Přepis: Jak to vidí Michael Fokt – 27. července

27. červenec 2015

Hostem byl Michael Fokt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu prázdninového vydání "Jak to vidí" vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Michael Fokt, fotograf a cestovatel. Dobrý den, vítejte u nás.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Dobrý den, dobrý den všem divákům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, také si vzpomínám, vlastně my jsme se loni společně vydali, pane Fokte, na nádherný ostrov Réunion. Tentokrát zavítáme do neméně krásné části světa, a to do Portugalska. Středověká městečka, megalitické stavby, rybářské vesničky, kilometry pláží. Úplně na mě dýchla ta atmosféra z fotografií, které jste zaslal našim posluchačům, které budou k vidění na webu Českého rozhlasu Dvojky. Čím vás okouzlil jih Portugalska?

Čtěte také

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Tak nás dva, protože tvoříme se svou ženou Markétou v autorské dvojici a byli jsme tam spolu, tak nás okouzlil v podstatě vším, hlavně takovou tou svou vesnicky klidnou atmosférou. Jestli můžu oslím můstkem navázat na ten Réunion, to je kousek Evropské unie pod rovníkem, takže v podstatě velmi daleko a ono ve skutečnosti i to Portugalsko kdysi, když ještě právě nebylo známo zámoří, nebyla známá Amerika, tak fungovalo pro ty tehdejší lidi jako konec světa, protože je to vlastně taková ta nejzápadnější hrana Evropy. Za tím pro ty tehdejší lidi bylo jenom moře. Takže pro ně to tenkrát byla taky velká dálava a ono tam to místo si ještě dodnes naštěstí, teda ten region, kde jsme byli my, to je provincie Alentejo, tak si zachovala takovou tu krásně vesnickou, pomalou, zemědělskou atmosféru a to je to, co se nám líbilo asi nejvíc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je třeba mentalita místních lidí?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Tak stejně jako na mnoha jiných místech na jihu Evropy, taková pohodová. Ten portugalský čas tam plyne trošku pomaleji než u nás. Zároveň se tam více lpí na těch tradicích, což si myslím, že je velmi perfektní. Já mám takovou malou příhodu odtud. Poznali jsme se s prima chlápkem, jmenoval se Baltazar Trueb a ten nám dělal průvodce po místních korkových sadech, které jsou tam, rostou tam všude. A ten vytáhl ze svého otlučeného auta takový kus trusky, který vypadal jako odpad z nějakého průmyslového podniku, ale říkal mi: "Na, vem si to. To bude tvoje památka." A já jsem zprvu nechápal, proč jako si mám vozit domů průmyslový odpad, když ho tady máme poměrně dost, pardon, ale on mi potom vysvětlil, že je to, ta struska je stará 2 tisíce let a je to vlastně pozůstatek po tom, kdy první Portugalci modernějšího typu objevili, že se tam vyskytuje železná ruda poměrně hojně a v zemních pecích ji tavili a tu taveninu prodávali Féničanům, protože Féničané tou dobou už dávno znali technologii zpracování kovů. Pro ty Portugalce to bylo poměrně novum, takže oni prostě zjistili, že ti Féničané tu těžkou divnou věc rádi kupují, tak prostě vyráběli taveninu, no a v těch zemních pecích zbyly po nich právě tyhle ty kusy strusky a ti místní lidé, kteří vědí, kde je hledat, tak si je občas seberou, tak teďko mám kus strusky vystavený ve skříni, protože kdy jsem k tomu dostal toto vysvětlení, tak to byl rázem velmi zajímavý předmět pro mě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vzácný, že jo?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
A vzácný a je to vlastně také ilustrace toho, jak ten čas tam běží pomalu a jaké věci tam důležité jsou a jaké leckdy třeba nejsou, taková ta uspěchanost moderní které se samozřejmě my všichni snažíme vyhnout právě, když míříme někam na jih.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmínil jste se, pane Fokte, o tradicích. Jaké udržují místní lidé na jihu Portugalska?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Já myslím, že celý ten jejich život je takový tradičně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tradiční.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
