Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 26. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U pořadu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Hostem je Václav Cílek, geolog, spisovatel, dobrý den vám přeji.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vlna imigrantů změní Evropu, co je její příčinou a umíme se s ní poradit? Jak nakládáme s přírodním kapitálem a má růst své meze? Odpovědi i na tyto otázky přinese dnešní pořad. Nejméně 800 obětí si už vyžádala vlna veder v jižním Pákistánu. Koncem května v Indii zase zemřelo v důsledku extrémního horka na 1800 lidí, umírali a umírají lidé zejména chudí, jak poukazují média, protože tito lidé nemají prostředky třeba na klimatizaci nebo na generátory, které tu klimatizaci udržují v chodu. Můžeme očekávat v důsledku i tohoto extrémního počasí, pane Cílku, třeba další příliv lidí, kteří se budou stěhovat?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, tak my začínáme pěkně pochmurně, já se tak jako dívám. Podívejte se, já jsem teďko byl na cestách, že jo, a sledoval jsem v podstatě to jediný, co šlo sledovat, a to byla CCN. CNN je plná zpráv o vlně veder v Pákistánu. Tady to v podstatě téměř jako nikoho nezajímá, ale ono to má určité dopady. Oč se jedná? Ono je to totiž ilustrativní i pro naši republiku, že jo. Teploty v Pákistánu jsou dejme tomu okolo 42 stupňů Celsia, upřímně řečeno ve volné přírodě se to dá vydržet, jo, není to jako zase tak hrozně velký problém. Normálně egyptologové za těchto teplot třeba v Súdánu pracují poměrně běžně. Jenže, když máte domeček na domečku a nemáte žádný strom, tak je taková empirická poučka, že ta teplota těch povrchů je teplota plus 50 %, to znamená 42 plus 21 dostanete se nad 60 stupňů teploty povrchu domů. Tak, teďka infrastruktura je špatná, v Karáčí konkrétně, takže elektřina se vypíná někdy až na 15 hodin denně, takže výsledek je ten, že sice zajde sluníčko, jako by se mělo ochladit, ale to okolí na vás neustále sálá. A umřelo jenom v Karáčí se uvádí okolo 800 nebo tisíce lidí. Jo těžko říct, jak tyhle ty ztráty jako počítat. Další ztráty jsou na dětech nebo na nemocných lidech, jsou infarkty a sanitka se často nedostane tam, kam by měla, protože prostě kolabujou i sítě, i sítě vedení. Z našeho pohledu co to znamená? Víme, že bude víc vln veder a víme, že listnaté stromy se nám budou hodit, těch, kterých jsme se zbavili. To znamená má cenu, když máme třeba mateřskou školku a zase nejsou tam žádné stromy, tak zasadit ty stromy, protože musíme očekávat vlny veder i v České republice že jo, a protože to není dobrý zalejvat tou běžnou vodou, tak je možná to zalejvat třeba tou odpadkovou vodou a děti učit prostě, že po umytí rukou se jde prostě zalejt stromeček. Jo, takže mně se jedná o tyhle ty záležitosti. Teďka Pákistán doopravdy za prvé hrozně lidnatá země, přibývá tam velmi mnoho mladých lidí a protože to je součást bývalého britského impéria, tak mnoho Pákistánců žije v Británii. Jo, ale zase je nutný říct, že ekonomicky to vychází tak, že Indové a Pákistánci se Británii vyplatí. Ono je to i teďka jsem viděl rozhovor v Silicon Valley, že polovina těch středních firem, že založily prostě nějaký typ emigrantů, často jsou to právě ti Indové, ale jsou to vysokoškoláci, jsou to lidi, který se něco naučili, jsou často v tý zemi průměrný a odcházejí prostě za možností lépe pracovat a doopravdy tu možnost většinou lépe jako využít. To znamená ale v důsledku jako vln veder, já bych čekal, že zároveň vzroste už třeba během léta nebo na podzim vlna emigrantů směřujících do Británie, protože prostě už ta země začíná bejt k nevydržení místama.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejenom kvůli klimatu.