Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 23. října

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno i dobrý poslech vám od mikrofonu přeje Karolína Koubová. Dnešním hostem pořadu Jak to vidí je gerontoložka Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze. Dobrý den.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Dobrý den, dobré ráno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je dobré predikovat Alzheimerovu chorobu mnoho let dopředu? Jak by měla vypadat dlouhodobá péče o lidi trpící tímto onemocněním? Dá se optimálně připravit na stáří? O tom a mnohem dalším bude řeč v příštích minutách. Paní docentko, k té aktualitě, kterou dnes přináší BBC, tedy zprávu o tom, že prostřednictvím testů ve virtuálním bludišti už bude možné predikovat mnoho let dopředu, jestli člověk onemocní Alzheimerovou chorobou nebo nějakou formou demence. Umíte si to představit, jak to má vypadat?

Čtěte také

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Já si to umím docela dobře představit, protože ta zpráva je skutečně zajímavá a je pravda, že BBC přináší neuvěřitelně často zprávy o Alzheimerově nemoci, protože to považuje za důležitou záležitost, ale ta dnešní zpráva je taková důležitá z pohledu obecného poznání a je to vlastně jeden z dalších střípků poznání Alzheimerovy choroby. Tam se vlastně jedná o tom, o to, že pomocí velmi podrobných testů v tomto případě pomocí využití jakéhosi virtuálního bludiště, ono tam není zatím uvedeno, jaké to bude, jestli to bude pouze bludiště na obrazovce počítače nebo v nějakém prostoru.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Skutečné.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Skutečné nějak, tak prostřednictvím tohoto bludiště, že se pečlivě vlastně testují takzvané vizuospaciální schopnosti, tedy orientovat se v prostoru v podstatě a víme, že to je jedna z významných kognitivních funkcí a že vlastně několik, že porucha různých kognitivních funkcí, několika domén dává vlastně jakýsi podklad pro syndrom demence, vlastně definuje syndrom demence. Ale chtěla bych říci, že to je zase jenom jedna součást. Ono je vždycky hezké, když se tyhle ty nové objevy, když se prezentují takovýmhle tím mediálním způsobem, ale z mého pohledu je to asi cesta správným směrem určitě, protože už léta s kolegy z Alzheimer Europe poukazujeme na to, že třeba výzkumu se používají také velmi nepřesné metody, jenom jakési orientační pravděpodobnostní testy, na základě kterých se vlastně posuzuje efektivnost léčby. To je jinými slovy řečeno, jako kdybychom vážili prstýnek na decimálce. My se nad tím ... Ale tohle to je skutečně zase příspěvek k té dobré diagnostice, která směřuje zřejmě k tomu, aby se to onemocnění, ta demence, aby se jaksi diagnostikovala co nejdříve, takže to je dobré.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale takové pokusy už tady byly, je to tak?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ale ta včasná diagnostika je možná, nebo ta diagnostika Alzheimerovy nemoci ještě v době, kdy se nerozvine vlastně ten syndrom demence. To je možné na základě biomarkerů, které jsou pozitivní už třeba 10, 15, dokonce i více let předtím, než vzniknou první příznaky Alzheimerovy nemoci. Ty biomarkery, tam se jedná zejména o zobrazení mozku prostřednictvím různých substancí, které vlastně jakoby rozsvítí ukládání, tu amyloidovou hmotu, tu škrobovitou substanci, která se vlastně ukládá v mozku, to je jeden směr. Druhý směr je vlastně vyšetření mozkomíšního moku. To je docela nepříjemné invazivní vyšetření, takže ne každý je samozřejmě ochoten je podstoupit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a teď mi řekněte, paní docentko, chci vědět 10-15 let dopředu, že zkrátka někdy v budoucnu u mě propukne Alzheimerova choroba?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Tak a to je velká otázka, to je velká otázka. Já asi bych řekla za sebe nechci. Já nevím, jak vy byste řekla za sebe.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem na tom stejně, já jsem na tom stejně, ale říkám si tedy, když jsou tu takovéhle objevy ohledně predikování, tak, jestli právě to tedy nemůže pomoci třeba k léčbě?