... pomalý. I to zemědělství samo o sobě je vlastně dělané tradičním způsobem. Když říkám zemědělství, myslím tím hlavně to pěstování korkových dubů a sklízení půdy, protože to je vlastně synonymem toho jižního Portugalska. Málokdo ví, že celá polovina korku, který se světově ročně vyrobí, tak pochází právě tady z té oblasti, takže každý milovník vína, který rád slyší takový ten příjemný lupavý zvuk, když se zátka vytáhne z láhve, tak by měl milovat právě tuhle oblast, protože ta může za to, že si toto potěšení můžeme dopřávat. No a ta, ty korkové duby se pěstují tradičním způsobem už po 300 let asi tak a dodnes se vlastně ta kůra sklízí ručně, protože to ani jinak nejde. Ti sklízeči místní se učí z otce na syna, jak poznat, jak hluboko vůbec zatnout sekeru do toho korkového stromu, protože to samozřejmě nefunguje tak, že by vyrostl dub, on by se pokácel, oloupala se kůra a hotovo, ale oni to umějí sklízet tak, že ten strom nepoškodí a za nějakých dalších 10 let ta kůra znovu doroste, to znamená, dá se znova sklidit, ovšem musí se to udělat tak citlivě, aby opravdu to lýko pod tou kůrou, kudy proudí ty živiny do toho stromu, se neporušilo, což tedy oni umí. Mimochodem díky tomu patří mezi nejlépe placené zemědělské dělníky v celé Evropě tito sklízeči korku, no, to pěstování korku jako takové patří tím pádem mezi velice ekologické zemědělství, protože je za prvé obnovitelný zdroj a za druhý, protože ten dub potom potřebuje tu kůru rychle nahradit, tak do ní taky rychle ukládá uhlík, ze kterého staví ty korkové buňky. To znamená, je to, ty korkové lesy jsou takové živé pohlcovače skleníkových plynů, krom jiného tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jaká je funkce těch korkových dubů, těch hájů?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že ta funkce korku původní jako taková je chránit ty stromy před požárem, protože na jihu Evropy, že jo, je rozpálená suchá krajina a ten korek díky tomu, že je prostě takový izolační, tak ty stromy chrání a funkce těch hájů nebo poloha těch korkových hájů, to je, to je strašně zajímavá věc. Ono totiž, když vědci začali počítat třeba jenom rostliny, které rostou v tom korkovém lese, tak napočítali na jediný čtvereční metr přes 100 druhů různých rostlin a rostlinek a mechů a takových různých zelených druhů organizmů, což je naprosto úžasné a zjistilo se tím pádem, že ten korkový les patří mez nejbohatší ekosystémy snad v celé Evropě, minimálně té jižní a bez těch korkových dubů by tohle prostě neexistovalo, byla by tam polopoušť, právě ty korkové duby jsou tou hybnou silou celé této rozmanitosti, protože dokáží z té vyprahlé půdy prostě dostat živiny, dostat vodu. No a málokdo ví, že právě v těchto korkových lesích se dodnes někde na kraji civilizace skrývají snad nejvzácnější kočkovité šelmy světa, myslím, mluvím o rysech pardálových, kteří jsou velmi ohroženi, už jich na svobodě žije, pokud vím, sotva několik desítek, takže už jsou opravdu na té zlomové hraně vymření. Samozřejmě pro nás Středoevropany je úžasné, když se tam potkáme třeba se ženetkou, kterou od nás neznáme, mnoho druhů plazů, hadů, ještěrů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je vaše doména vůbec - fauna.