Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 9. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. "Jak to vidí" dnes nabídne pohled spisovatele Pavla Kosatíka. Vítejte, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Přeju pěkné ráno, i když pošmourné tady v Praze. Už nám asi začíná ta šedá sezóna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypadá to tak. Také se má prudce ochladit příští týden, ale ...

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Tak, jak my bychom ty posluchače projasnili a proveselili po ránu?

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například, na jaké události se zaměříme? Na posun v hledání jednoho článku, na názory nejvlivnější evropské političky nebo na stav detenčních zařízení? Začněme ale jedním výročím a to vzniku Československého armádního sboru na Rusi.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Je to na den přesně 98 let dneska. Já miluju nekulatá výročí, tak jsem si říkal, že založení nebo vznik teda oficiální a nezávislé armády, že je věc, která se může připomínat i častěji než jednou za 100 let a že, kdybychom ty 2 roky čekali, tak bůhvíco se ještě do té doby stane. Je to, bavíme se tedy o podzimu 1917, o době krátce poté, kdy tam poměrně dlouho na té Rusi pobýval tehdy ještě neprezident T.G. Masaryk a který s přispěním mnoha dalších činitelů, Milana Rastislava Štefánika a především teda díky tomu, že tam v té době se soustředily desetitisíce našich lidí, kteří chtěli v tom československém vojsku bojovat, tak dali vzniknout kvalitativně nové jednotce. Ta ... i ti čeští a slovenští vojáci proti ústředním mocnostem, proti Rakousku Uhersku a Německu, mohli bojovat už do té doby, ale pouze v řadách jaksi oficiální carské armády, pod carským velením a tak a vlivem těch nových revolučních událostí roku 17, svržení carského režimu a všeho, co následovalo, tak bylo umožněno těm Čechoslovákům, aby dostali své vlastní velení. Já to tady připomínám ne jenom proto, abychom se pod nějakou záminkou bavili o historii, nebo abych tady nějak recykloval nějakou militaristickou tradici, tou ani ti legionáři nejsou, spíš se mi zdá, že je to jedna z možných záminek, jak člověk může, když bude chtít, přemýšlet o tom, jak vznikl ten stát jako stát multinacionální, nebo tak jako složitěji, než v současnosti národnostně komponovaný, že ať už si myslíme, co chceme, o tom, jak ty jednotlivé národnosti tam nakonec spolu vyšly nebo vycházely a že některé byly zlikvidovány, jiné vyhnány a tak, tak bezpochyby po tom vzniku té republiky ta ambice, aby se všechny ty nacionality spolu v dobrém domluvily, byla nesmírná, obrovská a ten pozitivní záměr je z toho jasnej. Proto to připomínám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, pane Kosatíku, jaké bylo tehdy tedy to mnohonárodnostní soužití?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, tehdy, to záleží, v kterém myslíte roce. Než to začalo skřípat s tím Hitlerem? No, změnil ho ten Hitler pochopitelně, poněvadž do té chvíle ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předtím, třeba, promiňte, v období formování legionářů?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, tak v té době o něm ještě není možné mluvit, poněvadž to ještě existuje Rakousko Uhersko, čili bavíme se o jiném mnohonárodním státě a ta idea Československa, ta teprve vzniká, no a prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I právě v té monarchii bylo mnoho národů, mnoho národností.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Vy jste trošku možná monarchní ..., no, jasně, no, tak říká se, že Československo bylo Rakousko Uhersko v malém, ale to si myslím, že je metafora, která trošičku kulhá, poněvadž ten, ten rozdíl mezi způsobem organizace multinacionální společnosti, monarchii, byť teda tak docela velkoryse pojímané, jako byla tehdy ta habsburská a masarykovskou demokra..., s demokratickým, demokratickým etosem vybavenou republiku, že byl teda propastnej, no. To byl taky teda ..., jinak by to chování těch lidí nemělo logiku. Oni neprchali z dobrého bydla pod okap, ale oni byli pevně přesvědčeni, že uskutečňují něco, co má hlubokej smysl a čemu celé předchozí generace zasvětily své životy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vyvíjelo pojetí armády u nás?