Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 15. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Prahy, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké otázky dnes zazní? Například, kdo má jaké zájmy v Sýrii? Zdali hrozí v Izraeli třetí intifáda? Jaké mohou být dopady masakru v Ankaře? Na počátku října se do ulic Jeruzaléma a dalších měst vrátilo násilí, opět se rozhořely spory o přístup na Chrámovou horu, posvátné místo islámu i židovství. Izraelská média spekulují o tom, zda již nezačala nebo nezačne třetí intifáda, kterou ale palestinský prezident Abbás nevyhlásil. Jak to vy vidíte, pane Turečku?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tak on, především bylo by velmi divné, kdyby zrovna palestinský prezident ji vyhlašoval. Palestinský prezident je člověkem, který se naopak snaží ty vášně mírnit, protože, myslím si, velmi dobře ví, natolik je zkušeným politikem, že Palestinci nemají úplně co získat tím novým násilím, že, nejen, že by ztratili politicky na mezinárodní scéně, ale i v bezpečnostní rovině. Samozřejmě Izrael má prostředky, jak těmto věcem čelit a ve výsledku vždy potom takováto konfrontace, můžeme říci, ukrojí do určité míry třeba z možnosti palestinského vedení operovat samostatně, autonomně v těch enklávách, kde je zatím Izraelci nechávají vládnout. No, a to je jedna věc. Druhá věc je, intifádu vlastně nevyhlašuje nikdo. To je spontánní, to je spontánní hnutí, to není válka vyhlášená prezidentem. To je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozbrojené povstání, jenom to přeložím.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dokonce ani nemusí být, ani nemusí být ozbrojené, protože ta první intifáda na přelomu osmdesátých a devadesátých let v době, kdy ještě žádný palestinský prezident nebyl mimochodem, kdy celá území byla pod plnou okupací Izraele palestinská, tak tehdy také intifáda vznikla a říkalo se jí intifáda kamení, protože to byla primární zbraň. Ti lidé používali to, co našli na ulici. Tehdy to nebyla intifáda, kdyby byl používán sebevražedný teror tak jako při té druhé v minulé dekádě. Takže z tohoto pohledu já nevím, jestli to je, nebo není intifáda. Faktem je, že enormně přibylo útoků páchaných, jak se říká, osamělými vlky. Prostě na to, aby člověk šel někam útočit s automatickou puškou, aby se opásal výbušninami, tak to musí být dobře zorganizované a obvykle za tím stojí nějaké ozbrojené organizace nebo teroristické organizace. Ovšem v případě, že lidé najíždějí automobily do licí na zastávkách, v případě, že ženy bodají vojáky kuchyňskými noži a že se používají k útokům i šroubováky, tak to nemusí vůbec nikdo organizovat a zároveň je to velmi těžko podchytitelné, protože jestliže třeba v organizaci Hamas má bezesporu Izrael své informátory, takže dokáže organizovaným, plánovaným útokům předcházet, tak nemůže mít informátory v každé domácnosti, odkud přicházejí dneska ti útočníci současní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bylo nyní tou rozbuškou, pane Turecku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Těch rozbušek je několik. To, co my, teď to začala západní média vnímat poté, co jsou už unavená Sýrií a Ukrajinou, a tak dále, tak tou nejnovější rozbuškou byly konfrontace zářijové v oblasti Chrámové hory ve východní tedy okupované části Jeruzaléma, kde víme, že v době takzvaných vysokých židovských svátků byla tendence určitých židovských skupin se modlit na Chrámové hoře, ačkoliv to zakazují izraelské zákony i řada mainstreamových rabínů izraelských říká, že v podstatě z velmi pragmatických důvodů, aby to neprovokovalo muslimy, ale je to zdůvodňováno nábožensky, takže se tam ti lidé modlit nemají. Oni na tom přesto trvali, což samozřejmě se pak stává záminkou pro extrémisty palestinské, kteří toho využili k útokům na tyto lidi, k útokům na izraelské bezpečnostní složky, dokonce i na turisty. Takže to je ta současná krize, kterou teď vidíme. Ovšem podhoubí, to