Přepis: Jak to vidí Tomáš Halík – 23. prosince

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, dobrý den.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Dobré ráno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tomáše Halíka se zeptám na jeho několikaměsíční pobyt ve Spojených státech amerických, jak vypadá předvánoční čas v USA, je jiný než u nás? A také budeme mluvit o našich Vánocích. Pane profesore, vracíte se do pořadu Jak to vidí zhruba po půl roce, byl jste několik měsíců ve Spojených státech, přednášel jste na několika univerzitách, mohl byste váš pobyt nějak přiblížit?

Čtěte také

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Já jsem měl v Americe jednu velikou výhodu, něco, čeho se mi opravdu nedostává tady, a to byl čas. Já jsem měl čas na velmi intenzivní studium, na velmi intenzivní styk s tím americkým akademickým světem, a to je pro mě hrozně, hrozně důležité. Já jsem těch posledních 25 let vlastně skoro pořád vydával, vydával a člověk musí také čerpat. Samozřejmě každý rok jsem měl ty své týdny ticha v poustevně, kde jsem psal, ale když člověk chce skutečně promyslet do hloubky nějaké nové věci, tak k tomu potřebuje i právě takové to inspirativní prostředí, takže tam bylo jednou z výhod toho pobytu na té velké americké univerzitě Notre Dame, že mně nabídli, zajímáš se o nějakou otázku, Rusko, islám, máš možnost tady pozvat nejlepší odborníky, které tady máme v tomhle tom oboru, kteří se tím celoživotně zabývají, jejichž názory jsou kryty empirickými výzkumy, můžeš je pozvat na večeři, dvě hodiny s nimi debatovat o těchto věcech, oni ti řeknou výsledky své práce, řeknou ti nejnovější literaturu, na kterou se máš podívat, takže já jsem teďka nadupán informacemi. No a jsem zděšený toho, že tady často se lidé vyslovují k věcem, o kterých vůbec nic neví. A ono je tak strašně důležité, ten svět se tak mění a je tak strašně důležité studovat, poznávat, být ve styku s těmi intelektuálními centry.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste byl také na Georgetown University, kde jste taky přednášel.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano, ano. Já jsem tenhle ten pobyt na té univerzitě Notre Dame přerušil vlastně dvakrát, třikrát. Jednou jsem byl ve Washingtonu, tak jsem přednášel na té Georgetown University, kde také působila naše Madeleine Albright, a na, v Centru prezidenta Wilsona, kde jsem měl přednášku v té sérii Freedom Lectures, kde nedávno byla Angela Merkelová, celá řada státníků a přišli tam lidé i z toho state departmentu a z diplomatického světa, takže to byla velmi zajímavá debata. Tam jsem mluvil o úloze náboženství po pádu autoritativních režimů. Shodou okolností den předtím jsem mluvil se skupinou kubánských disidentů, kteří říkali, no tohle je přesně, prosím vás, přijeďte na Kubu, hovořte tam o tom, jak je to vlastně nesnadné, když padne ten autoritativní režim nebo když se rozdrolí, tak prostě hned nenastane demokratická kultura, tady je třeba veliké výchovy a proměny té společnosti a všecky tyhle ty instituce morální a kulturní, ať jsou to univerzity, církve, spisovatelé a tak dále, tady mají svojí velkou úlohu k uzdravení té společnosti, takže o tom jsem tam hovořil. Potom na české ambasádě, která vyhlásila Rok Karla Čapka, tak jsem hovořil o Čapkovi. Pak jsem byl také v New Yorku, kde kromě jiného jsem přednášel na Evropském festivalu evropské literatury, kam jsem byl pozván číst z jedné mé knihy, která bude v příštím roce přeložena ve Spojených státech, a také na Carnegie Institutu pro mezinárodní etiku, to byl rozhovor s tím holandským spisovatelem Ianem Burumou, který je, který je odborníkem na terorismus a ty islamistické skupiny, tak tu naší debatu přenášelo 30 televizí a myslím, že byla velmi, velmi, velmi zajímavá. Pak mně tam také umožnili takovou konferenci 2,5denní, která se zabývala mým příspěvkem k současnému filozofickému myšlení a teologickému myšlení, kde byli profesoři z různých amerických univerzit a on-line, to jsem byl velmi překvapen, to sledovalo 2 tisíce, přes 2 500 lidí v 29 zemích 5 kontinentů, takže je důležité prostě vstupovat do toho mezinárodního akademického světa. Mně, já jsem viděl, že ta Templetonova cena mně vlastně otevřela dveře dokořán na tu, na tu mezinárodní akademickou scénu, a tak jsem se tam snažil Českou republiku reprezentovat co nejlépe.