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Tak a tam je ten velký problém. Určitě bychom chtěli vědět diagnózu včas, když bychom měli prostředky, kterými zabráníme rozvoji Alzheimerovy nemoci, ale my v současné době bohužel víme, a to je další jako velká novinka, taková negativní novinka, my v současné době víme o tom, že pravděpodobně další nový lék nebude vyvinut v budoucích 10 letech, ale dokonce se hovoří až o 15 letech a ono opravdu nastalo takové zklamání, protože byly některé takové jaksi kandidátní léky, o kterých se myslelo, že budou mít efekt, ale ty vlastně veškeré selhaly v těch klinických studiích, takže teď se spíše pochybuje o tom, že v brzké době budeme mít lék, který alespoň významně zpomalí průběh Alzheimerovy nemoci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže my máme léky, které zatím nějakým způsobem tlumí tedy ty symptomy?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, přesně tak. My máme léky symptomatické, které nějakým způsobem tlumí jednotlivé okruhy symptomů. Nejvýznamnější z nich jsou takzvaná kognitiva, léky, které poněkud zlepšují kognitivní funkce. Ty léky jsou u nás hrazené, jsou užívané dlouhodobě a my s nimi už umíme pracovat a víme, že mají velmi příznivý efekt třeba i pro, jednak pro pacienta samotného pro jeho život, ale také pro rodinné pečující.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak teď jsem si jistá, paní docentko, že bych tedy nechtěla 20 let dopředu vědět, že po 20 letech u mě propukne Alzheimerova choroba, ale ...

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Já jsem si taky jistá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi, na kolik právě ještě psychika, ten stres z té představy, že tedy v budoucnu mě toto čeká, může naopak uspíšit propuknutí té choroby a její projevy?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Přesně tak. Ono totiž se velmi dobře ví, že jaksi mezi rizikové faktory patří nadměrný stres, jakási nepohoda a zase naopak mezi ty protektivní faktory, ty ochranné faktory patří takový pozitivní životní styl, radost ze života, schopnost stýkat se s lidmi, schopnost pracovat, dostatečná fyzická aktivita, dostatečná duševní aktivita a podobně, takže velmi správně jste řekla, ten zbytečný stres, který by si člověk touhle tou informací přivodil, když v současné době ještě není léku zásadního, který by byl schopen zpomalit průběh onemocnění, tak to je opravdu jenom zbytečný stres.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To vypadá trochu, že jsme přinesly tu zprávu nejprve s takovým pozitivním očekáváním to, co píše BBC, ale že ten objev je trochu kontraproduktivní zatím.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Já si nemyslím, že zrovna tenhle ten objev. Ono se jedná, taky nejedná podle mého názoru o nějaký velmi průlomový objev. Je to hezky medializovaná zpráva, ale jedná se opravdu jenom o zpřesnění diagnostiky, a jak jsem říkala, je to věc, která, si myslím, jde správným směrem. Po léta na to nakonec už poukazuje i v rámci Alzheimer Europe a takové výzkumy existují. Neuropsychologové se zabývají velmi podrobnou diagnostikou jednotlivých kognitivních domén a já bych chtěla říci, že vlastně v České republice existuje velmi dlouhá historie výzkumu právě prostorové orientace a chtěla bych tady zmínit, jestli dovolíte.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Pana profesora nebo pana doktora Jana Bureše, nyní již zesnulého, který vlastně v téhle té oblasti měl jaksi nesmírný význam, nesmírný přínos právě pro rozvoj téhle té oblasti bádání. Nadace nebo Nadační fond Alzheimer po něm nazval vlastně i svoji výroční cenu pro výzkum v oblasti Alzheimerovy nemocnici a pak doktor Bureš se zabýval jednak experimenty, prací s takzvaným Morrisonovým bludištěm, vodním bludištěm, které vlastně pracovalo s myškami, které měly modifikovány, byly modifikovány tak, že vlastně trpěly jakoby laboratorní Alzheimerovou nemocí, čili měly horší orientaci, takže, a vlastně tyto výzkumy přenesl právě do toho virtuálního bludiště, které bylo konstruováno jak jakýsi stan, říkalo se tomu Blue Velvet a vlastně s kolegou, s panem profesorem Hortem publikovali také některé práce na tohle to téma. Čili já bych řekla ano, práce těch německých kolegů, která byla prezentována v té zprávě BBC, toho jejich velkého centra pro neurodegenerativní onemocnění, to je dobrý přínos. Je to jeden z dalších střípků, ale není to vlastně nic průlomového. A vy jste ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme, promiňte, paní docentko, o tom zpřesňování diagnostiky, říkáte - je to velmi potřeba. Ale řekněte mi, co je tedy v případě Alzheimerovy choroby vlastně včasná diagnóza, protože si říkáme, že těch 20 let dopředu to vědět nechceme, ale asi vědět to pozdě je taky špatně.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
