Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 9. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je půl deváté. Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na /nesrozumitelné/ jak reagují univerzity na současné dění? Poroste jejich význam jako center vzdělanosti? Jaký má být vztah farmaceutických firem a lékařů, kteří předpisují jejich léky? Názory dnešního hosta uslyšíte v této půlhodině. 5 českých univerzit se dostalo do žebříčku tisícovky nejlepších vysokých škol z celého světa, v té první desítce už tradičně figurují z evropských univerzit Oxford a Cambridge, vyhrál americký Harvard. Univerzita Karlova obsadila 270. místo. Jak jste spokojen, pane rektore? Já vím, že samozřejmě neděláte školu pro nějaký ranking, přesto se na to zeptám?

Čtěte také

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak v jednom žebříčku jsme povyrostli, v jiném žebříčku, který bude za pár dní zveřejněn, jsme o 15 příček klesli, kde se zase braly jiná, jiná kritéria. Univerzita Karlova se tradičně umisťuje v tom globálním hodnocení mezi 200. až 300. místem na světě. Dá se říci, že ze zemí střední a východní Evropy jediná univerzita, která má lepší výsledky nebo umisťuje se výše, je Lomonosovova univerzita v Moskvě, což je dáno samozřejmě počtem třeba nobelistů, které hodnotí jeden ranking a podobně. Těch 5 českých vysokých škol se tradičně v těch řebříčcích umisťuje na různých pořadích v té první tisícovce, ale co je podstatné a my jsme připravili podklady pro paní ministryni a ukázali jsme, je také otázky, s jakými zdroji, s jakými zdroji ty vysoké školy pracují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte finance?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Myslím tím finance, počet učitelů na studenta. Já jsem si zpracoval ty data nejen té první desítky, která je zejména americká a Oxford a Cambridge, ale i evropské jako je univerzita v Lovani, heidelbergská univerzita a podobně a najednou zjistíte, když přepočítáte prostředky, které má ta univerzita na studenta, na paritu kupní síly, aby se neřeklo, že jsou prostě ty hodnoty jiné, tak zjistíte, že ty školy v Americe dostávají třeba na toho studenta pětkrát až desetkrát více prostředků. Počet studentů na učitele je úplně jinde a v té Evropě ten rozdíl je třeba třikrát až pětkrát více. No, a pak najednou zjišťujete a my jsme o té věci jednali s panem premiérem i s paní ministryní a přislíbili nám pomoc, že má rozpočet na vysoké školy klesat, tak ono je to takové jaksi v neúměru, prostě za určité prostředky se můžete dostat pouze nějaká, nějaká místa v těch žebříčcích a když by se to přepočetlo na tu efektivitu, tak ty kvalitní české vysoké školy jsou velmi, velmi efektivní s těmi zdroji, které mají k dispozici a ty prostředky na studenta jenom pro posluchače pro, v letošním roce na jednoho studenta dostáváme méně než jsme dostávali v roce 2007, a to nepočítám inflaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, pane profesore, že pokud byste dostali podobný nebo stejný objem financí, tak byste se, třeba konkrétně Univerzita Karlova dostala na jejich úroveň, třeba těch Oxfordů nebo Cambridge?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to samozřejmě jsou takové mety, jako že člověk najednou, najednou předběhne Usaina Bolta a přitom má krátké nohy a jinou svalovou masu. Tak samozřejmě by se to projevilo, jednoznačně, protože můžete přijmout více špičkových týmů ze zahraničí, zvýšíte samozřejmě tu vědeckou produkci, řada těch rankingů je právě o hodnocení těch prestižních špičkových vědeckých výsledků, ale chci říci, že jsou obory na Univerzitě Karlově, je jich několik, které patří mezi 100 nejlepší, nebo nejlépe hodnocených oborů, protože univerzity jsou vždycky jaksi široce rozkročené od teologie po medicínu, od matematiky po pedagogiku a podobně, ale jsou disciplíny, které patří obory na Univerzitě Karlově hodnocené mezi 100 nejlepších oborů na světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom dodám pro úplnost, že v té tisícovce nejlepších škol, alespoň podle zmíněného rankingu, respektive průzkumu, tak se dostala kromě vaší univerzity i Masarykova univerzita z Brna, České vysoké učení technické, Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoká škola chemicko-technologická. Myslíte si tedy, pane profesore, že peníze jsou tím kamenem úrazu, že jenom peníze změní ten systém k lepšímu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Určitě