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, ještě bych se vrátil možná k tomu roku 18. Tam fakt je hrozně zajímavej ten vývoj v tom Rusku a myslím si, že bylo by dobrý, kdyby se to ve školách trošku víc učilo, než se to učí. Já jsem se včera, když jsem si řekl, že možná bychom se tady tohodle mohli dotknout, tak jsem si otvíral na webu, jak se vyučuje třeba legionářská literatura, jak, jak jsou zpracovávané maturitní otázky. Ono se to teda tak úplně z toho nepozná, protože každej ten student to může pojmout, jak chce, ale pochopil jsem, nicméně vyrozuměl jsem z toho, myslím si, poměrně bezpečně, že se ty knížky nadále nečtou, že se pouze jako vypovídá o nich nebo nad nimi a ještě někdy takovým trošku třeba svérázným způsobem, že se hlavního představitele legionářské prózy považuje Jaroslav Hašek, neříkám, že nebojoval na Rusi, komu čest, tomu čest, ale ten jeho vývoj a význam byl přece jenom trošku jinej. On v tom roce 18 pak přestoupil k té Rudé armádě a když se vrátil v roce 1920 do Československa, tak ho jeho bývalí kamarádi legionáři, jako Rudolf Medek a tak, tak ho nevítali s otevřenou náručí, ale někteří v podstatě jako zrádce, jo, takže tím chci jenom říct, že ta situace tam byla nesmírně složitá. Tam, víte, tam, tam byly statisíce Čechů a Slováků už dlouho, tradičně. Oni tam odcházeli už dávno před vznikem války před tím 14. rokem, působili tam třeba jako Sokolové, byla tam neskutečná kvanta českých hudebníků a byli rozptýleni zejména teda po té evropské části tehdejšího Ruska. Z tehdejšího pohledu, to znamená z pohledu exulantů před 1. světovou válkou bylo téměř identické, jestli se bude emigrovat do Ameriky nebo do Ruska. Dnes se to zdá maličko úsměvné, poněvadž ti, kdo šli tím prvním směrem, tak většinou v životě dopadli úplně jinak, než ti, kdo zamířili na opačnou stranu, ale tehdy ty exily se početně téměř vyrovnávali. Takže i odtud se bral ten obrovskej étos těch prvních silnejch legií. Ještě naposledy se možná vrátím k tomu podzimu 17 v téhle té době, kdy oni to transformovali teda ve vojsko pod československým velením, už to bylo 40 tisíc vojáků a hlavní smysl, proč to vymysleli, nebyl ani ten, aby dál bojovali na té východní frontě, ale Masaryk si představoval, že minimálně 30 tisíc v nich posadí na lodi a odvezou je na francouzskou frontu, kde si představovali, že se ta válka nakonec rozhodne, ale k tomu už nedošlo, poněvadž se moci chopili komunisty a ty legionáře po dobrém do té Evropy nepustili. Museli se probít tou strašlivou anabází přes Sibiř po magistrále a do Vladivostoku a kolem světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by mělo být podle vás, řekněme, o legionářích v těch učebnicích? Co by se mladá generace měla o nich dozvědět?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Co nejvěcnější informace, pokud možno, nepatetické. Mělo by jich být víc, než je v současnosti. Ono pořád tak nějak jakoby lhostejně se kolem té tradice přešlapuje, slyšel jsem, že právě s blížícím se tím kulatým stým výročím republiky, které bude za 2 roky, tak se mají, nebo měly připravovat nejrůznější projekty, historické ústavy měly spolupracovat na výstavách, vím, že se mluví velmi často o tom, že se mají různé poměrně velkoryse pojaté televizní pořady k tomu natáčet. Pak se zas občas říká, že z rozpočtových důvodů ten, ten zájem opadne. Já, já se bojím, aby to nebylo hnáno vpřed nějakou asociací jenom armádní, aby se z toho nevytvářely jenom armádní tradice, ale aby ten smysl, nebo aby to pochopení toho tématu bylo širší, abychom fakt rozuměli, že to byl jeden z kořenů demokracie tady to samostatný vojsko, nejenom naší. Protože, marná sláva, jako vojsko znamená, že komunita bere nějaké věci vážně, že jo, když to bereme obecně. Nemusí vyzývat k boji, nemusí ani bojovat, ale znamená to, že je schopna se domluvit na obraně, na tom, jak ta obrana bude pojata, no a to je strašně důležité i to, jaká atmosféra v tom vojsku pak je. Československé vojsko těch 20., 30. let byly úplně jiné vztahy mezi veliteli a vojáky, než v jakékoli téměř jiné evropské armádě, možná s výjimkou britské nebo zčásti francouzské. To československé vojsko tím bylo proslulé. Čili, víte, že když je řeč o armádě, tak nemusí to být jenom tak, jak to dneska bývá, řeč o nějakých technikáliích, o tom, jak někde někoho porazit, jak někde nějakou jednotku nasadit, abychom vyhráli, ale že je to metafora celého toho společenského života, i když se to pacifistům nebo lidem, kteří jsou jinak od armády dál, což jsem i já, tak někdy může zdát divné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s uprchlíky velmi často zaznívá názor nebo otázka, proč vlastně mladí lidé, kteří jsou mezi nimi, muži, nezůstali doma v Sýrii a nebojovali tam za mír, za svobodu, ale prchají do Evropy? Jaký máte na to názor?