Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 5. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí..." přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vede tureckou Ankaru do války s Islámským státem? Jak dohoda velmocí s Íránem o omezení jeho jaderného programu změní vztahy s Evropou i samotný Blízký východ? Nejenom tyto otázky položím v dnešním "Jak to vidí..." Prezident Miloš Zeman je na oficiální návštěvě Číny. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek odlétá dnes na návštěvu Íránu. Obě cesty, nutno říct, nezískaly jednomyslnou podporu kabinetu. Někteří ministři poukazovali na porušování lidských práv v obou zemích - v Číně i v Íránu. Nakolik by podle vás, pane Turečku, měly být zohledněny tyto důvody nebo tato fakta vůbec při plánování zahraničních cest?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já myslím, že zohledňovány by být rozhodně měly, ale teď spíš jde o to, co si z těchto věcí odvodíme. Abych byl konkrétní, mám-li mluvit o Íránu, o Blízkém východě tedy, tak samozřejmě cesta ministra Zaorálka přichází v době, kdy Írán podepsal tu slavnou průlomovou dohodu s mezinárodním společenstvím, na jejímž základě by měl omezit svůj jaderný program a následně mají být rušeny protiíránské sankce a do této doby zapadá cesta ministra Zaorálka. Ovšem on není první, kdo tam jede. Před pár dny tam byl britský ministr zahraničí, v červenci už tam byl francouzský ministr zahraničí a tak dále. Takže, jestli ministr Zaorálek takto ignoruje utrpení mnoha Íránců, kteří trpí pod íránským režimem, tak také není první. Ovšem pak se dostáváme k takovým paradoxům, že například minulý týden desítky íránských disidentů a ochránců lidských práv naopak podpořily tu dohodu a v podstatě říkají, že má-li někdo ze Západu pomoci stavu občanských svobod a lidských práv v Íránu, tak právě musí pracovat na otevírání Íránu světu, nikoli na jeho další izolaci, která prý tu situaci zhoršuje. Takže je otázka, jestli, kdyby tam ministr Zaorálek a mnoho dalších západních činitelů nejeli, zda by Íráncům pomohli, nebo jim naopak uškodili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče ještě té samotné dohody, pane Turečku. Ukázalo se, že diplomacie přece jenom není tak bezzubá, jak si o ní možná někdy myslíme.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, ta, ta dohoda samozřejmě, pokud bude všemi stranami naplňována, tak je určitým průlomem. My víme, že je řada skeptiků, kteří jsou k ní velmi kritičtí. Ponechme teď stranou Izrael, který se snaží vždy torpédovat jakékoli sbližování Íránu s okolním světem, ale i třeba ve Spojených státech vidíme argumentaci řady kongresmanů, kteří kritizují vládu prezidenta Obamy a kteří vlastně říkají: Íránu se nedá věřit, ta dohoda není garancí, že Írán nebude mít nějaké útočné úmysly v budoucnosti a tak dále. No a proti tomu zas je argument: Dobře, my nevíme, co bude v budoucnosti, ale nemáme žádné garance, nicméně my musíme řešit dnešní situaci a v dnešní době zkrátka ta dohoda je velkým, řekněme, přínosem pro dnešek a pro následující léta. A mimochodem, když už jsem zmínil britského ministra zahraničí, tak ten při té své cestě do Teheránu na konci srpna řekl, že vlastně i to může mít jakýsi přínos pro syrskou krizi. On říká, doslova to řekl, já jsem byl překvapen, on říká: "O syrské krizi, my jsme si zatím povídali sami mezi sebou na Západě a zapomněli jsme, že v místnosti nejsou Rusové a Íránci. Bohužel si musíme uvědomit, že bez nich asi syrská krize řešit nepůjde." A on to říkal právě v kontextu toho, že dnes se sbližujeme s Íránem a tudíž to může mít i tento přínos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by Teherán, potažmo celá tato dohoda mohla přispět možná k vyřešení nebo řešení toho konfliktu v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já jsem, já myslím, že už jsme tady o tom i v uplynulém roce určitě nejednou mluvili. Já jsem o tom sám přesvědčen a byl jsem i před britským ministrem, protože přesně, ve chvíli, kdy zaženeme Írán do kouta, tak on nemá důvod s námi spolupracovat i v mnoha jiných věcech. Ve chvíli, kdy jsme s ním u stolu, máme mu co nabídnout, to znamená, rozvoj, byznys, uvolnění těch sankcí, zrušení hospodářského embarga, tak to je přeci pobídka, proč Íránci mohou být také, řekněme, vstřícní, nabízet jakési ústupky v době, kdy je potřeba řešit krizi v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo té dohodě ještě netleská, kromě Izraele?