Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 20. října

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nerušený poslech i dobré ráno vám přeje Karolína Koubová. Hostem dnešního Jak to vidí je předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Dobrý den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude v příštích minutách řeč? Dozvíte se, jaké významné objevy se mohou zrealizovat v nově otevřeném centru v Dolních Břežanech, kde z budovy někdejšího JZD vznikl prostor pro špičkovou vědu. Pozveme vás také na výstavu do Národního muzea, která mapuje nejvýznamnější události ve 125leté historii Akademie věd. A ukáže návštěvníkům například Nobelovu cenu i neandrtálce. A také se zeptáme, jak může Akademie věd přispět politikům k zorientování se v tématu migrace. Pane profesore, nejprve k té žhavé aktualitě, takzvaně řečeno. Včera bylo slavnostně otevřeno laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které by mělo pomoci vědcům ve výzkumu kosmu i v boji s rakovinou. Jak?

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak ta infrastruktura se jmenuje, má zkratku ELI, anglicky je to Extreme Light Infrastructure, čili vlastně extrémní laser. A my jsme včera otevřeli dokončenou budovu. Ta budova zatím není osazená zdaleka všemi přístroji a budou se tam během příštích dvou let montovat výkonné lasery, takže tohle to centrum by mělo umožnit velmi sofistikovaný výzkum, ale i výzkum s aplikačními dopady v celé oblasti, v řadě disciplín od materiálového výzkumu přes medicínský výzkum až po další, další možné druhy výzkumu, třeba biologický výzkum a tak dále. Takže to použití je velmi široké.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě proto, že vědci budou mít k dispozici tedy v těch budoucích letech nejvýkonnější laser na světě, to asi je opravdu průlom.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ono těch nejvýkonnějších nebo laserů se skvělými parametry tam bude několik. Tam vlastně unikátnost toho centra spočívá v tom, že tam bude laserů víc a každý bude mít jiné parametry. Jeden bude umět střílet, když to řeknu zjednodušeně hrozně rychle, druhý bude zase střílet třeba jednou za minutu, ale vypálí tak intenzivní ránu, říká se třeba o tomhle tom laseru, že by dokázal, kdyby dokázal střílet nepřetržitě, on bohužel, bohužel bude moct vystřelit jenom jednu ránu za minutu, tak kdyby střílel nepřetržitě, tak by přivedl během, já nevím 10 sekund k varu veškerou vodu v přehradní nádrži Lipno, a kdyby střílel dál, tak by ji za minutu odpařil. Takže z toho je vidět ta obrovská intenzita, ale jeho opakovací frekvence není tak velká. Čili budou tam rychlé lasery, budou tam velmi intenzivní lasery, a tak dále. A jejich kombinací právě je možný ten výzkum, který jsem zmínil, čili něco bude vhodné pro třeba výzkum protonové léčby. Víme všichni, teď je diskuse o tom, jak drahá je protonová léčba. Ty lasery by ji měly výrazně zlevnit. Čili od této léčby přes materiálový výzkum až po třeba zmíněný biologický výzkum.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju za ten příklad s tou přehradou Lipno, protože laser já znám tak akorát, jak se říká, z té lasershow takzvané, takže toto je taková velká vědecká obří lasershow, která skýtá, skýtá opravdu ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, přesně, přesně, dá se to tak říci, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
... utěšené možné výsledky. Vy jste měl možnost se během slavnostního otevření seznámit s tou experimentální a laserovou technologií. Jak to tam vlastně vypadá přímo na tom místě v té hale, jak jste říkal, ještě tam samozřejmě se otevřela ta jedna z hal, bude se to tam ještě všechno dovážet, ale přece jen už něco ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Bude se to zaplňovat těmi lasery, ale ta hala je unikátní v tom, že je to vlastně obrovská, obrovská místnost podzemní, obklopená železobetonem. Mimochodem slyšel jsem, že toho železa je tam zhruba tolik, jako je na Eiffelově věži, to znamená to