Přepis: Jak to vidí Václav Šilha – 7. července

7. červenec 2015

Hostem byl fotograf Václav Šilha se kterým jsme se vydali do Afriky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Už druhý týden pokračujeme v letním cyklu Jak to vidí s cestovateli. Dnes je hostem fotograf Václav Šilha, který procestoval všech kontinentů, včetně Antarktidy. Pravidelně publikuje u nás i v zahraničí, získal prestižní novinářské ceny, například první cenu v novinářské soutěži Czech Press Photo za rok 2012. Dobrý den.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste se včera vrátil z Botswany, takže vás vítám v České republice.

Čtěte také

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Děkuji.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jaké tam bylo vlastně počasí?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
No bylo tam příjemněji než tady, to zcela rozhodně, takový teplo tam nebylo, nebo spíš vedro. V noci tam bylo až okolo 5, 6 stupňů a spali jsme ve stanech, takže to trošičku bolelo občas, ale každopádně jsem si myslel, že se jedu do Afriky ohřát, ale nebylo to až hrozný.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale to je normální toto počasí v tomto ročním období nebo ...

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
V tomhle tom roční období je to zcela běžný, takže není to nic divnýho. My jsme právě vyjížděli z Johannesburgu, takže my jsme víceméně procestovali i kus Jihoafrický republiky a to znamená, že tam je to trošičku výš, takže tam ta zima byla, a potom samozřejmě poušť Kalahari. Přes den teplo, ale zas ne až takový, takže já bych řekl, že tam mohlo být okolo 30 stupňů.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
No tak tady bylo 36, 37, takže to, tady jsme se ohřáli víc. No pojďme vlastně říct, kde ta Botswana leží. Víme, že to je na tom, na té jižní části afrického kontinentu.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
No ne tam sousední víceméně s Jihoafrickou republiku z jihu, což je taková ta hranice a potom tam jsou hranice ještě s ne s Angolou, ale s Namibií a Zambií. Takže to je taková ta střední nebo je to v podstatě jižní Afrika, ale nemá to moře, což je pro mě třeba obrovskou výhodou, protože když jedu fotit zvířata, tak pro mě je neštěstí každá země, která má moře, protože je tam strašně moc turistů a sem jezděj opravdu takový fajnšmekři, takže je to takový lepší pro mě.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
A Botswana, to je země, jak se můžeme dočíst samozřejmě na internetu, velice na africké poměry velice vyspělá, že jo.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Je to třetí nejvyspělejší stát Afriky a je to opravdu takový Švýcarsko. Je to takový Švýcarsko Afriky. Je to hodně zajímavý, protože třeba jenom v této zemi je přes 80 % lidí gramotných, což v Africe není vůbec zvykem. Děti, všechny děti mají právo na 10 let na bezplatné školství, takže chození do školy, což je taky úplně úžasný. Angola, teda Angola, promiňte ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Botswana.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Botswana si strašně pomohla tím, že se tam v 70 letech objevilo naleziště diamantů, v podstatě největší na světě, takže z toho těžila a právě dávala prostředky do školství.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
A třeba dopravní situace je tam jaká? Jak se tam cestuje například?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
No cestuje se tam výborně, protože tam těch aut opravdu kromě těch velkejch měst není moc, takže je to úplně krásný. Ty silnice jsou nádherný, já, opravdu tam není žádná zácpa nebo něco takovýho, takže cestuje se fajn. Je to hlavně bezpečný, není to takový, že kdybyste si vyjel, já nevím, kamkoli jinam, už i východní Afrika nebí tak bezpečná jako právě Botswana, takže s tím cestováním nejsou vůbec žádný problémy. My jsme neměli půjčený auta a kromě pár defektů, který jsme samozřejmě měli, tak se vůbec nic nedělo.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
A kolik vás vždycky jede? Asi předpokládám, že nejezdíte sám.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Nejezdím sám, většinou tak mívá 4, 5. Ono je vždycky lepší, když to těchhle těch oblastí jako do pouště Kalahari jedou dvě auta, protože tam se může stát cokoli, aby to druhý auto pomohlo v podstatě těm nešťastníkům, který si píchnou pneumatiku a tak dále a tak dále, takže většinou je to okolo 6, 7 lidí.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
No a vy jste tam do Botswany jel především proto, abyste fotografoval zvířata a samozřejmě ví se o tom, že, že Botswana je úžasná země z hlediska třeba výskytu slonů.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Bezesporu, co se týče zvířat, je na tom opravdu výborně, protože i značnou část zabírá právě vnitrozemská delta Okavanga, kam jsme měli namíříno, protože je to oj jemný biotop, protože je to největší vnitrozemská zelta delta na světě, protože veškerá voda, která teče více méně z Angoly, tak si potom v ..., nebo vtéká do pouště Kalahari, kde se vsakuje a těch zvířat je tam opravdu neuvěřitelný množství, takže to je takovej ráj pro fotografy, pro fotografy zvířat jako jsem já, takže tam jsme se opravdu vybláznili.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Když jste říkal, že ta řeka se vlastně vtéká do poušti Kalahari a tam, tam mizí, jak to, jak to vypadá?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Mizí v písku.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Mizí v písku.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Samozřejmě tam člověk nevidí přesně ten přechod, kdy ještě je poušť a kdy už není. Je to pozvolný, ale co je na tom zajímavý, že ta voda je naprosto křišťálově čistá právě tím, že teče jenom pískem, takže se čistí sama, takže je opravdu čistá. Jsou to takový malinký ostrůvky vody v tomhle tom období, kdy jsem tam byl, to znamená v suchu, přes období dešťů je ta plocha zatopená opravdu velká, takže i když člověk stojí veprostřed toho sucha, toho suchýho období v tý deltě, tak nevidí úplně všude vodu. Zdá se, že není všude. Ale je to velice zajímavý.

