Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 5. října
Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u poslechu "Jak to vidí" v novém týdnu. Co v tom uplynulém zaujalo Ivana Hoffmana, komentátora deníku? Zeptám se. Dobré pondělí do Zlína, Ivane.
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Také přeji hezké ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které události neujdou naší pozornosti? Operace Sýrie, 10 let od dánských karikatur, vedlejší účinky vedlejších úvazků i boj o získání důvěry. Rusko vstoupilo do přímé války v Sýrii. Situace je hodně nepřehledná. Co znamená Putinův vstup na scénu?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak znamená určitě hodně. Sýrie pro nás v minulosti byla územím, které je daleko, kde se válčí z pro nás ne úplně pochopitelných důvodů, ale poté, co Evropa je cílem masivní imigrantské vlny a hodně lidí ze Sýrie přichází k nám do Evropy, tak se vlastně ta Sýrie nám hodně přiblížila a najednou cítíme, že by doopravdy nebylo špatné, kdyby se tam ten problém nějakým způsobem vyřešil, anebo ukončil. No a to, že do toho konfliktu vstupuje Rusko, a to na straně prezidenta Asada, samozřejmě tu situaci nějakým způsobem ovlivňuje. Současně vznikají naděje, že by mohla vzniknout doopravdy účinná akce proti Islámskému státu, z druhé strany zas ozývají se i hlasy, že ten vstup Ruska do Sýrie vůbec nemusí ten konflikt ukončit, může ho naopak prodloužit. Jinými slovy, je to doopravdy událost, kterou stojí za to sledovat velice pozorně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko se velmi netají tím, že chce udržet u moci Bašara Asada. Bude vůbec možné porazit Islámský stát podle vašeho názoru bez spojenectví právě s Asadem. Putin říká, že svět má podporovat legitimní vlády bez ohledu na to, zda jsou to diktatury. Hlavní je, že udržují pořádek a zabraňují chaosu. Západ naopak nechce uznat diktatury, který masově zabíjejí vlastní občany.
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tento konflikt je samozřejmě velký. Sledujeme ho dlouho, těch komentářů k němu je mnoho a já mám stále víc pocit, že je potřeba důsledně poslouchat pokaždé obě dvě strany, více názorů, porovnávat je, protože to, co sledujeme, není jenom hledání pravdy, je to současně i válka, řekl bych, vedená ideologicky, kde, kde velkou roli hraje propaganda. Každá strana zdůrazňuje ty informace, které chce, aby lidé si je přečetli a naopak bagatelizuje informace a názory druhé strany. Jisté je, že, a na tom se shodují všichni, že ten konflikt v Sýrii nelze vyhrát, anebo nelze ukončit bez toho, že se rozhodne na zemi. Dosud se bombarduje, to je samozřejmě pro vojáky, pro politiky velice pohodlné, protože nemají ztráty vlastních vojáků, nemusí vysvětlovat, proč se z cizích zemí vracejí jejich vojáci v rakvích. To je, to se vysvětluje obtížně všude ..., a tak se, tak se bombarduje, ale pravda je, že nakonec se ta válka musí rozhodnout na zemi, a pokud Západ odmítá po špatných zkušenostech z Iráku a z jiných zemí a z Afghánistánu opět nějakou změnu fakticky okupovat, poslat tam vlastní vojáky, riskovat obrovské ztráty, tak v tom případě Asad je zvolený prezident země, který má na své straně armádu, která, i když je zesláblá, tak stále je jediná, která na zemi může Islámskému státu čelit, navíc na pomoc Asadovi s velkou pravděpodobností přijdou, přijdou vojáci ze sousedního Íránu, kteří mají zájem ho udržet u moci z různých důvodů - geopolitických, náboženských a tak dál, tam jsou dlouhé vazby do minulosti a naopak ti, kterým se to nelíbí, kteří by toho Asada rádi porazili a zase z různých důvodů jsou Saúdská Arábie, Katar a pochopitelně ta, ta západní koalice. Jinými slovy, ten spor se nakonec asi rozhodne na zemi a je otázka, komu máme držet palce, protože můžeme si říct, že, že Asad není