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Ta odpověď určitě není tak, že by se dala shrnout do jediné věty. Určitě je jich mnoho a můj názor není rozhodující, to bychom se jich měli teda ptát, že jo a nějak vyhodnocovat ty jejich odpovědi. Já, pokud jsem kdy měl možnost srovnávat lidi v podobné situaci, tak vím, že se většinou uvažuje tak, že rodina nebo komunita, když je na tom špatně, tak ze svého středu vybírá toho, u koho je největší naděje, že přežije a toho pošle, aby buďto za sebou přivedl ty další, nebo aby pro ně vydělal peníze, ale prostě vybere se ten, u koho je největší naděje, že se postará. Když prostě vaše kultura nebo vaše město nebo vaše civilizace bude v zániku, tak nevyberete pradědečka, aby to jel zachránit. To se takhle nedělá, to se vždycky vybere mladej chlap a nemá celkem cenu automaticky ty lidi podezřívat z toho, že nás sem jedou nějak tajně ... nám sem ubližovat, protože bylo by to strašné zobecnění. Musí se to posuzovat případ od případu, jako všechno ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je vlastně, za koho, nebo na jaké straně by v té Sýrii bojovali, napadá mě, protože ... nebo v Iráku, když je tam mnoho různých frakcí a bojůvek?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Podívejte se, tam, pokud teda maličko těch uprchlíků se dotýkám, tak tam je ..., fakt základní věc je, jak, jak ten problém vyhodnotíte. Vy to, chápu, že to lidi spojujou s tou Sýrií nebo s těmi válečnými konflikty, ale představme si čistě hypoteticky možnost, že to, co tady teď začíná, není reakce na jeden terorismus, na jeden teroristický stát nebo na válku zatím, zaklepávám to, relativně, v relativně málo ohniscích, ale že se opravdu možná v rámci takřečené globalizace skutečně dává do pohybu svět jiným způsobem než doteď. A ono by to bylo v souladu se vším možným dosavadním vývojem, tak jak nazrává v minulých desetiletích. My jsme si povídali o globalizaci doteď, jako o něčem, co se týká šíření informací, nebo co se týká přenosu médií, naší informovanosti o tom, jak se žije v třetím světě, ale ten třetí svět zrovna tak mnohem lépe než v minulých generacích je informován o tom, jak se žije zde. A pokud ti lidé tam, docházejí, a to víme, že se děje, k závěru, že ve svých domovech se nikdy nebudou mít tak dobře jako například my, tak se dají do pohybu. Já to tady nechválím, já jenom říkám, že je možné, že ten problém je mnohem hlubší, než se jeví teď. Víte, lidi dneska uvažujou, zdá se mi, často tak, že tak nějak se snaží, aby ten problém odezněl sám, nebo slýchám názor, že když teď bude zima a studený moře, takže těch uprchlíků bude míň a že to ..., a takový podobný nesmysly. Ale opravdu čistě hypoteticky, jako připusťme možnost, že se opravdu dávají na dlouhou dobu do pohybu desítky, možná stovky milionů lidí. Pokud by to tak bylo, což je možné, a my tady tomu ..., tak by to znamenalo, že my tady tomu nezabráníme těmi sankčními opatřeními, o kterých se zde pořád mluví. My ..., zajeďte se podívat do Británie, jak dopadl Hadriánův val. Je známo, že "čínská zeď" nezastavila ty problémy, které původně měla zastavovat. Je to dneska krásná impozantní stavba, ale nesplnila smysl. Čili já to neříkám, abych tady sejčkoval, ale že je neobyčejně důležité vyhodnotit správně ten problém. Jestli je v relativně malém, tak jak se to jeví doteď, tak se to možná v rámci nějakých sankcí dá udržet, prostě někdo se dá odradit a tak dále, ale já si spíš myslím, že je to problém takový, který vyzývá k mnohem, k úplně jiné mezinárodní politice, než jaká se praktikovala doteď, no. Je fakt, že moc nevidím ty politiky, kteří by ji byli schopni praktikovat, ale Churchilla v roce 34, 35 taky skoro nikdo mimo Británii ve světě neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stala se, pane Kosatíku, uprchlická krize také krizí pro Angelu Merkelovou, německou kancléřku? Klesá její popularita, její obliba?