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jo, ale taky kvůli teplu, teďka jako takový to násilí, teďka, když je víc teplo, tak vám začne kolabovat jak jsem říkal ta elektřina, tak už jenom to, že si prostě, když nejde elektřina, nejde voda, jo, a jste chycená prostě v nějaký pasti bezmoci a pokud jste vzdělanej člověk, tak víte jak to, že na tom Západě ještě máte šanci se uchytit a pokud nejste vzdělanej člověk, tak necílíte ničemu, co ukazovala kdysi nějaká televize, co všecko ty lidi tam zadarmo dostanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Týká se tento problém nebo tento posun i subsaharské Afriky?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Subsaharská Afrika bude dalších 20 až 50 let jedno z nejvíc problematických území. A je to proto, že je tam je to největší oblast s největším růstem populace. Když jako uvážíte, že Nigérie se má populace během 20 let zdvojnásobit, tak si představte jenom, co by to udělalo s napůl vyprázdněnou Českou republikou, kdyby za 20 let tady mělo žít prostě o 10 milionů lidí navíc? To prostě se, to není udržitelný. Takže ti lidi někam jako jít chtějí nebo musí odejít, jo, už je těžké je udržet na jednom místě a bude to čím dál tím horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kombinace počasí a nárůst populace rovná se plus ještě samozřejmě jiné faktory, ty důsledky těchto jevů bude přibývat těch takzvaných enviromentálních uprchlíků, běženců nebo migrantů vůbec.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, já k téhle té věci se dostávám vlastně oklikou, a to je to, že sleduji zprávy o tom, co se děje s vodou a s doplňováním zásobníků podzemních vod, a tady jasně je vidět jenom z nedostatku té vody, a nedostatek vody, už jsme si to říkali, znamená nedostatek potravin, ale on i ten průmysl potřebuje vodu, to znamená je to i omezený pro průmysl, a to zejména teda jako je smrtelná věc v těch slumech, že jo, dneska už ty stamiliony lidí, kteří nemají zemědělskou půdu, ale něčím se vlastně musí, že jo, vydělávat, tak si vydělávají tím, že něco vyrábí a k tomu vyrábění prostě tu vodu potřebují. To znamená já k těm uprchlíkům se dostávám přes zprávy o stavu vody a o stavu klimatu. A když si k tomu přičtu rychle rostoucí populaci, tak jako, tak vidím, že už je skoro pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je Evropa nebi bude Evropa schopna vůbec absorbovat tu masu, která se přesouvá vlastně z jiných států a kontinentů?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, já myslím, že v týhle tý chvíli jsme zatím vystrašený možná neoprávněně, protože z mýho pohledu se zatím skoro nic neděje. Ale vím, že když přijde ten jeden nebo dva suché roky, takže se dá na pochod ne o 20 % uprchlíků víc nebo o 40, ale desetkrát tolik, to znamená já se ani tak jako neobávám těhle těch relativně malých vln, ale obávám se pravdy jako klimatický krize, která vyústí v naprosto nekontrolovatelnej pochod, řekl bych skoro celých národů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijde vám, pane Cílku, ta současná vlna nebo ty vlny jako ještě malé?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Přijdou mi jako malé, ano, přijdou mi zatím jako zanedbatelné a je překvapivé jak dalece všechno destabilizují, jo, ale víte, já furt žiju pod dojmem teda Dadaabu. Dadaab je třetí největší město v Keni a toto město začalo vznikat v letech 2010 zejména 2011, je to uprchlický tábor, to znamená ve stejném roce, kdy my jsme se zabývali naše čeká média a světová, já nevím demokratickým procesem v Egyptě a tak dále, tak vznik tak somálští uprchlíci, kteří byli, špatně se jim žilo a byli postiženi suchem, že jo, tak bylo drahý utýct přes tu nebo nemožno přes tu Libyi prostě do Evropy, tak utekli do Keni a vytvořili uprchlickej tábor. Dneska se jeho populace udává na 465 tisíc lidí, ale nikdo to neví určitě. Jo, to znamená během dvou let vám může prostě přijít na jedno místo 400 tisíc uprchlíků, prostě jedno Brno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude ještě kam prchat?