Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 27. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým hostem dnešního Jak to vidí je generál Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vás vítám, dobrý den.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Děkuji, hezké ráno přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se dá vyčíst z volby terčů útoků v Paříži? Lze proniknout do struktur teroristických buněk? Co dosud učinili čeští politici pro bezpečnost Česka? Nejenom tyto otázky zazní v dnešním rozhovoru. Pařížské atentáty, které jsou označovány za 11. září, uprostřed evropského kontinentu opět otevřely mnoho otázek o bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti v Evropské unii. Jaké myšlenky se vám honí hlavou, pane Šándore, v této souvislosti?

Čtěte také

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No v této souvislosti se mi honí jedna zásadní myšlenka a to je ta, že Evropská unie po dlouhou dobu se zabývala vším možným, jenom ne tím, jak ochránit své vlastní občany před možnými hrozbami, které tu nespadly z Měsíce, které se tu již dlouhodobě rýsovaly. A vidíme to jednak na té migrační vlně, kterou Evropa není schopna zastavit z řady důvodů. Jedním z nich je také to, že vůbec není schopna, schopna shodnout, co by to vlastně mělo znamenat. A pak je to samozřejmě i otázka zahraničně politických aktivit některých členských zemí Evropské unie, které vedly k destabilizaci některých regionů, ze kterých právě k nám směřují ty migrační vlny a my teď jednom, a to dělá Evropská unie zase, jenom řešíme důsledky těch problémů, ale nesnažíme se řešit tu příčinu. Ona ta, vyřešit tu příčinu je složité, ale pokud se nepokusíme řešit najednou syrský konflikt a otázku Islámského státu, pokud nebudeme řešit destabilizovanou Severní Afriku, země sahelu, tak budeme pořád jenom říkat, co uděláme, abychom zamezili stále narůstající vlně migrace a také stále narůstajícímu počtu teroristických útoků, se kterými za současné situace se bude muset Evropská unie a bohužel i Česká republika naučit žít jako něco, co není až tak neobvyklého. Bohužel to tak je, bohužel to tak musím říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou ty příčiny, pane Šándore?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že první příčina je ta, že my správně nevnímáme proč a na jakou objednávku vznikl Islámský stát, že vlastně vznikl jako ochrana sunnitských kmenů na iráckém území, které byly utlačovány vládou Muriho Malíkího, přesně v duchu tak, jak v tomto světě se to děje. Když jsem já u moci, tak teď ti budu dávat zabrat, až se to otočí, tak si to zase budeme vracet. A tohle to se naprosto stalo. Potom v průběhu občanské války se Islámský stát posílil tím, že se přesunul do, do území Sýrie. Problém je, že jsme vůbec nepochopili, že Arabské jaro není žádným jaksi vzepětím utlačovaných tak, aby nastolili konečně v tom regionu demokracii, ale byl to prostě jenom pokus vystřídat jednu vládnoucí garnituru tou druhou a je potřeba říct, že po mém soudu se to Arabské jaro téměř nikde nepovedlo. A pokud jde o Sýrii, tak tehdejší komise, které předsedal finský bývalý premiér Matti Ahtisaari, tak si mysleli všichni, že to dopadne tak, jako to dopadlo v těch zemích jinde, že dojde ke složení Bašára Asada. Nikdo nečekal, že by vydržel tak dlouho u moci. A dneska jsme v situaci, že Sýrie už asi nikdy se nebude ukazovat jako země, kterou známe my mladí starší ze zeměpisu. Irák zřejmě nepochybně také ne. A my prostě jaksi sice říkáme, že je potřeba porazit Islámský stát, to je, to je pravda, ale nemáme odhodlání, nemáme sílu změnit to paradigma, na kterém vznikl, a nemáme jaksi sílu se shodnout na jednotném postupu a říci, co je nám nejbližší. Nejbližší po mém soudu by bylo, aby přestala válka v Sýrii. Jenomže ono se to jednoduše řekne, ale mnohem složitěji se to udělá. Zájem Saúdské Arábie je úplně jiný než zájem Turecka. Zájem Íránu je také úplně jiný. Ruský zájem je odlišný od amerického. Máme tu aspoň tyto, těchto 5 velkých hráčů, kteří se prozatím nejsou schopni shodnout na to, jak vlastně zastavit konflikt, kdo by vlastně měl v Sýrii být tou hlavou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My ještě můžete do toho, promiňte, zapojit i Turecko.