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Takže ..., přesně tak a já jsem si vystudoval přímo ještěrky na své vysoké škole, takže tam jsem se cítil jako doma a musím říct, kdykoli se dostanu na jih, kde je trochu víc teplo a kde pobíhají gekoni po stěnách, tak se cítím, že jsem ve své zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Michael Fokt, dnešní host cestovatelského Jak to vidí. A v Portugalsku na jeho jihu zůstáváme i po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český rozhlas Dvojka vám dnes přináší postřehy fotografa Michaela Fokta z jižního Portugalska, který nám do studia přinesl také jednu, no, řeknu, unikátní pohlednici, která je vlastně z korku. Navážeme vlastně na naše předchozí povídání o tom, že pro tu oblast Alentejo, je právě typické, jsou ty korkové duby, háje. To je typický zemědělec, pane Fokte, na té korkové pohlednici? Lze ji i poslat předpokládám?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Lze ji poslat určitě, protože jsou tam správně natištěné všechny kolonky pro adresu, no a ten zemědělec to je asi typický zemědělec možná, protože sklízí něco jako pšenici nebo nějakou obilniny, tak možná nějaký typický zemědělec před nějakými 30, 40 lety, protože traktůrky, to oni už tam znají, to, to ano, takže pole už nesklízejí většinou ručně, pouze ty korky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To také ukazuje nebo demonstruje to, že ten korek je docela všestranný materiál. Nejenom ty zátky do láhví, ale třeba pohled. Dokonce vy jste mi prozradil i košile?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Všecko možné tam můžete z korku najít, samozřejmě čepice, klobouky, to je normální, ale opravdu i kusy oděvů, když se to, ten korek vybrousí do opravdu tenké vrstvy a dokonce jsem si načetl, že z korku se dá postavit i letadlo, respektive existuje celá společnost technologická, která se tak i jmenuje Aerokork a ta se snaží z uhlíkových materiálů a opravdu korku postavit létající letadlo, protože korek je úžasný tím, že je lehký, ale zároveň lehký, pružný a odpuzuje vodu a mimochodem, kdybych se ještě na chviličku vrátil k těm klasickým zátkám, tak mám úžasnou zprávu pro všechny milovníky vína, když budete pít víno, které má korkovou zátku, pozor, ne umělou, ne kovovou, ale korkovou, tak budete zachraňovat právě tyto korkové lesy, protože v současnosti je to v tom jižním Portugalsku tak, že právě proto, že se začínají vyrábět umělé špunty a takové ty šroubovací uzávěry kovové, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vážná konkurence pro ten korek?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Bohužel ani, protože je to levnější samozřejmě a byznys je o penězích, bohužel i vinařský byznys, takže často vinaři toto používají, a to je poměrně průšvih, protože klesá poptávka po tom korku a ti farmáři nemají tolik motivaci prostě se o ten korkový svůj sad starat, což je tedy práce úmorná, protože první sklizeň korku přijde až 25 let po zasazení toho dubu, a pak až vždycky po 10 letech, takže je to opravdu pro trpělivé lidi. No a to je, ta celá situace je špatná v tom, že když se člověk o ten sad nestará, tak on degeneruje a celé to životní prostředí s tím degeneruje, včetně těch úžasných druhů rostlin i živočichů, co tam žije. Takže, prosím vás, pijte hodně vína a pijte víno, které má korkové zátky. Rysi pardáloví vám budou vděční.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Apropó, korek je lehký, ale ta portugalská vína, nebo ta vína z provincie Alentejo, o které si povídáme, jsou těžší?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Já si myslím, že je to ideální kombinace a zároveň takový ten protiklad, protože portugalské víno, které má, řekněme, 13,5 % alkoholu, tak už je tam bráno jako slabší, 14 % není žádná větší míra, což u nás už jsme zvyklí, že se blížíme spíše dezertním vínům tím obsahem alkoholu, ale zároveň musíme s Markétou říct a potvrdit, že ta vína, přestože jsou těžká, co se týče alkoholu, tak mají výbornou chuť a výbornou ovocnou vůni, což je známkou toho, že jsou kvalitní, protože samozřejmě, máte-li těžké víno, které je uměle dolihované nebo z nekvalitních surovin vyrobené, tak tam cítíte tu lihovou příchuť, která není dobrá. To u většiny portugalských vín naprosto nehrozí a další skvělá zpráva je, že alespoň na místním trhu ta vína nejsou drahá překvapivě. Kolem 2, 3 eur, to znamená i pod 100 korun koupíte v obchodě víno, které je výborné, opravdu výborné. Takže, kdo má rád víno a zároveň se rád prochází místem, místy, odkud pochází zátky na víno, tak hurá do jižního Portugalska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co znamená, pane Fokte, když má ta láhev kabátek?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