To je pravda. A my právě raději než o té včasné diagnóze, protože ta je zavádějící a právě zavádí do těch velmi jaksi preklinických fází Alzheimerovy nemoci, tak my hovoříme o správné diagnóze ve správný čas. To je nesmírně důležité, protože totiž ta správná diagnóza ve správný čas znamená pro každého něco trošičku jiného. Je to vlastně diagnóza, kterou člověk potřebuje proto, aby i se syndromem demence mohl žít další kvalitní život a vlastně správná diagnóza ve správný čas je jedna, jeden z prvních bodů, je to první bod takzvané Glasgowské deklarace, kterou nyní vlastně propaguje Evropská asociace alzheimerovských společností Alzheimer Europe. Sbírá podpisy proto, aby se věnovala větší pozornost problematice Alzheimerovy nemoci v Evropě. A včasná a správná diagnóza, to je první bod a za tím bodem samozřejmě by mělo následovat to další, a to další je vlastně podpora, podpora poradenství, zajištění adekvátní léčby a samozřejmě i dalších služeb.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě člověk, který v rodině má už takovou diagnózu, tak se sám potom obává. Co byste tedy doporučila, když mluvíme o té správné diagnóze ve správný čas, má si dělat nějaké genetické testy, nebo být citlivější vůči tomuto tématu, když ví, že jeho rodiče třeba tím trpěli?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Těžko, já si myslím, že ta rada je pro každého individuální, ale docela bych poradila, jestliže člověk má potíže třeba s pamětí nebo jestliže se čehosi obává, nějaké změny nastaly, tak je určitě dobré se obrátit na odbornou pomoc a nebát se třeba vyhledat i pobočku České alzheimerovské společnosti, protože probíhá už po mnoho let projekt Dny paměti, kdy vlastně otestujeme, sice jednoduchými testy, ale otestujeme ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A i Český rozhlas se zapojil.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, ano, a to děkujeme Českému rozhlasu, to já vždycky nezapomenu za to poděkovat, protože to je nesmírně důležité a velice si vážíme téhle té pomoci, takže i v Českém rozhlase se testovalo a ona vlastně ty výsledky, které vycházejí už dlouhodobě z těch Dnů paměti, jsou docela optimistické, není to právě to zklamání. Je to o tom, že vlastně lidé, kteří přicházejí s poruchami paměti, nemusí trpět Alzheimerovou nemocí, nemusí trpět demencí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne každé zapomínání.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, přesně, nemusí to být Alzheimer, může to být přepracovanost, stres, může to být depresivita, která také často způsobuje jaksi poruchy paměti a mohou to být jiné třeba věci, doporučíme další vyšetření a ukáže se, že to je příčina, která je léčitelná, takže nebát si nechat otestovat paměť.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká gerontoložka Iva Holmerová. V říjnu proběhly pražské gerontologické dny, které měly přinést novou inspirace ohledně péče o lidi s demencí. Jaké nové impulsy tedy poskytly, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Bylo to několik impulsů, povídali jsme o různých metodách, zejména o nefarmakologických přístupech k lidem s demencí, upozorňovali jsme na to, že tak jako přijímáme kriticky léky na základě vědecké evaluace, vědeckého výzkumu, tak je zapotřebí i takto zacházet s těmi nefarmakologickými metodami. Ne každá metoda, která má, která je nějakým způsobem třeba registrovaná, ne vždy to znamená nebo nemusí to vůbec znamenat, že to je ještě metoda vědecká, takže o tom jsme diskutovali, o různých metodách.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké třeba nefarmakologické metody mohou pomáhat v péči o lidi s Alzheimerovou chorobou?