Přepis: Jak to vidí David Storch – 5. listopadu
Hostem byl David Storch.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Dobrý den, vítejte.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes si pod lupu vezmeme těžební limity, karcinogenní uzeniny i kojovlka. Dobrý poslech. Pane profesore, jak hodnotíte vládní rozhodnutí o částečném prolomení těžebních limitů v severozápadních Čechách? Já jenom připomenu, že limit na těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji budou prolomeny, na lomu ČSA zůstávají v platnosti. Vy jste to vlastně předpověděl.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Právě. My jsme o tom tady mluvili před asi půl rokem a vy jste se mě ptala, co si myslím, jak to dopadne, a dopadlo to přesně tak, jak jsem říkal.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč to tak dopadlo?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tak ono bylo celkem zjevné, že samozřejmě prolomování, prolamování limitů je problematická záležitost, velmi ošemetná a opravdu jako je to problém. Ale bylo zřejmé, že to prolomení na lomu Bílina vlastně je relativně drobné proti tomu, co se požadovalo od prolomení na tom dolu ČSA. Navíc na dolu ČSA se opravdu počítalo s tím, že to zničí velký kus krajiny včetně nějakých vesnic, kde teda žijou lidi, zatímco na lomu Bílina jde vlastně o krajinu, která není nijak zvlášť cenná, a vůbec žádné vesnice se to nedotkne, proto jsem si myslel, že to takhle dopadne. Ono to samozřejmě není, jak jsem říkal, je to problém a určitě to třeba zhorší život v těch nejbližších vesnicích, protože se to má nakonec zastavit třeba několik set metrů od těch, od těch vesnic. Na druhou stranu z hlediska třeba ochrany přírody a krajiny to opravdu není nijak velký problém. Proto jsem si myslel, že se takhle nakonec i dohodnou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří to interpretují jako logický krok, ale pak jsou i hlasy, že je to vlastně návrat do minulosti, krok zpět.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tak krok zpět, je to spíš, je to prostě precedens, že jo, protože došlo k nějaké dohodě a ta se teď jakoby porušila. Ona ta dohoda teda nebyla úplně ultimátní, takže, takže jde o to, jak se to bere. Tam ovšem spíš se mluví o tom kroku zpět ve smyslu využívání toho uhlí, protože se předpokládá, že budoucnost rozhodně není v uhlí, že česká energetika by neměla být založena na uhlí, a tímhle se to jakoby vrací. Proti tomu jsou ty argumenty, že jaksi ten přechod na úplně bez energetiku bez uhlí a tedy bezemisní energetiku musí bejt, musí být plynulý, nejde to prostě udělat ráz naráz, a proto je ještě nějakou potřeba nějakou dobu to uhlí potřeba těžit. Ale tady je potřeba opravdu si uvědomit, že to překročení je vlastně z hlediska územního relativně malé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě z hlediska té energetické soběstačnosti jak se na to díváte?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, to je, já, to je složitá otázka. Ví se, že my jsme soběstační teď až, protože vlastně elektřinu i vyvážíme a v budoucnosti bychom určitě měli se jaksi obejít zcela bez uhlí. Nicméně...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli bude hrát vlastně v těch zdrojích, v tom mixu, řekněme, energetickém?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, teď je to zjevně nastaveno tak, že teď ještě docela velkou, ale bude se to pomalu tlumit. A já myslím, že ta vize celková je skutečně, že za nějakých, za nějaká ta desetiletí by ta energetika měla být vlastně bezemisní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ke zpomalení globálního oteplování vyzvala Organizace spojených národů. Chystá se velký summit klimatický. Hlavním cílem návrhu OSN je, aby globální oteplování nezesílilo o víc než dva stupně Celsia. Jak se to na díváte?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, my jsme tady zase hodně povídali o globálním oteplování. Já si myslím, že globální oteplování je problém, ale není to jaksi izolovaný problém. Větší problém je růst lidské populace, a právě jak, jak velká lidská populace bude moci reagovat na toto oteplování. Z toho hlediska, vzhledem k tomu, že lze celkem dobře předvídat, že lidská populace ještě nějaká ta desetiletí poroste, tak je celkem rozumné se snažit zabránit nějakým klimatickým extrémům. A z tohohle hlediska je to určitě dobrý plán. Ovšem otázka je, do jaké míry se to podaří naplnit, zvlášť když pořád ještě nerozumíme přesně těm různým řetězcům příčin, které za tím globálním oteplováním a vůbec globálními změnami jsou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