To znamená, když má láhev kabátek, tak to znamená, že jsme si dali tu práci ve městě Evora najít takový textilní ateliér a ten je zajímavý tím, že, abych začal od začátku, když je Portugalcovi zima, je tam asi tak 15 nebo 10 stupňů v zimě, tak už jim je zima a kdysi ti jezdci ještě na koních nosili z ovčí vlny takový kabát, přehoz, kterému se říká "kapote". No a dvě takové inovativní ženy z Evory si založily textilní dílničku, takovou manufakturu, kde z tohoto tradičního oděvu udělaly takový moderní doplněk a to dokonce pro obě pohlaví, takže šijí i ženská "kapote" v současné době. Je to krásné, slušivé, no a právě, aby upozornily na tu svou snahu, tak šijí i takové miniaturní "kapote", které se navléká na láhev od vína jako taková ozdoba a právě tímto způsobem jsme na něj přišli, protože jsme v jedné restauraci našli takto oblečenou láhev a začali jsme se ptát, že je to krásné, jak je to možné, a proč se to dává na láhve, jestli je potřeba je zahřívat nebo něco takového a vysvětlili nám, že ne, že je to jenom taková legrace a upomínka a dali nám tip právě na tuto dílnu, kam jsme pak skutečně šli a udělali jsme z toho reportáž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké další zajímavosti na jihu Portugalska prožil fotograf Michael Fokt, to si nenechte ujít po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Dvojku a jeho cestovatelskou půlhodinku "Jak vidí" jižní Portugalsko fotograf a cestovatel Michael Fokt. Už tady zaznělo, že vaší doménou je focení především fauny, tak předpokládám, že právě v té provincii Alentejo, o které si povídáme, jste si užil, protože tam jsou přírodní rezervace a vůbec nádherná příroda, zajímavá zvířata.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Určitě. Musím říct, že ta provincie Alentejo ve skutečnosti zabírá skoro polovinu rozlohy Portugalska a tím, že není tak turisticky známá, tak je opravdu nádherně přírodní, venkovská, no a krom jiného, my jsme tam s Markétou navštívili krásnou přírodní rezervace, rezervaci v ústí řeky Sado a ta je zajímavá jednou úžasnou věcí. Tam totiž žije skupina delfínů, která se naučila v podstatě skoro neopouště to říční ústí, protože zjistila, že tam, kde se mísí sladká a slaná voda, tak je mnoho živin, to znamená mnoho ryb, to znamená, oni, ti delfíni tam mají neustále co papat, takže se tam prostě zdržují téměř trvale. Takže když vyjedete s loďkou do toho říčního ústí, tak máte téměř 100% šanci, že ty delfíny uvidíte, takže samozřejmě to jsme si nemohli nechat ujít. Vyjeli jsme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli jste tentokrát štěstí na delfíny? Protože ne vždy se to podaří, co vím.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
No, my máme delfíny jako taková zakletá zvířátka. My už jsme za nima se zkoušeli vypravovat několikrát samozřejmě, jak v Řecku, tak na ostrově Réunion a na jiných místech, no a tady to bylo zatím nejúspěšnější výprava, ale z fotografického hlediska nemůžu říct, že úplně 100% úspěšná, protože já toužím po takové té fotografii delfíny od hladiny, jak vyskakuje vyloženě celý nad vodou a ti místní průvodci a lodní kapitáni mi říkali: "Nebojte, to uvidíte, to ti delfíni dělají," ale pak jsme zjistili, že tentokrát nedělali, že se dali vyfotit, ale jenom na určitou vzdálenost. Pak jsem zjistil proč, tak aspoň jsem jaksi se utěšil tím, že to bylo kvůli dobré zprávě, protože oni v tom stádu, které čítalo asi tak 25 kusů, měli zrovna asi 14 dní čerstvé mládě. Takže teď jich tam mají 25 plus jednoho, ale právě proto, že byli ještě plaší díky tomu čerstvě narozenému delfíňátku, tak nešli k těm lodím až ak blízko a až tak si jako by ne hráli nad tou hladinou, jak je běžné, ale zase je jich o jednoho víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké další zástupce fauny lze tam ještě pozorovat v té přírodní rezervaci?