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No tak já jsem říkal /nesrozumitelné/. My umíme, my když říkám v uvozovkám my, tak myslím západní svět, my umíme dobře demontovat vlády tyranů, bohužel se nám nikdy nepovedlo udělat to, aby z té země, od kterého jsme toho tyrana svrhli, byť nás neohrožoval, Saddám Husajn nás skutečně neohrožoval v roce 2003, ani, ani Muammar Kaddáfí, ale nejsme schopni zajistit, aby ta země byla stabilnější, aby byla možná i demokratičtější, i když pochybuju, že v těchto zemích mají zájem o náš typ demokracie. Není jim v žádném případě vlastní a velmi obtížně se také může jaksi koexistovat s islámem, a nejsme schopni prostě udělat ty země bezpečnějšími. A pak jsme vlastně rozvrátili několik zemí a z nich nám teďka plyne to nebezpečí, o kterém každý den hovoříme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, pane Šándore, že bychom měli převzít dál tu zodpovědnost za ty kroky, které jsme učinili?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, já si neumím představit, že uděláme to, že prostě od toho odejdeme a necháme to být, protože pokud to necháme být, tak ho ten konflikt může do nějaké míry vyřešit nějaká logika těch bojů. Vyhraje ten silnější než a překreslí se mapa Blízkého východu, o tom asi dneska není možno pochybovat. Ale já mám takovou trošku malou v uvozovkách velkou obavu ze směřování Turecka, z jeho opatření nejenom sestřelení ruského letounu SU-24, ale celkově Turecko udělalo velmi málo, jestli vůbec něco proti Islámskému státu, a přijde mi velmi paradoxní, že my jako Česká republika vyzbrojujeme Kurdy, říkáme, že to je jedna z nejschopnějších složek v boji proti Islámskému státu, a zároveň koukáme na to, jak je Turci bombardují. Tak mně jako dost dobře úplně nedochází ten smysl, jestli jsme se vůbec někde schopni na něčem dohodnout, a proto si myslím, že s tímto přístupem budeme o tomto problému hovořit možná v mnohem horších souvislostech za 20, za 30 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bojuje vůbec někdo proti takzvanému Islámskému státu?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Určitě. Je to an-Nusrá, což je pobočka Al-Kajdy v Sýrii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze Západu.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ze Západu? No tak my bojujeme, samozřejmě bojujeme letecky, to znamená, že tu je koalice letectev nebo zástupců letectev západních států, plus nějaké arabské země. Ze začátku to bylo velmi oslavováno, dokonce se ukazovalo, jak pilotka ze Spojených arabských emirátů i lítá v bojovém letounu. Dnes se poměrně hovoří o tom, že jenom Spojené státy, Velká Británie dneska debatuje o tom, že začne bombardovat i Islámský stát na území Sýrie, zatím to tak dělá pouze na území Iráku. Němci se rozhodli, že vyšlou svoje průzkumné letouny Tornádo, ale zatím tady není to podstatné o čem sice všichni hovoří, a to my rok slyšíme, že bombardování je málo, že je potřeba, aby to byla nějaká pozemní operace. Popravdě řečeno se do ní nikomu nechce. Já nevidím v tuto chvíli odhodlání Spojených států, aby do takové operace šly. Neumím si představit, že Obama pošle v roce 2016 do Amer..., do, promiňte, na území Islámského státu svoje vojska v době, kdy začne opravdu silná prezidentská kampaň a kdy vlastně v listopadu proběhnou prezidentské volby. Pokud tam nepůjdou Spojené státy, nepůjde tam Velká Británie. Německý postoj k vysílání vojsk je poměrně dobře známý, takže už těch možností příliš jaksi nemáme, ale přesto bych chtěl zdůraznit. Kdyby tam šel jenom Západ, byla by to obrovská chyba. Přesto, že tu je nebezpečí, ale já se domnívám, že ti lidé přesně na tohle čekají, až opět křižáci, tak jak nás nazývají, nebo ďáblové vstoupí opět na posvátné jaksi území muslimských států. Islámský stát musí porazit především země zálivu, pardon země Blízkého východu. Přesně ty je musí porazit. Jenomže v Saúdské Arábii poměrně značně vyhovuje, Turecko v něm také nespatřuje žádný velký problém a když se podíváte, proběhl průzkum veřejného mínění, většina Arabů se více obává z Izraele, než by se obávala Islámského státu. Sunnitské kmeny spatřují mnohem většího nepřítele v šíitských, buď v šíitských kmenech na území Sýrie, na území Iráku a samozřejmě šíitského Íránu, takže tu máme prostě naprostou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je patová situace.