OSN také řekla, že jednotlivé země si sice uvědomují závažnost té celé situace, nicméně ty kroky, které navrhují, tak prý zatím nestačí, což bude určitě předmětem i toho velkého setkání. Co vy byste třeba z těch návrhů možných nebo příspěvků ke zlepšení té situace uvítal nebo doporučil?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tak ono tady celkem ta situace je dost vlastně jednoduchá. Pokud přijmeme tu tezi, která je docela dneska dobře doložená, že globální oteplování souvisí s oxidem uhličitým a oxid uhličitý je z velké části jeho koncentrace zvyšována v atmosféře díky činnosti člověka, tak celkem je jasné, že omezování limitů je správná cesta. A z tohohle hlediska třeba docela nebo velmi dobrý nápad byly ty vlastně ten, ty emisní povolenky a obchod s nimi a tak dále. A já myslím, že nedovedu si představit, že by vymysleli něco úplně radikálně nového.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když přejdu k jiným emisím, tak jak vnímáte vůbec aféru největší automobilky Volkswagenu?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tady je...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera, omlouvám se, jenom vlastně zjistila automobilka další nesrovnalosti u dalších vozů.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tady je dobré si uvědomit, že kromě toho, co se včera nějak začlo ukazovat, že jde taky možná o emise CO2, ale tam není úplně jasné, jak to jde, tak ve většině přívalů nebo ta hlavní aféra, která byla, se týká emisí oxidu dusíku. Takže není pravda to, co spoustu lidí říkalo, že za tím stojí nějaká oteplovačská lobby, která vlastně se snaží jaksi zamezit emisím, které vedou k tomu globálnímu oteplování. To se těch oxidů dusíku netýká, protože oxidy dusíku na rozdíl od oxidu uhličitého vznikají vlastně nechtěně. To prostě vznikají proto, že v těch motorech je tak vysoká teplota, že se ten dusík spaluje. Zatímco oxid uhličitý je vlastně produkt, když řeknu chtěný, tak je to, tak to zní přehnaně. Ale je to prostě přirozený produkt spalování. To znamená, čím jaksi ten motor je výkonnější, čím lépe spaluje, tak tím více se toho CO2 tedy vypouští. To znamená, tady je potřeba tyhle dvě věci rozlišovat, uvědomit si, že oxidy dusíku jsou opravdu zdraví škodlivé. To znamená, je to docela zásadní věc na to upozorňovat, byť je asi pravda, že ty nároky byly tak velké, že vlastně skoro ty motory vlastně nešlo se téměř sestrojit tak, aby zároveň měly tu účinnost a ten výkon a zároveň neměly ty emise.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, pane profesore, že změní ta aféra s podvodným softwarem jak tu samotnou firmu, tak i možná celý automobilový průmysl?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tak firmu mění už teď docela zásadně, to je celkem jasné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo by řekl ale, že zatím pořád málo. I takové hlasy se ozývají.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, já si spíš myslím, že ten ekonomický dopad nemusí být tak velký, jak si lidé myslí, protože prostě lidi ty auta budou kupovat stejně. Ale k nějakým změnám dojde. Teď je spíš otázka ovšem, jestli dojde ke změnám v tom smyslu, že ty motory opravdu budou méně emitovat, budou mít méně těch emisí, anebo k tomu, že se rozvolní nějak ta pravidla, protože pokud je pravda, že ta pravidla jsou tak přísná, že je nelze, tedy že jim nelze vyhovět, tak kdoví, co se stane.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě jedno téma v tomto našem úvodním balíčku, na které navážeme. Vlastně my jsme si povídali po těch letních vedrech, po letní přestávce, a to mimořádné sucho vlastně neskončilo tím tropickým létem, protože pokračuje, máme minimum srážek, půda je vysušená, studny jsou vyschlé, hladiny řek poklesly. Četla jsem názor, že zatímco na povodně jsme "vyzráli", už jsme tedy připraveni, doufejme, tak s tím suchem nevíme jak na něj.