Přepis: Jak to vidí Dominik Duka – 8. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Dobrý den.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Dobrý den, pěkně vítám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Jaké události nás inspirovaly k rozhovoru, který natáčíme opět u vás na pražském arcibiskupství? Lidská touha po jistotách i bezpečí, vlastenectví a nacionalismus i rok milosrdenství. Dobrý poslech. Pařížský summit o klimatických změnách připomněl hned dvě velké ba, řekla bych, největší aktuální globální výzvy, kterým musíme čelit, změny klimatu a terorismus. Jaký je váš pohled, pane kardinále? Zůstane opět u slibů, u proklamací?

Čtěte také

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Otázka změny klimatu je trošku asi proti nám nebo lépe řečeno nad naše síly. Víme, že nelze poroučet větru, dešti, a také víme, že jaksi vývoj kosmu není v našich rukou. Ale co je v našich rukou, to je otázka znečištění ovzduší, kde především v zemích, kde nastal takový ten divoký vývoj industrializace a modernizace, ať je to Čína a další, tak jsou to vlastně místa, kde je neustálý smog, kde jsme svědky toho, že není vidět, kolik prachu se tedy pohybuje a kolik zplodin jako je ve vzduchu, což si myslím, že bude v zájmu i těchto vlád vzhledem k nákladům pak na zdravotní péči a další problémy, které s tím přicházejí, tak zde se domnívám, že tento zájem bude. Přesto si odvážím položit jednu otázku. Víme, jakým znečišťovatelem vesmíru jsou letecká doprava a problémy se spotřebou, a na druhou stranu myslím, že se téměř nemluví o problematice vody ve smyslu námořní dopravy. Dalším určitým problémem, který můžeme často vidět, je nákladní doprava automobilová, kde pokud nám jde o čistotu ovzduší, o kvalitu tedy prostředí, tak myslím, že by stálo za to, aby se mnohem více uvažovalo o převedení této dopravy na koleje, myslím, že se to dá dělat i kombinovaně, tedy že se budou převážet tyto automobily. A pak se také domnívám, že stálo by za úvahu jako řešit přeplněné ulice našich měst, nedávám žádnou radu, to je otázka odborníků. Ale myslím, že toto jsou poměrně důležité momenty. Ta otázka kde tak jako saháme do změn klimatu, tam se trošku také pohybujeme v problematice výroby, ale také i marketingu a tak dále, ale to už je na odbornících jednotlivých odvětvích a na politicích, aby se dokázali zorientovat a pak by měli odvahu tedy říci, musí to tak být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou mít, najdou tu odvahu?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
No, myslím, že v posledních desetiletích jaksi té odvahy stále ubývá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Barack Obama, americký prezident, v souvislosti s tím klimatickým summitem řekl, že naše generace je vlastně poslední, která s tím ještě může něco dělat.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Tak já myslím, víte, že to je trošku politické prohlášení. Že toto nemůžeme říci. Ale pravdou je, že v té proměně světa, kdy po té průmyslové revoluci přichází nástup těch revolučních nových technologií, které dávají jaksi možnost jistých řešeních, o kterých jsme předtím netušili. V tom bude mít pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2012 se někteří obávali konce světa, alespoň podle mayského kalendáře. Letos velmi často zaznívá nebo lidi se svěřují s pocitem, že nekončí dějiny, nýbrž doba jistot, doba bezpečí. Jaký máte vy pocit, pane kardinále?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Víte, já se domnívám, že je to jistá reakce. My jsme zažili jisté období, podobně jako na přelomu 19. - 20. století tu známou Belle Époque, která skončila tedy, vzpomínali jsme na to loňského roku před sto lety první světovou válkou. No, a my jsme o něco dále, v 21. století, ale přesto musíme říci, že jednak útok na ony mrakodrapy, Dvojčata v New Yorku zaznamenal tedy konec pocitu bezpečí v rámci světa. Také ale i konec, bych řekl, té přechodné vlády jedné velmoci, kterou byly Spojené státy. Atentát v Paříži, ony byly dokonce dva v tomto roce, jednak ukazují nevyrovnanost, ale že také i Evropa nemůže hovořit o tom, že je klidným světadílem. Ovšem vrátíme-li se do doby druhé poloviny 20. století, tak musíme říci, že v Itálii, Spolkové