armování, jak se říká, nebo ten, ten železobeton tak je tam toho železa opravdu hrozně moc. Je to samozřejmě z logických důvodů, jednak bezpečnostní parametry a tak dále, takže to centrum ELI Beamlines, to je název toho české, té české části, protože celý ten projekt ELI má ještě dvě části. Jedna je v Maďarsku a jedna je v Rumunsku, takže to naše ELI Beamlines bude v tomto smyslu skutečně unikátní a já jsem tady jenom nakousl, že lze čekat i docela průlomové, třeba průmyslové aplikace. Ten jeden z těch laserů umí střílet hrozně rychle a hrozně přesně, takže když to zase zjednoduším, může vyvrtat velmi přesně definovanou miniaturní dírku někam a s tím se dá pracovat třeba v automobilovém průmyslu, vstřikování paliv a tak dále. Takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde všude se dá použít laser?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No je to, je to zajímavé, ale to použití laseru je opravdu obrovské v dnešní době. Velmi široké.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V centru ELI, vy jste to už naznačil, tady je v Česku, pak v Maďarsku a Rumunsku, ale v tom českém tedy by mělo pracovat 280 lidí, z toho 3/4 vědci a technici. Samozřejmě také zahraniční. Jak vlastně tady probíhá a probíhala ta spolupráce centra s Akademií věd?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Vlastně tím, kdo navrhl to centrum a prosadil ho k financování, je Fyzikální ústav Akademie věd. To je náš největší ústav a logicky má k této problematice nejblíž. Čili kolegové z Fyzikálního ústavu připravili projekt, projekt byl schválen u nás na úrovni Evropské komise a Evropská komise ho z 80 % financovala, 20 % dala Česká republika. Takže celý tento, celý tento projekt je vlastně v gesci Fyzikálního ústavu Akademie věd, ale k tomuto bylo založeno jednak konsorcium na evropské úrovni, ale taky na české úrovni spolupracujeme s řadou technických univerzit, vysokých škol, čili to, ta česká základna je mnohem širší, než jenom Fyzikální ústav Akademie věd.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To celé ovšem není určeno pouze čistě pro vědce, protože ten projekt oslovuje i veřejnost, jak?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No mě trochu pobavilo, když jsem na včerejším, ve včerejším interview v Českém rozhlase byl dotázán a byla to prý otázka, která padala velmi často při debatách s občany Dolních Břežan, říkal mi to pan starosta, jestli není nebezpečí nějaké černé díry, že jo, když si lidi přečtou, jak intenzivní výstřel umí takový laser produkovat, tak, tak byla otázka, která mě pobavila. Je to inspirováno vlastně problémy v CERNu nebo v tom švýcarském středisku, kde se také lidi obávali, jestli, když tam spustí ten intenzivní tok částic, jestli nehrozí nebezpečí černé díry, takže já jsem se snažil uklidnit veřejnost, že nikoli, ale je to navíc další potenciál toho ELI projektu je ve výuce studentů. Skýtá to obrovské možnosti pro studenty magisterského a zejména doktorského studia pro vzdělávání studentů ve fyzikálních a technických oborech. Čili je to opravdu velmi široce založený projekt.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem měla na mysli spíše to, že veřejnost se může zapojit tím způsobem, že pojmenuje jeden z těch laserů, je to tak?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Aha, no je to pravda. Otevřeli jsme Fyzikální ústav Akademie věd spolu s časopisem Vesmír a otevřeli veřejnou soutěž na pojmenování pěti laserů. A ta soutěž běží, tuším, do 23. listopadu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Jiří Drahoš. Minulý týden jste, pane profesore, ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou uspořádali seminář s názvem Poznatky českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu. Ten název už hodně naznačuje. Ale jak vlastně ten nápad na takové, takovýto seminář vznikl?