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Já se dokonce musím přiznat, že mě to podzimní sucho vlastně děsí víc než to letní, protože to letní, o tom jsme si tady taky povídali, to letní koneckonců nebylo zas tak výjimečné, byla tady, byly tady roky, kdy bylo větší sucho a vlastně třeba ta úroda nedopadla nijak špatně, protože v létě už prostě není potřeba tolik srážek a tak. Ale na ten podzim to teprv teda začlo být sucho, které mě vlastně překvapilo. Zase na druhou stranu, pro tu přírodu to nijak fatální není, protože ona stejně už teď jako se pomalu zpomaluje a jaksi, že jo, není potřeba ta produkce, na kterou je třeba vody. Ale pravda je, že třeba z hlediska těch podzemních vod, a tak vody v krajině obecně to může být zásadní, ale nevíme. Tak třeba začne pršet a bude hodně sněhu a tím se to celé vylepší. Ale je pravda, že to, to mě překvapilo vlastně víc než ta letní sucha.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chybí nám podle vás krizový plán, co se týče sucha a jeho dopadů?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, chybí určitě, ale na druhou stranu si úplně neumím představit na rozdíl od povodní, jak by ten krizový plán měl vypadat. Ono totiž vlastně z hlediska právě třeba produkce a i třeba stavu naší přírody to sucho je mnohem horší než povodně, jo. Prostě nedostatek vody s tím se těžko něco udělá. A to znamená to sucho, pokud opravdu nastanou velká sucha, tak to může být největší problém. A pokud opravdu souvisejí s globálními změnami, tak to je právě to, na čem tedy se ukáže, že ty globální změny jsou opravdu závažné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fotopasti poprvé zachytily kočku divokou, nedávno šakala v Polabí, v Milovicích se narodilo před pár dny první hříbě divokých koní. Vlci se zde rozmnožují, trvale zde žijí rysi. To jsou a další příklady toho, že s tou naší přírodou to není tak špatné, pane profesore.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
S tou naší přírodou to je i není špatné. Takové, kdybych měl shrnout jaksi úplně nejobecněji ty trendy, tak je to tak, že s velkým takovým, jaksi jenom s velkým zaokrouhlením, že přibývají velká zvířata a malá spíš ubývají. A já to přičítám tomu, že se vlastně zvětšuje zrno krajinné mozaiky, to znamená místo, ono vlastně mizí extenzivní zemědělství a místo jemnozrnné mozaiky všelijakých louček, písčin, pastvin, lesíků vzniká hrubozrnná mozaika, kdy na jednu stranu tady máme obrovské lesní celky, které se neustále zvětšují, a na druhou stranu intenzivní zemědělství. A tahle hrubá mozaika svědčí právě velkým zvířatům, jako jsou ty vlci, koneckonců se to trošičku může týkat i toho našeho šakala, ale vlastně i některým ptákům, přibývají i třeba orli mořští, krkavci a obecně velká zvířata. Naopak malá zvířata mizí, protože ti zase potřebují tu jemnozrnnou mozaiku. To znamená, naše příroda se chová vlastně tak, jak by nikdo předem neřekl. Přibývají tady druhy, o kterých by to před dvaceti let nikdy nikdo neřekl, že u nás se vůbec vyskytnou, jako třeba ti vlci, ale naopak spoustu malých organismů tedy ubývá.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dokonce je i nový zvířecí druh, kříženec kojota, psa a vlka, to je zpráva ze Severní Ameriky. Podle vědců tento druh mohl začít vznikat před více než sto lety, možná až dvěma sty lety na severovýchodě Severní Ameriky, a to v oblastech, kam svého času pronikalo stále více kolonistů z Evropy. Ti káceli lesy, obsazovali zbytek země a tím vlastně zhoršovali podmínky pro tu zvířecí populaci.