republice Německo, ve Francii, v Anglii měli určitě obyvatelé menší počet jistot, než mají dnes, protože rudé brigády, rudá frakce, IRA se střediskem v Libyi, kde ještě nebyl podobný už jako, bych řekl, nástup teroristických aktivit, museli bychom také přidat baskickou ETA, takže myslím, že tady je pravdou, že ta ztráta jistot není tak katastrofální, ale je to jaksi, bych řekl, moderní marketing, že říkáme nej, super, hyper, a ono to je trošku zkreslené. Pravdou ale je, na jedné straně je skutečnost a na druhé straně je pocit a tento pocit vyrůstá z toho, že jsme svědky, že přední východ, Maghreb, Afrika je ve stádiu rozpadu státních systémů, které nejsou schopni zajistit ani nejzákladnější potřeby, které má společnost. A najednou cítíme, že i Evropa jako taková už nemá v sobě soudržnost, a některé projevy, které můžeme chápat jako okrajové, pro odborníky znamenají nesmírné varování, do jisté míry nelad i arogantní přístup klasických zemí Evropské unie k Visegrádské čtyřce a jednání s ní jako s podružným útvarem může způsobit podobnou reakci, jak tomu bylo za otce národa Františka Palackého, kdy tedy naši poslanci sabotovali a nejezdili do Frankfurtu na zasedání Říšského sněmu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu ale bude prospěšné nebo by bylo prospěšné, pane kardinále, ono vymezování se?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Jestli je prospěšné, nebo ne, to nedokáži odpovědět, protože nejsem tedy jaksi politik jako profesionál, ale já jenom konstatuju z hlediska srovnávání a jisté paměti historické, že toto nebezpečí se ukazuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že je více nebezpečné právě to, že se drolí ta evropská soudržnost než ty výzvy, kterým čelíme?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Já myslím, že tyto výzvy bez spolupráce nepřekonáme sami, ale musíme si uvědomit, že ani politici nemají důvěru jeden v druhého. A vezměte si, že na stolech tedy politiků se objevuje změť zpráv. A kdo z nás dokáže rozklíčovat takovéto dětské, kdo si začal, kdo je v tom, když nejrůznější média a především na sociálních sítích vám přinášejí tak senzační objevy, kde po čase začnete pochybovat o zdravém rozumu a soudnosti těch, kteří to na ta média vůbec zavěšují z mnoha důvodů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umíme, pane kardinále, rozlišit vlastenectví a nacionalismus?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Víte, ono je to poměrně dost složité, protože v našem pojetí slovo vlast my překládáme takto latinské slovo patria, no, ale přece z té latiny tam cítíme, že tam je slovo otec, to je slovo otčina, to slovo máme, ale patří teda do většinou do historického slovníku. Ale slovo vlast má v sobě určitý, bych řekl, zapeklitý kořen, není od slova vlastnit? My z historického hlediska víme, co je nacionalismus, víme, co je národní šovinismus a domníváme se, že slovo jaksi vlastenectví už nás osvobodí. Já se tak bojím, ano, v něm je dobrý pocit, protože je to zodpovědnost. Zodpovědnost za moji rodinu, za dům, který vlastním, za pole, které vlastním. A pak tedy v tom širším za zem, kterou vlastníme. Ovšem tento pojem byl totálně vyvrácen z kořenů znárodňováním pojmy, které vlastně jsou téměř hanbou. Vzpomeňte tedy na restituce, vzpomeňte na privatizace, to všechno jsou nálepky, které téměř řadí nás do řady fašistů a já nevím koho. Čili my tady jsme ztratili obsah slov. A tady si myslím, že mít rád svůj národ je zcela přirozené, protože národ je lidská pospolitost, a to, co nás spojuje, není jenom biologie, ale je to především jazyk, v kterém se dokážeme vyjádřit. Přesto víme, jak vymezení národa na základě jazyka mělo nešťastné kořeny. Čili tady myslím, že musíme hledat určité parametry, do kterých bychom dostali zodpovědnost, lásku, a to znamená člověku, kterého nemůžeme odtrhnout od země a nemůžeme ho odtrhnout také od kultury. To myslím, že stejným problémem je slovo multikulturalismus. Multikulturalismus je vymyšlený pojem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně vznikl?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