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, no, tak samozřejmě skeptiků je celá řada, ale mluvíme-li o státech, tak určitou opatrnost vyjadřují i arabské státy, monarchie Perského zálivu, které jsou silně napojené na Američany, které mají výhrady, obávají se, že Írán bude posilovat svoji hegemonii, ale toho se obává i třeba Saúdská Arábie. Ta je asi slyšet nejhlasitěji, ale zase, víte, to jsou takové paradoxy, protože nedávno jsem četl velmi zajímavý článek, kdy třeba Saúdská Arábie varuje před rozpínavostí íránského vlivu a přitom Saúdská Arábie má dnes pětkrát vyšší zbrojní výdaje než Írán, jo a to třeba ale se neslyší moc v západních médiích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je v zájmu Íránu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
V zájmu Íránu je bezpochyby zabezpečení režimu, přežití režimu, a to je i ta věc, proč chce nějaké jaderné kapacity. Írán se zkrátka obává, že bude-li slabý, bude svržen. Když ne arabskými státy, tak Západem. To znamená, on chce mít jakési pojistky, aby k tomuto nedošlo. Tou pojistkou dnes pro Írán je právě tato dohoda. Západ, zejména Spojené státy, po desítkách let vlastně uznal legitimitu íránského režimu. Tam vůbec nejde jenom o to jádro, tam Američané poprvé něco pořádného podepsali s Íránskou islámskou republikou a to je naprosto klíčové pro Írán, takže já si myslím, že i to je věc, proč Íránci nebudou riskovat, že ta dohoda se za chvíli zbortí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr Zaorálek se setká nejenom se svým protějškem, ale také s prezidentem Rúháním. Doprovodí ho také podnikatelé. Jak zajímavý je, je Česko jako exportní značka?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já bych řekl, že Česko pro Írán není až tak zajímavé. Tam daleko většími dodavateli jsou Němci, Francouzi, Italové a tak dále, ale Írán pro české podnikatele je bezpochyby velmi zajímavý. To není z mé hlavy, já jsem se na to včera ptal pana Ilji Mazánka, který je expert na Blízký východ. Působí v hospodářské komoře. On říkal, v podstatě parafrázuji: Írán, to je dekády nenasycený trh, kde jsou desítky odvětví, kde máme co dodávat a i když konkurence je nesmírně silná, tak pořád se tam prostor pro české firmy najde, ať ve strojírenství, v dopravě, v rozvoji zemědělských technologií, vodohospodářství a tak dále a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nezůstanou tedy jaksi přece jenom pozapomenuty pak ta lidská práva, kterými jsme začali?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To tak, to tak samozřejmě vždycky může být. O tomto vůbec není sporu. Ale zase, já, já nejsem zastánce toho, vyvážejme bezhlavě do každého režimu. To v žádném případě, ale ptejme se, pomůže životu Íránců, tím, že ta země bude izolovaná, že dál poroste nezaměstnanost, dál poroste inflace tamní měny, pomůže to životu Íránců, nebo jen pomůže tomu, že se s nimi bude obchodovat? Já prostě opravdu nevím. Vždycky si říkám, že k tomuto se často vyjadřují lidé, kteří v té zemi ani nebyli a když už mluvíme na tuto notu, tak se podívejme třeba, jedním z největších odběratelů dnes českých zbraní je Saúdská Arábie a toho si nevšímá vůbec nikdo, vztahů lidských práv v Saúdské Arábii. To je třeba také zajímavé srovnání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Turecko začalo bojovat s takzvaným Islámským státem. Co vede, pane Turečku, Ankaru do války?