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy jste před chvílí řekl, že žasnete, jak se leckdo bez třeba znalosti větších, větších znalostí vyjadřuje k různým záležitostem. Když jste se vrátil zpět do České republiky, a to bylo zhruba před týdnem, pozorujete něco, že se změnilo u nás? Mluví se o tom, že naše společnost je více rozdělená.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Pozoruji, mám čerstvý zážitek, několik, před několika minutami, když jsem šel tady do rozhlasu, tak mě na ulici teďka ráno napadl opilec s flaškou v ruce, který na mě volal, smrt Americe, smrt inteligentům, ať žije Rusko, ať žije Zeman. Pak vykřikoval prostě slova, která nemohu opakovat, slova, která někdy slyšíme ve veřejnoprávním rozhlase jenom z úst hlavy státu, a pak se tam někde svalil. No já jsem měl takový dojem, mně to připomínalo tu scénu ze závěru Války s mloky Karla Čapka, jak pan Povondra vidí toho prvního mloka, který se vynořil z Vltavy, a je z toho, je z toho patřičně vyděšen. Anebo tu scénu ze závěru Bílé nemoci, kdy jde ten doktor Galén s těmi svými léky a ten dav ho utluče, takže já si myslím, že se tady skutečně něco mění, že tady prostě z těch, z toho spodku leze nějaká kultura, která prostě nerozumí. Já bych jí chtěl rozumět, jo, to je něco, co je také moje velmi živá zkušenost z těch Spojených států. Já jsem tam strávil jeden víkend u jednoho mého přítele, který byl léta federálním soudcem ve Spojených státech, pak členem Nejvyššího soudu, čili vlastně ústavní činitel, velmi zkušený starý právník, on říkal, heleď, v sobotu pudeme ráno tady do vesnice a tam se schází všichni ty farmáři na snídani. A já řeknu jenom, to je můj přítel Tomáš, já nebudu říkat nositel Templetonovy ceny a tak dále, ať se před tebou neostýchají a budeme jim naslouchat. Jo, a tenhle ten člověk tam s nimi, prostě všichni si tykají a říká, tak jako Johne, co si myslíš o Trumpovi? Co myslíš o Clintonový? A koho budeš volit? A co myslíš, jak je to ty uprchlíci? A přijde to sem? A je to pro nás nebezpečí? On říká, těmhle lidem je třeba naslouchat, protože člověk má tendenci se samozřejmě uzavírat do určité, do určité společnosti, do určitého vzdělanostního typu, kulturního typu, no a jestli chce nějakým způsobem pomáhat té společnosti jako celku, tak se musí snažit rozumět tomu, odkud jsou ty hlasy, které, kterých by se normálně morálně štítil, takže já v tom příštím roce samozřejmě také mám spoustu těch zahraničních cest. To jsou věci, které se budou množit. Mám tady pozvání do Rakouska, Německa, Polska, Holandska, Portugalska a dokonce taky do Austrálie, Kanady, Číny a Koreje, kde mně vychází teďka knížky, takže já budu asi hodně na cestách, ale chci také trošku jezdit po té České republice, besedovat s lidmi a naslouchat jim. Já nevím prostě, odkud se, odkud se tohle to přesně bere, že i v Americe byl lidé nechápali prostě tady tu paniku a ten strach jako z těch, z těch, těch uprchlíků. Teďka vidíme, že ta panika, ta hysterie byla zbytečná, ta vlna se nás víceméně, víceméně nás obešla, oni zase o to tak tolik nestojí, aby se tady zabydleli, ale na té vlně se skutečně svezli ti populisté. No to je něco, co je samozřejmě i v těch Spojených státech, když člověk poslouchá Donalda Trumpa, jo, tak to je tedy populistická plechová tlama, že si člověk připadá jako v Čechách, a to je velmi podobná terminologie, velmi podobná, taky se bojí ti lidé, koho příště urazí a tak dále, ty nekontrolovatelné výroky, takže ten pokles té politické kultury, to není jenom u nás a ten nárůst těch vyloženě fašisoidních prvků, že jo, vidíte to ve Francii, naštěstí se Francouzi vzpamatovali, paní Le Penová, kamarádka Václava Klause, nakonec, nakonec prohrála v těch, zřejmě tedy ten fašismus tam se nedostane k tomu slovu, no ale vidíte, že tady z těch politických hrobů vystupují lidé, Sládek a tak dále, o kterých jsme si mysleli, že už, že už se s nimi nepotkáme.