doopravdy žádný lidumil, některé fotografie, které se objevují, mučených vězňů, prostě, tak to je doopravdy pro otrlé povahy. Být k němu nějak extrémně jako přátelský, to, řekl bych, doopravdy nejde, ale zase z druhé strany se zase můžeme dívat na fotografie, které pořizuje Islámský stát, kde usekává lidem hlavy a vlastně to, oč usiluje ta opozice, vůči Asadovi, a to už je dnes jasné, není nastolení západní demokracie, nýbrž obnovení práva šaríja, zřízení postě systému, který, který doopravdy není přátelský ani vůči nám, ani vůči všem, kteří jsou jiného názoru. To znamená, tady je doopravdy velmi těžké najít tu stranu, které budeme, jak se říká, fandit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka, co by bylo horší? Kdyby Asad padl a Islámský stát by dobil Damašek, Sýrii, nebo kdyby Asad zůstal? Měl by se tedy Západ spojit s Ruskem v boji proti Islámskému státu a tím vlastně, jak už jste se toho dotkl, přispět k zastavení přílivu uprchlíků do Evropy?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Hlavní problém je, že Západ to nemůže určitě odmítnout, protože pokud tvrdí, že se mu počínání Islámského státu nelíbí, tak zase z druhé strany ho nemůže podporovat. Proto vlastně se tolik diskutuje o tom, jestli ty bomby, které dopadají na Sýrii, míří na ty správné. Jestli jsou zabíjeni ti špatní radikálové, nebo ti naši vycvičení od CIA hodní radikálové. Ono je, to byl vždycky ten strašný chaos a je těžké si vybrat, ale je potřeba si uvědomit, že těmi bombami se to stejně nakonec nevyřeší. Můžeme se podívat na Kolumbii. Jediné řešení je nakonec, když se všechno rozbije, když všichni utečou, když, když už vlastně ani není pomalu koho zabít, že si ti nepřátelé sednou ke stolu, domluví se na rozsáhlé amnestii, odpustí si to, o čem předtím stokrát řekli, že si to nikdy neodpustí a místo toho, aby se dál zabíjeli, tak vysbírají mezi obyvatelstvem zbraně a začnou opravovat to, co bylo zničené. To, to je jediné řešení. Takhle to vždycky nakonec skončí. Ne vítězstvím, ne prohrou. V dnešním světě ty války nemají jiného konec, než je, než je, než je příměří. A co je nejhorší na věci, dneska už se asi neválčí kvůli tomu, aby se ta válka vyhrála, dneska se válčí proto, aby se válčilo, aby se prodaly zbraně, aby, aby prostě se poškodil ten soupeř, nikoli, aby se porazil. Žijeme doopravdy ve špatném světě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že za těmi ruskými údery je také snaha zamezit pronikání islamistů ze Sýrie zpátky do Ruska? Není vlastně ta angažovanost Moskvy pro něj příliš riskantní, když se podíváme na to, že v Rusku žije 20 milionů muslimů?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Určitě to je jeden z důvodů, který se často zmiňuje, ale já bych řekl, že rovněž důvodem je prostě získat v tom regionu geopolitický vliv. Rusko hledá samozřejmě spojence, nachází je v Íránu, v Iráku, momentálně v Egyptě, v Sýrii. To znamená, stává se silným geopolitickým hráčem v tom regionu, za zády má Čínu, která je spíše sympatizující, no a tím pádem zase naopak klesá vliv Spojených států v tom regionu a jejich spojenců. Tak vypadá dnešní svět. Všichni prostě uvažují o tom, kudy budou proudit suroviny, kdo je komu prodá. To tam, to tam prostě na obou dvou stranách toho konfliktu existuje a já myslím, že o ty lidi, kteří přicházejí o životy, o ty ani jedné straně nejde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký význam má v tomto kontextu iniciativa, se kterou vystoupil na Valném shromáždění český prezident?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, tak asi nebudu jediný, koho ten projev trochu zklamal, protože místo toho, aby hovořil na půdě OSN o sjednocování, tak se velice soustředil pouze na to, jak posílat drony ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrtulníky, no ...