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Je to například, jsou různé s různým dopadem. Hovoří se například o orientaci v realitě, o různých validačních přístupech, o simulování přítomnosti rodinného příslušníka a potom třeba v těch těžších fázích demence se jedná o metody jako třeba Namasté, což je takový komplexní přístup. Jak jsem, jak jsem hovořila o té validaci, ta má také několik směrů. Potom je, dokonce se hovoří o jaksi terapii normalitou, o snaze co nejvíce přiblížit život člověka s demencí životu normálních lidí a myslím si, že už z toho výčtu vidíme, že něco z toho je rozumné a něco z toho nikoliv zase až tak rozumné a je právě důležité ty jednotlivé prvky těch metod správně definovat a správně jaksi vědecky zkoumat, aby skutečně byly přínosem, takže to byla taková diskuse.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná na ně bude také větší důraz, když jsme před chvilkou mluvili o tom vývoji léku, který se dostal trochu do slepé uličky.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, ano, a existuje mezinárodní dokonce taková vědecká společnost nebo společenství vědců bych spíše řekla, Interdem a to je vlastně síť vědecká, která se zabývá právě těmi nefarmakologickými metodami a je docela už potěšitelné, že existuje už mnoho jaksi skutečně velmi významných vědeckých důkazů pro účinnost těhle těch nefarmakologických metod, některých z nich samozřejmě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pražské gerontologické dny také přinesly téma case managementu. Můžete vysvětlit, co to je, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ono se to těžko překládá, my jsme se to snažili přeložit. Asi nejbližší možná je vedení případu, ale to je takové, nepřipadá mi to příliš trefné. Je to vlastně snaha o zorganizování služeb a zdrojů vlastně pro péči tak, aby to co nejlépe odpovídalo potřebám člověka, v tomto případě člověka s demencí a samozřejmě, aby se i nějakým optimálním způsobem využívaly zdroje, které jsou dostupné. A my jsme dokonce takový celý workshop na téma case managementu, kdy jsme o tom diskutovali. Ptali jsme se právě účastníků pražských gerontologických dnů, co si myslí, jaký je jejich názor a dospěli jsme k určitému závěru, že vlastně je to takový nutný a řekla bych všudypřítomný prvek dobré péče, protože i vlastně rodiny dělají, ty case managementy se snaží zorganizovat sebe, služby, zdroje a tak, ale potom to vlastně, ten prvek toho case managementu, že teda budu používat tenhle ten anglický termín, který je nejtrefnější, prochází vlastně celou péčí, když je poskytována správně a určitě svou roli hrají také case manažeři, organizátoři služeb. My jsme právě diskutovali o tom, kdo to má být, zda to mají být třeba sociální pracovníci nebo zda to mají být sestry nebo naopak třeba zdravotně-sociální pracovníci, prostě lidé, kteří jsou schopni i v těch případech, kdy ta péče není dobře zorganizována, což bych jenom podotkla, že u nás jsou to, je to bohužel velmi častá situace.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se chtěla právě zeptat, kde jsou ty největší mezery v té dlouhodobé péči, protože i k tomu vlastně pořádáte seminář k dlouhodobé péči.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde vidíte ty největší problémy? Říkáte - je tady mnoho složek péče o toho pacienta.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, právě tam, právě v té koordinaci, v té organizaci, takže jsme si právě říkali, že ten prvek toho case managementu i ten profesionalizovaný je určitě nesmírně zapotřebí právě proto, aby ta dlouhodobá péče a dlouhodobá péče, asi bych ji měla možná vysvětlit, co to je, to je vlastně komplex služeb, které potřebují lidé s omezenou soběstačností, protože k té omezené soběstačnosti vždycky dochází v důsledku nějakého onemocnění, chronického onemocnění zejména ve vyšším věku, tak tam mají své místo zdravotnické služby, mají tam své místo sociální služby, ale také další například moderní technologie, které mají obrovský potenciál v téhle té oblasti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak také určitě rodina, alzheimerovská společnost organizuje už dlouhodobě vlastně kurz pro rodinné pečující. V čem spočívá nebo vlastně, co z vaší zkušenosti víte, že se nejvíce rodiny potýkají, s čím se potýkají v té rodinné péči?