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy jste byl jmenován viceprezidentem celosvětově působící Rady pro výzkum hodnot a filozofie. Co bude tato funkce pro vás znamenat a co to vůbec znamená?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tohle je takové seskupení významných filozofů a vědců zejména v oblasti společenských věd, která působí celoplanetárně už 40 let, má své centrum ve Washingtonu, v uplynulých letech tam byli takoví lidé, jako byl /nesrozumitelné/, nyní Charles Taylor, rovněž Templetonovy ceny, a tahle ta instituce jednak pořádá světové kongresy filozofie, příští bude v roce 2018 v Pekingu, takže pravděpodobně budu muset spolupředsedat, někdy i předsedat řadě těhletěch kongresů a konferencí, a pak také organizuje řadu výzkumů po celém světě, které se zabývají možností kulturního dorozumění a takové to hodnotové orientace v různých kulturách, aby právě zprostředkovaly možnost dorozumění a prostě odstranění těch nejrůznějších předsudků, které, které jsou velmi nebezpečné, takže hned po tom jmenování prezident téhle té kongrega..., téhle té rady, tak tomu je 83 let, ale je to pán, který stále jezdí mezi Afrikou, Čínou a tak dále, takže hned jsem dostal za úkol pomoci navrhnout takový jeden velký výzkumný úkol, který se týká toho, jak vlastně v různých kulturách rozumějí tomu, co je člověk, co patří konstitutivně k lidství a k lidské kultuře, takže myslím si, že tam budu moct uplatnit některé svoje myšlenky, no a samozřejmě také načerpat řadu, řadu inspirací, no a reprezentovat naší zemi v instituci, která je skutečně celosvětově působící a úctyhodná.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste se vyslovil nedávno v jednom rozhovoru, že připravujete knihu, kterou zdaleka ještě nemáte dokončenou, ale už, už víme nebo vy jste už řekl, že se bude jmenovat Odpoledne křesťanství. O čem to bude vlastně?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ano. To bude vlastně o tom, že jsem přesvědčen, že vstupujeme dneska naše, zejména teda západní civilizace, do nové dějinné kapitoly, která vyžaduje hloubkovou proměnu některých prvků naší kultury, včetně té oblasti náboženství a bude znamenat také jednu z velkých rekontextualizací, neboli jaksi promyšlení působení v novém prostředí toho světového globálního křesťanství, včetně toho evropského křesťanství. Já se tam věnuju, a to je ta věc, kterou teďka mám skutečně rozeštudovanou, tomu, o čem se dneska píše po celém světě, o návratu náboženství. Mnozí lidé se domnívali, že náboženství bude slábnout a dneska se ukazuje, že není jediný mezinárodní konflikt, kde by nějakým způsobem nebylo obsaženo náboženství. Ten návrat náboženství celosvětově má vlastně tři takové formy. Jednak tu snahu proměnit ta velká náboženství v politické ideologie, a to není jenom v případě, v případě islámu. Potom návrat náboženství jako velkého tématu v současné postmoderní filozofii, a pak rostoucí zájem o spiritualitu, proměna vlastně náboženství ve spiritualitu, v různé duchovní, duchovní směry. A já se snažím analyzovat tyhle ty tři oblasti a ukázat, že jsou tam věci, které jsou plné určitých příslibů a šancí, ale také věci, které jsou velmi nebezpečné a že je třeba vždycky vidět tu druhou stránku. I o náboženství není možné mluvit, to je špatné, to je dobré, ani v náboženství obecně, protože neexistuje nějaké obecně náboženství, existují různé náboženské směry. A i v jejich rámci jsou velmi protikladné proudy. A to náboženství se strašně mění v těch podmínkách kulturních, dějinných, geografických, politických, takže to vyžaduje velmi důkladné studium, ale tohle to studium je strašně potřebné pro, pro, pro budoucí svět, takže já bych chtěl tady vyvolat i /nesrozumitelné/ celou takovou síť vlastně badatelů, to se mně trošičku