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
... a likvidovat vůdce, vůdce separatistů. To je mimochodem ale taktika, kterou už dlouhou dobu zkoušejí Američané, ale je, je jasné, že jakmile se podaří zabít nějakého, nějakého toho polního velitele anebo, nebo lídra, nebo dokonce i ideologa, tak se na jeho místě okamžitě objeví další. To znamená, toto není způsob, jak zlepšit svět. Ten, ten doopravdy lze zlepšit jedině nějakým jednáním. Ale to v tom projevu teda nezaznělo. Takže, i když u nás hodně politiků má pocit, že ten projev byl dobrý, můžeme si přečíst, že mluvil z patra anglicky. Že mu, že mu všichni rozuměli. Dokonce byl citován v zemích, o které se jedná, jako, jako zajímavý názor, ale jak říkám, já bych od něj čekal ještě něco trochu jiného.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čekal jste třeba, pane Ivane, že bude jednat s Barackem Obamou nebo s jinými státníky, západními politiky?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Viděl jsem, že si přinesl fotku s Barackem Obamou a s jeho paní a asi si spolu i kromě toho povídali. Těžko říct. Já má pocit, že nemáme asi, není asi důvod, vliv našeho prezidenta, naší diplomacie, naší republiky, na to, co se ve světě děje, přeceňovat. Zase z druhé strany, asi je dobré, že se naši politici k věcem vyjadřují a že se o ně zajímají. Koneckonců je to i náš svět. Ale, jak říkám, jsme malým hráčem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynulo 10 let od zveřejnění karikatur dánských kreslířů deníku Jyllands-Posten. Nejznámější kresba zobrazovala proroka Mohameda jako teroristu v turbanu ve tvaru bomby. V muslimském světě to vyvolalo vlnu odporu, mnohatisícové demonstrace se konaly také v Evropě. Jak se na to díváte s odstupem?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
My tenkrát před deseti lety, když jsme to poprvé teda zaregistrovali teda takovou vlnu velkého hněvu, tak určitě západ, západní lidé, lidé na západě byli z toho především překvapeni, protože určitě vůči těm karikaturám se dalo namítnout, že je to buďto zbytečné dráždění hada bosou nohou, když člověk prorokuje radikály, kteří, kteří jsou schopni se vyhodit do vzduchu, anebo na druhou stranu se karikaturistům vyčítalo, že vlastně není důvod ponižovat lidi jiného názoru a urážet jejich náboženské cítění. To znamená, že s těmi karikaturami u nás nebyl, nebyl jednoznačný souhlas. Ti kreslíři a vydavatelé je vlastně zveřejňovali kvůli tomu, že měli pocit, že některá témata jsou tabuizovaná, že je tím jistým způsobem ohrožena svoboda slova, když se o některých věcech nemluví a vůbec neměli namysli, že by měli urážet nějakou minoritu, protože předpokládali, že ti muslimové uvažovali podobně jako my.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A má to být tabu?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, já po těch 10 letech bych řekl, že s těmi výhradami vůči těm kresbám, lze souhlasit, ale vedle toho si myslím, že nám pomohli paradoxně pochopit, že lidé, které, se kterými máme, co do činění, to znamená ti lidé jiného přesvědčení, jsou ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Muslimové, řekněme to.
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Muslimové, islamisté, že jsou doopravdy jiní než my. Že nemají smysl pro humor, že s nimi není žádná legrace, že ten, to, čemu oni věří, není tolerantní. Tam pro toleranci, v tom jejich přesvědčení a v koránu vlastně není moc, není moc místa, není moc prostoru. To znamená, my se s nimi na nějakém liberálním přístupu k životu nedomluvíme, jim se nebude náš způsob života líbit, ani je vlastně nejsme nějak moc schopni kulturně obohatit, nejsme pro ně žádnou kulturní inspirací. Oni pro nás možná, řekl bych, v něčem ano, ale mi pro ně ne. To znamená, to je potřeba vzít na vědomí a ty, ty masové protesty nám ukázaly, že, že ta cesta k nějaké multikulturní společnosti je doopravdy trnitá, obtížná, a kdoví, jestli vůbec je, je reálná. Dnes se od toho multikulturalismu, od toho, řekl bych, vzájemného obohacování se kultur spíše upouští, ustupuje. Jsou samozřejmě lidé, kteří v to stále věří, ale daleko víc už je lidí, kteří v tom spatřují spíše problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslíte si tedy, že se různé kultury mohou vzájemně obohacovat?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já jsem k tomu slyšel nedávno od Jana Kellera velice zajímavý příspěvek o tom, jak do nějakých 70. let přijížděli lidé do Evropy za prací a pak, když už pro ně vlastně práce nebyla, ale když už tady byli s celými rodinami a už nebyli potřební, aby na nás pracovali, tak jsme pro ně vymysleli náhradní smysl existence a tím bylo to kulturní obohacení. Nicméně ukazuje se, že to tak úplně nefunguje a hlavně, dostává se to do rozporu s tím, co sami zde budujeme a představujeme a čemu, čemu my věříme, jinými způsoby, jinými slovy zakládá to konflikt. Ta existence dvou různých kultur na stejném, na stejném prostoru. To znamená, paradoxně my máme takovou komparativní výhodu díky dlouholetému pobytu za ostnatým drátem v totalitním režimu, že zde ty islamisty prakticky nemáme. Je jich zde 20 tisíc, ti jsou integrováni, naučili se mezi námi žít, ale nemáme zde ghetta, militantní islamisty, kteří nás, kteří nás nesnášejí, no a já myslím, že by to tak i mělo zůstat, že vlastně teď už doopravdy není žádný důvod, abychom zde vytvořili si ghetta militantních islamistů, abychom pak mohli tento problém spolu s našimi přáteli ve Francii a Německu a jinde řešit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle posledních informací ministerstva vnitra požádalo o azyl 69 Syřanů v Česku. Když hovoříme o těch karikaturách, jak se díváte na jeden z posledních titulů pařížského satirického týdeníku Charlie Hebdo, který se vlastně vysmívá utonulým syrským dětem. Na té obálce je karikatura, na které z moře čouhají dětské nohy. Píše se tam v narážce na oblíbený fast foodový řetězec dvě dětské menu za cenu jednoho. Pak ještě další ...