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tohle je hrozně zajímavá věc a domnívám se, že je to taky něco obecnějšího. Ukazuje se v poslední době, a to je opravdu v biologii úplná novinka, že spousta druhů zřejmě i v minulosti vznikla právě křížením. V tomhle případě mluvíme o křížení tedy vlka, kojota a psa, což jsou vlastně hrozně blízce příbuzné druhy, respektive pes je vlastně jenom domestikovaný vlk, takže tam jako to vlastně není ani křížení, tam je to v rámci druhu. Ale ten kojot je taky velmi blízký. Ale právě se ukazuje, že spousta druhů možná vzniklo v reakci na změny prostředí, že vznikl kříženec, který by jinak normálně neexistoval, ale díky tomu mohl přežívat v novém prostředí. A máme takový příklad z minulosti a je to náš zubr. Vy jste tady zmínila, že se v Milovicích narodilo hříbě, ale v Milovicích se taky každou chvíli mají, má vysadit stádečko zubrů. A ten náš zubr je vlastně zvláštní. On vypadá jako bizon, ale je lesní. No, a teď se ukázalo, že zřejmě ten zubr je kříženec původního bizona, který žil podobně jako severoamerický bizon někde na pláních, a pratura, to znamená předka krávy, který byl lesní. A vlastně zůstala mu ta morfologie, ten vypadá to jako bizon, ale žije v lese, protože to zdědil od té krávy. To znamená, je to vlastně velmi analogický příklad tomu, tomu psokojotovi nebo vlkokojotovi, jak se mu říká.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě, právě, ještě se mu neříká.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Ještě se mu nějak neříká.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svědčí to tedy o těch proměnách vlastně i ta biodiverzita.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Ano, nejenže se u nás mění třeba populace zvířat. Mimochodem to, že některá zvířata přibývají, je určitě způsobené to tím zhrubováním krajinné mozaiky, ale zčásti je to i tím, o čem jsme mluvili, to znamená globálním oteplením. Zrovna ten šakal asi přišel z jižní Evropy, protože je u nás tepleji a tady už přežije. Například také přibývají všechny populace netopýrů, zřejmě taky z důvodu globálního oteplení. To znamená, v krajině jsou nějaké změny způsobující vlastně s opouštěním extenzivního zemědělství a zároveň oteplování, a ještě navíc se dějí takovéhle věci, jako, jako to křížení. Mimochodem to křížení máme známe i u nás u rostlin. Křídlatka, taková ta invazní kytka s velkými listy, u nás vlastně vznikla křídlatka česká, která vznikla zkřížením dvou invazních druhů, který jeden je ze Sachalinu a jeden z Japonska, to znamená oba z východní Asie, u nás se zkřížily a taky vlastně takhle vznikl nový druh. To znamená tyhle změny právě proto, že se vlastně hrozně moc míchá fauna a flora z různých oblastí, tak tyhle změny ve smyslu toho, že vzniknou nové druhy křížením, nás asi ještě čekají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když přejdeme k lidské populaci. Jaký, pane Storchu, má vlastně dopad fakt, že čím dál více lidí žije ve městech?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, já se právě domnívám, že to je ten nejdůležitější faktor za pozorovanými změnami naší přírody. Ono se mluví dokonce v takové trošičku zkratce nebo nadsázce o konci neolitu. Před nějakými sedmi tisíci lety nebo sedmi až devíti tisíci lety byla takzvaný neolitická revoluce, to znamená, lidi začli produkovat potraviny zemědělstvím. To samozřejmě dělají pořád. Ale ten o tom konci neolitu se mluví v tom smyslu, že ještě donedávna, ještě před pár desetiletími většina lidské populace se věnovala tomuhle způsobu života, to znamená zemědělskému způsobu života. Zemědělství samozřejmě neskončilo, protože ty potraviny potřebujeme, ale tomu zemědělskému způsobu života tímto způsobem života žije čím dál méně populace právě proto, že zemědělství je intenzivní a na to, aby, aby se tedy, aby probíhalo, stačí vlastně minimum lidí. A ono podle toho se mění i ta krajina, protože když ty lidi byli v té krajině a hospodařili, tak právě hospodařili kolem toho svého statku, dělali tu jemnozrnnou mozaiku, zatímco když v té krajině vlastně nejsou, tak se hospodaří intenzivně pomocí velkých strojů a vlastně velkých zásahů do té krajiny, no, a to právě úplně změnilo její strukturu. No, ale změnilo to leccos dalšího, protože právě ten zemědělský způsob života spolu nes spoustu věcí, například vůbec docela velké rozdíly mezi tím, jak žili lidi na venkově a ve městě. Já si pamatuju dokonce, že jsme se učili někdy na základní škole, že hlavním, jedním z hlavních cílů socialismu bylo zrušit rozdíl mezi venkovem a městem. Tomu socialismu se to tak úplně nepodařilo, ale teď se to vlastně podařilo, protože prostě ten venkovský způsob života, dokonce i na tom samotném venkově už skoro není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to ale vlastně dělá nebo jaké to má další dopady, když se podíváme, více lidí - vyšší spotřeba zdrojů například?