Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 14. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zahraniční korespondent Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebuje Evropa kvóty pro přijímání uprchlíků a na kolik to bude funkční řešení? Známe jiné? Jak a kde doopravdy zemřel vůdce al Kajdy Usáma bin Ládin? Poslechněte si otázky, odpovědi a názory dnešního hosta. Dobrý den. Evropská komise do konce měsíce předloží návrh, jak v souvislosti s nynější migrační vlnou dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Já bych byla nejdříve ráda, pane Turečku, kdybychom vůbec vysvětlili, o kolik uprchlíků a z jakých zemí vlastně jde, protože v médiích, řekla bych, se objevují svým způsobem i zavádějící informace.

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, zavádějící to může být už v tom, že vlastně my musíme oddělit ten materiál Evropské unie, to je takzvaná agenda pro migraci. Ten dokument je volně dostupný na Internetu, ten návrh jeho, a tak vlastně on operuje se dvěma skupinami. Jedna věc jsou uprchlíci, druhá věc jsou migranti a v médiích včera převážila cifra 525 uprchlíků, které by Česká republika měla přijmout v následujících dvou letech a těchto 525 lidí, to je 2,63 % z 20 tisíc lidí, kteří mají být aktivně dovezeni do Evropy, zejména z uprchlických táborů. V Jordánsku, v Turecku, prostě zejména Syřanů, kteří prchají před válkami, takže z této části, z této skupiny 20 tisíc lidí, kteří sem budou aktivně přivezeni, aby to vlastně ulevilo jejich strádání na místě na Blízkém východě, tak máme dostat 525. Druhá věc, která ale podle mého názoru v médiích docela zanikla, je jiná cifra, 2,98 % a to z lidí, kteří každoročně přijíždí do Evropy v rámci té ilegální migrace, přistávají u italských břehů v Řecku a tak dále. A těchto lidí jenom loni bylo asi 200 tisíc, takže tři procenta z 200 tisíc, to už je o hodně více, to je mnohonásobně více, než těch 525. Jinými slovy to, co Evropská unie chce, abychom přijali 525 uprchlíků plus několik tisíc migrantů, u kterých budeme, které tady asi zaopatříme a posoudíme, do jaké míry se jedná o oprávněné uprchlíky, kteří mají dostat politický azyl a do jaké míry jde o migranty, kteří pak možná budou mít vráceni zpátky do Afriky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, tam je takovéto i slovíčko má jít o lidi, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, ale nevidíme vlastně to, co se děje už dnes a co se dělo v minulosti s daleko menšími čísly těchto migrantů. Je nesporné, že na těch lodích ty tisíce lidí loni do Itálie takto jezdilo zhruba 15 tisíc lidí, měsíčně přijíždělo a to nepočítám ty, kteří zahynuli na moři. Tak u těchto lidí samozřejmě pak je problém velmi rychle a efektivně rozlišit, kdo zasluhuje tu naši ochranu pro uprchlíky a kdo je jen ekonomický migrant, kdo jde za lepším životem a kdo by měl být vrácen. A když už se nám podaří je rozčlenit ty lidi, tak pak je otázka, jak je do té Afriky vrátíme, kdo to zaplatí, kdo to zorganizuje, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo bude, pane Turečku, posuzovat, jestli ten či onen člověk má nárok na azyl, na tuto mezinárodní ochranu, má právo zůstat třeba v České republice.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
V České republice tohle to dlouhodobě posuzují orgány ministerstva vnitra. To tak u nás bylo vždycky. U nás vždy byly v minulosti uprchlické tábory nebo záchytná zařízení, kde se tito lidé posuzovali a buďto se jim azyl udělil nebo se jim neudělil. V drtivé většině případů ale jak já jsem měl možnost pozorovat, ti lidé se často ani nedočkali toho posouzení té žádosti, zejména třeba Afgánci, ti tady vlastně byli a ve chvíli, kdy to bylo možné, tak stejně pokračovali dál na Západ do Německa, nechtěli azyl v České republice, což je další ale problém těch kvót, protože i kdyby nakrásně nám toto bylo vnuceno, kdyby se nepodařilo tento plán Evropské komise zvrátit, kdyby bylo řečeno, řekněme, že 5 tisíc lidí má být usazeno v České republice, tak já upřímně řečeno, jsem nenašel v tom materiálu, jak chtějí ty lidi přimět, aby tady zůstali, aby dál neutíkali do toho Německa, po kterém už třeba po generace sní, kdesi v Nigeru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také o nás, upřímně řečeno, není velký zájem, na rozdíl od Maďarska. Tam je docela vysoký počet těch žadatelů.