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
... kreslíři, oni nikdy neměli nějaký, nějaký, nějakou míru, anebo nějaký smysl, smysl pro, pro ..., to nikdy nebylo vkusné. Já nevím. Oni se vymlouvají na to, že jsou stejným způsobem nevkusní na všechny strany, že jsou schopni si podobně udělat legraci i z křesťanů, jako, jako z kohokoli a možná je určitá vrstva lidí, kteří mají rádi tenhle ten naprosto drsný, černý humor, který už vlastně ani není vtipný, ani mu nejde o to, aby byl vtipný. Už mu jde jenom o to, aby, aby provokoval, aby, aby lidi nějak vykolejil, vyvedl z rovnováhy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změnilo se něco od lednového masakru v Paříži, kdy se po tom činu demonstrovalo za svobodu slova?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já myslím, že kdo měl vůči tomu tenkrát výhrady, tak jemu musí ti kreslíři jenom potvrzovat i nadále, ale, ale toto už mám pocit, že není otázka svobody slova. To je otázka poptávky po určitém typu, typu ... z mého pohledu velice nevkusného zboží, ale jsou lidi, kteří to koupí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci začali projednávat vládní návrh na regulaci hazardu a jeho zdanění. Ten návrh omezuje například počet automatů na určitém území, hrací stroje v restauracích, barech. To jednání se neobešlo bez obstrukcí opoziční OP 09. Proč vlastně?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Z hazardu jsou obrovské příjmy a tím pádem lidé, kteří ten hazard provozují, jsou velice zdatní lobbisté, protože mají doopravdy co nabídnout svým sympatizantům. To je strašně jednoduché vysvětlení. Hazard není nic pozitivního, není to nic, co potřebujeme k životu. Je to něco, co zde stále existuje, vždycky to zde bylo, ale vždycky to zde bylo jako něco negativního, jako něco, co bylo potřeba se vůči tomu nějak vymezit a nějak se vůči tomu bránit. Ve chvíli, když někdo prostě se snaží hazard vykreslit jako něco zcela, co je pozitivního a bez čeho bysme nemohlo žít, tak to je samozřejmě nesmysl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obstrukce asi můžeme čekat i tento týden, kdy se bude jednat o zavedení elektronické evidence tržeb. Ta vadí také senátorovi Ivo Valentovi. Ten zažaloval stát kvůli ušlému zisku z hazardu na svých automatech.
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak samozřejmě, on to bere jako právní problém a on má pocit, že ve chvíli, když brání své podnikání, tak tím dělá něco dobrého i pro všechny občany, kteří přece chtějí žít ve státě, kdy platí právo. Jeho právníci ... schopní, kteří už dokonce v minulosti Českou republiku v nějakých arbitrážích porazili, soudí, že vyhraje tento spor, když žaluje stát snad o miliardu, možná o víc, kvůli ušlému zisku z hazardu, neboť on měl prostě nějakou dohodu se státem, anebo jeho firmy, že můžou ty automaty provozovat nějakou dobu. Do toho ovšem obce byly proti. Ústavní soud jim dal zapravdu, stát prostě změnil pravidla během hry a on předpokládal, že dostane zpátky peníze, o které, o které přišel. Ale to není jenom problém právní. Hlavní problém se senátorem Valentou je přece problém morální. Já si myslím, že, že by doopravdy měl se stydět, že, že by ho měla hanba fackovat, že by měl chodit kanálama a že prostě za to, že se přiživuje, anebo že zneužívá lidskou naivitu, závislost prostě na hraní, lidskou hloupost, že, že prostě by vůbec neměl být ústavním činitelem, že by vůbec neměl sedět v Senátu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to ale zákon umožňuje?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Přesně tak. To jsou lidi, kteří mají prostě ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mu nemůžeme mít za zlé.