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Pojďme se na to podívat z jiný stránky, a to je možná jako psychologie toho uprchlíka, a o ní víme hodně málo. Před dvěma lety Mirek Bárta, egyptolog, mi poslal takovou depresivní SMSku, mám ji do dneška schovanou, prostě chodil tou přelidněnou starou Káhirou a viděl to velké množství lidí, kteří jsou dost zoufalí a chtěli by prostě, všichni by chtěli odjet, a těch lidí bylo vlastně hrozně moc. Takže my jsme vlastně začali doopravdy o těch migracích hodně uvažovat před těma dvěmi lety možná i před delší dobou a mimochodem teda musím říct, že jsme všichni zaskočeni rychlostí procesu, jo. To jsme jako doopravdy ty změny jsou rychlejší a intenzivnější než si představujeme. Takže to je pro mě to je takový jako velký vnitřní, vnitřní varování. Ale já jsem chtěl něco jiného. My tu psychologii známe z antického Říma těch uprchlíků a tam docházelo jednou za čas k jevu, kterému se říkalo Svaté jaro, Ver Sacrum, ten nápis Ver Sacrum mimochodem je i ve Vídni na pavilonu secese a to secese znamená, to je něc podobnýho, že nechcete sedět s těma ostatníma u jednoho stolu, jo, tak si odsednete teda, jo, odejdete od té komunity a Ver Sacrum bylo o tom, že římští mládenci prostě seděli ve svých, když to takto řeknu zaprděných chudých komunitách, popíjeli víno, protože byla zima, stejně nešlo nic jinýho dělat, vymýšleli si takový historiky heroický a tak a najednou prostě na jaře je chytlo takový šílenství téměř, všichni mladí muži se sebrali a odjeli dobývat nějakej cizí svět, jo, a někdy ho dobyly, většinou ho proměnili, téměř vždycky ta komunita musela projít jako velkou proměnou, někdy to těm komunitám cizím, které byly dobyty, bylo k lepšímu protože byly připojeny k římské říši, jo. Byli to barbaři teda, dneska ta situace mi přijde, že je spíš opačná. Ale jaká byla psychologie tohoto římského mládence? Já myslím, že je podobná jako mladého Eritrejce někde prostě na loď. To znamená jedete vytvořit si nový domov, jedete dobýt svět. To, že budete někde sedět v nějakým, uprchlickým táboře a dva roky čekat na víza, to vás nemůže nikdy uspokojit. vzbouříte se okamžitě, dneska, včera se vzbouřili uprchlíci v Maďarsku prostě. To znamená ten sen, ten náboj je úplně jinej. A je tady ještě jedna věc. To Ver Sacrum, v tý antický literatuře to Svatý jaro je popisovaný jako, když lumíci táhnou, to znamená skoro jako biologická síla, skorem ztrácíte kontrolu nad tím, co děláte, to znamená nevymluví vám to nikdo. Jo jako, může vás zastavit mečem nebo přátelstvím nebo sňatkem, ale já myslím, že my furt žijeme v takovém jako bludu, že těm lidem můžeme vysvětlit, aby sem nechodili, jo, nebo že to je v takový tý politický rovině, ale ono je to, pokud se doopravdy jedná o ty zdroje, o vodu, už je to v tý rovině biologický, už je to migrace, jako když stádo zvěře se dá na pochod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme třeba paní posluchačka Věra se ptá, jestli jsou to opravdu malé vlny, abyste jim to řekl v Calais, naráží na to, značný počet uprchlíků, kteří jsou i třeba na tom místě. Ale je to opravdu tak, pane Cílku, že svět se dal do pohybu, že je toho mnohem víc a pokud ano, pokud skutečně došlo k nárůstu těch migrantů, tak jaké jsou ty příčiny?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