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Ale tak to, to jistě pro ni není překvapením. To je, podívejte, to je zase vlastnost politika ..., je, je, v téhle chvíli je v podstatě možná jedno, co si o tom myslíme, ale mohli bychom si uvědomovat, že u politika obecně je důležitý, aby nekopíroval jenom názory veřejnosti takový ty většinový, protože většinový názor skoro vždycky bude nepálit si s ničím prsty a starat se o vlastní bydlo dřívější, tradičnější názor byl, že jenom v tomto politika nespočívá. Politik zvlášť ve velké zemi se musí starat i o ten zbytek světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom vsuvka, nemá ale politik přece jenom, do jaké míry by měl naslouchat "vox populi" - hlasu lidu?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Ale tak to je zase spíš názor některých českých médií, že, že Merkelová, ta to nedělá, ta ..., podívejte, nesmí..., ten obraz náš tady českej, i kdy jsme v sousedství, tak se mi zdá, že je pořád nesmírně zjednodušující. Ta německá kultura, která je osmkrát teda početnější než naše, tak se kromě jiného liší tím, že taky nemá jenom jednonázorové ohnisko, jako my máme Prahu, ale tam je prostě těch měst, jako je Mnichov, Berlín, Hamburk a tak dál, několik a různé ty názorové intelektuální komunity spolu komunikují způsobem, který my si tady možná ani neumíme představit. Tady se to všechno zjednodušuje na jednu Angelu Merkelovou, jakoby tam nebyl nikdo jinej, kdo má stejnej názor, ale kdyby tomu tak bylo, tak ona by se u té moci neudržela ani vteřinu. Musíme, i když je to pro nás složité a naše vlastní média nám tu, ty informace zas tak moc nedopřávají, tak, tak musíme se snažit tu německou realitu vidět v určité plasticitě. Jasně, že ona hlásá nepopulární opatření a dělá při tom chyby, ale to je dané tím, že celá situace je nová. Ona prostě ..., nejstrašnější, co by mohla udělat, je, že by strčila hlavu do písku a ... a čekala, že to vyřeší někdo jinej, například Češi. To víme, jak by asi dopadlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč? Třeba by měli Češi nějaký konstruktivní nápad, nevím, nicméně ...

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Je to možné, ale zatím se to nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně Angela Merkelová vlastně převzala totálně tu agendu celou, protože je to, jak říkají Němci, šéfovská věc, už to nespadá do kompetence spolkového ministra vnitra, ale už má všechno vlastně v gesci. Vy jste to už naťukl, jak třeba obstála ve vašich očích jako manažerka toho problému, řekněme, komunikátorka? Protože třeba mnozí němečtí politici nebo média vytýkají právě, co se týče té komunikace, že tam se, byť velmi pragmatická Merkelová dopustila několika chyb.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Ale jo, to bych souhlasil, v tomhle tom bych souhlasil. Tam, jistě, ne, nemám, co bych dodal, ale jako, podívejte, vytýkat chyby, to je, to je ještě pořád docela jednoduchá věc a mně to ..., já to tady klidně budu dělat 5 hodin a budu si připadat strašně chytrej, ale podstatnější je, abychom fakt se nějak snažili i my, kdo nese..., kdo nesedíme v berlínském kancléřství, tak každej ve své hlavě nějak řešit ten problém. Jako, to, to ..., může to řešení mít smysl fakt, jenom když z nás si aspoň trošku nějak pro sebe v malinkým zformuluje, jak by se to mělo správně udělat a proč a zdůvodnit si to. Odpracovat si tady tuhle tu malou drobnou duševní práci. Nejenom odezírat to z médií nebo z toho, co řekne Merkelová nebo někdo jinej a hned to zkritizovat, protože vše..., jistě, že je to kritizovatelné. Ta situace, která se nikdy v dějinách dosud neznala, nemá žádnou pro mě zřetelnou analogii, takže já, mě nefascinuje nebo nedeptá to, že se to děje za cenu těžkých omylů. Já si neumím představit, že by se to dělo nějak jinak, ale, ale nejde to taky dělat jinak, než za účasti odpovědnejch lidí, nejenom toho, že se to zvenku kritizuje. Proto se tady nechci jako soustředit jenom na nějaký názory, protože, jak říkával Ludvík Vaculík: "Názory, ty mi jdou." Mít názor není ..., to je to nejjednodušší, co je, ale nejtěžší je mít takový názor, podle kterýho by se dalo jednat a kterej by ty druhý lidi, a v tomhle případě teda hlavně ty uprchlíky, nebolel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například vlivný deník německý Frankfurter Allgemeine Zeitung, ten se zabývá prohlášením nedávným, takovou větou, sloganem, řekla bych, Angely Merkelové: "My to zvládneme." Tím nejspíš chtěla Němce uklidnit, ale bohužel to pro mnohé vyznělo, nebo to interpretovali jako pozvánku pro všechny. Nutno ale říct, že i v rozhovoru předevčírem německá kancléřka řekla, že azyl může v Evropě dostat jen ten, kdo ho skutečně potřebuje. Lidé, kteří sem míří jen za lepší životní úrovní, budou co nejdříve vráceni zpět.