Přepis: Jak to vidí Markéta Kutilová – 26. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a poslech prázdninového Jak to vidí přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání je novinářka Markéta Kutilová, členka občanského sdružení Femisphera, dobrý den, vítejte.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme společně, paní Kutilová, v tomto pořadu hovořily už několikrát, hovořily jsme například o válkou zmítaném Kongu, o novodobém otroctví na Srí Lance. Vy se totiž jako novinářka dlouhodobě věnujete právě problematice života zejména žen ve třetích zemích. Také jste působila jako koordinátorka humanitárních projektů. Kdy jste se vůbec začala zaměřovat na tato témata?

Čtěte také

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Na ženská témata jsem se začala zaměřovat v Íránu, kde jsem začala pracovat v roce 2003 po zemětřesení a pracovala jsem tam právě pro společnost Člověk v tísni. A tam jsme se setkali s velkým množstvím vdov, které přišly během zemětřesení o svého manžela. A jelikož je to muslimská země, tak najednou tyto ženy čelily obrovskému problému, kdo se o ně a jejich děti postará, když manžel zemřel. Takže my jsme vymysleli projekty, který těmhle těm ženám pomáhaly najít nějaký způsob obživy, takže jsme je učili nové dovednosti. A po zemětřesení v Íránu jsem pochopila, co to je ta ženská síla, že v ženách se ukrývá něco, co prostě muži nemají, že ženy prostě, když se jim stane něco špatného, něco zlého, tak dokážou v sobě zmobilizovat obrovskou sílu a dokážou udělat v těch nejkrizovějších situacích vlastně velký věci. Že třeba když se stalo zemětřesení v Íránu, všechny domy popadaly, 40 tisíc mrtvých. Ty ženy často přišly o svoje příbuzný, o svůj dům, o svého manžela, o všechno, tak se stávalo, že ty ženy dokázaly v sobě právě najít tu sílu a bojovat a jít dál. Kdežto strašně moc mužů třeba propadlo drogám, litovali se, seděli na chodníku, lomili rukama. Říkali, podívejte, jak jsme dopadli, my jsme chudáci. Ale pro ty ženy bylo daleko snazší jít a bojovat. Já jsem přesvědčená o tom, že právě ta ženská síla je to, co spojuje všechny ženy na celém světě, že tohle my ženy máme společné, ať už žijeme v Africe, v Asii nebo tady v Evropě. To je to, co nás spojuje. A my jako Femisphera se tohle to právě snažíme ukázat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy i momentálně pracujete právě na projektu nebo filmu, který přinese příběhy čtyř různých žen.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Je to právě vznikající dokumentární film, který zaštiťuje a financuje Česká rozvojová agentura. A my jsme si vybrali čtyři ženy z různých čtyřech rozvojových zemí, které něco dokázaly, kterým se stalo něco špatného v životě, ale dokázaly to překonat, dokázaly znovu vstát a jít a dokázaly dokonce to, že dneska pomáhají ostatním ženám podobně postiženým. Takže máme třeba lékařku v Afghánistánu, která tam má nemocnici pro ženy, natáčeli jsme v Indii ženy polité kyselinou, které si otevřely vlastní restauraci. Teď se chystáme na podzim do Kamerunu, kde je žena, která bojuje proti žehlení prsou, což je tradice, která se tam dělá mladým dívkám. A ještě na konci roku se chystáme do Somalilandu, kde je žena, která tam založila nemocnici pro ženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My dnes ale chceme hovořit zejména o Indii, protože nedávno jste se i s kolegyněmi pokusily mapovat situaci žen znetvořených kyselinou. Bylo těžké dostat se k těmto ženám?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Útoky kyselinou jsou v Indii bohužel poměrně časté. Denně tam dochází minimálně ke třem útokům na ženy kyselinou. A nebylo právě proto vůbec těžké se k nim dostat. V Indii teďka probíhá jakási celonárodní kampaň, která se jmenuje Stop Acid Attacks neboli Zastavte útoky kyselinou. A to se právě snaží na to poukázat, nějakým způsobem burcovat veřejnost, aby se postavila proti tomuhle hroznému znetvořování žen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou nejčastější motivy těchto otřesných činů?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Tak v 90 % jde o to, že žena odmítne nějakého muže, nějakého svého ctitele nebo nápadníka. A on to neunese tady tu pohanu, že ho ta žena odmítla, že si vůbec dovolila ho odmítnout, a chce se jí pomstít. A právě to, že na ni chrstne kyselinu, je jedna z nejčastějších cest, kterou se vlastně může těm ženám za něco mstít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ty případy jsou si hodně podobné.