znamená, spontánní útoky se v Jeruzalémě odehrávají vlastně už od loňského léta, kdy víme, že skupina palestinských teroristů nejprve zavraždila tři židovské mladíky u Hebronu na západním břehu Jordánu, posléze tři židovští teroristé upálili 16letého Palestince z východního Jeruzaléma. To Izrael do dneška nepotrestal tento zločin a samozřejmě to pak je vodou na mlýn těm vášním, které se vyhrocovaly ve východním Jeruzalémě od té doby už vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co lze očekávat dál? Jinak podle agentury Reuters od začátku října přišlo o život 7 Izraelců a 27 Palestinců?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si netroufám opravdu říci, co přijde dál, protože možná zrovna třeba v tuto chvíli, kdy my tady spolu mluvíme, tak vyletí do vzduchu nějaký autobus nebo bude pobodáno, ubodáno dítě a to může být rozbušku, a to, prosím pěkně, na obou stranách, protože, řekl bych, že Izrael je ještě velmi shovívavý, má velmi sofistikovaný bezpečnostní aparát a snaží se ty vášně tlumit a má k tomu nástroje. Ovšem ve chvíli, kdyby dneska třeba židovští teroristé někoho takto zavraždili v rámci odplaty, jak oni říkají, Izrael by tomu nedokázal zabránit, má s tím také problémy bránit extremismus ve svých řadách, tak samozřejmě palestinská /nesrozumitelné/ toho využije mnohonásobně intenzivněji, než ty vášně bývají u Izraelců, takže tam se může stát cokoliv každou minutu, takže předvídat vývoj se opravdu podle mě nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
List Jordan Times napsal: "Dohoda s Oslo uzavřena před 22 lety, je už dávno mrtvá, nyní byla definitivně pohřbena."

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ona už takto byla definitivně pohřbena mnohokrát. To, že Oslo, to znamená, dvoustátní uspořádání, že vedle sebe bude v míru žít Izrael a že umožní stejně mírumilovnému palestinskému státu soužití na okupovaných územích, tak to už vzalo za své vlastně dávno a já bych to řekl tak, že vlastně každý, že za posledních 8 let určitě mě nenapadá jedna jediná epizoda v izraelsko-palestinských vztazích, která by nešla k tíži toho procesu mírového z Osla vlastně, všechno je to bohužel problém, který ty naděje zabíjí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Drastické záběry a vysoký počet obětí při atentátech jsme dosud znali vlastně především z toho zpravodajství o dění na Blízkém východě, nyní velký teroristický útok, přesně řečeno dva v sobotu v Ankaře daly tento nový domicil, atentáty zabily přes 120 lidí, stovky dalších zranily, je to označováno za turecké 11. září, prohloubí tento masakr v Ankaře, pane Turečku, beztak už vlastně polarizaci Turecka, společenskou, politickou?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Určitě. Já dokonce myslím, že my už jsme tady o tom mluvili, když to nebylo tak vyhrocené ta krize vnitropolitická turecká. Turecko zkrátka doplácí na to, že leží v bezprostředním sousedství se Sýrií, že bylo do toho konfliktu vtaženo, že konflikt v Sýrii vlastně znovu oživil ty démony, troufám si říci i nenávisti v turecké společnosti mezi většinovými Turky a menšinovými Kurdy, že vývoj v Sýrii dal Kurdům jakési naděje na zase vylepšení třeba jejich postavení, což nelibě nesou turečtí nacionalisté a tak dále. A do toho vidíme, a on to není první útok, Turecko vstoupilo do té takzvané protiteroristické koalice proti Islámskému státu na konci července poté, co podobně bylo zabito, teď nevím 20-30 lidí také na kurdské mimochodem demonstraci, takže jsme u takového zajímavého paradoxu, že vlastně masakr spáchaný na Kurdech využije turecká vláda k dalším represím vůči radikálním Kurdům. Do toho vstupuje tvrzení, že za tím může stát i Islámský stát. A když se bavíme s tureckými Kurdy, tak ti jsou téměř stoprocentně přesvědčeni, že ty masakry zorganizovala turecká tajná služba, aby právě měla záminku k dalším represím vůči té odbojné opozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě mnozí Turci a zřejmě nejenom oni mají podezření, že v těch útocích měla prsty vláda, nebo že za atentáty přinejmenším nese spoluzodpovědnost, protože dopustila, aby k nim vůbec došlo. Co se týče toho nyní vstupu Ruska do syrské války, má Turecko ještě více důvodů k obavám?