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Určitě, čili v tomhle tom smyslu bychom jí mohli přiznat, že se ta komunikace lepší, když to řeknu tak jakoby učitelsky nebo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedá mi nezeptat se, pane Kosatíku, na váš názor ...

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... na jednu z myšlenek bývalé slovenské diplomatky, dnes poslankyně a také herečky Magdy Vašáryové, která mimo jiné řekla, že střední Evropa je velmi nebezpečná část světa a že my si myslíme, Středoevropané, podle jejího názoru, že jsme pořád něčí obětí, ať Bruselu nebo Spojených států a tak dále. Vy se zabýváte intenzivně historií, píšete knihy. Vy máte pocit, nebo přesvědčení, že žijeme tady ve velmi nebezpečné části světa?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Já nevím, jestli bych řekl nebezpečné, ale labilní tady prostředí samozřejmě je a já jsem četl, já jsem neslyšel přímo ten rozhovor, ale četl jsem jeho přepis v médiích. Rozumím tomu, jak to paní Vašáryová myslí. Moje pozice je někdy trošku jiná. Já, já chápu rozladění velmi mnoha lidí tím, jak se tady velká část těch našich společenství chová, na druhou stranu to, na čem mně ze všeho nejvíc záleží, je, nikoli ty lidi, kteří se z mého pohledu chovají neadekvátně situaci, kritizovat, ale pokusit se získat každého, u koho je to aspoň trošku možné, na stranu toho přemýšlení, jo, kdy ..., já, já se bráním takovým situacím, kdy řeknete o velké skupině lidí, že je xenofobní, že se chová blbě a tak dál, a tak dál, a tak dál, poněvadž nejsem si jistej, jestli to má velkej smysl, zda ..., bojím se, že se ty přehrady společenské pak ještě víc vytvářejí a speciálně v naší společnosti mám pocit, že je velká skupina lidí, která se cítí tak nějak pro mě zvláštně, nepochopitelně, ale jsem si jist, že to tak je, cítí se jaksi uražena, nebo ... nebo dotčena ve své společenské pozici a jaksi až skoro preventivně reagují proti téměř všemu, co se děje. To jsou všichni ti lidi, kteří volí někoho pro to, aby se někomu jinýmu něco nezdařilo. To zažíváme při každé prezidentské, ale i často parlamentní a jiné volbě. Takže tím, tím roste takovej zvláštní bojovnej negativismus, kterými já za sebe se snažím nějak čelit, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíků Martina Rozumka, který poukázal na špatné podle jeho názoru podmínky v takzvaných detenčních zařízení, kde jsou umísťováni uprchlíci. Tak je tím cílem odradit případné další běžence od vstupu, od příjezdu do Čech, potažmo do Evropy? Jak vy to vnímáte?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, já tady můžu jenom komentovat cizí názory. Já v té věci nejsem zdaleka tak hluboce zainte..., jako pan Rozumek, já jeho názory sleduju. To není v žádném případě jeho první ani páté nebo desáté vyjádření. On ten problém sleduje celou dobu a je to jeden z nejčastějších komentátorů právě té uprchlické situace a říkám to teď proto, že když on vydá nějaký takový docela závažně znějící "statement", tak si myslím, že by se tím hodně institucí teda mělo zabývat, protože on má kompetenci se k těmto věcem vyjadřovat. Já jenom komentuju jeho kompetenci. No a to se mi zdá, že se zatím nestalo. To poslední prohlášení zaznělo předevčírem, on tam ..., to byl rozhovor, tuším, který měl se švýcarskou televizí nebo rádiem, teď nevím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, přesně tak.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
A on tam říká docela drsné věci, například, že aby se od těch, od těch deten..., jak je nazvat ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Detenční ústavy?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Ne, ne, ne, od těch, no, od těch uprchlíků, kteří jsou tam teda drženi, tak aby se od nich získaly těch, já nevím, 7 tisíc 200 korun, že oni si za to platí, za to, že my je tam ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, že je "svlékají do naha".