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Jsou si velice podobné, protože opravdu 90 ze 100 jde o zhrzenou lásku. Ale nesmíme si představit to, že by mezi nima byl nějaký vztah. Často jde o to, že muž jenom tu ženu nějakým způsobem obdivuje, líbí se mu, nějakým způsobem se jí dvoří. A ona ho odmítne. Prostě řekne mu, já o tebe nemám zájem. A v té indické společnosti se to moc nenosí, že by žena řekla muži ne. Takže ten muž se cítí jakoby ponížen a zhrzen a hledá způsob, jak vlastně tu ženu nezabít, ale zároveň on vlastně chce se jí pomstít takovým způsobem, aby ta žena do konce života na něj nezapomněla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik byly indické ženy sdílné hovořit s vámi o svém osudu a jak se k těmto ženám staví indická společnost, o tom s Markétou Kutilovou hned po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti letního vydání pořadu Jak to vidí na Českém rozhlasu Dvojce. Hostem je novinářka Markéta Kutilová, hovoříme společně o tom, jak jste poznala indické ženy, které byly poleptány kyselinou. Nakolik byly tedy, paní Kutilová, sdílné vůbec hovořit s vámi a také nechat se vyfotografovat?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Dříve ženy, které byly polité kyselinou, se skrývaly doma, bály se vyjít na ulici, styděly se za to, bylo to takové obrovské tabu. Ty jejich rodiny je taky skrývaly. Ale dneska se to malinko začíná měnit. A ty ženy alespoň některé z nich už se nehalí a dokážou vyjít na ulici bez toho, aniž by si svoji zohavenou tvář zakrývaly. A jsou i takové, které s tím jdou třeba do médií, jdou do televize a mluví o tom, co se jim stalo, aby právě nějakým způsobem zabránily šíření tady toho ošklivého fenoménu. Takže bylo v podstatě jednoduché s nimi mluvit. Akorát jsme se třeba setkali s mladými dívkami, kterým se to stalo třeba nedávno, to byly holky třeba ještě ve věku 13 - 14 let. A ty samozřejmě měly problém o tom mluvit, protože byly psychicky tím velice zasažené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na to reaguje společnost? Kdo těmto ženám pomáhá? Už jste se zmínila o kampani Zastavme útoky kyselinou.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
V Indii žije jedna dívka, která se jmenuje Laxmi, které se právě pomstil její zhrzený nápadník a úplně ji znetvořil. A tahle dívka jako jedna z prvních dokázala vystoupit na veřejnost a říct, podívejte se, co se mi stalo a proč se mi to stalo, jsem v tom nevině. A seznámila se s novinářem Alokem Dixitem, oni se do sebe zamilovali, dneska už čekají miminko, a založili spolu kampaň Stop Acid Attacks. A vlastně se jim podařilo do této kampaně zapojit i politiky, celebrity, sportovce. Takže se objevují často v médiích. A vlastně díky nim se o této problematice dneska v Indii opravdu začalo hovořit a také se v Indii daleko víc dneska mluví o právech žen obecně, a to zejména v souvislosti s vlnou hromadných znásilnění, která si možná i pamatují i vaši posluchači, kdy vlastně před čtyřmi roky byla v autobuse vlastně hromadně a brutálně znásilněná studentka, která potom na následky toho znásilnění zemřela. A od té doby ženy jdou do ulic v Indii, demonstrují a požadují vlastně přísnější tresty pro pachatele, aby to bylo důkladně vyšetřované a podobně. A stejně tak je to s těmi kyselinovými útoky. Často ti pachatelé neskončí ve vězení nebo dostanou velice nízké tresty. A právě že aktivisté téhle kampaně se snaží dosáhnout toho, aby dostali třeba i trest smrti nebo alespoň deset let doživotí a podobně, protože ty sazby jak za znásilnění, tak za tyhle kyselinové útoky jsou v Indii pořád ještě stále hrozně nízké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna věc jsou tresty samozřejmě pro pachatele těchto obludných činů. Ale mění se i vnímání žen jako takových v Indii?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Tak určitě tam k nějakému malému posunu dochází, i když samozřejmě jsou to tradiční věci spjaté s kulturou a tradicemi, takže to jde samozřejmě pomalu všechny tyhle ty změny. V Indii je zcela běžné, že když se vám narodí holčička, tak má menší cenu než chlapec v té rodině.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí to pořád?