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Tam já si nemyslím, že by byl zájem o Maďary jako takové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tranzitní země.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, je to země, která sousedí se Srbskem, z Kosova se dostává extrémně vysoké množství lidí do Maďarska. Zkrátka Maďarsko stejně jako třeba Bulharsko, jsou první na ráně od Balkánu, od Blízkého východu. Ale ti lidé evidentně tam nechtějí zůstávat, chtějí naopak dále pokračovat do západní Evropy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemělo by se to tedy řešit separátně? Otázka z uprchlických táborů lidí, z Jordánska, ze Sýrie a pak migranti?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já myslím, zase, ten materiál zase my sami jsme to zúžili na ta čísla, která pro někoho vypadají hrozivě, pro někoho jsou ještě nízká, ale podstata je, že v to materiálu se mluví o takových věcech jako je posílení různých politických reforem v Libyi, snaha vytvořit v Libyi vládu, což mají být nástroje, které z dlouhodobého hlediska by měly tu situaci stabilizovat na severu Afriky a řešit to tam. Zároveň se má výrazně posílit ta hlídková činnost ve Středozemním moři. V tom plánu se opravdu mluví i o eventualitě vojenských zásahů proti lodím těch pašeráků a tak dále. Takže není to jenom my vám tady přerozdělíme statisíce lidí, ale je i snaha toto číslo snižovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má smysl stanovovat ty kvóty, když jak už jste řekl, vlastně jak přimět žadatele, aby tady zůstal?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
To je jedna věc, ptáte-li se na můj osobní názor, já vidím na obou stranách pro i proti. Podívejte se, my dneska nám to přijde nespravedlivé, ostatně i vláda proti tomu vehementně protestuje, proč by ti lidé měli být usazeni tady. Na druhou stranu, kdybychom nebyli ve stejné situaci jako Itálie, to znamená, že ti lidé by primárně přijížděli k nám, tak určitě bychom byli první, kdo by volal po tom pojďme si je rozdělit v Evropě všichni. To přeci není možné, aby to všechno leželo jen na nás, ubohých Češích? Takže zkrátka teď nás dohnalo to,že Evropská unie není jen přerozdělování peněz a přijímání mnohamiliardových dotací z Bruselu, ale ukazuje se i přerozdělování problémů a konkrétně i můžeme říci problémových lidí z jiných částí světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak například napsal německý týdeník Die Zeit ve svém komentáři upozornil na to, že právě země jako je Česko, Maďarsko, Polsko i Bulharsko společně prohlašují, že žádné žadatele o azyl nechtějí a cituji z Týdeníku. Za času komunismu našly na západě Azyl tisíce lidí z východoevropských zemí. Nyní se tytéž státy uprchlíky zdráhají přijmout. Tolik citace z německého listu. Bude to test solidarity, vůbec přístup?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Do určité míry. Já myslím, že tady trošku vyhrocuje vášeň, to vy jste vlastně na to narazila, že se tady směšují ty věci dohromady, že pod těmi ohromnými čísly, pod údajnou nebo skutečnou hrozbou islamismu prostě se zakrývají ty skutečné problémy, že tam opravdu jsou lidé, kteří zasluhují naši pomoc, humanitární pomoc, status uprchlíka. Ale je jasné ,že ve chvíli, kdy my tyto lidi jaksi nahrneme do té obrovské masy, která je často ještě zveličována médii nebo některými nátlakovými organizacemi na obou stranách, tak samozřejmě potom to třeba vyvolává ve veřejnosti určitý cynismus a nechuť se zabývat nějakými detaily, o tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od paní Elišky. "Kladou se požadavky pomocí především na Evropskou unii občany Evropské unie, jak je to však s bohatými arabskými zeměmi a jejich přístupem ke svým vlastním lidem, vyznávajícím ve většině islámskou víru. V těchto zemích díky jejich zbohatnutí z prodeje ropy se staví paláce a hotely, v uvozovkách, až do nebe. Jsou plné zlata a přepychu. Nejsou to především tyto země, které by měly politicky a finančně převzít odpovědnost a iniciativu za zmiňovanou situaci a nakonec ve většině jsou to spojenci Spojených států. Nemají tito aktéři žádnou zodpovědnost?"