podařilo i v té Americe, takovou celosvětovou síť badatelů, kteří se na tohle to zaměří. A já mám pár hypotéz, které bych chtěl, aby se tam, aby se tam probraly. Také si myslím, že by to, co se týká konkrétně křesťanství a té velké proměny křesťanství, protože víte, ono se říká návrat náboženství, ale to není návrat k těm starým podobám náboženství, ty skutečně mizí, ale ono se transformuje, ono se proměňuje. A já vidím to i v tom křesťanství a když se tak dívám na tu celosvětovou scénu, tak na jedné straně máme extrémismus, že, těch islámských sekt, pak máme ten nárůst těch nacionalismů v různých zemích, populismu, máme velmi nebezpečný vývoj v Rusku. Já si myslím, že to skutečné nebezpečí, které hrozí naší zemi, nehrozí tak od Islámského státu jako do rozpínavosti Ruska a těch snah Ruska ovlivnit ekonomicky i politicky ty své bývalé vazaly, narušovat Evropskou unii, evropskou jednotu, škodit Západu, podporovat ty lidi v těch zemích, kteří jsou prostě, hájí ty zájmy Ruska a jsou protievropští a protizápadní, takže když se dívám na tuhle tu scénu, tak tam vidím vlastně jediný světlý bod, a to je papež František. Já se domnívám, že tento muž je skutečně mimořádnou morální a intelektuální autoritou v našem světě. Ta poslední encyklika ukazuje vlastně, že se křesťanství konečně dostává z takového obsesivního zabývání se jenom tou sexuální etikou, potraty a tak dále, a vnímá věci, které jsou daleko podstatnější, solidarita ve světě, dorozumění světových kultur, zodpovědnost za životní prostředí a já mám dojem, že ten hlas papeže Františka je skutečně takovým jedním z mála signálů naděje a že by nemělo zůstat jenom u toho, že je nám sympatický tento papež, i přes hranice věr a náboženství, i tou svojí obrovskou osobní odvahou, že jo, teďka jel do Afriky, všichni ho varovali, do toho centra, kde skutečně riskoval život a přišel tam k těm nejchudším, aby jim přinesl nejen materiální a duchovní pomoc, ale byl hlásen těch, kterým ten svět nenaslouchá, takže tady je nějaký nový typ křesťanství reprezentovaný tímto papežem a já si myslím, že právě taková ta síť nejenom teologů, ale i filozofů, sociologů by měla, by měla pomoci tomuto proudu, který reprezentuje papež František, aby měl tu velkou intelektuální sílu, aby se proměnil i v nějakou mezinárodní společenskou sílu. A k tomu bych chtěl velmi, velmi, velmi přispět.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se jenom ještě zeptám, pane profesore, říkal jste návrat náboženství, jak hodnotíte tu situaci u nás v České republice? Znamenalo to snad, že by ubývalo u nás ateistů nebo jak se na to díváte?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Ne, u nás, u nás jako v řadě evropských zemí ubývá těch, kteří, kterým ta sociologie říká /nesrozumitelné/, těch, kteří jsou zabydlení prostě v určitých starých postojích. Ubývá prostě toho tradičního náboženství, které bylo, přece jenom mělo tu svojí sociokulturní prostředí v té vesnické premoderní kultuře a tohle to skutečně ubývá. Ubývá i těch přesvědčených ateistů, ale přibývá těch hledačů, těch lidí i mezi věřícími, těch lidí, pro které víra není jenom nějaký soubor dogmat, ale je to duchovní cesta. Ale i mezi těmi lidmi, kteří řeknou, já jsem nevěřící, tak vidíte, že ti lidé nejsou hluchoněmí, nejsou jaksi necitliví k těm duchovním hodnotám, když je srozumitelným způsobem oslovíte, tak i mezi těmi je mnoho těch hledačů. A pak jsou ti lidé, kteří, u nichž se to střídá, ta víra a nevíra, prostě ta víra a pochybnost prochází jejich hlavami a srdcem a já právě tyhle ty lidi chci nějakým způsobem oslovit, ne abych je vtěsnal do těch stávajících struktur církve, ale spíš ukázal, že i ty stávající struktury se musí trošičku otevřít. Zkušenosti těch lidí, kteří žijí plnýma nohama v tom moderním a postmoderním světě.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Blíží se Vánoce a vy jste strávil ten podzim a vlastně ten předvánoční čas ve Spojených státech. Jaký je předvánoční čas ve Spojených státech? Je jiný než u nás?