No, byla to dobrá myšlenka, jak vlastně umožnit, aby lidé různých kultur dokázali spolu nažívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nedokážeme spolu nažívat, když se ohlédneme do historie?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Když se ohlédneme do historie, tak bezesporu že tedy dochází k velkému prolínání kultur, ale vždy v té kultuře je jakýsi leitmotiv, který ty ostatní proudy transformuje. Nemusí je transformovat tím, že by je utlačoval, hubil, respektuje je, ale zachovává si svoji identitu. A myslím, že právě multikulturalismus měl to neštěstí, že vlastně popsal, a to, myslím, je právě i ta rozdrobenost Evropské unie, kdy tito poslanci nemají identitu. Jaká je identita Evropy? No, identita Evropy je pochopitelně, vznikla z jakéhosi eintopfu, podobně jako dnes můžeme hovořit o Spojených států, ale oni jsou ještě ve věku batolivém, kdybychom to srovnávali s Evropou, tak dochází k tomu, že se ty propojí, ale mají určitou základní tendenci a ta tendence vyrůstá, ano, z kultury, ale kultura vyrůstá z kultu. To jsou náboženské kořeny, židokřesťanské, to je bible, kniha knih, která také vzniká jako určitý produkt prolínání kultur. Pak do toho přichází křesťanství, ale křesťanství je dítětem Izraele, ale dokáže právě tou nejvýraznější postavě křesťanství středomořského v apoštolu Pavlovi asimilovat plně antickou kulturu, která se stane jakoby jeho řečí. Ale nemyslím jenom jazykem, ano i dokonce první jazyk církve není latina, jak se někteří domnívají, to byla nakonec i hebrejština, arménština, ale řečtina, pak přišla latina. Latina přišla teprve jako náhrada, protože byla jednodušší než řečtina, kdy naši předci, Slovani, Germáni, Keltové, vytvářejí novou Evropu. A víme, že to bylo bolestné, bylo to velké stěhování národů. A my dnes stojím v podobné situaci, ale přece jenom musíme uznat, že jsme civilizačně, technicky vyspělejší. Čili tady je potřeba, abychom tento proces nenechali emocím, chaosu, abychom do něho vstupovali s racionalitou. Ale s racionalitou, o které říká Exupéry, která musí také hledět srdcem. A na to Evropa nástroje má. To je to, čemu říkáme euroamerická kultura. I křesťanství i židovství přijalo takové množství prvků z těch kultur národů, kde žili. Přece poznáte úplně jasně, jestli je to ladino španělské, kde i hudba je jiná, a pak přijdou aškenázští Židové, chasidí, no, a víme, že jsme v molu, v molové stupnici, aby mě někdo napad, zazpíval nějaký jiný termín, východních Slovanů, Ukrajinců a Rusů. Je to tedy možné, ale musí mít vlastní identitu. A ta je nepřekonatelná. To nám dokazují dva národy, Arméni a Židé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy nyní ten leitmotiv, pane kardinále?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Já si právě myslím, že jsme nechali ten leitmotiv jako vykolejit. Ale nedívám se na to nějak černohlídsky a ani ne se strachem. Protože tyhlen ty otřesné momenty přišly několikrát. Bylo to stěhování národů kolem tisíc. Proto se tak báli konce světa. To, že jsme se báli konce světa, to je typické znamení, že jsme otřeseni, ale šli dál. A vytvořili Evropu prvního tisíciletí. A jestli něco máme znamenat, tak si musíme uvědomit, že tu Evropu tu mapu a její kulturu i jsme přijali arabská číslice, ji tvořil taky náš rodák svatý Vojtěch, papež Silvestr II., císař Oto II. Tady si myslím jako, že můžeme se dívat i jako, bych řekl, pozitivně do budoucnosti, ale také si uvědomit, co jsme ztratili. Objevení Ameriky tak rozkolísalo Evropu, že se rozdělila. Invaze a agrese islámu rozdělila Evropu na západ a na východ. My si musíme opravdu dnes číst dějiny a uvědomit si, co nám říkají, protože jsme nedokázali pomoci Byzantské říši, tak jsme rozdělili Evropu na západ a na východ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže přece jenom je tím klíčem ta evropská soudržnost?