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Především Spojené státy, tím bych možná začal. Jistý komentátor americký žijící v České republice, tak navrhl, proč by si ty uprchlíky nemohli vzít i Američané, když oni vlastně ten Blízký východ tolik rozvrtali a teď se zpoza Atlantiku smějí, jak my se tady s tím potýkáme. To je velmi zajímavý názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pomohli?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ale ano, arabské státy tam je skutečně otázka, do jaké míry ony plní i třeba náboženské zásady pomoci chudým a tak dále. Tady je nutno říci ale jednu věc. Oni poměrně dost peněz posílají. To my nevidíme. Paní Eliška se ptá, já nevím, jestli paní Eliška zná nějaká čísla, ale ty peníze, které jdou ze Saúdské Arábie z různých náboženských nadací, jsou velmi vysoké. Možná by nás to překvapilo. Druhá věc ale je imigrační politika, jednak Saúdská Arábie, ty malé státečky, které už dneska mají v podstatě problém, že velkou část jejich obyvatel, často i většinu tvoří zahraniční dělníci. V zemích jako Katar žije pár set tisíc Katařanů a ještě více lidí z Bangladéše, z Indie, z Pákistánu a tak dále, kteří tam pracují vlastně v roli námezdních dělníků, nevolníků, řadových pracovníků a tak dále. A za této situace tyto státy si velmi, velmi pečlivě hlídají, aby se prostě nějak vychýlila ta rovnováha nebo ten poměr sil nebo poměr různých skupin a rozhodně nejsou připravené přijímat uprchlíky ze Sýrie a tak dále a k tomu nicméně je nutno říci pro objektivitu, druží ještě ta podstatná věc. Ti lidé nechtějí utíkat do Kuvajtu. Oni chtějí utíkat na Západ z té Sýrie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se mimochodem, když jsme nakously Spojené státy, staví k tomu Amerika, Washington. Pálí je nějak tento problém evropský, kterému my se nevyhneme?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, ono se to teďka může docela dobře ukázat, protože se uvažuje v rámci těch vojenských opatření ve Středozemním moři, že i Severoatlantická aliance by se měla aktivněji zabývat na té ochranné a pátrací misi. To znamená i NATO jako takové, kde Spojené státy hrají dominantní roli, by měly v této věci Evropě pomáhat, takže uvidíme. Dnes dokonce se na tomto jedná v Turecku na úrovni ministrů zahraničí Severoatlantické aliance a myslím si, že tam Američané budou muset také s nějakými velmi konkrétními nápady podněty, možná finančními částkami přijít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko je vlastně také přetíženo už vlnou těch uprchlíků.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Určitě ano. A to je třeba zase ta věc, kdy se můžeme o tom bavit v rovině, řekněme, morální, politické. My tyto lidi přijmout nechceme. Na druhou stranu Turecko, které jsme odmítli, v podstatě odmítáme přijmout do Unie, tak už jich má více než milion takovýchto uprchlíků na svém území a zdá se, že nás to příliš nepálí, byť samozřejmě je tam snaha tam také posílat peníze z Unie, OSN, aby se Turecku v této věci ulehčilo, o tom není sporu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německý ministr vnitra Thomas de Maisiére počítá letos s dalším nárůstem. Německo by prý mohlo evidovat až 400 žádostí o azyl.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
400 tisíc patrně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, samozřejmě, bohužel 400 tisíc.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Snad 400 denně. Ano, to je to přesně odpovídá tomu rostoucímu trendu, protože já už jsem zmínil, že loni přijelo asi 200 tisíc lidí se ilegálně dostalo do Evropy, o rok dříve to bylo v uvozovkách jenom 60 tisíc, takže ta křivka je vcelku zjevná a vidíme, že kopíruje řadu trendů včetně bezpečnostní situace na severu Afriky na Blízkém východě a tak dále. A myslím si, že je to otázka pro spíš opravdu zasvěcené vědce a nikoliv pro aktivisty, aby vyhodnotili, do jaké míry to může mít nějaký začátek třeba novodobého stěhování národů, které začínalo dost podobně před mnoha staletími.