozřejmě ty dluhopisy mají svou důležitou funkci i v rámci finančních trhů, takže já si myslím, že jakoby nulový veřejný dluh je něco, co jako ekonomicky je minimálně velmi zvláštní úvaha a nerealistická úvaha i v současné době. Ale otázka oběživa je možná trošku komplikovanější, tam tu hlavní krok by měla mít centrální banka, i když jí zatím suplují banky komerční, ale máme tady spoustu návrhů, které se snaží s tímhle vypořádat a možná si to necháme na příští povídání, protože Island teď plánuje docela velkou monetární reformu, která bude právě tyhle ty věci řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, děkuji za rozhovor, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.