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak jednak my jsme začátkem roku představili naši novou Strategii AV21, která je věnovaná aplikaci těch špičkových vědeckých výsledků pro společenské využití. Ta strategie má moto špičkový výzkum ve veřejném zájmu a vlastně v rámci této strategie a ve spolupráci jednak se Senátem České republiky, Parlamentu České republiky i s parlamentem pořádáme pravidelně takové, řekl bych, vzdělávací semináře pro, pro poslance, senátory, ale i pro širší veřejnost a už jsme jich uspořádali celou řadu. Před prázdninami to byl třeba seminář o očkování. A my jsme si operativně řekli a domluvili jsme se s vedením Poslanecké sněmovny, že bychom ten podzimní seminář věnovali velmi aktuálnímu problému, kterým je bezesporu migrace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to vypadá, že politici v tom dost často tápou nebo se toho chápají tohoto tématu velice, řekněme, populisticky nebo zjednodušeně.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, souhlasím. Bohužel někteří politici i naši toho chápou skutečně populisticky a velmi zjednodušené formě, takže my si myslíme, že Akademie věd, a je to i ve spolupráci s kolegy z univerzit, má povinnost pokusit se vzdělávat nejenom politiky, ale i širší veřejnost a odtud ta série seminářů a odtud také ten poslední seminář o migraci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy vypadal? Jací hosté, kdo s jakými příspěvky vystoupil?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Byli tam celkem čtyři příspěvky. Jeden přednesli kolegové z Karlovy univerzity o migračních trendech v zemích střední Evropy. Velmi zajímavý příspěvek měl pak kolega Uherek, ředitel Etnologického ústavu, který mluvil o zkušenosti s integrací migrantů přímo v České republice. To bylo velmi zajímavé. Zase z našeho Orientálního ústavu, tedy Orientálního ústavu Akademie věd vystoupil doktor Ostřanský na téma Islám v České republice, to je také jedno ze žhavých veřejně diskutovaných témat a konečně kolegyně ze Sociologického ústavu doktorka Leontiyeva uzavřela přednášku na téma postoje imigrantů v České republice a v Evropě z hlediska mezinárodního srovnání. Čili byly tam čtyři docela zajímavé příspěvky z takového širšího spektra této problematiky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké na ně byly reakce? Už jste zaznamenali třeba ze strany politiků, byl tam předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, byla tam paní Langšádlová a tak dále.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Musím říct, že reakce byla velmi, velmi pozitivní. I ta debata byla velmi zajímavá. Samozřejmě má tam přístup i veřejnost, čili my jsme očekávali, jestli tam třeba nebudou, nezazní nějaké extrémní názory proti, ale musím říct, že ta debata byla docela věcná a byl jsem velmi rád, že tam byla celou dobu a ještě pak i v debatě po semináři vydržela paní Helena Langšádlová, která je předsedkyně podvýboru pro migraci a azylovou politiku a která se těmito věcmi velmi intenzivně zabývá, tak ta si ten seminář velmi pochvalovala. Říkala, že to bylo výborné. A už jsme začali přemýšlet, co případně k této tématice ještě můžeme říci dále.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak významná byla účast právě veřejnosti?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem to odhadoval, že tam bylo nějakých 90, 100 lidí. Samozřejmě nebyla to jenom ta nejširší veřejnost, byli tam taky někteří kolegové třeba z Akademie věd, z vysokých škol, byla tam média, takže bylo to dobře, dobře obsazeno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Minulý týden ve čtvrtek jste také otevřeli novou výstavu v Národním muzeu, která připomíná nejvýznamnější události a vědecké úspěchy Akademie věd od 125 let založení. Co je tam tedy k vidění?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já bych možná zdůraznil, že ta výstava, jmenuje se Věda, národ, dějiny, je součástí celé série akcí, kterou pořádáme nebo které pořádáme během letošního roku od ledna až do konce roku v rámci oslav 125 výročí založení České akademie pro vědy, slovesnost a umění v roce 1890. A proběhla nebo probíhá celá řada akcí, včetně výstav a tohle je nejnovější výstava ve spolupráci s Národním muzeem. Mimochodem, možná, že řada posluchačů neví, že první sídlo České akademie věd a umění bylo v budově Národního muzea. Tehdy nám tam kolegové laskavě nebo tehdejší akademii poskytli tři krásné sály ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to takový symbolický návrat.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