ne, určitě ne jenom peníze. Často někdy vidíme, někdy i u nás bohužel, ale i v zahraničí skleněné paláce, které jsou bez lidí. Vždycky to musí být atmosféra na té univerzitě, otevřené vztahy mezi studenty, učiteli a ty práva atrahují ti ..., a vytvářejí to /nesrozumitelné/ atmosféry, která pak, když je tvůrčí, otevřená, přátelská, tak pak samozřejmě vznikají tam dobré nápady, lidé se cítí dobře a vede to k lepším výkonům, takže určitě to nejsou jenom peníze, ale je to také nezbytná podmínka pro to, aby i ti lidé byli dobře motivováni, aby byli jaksi v krásném hezkém prostředí, které je pak stimuluje k lepším výkonům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane profesore, že se nějak i mění pohled na univerzity, na jejich roli?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě ty pohledy na univerzity se vyvíjejí po staletí. Když to vezmeme, tak nejprve ty univerzity byly zejména, bych řekl, uzavřené, městské instituce, státní, pak samozřejmě hrály významnou roli národní a když se dostáváme na konec dvacátého století a jednadvacáté století, tak ta univerzitní komunita je velmi mezinárodní a když zase porovnám ty různé školy, tak třeba na těch amerických univerzitách s výjimkou dvou je kolem 40 % učitelů ze zahraničí, u nás je to kolem 7 %, na Univerzitě Karlově studentů máme 14 % zahraničních, takže ta role takové té národní instituce se přesouvá do té role mezinárodních hráčů široké mezinárodní komunity univerzit zejména z hlediska vzdělávání, vědy, přenosu poznatků, ale jistě ty univerzity hrají v těch státech klíčovou roli pro vzdělanost, nezávislé jaksi bych řekl, i expertní posuzování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak podle vašeho názoru reagují vysoké školy vůbec na ty potřeby, které přináší současnost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě, že vysoké školy kromě, nejsou to žádné jaksi pyramidy, skleněné paláce, které nejsou odděleny od společnosti, nejsme ani elitáři, jak nás někdo chce označovat, jsme součástí společnosti a reagujeme jako občané i jako instituce na dění, které se kolem nás, které kolem nás probíhá a je to otázka, nejen, jak jsem řekl vzdělání a vědy, ale je to otázka komunikace se společností, objasňování, procesů, které, které se ve společnosti odehrávají a my máme jiné cykly, než mají politické strany nebo politici, my jaksi to i ten proces vzdělání toho studenta, je dlouhý, takže my jsme trošku odproštěni od těch politických vlivů a získávání hlasů voličů při dalších voleb a nemusíme dávat různé populistické sliby a hesla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Milan Zelený, což je významný česko-americký ekonom, tak nedávno v rozhovoru pro Mladou frontu DNES v souvislosti s vysokou nezaměstnaností v Evropské unii říká, že mladé lidi nemůžeme vzdělávat tak jako před 100 lety, že je musíme vzdělávat tak, aby je například firma mohla využít okamžitě, že musejí vznikat takzvané podnikové univerzity. Jak vidíte tuto možnost?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, to jsou takové věci, ono by bylo dobré, kdyby lidé, kteří hodnotí, jak se vzdělává, se přišli také podívat a jak ten vzdělávací proces je. Vysoké školy určitě nevzdělávají jako před 100 lety a často tabuli s křídou už naleznete v málo seminárních místnostech a posluchárnách, i když je to taky potřebná ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to nemusí vadit zase, ne?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A to nemusí vadit, přesně tak. Já sám rád občas k nějakým prezentacím jaksi tu křídu nebo fix použiji, ale já bych chtěl říci, jistě vznikají podnikové školy, například Škoda Auto má svoji vysokou školu a jiné, ale já bych chtěl upozornit na jednu věc, kterou si řada lidí neuvědomuje, ta vysoká škola má připravit a připravuje odborníky, kteří jsou schopni, do praxe. Medicína, zdravotnické obory, obory společensko-vědní, obory technické. Ti lidé vystudují a jdou na svá místa, takže to tady, že bysme vychovávali lidi, kteří nic neumí, je nesmysl. Ale představa, že vychováme člověka, který teďka zasedne na nějakou funkci a podle představ manažerů našich firem je velmi krátkozraká. Já bych jenom ..., a vysoká škola musí naučit toho člověka a vzdělávat a vidět ten svět v širších souvislostech, v tom kontextu, který je. Vždyť si představte, kdybysme někoho vychovali a uvedu, budu přesně brutálně postupovat, jak tady říká pan profesor Zelený, kterého si