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, ano. Já ji aspoň nevidím to řešení, aby se shodli na tom minimálně, aby se přestalo bojovat v Sýrii. Nemůžeme vyřešit Islámský stát separátně od občanské války v Sýrii, to prostě nejde. To jsou byť úplně ne stejné konflikty, ale je to do jisté míry, jsou to spojité nádoby. Pokud toto nebudeme schopni řešit, tak budeme pořád jenom říkat, co musíme udělat doma, abychom zvýšili bezpečnost, navyšovat počty, navyšovat rozpočty a podobně, a ty příčiny nám zůstanou stejné a budou generovat další a další problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radikál Belgičan marockého původu Abaaoud, strůjce nejenom pařížských atentátů ze 13. listopadu, svým způsobem pendloval mezi Evropou a Sýrií, nebyl žádnou neznámou. Belgický soud ho v nepřítomnosti odsoudil za verbování na 20 let. Nakonec byl tedy zabit přímo v Paříži. Selhaly bezpečnostní složky, bezpečnostní služby, řekl byste to, pane generále, podle informací, které máme, které vy znáte a znáte i to zákulisí?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Začíná se ukazovat, že jestli něco skutečně selhalo, tak to byly belgické úřady a belgičtí politici. Belgie je stát, který těžko vykazuje nějaký atribut společného státu. Víme, jaké tam jsou velké problémy mezi Vlámy a Valony, a ukazuje se, že minimálně o 4 lidech se vědělo, že jsou zradikalizováni. Dokonce když 15 listopadu byla tisková konference, kdy belgický ministr vnitra prohlásil, že teď si posvítí na čtvrť Molenbeek, ze které se již 10 let generují radikální islamisté, tak jsem se musel štípnout, jestli slyším dobře, protože jsem si okamžitě položil otázku, proč to teda neřešili 10 let, když o tom věděli?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A odpověď? Protože víte, vždycky, když dojde k podobným atentátům nejenom v Evropě, ale svým způsobem i ve Spojených státech, ale hlavně u nás, tak slyšíme byl v hledáčku tajných služeb, věděli jsme o tom, věděli jsme, že byl v Sýrii, v Iráku, v Jemenu, pak se ty lidi vrátí nebo i známí, příbuzní upozorňují na to, že se syn, synovec a podobně radikalizuje a nic se neděje.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ale tady, tady bylo hlášení belgické tajné služby jednoznačné, že ty lidi, žádná tajná služba nemůže nikoho zadržet ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale může tu informaci postoupit.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A tu postoupila. Jenomže belgické úřady, jak se ukazuje z toho vyšetřování, nereagovaly. A tady jednoznačné selhání. Pokud jde o tu první část té otázky, já ji dostávám celou dobu, ono se na ní obtížně odpovídá. Víte, když máte 10 tisíc zradikalizovaných islamistů ve Francii, máte zhruba 800 operativních pracovníků tajných služeb, kteří je mohou sledovat, tak ten nepoměr je tu už evidentní. Chcete-li někoho sledovat tak, aby o tom nevěděl, tak potřebujeme denně 20 až 40 lidí, kteří se budou střídat. Tak jenom když si to budete násobit, tak dostáváte k číslům, které jsou naprosto mimo jakoukoli realitu. Ale to není nic nového. Fakt je ten, že se to neřešilo, až teprve teďka britský premiér Cameron řekl, že zvýší počty tajných služeb ve Velké Británii o 1900 a Francois Hollande prohlásil nějaké číslo, teď si úplně přesně nevzpomínám jestli 3 nebo 5 tisíc policistů navíc. Potíž je ovšem ta, že v momentě, kdy ten člověk vstoupí do tajné služby, tak není plnohodnotným příslušníkem tajné služby. Ono to nějakou dobu trvá, než se to naučí. 