/ Písnička /

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí dnes s fotografem Václavem Šilhou. Mluvíme o Botswaně, ze které jste se včera vrátil a mluvili jsme také o tom, že Botswana je bohatá na, na divoká zvířata, především třeba na slony.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Těch slonů je tam opravdu velké množství, protože ten biotop tam opravdu napovídá hlavně tomu velký prostor pro ně, takže je to úplně senzační, a nejsou to jenom sloni, je to spousta dalších zvířat jako jsou šelmy, co se týká lvů, levhartů a tak dále. Moje asi nejoblíbenější zvíře, který tam je, je to vzácný, tak to je pes hyenový, protože ten už se opravdu vidí v Africe velice málo a naštěstí ještě v Botswaně je, nebo lze vidět. No a co se týče těch slonů, o kterých jste se zmínil. Je vždycky úžasný sedět v tom autě, protože tam člověk nemůže samozřejmě vystupovat, to nejde, takže sedět v tom autě, najednou vás obklopí 60, 80 slonů okolo a jde. A vy sedíte, nemůžete ani fotit, protože to je taková nádhera, že si na to člověk ani v tu chvíli nevzpomene. A hlavně je tam strašně zajímavá jedna věc. Ty sloni jsou strašně potichu, to znamená, že neslyšíte dupání ...

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
To je neuvěřitelný.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
... vy neslyšíte vůbec nic, protože ty jejich nohy v podstatě vyloženě jemně jdou po tom, po tom podkladu a jenom občas zafrčí nebo takový to jejich brumlání hrdelní, což je potom slyšet opravdu hodně daleko, takže pro mě je to vždycky taková úplně úžasná možnost opravdu, pomalu interakce s těma zvířata, i když samozřejmě úplně, protože člověk není zase blázen, ale tohle to rána a večery u napajedel v Botswaně je něco úžasnýho.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
A nemáte obavu, když sedíte v tom autě, vedle vás desítky slonů, že třeba můžou napadnout to auto nebo ...