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Víte, ono se rodiny v České republice potýkají se vším. Já nechci začínat tuhle tu kapitolu negativisticky, tak bych jenom řekla, že je dobré, že mají nárok lidé s určitým omezením soběstačnosti na příspěvek na péči, to je jedna věc pozitivní, ale potom už jsou bohužel, jak bych parafrázovala klasika trochu opačným způsobem samá negativa. Ty rodiny jsou ponechány péči, nemají ani základní informace. Mnohé bohužel třeba ani nevědí právě o tom příspěvku na péči, který je důležitý a často zbytečně vyčerpávají své síly způsobem, který je zbytečný, takže my jsme se právě v rámci České alzheimerovské společnosti rozhodli, že zkusíme vytvořit takový kurz, ve kterým, ve kterém se budeme snažit jim vysvětlovat právě, o co se jedná, protože mnoho těch rodin, které se setkávají s problémem Alzheimerovy nemoci, tak si vysvětlují takové změněné chování člověka s demencí jako jakési naschvály a ono to tak není, ono prostě spousta věcí vychází z té logiky demence, z té jaksi je způsobeno právě tou poruchou kognitivních funkcí, která tam nastává.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to zkrátka nemoc.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Je to prostě nemoc a není to naschvál a už tohle to vysvětlení, bych řekla, přinese mnoha lidem velkou úlevu. Vysvětlení zvláštností chování, způsobů, jak na to reagovat, způsobů, jak ošetřovat potom člověka s pokročilejší fází demence, pomůcky ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ošetřování a samozřejmě ta komunikace určitě s člověkem, který trpí touto nemocí, je velice složitá a jak říkáte, někdy to nedorozumění může způsobit velké problémy.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Přesně tak. A ono se to také nazývá někdy problémové chování lidí s demencí a to je taková naše zkušenost třeba z projektu v Jihomoravském kraji, kdy jsme se snažili nějak školit týmy nebo pomáhat týmům lépe rozumět, pečujícím týmům, profesionálním, lépe rozumět problematice demence, a tam se ukázalo, že právě to porozumění je velice důležité, že oni byli daleko více spokojení po tom, bych řekla, po tom průběhu toho projektu, ale říkali - víte, ti lidé s demencí oni jsou stále stejní, ale pro nás je důležité, že vlastně my tomu rozumíme, my s tím nemáme ten problém.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě mě napadají, které mýty a předsudky znáte, co se týče Alzheimerovy choroby, protože, když se toto řekne, většinou člověku vytane na mysli strach z toho, že tedy ztratí soběstačnost, orientaci a že to musí dopadnout tak, že zkrátka bude někde bloudit po ulicích a nebude sám o sobě vědět. Musí to takto být, nebo které ty mýty a předsudky znáte ze své zkušenosti,

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Já mám velmi zpracované mýty o stáří, ale napadá mě, že vlastně i těch mýtů o demenci, o Alzheimerově nemoci je téměř tolik jako mýtů o stáří. Jednak je to ten velice škodlivý mýtus, že zapomínáte. To je normální, to patří k věku. Jo, toho se dopouští vlastně všichni. Bohužel jak člověk sám, tak jeho rodina, tak nakonec i někteří profesionálové, takže to je ten základní a nejškodlivější mýtus. A potom, jak jste říkala, právě ano dalším tím mýtem tak jako představa společnosti někdy, že staří lidé jsou stejní, tak vlastně existuje i určitá představa, že i lidé s demencí jsou stejní, a to je právě další velká chyba, protože i člověk, u kterého je diagnostikována Alzheimerova nemoc, už tam nastává mírná forma demence, tak je stále člověkem, který může ještě po dlouhou dobu vést velmi kvalitní život, žít normálním způsobem, když se nastaví právě ta symptomatická léčba, která zmírní ty určité příznaky, zlepší kognitivní funkce, tak je to stále život s demencí. Ono vlastně také to je taková, taková vize a strategie alzheimerovské společnosti evropské, všech členských, hovořit o životě lidí s demencí. Ono to není jenom utrpení, ono to není jenom zkrácení života, chronické onemocnění. Samozřejmě také to je, protože stále Alzheimerova je onemocnění, které zkracuje lidský život, ale zejména v těch prvních fázích je možné vést zcela normální život a v těch dalších fázích je stále možné vést kvalitní život, a to platí nejenom pro člověka s demencí, ale také pro ty, kteří ho podporují a kteří se o něj starají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se dotkla těch různých fází, představme si, prosím, ještě projekt Paliare, který se zabývá pozdními fázemi Alzheimerovy choroby. Jak v těchto složitých situacích zajistit vlastně důstojnou péči?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