3, 5 let. Ne všichni se to naučí, ne každý nakonec se v praxi prokáže, že je schopný. Takže ten problém se pořád jenom oddaloval. A těch počet, ten počet těch radikalizovaných muslimů je podstatně menší. A jestli je ten člověk jistou chvíli nevykazuje žádnou trestnou činnost, tak vzhledem k těm, té disproporci početní a k těm úkolům dalším, které ty tajné služby mají, tak oni nemají jinou možnost než prostě nějakým způsobem udělat nějakou jaksi prioritu. Vemte si, v Belgii je sídlo Evropské unie, sídlo Severoatlantické aliance, promiňte, řada ruských diplomatů jsou příslušníci buď GRU nebo SVR a podobně, takže i ty je potřeba sledovat, protože oni tam jsou s cílem získávat utajované informace a podobně. Pak tu máme organizovaný zločin, drogy, prostituci, já nevím co všechno. Těch hrozeb je tu podstatně více. Ten systém si může dovolit věnovat se terorismu, ano, 13. listopadu věřím, že absolutní většina systému bezpečnostního se věnovala teroristickým útokům, ale nemůžete zanedbat to ostatní. A po určité době se prostě musíte znova vrátit ke všem těm úkolům, které máte s vědomím, že to všecko nemůžete podchytit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem před časem hovořila s Oldřichem Martinů, zástupcem ředitele Europolu, tak vlastně říkal, že informací je dostatek, problém je v tom, o teroristech, že jednotlivé státy je prostě nesdílejí nebo sdílejí nedostatečně.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, paní redaktorko, to je mantra, kterou já slyším už strašně dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže mantra.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je prostě, všichni politici o tom hovoří, ano, opět, 15. listopadu tiskovka francouzského ministra zahraničí, který říká je potřeba zvýšit zpravodajskou spolupráci. Tak jsem se schválně díval na headline, jestli to není náhodou stará tiskovka po Charlie Hebdo, nebo jestli to není nějaká tiskovka z madridských útoků v roce 2004 a podobně. Každý druhý odcházející generální tajemník Severoatlantické aliance říká - jeden z hlavních úkolů, které jsem si položil, zvýšit zpravodajskou spolupráci se mi nepodařilo. Na jednu stranu je pravda, že se říká, že nejsou spřátelené zpravodajské služby, jsou pouze zpravodajské služby spřátelených zemí. A že jsou vlastně zájmy jenom a podobně. Ale je tu i fakt, že ne vždycky je co sdílet. Prostě takový je fakt, že ne vždycky ty informace získáme. Poslední debata o tom, zda se budou sdílet informace o pasažéřích, kteří lítají a podobně. Víte dobře, že některé členské země Evropské unie to odmítly. Pouze Spojené státy si to tvrdě vyžadují, že buď budeme ty informace dávat nebo prostě nám neumožní lítat a podobně. Takže někdy je v tom i trochu, řekněme, takového pokrytectví, když na jednu stranu říkáme, že si nevyměňujeme, ale pak jako ani si to nechceme vyměňovat. A ono je potřeba skutečně, aby i ta možnost potom operativně, rychle reagovat na ty informace, které dostáváte, tak to je také velmi důležité a ne vždycky se to taky daří, to je bohužel pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Faktem je, pane Šándore, že Francie už po těch lednových útocích na časopis Charlie Hebdo a na košér obchod slibovala, co všechno změní, co učiní a odmítla třeba nabídku jak Izraele na pomoc, tak i Ameriky, nabídku výcviku třeba nového personálu, nebo prodeje supermoderních zpravodajských zařízení. Takže otázka zní, mají nebo je jedno z řešení posílení, personální posílení zpravodajských služeb?