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Neuvěřitelně silný žaludek a to mu my nemůžeme rozumět, prostě, jo, prostě to je jiný typ lidí, kteří žijí v jiném, světě, ale že ho, že ho platím z mých daní, to mi, to mi prostě doopravdy úplně zvedá adrenalin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak takové máme bohužel zákony. Co třeba novela zákona o střetu zájmu, která by zakázala poslancům, senátorům a členům zastupitelstev zasedat v orgánech podniků s podíle státu, kraje nebo města?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já, když hnutí ANO řešilo tento problém, protože se ukázalo, že jejich místopředsedkyně pobírá neuvěřitelně vysoké, příjemné částky za to, že sedí v různých těchto radách, správních, dozorčích a tak, tak jsem si myslel, že to vyřeší z jedné vody načisto a že šéf, pan Babiš, prostě jasně řekne svým lidem: "Konec, odejděte prostě z těchto funkcí ..., ať je zastávají profesionálové místo politiků." Ale to se nestalo. Mám pocit, že stále mezi politiky převládá takový pocit, že oni současně se svým mandátem ve volbách dostávají také rozum, kvalifikaci a schopnosti rozumět chodu různých institucí, podniků, ve kterých prostě stát funguje a že tedy je přímo jejich povinností a vyplývá to prostě z toho mandátu sedět v těchto institucích a hájit tam zájmy státu, to znamená nás občanů. Já si myslím, že by naše zájmy daleko lépe hájil profesionál, ale vysvětlit to těm politikům je nesmírně těžké. Oni, oni totiž jsou za to také odměňováni, oni rádi prostě se obětují a ten čas prostě tam stráví, protože za to mají prostě výdělek. To znamená, mělo by to být tak, že by, pokud teda trvají na tom, že chtějí zastupovat stát v polostátních firmách a tak dál, tak by to měli dělat v rámci své pracovní náplně. Jinými slovy, měli by tam sedět zadarmo. Neměli by za to dostávat peníze a pak bysme uviděli, jestli jim doopravdy jde o to, aby náhodou se tam neudělalo něco, co by nás občany potom poškodilo, anebo že tam sedí proto, aby vydělali, aby vydělali další peníze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl jste namysli také paní Radmilu Kleslovou, která mimochodem rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO. Ministr Babiš, ten předložil návrh zákona o nominaci do dozorčích rad státních firem. Nemají v nich být poslanci, exposlanci a senátoři nejméně čtyři roky po skončen mandátu. Tak to by byl krok správným směrem?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tím se řeší, tím se řeší ty trafiky. Odměna prostě pro lidi, kteří odejdou z politiky, tak aby poté, co odejdou, aby jim to nebylo líto, anebo aby těm, co tam zůstanou, neškodili a neřekli něco, co, co viděli, u čeho byli, ale tak je to způsob, jak si je zavázat, jak je učinit loajálními. To samozřejmě je také problém, ale hlavní problém je, že tam sedí ti, kteří jsou právě zvoleni, kteří jsou u moci a kteří by měli dělat úplně něco jiného, kteří by se neměli rozptylovat, ale měli by prostě doopravdy číst velmi podrobně do noci, s brýlema předlohy zákonů a ne někde vysedávat prostě za peníze ve správních radách.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak už jenom krátce na závěr. Obrovskou mediální kampaní se koncert Volkswagen pokouší eliminovat dopady toho skandálu s emisemi. Nechal otisknout obrovskou omluvu a příslib, že udělá vše pro obnovení důvěry. Podaří se mu to?
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Svět, ve kterém žijeme, ke špatný. Prostě, nesoutěží se v něm čestně. To je hlavní zjištění. Ze začátku prostě to vypadalo, že jenom zjišťujeme, že neexistuje čistý diesel a že to je prostě "zvíře", které není, jo. Zdálo se, že má problém motor, pak se ukázalo, že je to problém vozů Volkswagen, následně se ukázalo, že je poškozen celý koncern, to znamená, například i Škoda anebo Audi, a teď už se diskutuje i o tom, jestli ten skandál nepotopí německou ekonomiku. Pokaždé ..., to se nabaluje jak sněhová koule, vůbec nevíme, kam to dospěje, určitě o tom ještě budeme mluvit, ale že to je prostě problém, a že to je problém důvěry víc, než problém emisí, tak to už je teď jasné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor deníku. Děkuji za vaše názory a za týden se těším na slyšenou.
Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem v "Jak to vidí" ekonom Richard Hindls. Na slyšenou se těší Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.