My vnímáme evropskou část migrací, my vnímáme čínskou část migrací, která je zatím hodně vnitřní, nevnímáme kolik Indů a Bangladéšanů se snaží dostat třeba do Indonésie, nevnímáme to, že Austrálie jako prudce, tam je to hrozně zajímavý, prudce jako omezili a dali na vědomí třeba i prostřednictvím ambasád, že nepřijímají nelegální uprchlíky, že přijímají jenom legální a že proto, aby neohrozili práva legálních uprchlíků, tak nepřijímají ty nelegální, jo. To znamená my vnímáme evropskou a jenom takovou jako vnitroevropskou část problému, moc neřešíme odchody mladých Řeků do ciziny, kterých může být mnohem víc. Totiž Evropa může bejt zaplavená evropskýma uprchlíkama, stále, že jo, já mám stále na paměti, už jsme o tam taky mluvili víckrát, Ukrajina, tam se situace nelepší. A pokud prostě Ukrajina zbankrotuje, jakože upadá jako ekonomicky a pokud lidi říkají, že mají mzdy třeba 60, teda mzdy, penze 60 euro, jo, a při cenách, který začínají být téměř evropský, a kdyby byly v Evropské unii, tak mají stejně evropské ceny jako my, nikoliv jako místní, tak já bych čekal, že můžeme být zaplaveni právě ukrajinskou vlnou. A nebo bude-li pokračovat taková ta ekonomická krize v Rusku, zatím se zdá, že pokračujeme, můžeme čekat prostě ruskou migrační vlnu, nebo kamarád, který je tedy Žid, říklal jako s určitou nadsázkou, tak proč nepřijmeme Židy, kteří odcházejí z Francie a tak dále. Takže jenom, abychom jako byli, my vnímáme ty drastické příběhy z toho Calais.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná žijeme v jisté iluzi, že všichni chtějí do Evropy, protože třeba, když jsem se dívala na mapy migrace organizace UNHCR uprchlické organizace, tak je jasné, že ty hlavní migrační trasy nevedou z Libye na Sicílii, ale právě z jihovýchodní Asie na Blízký východ a polovina všech přistěhovalců vůbec světa podle této organizace míří jen do deseti zemí, které vás asi nepřekvapí, pane Cílku, jsou to Spojené státy, pak Rusko, Německo, Saúdská Arábie a Arabské emiráty, ty mají vlastně největší podíl přistěhovalců celách 84 %.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano, je to tak. Libye, ale i tyhle arabský země vlastně byly skoro bych řekl jako zamořený lidmi z Filipín, že jo, právě z té Indonésie. Do Ruska směřují také Rusové z těch islámských států, které jsou, že jo, na jižní hranici Ruska, směřují tam Čečenci. Prostě jako leckdo. Doopravdy to promísení toho světa je velmi intenzivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká média si v přeplněných lodích všímají uprchlíky a ukazují mladé muže relativně dobře oblečené ve značkovém oblečení s iPhony. Co vy na to říkáte?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, nevěřím značkovému oblečení nikde v Africe, protože všude na africkém trhu dostanete v podstatě jenom čínské zboží. A čínský iPhone taky není nic jako drahýho, jo, a princip je doopravdy ten, že mobilní telefon se natolik osvědčil, že i ti nejchudší lidi třeba v tom Súdánu prostě mají mobilní telefony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří z toho totiž vyvozují, pane Cílku, že to nejsou žádní ekonomičtí uprchlíci, váleční uprchlíci, běženci.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobře, teďka, ano, je to tak, jo, ti lidi, když k nim přijdete domů, jsou nesmírně chudí, jo, to je první věc, ale ten mobil maj a slušně oblečení jsou taky všichni, protože prostě my vyvážíme fůru zboží a to čínský zboží není drahý vlastně, jo, použitý zboží a tak dále. Z tohoto se nedá vyvozovat vůbec nic. Ale pojďme se podívat na to členění těch uprchlíků. My většinou mluvíme o těch enviromentálních politických a tak dále, no, ale tak si představte schéma takový, že je špatné počasí, dlouhodobě je sucho nebo dochází voda a utíkaj uprchlíci. Těm říkáme enviromentální uprchlíci. Jenže ve společnosti, kde je něčeho nedostatek, vždycky vznikne