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
No samozřejmě tahlencta možnost není nikdy vyloučená, ale já jsem se mockrát přesvědčil o tom, že pakliže je člověk klidnej, nikam nenajíždí, nenajíždí do samotnýho v podstatě jedince jako takovýho, když ho obklopí ty sloni, oni si nevšimnou. Samozřejmě stalo se několikrát už, že jsem musel, nebo museli jsme před slonem couvat a to tak, že velmi rychle, protože je to bušovitý, takže vy nevidíte, co je za nejbližším keřem a když se ten slon vynoří, on většinou dělá to, když je samotář nebo matka se slůnětem, tak on naštěstí většinou udělá to, že udělá takovej ten první, takovej preventivní útok, to znamená, že se rozeběhne, skloní hlavu, pak se zastaví, dá, aspoň si myslím, nám šanci odcouvat nebo odjet, aby, potom bude následovat ten druhej už naprosto nekompromisní útok. To se nám naštěstí nikdy nestalo, takže jsme samozřejmě velice rychle zacouvali. To je dost nepříjemnej pocit, když se na vás valí takováhle ohromná masa zvířete a vy v tom autě marně hledáte zpátečku a všechno tam skáče za té rychlosti, jenom ne zpátečka, naštěstí se vždycky podařilo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No a další zvířata nebo ještě se zeptám u těch slonů, není ..., problém s pytláky v Botswaně není?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Je obrovskej.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Taky.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Obrovskej, ale všude na světě, víceméně dneska už všude na světě. Tam ten problém je velkej, Botswana má k tomu takovej strašně, no by se možná i zdálo krutej v podstatě přístup. Ono se s těma pytlákama fakt nemazlí. Jak vidí pytláka, tak oni po nich střílejí /nesrozumitelné/, zabijou pytláka. Ale neznamená to, že by se tímto způsobem nějakým vyhli těm problémům. Nejedná se v tomhle tom případě ani zas až tak moc o slony, i když samozřejmě taky, ale třeba o nosorožce, a to je velkej problém, protože, ale to je problém celý Afriky, protože ten trh s tou, s tím nosorožčím rohem je opravdu velkej.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Ano. A můžete se zmínit o nosorožcích, které druhy tam vlastně žijí v Botswaně?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
V Botswaně žijou dva, to znamená bílý a černý. Oba dva druhy tam žijí. Samozřejmě ten černý je tam vzácnější a viděli jsme tam ty /nesrozumitelné/ oba dva.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
A šelmy?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Šelmy klasicky lvi, těch je tam naštěstí dost, dokonce jsme měli to štěstí, že jsme viděli lvici, která slovila kudu, což je úžasný vidět něco takovýho, bohužel se to nepodařilo nafotit, protože to bylo zádama k nám, takže jsem se jenom ohlídl přes rameno, viděl jsem to.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Kudu je vlastně velká, obrovská antilopa.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Obrovská antilopa a bylo strašně zajímavý a ona ji ulovila ve vodě, to byla právě taková ta bažinatá oblast, a člověk by nevěřil, za jak krátkou dobu je schopna, schopná ta lvice odtáhnout takhle velkou antilopu do stínu, což bylo asi 100 metrů a za pár vteřin to tam měla, jo, takže my jsme potom už velice těžko i fotili tu hostinu jako takovou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A ty lvi, jak, jak tam vypadají v té oblasti v Botswaně? Mají světlé hřívy nebo tmavé?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Tak tady ono v podstatě jedinej takovej rozdíl, co já jsem zaznamenal, kdy lvi vypadali trošičku jinak, tak to je kráter Ngorongoro, kde jsou známí lvi se svoji temnou hřívou a potom samozřejmě v Keni, kde jsou oblasti, kde jsou dokonce bez hříví lvi, takže v Botswaně vypadají normálně, to spíš kus od kusu, jako někdy má tmavší, některý světlejší.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
A další šelmy třeba levhart. Viděl jste levharta?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Viděli jsme levharta, protože je obrovský štěstí, protože já osobně než jsem si vyfotil svýho prvního leoparda v životě, levharta správně v životě, tak mi to trvalo 3 roky, kdy jsem po něm opravdu jako pracně jezdil. Tentokrát jsme ho viděli na první, to znamená hnedka první, první ráno u napajedla, kde nám zkřížil cestu, pak jsme za ním ještě chvilinku jeli, nádherná šelma opravdu. Já říkám, pakliže bych měl z nějakého zvířete strach, tak je to právě asi levhart, protože lev, pro lva není přirozenou kořistí člověk, to musí bejt zraněnej nebo musí bejt vyprovokovanej nebo musí se. Levhart víceméně úplně pravidelně loví paviány třeba, takže ten rozdíl mezi šelmou a paviánem asi moc rozlišovat nebude.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Dobře, a ještě poslední otázka na šelmy. Gepardy jste tam asi viděl v Botswaně, nebo ...