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Ono to je právě docela složité, protože existuje takový vztah mezi, my tady hodně často mluvíme o růstu lidské populace, tak mezi růstem lidské populace a bohatstvím té které země, jo, čím je ta země bohatší, čím má větší hrubý národní produkt, tak tím menší porodnost a tím vlastně menší populační růst, což je vlastně jakoby příznivé z hlediska vůbec fungování celé zeměkoule, protože ten populační růst je ten největší problém. Vypadá to tak nebo není to ještě nijak ověřeno, ale že, že právě tohle souvisí hlavně s tím, že v bohatších zemích mnohem větší procento lidí žije ve městech. A v těch městech se prostě množí méně, jo. To platilo vždycky. Ve městech, rozdíl natality ve městech a na venkově byl vždycky velký. A možná ten pokles populačního růstu ve všech zemích, jak bohatnou, souvisí jenom s tím, že velká část žije v těch městech a ve městech prostě ty lidé mají méně dětí. To znamená, z hlediska růstu populace je to příznivé. Na druhou stranu oni v těch městech jsou právě bohatší a tím pádem ta spotřeba zdrojů zase na osobu je větší. To znamená, má to takové jako dva efekty a teď jde o to, jak se to vybalancuje. Prostě menší populace - větší spotřeba zdrojů. Ale zase na druhou stranu teoreticky, když si to projikujeme do budoucnosti, tak by to mělo být tak, že časem ta populace se nějak stabilizuje a tím pádem ta spotřeba zdrojů taky. Ale to je otázka.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Světová zdravotnická organizace zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina nebo párky, na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny totiž došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu tlustého střeva, uzeniny se tak ocitly ve stejné skupině jako například tabák či azbest. Co tomu říkáte? Překvapilo vás to?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, ani moc ne. Ono celkem myslím, že se vědělo, že uzeniny nejsou úplně nejzdravější jídlo. Na druhou stranu tady je docela zajímavá taková věc. Uzeniny jsou vlastně hrozně stará potravina. Ono se v současnosti hodně mluví o tom, jak, jak moderní způsob života spolu nese tu chemii a ty jedy a tak dále. Na druhou stranu uzení je velmi tradiční způsob a velmi efektivní způsob konzervace masa. A to...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vlastně podíváme na to, rozumím tomu správně, kam asi míříte, na vlastně živočišnou výrobu a rostlinou, na ty plusy minusy, na ty dopady na přírodu, na půdu.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Já jsem teď spíš chtěl říct to, že je potřeba si uvědomit, že to, že uzeniny jsou tedy karcinogenní, není určitě nic nového, oni to teprv teď nově zjistili. A je velmi pravděpodobné nebo my si často myslíme mylně, že takový ten tradiční způsob života byl prost takových těch moderních nemocí, jako je právě rakovina. Ale není tomu tak. Ty lidi často jedli věci, které byly taky poměrně zdraví škodlivé, a taky koneckonců dřív ta úmrtnost byla docela velká. Délka dožití docela, docela malá. A třeba i všelijaké přírodní národy žijící u otevřeného ohně obecně trpěly tou rakovinou i mnohem víc než lidé dneska. Takže je potřeba si uvědomit to v takovém trošku širším měřítku. Jinak pochopitelně zase vždycky platí, že ta strava má být vyvážená. Ale to, co jste naznačovala, to je spíš to, že já se domnívám, že ta vyváženost stravy je důležitá a že neplatí taková ta jednoduchá zkratka, s kterou se docela často setkáváme, že za všechno zlo v přírodě nebo na zeměkouli může spotřeba masa. Ono to má na první pohled jakousi logiku, protože na to maso se spotřebuje mnohem víc vody, mnohem větší rozloha pozemků a tak dále, a opravdu jaksi se tím té přírodě škodí. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že kdybychom přešli na vegetariánství všichni, no, tak co se stane, tak, tak určitě se uživí větší lidská populace. No, jenže my nechceme vlastně živit více větší populaci. Ono ten představa, ano...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je pro ty pastviny, řekněme, pro tu půdu přirozenější?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, o tom právě k tomu chci dojít, že vlastně ta, když bude jenom rostlinná výroba, může to být z hlediska přírody vlastně mnohem horší a z hlediska toho vlivu na populaci právě taky, protože bude jenom větší lidská populace, která bude mít nakonec zase obrovskou spotřebu, ale že vlastně možná je lepší takováto extenzivní hospodaření, kde je i rostlinná i živočišná výroba, protože pastviny jsou třeba z hlediska biologické rozmanitosti, které, kterou já se zabývám, mnohem lepší než plantáže. Ale tady zase je to zase vidět, je potřeba vidět trošky činů v perspektivě, protože živočišná výroba často neprobíhá v pastvinách, ale probíhá tak, že se pěstují obrovská množství soji na plantážích, která, které zničí úplně všechno, a tou sojou se živí tedy ten, ten dobytek. A tohle je teda opravdu vlastně úplně nejhorší, jo. Ale ideální je nějaká kombinace, kdy jsou zachovány i ty pastviny, protože z hlediska přírody ty pastviny jsou určitě lepší a sice to uživí menší množství populace, no, ale cílem není uživit co největší populaci, naopak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím více lidí se uživí, tím víc jich bude?
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tím víc lidí jich zase bude, to je celkem zjevné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Hanu zajímá váš názor na to, zdali jsme zcela soběstační v těch základních komoditách.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Myslí se tím Česká republika?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, já se domnívám, že tohle záleží na tom, jak to berem my. Teď nefungujeme jako soběstačná jednotka, protože import je obrovský včetně toho masa. Na druhou stranu myslím si, že jsme na tom teď tak, že kdyby ten import nebo kdyby vůbec mezinárodní obchod přestal, tak Česká republika je soběstačná. To znamená ty všechny komodity tady lze vypěstovat a ta populace je vlastně stabilní dlouhodobě, to máme kolem těch deseti milionů. To znamená, rozhodně my zase z toho ekologického hlediska nejsme na nějakou nosnou kapacitou prostředí pro naší zemi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jednou paní Hana, jiná paní Hana. "Co váš host říká o informaci, že Čína veškeré limity uhlí pětkrát přesáhla, jak se limity kontrolují a zdali je rozdíl mezi Evropou a Asií."
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
No, tak určitě je velký rozdíl mezi Evropou a Asií. Evropa je v tomhle smyslu nejdál a snaží se o to prostředí i ve smyslu tedy právě těch klimatických změn a tak pečovat úplně nejvíc. A pochopitelně že právě ta asijské země jsou nejproblematičtější, taky proto, že jsou ekonomicky silné a ona obecně mezinárodní kontrola je problematická věc, protože jediný jako suverénní celek, který může něco opravdu reálně kontrolovat, je právě ten stát. A na té mezinárodní úrovni není vůbec žádná jako nejvyšší autorita a ty státy se prostě musí dohodnout. A když se nedohodnou, tak se s tím těžko dá něco dělat. To znamená, ano z hlediska těch emisí asi ta Asie bude nejproblematičtější. Nicméně je celkem jasné, že třeba Severní Amerika taky není, se do toho příliš moc nehrne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě paní Jarku zajímá, jestli změníte stravovací návyky vzhledem k té zprávě, kterou, o které jsme hovořili.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Tak já zas těch uzenin tolik nejím a myslím si, že opravdu ta vyvážená strava, která bude obsahovat tu a tam nějakou tu slaninu, rozhodně neuškodí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Děkuji za rozhovor, těším se na příští, dobrý den.
Prof. David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR
--------------------
Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory spisovatele Pavla Kosatíka. Zita Senková přeje dobrý den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.