vážím, bysme někoho vychovali na potřeby technologie mobilní telekomunikace v roce 1995. Bysme vychovali odborníka, který bude umět mobilní telefony roku 95. Jistě manažeři, /nesrozumitelné/ by byli nadšeni, ale ten člověk bude profesně žít 30-40 let a jenom já uvádím na tom, aby posluchač si představil, jak se ty mobilní telefony změnily. Dříve to byla aktovka s anténou, dneska to máte krabičku 3x4 centimetry. A mohl bych jít dál k počítačům, k počítačovým technologiím, mohl bych jít dál k autům, že bysme někoho vychovali, jak se vyráběly, jaké byly technologie v autech v roce 90, tak je to o 25 let. To je polovina profesní dráhy toho vysokoškoláka. My musíme lidi učit připravené pro život, aby znali ty poznatky, aby viděli trendy, které jsou, aby se uměli v tom světě adaptovat a ne někoho na konkrétní funkci, která je, jaksi vysokoškolské vzdělání není, jaksi bych řekl, pásová výroba, že teďka tady vyprodukujeme 100 lidí. Zažil jsem nějaké debaty, kde prostě přišli lidé z PR agentur a říkali - teďka tady bude jeden závod a my teďka najednou potřebujeme tady prostě 150 lidí /nesrozumitelné/. My jsme se všichni usmívali, řekli jsme - no, tak dobře, tak za 6 let budou, protože tady to není tak, jako že dovezu šroubky z Indie, když mně tady vypadne výroba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže při té výuce, myslíte na teď, nechci říct, desetiletí, dvě dopředu?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak musíme, tak samozřejmě je třeba ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli tedy splňuje ta výuka, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Někdy ano, někdy ne, samozřejmě vždycky i tu výuku dělají lidé a někde jsou lidé více osvícení a progresivní, někde jsou více konzervativní, takže je třeba ty studenty připravit na život, v kterém budou svoji jaksi profesi vykonávat přibližně 40 let. Jestli někdo skončí v 25, do důchodu jde v 60, je to 40 let. Víme my, jak bude vypadat rozhlasové vysílání za 40 let? Nevíme. Ale můžeme odhadovat, jak bude vypadat za 10 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně škola i ztratila monopol na informace.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak tak samozřejmě. Před 100 lety ty univerzity, byly tam lidé, kteří za prvé uměli číst, lidé, kteří komunikovali latinsky či německy, francouzsky a předávali ty vědomosti lidem. Dneska samozřejmě tento monopol je ztracen a je to dobře, že je ztracen, že společnost je vzdělaná, protože čím je společnost vzdělanější a má více informací, tím je jaksi, bych řekl, méně náchylná na různé populistické trendy v jakýchkoliv oblastech a to je někdy takový ten souboj, bych řekl, mezi tou, tím vzděláním a někdy i tou trošku tou politikou, protože samozřejmě vzdělaný národ je méně náchylný na extremismy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás, pane redaktore, od pana Hlaváčka, který se ptá, jaký vliv podle vašeho názoru mají peníze na vůli a schopnosti žáků učit se?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, to je hezká otázka. No, já bych řekl, že primární by měla být samozřejmě vnitřní motivace. Jak to, když žák třeba od rodičů dostane nějakou odměnu za nějaký dobrý výkony, jistě je motivující. My jsme taky rádi, když náš zaměstnavatel nám dá odměnu za to, že si myslí, že dobře pracujeme, ale nemělo to být to to jenom jediné. Na druhou stranu to, že ty finance by třeba více motivovali studenty z hlediska a nevím, jestli je to mířeno třeba ke školnému, tak, aby to doopravdy ten student to pocítil jaksi a byla tam nějaká jaksi velmi silná vazba, tak by se stalo vysokoškolské vzdělání exkluzivní a to určitě nikdo, nikdo z nás nechce, protože snahou i české společnosti by měla být vzdělanostní společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy dostupné?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Je, vysokoškolské vzdělání je dostupné a samozřejmě i středoškolské a základní je povinné, takže otázka kvality a úrovně samozřejmě různá a takže, pokud by bylo nějaké formální, o kterém se diskutovalo, tak je to spíše byrokraticky zatěžující, i některým lidem může toto znemožnit a de facto ta částka, jestliže řekněme několik set korun na měsíc, zas už takový ten tlak nemusí vyvolávat, takže já nejsem zastáncem školného. A to, že to má problémy, ukázalo se před několika lety ve Spojených státech, kde vlastně taková ta krize splácení toho školného se ukázala v plné nahotě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Školné a propos chcete jako Univerzita Karlovy, konkrétně 4 fakulty odpustit uprchlíkům, těm, kteří získají azyl a právo pobytu na území České republiky, a to v placených studijních programech v angličtině. S jakými reakcemi se setkává tato vaše nabídka?