distribuční mafie, to znamená někdo, kdo se snaží využít toho, že jste chudej a prostě vyrejžovat na vodě nebo na lécích nebo na elektřině prostě nějakej další kapitál. To znamená vznikne distribuční mafie, která se ale musí udržet, protože zároveň jiný kriminální složky zjistěj, že na tom se dá taky vydělat a pustěj se do boje prostě s tou první distribuční mafií. Teďka ta distribuční mafie je charakteristicky směsicí místních politiků nebo politickejch podivnejch politickejch stran a kriminálky, jo, takže ti vytvořej ty milice. V tý druhý fázi dochází k tomu politickými boji občas jako nebo často jako špinavýmu, jo. Lidi už to nemůžou vydržet a utíkaj. My máme jakoby tu druhou vlnu, to jsou jako političtí uprchlíci, jo, ale nedostatek trvá a objeví se třeba další mafie nebo další politická strana a nebo z vnějšku někdo to podporuje, to už je prostě jedno, a ty politický strany nebo ty distribuční mafie, který si vytvořily ty vlastní ozbrojený složky začínají ozbrojený konflikt a máme válečný konflikt. Jo, ale my se na to můžeme podívat jako na jeden proces, který začíná nedostatkem zdrojů, pokračuje politickou destabilizací a posléze vede k násilí, jo. Takže tady je jako definice, kdo je, jaký uprchlík jako velice jako obtížná, protože jsou to právě jak jsem říkal ty různé fáze, často jsou to různé fáze jednoho procesu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je ale možné, pane Cílku, že navzdory opravdu vysokým částkám, neustále navyšovaným rozpočtům na tu mezinárodní rozvojovou spolupráci vidíme ve světě 50, 60 milionů lidí bez domova. To je vlastně vůbec nejvyšší číslo od konce druhé světové války.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já bych zase odpověděl možná takovou jako zajímavou oklikou, jo. Vyšla knížka, která se jmenuje Druhý věk strojů a autory jsem zapomněl, jsou dva McAfee jeden a druhý má složité jméno severské, a oni ukazují hrozně zajímavou věc, jo. Jednak ty stroje dneska dokážou ledacos, čím dál tím víc, ta robotika, informatika doopravdy jako pokračuje dopředu. Firmy se snaží se vybavovat čím dál tím více roboty, no, protože robot může dělat 24 hodin denně, nestěžuje si a nemusíte za něj platit sociální pojištění, to je jako velmi důležitý tedy. A výsledek je ten ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Důsledky globalizace se dostavují, něco nás dohnalo, společnost.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Výsledek je ten, že roste HDP země, to znamená ekonomicky je všechno jakoby lepší, roste produktivita země, ale zároveň trvale roste počet nezaměstnaných a už, on sice všelijak osciluje nahoru a dolů, ale nevrací se, a zároveň u těch manuálních pracovníků zejména teda a u té střední třídy, třeba v tý Americe je to typický, dochází ke snižování toho medianu, tý nejčastější mzdy. To znamená těm lidem se v reálu střední třída a manuálové žije rok od roku o něco vlastně hůř. A když si tohle to aplikuju na ty uprchlíky, tak když sem přijde Ind, počítačový specialista a založí softwarovou firmu, pravděpodobně jako v tom Silocon Valley na tom budou všichni profitovat, jo. Ale když sem přijde pět chudejch Eritrejců, který se nedomluvěj a nejsou v tý první fázi moc použitelní na, já nevím třeba jako zedníci, tak je pravděpodobný, že za tři roky tu práci najdou hůř než teďka a za pět let hůř než před těma třemi lety. V tom já vidím ten problém, že ti lidi sem přijdou a odešli, jo, ta secese prostě, odešli od té vlastní společnosti a do té nové už se nikdy nedostanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže v té své původní společnosti vlasti budou chybět řekněme a v té nové, třeba v Evropě se nezačlení. Jak se ale k nim postavit?