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak pokud nebudeme řešit příčiny, tak nám nezbude nic jiného, než musíme posilovat. To je jednoznačně. Ta hrozba narůstá, a pokud zůstaneme na stavech početních a zůstaneme na úrovni technického vybavení, tak budeme prostě mít větší a větší smůlu. Je potřeba s tím něco udělat. Na druhou stranu není nutné zase brát obrovské finanční prostředky a bezhlavě je do toho dávat. To, to je potřeba se opravdu i dohodnout mezi některými státy, zda se opravdu něco nedá dělat mnohem víc natěsno. Mě prostě překvapuje, že frankofonní Belgie a frankofonní Francie k sobě nenajdou tu cestu, aby mnohem více spolu byly schopni spolupracovat tak, jako to třeba dělají v rámci sigentu Spojené státy, Nový Zéland, Austrálie, Velká Británie a Kanada a takzvaný Five Eyes /nesrozumitelné/, to je opravdu nejvyšší stupeň spolupráce mezi těmi zeměmi. Koneckonců nabídly Francouzům v rámci letecké operace proti Islámskému státu, že jim budou poskytovat skutečně nejcitlivější informace právě získané sigentem z oblasti, které bombardují. Je tady hodně věcí, které se musí udělat. A je to myslím i na politicích, aby skutečně vyměnili floskule za činy, aby i přitlačili, když to tak řeknu, ty služby k té spolupráci. Ale na druhou stranu, ne vždy je co vyměňovat, taky to nemusíte ty informace mít, to je také pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve středu se, pane Šándore, objevil propagandistický videoklip, ve kterém je Česko zařazeno mezi úhlavní nepřátele Islámského státu. Vicepremiér Bělobrádek navrhl premiérovi, aby se tím zabývala Bezpečnostní rada státu. Hovořilo se o zasedání v sobotu. Nicméně podle posledních informací se Bezpečnostní rada nesejde. Není prý pro to důvod, respektive předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost pana Váni video je nové, ale zpráva, že jsme nepřátelé Islámského státu nová není. Co na to říkáte?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak Islámský stát kromě řady zvěrstev, které páchá a vytváří tím tu propagandu především namířenou vůči šíitům, ale i samozřejmě vůči západnímu světu, i používá tu, tuhle tu videopropagandu. Ono řekněme si, že je to příliš mnoho nestojí a ten dopad, ten efekt je poměrně značný. Lidé se skutečně už hodně, hodně bojí, navíc obzvlášť, když potom slyší z úst ústavních činitelů, že vlastně šéf exekutivy nedělá nic pro bezpečnost této země.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslí prezident Miloš Zeman.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, pan prezident to řekl. Já myslím, že to je velmi, velmi silné tvrzení, které by mělo zaznít pouze tehdy, pokud to tak skutečně je. Já si nemyslím, že by vláda v tuto chvíli prostě tu problematiku zlehčovala. Je pravda, že je to hodně propagandistická ta, ta videonahrávka. Je pravda, že si Islámský stát musel všimnout, že dodáváme zbraně Kurdům. Já se ptám, jestli je skutečně úplně nutné, aby při každé zásilce těch zbraní bylo na letišti v Pardubicích kromě amerického transportního letadla také zastoupení žurnalistů a tyto informace jsme sdělovali do světa. Já nemyslím, vy to potřebujete vědět, já to potřebuju vědět? Nemusíme. Já si myslím, že bychom se měli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se o tom nesmíme dozvědět.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ne, já si myslím, že bychom některé věci skutečně nemuseli prezentovat, protože za prvé nás asi nikdo moc nepochválí, my jsme takoví, že chceme, aby nás furt někdo chvíli za to, co děláme dobře, ale může se ukázat, že nás za to někdo může potrestat a poměrně vážně. Já bych to úplně nepodcenil to, to nebezpečí. To určitě ne. V situaci, kdy máme Schengen de jure, de facto nefunguje, ale stále se v něm lze pohybovat, tak nelze v žádném případě vyloučit to, že se tu může odehrát nějaká jednorázová akce. Nepředpokládám, že by se tu mohlo stát něco jako v Paříži, ale přece něco, co by mohlo být tím signálem - označili jsme vás na videu, vy to možná neberete vážně, tak tady vám říkáme, že to skutečně bereme vážně. Ale ten díl té propagandy tady zcela nepochybně je a působí na lidi. Už jenom to, že jsme se vzdali rozsvícení vánočního stromečku na Staroměstském náměstí považuji za nesprávné rozhodnutí. To bychom také mohli vypnout orloj, protože před ním se také shromažďují a především turisté. Máme přece policii, máme hasiče, máme armádu, můžeme zajistit přece Staroměstské náměstí tak, abychom prostě si ty svoje některé tradice přece uchovali. Nechceme jít až tak daleko, abychom zůstali sedět doma a koukali z okna, že někde někomu možná jaksi doma svítí stromeček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě bych se vrátila k těm útokům ze 13. listopadu. Co lze vyčíst vlastně z těch cílů, z těch terčů teroristů? Takzvané měkké nebili civilní cíle?