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Existuje, protože má ty kořeny. Rozumějte. To křesťanství, které přišlo z toho mezopotámského prostoru, kulturně vyrostlo na tom velikém dědictví Sumérů a Syřanů, Babyloňanů, Novobabyloňanů, Peršanů, Egypťanů, zcela jistě se toto všechno odehrává a spojuje se to v tom biblickém poselství v tom kadlubu, kterým byl Izrael, Palestina. Ale nejenom po stránce jako bych řekl, že byla křižovatka, tady do toho vstupuje právě ten etic... a náboženský etos desatera, ale to desatero nebude-li zakotveno v určitém principu, o kterém bible říká, ten, který je, já jsem ten, který jsem, anebo křesťanství, které jde dál a říká, že ale vlastně toho, kterého si nesmím, nemůžu představit, nemohu si ho zobrazit, tak můžu poznat v tváři druhého člověka. A toto když Evropa ztratila, další byl moment, že jsme se nedokázali vyrovnávat, když jsme objevili Nový svět. Byl to zápas o člověka. Teprve tam, když si Španělé uvědomili dávno před Angličany a Američany, že i ten druhý indián z buše, ten Inka je člověk, proto ho mohu pokřtít, a proto vytvořím novou kulturu peruánskou, tyto skutečnosti tady jsou. Ale jestliže jsme v 19. století vzali člověku jeho obraz a definujeme ho jako chytrou opici, pouze jako chytrou opici, tak jednáme s člověkem jako se zvířaty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsme už ale v 21. století.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Ano. Ale ono, my jsme se nezbavili toho 20. století, já jsem tam vlastně většinou života, no, a ti mladí můžou říci někteří, že už jim je 15, ale to je teprv začátek. Čili tady si myslím, že tam věříme, a tam je i kořen terorismu, kdy jednám s člověkem jako s nepřítelem bez jakékoliv zodpovědnosti, neuznávám jeho důstojnost a vlastně buď si ho totálně podmaním, anebo se ho zbavím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souvisí, pane kardinále, terorismus s vírou, nebo je to hlavně o lidské nenávisti? Mnozí se na to ptají.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Tady je jedna z velkých otázek, a to je ten velký diskurs, který koneckonců vedeme v naší společnosti, v Evropě, ve světě i v církvích. Proč? Protože si musíme uvědomit, že staré latinské přísloví říká korupce, Corruptio optimi pessima est, tedy korupce toho, co je nejlepší, to je to nejstrašnější, co se může stát. Fanatismus, terorismus, který vyrůstá z náboženských základů a především teda z monoteistických základů, tak je tou nejhorší korupcí a největším zločinem, jakého se může člověk dopustit. A teď se musíme ptát, v čem tyto kořeny jsou. A tady se lidé bojí. Tady se bojí instituce, tady se bojí i církve. Nikdo nemůže tvrdit, že každý Arab, každý vyznavač islámu je terorista. To by absolutně nebyla pravda. Ale musím se ptát jakou brzdu, protože ten teror nedělá islám, ten dělá konkrétní člověk. Irové byli členové IRA, byli katolíky, mohu já říct, že všichni katolíci jsou teroristé, mohu já říct, že všichni Irové jsou teroristé? Nemohu. Ale položím jednu otázku, která pohorší. Kdyby katolická církev v Irsku se statečněji postavila proti těmto projevům, neměla by irská katolická církev problémy, které má dnes. A totéž platí o nás a teď už přejdu na druhou stranu, protože teď vedeme tento diskurz, to není v pravém slova smyslu dialog, s islámem. Islámské státy nemohu já říkat, muftí, nebo dva muftíové ze Saúdské Arábie odsoudili atentát. Víme, že Saúdská Arábie je sud prachu, který leží na teorii a ideologii terorismu. A jenom tomu brání královská dynastie a politické smlouvy se Spojenými státy. Ale přece by měly vystoupit všecky islámské státy a představitelé té většiny vyznavačů islámu, aby vyjádřili svoji soustrast, aby vyjádřili svůj postoj, aby odsoudili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu například vyzval francouzský ministr vnitra Cazeneuve reprezentanty muslimů ve Francii, aby šířili osvícený islám, aby se postavili proti tomu, co on nazval tmářskými názory takzvaného Islámského státu.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
No, on to není jeden islámský stát, máme Islámský stát, Al-Káida, Muslimská bratrstva a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to jediné sdružení.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Čili ten problém je mnohem hlubší, ale co je pravdou, že je to taky krize islámu, jako náboženství. A to cituji diplomaty arabské, protože my jsme svědky dvojí krize, na jedné straně je extrém těchto teroristů a teď mi odpusťte, na druhé straně je extrém těch, kteří ztratili zodpovědnost za svou zem, za svoje rodiny, a místo aby bránili, utíkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začíná Svatý rok milosrdenství. Co konkrétně, pane kardinále, lze od toho očekávat?