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Nevím, proč by se Turecko mělo obávat Ruska. Samozřejmě my jsme slyšeli a já jsem byl ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, Ruska, ale vzhledem k té celkové situaci?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ne, tak to si, to si, to pardon, tak to si nemyslím. Já jsem měl na mysli, že jo, my víme, že tam byly, že přeletěla ruská letadla přes turecké území. Tam si nemyslím, že by toto se mohlo vyhrotit, ale vstup Ruska do té války, upřímně řečeno, jestli se něčeho Turecko obává, tak je to to, že ze syrských bojišť mohou vymizet Turecku nakloněné a Tureckem podporované protiasadovské milice, protiasadovská opozice, protože i ty si Rusové berou na mušku, takže jestli se Turecko má něčeho obávat, tak si myslím, že to může to ruské angažmá na straně Asadova režimu, že může omezit vliv Turecka na dění v té syrské válce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna otázka zpět k samotnému Turecku, které má před předčasnými parlamentními volbami, mohly by se ty dva sobotní teroristické útoky nějak promítnout třeba do změny preferencí pro nebo proti vládních voličů?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To tak vždycky bývá. V podstatě musím teďka zevšeobecnit, ale obecně víme, že každé bezpečnostní riziko nebo každé ohrožení bezpečnosti nebo alespoň pocit, že nějaká hrozba je na spadnutí, a tady ta hrozba je reálná bohužel, tak nahrává stoupencům radikálních řešení, stoupencům radikálních řešení, stoupencům, řekl bych, militaristických postupů a tak dále, takže v tomto ohledu bezesporu i turecké volby mohou být ovlivněny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo má, pane Turečku, jaké zájmy v Sýrii?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
O tom vycházejí knihy, které nemohou nikdy být dostatečně aktuální. Teď se vlastně tím vstupem Ruska, o kterém jsme mluvili, tak se vlastně jenom potvrdilo to, co víme už 4 roky, že zkrátka Sýrie, jelikož tam ta, to vzedmutí lidových protivládních vášní neskončilo dostatečně včas, tak se bohužel mohly do toho konfliktu vložit i vnější hráči, kteří si ze Sýrie na úkor místních obyvatel, infrastruktury udělali své vlastní bojiště. Takže dneska, jestliže tam bojují i Rusové na straně vlády, tak nedělají nic jiného, než to, co tam už dva roky dělají Američané, byť ne takto otevřeně, byť samozřejmě mají, řekněme, sofistikovanou argumentaci Spojené státy, že jde o boj proti teroru a o boj proti autoritářskému vůdci Asadovi, ale faktem je, že máme tady, v terénu máme ozbrojené složky, máme tam lidi, kteří bezesporu ani často bojovat nechtějí, ale jsou využívány ať už regionálními mocnostmi jako je Írán na straně syrské vlády a Saúdská Arábie na straně opozice, anebo na té globální úrovni Rusko na straně vlády, anebo Spojené státy na strany opozice, tak vlastně ti lidé v poli se bijí za tyto globálnější, řekněme, zájmy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do syrské metropole, když jste zmínil Írán, tak vlastně včera dorazila delegace, která má jednat o příštích společných vojenských akcích, boji proti údajným teroristům. Když jste se zmínil o Rusku a o Putinovi, tak poskytl rozhovor televizi, kde mimo jiné řekl, cituji: "V Sýrii postupujeme v plném souladu s mezinárodním právem na rozdíl od ostatních. V boji se zlem terorismu, máme dobrou vůli ke spolupráci, nepřejme si obnovit sovětské impérium, musíme však bránit suverenitu Ruska. Američané utratili v Sýrii 500 milionů zbytečně, měli je raději dát nám." Tak prezentoval Vladimir Putin své ruské angažmá v televizi pro první státní kanál.