Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 6. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se dnes zaměříme, na čtvrtohory i na člověka jako geomorfologického činitele. Dobrý poslech. Česko má 26. chráněnou krajinnou oblast Brdy, zanikl tak vojenský újezd. Milovníci přírody se radují a předpokládám, že také vy, pane Cílku.

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je otázka, kdo se raduje a kdo ne. Jako především armáda v Brdech zůstává na části plochy, takže to nezaniká. Za druhý, oblast je stále odos, to znamená oblast důležitá pro obranu státu, a armáda jí kdykoliv může chtít nazpátek, jo, a to je docela jako důležité, protože ty Brdy mají jako výbornou pozici třeba na železniční trati. Když prostě vezmete někde z Dánska prostě tank, tak ho odvezete do Jinců, a to už je vlastně na kraji vojenskýho prostoru. A další věc je ta, že přírodovědci původně spíš jakoby měli radši třeba Džbán nebo kousky Polabí nebo krajinu na soutoku, jo, protože měli vždycky pocit, že ta armáda to území chrání prostě docela dobře. To znamená, z našeho pohledu jako, řekl bych, ochránců přírody je zpráva o nové CHKO tak jako napůl dobrá a napůl jako normální. Teda nechci, nechci kazit ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kazit radost.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
... vaší radost, jo, a já právě naopak si vlastně představuju, že jo, jak v tomhlectom území, kde je fůra těch silniček a je to kousek za Prahou, že to je doopravdy území pro cykloturistiku, to znamená, že stejně ten pěší turista tomu půjde na život, o život teda, že jo, v rámci chráněné krajinné oblasti na těch silničkách, tak stejně si bude muset najít své tajné stezky, nejlépe tedy v /nesrozumitelné/ Brdech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono pěším a cykloturistům se otevře 20 až 30 % toho území bývalého armádního prostoru. Lze odhadnout třeba, jak by to mohlo vypadat za pár let? Ty Brdy, opravte mě, prosím, když se mýlím, se podobá Šumavě?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, Brdy se podobají Šumavě, taková jako menší Šumava, o něco jako nižší, je to krajina, která je doopravdy předurčená pro dejme tomu středočeskou turistiku, protože vlastně nikde ve středních Čechách není takovej velkej kus prostě, nechci říkat neporušené přírody, ale prázdné přírody. Podstatné taky je to to, že Brdy jsou takzvaný CHOPAV, to znamená chráněná oblast přirozené akumulace vod, a tam už podle zákona nemůžete stavět nebo nějaký komunikace nebo jímací zařízení, to znamená, je důležitý, aby ten další rozvoj té oblasti probíhal na obvodu tohohlec toho území a dovnitř se nezasahovalo, a to si myslím, že se i stane. Víte, 30 % Brd, když do toho započtete všechny silničky, tak zjistíte, že je vlastně přístupno prakticky 100 % Brd, jo, to není tak, jsou tam místa na těch vojenských plochách, kde doopravdy zejména z 50. let tam najdete nevybuchlé, nevybuchlou munici, většinou z minometů. A ona už je jako zarezlá, v tý době se tvrdě prostě jako trénovalo, takže jdete a nedoporučuje se teda kopat vlastně do zbytků jako munice, zejména té starší. To znamená část té oblasti z rozumných důvodů zůstane uzavřena tak jako tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže teď nabídka k procházce, ovšem s takovým varováním. Brdy tedy ano, ale je tam těch ale docela hodně, jak vás tak poslouchám.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No ale to je jako všude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Patří to k tomu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já jenom prostě chci jako, jako řekl bych, tlumit to nadšení, že doteďka armáda ničila Brdy a teďka je konečně budeme chránit. Ne. Doteďka armáda chránila Brdy a teďka díky prostě masové turistice si je začneme konečně trochu ničit a civilizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se do Anglie, kde sever a střed vlastně postihly koncem roku masivní záplavy. Ono i lidé, kteří pamatují povodně, které se tam opakují, tak něco takového i ti nejstarší pamětníci nezažili. Je to, pane Cílku, důsledek klimatického fenoménu El Niňo?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je velká otázka jako. My si to, za prvé, co děje s El Niňem, když se podíváte na blogy a na zprávy třeba NASA nebo těch státních agentur, tak jste nebo já jsem překvapen vážností situace. Je to proto, že se jedná o El Niňo, které je pravděpodobně větší než El Niňo roku 1997, pamatujeme si, že jo, záplavy na Moravě teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo, promiňte, to poslední jaksi řádění tohoto fenoménu v takovém rozsahu nebo ...