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Bohužel to platí pořád a jsou tam i státy, kde si ženy nechávají zjišťovat pohlaví toho dítěte a v případě, že je to holčička, tak vyhledávají někoho, kdo jim udělá potrat. A jsou dokonce státy, kde muži nemůžou najít ženu, když se chtějí oženit, protože drtivá většina jejich vrstevníků jsou taky muži. Samozřejmě že tohle to zjišťování pohlaví u nenarozených dětí je zakázaný, ale bohužel ta tradice je silnější a děje se to pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik dalších jiných předsudků třeba panuje v indické společnosti?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Tak samozřejmě se tradičně věří, že žena by se měla v první řadě starat o rodinu a o děti a být jakoby podřízená muži. Ale samozřejmě Indie jde dopředu. Je to rychle rostoucí ekonomika. Ženy tam stále více získávají vyšší vzdělání a podobně. Ale problém je pořád v tom, že ty ženy samy se vlastně třeba bojí jít na ulici. Podle nedávného výzkumu 90 % z nich přiznalo, že se bojí jít samo na ulici, protože se právě bojí sexuálního obtěžování. Bojí se toho, že by mohly být znásilněny. Taky když jedete třeba v Dillí v hlavním městě metrem, ty cestující ženy tvoří zhruba 10 % všech cestujících v metru, a jsou tam pro ně vyhrazeny speciální vagony pro ženy, kam muži mají zakázaný vstup. A pokud nějaký muž se třeba tam prodere, tak ty ženy jsou schopný ho kabelkou tlouct tak dlouho, dokud ten muž zase nevypadne z toho vagonu. Už to prostě naznačuje ten strach žen vlastně se tam nějakým způsobem svobodně třeba pohybovat a je to ještě běh na dlouhou trať, než se to nějak změní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodejme, že ke kyselinovým útokům došlo bohužel také v České republice. Jsou to, pokud vím, dva případy v posledních dvou letech.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Ano, i v České republice už došlo ke kyselinovým útokům. K jednomu došlo v Praze, ke druhému v Plzni. Ono se řekne útok kyselinou, ale to, co ty ženy v tu chvíli prožívají, je neskutečná bolest. A my jsme mluvili s holkama, který říkaly, že tou bolestí omdlely vlastně většina z nich, že vůbec neví v první chvíli, co se děje a mají pocit, že na ně někdo chrstnul vařící vodu. A vůbec vlastně neví, že první věc, kterou musí dělat, tak je někde skočit pod vodu tekoucí a smývat to ze sebe. A většina z nich opravdu omdlí tou bolestí. A potom záleží na rychlosti, kterou se je vlastně podaří je umýt nebo je dopravit do nemocnice. Ale často i takhle rychlá pomoc prostě nepomůže, protože ty kyseliny jsou tak koncentrované, že to ty ženy rozežere během chvíle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké možnosti zdravotní péče i psychologické podpory mají dívky, ženy, které jste potkala v Indii?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Tak obě tyhle roviny pomoci jsou asi stejně důležité, protože samozřejmě že ta žena přijde o veškeré své sebevědomí. Už vlastně nemá obličej, je úplně někým jiným. A když vlastně nám ukazovaly ty fotky, jak vypadaly před útokem a po útoku, tak vy vlastně nevěříte, že jde o tu samou osobu, protože většinou to byly prostě krásné mladé dívky. A najednou před vámi sedí prostě žena, která nemá nos, nevidí, nemá půlku tváře, často mají třeba i vyžrané vlasy a podobně. Takže je tohle to hrozně těžký, i ta psychologická pomoc je pro ně hrozně důležitá. Stejně jako právě rekonstrukce a plastiky, ale ty bohužel jsou ve všech zemích nákladné. A jsou třeba ženy, kterým se podaří díky rodině nebo té kampani získat peníze, a ty mají za sebou třeba 40 plastických operací, a vypadají samozřejmě lépe, ale nikdy už se nemůžou dostat do té podoby, kterou měly předtím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká novinářka Markéta Kutilová.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Indie a úděl žen třetího světa, to je téma dnešního Jak to vidí na Dvojce, které hostí novinářku Markétu Kutilovou, členku občanského sdružení Femisphera. Na jakých místech, v jakých městech jste, paní Kutilová, vůbec natáčeli?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Tak my jsme natáčeli především v hlavním městě Dillí a pak jsme se vydali do města Ágra, což je město, které je nejblíže ke slavnému Tádž Mahal. Do Tádž Mahal asi míří většina turistů, kteří navštíví Indii, a právě v tomto městě Ágra si skupina žen politých kyselinou otevřely nedávno svoji kavárnu vlastní, jmenuje se Sheroes. A zde tyto ženy obsluhují, vaří a vlastně je to pro ně zdroj živobytí. A návštěvníci této kavárny, což samozřejmě jsou jak turisté, tak i obyčejní Indové, tak mají možnost se s těmito ženami přímo pobavit tváří v tvář, protože oni tam jsou k dispozici, jsou velice milé. Tam vlastně člověk vidí, co to právě je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu sílu, jak jste říkala.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