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Myslím si, že si Turci po vlastně nejméně roce až 3 letech odmítání jakkoli se angažovat proti těm džihádistům v Sýrii, kdy dokonce Turecko je dlouho podporovalo, stejně jako ta Saúdská Arábie nebo i třeba Spojené státy do určité míry, tak si Turecko uvědomilo, že ho to může semlít. My se tady často hystericky děsíme Islámského státu a všech možných Al Kajd a tak podobně a to, to máme tisíce kilometrů daleko. Turecko má mnohasetkilometrovou hranici se Sýrií, s Irákem a je tím bezprostředně ohroženo, to je jedna věc. Druhá věc je, že Turecko zkrátka usoudilo, že pokud vstoupí do té takzvané mezinárodní koalice, pokud umožní, a to se v červenci stalo, Američanům používat základnu Incirlik na svém území k útokům proti Islámskému státu v Sýrii a v Iráku, tak tím může získat od Západu nějaké body nebo přinejmenším mlčení Západu a Turci tedy dnes z tohoto důvodu nebojují jenom proti Islámskému státu v Sýrii, ale začali zcela paralelně v naprosté časové shodě bojovat i proti vlastním Kurdům, proti různým levičáckým extremistickým organizacím. A myslím si, že kdyby takto Turci postupovali, kdyby najednou začali bombardovat kurdské základny a zavírat kurdské aktivisty před rokem, tak by byli velmi silně kritizováno na Západě, Evropskou unií a tak dále. Ve chvíli, kdy oni to takto sladili a dali jaksi do souvislosti s bojem proti Islámskému státu, tak vlastně vidíme, že Turkům vůbec nikdo nic v tuto chvíli neříká, protože jsou takříkajíc na naší straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako členská země Severoatlantické aliance.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Washington tomu přihlíží, nebo možná lepší slovo by bylo, přehlíží, že vlastně bojuje, bombarduje Kurdy, kteří jako v podstatě jediní bojují proti Islámskému státu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Nejsou jediní, ale jsou jedni z těch mála, kteří proti němu bojují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Stejně jako zase ten Írán, že jo, například. Teď se mluví o tom, že dokonce i Rusko se zapojilo skrytě do nějakých vojenských operací nad Sýrií, také to není člověk, že jo, z našeho tábora, jak velmi často v poslední době slyšíme a je to zajímavý paradox, že vlastně dneska zcela nejaktivněji proti Islámskému státu bojují naši nepřátelé, mnozí z Blízkého východu, jako organizace Hizballáh a tak dále. Ale vrátíme-li se k tomu Turecku, no, tak ono je to prostě jasné. Představme si, Američané jsou rádi, že konečně jim Turci povolili používat tu základnu Incirlik, tak přeci druhý den nezačnou tureckou vládu kritizovat za to, že jaksi tvrdě postupuje proti svému vlastnímu velmi často velmi ozbrojenému disentu a teroristickým organizacím. Takže Turecko samozřejmě má dekády, dlouhou historii často velmi brutálního porušování lidských práv, ale po celou tu dobu bylo Turecko součástí Severoatlantické aliance, často tam vládly vojenské režimy a v podstatě velmi málo kdo to kritizoval. A zejména v dnešní době zkrátka ten vojensko-strategický přínos toho spojenectví s Tureckem zcela převažuje tyto, a teď to říkám v uvozovkách, "marginálie", jako je otázka lidských práv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, pane Turečku, že roste touha tureckých Kurdů po nezávislosti?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Určitě, Kurdy může velmi inspirovat právě to, co se děje v Sýrii, to, co se děje v Iráku, protože, vy už jste to zmínila, na severu a východě Sýrie dneska Kurdové jsou dneska nejedna z nejvíce emancipovaných sil, v jakési, nejprve to bylo v jakési tiché dohodě se syrským režimem, kdy vlastně syrská armáda se stáhla a dala tam takovou de facto, byť nepsanou autonomii Kurdům: Bojujte si tady sami proti těm různým džihádistům. Takže to muselo být inspirativní i pro turecké Kurdy. O tom není sporu a zkrátka dneska se obecně překreslují, byť ne ty oficiální, ale ty