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, je to naprosto logické. Saúdská Arábie bombarduje Jemen už od března letošního roku. Zahynuly tam stovky, tisíce lidí, nejméně 2 tisíce civilistů. Na konci srpna například Saúdové rozbombardovali nějakou svatební oslavu, kde bylo, tuším, 100 až 200 mrtvých. Toto všechno probíhá s otevřenou deklarovanou podporou Spojených států a opírá se to vše o argument, že ta tato vojenská intervence nejprve vzdušná, ale dneska víme, že i pozemní, probíhá na pozvání legitimního jemenského prezidenta, který mimochodem v té době byl v exilu v Saúdské Arábii, teprve nedávno se vrátil do Jemenu. Takže, jestliže dnes Rusko říká - my intervenujeme na pozvání syrského prezidenta, tak neříká nic jiného než to, co, než to, čím vlastně Západ a prozápadní síly v regiony dodneška zdůvodňují své vojenské operace. Je to prostě ten cynismus, kdy jsem už říkal, velmoci zkrátka primárně si hájí a prosazují své zájmy, a pak to musí argumentačně navléknout na ty kulisy toho konkrétního aktuálního dění, tu v Jemenu, tu v Sýrii nebo v Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude i Západ jednat s Bašárem Asadem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, řekl bych to takhle, pokud jednak nebude, tak ta válka bude trvat o hodně déle. Samozřejmě já vždycky říkám, zase, nevím, zrovna třeba v tuto chvíli byl Bašár Asad zavražděn nebo sesazen svými vlastními důstojníky, to se klidně může stát, vnitřní puč, který by to rozsekl. Ale jinak se obávám, když se na to podíváme, tak všichni říkají, že bojují proti teroristům, proti Islámskému státu. Ale v praxi, když necháme stranou Islámský stát, tak největší a nejsoudržnější vojenská síla nebo ozbrojená síla na syrském území dneska opravdu pořád je syrská armáda, takže řešit ten konflikt bez jejího angažmá nebo bez jejího příměří podle mého názoru prostě nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze nahradit Bašára Asada? Jaká je tedy vůbec jeho pozice?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Bašár Asad samozřejmě, kdyby dnes byl, se dostal do Haagu, tak by byl, myslím, s velkou pravděpodobností odsouzen za válečné zločiny, za řadu jiných prostě věcí, o tom není sporu. Ve druhé fázi by tam mohla skončit řada opozičních vůdců, kdy by jste říkala takzvaní teroristé, citovala jste Putina, ale oni se teroru dopouštějí mnozí z nich, byť jim říkáme, že jsou umírněná opozice. A v tomto ohledu prostě Bašár Asad, jeho role samozřejmě z hlediska mezinárodního společenství je jasná. Problém je, že Asad není jeden člověk zahnaný do kouta, že za ním pořád zůstává velká část syrské společnosti a že on kdyby ten jeho režim se dneska definitivně zhroutil, tak my dnes vidíme lidi, kteří utíkají před Asadem, řekněme, ale v tu chvíli by začali utíkat ti lidé, kteří doteď doufají, že se Asad udrží u moci a že je zachrání v té syrské válce, to znamená, příslušníci menšin, křesťané a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás od paní Kateřiny, cituji: "Co si myslíte, pane Turečku, o tezi, podle které za současnou situaci v Sýrii, v Libyi a v podstatě za každým Arabským jarem stojí Západ, respektive Američané, protože tam poslali své školené a školící lidi, své zbraně a své peníze? Že jejich cílem jsou vlastní zájmy, plyn, ropa, suroviny? A pravděpodobně i rozvrat těchto oblastí. Možná, aby oslabili ruský vliv? Znám rozumné a vzdělané lidi, kteří jsou o tomto upřímně přesvědčeni," tolik paní posluchačka a dotaz pro vás.