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Neviděl, tentokrát jsme neviděli, samozřejmě tam jsou, ale neviděli jsme, protože přece jenom 14 dní je velice krátká doba na to, aby člověk viděl celý /nesrozumitelné/ zvířat, takže my jsme to měli to a, šli jsme spíš za těm fotkama, takovejma těma, aby měly atmosféru, to znamená, když jsme se zastavili třeba, já nevím, na 5, na 6 hodin u napajedla a fotili jsme právě, když zapadalo sluníčko, takovýhle věci.

/ Písnička /

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte cestovatelské Jak to vidí, dnes s fotografem Václavem Šilhou. Mluvili jsme o tom, jak to vypadá v Botswaně, státu, který leží na jihu afrického kontinentu. Vy jste tam jel hlavně proto, abyste fotil nebo fotografoval zvířata. Jak vlastně fotografujete? Z místa dlouho čekáte na určitý záběr nebo tak?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Ono je to samozřejmě jak kdy a podle situace. Ale samozřejmě fotografování zvířat je taková disciplína, která je hlavně o trpělivosti, protože víceméně nikdy se vám nepodaří, že přijedete na místo, je tam úžasná věc, jsou tam úžasný zvířata a vy to prostě jenom zmáčknete a jedete nazpátek do kempu dát si kafe. Bylo by to úžasný, bohužel to tak nefunguje, takže je to hrozně moc o čekání, takže je to tím, že člověk přijede na místo, to znamená, dejme tomu, to napajedlo v tý Botswaně, sedí v autě a dlouhý hodiny a hodiny čeká, než vůbec nějaký zvíře, a pakliže je zvíře, bude něco dělat, aby to nebyl jenom takovej obrázek do encyklopedie, a druhá věc je další, že jestli je dobrý světlo, dobrý světlo. Víceméně fotograf není nikdy spokojenej, protože nikdy se víceméně aspoň podle mě nemůžou sejít všechny tyhle ty okolnosti dohromady. Občas se to samozřejmě povede, ale málokdy aby to bylo opravdu tak, aby si člověk říkal, tak tohle to jsem přesně chtěl. Jinak samozřejmě fotografuje se z auta, protože tam člověk nemůže vylézt z toho auta, vylízt, protože to by byl možná jeho poslední snímek v životě, takže to není dobrý, a hlavně tam je to strašně důležitá věc, mnoho zvířat by uteklo, a to i včetně šelem, protože jak viděj člověka, utečou. Já bych to, nezkoušel bych to v žádným případě, ale to auto, nebo auto jako takový, víceméně oni to berou jako součást krajiny, je to takovej přirozenej kryt, takže tam z toho lze velice dobře fotografovat z těch okýnek.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Ano a vy fotografujete samozřejmě v dnešní době už asi digitálním fotoaparátem, což je asi trošku komfortnější než doba, kdy jsme měli normální filmy, kinofilmy, či, či diapozitivy.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
No jéje, to je samozřejmý, protože já si můžu jako dovolit ten luxus, protože nemusím počítat každej snímek, nemůžu, nemusím to převádět na koruny, kolik mě to bude stát, ten ztracený snímek samozřejmě, ale ono je to strašně těžký právě u těch zvířat, protože tam jsou ty akce strašně rychlý, takže trefit jeden snímek přesně je obtížný. Takže pro mě je teďka strašnou výhodou, že tohle nic nestojí a když to zvíře začne něco dělat, tak já prostě cvakám. Správně bych to říkat neměl, protože teďka si fotografové budou určitě ušklíbat, že jsem cvakal, mně je to ale jedno, protože prostě takhle to chodí, jinak to nejde. Jinak opravdu ten snímek neudělám. Takže tohlencto je komfortní a samozřejmě nebudu brát v potaz kontroly na letištích, kdy jsem měl vždycky strašný problémy, kolik si vezu ruliček, proč si jich vezu tolik a tak dále a tak dále.