neoficiální hranice na Blízkém východě. Najednou vidíme, že ten takzvaný Islámský stát vymazal hranici mezi Sýrií a Irákem. Vzniká tam jakési sunnitské impérium nábožensky silně zabarvené, no, tak proč by Kurdové měli, alespoň ve svých snech stát stranou tohoto trendu? Oni také mají sny, oni také chtějí vymazat ty novodobé hranice vzniklé po 1. světové válce, které zcela ignorovaly, že Kurdové byli rozděleni do několika států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik efektivní jsou ty dosavadní boje Turecka vůči, proti Islámskému státu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tak zase nesmíme to přeceňovat. Turecko přeci jenom se nezapojuje zdaleka nejvíce. Nejvíce bojují, tedy provádějí ty vzdušné útoky Američané, Austrálie například také a Britové, Francouzi. V tomto ohledu početně, řekněme, v absolutních číslech turecký, turecké zásahy nejsou tak důležité, ale upřímně řečeno, já si myslím, že Turecko může dost dobře čekat na nějakou záminku, na nějaký další útok. Já jsem byl v Istanbulu v době, kdy na jihu země, na jihu Turecka došlo ke krvavému teroristickému útoku, mimochodem proti kurdské demonstraci, kde zahynulo 20 až 30 lidí, nepamatuju si přesně. A to byl ten spouštěč, právě proto se Turecko zcela jednoznačně přidalo do té vojenské aliance. Myslím si, že kdyby k podobnému masakru došlo dnes v Ankaře nebo v Istanbulu, tak turecké vojenské nasazení by se zmnohonásobilo a myslím si, že to může být ve hře, že i na něco takového dojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má turecký vstup do války proti Islámskému státu tedy také vnitropolitické a řekla bych i ekonomické cíle, když si uvědomíme, že země poskytla azyl 2 milionů syrských uprchlíků, finančně je to obrovská zátěž, ty odhady jsou od počátku konfliktu kolem 5 nebo i víc milionů dolarů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Miliard dolarů ..., a navíc Turci upozorňují, že v naprosté většině ty peníze dávají ze své státní kasy, že jenom zlomek přichází třeba od OSN nebo od dalších, řekněme, nadnárodních organizací, což je zajímavá věc zase, když vidíme ty proporce, se někde bavíme o ..., přijmeme pár set nebo pár desítek uprchlíků. Tam jich mají 2 miliony prostě a nevšiml jsem si, že by naříkali. No, to je jedna věc. Druhá věc je, ty vnitropolitické dopady. Samozřejmě, a tím se vlastně vracím už k jedné z vašich předchozích otázek, že ve chvíli, kdy Turecko jednak ukázalo jakousi rozhodnost vůči džihádistům v Sýrii, zároveň vůči domácím rebelům nebo teroristům, to je otázka pohledu, ať už kurdským nebo levičáckým, tak, a to vše se stalo v době, kdy máme vlastně v Turecku jakousi patovou situaci, protože se od jarních voleb nepodařilo ustavit smysluplnou koalici a dneska vidíme, že Turecko směřuje k předčasným volbám, které by měly být v listopadu, no, tak jsme u otázky, která zejména na blízkém východě je velmi častá. To znamená, vůdci, kteří chtějí ve volbách uspět, tak musejí ukázat tvrdou sílu. A to teď může být samozřejmě jedna z kalkulací prezidenta Erdogana, premiéra, dočasného premiéra Davutoglu, kteří zkrátka v těch volbách neuspěli tak, jak si představovali v červnu a nyní zkrátka chtějí posílit ty své pozice právě takovýmto postupem na několika mezinárodně i vnitropolitických, řekněme, bezpečnostních frontách a že to zúročí i v těch nadcházejících předčasných volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je v tom kontextu, že, jak se alespoň píše, turecká ekonomika trochu slábne a to břímě těch táborů, kolik jich je? 25 uprchlických ... a ty náklady, o kterých jsme se už zmínili, také nemůže jít donekonečna. Čím dříve konflikt skončí, tím dříve se také uprchlíci budou moci vrátit domů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Bezpochyby ano, zároveň nesmíme zapomínat, že přítomnost uprchlíků i generuje obrovské, to je zase paralelní ekonomika nebo nová odvětví ekonomiky, která pomáhají tomu