...ta ženská síla, o níž jsem tady předtím mluvila. Protože tyhle ty ženy právě dokázaly jít s tou kůží na trh, jak se říká. A vlastně dokázaly i něco, jako si na tom svým znetvoření vlastně postavit svoji budoucnost a svůj zdroj příjmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lepší se tedy třeba díky těm medializovaným případům postavení žen, možná krůček po krůčku, podmínky pro život. Mimochodem jedna z vašich fotografií, které budou k vidění také na webu Českého rozhlasu Dvojky a našem facebookovém profilu, drží jedna z indických dívek knihu o Malále, pákistánské dívce.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Pákistánská dívka Malála je samozřejmě pro ně velkou inspirací a i ony se považují za takové indické průkopnice, indické bojovnice za ženská práva. A vlastně bojují i za to, aby ta žena byla vnímána jinak v té indické společnosti. A já jsem přesvědčená o tom, že se jim to v podstatě daří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úděl žen, téma, kterému se léta věnujete. S jakými dalšími osudy jste se na cestách setkala?

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
My jsme se ještě v Indii setkali s výjimečnou dívkou, která se jmenuje Sonali, a ta byla politá třemi svými ctiteli, když jí bylo 17 let. Tak oni vlastně vpadli na jejich terasu doma a chrstli jí kyselinu do tváře. A ona teda byla ze všech těch dívek postižená úplně nejvíc, protože kyselina jí doslova ten obličej úplně vyžrala a má právě postižený i dekolt, ruku a podobně. Navíc nevidí kvůli tomu. Sonali je velice inteligentní dívka, která má teda obrovskou podporu od své rodiny, a dokonce se jí přes to všechno podařilo vyhrát jednu z hlavních cen v indické soutěže Chcete být milionářem, kam se nebála prostě vystoupit i s tím svým znetvořením a vlastně dokázala, že i přesto že vypadá, jak vypadá, tak to nemá žádný vliv na to, kdo je a kým je. A dneska Sonali vlastně se jí podařilo získat práci ve státním sektoru, a dokonce se provdala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže přece jenom navzdory všemu tak krutému osudu šťastný konec, mohli bychom říct.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
No, nejslavnější obětí kyselinového útoku je bezpochyby britská modelka Katie Piper, na kterou nechal chrstnout kyselinu její bývalý přítel David Lynch. A dostal za to doživotí v Británii. Katie prošla desítkami operací, ale samozřejmě je to na ní vidět. A té se podařilo právě založit svoji vlastní nevládní organizaci a pomáhat stejně postiženým dívkám. A dokonce se nedávno vdala a má holčičku. Takže případy těchhle těch dívek jsou určitě hrozně inspirující pro ty další dívky, kterým se to stane, že vlastně i přes to znetvoření mají šanci se vdát, mít dětí a vést třeba relativně normální život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vás to, paní Kutilová, i ovlivnilo? Vy jste sama nejenom mladá žena, ale také maminka tříleté holčičky, mapovat tyto příběhy velmi kruté, to je určitě nelehké.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Je to nelehké samozřejmě. Člověk občas si třeba i pobrečí, když slyší nějaké kruté příběhy. Na druhou stranu pro nás je hrozně důležité to ukazovat, mluvit o tom, aby tato témata nezůstávala tabu, protože jenom když es o tom mluví vlastně, tak se s tím potom může něco dělat, kdežto když to všechno zůstává tabu skryté, nemluví se o tom, tak se s tím nikdy nic nezmění, nepohne. Takže my doufáme, že tím, že o tom mluvíme, zajímáme se o to, což je taky pro ty ženy hrozně důležité, že se o ně někdo zajímá, takže vlastně tomu pomůžem a že třeba zase dokážeme inspirovat nějaké organizace, které konkrétně dokážou v těch oblastech pomáhat. A já sama samozřejmě doufám, že z mojí dcery vyroste velice silná žena, která si bude vědomá své ceny. A že jí já sama budu příkladem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji vám moc za rozhovor. Markéta Kutilová, novinářka a členka občanského sdružení Femisphera. Ať se vám daří. Na slyšenou.

Markéta KUTILOVÁ, novinářka, členka občanského sdružení Femisphera
--------------------
Děkuju, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.