... té historické budovy, takže my jsme se po takřka 125 letech vrátili do Národního muzea. Tam to první zasedání bylo až v roce 1891, čili 18. května, takže ještě to není úplných 125 let. No a ta výstava vlastně připomíná jednak nejvýznamnější události a vědecké úspěchy Akademie věd, ale je tam celá řada velmi zajímavých historických exponátů, počínaje zakládací listinou podepsanou císařem přes třeba plakety a diplomy Nobelových cen obou našich laureátů, čili profesora Heyrovského a básníka Seiferta a další řada zajímavých věcí, třeba partitura Dvořákovy Osmé symfonie.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem slibovala toho neandrtálce.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No to je, to je taky docela zajímavá část. Možná bych ještě řekl, že tahle část nebo tato výstava je věnována zejména našim ústavům z oblasti humanitních a sociálních věd a právě pražský archeologický ústav tam připravil docela zajímavou tří, 3D, jak se říká, třírozměrnou expozici pravěkých, pravěkých lidí, takže tam každý návštěvník může vstoupit přímo mezi ně, nemusí se obávat, že by dostal obuškem přes hlavu. Ale je to docela, docela vtipná animace ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějakým pazourkem.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale, ale ještě se tam také bude moci jaksi asi jen tak jaksi ne úplně fyzicky, ale prolistovat korespondenci Jana Amose Komenského.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, přesně tak. Je tam, jak říkáte, ne fyzicky, ale podívat se na, na korespondenci, na rukopis Jana Amose Komenského, čili těch historických dokumentů je tam celá řada. Ale je tam taky zajímavé, podívat se na panely a na výstavu našich ústavů zmíněných humanitních a sociálních. Každý tam má něco zajímavé a mohu jenom vřele doporučit. Ta vernisáž se setkala s docela velkým ohlasem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona se právě krom té historie dotýká tato výstava i současnosti, aby vlastně, jak jsem si přečetla, bylo jasné ty přínosy Akademie věd a jednotlivých jejích ústavů do dnešní společnosti. Tak je tam například samostatná část gramatika Česka.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, je to výstava, kterou uspořádal nebo zorganizoval náš ústav pro jazyk český a to je také velmi zajímavá expozice, jak z názvu vyplývá Gramatika Česka. Ono zase je to napsáno takovým tím starobylým slohem.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvě M Y, což je eska.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, přesně tak, ale věnuje se, věnuje se gramatice češtiny a učebnicím gramatiky češtiny od 16. až do 19. století, čili je tam k vidění vůbec první učebnice češtiny, českého jazyka, mluvnice, tuším, z roku 1533. Je jich tam celá řada. Myslím 25 nejdůležitějších, ale samozřejmě Ústav pro jazyk český jich má ve svých depozitářích a sbírkách daleko víc. Takže to je taky zajímavé. Nakonec člověk si uvědomí, že se český jazyk vyučoval systematicky i s učebnicemi už někdy od toho 16. století.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě by to bylo zajímavé porovnat s tou aktuální akademickou příručkou českého jazyka, který Ústav pro jazyk český vydal v květnu a která byla hned dvojnásobně oceněná na Světu knihy, a já musím s radostí připomenout, že spoluautorkou této příručky i zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český paní doktorka Markéta Pravdová, kterou naši posluchači znají i tady od nás z vln Českého rozhlasu Dvojky, protože tady připravuje pořad Slovo nad zlato, který můžete slyšet od pondělí do pátku v 10 hodin a 40 minut. Jaké je, pane profesore, vůbec postavení té třetí vědní oblasti Akademie věd, tedy humanitních a společenských věd, protože se někdy mluví o tom, že jsou takovou popelkou mezi těmi ostatními obory, které mají ty tvrdé výsledky, tvrdá data?