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že je to taková hodně autoritativní vyhrocená teze, že prostě takto jednoduché to není. Například Američané byli velmi váhaví, co se týká událostí v Libyi. Tam tou hnací silou za svržením Muammara Kaddáfího byla třeba Francie. Ale já obecně vím, kam paní posluchačka míří. Je jasné, že mnoho věcí vyhovovalo určité části amerického politického spektra, že to mimochodem vyhovuje americkým a nejenom americkým zbrojním firmám, protože dneska, když se podíváme, tak vývoz na Blízký východ je enormní. Čeští zbrojaři si mnou ruce, kolik toho vyvážejí dneska do Saúdské Arábie a tak dále, takže každá válka a potom i každé dojednávání míru přináší ohromné zisky těm zbrojařským lobby a zbrojařským koncernům, takže v tomto duchu je to přínos pro Američany, ale já bych to řekl prostě jinak, na Blízkém východě se něco stalo, bylo to z velké části, myslím z rozhodující části z vůle místních obyvatel, ty revolty nevyvolali Američané. Upálil se tuniský trhovec, který to celé spustil vlastně. A pak druhá věc je, že zkrátka, když už se něco takového děje, když už ta stabilita je narušena, tak se každý stát, ty mocnosti snaží co nejvíce ten nový řád vychýlit ve svůj vlastní prospěch, takže v tomto ohledu bezesporu vina Západu a Američanů je určitá, na druhou stranu, museli bychom se ptát a jaká by byla alternativa? Protože když Američané někde zasáhnou, tak jsou obviňováni, že zasahují. Když nezasáhnou, tak jsou obviňováni, že nezasahují. Totéž můžeme říci o Rusku, o komkoliv vlastně v tomto konfliktu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mimochodem, pane Turečku, říkáte Nobelově ceně za mír, kterou získal Tuniský kvartet pro dialog?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že je to na místě, protože zrovna Tunisko je jakýmsi zářným a jediným, obávám se, příkladem, kdy se ukázalo, že ta revolta, kterou jsem vlastně zmínil, zahájená nebo odstartovaná tím, že se nešťastný mladík upálil ve svízelné ekonomické situaci, takže Tunisko už prošlo několika volbami demokratickými. Viděli jsme, že třeba islamisté, kteří jsou jakýmsi strašákem z mnoha i dobrých, ale často i přehnaných důvodů, tak v Tunisku se třeba dobrovolně vzdali moci v jedné fázi, aby nevyhrocovali krizi politickou, takže myslím si, že to je dobré povzbuzení, ale nemyslím si, že by bohužel v dnešních blízkovýchodních kulisách to mohlo někoho nějak zásadně inspirovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Libye je prý mimochodem na cestě k jednotné vládě, co je na tom pravdy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, to je věc, která se pod patronátem OSN domlouvá už řadu měsíců, že Libye, která, jak už jsme ostatně teď říkali, byl svržen Muammar Kaddáfí na podzim roku 2011, což se ukazuje, nevyústilo v nějakou demokracii nebo jednotu národa, ale naopak v boji každého proti každému, takže výsledkem je dvouvládí v Libyi, jednu vládu podporuje OSN a Západ, jednu podporují třeba Katar. No, jestli bude ta vláda jednotná, může to vypadat hezky. Otázka je, zda všichni ti válečníci v poli ji potom budou brát za svoji vládu, anebo začnou bojovat proti ní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl by to být nějaký mix vlastně kandidátů, které navrhly obě nebo všechny znepřátelené strany?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Samozřejmě, jestliže je žádoucí prosadit kompromis, tak všichni musejí mít pocit, že na tom získali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpět k Sýrii. Právě, co dál v této zemi a také kolem uprchlíků by dnes měli jednat na summitu v Bruselu evropští politici. Lze očekávat tedy nějaký další návrh, jak vidíte, odhadujete třeba další postup?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že zrovna včera jsem o tom mluvil s jedním odborníkem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom vám do toho vstoupím, Donald Tusk včera to formuloval slovy, že vůbec ta spolupráce v regionu bude během na dlouhou trať, tak to mi zní tak trošku ne příliš optimisticky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, bezesporu, ale já nevím, na co narážel, možná na tu nespolupráci, kterou dnes vidíme v rámci Evropské unie, ale já jsem včera zrovna mluvil s jedním odborníkem, nebo já nemám asi mandát ho tady jmenovat v tuto chvíli, a on, když to popisoval vlastně celé, tak vezměme si celý ten příliv těch stovek tisíc lidí například předpokládá, že postupně budou všichni nějak profiltrováni, prokádrováni, řeknu ošklivé slovo, do jaké míry si zasluhují azyl. Ti ho dostanou a potom co s tím zbytkem? Ten by měl být repatriován zpátky a už třeba tato věc, její technické, politické, finanční zabezpečení, to jsou věci, které vůbec zatím ještě to všechno je teprve ve hvězdách, jak toto bude probíhat, ale mělo by to být také součástí řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že právě ta návratová politika bude hrát na tom summitu velkou roli.