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Tak žijeme opravdu v tom globalizovaném světě, kde v Americe hned po Thanksgiving Day, po tom velkém americkém svátku Díkůvzdání, se prostě celá Amerika obalí chvojím a barevnými žárovičkami a všude je Santa Claus a tak dále, tak to dneska vidíte od Hongkongu po Afriku. Lidé, kteří mnohdy už vůbec neví, co ty Vánoce znamenají a ten jejich duchovní obsah, tak tahle ta část, že je to takový ten svátek dárků a všeobecného slavení a taky svátek rodiny, tak to přece jenom je něco, co, co, co působí, působí celosvětově. Na jednu stranu, že jo, já si myslím, že dneska se tady setkávám s lidmi, kteří říkají, ty hrozné Vánoce, já je nenávidím a tak dále, no tak žijeme ve svobodě, nikdo není nucen Vánoce slavit, když to chce mít jako všední den, ať to má jako všední den. Když někdo chce se jenom štvát a trávit to vršením dárků a zahrnováním dětí prostě dárky, kterými potom navzájem ty děti se budou ve škole chlubit ...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vytahovat, chlubit.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
A ponižovat ty druhé, kteří nemají tyhle ty dárky, tak to je něco špatného. Samozřejmě jsou lidé, kteří odjíždějí do ticha k meditaci, vrací se k tomu duchovnímu obsahu Vánoc, to nebudou všichni, že jo, to bude vždycky část společnosti. Já vůbec nepohrdám lidmi, kteří chodí do těch obchodů a čeká se vždycky, že duchovní budou jim vytýkat, že by měli rozjímat. Já myslím, každý musí najít tu svojí cestu, když lidé chodí do obchodu pro to, aby udělali radost svým bližním, tak na tom přece není nic špatného. Ale vidím spíš znepokojivé to, že víte, ty Vánoce jsou přece jenom pro mnoho lidí svátky rodiny a s tím rozpadem rodin přibývá lidí, kteří, pro ně ten Štědrý den je těžký, protože pendlují mezi dvěma, třema rodinami ty děti z těch rozbitých rodin, to je něco úplně jiného, než byly ty Vánoce třeba u nás doma a tak dále. Moji rodiče nebyli věřící, ale ty Vánoce se slavily krásně. A prostě byla to úplná rodina plná lásky a já myslím, že všichni lidé, kteří jsou v nějakém pokušení prostě odejít od rodiny za mladší ženou a tak dále, by si měli promítnout ty budoucí Vánoce, ty Vánoce svých dětí, i ty svoje vlastní Vánoce, když budou prostě pendlovat mezi, mezi rodinami. To je něco nešťastného, takže já si myslím, že přinejmenším ten, ten, ten, ten prvek toho, když lidé jsou spolu a je jim dobře, aby tam trošku bylo i ten, ten kulturní prvek Vánoc. Víte, tady řada diplomatů třeba mně říká, tady se pořád říká, že je to ateistická země a všude máte ty předvánoční koncerty, poslanci různých stran zpívají v katedrále Rybovu mši a tak dále.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda, v ateistické zemi, jak se říká, že.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
Takže já vždycky říkám, že o Vánocích, jednou jsem tím začal půlnoční, připůlnoční kázání, že o Vánocích jakoby lidé cítili takovou zvláštní vůni posvátného, to je jedna moc hezká stará židovská legenda, že Bůh stvořil svět a pak se z něho stáhnul, ale svět voní po Bohu. A já si myslím, že i kdyby ta naše země byla opravdu vyprázdněná od toho duchovního obsahu, tak jako ten sud, v kterém bylo po staletí uloženo víno, tak vydává tu vůni, takže přece jenom o Vánocích lidé cítí tu vůni posvátného a jdou za ní, jdou do těch kostelů, neví vlastně přesně proč, ale cítí tu vůni posvátného a neměli by tam dostat vynadáno, že tam nejsou každou neděli, ale měl by prostě ten duchovní i nějak oslovit je. Já moc vzpomínám na ty Vánoce před čtyřmi lety, na ty Vánoce, kdy zemřel Václav Havel, kdy přesně dnes před čtyřmi lety byl jeho pohřeb. Ten, ta společnost ztichla, ta společnost se poklonila člověku, který reprezentoval naší zemi a její humanistické hodnoty a já bych nerad, aby dneska běhali lidé a říkali smrt inteligentům, smrt, smrt pseudohumanismu a tak dále.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane profesore, děkuji za dnešní účast v našem pořadu. Přeji vám poklidné Vánoce a hodně zdraví v roce 2016.

Tomáš HALÍK, teolog, prezident České křesťanské akademie
--------------------
I vám a všem posluchačům.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Další pořad Jak to vidí bude v pondělí 28. prosince. Mým hostem bude Ivan Hoffman. Krásné Vánoce přeje také Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.