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Nemáte řešení, jo, protože, když jste s těma lidma ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bude pak s těmi lidmi, pane Cílku, když tady zůstanou, nenajdou uplatnění třeba na trhu práce?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já si osobně myslím, že vytvoří ghetta, že ghetta se stanou, já to nechci teda aplikovat na moji indiánskou zkušenost nebo na jinou nebo na naši romskou zkušenost, jo, že vzniknou polokriminální komunity, který prostě nebudou pracovat, kde ti lidi, kde bude hodně domácího násilí, kde ti lidi budou hodně brát drogy a nebo si vydělávat prostě jako polokriminálníma akcema, část z nich tedy. Jo, to je to, co tu společnost jako doopravdy jako zneklidní a menší část nebo nějaká část naopak se jí podaří se integrovat, ale půjde to doopravdy ztuha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je větší riziko třeba vznik nějaké kriminální energie než třeba střet kultur? Mnozí se ptají na to, jestli nám hrozí třeba kulturní střet civilizační?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, tak za prvé k němu už došlo. Za druhé k němu došlo částečně naší vinou, že nijak jako zvlášť kulturně nežijeme, jo, jako málo platný, ten vnitřní náplň tý evropský civilizace se prostě většinou vytrácí, jo možná pro většinu lidí. Ano, jo, ale na základě té knížky ten Druhý věk strojů, já jsem se snažil ukázat to, že právě v těch oblastech, kde by se ti uprchlíci mohli nejlépe uplatnit, to znamená dejme tomu manuální síly, tak tam je tam ta nezaměstnanost roste mnohem víc než všude jinde a klesá i plat. To znamená ten jejich sen nemůže být naplněn a je pravděpodobný, že si budou hledat prostě nějaký sen, jo, nebo nějaký způsob života alternativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská komise včera upustila od toho záměru povinně přerozdělovat migranty mezi členské země Unie, tam se mělo jednat o 40 tisíc uprchlíků. Proti těm povinným kvótám protestovalo i Česko, lídři evropští se nakonec zavázali, že dobrovolně jaksi přijmou 60 tisíc uprchlíků. Je to lepší řešení, pane Cílku, než to povinné přerozdělování, ty povinné kvóty, o kterých se hovořilo?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já jsem tohle to nesledoval, protože já to víc sleduju ze strany právě té přírody, nicméně povinné kvóty tady doopravdy jako fungovat nemůžou. Ti lidi prostě půjdou kam to půjde. Já ještě mám takovou paralelu, že u těch zdrojů, takže té tradiční, třeba té subsaharské společnosti ten zdroj jsou pastviny a je to voda, jo, a je to zemědělská půda. Ale ony existují alternativní zdroje, to jsou sociální dávky, jo, to jsou, to je všelijaký typy vlastně té výpomoci, to znamená ten africký pastevec, který by si dřív hledal velmi složitě jinou pastvinu, tak dneska místo zdroj voda, pastvina, volí zdroj sociální dávky v některém z takzvaně sociálně bohatých evropských států. A teďka zase jak čtu každým rokem ty různé analytické zprávy o ekonomice, tak zejména prostě americké zprávy 10 let mluví o tom, že Evropa si nebude moc dovolit sociální stát, že to prostě půjde dolů. To znamená já vidím do budoucnosti doopravdy tyto lidi jako zdroj nebo většinu z nich nebo mnoho z nich jako zdroj velkých konfliktů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Václav Cílek, geolog. Já vám za to děkuji a přeji vám hezký den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do nedělního Jak to vidí se řádová sestra Angelika pozve k mikrofonu lékařku Zdeňku Gašovou. V pondělí Jak to vidí vyrazí na cesty už tradičně budeme o prázdninách putovat v tomto čase různými světadíly, městy s různými hosty. Od pondělí do čtvrtku po světě, v pátek po Česku. Zíta Senková se těší na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.