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Mnoho i málo. Protože tento rok milosrdenství nemá vlastně jakýsi uchopitelný bod. Tak jako když je jubilejní rok narození Krista, výročí jeho úmrtí nebo se zaměříme na Pannu Marii nebo můžeme mít jubilejní rok třeba křtu Polska a podobně. Zde víme, že milosrdenství je téma, s kterým se setkáváme na stránkách bible v tisících podobách. A pokud se začteme do evangelií, tak vlastně tím projevem božího milosrdenství je sám Kristus. Takže v tomto smyslu ten rok milosrdenství má připomenout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejde o jenom o samotný pojem, ale o to naplňování.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Rozumím, ano. Tento rok má být vlastně určitou reflexí, ale také snahou, abychom ve svém životě jako lidé projevili to nejpodstatnější, co dělá člověka křesťana člověkem naší kultury a civilizace, a to je soucit, který neznala antika. A soucit ideologicky vytlačuje i islám a další momenty. Ale soucit je integrální součástí člověka, proto i Arab, Arabka, arabské dítě nebo muslimské dítě může být v Indii, může být v Anglie, ví, co soucit je, ale to nestačí. Milosrdenství už není projev emoce. Ale milosrdenství už je celkové zaměření lidského potenciálu směrem k druhému člověku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy něco vědomého.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Vědomého, ano. A svobodného, proto se nedá nadiktovat. A musíme říci, že v tom biblickém pojetí jsou dva termíny a ten druhý termín, který nedokážeme vůbec přeložit v odborných slovnících, o něm pojednává čtyřicet stránek, my ho pak překládáme spíš jako přátelská láska. To je to, co nazýváme láska otce k dítěti, matky k dítěti, láska mezi manželství, ale není v tom ani erotika, ani sexualita. Je v tom to Aristetolovo chtít dobro pro toho druhého, aby byl šťastný. To je součást tohoto milosrdenství. Je to také součást i spravedlnosti. Ale spravedlnost, která odpouští. Víte, a když chceme něco o tomto milosrdenství, já doporučuju každému četbu, kterou snad přijme, ať si přečte Bídníky Viktora Huga, anebo nechce-li se mu číst, ať si pustí film. Ale chcete-li to mít v "originálu", tak s Jeanem Valjeanem, tedy s Gabinem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ten film, respektive kniha...

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
...právě tím typickým příkladem toho milosrdenství.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Typickým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak můžeme se třeba díky tomu trošku o adventu zklidnit, zklidnit ty emoce, které nás provázejí v posledních měsících.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Já myslím, že advent jako nás vyzývá. To není tak jako půst, jenom se postit, ten půst je tam tak jako daný, aby to trošku vypadalo jako postní doba, příprava na největší svátky. Ale Vánoce jsou ty nejradostnější. Je tam více čas pro rozjímání, modlitbu, no, a je to také příprava na to, abychom pak o Vánocích dokázali, že tak jako Bůh nám dal sám sebe jako dar v tom malém betlémském dítěti, abychom dokázali druhé lidi obdarovat. Když už ne, že bychom dali úplně sebe, tak abychom jim aspoň dali každému kousek toho srdce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český. Já vám děkuji za vaše názory a přeji vám krásný advent.

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
--------------------
Já též přeji i vám požehnaný advent, ale i posluchačům, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.