hospodářství, ale samozřejmě, je to zátěž, o tom není sporu. Mimochodem ale vy jste zmínila počty táborů. Když jsem byl v Istanbulu, tak jsem byl překvapen, na mnoha místech jsem slyšel arabštinu častěji než turečtinu a to není, Istanbul není uprchlický tábor, ale prostě chci tím říct, že ti lidé nejsou zdaleka jenom v táborech, že ti, kteří mají možnosti, tak jsou i rozptýleni mezi místní populací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ..., jestli lze odhadnout výsledek těch předčasných voleb v Turecku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Těžko říci, ale my jsme viděli, že někdejší premiér, dnes už prezident Erdogan a vlastně ta jeho Strana spravedlnosti a pokroku islamistická, tak umí zúročit přístup do státních médií. Myslím si, že ty její zisky by mohly být lepší, než, než byly v těch posledních volbách patových.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, pane Turečku, syrská válka a celá ta situace promítá do situace v sousedním Libanonu? Ten pečuje o více než 1 milion srbských uprchlíků.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Samozřejmě milion Syřanů v Libanonu, to je zase úplně, my to musíme vnímat v proporcích, protože Turecko je obrovská země a ty 2 miliony jsou tam přeci jenom daleko méně, než milion v poměrně malém a málo lidnatém Libanonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V malém Libanonu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Takže dneska čtvrtina pomalu libanonské populace jsou právě Syřané, takže ten, ta zátěž je enormní a navíc nesmíme zapomínat, že v Libanonu daleko více než v Turecku nebo třeba v Jordánsku ta syrská krize se promítá i do tamní bezpečnostní situace a my už jsme to, my už to vidíme řadu, řadu měsíců, už 2, 3 roky, kdy vlastně syrská válka generuje nějaký mikrokonflikt i na libanonské půdě, kdy zjednodušeně řečeno, nejenže syrští povstalci a protisyrské síly prostě využívají Libanon ke svým, mají tam své základny a tak dále a syrská armáda tam na ně často útočí. Dneska vlastně máme syrské povstalce na libanonském území a tam na ně útočí libanonské hnutí Hizballáh, které pomáhá Asadovu režimu v Sýrii proti rebelům. Takže takhle je to propletené, plus to samozřejmě destabilizuje i libanonskou společnost, protože ta byla vždycky silně rozpolcena a dneska vidíme, že část Libanonců, politických stran je na straně Asadova režimu, zatímco druhá část je na straně rebelů protisyrských a najednou vidíme, že i tyto části Libanonců bojují často proti sobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Libanon prý prožívá největší protivládní protesty od konce občanské války v roce 1990. Tím spouštěčem byla vlastně neschopnost úřadů odvážet odpadky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, to je taková kuriozita. To začalo také v červenci, jestli se nepletu, kdy vlastně jednak byla uzavřena největší skládka odpadů v zemi a jednak vypršela, vypršela smlouva s firmou Sukleen, která v Libanonu má na starost svoz odpadů. Ne všude, ale zejména v Bejrútu. To znamená, v těch 40stupňových vedrech miliony Libanonců dnes žijí v neuvěřitelném smradu a to je inspirovalo k tomu, že dnes to protivládní hnutí má název "Smrdíte" a je to bráno nejen tak, že je to odkaz na tyto děsivé hygienické poměry, ale je to odkaz i na neschopnost politiků, často velmi zkorumpovaných, tyto banální věci řešit, a to vše se děje ve stínu toho ..., syrské války, té uprchlické krize, jak jsme si říkali a také ve stínu toho, že i Libanon je nesmírně politicky rozpolcený a paralyzovaný a vlastně už skoro rok a půl například Libanonci nejsou schopni ..., už asi třicetkrát poslanci nezvolili nového prezidenta země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatímco u nás, přijde mi, když tak mě, prosím, opravte, jsem nezaregistrovala nějak toto téma v našich médiích, tak třeba Francouzi si toho hodně všímají a komentují to slovy, že na dně toho nevysypaného kontejneru je třeba zárodek revoluce další?