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já musím říci a doufám, že mi to kolegové z třetí oblasti věd potvrdí, že v Akademie věd rozhodně nejsou popelkou. Já samozřejmě, já jsem vzděláním chemický inženýr, mám taky řadu patentů a některé dokonce ve stádiu licence, ale vnímám velmi nelibě občasné hlasy, teď už utichají, ale v minulosti jich bylo poměrně dost, které hlásaly, to byly takové ty zjednodušené průmyslové pohledy /souzvuk hlasů/ ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, že potřebujeme ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
... k čemu tam máte tyhle ty vědy, vždyť neprodukujou žádné patenty, žádné vynálezy, žádné objevy, nic, co je prakticky použitelné. My jsme tohle to vždycky velmi důrazně odmítali a nakonec se ukazuje v posledních několika letech se všemi možnými sociálními problémy nebo třeba ten problém migrace, který jsme zmínili, to jsou výsostné problémy, interdisciplinární problémy těchto, těchto ústavů našich nebo nejen těch ústavů, ale oborů, takže já bych řekl, že i v souvislosti s těmi problémy, které vnímáme v současném světě, význam těchto oborů a ústavů, řekl bych, už snad musí být jasný i těm, kteří je původně kritizovali.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme mluvili v souvislosti právě s tou aktuální výstavou Věda, národ, dějiny v Národním muzeu také o tom, že se vám tam podařilo spojit tedy ty dvě Nobelovy ceny, tedy Heyrovského a Seiferta, a s tím mě také tedy napadá, že minulé pondělí se vyhlášením Nobelovy ceny za ekonomii ukončilo rozdílení těchto prestižních cen. Vy jako předseda Akademie věd bezesporu sledujete udílení, sledujete ho s napětím, nebo vás to příliš už tak nevzrušuje?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No musím se přiznat, že, že by mě to nějak předem rozrušilo to ne, ale vlastně když jsme zmínili tu výstavu, když jsem se tam díval na ty dokumenty, originály dokumentů profesora Heyrovského, které si přivezl ze Stockholmu, tak jsem si vlastně vzpomněl na to, už jsem to taky několikrát opakoval, že profesor Heyrovský byl nominován na tu Nobelovu cenu, tuším, 19krát a vzhledem k tomu, že Nobelova nadace odkrývá veškeré podrobnosti a materiály až po 50 letech, tak se teprve nedávno zjistilo, že jedním z lidí, kteří se v uvozovkách zasloužili o to, že profesor Heyrovský tu cenu nedostal dříve, byl jeden švédský chemik, jeho konkurent, který, když to řeknu velmi nehezky, který ho zkritizoval nebo jeho práce ne klasifikoval tak, aby se mu dostalo té pocty už dříve a byl to jeho přímý konkurent v oblasti elektrochemie, takže tam jsem si zase uvědomil, že Nobelova cena, je to samozřejmě významné ocenění, ale je to také do značné míry politikum, a vybrat z toho obrovského kvanta vědců zrovna ty, kteří tu Nobelovu cenu mají dostat, je velmi obtížný úkol a hrají tam určitě roli i lidské faktory, takové ty závist tomuhle bych to dal, tomuhle bych to nedal.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak právě i s tím ohledem na to, že říkáte, že je to do značné míry politika, má Česká republika třeba šanci uspět, co se týká nějaké laureáta Nobelovy ceny? Máme u nás vědce s takovým potenciálem?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No je to samozřejmě problém. Máme, máme vědce, české vědce, kteří působí v cizině, třeba profesor Bartek, vynikající molekulární genetik, který působí v Dánsku, ale nejenom, i spolupracuje s našimi ústavy. To je určitě z mého pohledu třeba jeden z možných kandidátů na Nobelovu cenu. Máme skvělé vědce, řekněme, ve středním věku. Víte, ono třeba musíme si uvědomit, letošní cena za chemii profesor Tomas Lindahl ze Švédska, jeden ze tří nositelů, jí dostal vlastně na základě jakéhosi výzkumu a objevu, který udělal před 50 lety ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A já jen připomenu pro posluchače, že Švédská akademie ocenila trojici vědců za přínos pro poznání mechanismu obnovy buněčné DNA, a vlastně pan profesor Lindahl byl tedy ten začátek nebo dělal ty průkopnické začátky a ty ostatní dva vědci potom na to navázali.