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Že je "svlékají do naha" a že přitom údajně zkoumají, jestli mají u sebe peníze, aby si ten pobyt tam mohli zaplatit. Což, poslyšte, kdyby tohle byla informace, tak se o tom musíme všichni tady bavit a musí se to okamžitě zarazit, protože to už se začí..., to by se začalo podobat koncentračním táborům, to fakt není legrace, takhle zacházet s lidmi! To se, to se nesmí prostě v civilizované zemi dělat! Čili já jsem čekal jakousi dynamickou reakci, kde teda se řekne? "Pan Rozumek buďto má, nebo nemá pravdu ...," ale, ale není možný, aby to vyšumělo, nebo aby se o tom dalších 14 dní, tak jako teď já teda bohužel tady spekulovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na závěr se vás zeptám, pane Kosatíku. Máme ještě 2 minuty, nebojte. Našel se článek "Hitler je gentleman" nebo "Hitler je genius"?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, tak záleží, z jakýho hlediska to berete. Tak z hlediska Hradu se opět našel, protože už několikrát předtím se našel ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Našel stopu k tomu článku.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Jistě, ale a z hlediska ostatního ne, no. Je to, já vždycky tady na tohle to odpovídám, že to není debata o Peroutkovi a o jeho článku, ale je to debata o prezidentovi a o téhle té společnosti a o tom, jakým způsobem chce, nebo je ochotna vést diskuse. A ten prezident si podle mě z nás celou tu dobu dělá legraci, poněvadž říká, že není nutno, když se řekne silná věta, tak ji dokládat argumentem, ale je možné říct, že argument se dodá za půl roku nebo za rok nebo za 10 let a že ho může přinést někdo jinej a že ten člověk za to dostane 100 tisíc korun. Tak takhle prostě není možné diskutovat a já si myslím, že pan prezident je potměšilý muž a baví se námi a že každej, kdo mu na to skočí, tak, tak je trošku, trošku naivní, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemá celá tato debata nebo tento příběh v různých dílech, evidentně asi nezazněl ještě poslední, i snad pozitivní efekt v tom, že najednou vlastně všichni se zabýváme texty, knihami pana Peroutky?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
To se raduju, protože jsem "peroutkovec", ale v souvislosti se Zemanem bychom měli řešit úplně jiné věci, a sice to, proč dlouhodobě naše společnost je vplétána do intenzivních, do proruské sféry? On to nezačal, on v tom pokračuje a víte, já jako ..., já jsem zčásti pořád ještě příslušník ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte, pardon, ten pocit, že jsme vplétáni do něčeho?

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
No, jedině tímhle tím způsobem. Já nešířím konspirativní teorie, ale zdá se mi, že jedině tímhle tím způsobem se dá dlouhodobě, minimálně od doby Václava Klause vysvětlit to, co se tady děje. My prostě pozvolna, nebo teda část našich politických elit, včetně Hradu, jakoby rozplétala naše vazby na Západ, na, na Evropu nebo Evropskou unii, to každý si dosaďte to, jak to sám pojmenováváte, což v důsledku znamená, že, že míříme do ruské náruče a mně vadí, že to u nás není mnohem přesněji pojmenováváno, než je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozpleteme příště, protože náš čas dnes bohužel vypršel.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Těším se na to, jsem ochoten. Děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se hezky, Pavel Kosatík, spisovatel. Na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V pondělí se, milí posluchači, můžete těšit na názory Ivana Hoffmana. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.