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Je to možné. Oni mimochodem i ti sami Libanonci v ulicích tak parafrázují ta hesla toho takzvaného "arabského jara" - "Lid chce pád režimu!" Takto už se skanduje v ulicích Bejrútu a opravdu vlastně nechci zacházet do detailů, na to nemáme čas, ale Libanon je specifický tím, že je tam dlouhodobě konzervovaná nějaká politická struktura, která zohledňuje to, že jsou tam křesťané, šíité a sunnité a vlastně vedlo to k tomu, že byla snaha takto vlastně zabránit rozpadu země a občanským konfliktům. Nicméně dneska tato zabetonovaná struktura vlastně už nezohledňuje skutečné ambice lidí a paradoxně může tu zemi teprv toto destabilizovat. A dneska ti lidé v ulicích volají nejen po tom, aby už konečně někdo uklidil ty odpadky smrdící, zapáchající, ale aby byl zvolen prezident, aby byly vypsány nové parlamentní volby a byl, byl odstraněn tento, řekněme, nábožensko-politický nebo sektářský systém, který vlastně v té zemi funguje už nějakých 80 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak křehký nebo čím dál křehčí je Blízký i Střední východ, pane Turečku? Nakolik je destabilizovaný?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, o tom, že je destabilizovaný, není sporu a to, že vidíme, že najednou taková věc jako krize kolem odpadků může vykolejit takovouhle malou zemičku, to ukazuje, že prostě my nevíme, co bude zítra, jaký nový aspekt najednou se objeví, jaká nová síla na scéně. O tom vůbec nemůžeme pochybovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili o Íránu, o té dohodě a vlastně dopadech, respektive přínosech pozitivních, jak vy odhadujete vůbec a je to možné další vývoj právě i v souvislosti s tou uprchlickou vlnou? Také se říká, že vlastně by mohlo být dalších půl milionu Syřanů do konce roku ještě víc na útěku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já nechci v žádném případě hájit české politiky. Zdá se mi, že k té uprchlické krizi přistupují někdy rozumně, někdy alibisticky, někdy populisticky, ale ono je to velmi těžko řešitelné. Ale líbí se mi, to, co říkají, že zkrátka ta krize, tu uprchlickou vlnu, řekněme, má-li ji něco nějak zásadně zastavit, nebo ji zbrzdit, tak je to stabilizace takových zemí, jako je Libye, Irák nebo Sýrie. Teď je otázka, jestli ti politici také podle toho budou prakticky postupovat, jestli to není jenom to, že pošleme tam zase pár milionů a to je to naše řešení, jestli to nechce něco zásadnějšího. Jestli Evropská unie by neměla zásadněji se do toho vložit, ale vracíme se k tomu zpátky. I taková věc jako vtažení Ruska a Íránu a také Saúdské Arábie, která má také velmi extrémní pozice, byť na druhé straně barikády v té syrské válce, jestli toto vyřeší syrskou válku, tak to může být, jestli ji to zastaví, tak to může být skutečně začátek toho řešení. Já si nemyslím, že miliony Syřanů sní o tom, že budou žít na Západě. Proč nesnili před 5 lety?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často je to ale takto prezentováno.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ale ano, tak samozřejmě, ale v té dnešní situaci ti lidé jsou velmi vázáni na své prostředí. Oni nechávají za sebou své rodiny, hroby svých rodičů a tak dále. To přeci není, o co, po čem by člověk generelně snil. Ano, jsou tam lidé, kteří chtějí odejít na Západ, o tom já vůbec nepochybuji, ale znovu říkám, proč neodcházeli po milionech před 5 lety? Protože ta jejich země zkrátka byla stabilní a myslím si, že kdyby se dnes, alespoň zčásti stabilizovala, tak hodně lidí by si ten odchod na Západ rozmyslelo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas a za vaše názory.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. "Jak to vidí..." se přihlásí v neděli. Hostem sestry Angeliky bude spisovatelka Alena Ježková. Dobrý den všem a další poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.