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neprobíhá už, pane Turečku, to stěhování národů?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Jestli dnes neprobíhá? Říkám, to by měl posoudit někdo jiný, já nevím, jak vypadalo tehdy, jakého procenta populace se to v té době týkalo, jaké byly příčiny, ale je to dost možné. Možná, že je to stěhování národů zasazené do novodobých kulis, novodobých velmi efektivních, velmi zničujících válek ekonomických, klimatických změn bezpochyby v severní Africe, které ničí tamní zemědělství, připravují lidi o obživu. Arabské jaro jak začalo v Egyptě? V podstatě tím, že se ukázalo, že země už nemůže dotovaným chlebem uživit tak početnou populaci, což vedlo k sociální explozi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také už pro to máme termín enviromentální uprchlík.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Přesně tak a myslím si, že je to na místě, i když leckdo se tomu brání, a je jasné, že je to spíš reakce na aktivity různých ekologických aktivistických skupin a tak dále, ale jsou to prostě nějaká fakta, jestliže se stále hůře daří chudým, nejchudším rolníkům v Sahelu na severu Afriky uživit, tak hledají obživu jinde a jdou tam, kde vidí, že nějaké možnosti jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká řešení tedy má Evropa, Evropská unie?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já myslím, že když se bavíme o tomto dokumentu, o té takzvané agendě pro migraci, tak jsou tam velmi konkrétní věci, které mohou být šokující, mohou být, jsou velmi hmatatelné a proto už to není jen hypotetické nějaké prostě přehazování argumentů a nápadů a je si myslím, teďka otázkou, jak bude pokračovat vyjednávání na Evropské půdě, protože česká vláda není jediná, která se v řadě těchto nápadů brání. Takže je dost možné, že ten dokument ještě bude nějakým způsobem pozměněn, ale zdá se, že toto je věc. Mimochodem Evropská unie zavádí, v platnost chce zavést jakýsi krizový článek, což je věc, která omezí třeba pravomoci Evropského parlamentu při posuzování těchto věcí. A je to jakýsi, to je moje definice, výjimečný stav Evropské unie, kdy zkrátka leccos může být členským státům vnuceno i proti jejich vůli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký investigativní novinář Seymour Hersch s odvoláním na nejmenované vysoce postavené pracovníky tajných služeb přišel s tvrzením, že při likvidaci šéfa teroristické sítě Usámy bin Ládina pomáhaly pákistánská armáda a tajná služba a že vlastně všechno bylo tak trochu jinak, pane Turečku. Jak tedy?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Seymour Hersch neříká, že to bylo trochu jinak, on říká, že to bylo úplně jinak a to je možná problém toho jeho článku. Mě jedna z prvních věcí, které mě zaujaly, Seymour Hersch je velmi respektovaný po desítky let uznávaný americký novinář, který píše do magazínů Newoyrker. Odkryl řadu věcí typu týrání vězňů v Abú Ghrajbú Američany v Iráku před zhruba 10 lety a tak dále, takže má za sebou velmi řadu významných novinářských, řekl bych, zářezů. Nicméně tento článek nebyl publikován v jeho vlastním Newyorkeru, ale vládl Review of books, tedy v konkurenčním řekněme periodiku, které vychází v Británii a upřímně řečeno, já jsem úplně nepátral do hloubky, ale zajímalo mě, proč to jeho vlastní týdeník neotiskl, proč s tím musel jít někam jinam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba musel.