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Takže to je výhoda té, toho technickýho pokroku vlastně. A které zvíře nejraději třeba fotografujete? Šelmy nebo spíš třeba nosorožce, slony?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Já víceméně já s takovou nadsázkou říkám, že fotografuju rád úplně všechno, od velikosti husy a vejš, protože na ty drobný ptáky já opravdu nějak moc nejsem, ale samozřejmě nejvíc asi šelmy, protože podle mě ta fotografie předjímá takový tři stupně. To znamená obrázek, jako první je obrázek zvířete jako takovýho do encyklopedie a tak dál. Potom je obrázek nebo fotografie zvířete, které je v nějaký akci, to znamená při lovu a tak dále. A potom je ten třetí level nebo ten třetí stupeň, pro mě je úplně nejvyšší a to je to, aby ta fotografie měla něco navíc, aby na vás dýchla atmosféra, aby tam bylo trochu kumštu, jo. Já nevím, jestli se mi to daří, vůbec netuším, ale snažím se jít touhletou třetí cestou, která je samozřejmě nejtěžší, ale potom z toho má člověk asi největší radost, takže je to takhle rozdělený, ale samozřejmě těch procent fotografií, který jsou opravdu zvířata, to znamená zvíře encyklopedie, tak těch mám největší množství.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Ještě se vás zeptám na vaše ostatní cesty, vím, že jste byl letos na jaře nebo před nějakou dobou v Indii v Kašmíru.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak to tam na vás působilo?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Bohužel ne na jaře, ale v zimě, bylo to, působilo to na mě výborně. Já už tam byl podruhý, protože my jsme se rozhodli, že zkusíme štěstí a že zkusíme nafotit leoparda sněžnýho, kde se, zase se to nepovedlo. Ne, že bysme ho neviděli, nebo že bysme vůbec nevyfotografovali, to ano, prostě to je tak malinkatý zvíře, že prostě když vám tu fotografii ukážu, tak nerozeznáte leoparda od kamene. Bylo to opravdu na hrozně velkou dálku, ale pro mě začínají být v poslední době strašně zajímavý i zážitky z tohohle, protože pro mě je fotografování cestování, to je takový vůbec spojená, jsou to spojený nádoby a vím, že na mnoha místech, na kterých jsem byl, tak když tam přijedu za 5 let, tak už to bude vypadat úplně jinak, a proto já se snažím užít si to alespoň tímto způsobem, zachytit tam ty situace, a to včetně i lidí, protože i ty lidi se nějakým způsobem měněj, ta kultura jde pryč.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
No a kam se chystáte ještě letos?

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Tak letos už mám víceméně jenom jednu akci, to je Madagaskar a to je přesně ta věc, o které jsem před chvilinkou mluvil, že Madagaskar je tak nějak na hraně. Já si myslím, že za 10 let tam bohužel kvůli lidský činnosti už nebude co fotografovat.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Tak hostem dnešního Jak to vidí byl nebo ještě je stále fotograf Václav Šilha. Já vám přeji hodně štěstí na dalších cestách, ať se, ať se vám daří.

Václav ŠILHA, fotograf
--------------------
Já vám děkuju mockrát a děkuju za pozvání.

Jan DADÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že se ještě někdy u mikrofonu potkáme pochopitelně, a my budeme zítra pokračovat v cestovatelském Jak to vidí a budeme mluvit o Japonsku a to samozřejmě hlavně v souvislosti s nedávným turné našeho Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Příjemný den vám přeje Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Miroslav Dittrich
Spustit audio