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tato nabídka, ono v tuto chvíli už je to více fakult a pokrývá už celé, bych řekl, spektrum, které je, tyto fakulty byly první a další se začaly přidávat, ono také bylo to, bylo to jaksi o prázdninách, takže někdy je třeba samozřejmě i na těch fakultách se poradit. Ty reakce byly dvojí. Jedna reakce, bych řekl, uvnitř akademické komunity, od studentské unie, studentů, řadu našich /nesrozumitelné/ byly ty reakce velmi pozitivní a velmi oceňující toto, tento náš přístup. Samozřejmě setkali jsme se s různými výhrůžkami, dehonestujícími dopisy a podobně, ale třeba řeknu věc, kterou jsem se dozvěděl minulý pátek, že jeden vlastně potomek bývalého předsedy Vlády České republiky, který emigroval, tak se rozhodl poskytnout příspěvek Univerzitě Karlově právě na ty migranty, protože on sám se dostal do podobné situace, sice před více než možná 60 lety a ví, že i tato potřeba, potřeba je. Ten důvod je, řada lidí nás obviňuje, že budeme vyhazovat prostředky daňových poplatníků. Tak chci všechny ujistit, že tím si snižujeme vlastně náš příjem a ten příjem je, i ..., my odhadujeme, že to může bejt 10-15 studentů a spíše v příštím roce než v tomto akademickém roce nebo od zimního semestru, tak chci říci, že ty částky z hlediska rozpočtu jsou absolutně zanedbatelné a jde to k tíži našich vedlejších jaksi příjmů, které máme. Takže český rozpočet tím a čeští daňoví poplatníci tím vůbec nejsou jaksi, jaksi postiženi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani další studenti, předpokládám?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ani další studenti samozřejmě. Tak ty prostředky se dají získat i jinak a třeba dostaneme i další, další třeba dary, které mohou přijít, řešit tuto situaci. A na jedné straně, přece naší snahou je, aby se situace v těch zemích zklidnila, aby vznikala jaksi inteligence i pro ty země a mohly se ty země zastabilizovat, aby ta uprchlická vlna skončila, no, a jak k tomu přispět, že ty lidi budete vzdělávat a buď se samozřejmě vrátí do té země, odkud přišli, anebo zůstanou tady a samozřejmě vysokoškolsky vzdělaný odborník té společnosti přináší hodnoty, takže je to přece mnohem lepší, když ten člověk bude vzdělán, kvalifikován z hlediska jaksi té vlastní země, ale i z hlediska naší, je to přece lépe, když pak bude moci kvalifikovaně pracovat, odvádět daně českému státu, než jaksi být někde v nějakém jaksi zařízení, které tedy pomáhá uprchlíkům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste zjišťovali nějaký předběžný zájem? Jenom, když nahlédnu, pane profesore, do statistiky nové odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, tak konkrétně ze Sýrie požádalo v naší zemi o azyl 69 lidí. Celkem za prvních 8 měsíců letošního roku je to 990 cizinců, většina z Ukrajiny.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak my máme zkušenost, v loňském roce jsme dávali stipendium Václava Havla právě studentům z Ukrajiny, aby mohli, mohli studovat. Tady vidíte zase i pro tu veřejnost, že ta čísla jsou, jsou nízká. Je to, my právě tuto nabídku, vlastně ona primárně ta nabídka šla právě ministru, panu ministru vnitra Chovancovi, jednali jsme s panem ředitelem Haišmanem z odboru azylové politiky právě proto, aby i tato nabídka třeba těm lidem, kteří budou na ten azyl čekat a zde považuji za klíčovou kvalitní azylovou politiku České republiky, takže jsme jim připraveni pomoci a nabídnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co očekáváte, pane profesore, od návrhu zákona od neziskových zdravotnických organizacích?