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Třeba musel, třeba jeho vlastní týdeník o tom nebyl úplně přesvědčen, možná to jeho editorům příliš plavalo na vodě. A nutno říci, že je to tak trochu i můj dojem. Já prostě nejsem zcela přesvědčen o tom, že ta verze ta oficiální americká verze je zcela stoprocentní, protože víme, že se i v minulosti měnila. Víme, že Američané si třeba vymysleli, že Usáma použil svoji manželku jako živý štít, že jí před sebe nastrčil, pak se ukázalo, že je to lež, že to tak nebylo. Takže Američanům se rozhodně věřit nedá. Ale neznamená to podle mého názoru automaticky, že si to vymysleli stoprocentně úplně celé a že potom namísto, aby Usámu hodili do moře, jak zní oficiální verze, tak rozhazovaly kusy jeho těla po horách na afghánsko-pákistánském pomezí, jak také třeba napsal Seymour Hersch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On právě Washington dosud uváděl, že akci z května 2011 podnikl sám bez vědomí pákistánských úřadů. Bin Ládin ale prý v době akce nebyl na útěku, ale ve skutečnosti byl v zajetí pákistánské vojenské zpravodajské služby.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Víte co, já si myslím, že tady jde opravdu často o slovíčka. Ono na Blízkém východě se člověk například může stát něčím rukojmím, může být něčím, může být zajatcem někoho a tito jeho, ti kdo ho drží, říkají, vy jste naším hostem a ono to může být i opačně. On mohl být Usáma bin Ládin hostem nějaké části pákistánských tajných služeb. Tohle to bych třeba vůbec nevylučoval, protože víme, že v pákistánských tajných službách jsou určité struktury, které jdou i proti zájmům vlastního státu, které jdou i proti zájmům Spojených států, byť od nich dostávají peníze a spolupracují s různými radikálními organizacemi v regionu. Já si umím představit, že někteří lidé v pákistánských tajných službách věděli, kde Usáma je a byl tam s jejich tichým souhlasem. Ale z toho pak mi vyplývá, že zpětně to pak může být interpretováno tím, že byl jejich zajatcem. A to se mi úplně nezdá, že by ho Pákistánci drželi. Proč by to dělali, k čemu by to vedlo? Prostě on mohl být někým izolován, ale nemyslím si, ale, že by to bylo proti jeho zájmům, ale spíš v jeho zájmu, v zájmu jeho ochrany, tohle to jsem ochoten připustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký dopad, pane Turečku, mohou mít tato tvrzení na amerického investigativního novináře a vůbec třeba na celou tuto kauzu anebo na vztahy Spojených států a Pákistánu?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Myslím si, že na ty vztahy oficiální to žádný dopad mít nebude. Dopady nicméně vidím dva. Jeden dopad je, že přibyla další z mnoha spikleneckých nebo ne nutně spikleneckých, ale neověřených teorií, možností, spekulací toho, jak to bylo. Dříve nebo později možná vyjde nějaká učesanější a pravdě podobnějších verze, která třeba bude s některými aspekty z toho Herschova článku pracovat. Druhý dopad vidím v tom, že Hersch každopádně zase ztratil část své reputace a že tím znedůvěryhodnil možná řadu svých dalších jinak třeba dobrých materiálů, které bývají velmi kritické k počínání CIA, k počínání Spojených států ve světě. Nicméně teď když s něčím takovým přijde, tak byť to bude pravda, tak se dost možná může argumentovat: Jo, to je ten, co říkal, že Usáma bin Ládin vlastně byl zabit úplně jinak a něco si vymyslel. Takže tím si možná Seymour Hersch uškodil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naprosto spekulativní otázka, co by tím pan Hersch mohl sledovat?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já si myslím, že tím něco sledoval. Tím možná sledovali něco lidé, kteří mu něco řekli, on například cituje jednoho bývalého šéfa pákistánských tajných služeb, který sám mohl něco sledovat, ale celý ten článek na mě spíš udělal takový dojem, že pan Hersch se možná nechal trochu unést a že více než s fakty pracoval s domněnkami s možnostmi. Možná, že to tak bylo a tak dále a aniž by to pořádně ověřil, což je vždycky problém, když se pracuje s materiály tajných služeb, s tajnými operacemi, které se samozřejmě velmi těžko ověřují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko a Saúdská Arábie jsou již déle odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Tento pakt ale nyní ještě více zesílil. Země chtějí podporovat rebely v tamní občanské válce v Sýrii. Má jít o logistickou a finanční podporu. Proč právě nyní se jaksi utužil tento svazek Turecka a Saúdské Arábie a co to bude znamenat pro třeba další vývoj v této oblasti?