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Tak samozřejmě, protože je to říční ústí, tak mnoho druhů vodních ptáků, včetně plameňáků, což je pro nás Středoevropany krásná podívaná, kterou si asociujeme spíše s Afrikou a místními příkopovými jezery. To bylo krásné a mnoho jiných vodních ptáků - pisily čáponohé. Mimochodem to je krásný ptáček a je to držitel ptačího rekordu. Je to pták, který má podle mě nejdelší nohy v poměru k tělu. On je asi takhle vysoký - 30, 40 centimetrů, většinu z toho zabírají nohy, aby se ty pisily mohly brodit, brodit těmi rozlivy přílivovými a nenamočily si peří a mnoho jiných dalších vodních ptáků. Samozřejmě Portugalsko je atlantské pobřeží, to znamená, fungují tam vysoké přílivy, odlivy, takže se vám může také stát, že vám ukradnou moře přes noc. Probudíte se a vidíte jenom takové bahnité pláně, ale voda se zase vrátí, ale než se vrátí, tak je tam právě mnoho těchto vodních ptáků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A mimochodem, je tam i vesnice, která je na kůlech právě kvůli tomu přílivu, odlivu?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Přesně tak. On je to spíše rybářský přístav, který přísluší té vesnici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ano.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
A je to Porto Palafitico Da Carrasqueira, což ta portugalština zní krásně vznešeně. V překladu to znamená prostě přístav na kůlech u Carrasquery, to je ta vesnice, a je to opravdu krásné místo, kde si najednou připadáte jako někde v jihovýchodní Asii, nebo v nějakých takovýchhlech končinách, že jsou to opravdu surové kůly zapíchané do té, do toho mořského dna a na nich položené dřevěné lávky, které se i rozvětvují. Jsou tam takové dřevěné kůlničky na rybářské náčiní a kotví u toho takové ty dřevěné rybářské čluny. Je to nádherný pohled a samozřejmě my jsme tam byli jak za odlivu, tak za přílivu. Tak za toho odlivu ty loďky opravdu leží na tom bahnitém dně, takže i ti rybáři si je mohou třeba natřít suchou nohou nebo něco takového, no a za 12 hodin se moře vrátí, loďky plují na vodě a oni můžou vyrazit za svou prací. Takže opravdu je to takový dynamický celý ekosystém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dali jste si s paní Markétou i nějakou čerstvě ulovenou rybu?

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
Samozřejmě, protože mořské plody, to všude v jižní Evropě na mořském pobřeží funguje a my zase fungujeme tak, že je milujeme, takže to jsme si dali jak rybu, tak chobotnicový salát a samé takovéhle dobroty, a pokud je někdo gastronomicky zaměřen, tak ještě, co můžu doporučit, je místní šunka jamón Jabugo, která se vyrábí z masa prasat a ta prasat jsou zajímavá tím, že se právě zase krmí žaludy těch korkových dubů. Ono se, ona se ta prasata volně potulují tou, těmi korkovými sady, žerou ty žaludy, to znamená, jejich maso má takovou hořkou příchuť a je to výborné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká cestovatel a fotograf Michal Fokt. Já vám děkuji za návštěvu a přeji vám, i paní Markétě krásné léto.

Michael FOKT, fotograf, cestovatel
--------------------
My děkujeme také a přejeme, děkujeme za pozornost a přejeme hodně sluníčka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme moc. Vína, ušlechtilé destiláty snoubí s čokoládovými kreacemi můj zítřejší host Daniel Syrový. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio