Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 24. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik silný je Islámský stát? Kdo nebo co bude rozhodující silou řešení syrského konfliktu? Co by znamenalo zahájení pozemní války a co její ukončení? Nejenom tyto otázky položím v dnešním rozhovoru. Dobrý poslech. Evropa se ptá, jak porazit Islámský stát. Pane Turečku, přiblížili jsme se po atentátech v Paříži nějak k efektivnímu řešení?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tak pokud by součástí řešení měla být nějaká velká mezinárodní koalice a její skutečně efektivní vojenské zásahy proti Islámskému státu, tak bezesporu paradoxně ty útoky tomu pomohly. Když se podíváme, jak to vypadalo ještě před 14 dny, tak Francie říkala, že v Sýrii je její prioritou odchod prezidenta Asada a tak dále. Dneska už se francouzská, francouzské ozbrojené síly koordinují s ruskými silami ve společných útocích v podstatě proti Islámskému státu, jinými slovy, o Francie se přiklonila k tomu nazírání ruskému, že prioritou není Asadův odchod, že dokonce Asadův odchod nemusí být vůbec mezi prioritami, ale že je to právě otázka tedy terorismu. Takže v tomto bodě vidíme jednoznačně, že se vlastně vychýlily ty priority směrem k tomu, k těm, které dosud Západ vlastně nezastával. Vidíme například, že včera byl ruský prezident Putin v Íránu na návštěvě. Uzavřel dalekosáhlé dohody, některé se týkaly i Sýrie. A to všechno zkrátka znamená, že ten model, který donedávna prosazoval Západ, to znamená svrhnout prezidenta Asada, už není asi reálný, že prostě skutečně i Západ dneska se kloní k tomu, že je potřeba spíše eliminovat Asadovi protivníky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se Západ musí spojit s Bašárem Asadem, nebo je to prostě to řešení bez syrského prezidenta?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Nevím, jestli to lze říci až takhle, takhle vyhraněně, ale určitě už prostě nebudou podle mého názoru západní politici tvrdit, že Asad musí skončit, že Asad není součástí řešení, ale problémem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem na jednom izraelském serveru, kde se vyjadřovali i jmenovaní izraelští představitelé, že ruský prezident Putin prý řekl svému protějšku, tedy Asadovi, ať odejde z úřadu nebo umožní vznik přechodné vlády. Myslíte, že to by byla taky třeba varianta?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ale o tomhle se mluví už dobré 3 roky. Ono to vždycky zapadne, ono potom, my, že jo, abychom se na Západě naši politici a komentátoři, aby se měli vůči něčemu, vůči čemu vymezovat, tak často jaksi podsunou nějakou pozici tomu našemu ideovému protivníkovi, v tomto případě Rusku, a s ní potom polemizují. Ale Rusko nikdy neříkalo, že tam Asad má být napořád. A to, že například to řešení syrské krize by mohlo spočívat v tom, že Asad odejde do exilu, že odejde, že mu Rusko poskytne útočiště, aby mohl jaksi se ctí odejít, tak to se objevovalo nejméně už před 2 lety zpátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíme, že se to ale neustále vrací. Co je tedy podle vás jakýmsi klíčem k tomu dalšímu postupu nebo řešení? Rýsuje se nebo schyluje se k pozemní operaci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já bych určitě nečekal osobně operaci typu americké invaze do Iráku před 12 lety. To je věc, která se mimochodem musí chystat řadu měsíců. Stejně jako tehdy víme, že ta dělostřelecká příprava trvala velmi dlouho předtím. Vyžadovalo by to zase souhlas Rady bezpečnosti a je například otázka, jestli k takovéto formě boje v Sýrii by dalo Rusko souhlas, to vůbec není jisté. Spíš si zkrátka myslím, že se možná intenzivněji bude ta válka vyvíjet tak jako nyní, to znamená, že tam bude nějaká mezinárodní koalice útočící ze vzduchu a bude se snažit asi vytipovat nějaké složky pozemní, které by mohly být takovým přinejmenším tichým společníkem, a tam je v tom ta nová věc, že opravdu v tuto chvíli prostě se může stát, že Američané budou útočit ze vzduchu a donedávna zcela zavrhovaný Asad bude v tom tichém spojenectví útočit po zemi. A ono se to v podstatě děje už dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo případnou tuto operaci s nasazením pozemních sil nejenom zahájit, ale vlastně i ukončit?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No to se ptáte na věc, která je, o které se mimochodem, jak vidíme teď, příliš nemluví. Řekněme si, že někdo porazí Islámský stát, to znamená, to je území mnoha desítek tisíc kilometrů čtverečních velké, a co tam bude potom? Kdo tam bude vládnout? Ti, ti piloti těch bombardérů nebo kdo? A všimněme si, o tom vůbec nikdo nemluví. Znamená to, že vytlačíme Islámský stát ze Sýrie a bude tam vládnout znovu Bašár Asad? To vůbec není jisté. Já se spíš obávám toho, a zatím vidíme, že zase my jsme si stanovili teď tu prioritu Islámský stát, teror a tak dále, ale co bude potom, o tom nemluvíme. A tam znovu zase může vzniknout mocenské vakuum, znovu se tam mohou dát do vzájemných bojů různé povstalecké frakce a tak dále. Takže řekl bych to takhle. Porážka Islámského státu nejenže neznamená konec teroru džihádistického, to v žádném případě, ale už vůbec to neznamená stabilizaci Sýrie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak silný je vůbec Islámský stát?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že je silnější než jsme ochotni si připustit, že zkrátka pořád podceňujeme ten jeho civilní rozměr, že Islámský stát nejsou jenom ti bojovníci a ten teror, který se teď vlastně poprvé objevil v této formě na Západě, že Islámský stát zapomínáme, že vzešel z nechuti vůči arabskému, vůči arabským autoritářským vládcům ať už v Iráku nebo v Sýrii, ale také vůči jiným různým skupinám povstaleckým a tak dále. Takže jedna věc jsou ti bojovníci, druhá věc je, že na tom území, které nyní Islámský stát ovládá, že je několik milionů lidí a ti mají také nějaké smýšlení. A nemyslím si, že by se všichni těšili, až budou osvobozeni Američany nebo Rusy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je strategie takzvaného Islámského státu? Změnili, i když se podíváme na to, co se odehrálo v posledních týdnech.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To je, to je, ano, to je určitý posun, kdy vlastně Islámský stát dosud se primárně soustředil na vybudování nějakých souvislých území, která může ovládat, včetně civilního sektoru, kdy tvrdě potíral veškeré své odpůrce, ať už ozbrojené nebo civilní, můžeme říci disidenty nebo prostě odpůrce toho jejich režimu. A to často i formou, víme, brutálních poprav, mučení a tak dále. Ale takovýto úder, který, ke kterému došlo ve Francii, to spíš odpovídá tomu, jak útočila v uplynulých letech Al-Kajda, to znamená, zdánlivě bezmyšlenkovité nebo to nemůže Al-Kajdě to nikdy nic vlastně nepřineslo. Nám to přineslo zmar na Západě, řekněme, zkázu, hrůzu, teror, ale z nějakého dlouhodobého hlediska Al-Kajda tím nic nezískala. A v tomto bodě je poměrně zvláštní, že Islámský stát se takto odchýlil od té své dosavadní doktríny a vlastně si, vlastně tím semknul ty své nepřátele, takže on zatím bojoval proti různým pozemním jednotkám a občasným náletům některých zahraničních armád, řekněme, ale v tuto chvíli tím útokem ve Francii, jak už jsme říkali na začátku, proti sobě vybudoval docela efektivní mezinárodní koalici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta změna také, pane Turečku, v tom, že nejsou to synagogy nebo určití lidé třeba útok lednový na časopis, který karikoval Mohameda, ale že jsou to vlastně kluby, restaurace, civilní objekty, kdybych to takhle nazvala.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já tam vidím v tomhle tom, já si, já bych osobně tohle to tolik nespojoval, byť to zní nelogicky to, co teď řeknu, ale nespojoval bych to s Islámským státem, s tím územím, které máme dneska v Sýrii a v Iráku. Tohle to udělali lidé, kteří, jak víme, byli ze Západu a kteří by před 10 lety úplně stejnou věc udělali pod hlavičkou Al-Kajdy. To, že dnes se to hodí Islámskému státu a že jim se hodí přihlásit se k Islámskému státu, to je druhá věc, ale nespojoval bych to tolik s tím, že Islámský stát najednou zcela mění své priority a po vzoru Al-Kajdy začne vyhazovat do vzduchu restaurace na Západě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze se nějak boji proti Daiš poučit z toho, jak se postupovalo proti Al-Kajdě? Svým způsobem nevím, jestli byste to nazval, byl ten boj s Al-Kajdou úspěšný?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Vidíme, že pokud nepřítelem byla Al-Kajda, tak určitě ano, protože opravdu velká část jejich vůdců byla v uplynulých letech eliminována, nejznámější, jak víme, je Usáma bin Ladin, který byl zabit před 4 lety a tak dále, takže v tomto bodě určitě to úspěšné bylo. Podařilo se vytlačit z toho veřejného prostoru Al-Kajdu, ovšem je to skutečné řešení, když na jejím místě z těch zbytků jejich rozprášených vzniklo něco, co si dnes říká Islámský stát? V tomto bodě si nemyslím, že ta, to tažení je úspěšné. Mimochodem, dnes se třeba řeší v americkém Kongresu vyšetřovací zprávy, že americké jednotky, nadsazují své vojenské úspěchy, ať už v Sýrii nebo v boji proti Talibanu a dalším povstalcům v Afghánistánu. Proč nadsazují? Nejsou opravdu tak úspěšné? Asi nejsou, jak se říká a jak potom papouškují bezmyšlenkovitě i česká média bohužel často, když přebírají americké tiskové zprávy a pak vidím, jak to tam vypadá v realitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak silná je Al-Kajda tedy v současnosti, nebo to, co z ní zbylo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že toto se dá velmi těžko posuzovat. Vidíme, že je velmi, velmi silná dneska v Jemenu kupříkladu, kde paradoxně saúdskoarabské letectvo bombardují šíitské povstalce a tím vlastně likviduje nejsilnější sílu, která byla Al-Kajdě schopná v Jemenu čelit, takže tam třeba se posiluje. Ale skutečně na mezinárodní scéně a v té psychologické rovině se do popředí dostává Islámský stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pro vás, pane Turečku, je otázka od paní Zemlerové z Mostu: "Které jsou etické autority islámu nepřijatelné pro moderní Evropu? V závorce šaría, korán, ještě něco jiného?"

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tak nevím, jestli jsem dobře porozuměl té otázce. No v koránu a v šaríi, což šaría je vlastně soubor řady, to je vlastně zákoník, můžeme říci, v němž samozřejmě jsou o obsaženy i koránské zásady, tak tam je hodně věcí, které nejsou slučitelné i třeba se všeobecnou deklarací lidských práv nebo se západním pojetím lidských práv. Zároveň jsou tam věci, které možná jsou překvapivě třeba daleko přijatelnější a etičtější. Vezměme si, že třeba šaría, to není jenom bičování, jak se možná paní posluchačka ptá. Nevím, nechci interpretovat její otázku, ale šaría, to je i třeba bezúročné bankovnictví, kdy my vidíme, že jsou lidé u nás odíráni často horentními úroky a toto je třeba věc, kterou islám zakazuje. Jestli chce banka vydělávat, tak já vydělávám spolu s ní, pokud jí na to půjčím peníze. Jestli banka prodělá, tak já prodělám spolu s ní, a to je třeba daleko spravedlivější. Takže je otázka, jestli třeba toto by nebylo lepší zavést i do našeho bankovnictví. A mimochodem šaríatské bankovnictví na Západě velmi posiluje a to nejen proto, že přibývá muslimská klientela, která se, která se na to ptá. Takže jsou tam věci, které bezpochyby slučitelné nejsou a my víme, že jsou i v muslimském světě autority tedy, abych použil to slovo, které se snaží, tvrdí, argumentují, že existuje nějaký průnik, nějaký prostě kde se ty, ty dva pohledy na věc prolínají a tvrdí, že ten rozpor nemusí být tak veliký, pokud obě strany jaksi neprosazují ta svá extrémní vidění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A druhý dotaz: "Plní Kurdové roli užitečných hlupáků v boji proti Islámskému státu nebo jsou také národem respektovaným arabským společenstvím? Lze očekávat respekt k jejich dlouholetému úsilí o samostatnost? Alžířané začínali také jako teroristi. Mají Kurdové kromě bojovníků i jiné elity schopné vést samostatný stát?" Tolik druhý dotaz.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No ano. Jestli, jestli Kurdové jsou užitečnými hlupáky, tak bych nepodezíral příliš Araby, že je takto zneužívají. Arabové samozřejmě, vždy to pro ně bude, řekněme, konkurenční entita, že nikdy asi Arabové nebudou rádi, že kdyby měl vzniknout Kurdistán v dnešním, řekněme, Kirkúku na severu Iráku. Ale Kurdy často jako užitečné idioty využívají i západní mocnosti. Vezměme si, kolikrát byli americkými tajnými službami Kurdové popíchnuti k povstání proti Saddámu Husajnovi a nakonec vlastně to skončilo v krvi a Američané museli evakuovat ze severního Iráku své spolupracovníky a spoustu dalších tam nechali. Vezměme si alžírskou dohodu z 75. roku, kdy Američané ze dne na den vlastně přestali spolu s Íránem podporovat irácké Kurdy. Takže v tomto bodě si umím představit, že dnes jsou skutečně Kurdové takto využívání k boji proti Islámskému státu a za chvíli vlastně se ukáže, že zase nedosáhli toho, čeho chtěli. A ostatně už dneska vidíme, jak vlastně Západ přehlíží turecký postup vůči Kurdům, protože Turci to oficiálně vysvětlují, že nebojují proti Kurdům, ale proti teroru a také proti Islámskému státu. A k těm elitám. Jistěže já připomenu jenom, že Kurdové mají dlouhodobou, dlouhodobou tradici nejen válečnictví proti těm okupačním, jak oni to vnímají režimům, začínalo to Brity, Turku, Iráčany a tak dále, ale mají i politické elity. Ostatně prezidentem, federálním prezidentem celého Iráku je dnes také Kurd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz od pana Mikuly, který vlastně v souvislosti s tou migrační vlnou se ptá, jestli projevili nějakou předvídavost v dané věc včas tedy tu předvídavost zahraniční i naši komentátoři?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Že přijdou statisíce lidí?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si neumím představit, že by toto někdo před 3 lety takto psal. Na druhou stranu řada lidí varovala před rostoucí humanitární krizí, která na Blízkém východě je. Byli lidé, kteří psali, že se dají do pohybu národy, to se, to se objevovalo, ale musím říct, že to byla věc spíše okrajového rázu, že ono jedna věc je, když to někdo imaginárně řekne a druhá věc je, když potom to vidíme v realitě. Ale faktem je, že před rozkladem Sýrie, abych mluvil konkrétně o tomto, na kterou dneska vidíme, se nabaluje stovky tisíc lidí úplně z jiných částí světa, tak ale to, že se mohou dát do pohybu velké masy lidí, taková varování přicházela velmi často od humanitárních organizací, které tehdy se zabývaly jenom stovkami tisíc lidí, dneska vidíme, že už jsou to miliony.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vůbec pracují média, když jsme se dostali k nim s tou celou situací, možná, jak se informuje o Paříži, jak se informovalo o ruském letounu, o atentátu v Bejrútu a jiných?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, asi narážíte na to, že, ano, že, že prostě ne zcela stejně, že o atentátu v Bejrútu, který, ke kterému došlo den předtím pařížským vlastně, před tím, před těmi pařížskými masakry, tak se čeští diváci, posluchači toho opravdu moc nedozvěděli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že je pod tím podepsán Islámský stát.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Byl pod tím podepsán Islámský stát, ale pro nás to prostě bylo, že někde nějací Arabové se zabíjejí mezi sebou. Přitom ta hrůza v Bejrútu byla obrovská. To byl největší takovýto masakr od konce občanské války před 25 lety, takže tady se zkrátka ukazuje, že kolikrát jsme možná příliš zahleděni na naše vlastní vnímání těchto věcí a že i média vlastně kopírují takovou tu veřejnou poptávku. Na druhou stranu já si netroufám to zcela odsuzovat. Je to prostě logické, že naše lidi zajímá více, co se týká našich lidí, média nejsou nafukovací, takže se věnují těm zásadnějším věcem, ale tím, že pomíjíme takové drobnosti a teďka to říkám s velkými uvozovkami, jako je masakr 40 Libanonců, no tak nám potom uniká ta skutečná dynamika toho, co se na Blízkém východě děje. My se probudíme, když najednou je tady velký masakr v Paříži, my se probereme, co se týká syrské války, když se valí statisíce lidí do Evropy. Můžeme se ptát, proč třeba česká vláda daleko více peněz nedávala na podporu uprchlíků v Turecku, v Jordánsku před 3 lety. Možná, kdyby se takto tehdy uvažovalo globálně, tak by se té uprchlické vlně dalo předejít. Ale v tehdejší době osudy uprchlíků ze Sýrie nás moc nezajímaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz od pana Milana Březiny, cituji: "Prezident Zeman jako zatím jediná hlava členské země Evropské unie vyhlásila na Albertově nepřátelství hned jedné miliardě a čtyřem stům milionům muslimských věřících, neboť se neobtěžoval rozlišovat mezi islámem a islamismem. Myslíte, že to bude v islámském světě registrováno, a jaké to pro Česko může mít důsledky?"

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tak v rámci korektnosti bych se trošku zastal pana prezidenta. Samozřejmě on vystoupil vedle pana Konvičky, ale on Zeman tedy explicitně nic proti islámu zrovna na Albertově neříkal, čímž nechci popírat, že to říkal při mnoha jiných příležitostech, takže se jaksi navážel do Arabů, do muslimů, do Palestinců a tak dále. Dopady. Jaké to může mít dopady? Jedna věc je, že opravdu dělá ostudu České republice. O tom není sporu. Samozřejmě většina posluchačů se mnou nebude souhlasit, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte ty výroky.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ty, ty výroky, ano, těmi svými výroky, kdy vidíme, víte, když se, je to přeci loni, předloni se někde novinářka na něco prezidenta zeptala a on jí odpoví Allahu Akbar. No, jestli si někdo z posluchačů myslí, že toto je chování na úrovni prezidenta, já si to prostě nemyslím. Jo, a takových excesů byla celá řada. Druhá věc je, že dneska třeba, co se týká ekonomických zájmů České republiky v arabském světě, tak největším zájemcem o naše zboží je momentálně Saúdská Arábie a my jsme, která je naším největším odběratelem, největším odběratelem českých zbraní v tuto chvíli. A Saúdská Arábie potřebuje zbraně, Saúdská Arábie vede válku v Jemenu, zároveň podporuje své spřátelené džihádistické skupiny v Sýrii a tak dále. A nemyslím si, že by dnes na protest zrovna Saúdská Arábie řekla tak, pan prezident Zeman vystoupil s panem Konvičkou na Albertově, tak my rušíme odběr českých zbraní. Toho se tedy neobávám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že rétorika jiných státníků je podstatně mírnější?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já nebudu říkat, co si myslím, já vidím, jak ti lidé jednají. Prostě snaží se mírnit, mírnit vášně, toto by si nikdo nedovolil. Pan prezident Zeman kolikrát se vyjadřuje zcela neinformovaně. Já vzpomenu jednu věc, kdy třeba tvrdil, že hnutí hizballáh vychází z učení Muslimského bratrstva. To je prostě úplný nesmysl. Muslimské bratrstvo je politické křídlo sunnitských, řekněme, náboženských uskupení, zatímco hizballáh je šíitská organizace, to jsou věci, které se učí středoškoláci dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil označování výrobků ze židovských osad na palestinském Západním břehu, které byly na evropském, které na evropském trhu požaduje Evropská unie. Jak vy to vnímáte? Podle Izraele je to nezákonné, je to diskriminační, nemorální opatření.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, především ono se nejedná jenom o výrobky ze Západního břehu Jordánu, ale také výrobky z východního Jeruzaléma a z Golanských výšin. To znamená ze všech území, která podle mezinárodního práva Izrael okupuje. Ty nálepky ano. Jsou lidé, kteří to označují za antisemitismus, že to je skoro stejné jako na ně dávat ty židovské žluté hvězdy, jaké dávali nacisté za 2. světové války. Já si myslím, že je toto úplně zbytečné takto ty vášně vyhrocovat, ale to Izrael často dělá, když se něco dotkne jeho zájmů. K čemu ty nálepky slouží. Jde o to, že dosud když něco vyrobili židovští osadníci v ilegální osadě na okupovaných územích, tak si pak na to dali nálepku vyrobeno v Izraeli a vyvezli ji na Západ. Ty nálepky dneska odliší toto osadnické zboží od zboží, které skutečně v Izraeli vyrobené je. Má to být forma informování spotřebitelů. Chceš osadnické zboží nebo chceš zboží izraelské? Vyber si. A samozřejmě jsou lidé, kteří osadnické zboží teď, když ho uvidí jasně označené, budou odmítat, protože nechtějí podporovat izraelskou okupaci. A to Izraeli vadí. Zároveň ale máme lidi, kteří, které to třeba bude motivovat k nákupu takového zboží. To už se ostatně objevuje. Jsou lidé v těch internetových diskusích, kteří říkají no tak konečně vím, co si budu moci kupovat, abych podpořil izraelské osadníky. Takže já nechápu, proč to Izraelcům tolik vadí. Prostě to je stejně jako my dneska například jsou lidé, kteří by nekupovali ruské zboží z okupovaného, z anektovaného Krymu a mají k tomu dobré důvody, tak já nechápu, proč by spotřebitelé neměli mít možnost vědět, co Izrael vyrábí na okupovaných územích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč to přichází právě teď, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No protože právě teď po mnoha letech se podařilo to Evropské unii nějakým způsobem ten proces dotáhnout do konce. To není věc, která by se minulý týden najednou objevila na stole v Bruselu a rozhodla se. O tom se jednalo celá dlouhá léta, to dneska ano, Izraelci říkají zrovna v době teroristických útoků, kdy Izrael čelí, tak Evropa přijde s tím. Ale to je naprosto nefér argumentace, protože to je věc, a Izraelci to dobře vědí, o které Evropská komise jedná už několik let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázka od Kamila Juříka: "Pane Turečku, všichni mluví, aby Asad odešel, ale nikdo nenabídl, kdo by ho měl nahradit a já nevidím nikoho, kdo by ho mohl momentálně nahradit. Aby Sýrie nedopadla bez Asada jako Libye."

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, to je přesně ta, ta věc, že není vlastně to, to pan posluchač řekl zcela trefně. Vlastně není alternativa. Já jsem minulý týden se bavil s jedním, řekněme, tady aktivistou syrské opozice, a ptal jsem se, kdo je tedy, kdo by měla být ta alternativa? Tam není jednoznačný vůdce. Syrská opozice ta umírněná, ta skutečně umírněná, ta politická, která sídlí v Istanbulu v zahraničí, tak ta sama není schopná se několik let dohodnout, kdo je nějakým jasným jiným vůdcem. A i kdyby se dohodla, tak toho člověka zpravidla vůbec neznají samotní Syřané. Takže dneska je opravdu ta situace velice svízelná, alternativa není a myslím si, že takový nejschůdnější model vy zkrátka mohl být, že se ctí se nechá odejít Asad a mezitím on dosadí, bude vybrán třeba nějaký, bude ustaven tedy viceprezident, který se stane tou přechodnou tváří, která jednak skloubí určité naděje nebo očekávání opozice a zároveň zajistí určitou kontinuitu toho dosavadního režimu, to znamená bude přechodné období s přechodným člověkem, ale střih končí Asadovci, přichází někdo jiný, ten je skutečně podle mého názoru nereálný už z toho důvodu, který zmínil pan posluchač, že není alternativa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jedna otázka od paní Jany: "Co si myslíte, jestli je správné, že nerozsvítíme doopravdy vánoční strom na Staroměstském náměstí v souvislosti tedy s obavami z možného rizika?"

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Pokud je to jenom opravdu takové politické rozhodnutí, tak si myslím, že je to zbytečná opatrnost, která spíše lidi rozladí. Pokud je za tím nějaké konkrétní varování nebo podezření, tak je to zcela na místě, ale já si myslím, že je to pořád v České republice ta první možnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za vaše názory, mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší zítra Zita Senková. Mým hostem bude vojenský historik Eduard Stehlík.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.