To je projekt, který vlastně je řízen, koordinován univerzity, University of The West of Scotland, čili západu Skotska, a je to vlastně, je tam výzkumné centrum, které se zabývá problematikou demence. Je to mezinárodní projekt a ten se zaměřuje právě na fázi těžké demence. Dokonce jsme zavedli ten pojem Paliare jako pojem, který vlastně zahrnuje nikoli tu paliativní péči, jak si ji představujeme, že to je péče na konci života vlastně o lidi s terminálními fázemi onemocnění, ale to Paliare znamená, že to je péče o lidi s rozvinutou formou demence, kteří mají přece jenom jiné potřeby a ty potřeby je zapotřebí správně reflektovat v péči. Není již třeba tolika invazivních medicínských postupů při různých onemocněních, ale je důležité se právě zaměřit na dobrou péči, na kvalitu života, na jaksi vyhledávání příznaků, které mohou být nepříjemné, na řešení, poruchování, které se tam mohou vyskytovat a které s demencí souvisí, často trápí právě ty rodinné příslušníky a přitom je lze relativně dobře odstranit, takže to je zase velké, velký komplex všeho možného, služeb, postojů. Je to jistě na dlouhé povídání, ale jestliže by naši posluchači měli zájem se i seznámit právě s těmi jednotlivými fázemi demence, tak, s její charakteristikou, tak Česká alzheimerovská společnost vydala již před dvěma lety revidovanou strategii, říkáme tomu strategie P-PA-IA, je to vlastně, jsou to potřeby, definování potřeb lidí s demencí právě podle těch jednotlivých stádií.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se všechno to, o čem spolu mluvíme, paní docentko, promítne do geriatrického kongresu v Hradci Králové, který se bude konat 5., 6. listopadu?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ono se tam, myslím, promítne to, o čem povídáme a ještě mnoho dalších věcí, protože geriatrický kongres, který proběhne 5. a 6. listopadu v Hradci Králové, ten je organizován klinikou geriatrickou, zejména paní primářkou Juraškovou, která je takovou dobrou duší celého kongresu po dlouhá léta a ten kongres se bude zabývat geriatrickou medicínou, nejenom teda problematikou demencí, ale problematikou různých stavů specifických geriatrických přístupů v různých situacích, zejména v akutní péči o geriatrické pacienty.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mění se tam nějak právě třeba to povědomí o tom, jak pečovat o lidi v tom pokročilém věku?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Ano, geriatrická medicína se nesmírně rozvíjí všude ve světě, je to vlastně téma, které je důležité, protože populace stárne vlastně ve všech, zejména ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a bude stále a stále důležitější.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
A pro nás je nesmírně bolestné, že bohužel dochází spíše k tomu, že geriatrie bude v současné době zřejmě vyřazena z toho spektra základních oborů, což velice bohužel ohrožuje takové to i akademické zázemí a i to vzdělávání.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili se nepodařilo zvrátit zatím to rozhodnutí, že obory ...

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Já jsem stále optimistou, já jsem stále optimistou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste stále optimistou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Já věřím, že rozum zvítězí a že, že ... Ono totiž nestačí jenom zachovat ten obor, ono je zapotřebí zajistit jeho rozvoj a já si myslím, že jsme evropská země, jsme bohatá kulturní evropská země, tak myslím, že i tak budeme postupovat v celé oblasti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to, když býváte obviňováni, že si vlastně děláte lobby za svoji vlastní skupinu?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
To je hezká otázka, děkuji za ni. Víte, ono je to spíš naopak, kdybychom byli ti lobbisté, tak bychom řekli - my jsme ti geriatři, nás bude nyní zapotřebí a už nikdo k nám nechoďte, ztížíme vám přístup do geriatrie, protože jsme to my a jediní, kteří tomu rozumíme. Ale my děláme právě úplně něco opačného, protože my se snažíme, aby ta geriatrie byla právě pro mladé lékaře.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ředitelka Gerontologického centra v Praze Iva Holmerová. Děkuji vám. Na shledanou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka, ředitelka Gerontologického centra v Praze
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.