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak zákon o neziskových zdravotnických organizacích je zákon, který teď dokončuje ministerstvo, ministerstvo zdravotnictví. Očekávám od něj na straně jedné vznik jaksi nových nebo ne nových zařízení, transformaci některých zařízení, ale co pro nás, bych řekl, podstatné a o čem jsme včera měli jednání s panem ministrem Němečkem, s paní náměstkyní Teskou Arnoštovou a s panem legislativním náměstkem, očekávám to, že poprvé vlastně se do české legislativy dostává pojem univerzitní nemocnice jakožto zařízení, které poskytuje špičkovou zdravotní péči, špičkovou vědu s přenosem vlastně těch čerstvých poznatků pro pacienty a také úzkou spolupráci mezi, mezi univerzitou, jejími lékařskými fakultami a resortem zdravotnictví, což je, což je velmi potřebné, bych řekl, pro pacienty, pro vzdělávání a chtěl bych ocenit jaksi přístup ministerstva zdravotnictví při těch jednáních a byla velmi vstřícná. Vlastně jsme včera se domluvili na řadě, řadě věcí v těch, v tom paragrafovém znění zákona, které, věřím, budou ku prospěchu českého zdravotnictví, pro české pacienty, pro české vysoké školy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je ten návrh zákona jiný nebo navazuje na návrh, se kterým, pokud se nepletu, přišel svého času dnes již bývalý hejtman David Rath,

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak řekl bych, že ten zákon, který byl, myslím kolem roku 2005-2007, tak je, tak je zásadně jiný, je bych řekl stručnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně přichází teď po téměř 10 letech?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak třeba ta část univerzitních nemocnic vycházela i z připravovaného zákona o univerzitních nemocnicích, který připravoval pan ministr Heger, takže ono těch návrhů bylo více. Já se domnívám, že je třeba, bych řekl, takový ten přímý státní vliv třeba na ty fakultní nemocnice trošku jaksi bych řekl odstátnit. Samozřejmě stát prostřednictvím svých zástupců v těch nemocnicích bude mít většinu, k řadě klíčovým věcem se budou vyjadřovat vysoké školy, budou tam ve správní radě i představitelé zaměstnanců. Myslím, že to přinese transparentnější způsob řízení, zjednoduší to některé, některé procesy a myslím si, že ten zákon je potřebný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Policie obvinila před pár dny z korupce 15 lékařů a 19 pracovníků dvou firem obchodujících s léky. Lékaři měli podle kriminalistů dostávat úplatky za to, že předepisují léky firem. Celkem si měli přijít obchodníci na 9 milionů korun, co si o tom myslíte, o vysokých odměnách pro lékaře za předepisování léků firem?

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak lékař by měl samozřejmě dbát pro blaho, dbát blaha pacienta. Měl by volit léčbu toho pacienta podle základu poznatků současné vědy. A také samozřejmě podle ekonomických kritérií, ale tím nemyslím ekonomická kritéria, kolik dostane, ale ekonomická kritéria, protože máte třeba plejádu léků v různých cenových hladinách a máte samozřejmě ten zdravotnický rozpočet u hrazené péče, má samozřejmě nějaké limity, takže jsou třeba v nemocnicích pozitivní léky, seznam pozitivních léčiv, které vydávají zdravotní pojišťovny a podobně, takže z tohoto ekonomického pohledu, nikoliv z toho, bych řekl, ryze, ryze osobního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ziskového pro sebe.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A ziskového. Samozřejmě jsou to, jsou to nepříjemné věci, které jsou, které jsou samozřejmě za hranicí, že jo, toho etického chování. Tam, jestli je to samozřejmě tam otázka hospodářská, ekonomická, tak nechť konají orgány činné v trestním řízení. Ta, já o tom vím pouze zatím ty informace, které byly veřejnosti sděleny, je to samozřejmě selhání, selhání lidí. Jestli konkrétně se tedy jednalo o přímé platby, samozřejmě, jestliže někdo přinese někomu bonboniéru nebo někdo lahev k vánocům, tak asi toto není úplatek, ale tady, jak to asi z toho já čtu, že tedy tam byla přesně stanovována výše provize, která tedy byla ve finančních hodnotách těm lékařům poskytovaná, to tedy je za hranicí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou máme toleranci vůči těmto věcem. Mimochodem slovenské ministerstvo zdravotnictví chce posílat své pracovníky, teda pracovníky resortu na protikorupční školení.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já si myslím, že lidé by měli být na určité úrovni a vždycky v každé profesi občas dochází k selhání. Neznám profesi, kde by nedocházelo k selhání a může to být samozřejmě otázka krádeží, otázka jaksi špatného chování, tak samozřejmě se toto bohužel nevyhne ani lékařské profesi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Já vám děkuji za rozhovor a přeji vám hezký den.

Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Také děkuji vám a hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory ekonomky Ilony Švihlíkové. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.