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je to, tenhle ten typ útoku je přesně noční můrou každého bezpečnostního aparátu. 6, 8, 10, nevím, kolik těch lidí nakonec skutečně bylo, se rozhodne, že zaútočí v pátek večer na místa, kde se shromažďuje velký počet osob. Jsou k tomu odhodláni, mají k tomu zbraně, mají výbušniny a jsem přesvědčen bez nějaké veliké koordinace s Islámským státem prostě si ty cíle vyhledají a udeří. Udeří synchronizovaně, postupně, takže ten systém není schopen reagovat, musí tříštit síly, nemá jejich, myslím ten bezpečnostní, nemá jich v tu dobu ani tolik pohromadě, je pátek večer. Je to přesně ta, ta největší noční můra, která, která straší všechny policisty a tajné služby. Na rozdíl od Charlie Hebdo, kde se dalo říct, že šlo o skutečně popravu, popravu těch novinářů, kteří prostě karikovali proroka Mohameda, tak tady to byl náhodný výběr s cílem pobýt maximum lidí. Štěstí, že se ty lidi nedostali na ten stadion fotbalový, to je obrovské štěstí a na druhou stranu ten, kdo rozhodnul, že se nepřestal hrát fotbal, že se neevakuoval ten stadion, měl velmi šťastnou ruku. A to muselo bejt velmi, velmi těžké rozhodnutí, protože tam mohlo dojít v rámci evakuace prostě k masovému úprku a spoustě problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale řešit tuto noční můru, pane Šándore? Je jasné třeba Hradčan a Elysejský palác, synagogy, jsme nebo jste schopni ochránit policie a tak dále, ale co právě s těmito cíli?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je velmi těžké, protože těch měkkých cílů je, kam se podíváte. To je prostě, koneckonců, jestli je těch mrtvých 20 nebo 100, je to šok stejný. Pro mě je každý lidský život prostě cenný. Já myslím, že je potřeba se, aby ty velké země, které si vytvořily ty sociálně vyloučené lokality, kde se vytvořily obrovský problém s migranty ve druhém či třetím jaksi pokolení, aby to řešily. Není přece možné, aby 70 % vězňů ve francouzských věznicích byli muslimové. Věznice jsou nejlepším místem k radikalizaci a k náboru, protože se velmi obtížně tou policií, kýmkoli kontrolují. Není možné, aby lidi, kteří, jejichž, jejichž rodičům ta zem dala novou možnost lépe žít, se necítili ani Francouzi, ani Maročany, ani Pákistánci, ani Brity, je potřeba, aby v těch společnostech se mnohem víc pracovalo s těma lidma. Tam si myslím, že je potřeba sociální programy a já nevím, co všechno, tak aby skutečně negenerovali tenhle ten problém. Ale zároveň jestli v takto jaksi zradikalizovaných možná jenom hodně naštvaných muslimech v těchto částech budeme, oni budou vidět v televizích, ty české a francouzské nejsou zdaleka tak otevřené jako Al-Džazíra a podobně, brutální dopady třeba útoku amerických bezpilotních prostředků, z nichž 80 % vede k tomu, že jsou zabití nevinní civilisté, to všecko dohromady na ty lidi působí a oni mají mnohdy asi oprávněný pocit, že si to vysvětlují, že Západ je v boji s islámem, bojuje proti muslimským zemím. Já si myslím, že tohle bychom měli velmi opatrně řešit. Musíme řešit tu vnitřní stránku a musíme řešit tu vnější politiku, tu zahraničně politickou. A zároveň teďka s tou obrovskou migrací, která se k nám, my přece musíme ty migranty rozdělovat od sebe. My je nemůžeme přece spojovat, nemůžeme vytvářet další a další ghetta lidí, kteří budou absolutně nespokojení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám děkuji za vaše názory, za rozhovor a přeji hezký den.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Děkuju, vám taky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se v pondělí s Ivanem Hoffmanem těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.