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že úspěšně je kolem 40 % snad maximálně dosud, co se týče vlastně navrácení těch lidí, kteří ten azyl nezískají.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, ale to mluvíme o lidech, kteří už byli jaksi posouzeni. A teď tady máme stovky tisíc, kteří na to čekají v těch záchytných táborech všelijakých a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednak klíčovou zemí vlastně pro Evropu omezit ten příliv uprchlíků je Turecko. Přitlačí třeba Ankara nyní na Evropskou unii? Možná bude chtít akcelerovat přístupová jednání? Také Turecko chce, pokud vím, být na seznamu bezpečných zemí.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Je možné, že Turci se budou snažit získat nějakou protihodnotu, je to jasné. Evropa vlastně to slyšíme už také dlouho, že má-li se nějak předcházet těm migračním vlnám, tak je potřeba tyto lidi stabilizovat v oblasti konfliktů v těch nejbezpečnějších zemích, nejblíže konfliktům, což je v tomto případě Turecko, což je vcelku jasné. Ale Turecko je třeba země, která už do toho dala miliardy dolarů do péče o uprchlíky a nás to tedy nezajímalo. My dáváme miliony v korunách, ale tam to jsou prostě ohromné částky. Teprv teď se Evropa probouzí, zjišťuje, že ano, je potřeba budovat infrastrukturu v Turecku a je jasné, že spolupráce Turecka bude podmínkou tomu, aby to vůbec fungovalo a my tu spolupráci budeme chtít za situace, kdy už desítky let Turecku říkáme - my vás v Evropské unii nechceme a pokud ano, tak jedině za této, této, této podmínky, takže možná Evropa bude, to, co říkáte, bude muset vlastně nějakým způsobem přehodnotit i v jiných sférách své vztahy k Turecku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane Turečku, že má Turecko ještě zájem o přistoupení nebo začlenění do Evropské unie?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tak já si myslím, že nemá, to je druhá otázka, protože ta frustrace Turků trvá dost dlouho a my vidíme, že vlastně už v uplynulé dekádě, když ještě Recep Tayyip Erdogan byl nikoliv prezidentem jako od loňska, ale premiérem, tak se vlastně ta země přeorientovala jinam, přeorientovala se právě na Blízký východ, do Střední Asie. Tam si zřídila nová odbytiště svého zboží, tam začalo Turecko hrát velmi důležitou politickou roli, zatímco v Evropě bylo v kategorii čekatelů, nějaká třetí liga, tak na Blízkém, na Středním východě se stalo dominantní silou a myslím si, že to Turkům i jejich nacionalistickému étosu, bych řekl, vyhovuje mnohem více, než být nějakým prosebníkem u dveří v Bruselu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem, vím, že to byl jenom titulek, článku, který zněl, že Turecko se stalo součástí Blízkého východu v souvislosti s těmi útoky v Ankaře.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, tak to je zase taková ta novinářská symbolika, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Turci vlastně, teďka říkáte to, co jsem zmínil teď, oni se stali i politicky i ekonomicky se vlastně vrátili, protože zjistili, než být první ve druhé, pardon, poslední v první lize v Evropě, tak je možná lepší být první ve druhé lize byť na nehezkém dneska Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček a náš bývalý blízkovýchodní zpravodaj. Já vám děkuji za rozhovor a budu se těšit na ten příští.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se budu ptát ekonoma Jana Švejnara. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.