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Přesně tak.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je váš obor, pane profesore, takže vy byste třeba ze svého úhlu pohledu za tento objev tu Nobelovku opravdu dal?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. Tak není to úplně můj, moje disciplína, já se v biochemii zas tak podrobě neorientuji, ale myslím si, že ten, ta zásluha těch vědců a zejména Tomase Lindahla je jasná. On, on si na začátku své vědecké kariéry položil otázku, jak je možné, že tam složitá sloučenina jako je DNA, se časem nepoškodí, víme, že čím složitější je nějaká sloučenina, tím častější je jejich, její poškození, čili čím to je, že DNA je tak výjimečná látka, že se vlastně je schopna replikovat bez poškození. A on vlastně zjistil, že tam jsou různé mechanismy oprav, takže na jeho výzkum pak navázali další dva kolegové, americký biochemik Modrich a turecký vědec Sancar, tuším se jmenoval, a pracovali dále na tom základě, který vlastně tehdy, s kterým přišel Tomas Lindhal. A jak říkám, je to věc, kterou se začal zabývat před 50 lety a dneska to má obrovský význam. Nakonec je důležité vědět, jak se DNA je schopna sama opravit, proč vlastně se organismy drží při životě. Člověk by čekal, že to nějak zdegeneruje, že DNA se musí prostě postupně poškodit a to nevratně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se ptala právě na naše vědce a možného potenciálu mít laureáta Nobelovy ceny, tak jak dlouhá je to v podstatě cesta, pakliže už tady je takový objev, který by na to mohl aspirovat? Jistě nehraje roli pouze ten objev samotný. Říkali jsme, je tam politika a určitě je to obrovská i administrativa. Co všechno je a patří k té cestě k Nobelově ceně vlastně?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak ona délka té cesty je poměrně nepředvídatelná. Existují vlastně v relativně nedávné době uděleny Nobelovy ceny za objevy, které byly poměrně nedávno, že jo. Jsou některé přístrojové záležitosti, které třeba byli zjištěni nebo s kterými přišli ti vědci před 10, 15 lety. Ale na druhé straně jsou právě Nobelovy ceny uděleny za, za výzkum, který má historické souvislosti velmi dlouhé. Takže tam se to taky nedá odhadnou. Určitě z mého pohledu jednodušší cestu mají vědci, kteří pracují na významných pracovištích třeba ve Spojených státech. Nakonec i ten turecký kolega chemik, který dostal tu Nobelovu cenu, pracuje ve Spojených státech. Oni jsou prostě viditelnější. Marná sláva, kvalita hraje roli a já tím kvalitu zámořských kolegů nijak nezpochybňuji, ale přece jenom ta viditelnost lidí, kteří pracují /nesrozumitelné/, ve Westfordu, Oxfordu, Cambridge je daleko větší než viditelnost kolegů třeba v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. I když i tam jsou skvělí vědci určitě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna krátká reakce na naši debatu od pana posluchače Juříka: Je hezké, že vědci se vyjadřují k velkému problému s migrací. Podle něj sice s křížkem po funuse, ale vyjadřují, je otázkou, zda doporučení od vědců vyslyší politici. Vy jste v tomto optimistický, že to, co děláte, ta osvěta i právě na půdě Poslanecké sněmovny, jaksi padne na úrodnou půdu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já musím říci, že mám v tomto směru optimistický názor. Nakonec ten náš seminář, červnový seminář k očkování, myslím si, přispěl docela významnou měrou k tomu, že poslanci nakonec zamítli pozměňovací návrh Senátu o tom, aby to očkování nebylo povinné, čili určitě na to slyší.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí byl předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Děkuji vám, na shledanou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.