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Já bych na začátek řekl, že Saúdská Arábie spolu s některými dalšími monarchiemi v Perském zálivu, jako je Katar, ale také Turecko, tak ty rebely, zejména různé radikální muslimské skupiny džihádistické frakce podporují už dlouhou dobu. Co je dnes nového, je vlastně to, že donedávna Saúdská Arábie podporovala jiné skupiny v Sýrii, můžeme říci salafistické, určitý směr, určitý proud islámské ideologie zatímco Turecko podporovalo skupiny, které můžeme zařadit do rodiny Muslimského bratrstva, což zdálky a my na to nemáme prostor to rozebírat v detailech, vypadá jako totéž. Salafisté, Muslimské bratrstvo, ale není to totéž, jsou to dva konkurenční proudy a co je teď nového, že se vlastně tyto dva proudy velmi pragmaticky spojily. Turci a Saúdští Arabové usoudili, že Západ nedělá dost pro svržení Bašára Asada, že místo toho se Západ už zcela jednoznačně soustředí na potírání takzvaného Islámského státu a tyto skupiny vlastně spojily síly, aby jednak bojovaly proti Islámskému státu, ale zároveň i proti Asadovi, což je pro ně, jak tvrdí, stejně důležité, takže výsledkem je, můžeme říci, konglomerát různých muslimských ozbrojených skupin nazývaných Džajš al Fatáh, což je jakási aliance různých povstaleckých frakcí džihádistických zkrátka. Mezi nimi je i třeba, co je zajímavá, fronta Al Núsra, což je syrskká odnož Al Kajdy teroristické a tyto skupiny, jak bojují na jedné straně proti Islámskému státu, tak opravdu i proti Asadovi a samozřejmě tímto rozhodnutím jde Saúdská Arábie a Turecko i proti zájmům třeba Spojených států, které pořád ještě žijí v Iluzi možná, že se jim podaří vytvořit nějaký umírněný proud, nějaké umírněné povstalecké křídlo,které nakonec Sýrii převezme, ale po 4 letech občanské války se ukazuje, že to je opravdu spíš chiméra, že převážily úplně jiné síly a to právě ty, které jsou podporovány, jak už jsme říkali, Tureckem Saúdskou Arábií a dalšími státy v regionu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrálo Turecko dosud spíše takovou pasivnější roli?

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Turecko o tom nemluvilo, já bych možná neřekl, že Turci by byli pasivní, oni vždy tam přerozdělovali nějaké zbraně, víme, že na tureckém území řada těch syrských povstaleckých skupin má výcvikové tábory, má tam politické kanceláře a tak dále, ale tím, že vlastně takto to Turci v tuto chvíli zveřejnili, se Saúdskými Araby, tak to je možná jakýsi vzkaz do Washingtonu, že s tím vyšli navenek, ostatně Američané dělají totéž. Američané minulý týden řekli: Začínáme zbrojit syrské povstalce, zatímco každý, kdo to sleduje, tak ví, že už je cvičí, pardon, že je začínáme cvičit, že už je cvičí poměrně dlouhou dobu, ale neoficiálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se v Sýrii nesetkalo s velkým nadšením nedávná návštěva tureckého premiéra, který navštívil v doprovodu ozbrojeného konvoje a vrtulníků hrobku Šáha Sulejmana.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Ano, to je přesně taková věc, kdy Turecko možná chtělo ukázat, že má v zemi svůj vliv, a opravdu byl to výsledek tureckého politického vedení na syrském území k hrobu, jak říkáte, zakladatele nebo děda zakladatele Osmanské říše, to bylo politické gesto, jiný význam to nemělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký dopad, pane Turečku, může mít zpráva, že údajně druhý vůdce Islámského státu je mrtev a první Bagdádí, ten je vážně zraněn.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
A první zpráva, že Abú al Afrí zemřel, tu vyhlásila včera irácká vláda a to za situace, kdy Abú Bakr Bagdádí, tedy nejvyšší vůdce Islámského státu, je údajně zraněný. Nemyslím si, ale že to bude mít nějaký dopad na vývoj na bojištích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, bývalý zpravodaj ČRo, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.