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, ne, El Niňo přichází každých dejme tomu 2 až 7 let, jo, běžně okolo dejme tomu 4 nebo 5 let a každé El Niňo je jiné a ten vliv na tu severní polokouli nebo na tu oblast je hodně diskutabilní, jo, ale my si to můžeme představit tak, že větry, které přijdou z Tichého oceánu třeba a narazí na Spojené státy americké, tak popostrčí to větrné proudění ještě přes ten Atlantik, že jo, a kdo je první na řadě? První na řadě je Británie a západní pobřeží Evropy, ale taky Alžírsko, které se většinou zazelená, a když ještě ty větry vanou správným směrem, třeba přes Středozemní moře, tak ještě ta vláha se popostrčí kousek dál, ty větry pak rychle ztrácejí na síle díky teda tření o pevninu. To znamená, je hrozně obtížný říct, jak El Niňo se projeví v Británii a ještě mnohem jako hůř se dá říct, jak se projeví u nás, nicméně tohlecto El Niňo je neobvykle silné, má ten tvar té anomálie teplotní, když se podíváte na mapu vykreslenou, jak vypadá rozložení teplých vod právě v tom Tichém oceánu v tom roce 1997 a teďka včera teda, tak je to téměř identické, jenže rok 2015 byl zároveň nejteplejším rokem za posledních 100 let měření a teplota oceánu celkově je vyšší, než bylo v tom roce 1997. A takže NASA vydala jako neobvykle vážné varování, že s pravděpodobností 60 až 80 % to nejhorší Ameriku teprve čeká a kdy? V únoru nebo konce, v průběhu února, koncem ledna nebo v průběhu února je ta pravděpodobnost prostě toho silného El Niňa doopravdy velká, ale takovej ten klimatickej neklid bude pokračovat v průběhu dalšího roku, jo, a je hrozně těžký říct, co to znamená pro nás. Víme, co to znamená pro ty Brity, jo, znamená to prostě silnější bouře, může se kdykoliv vrátit, to je to nejhorší, prosím vás, jako v tom, v tom, koncem ledna, v tom únoru se doopravdy mohou vrátit silné deště už do oblastí už postižených, jo, a když bude vhodné proudění, jakože to nikdo teďka v týhlectý chvíli neví, tak doopravdy mohou být i silnější deště u nás. Já bych to bral jako velmi vážné varování, ale na té jako nejvíc předběžné úrovni, to znamená nevíme, jestli se to stane, ale jako je dobrý to zaregistrovat, že toto nebezpečí hrozí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme, pane Cílku, co vede vlastně k té cyklicitě tohoto jevu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, jsou o tom prostě různé dejme tomu spory a názory, to je koneckonců v klimatologii nebo v meteorologii prostě jako běžné, ale základem je, základem je taková mezihra mezi oceánem a větrným prouděním. Představte si, že jste na pobřeží Peru a vanou tam silné větry a tyhle ty silné větry odhrnou teplou vrstvu vody a teďka jí ženou před sebou až někam do Austrálie, jo, prostě, prostě hodně daleko a tím pádem umožní výstup studených vod. Jakmile umožní výstup studených vod, tak vzniká velký rozdíl teplot a tlaku mezi, právě mezi tou Jižní Amerikou a Asií a ty větry, jak je ten rozdíl tlaku velký, jsou silný a dopravujou monzun až do té Indonésie, Indie a potom takovým dalším proudem do východní Afriky. A pokud jako ty větry zeslábnou z nějakého důvodu a je tam teplá vrstva vody, tak ty větry zeslábnou a ta voda vyprší už někde nad pouští Atakama, že jo, která se zazelená, takže máme ty roky hojnosti, nebo vyprší nad oceánem, jo, ale není to na 100 %, je to na nějaké, na několik procent. To znamená letos indický monzun zeslábl o 15 %, což pravděpodobně odpovídá sníženě, snížené produkci potravin o 10 %, jo, ale, ale zase to platí pro celou Indii s určitou pravděpodobností, jo, protože jako těžko víme, jak se ty kytky jako vzpamatují nebo ne, taky mají určité rozpětí, ve kterém prostě mohou žít. No ale to, co víme skoro určitě, je, že v části východní Afriky bude větší sucho a že už teďka začíná být zejména v Etiopii suchem a hladem ohroženo okolo 10 milionů lidí a že to ohrožení tím hladem ale částečně nebo do značné míry spadá na vrub špatné vlády, která není schopná zajistit správnou distribuci potravin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je třeba i na prosinec extrémně teplý měsíc důsledkem také tohoto fenoménu u nás?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Víte, evropští klimatologové nebo meteorologové neradi mluví o vlivu El Niňa, protože mají pocit, že se týká zejména té pacifické oblasti toho Tichého oceánu a hodně Ameriky, ale pokud si to doopravdy představíte to El Niňo jako nějaký míč, který narazí do toho našeho klimatického systému, tak jako doopravdy ten vliv tady je. To znamená to teplé počasí bylo předpovězeno meteorologickou službou, že jo, už BBC už před řadou měsíců, která říkala, že je velká pravděpodobnost dvou teplejších zim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anglie v souvislosti s těmi aktuálními záplavami volá po revizi těch dosavadních protipovodňových opatření, u nás zase slýcháme minimálně od toho loňského léta požadavek na to, abychom se připravili na opakování sucha. Cítíte to jako nutnost?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, cítím to jako nutnost. Víte, já myslím, že nám stejně nic jinýho nezbyde, protože to počasí je doopravdy rozkolísané, dlouhodobě rozkolísané oběma směry, jo. A ten základní lék, už jsme se o tom tady bavili několikrát, já vidím zejména v tom, aby půda byla v dobrém stavu, jo, to znamená, když je tam hodně tý organický hmoty, váže to nějaký uhlík, váže to lépe vodu, minimalizuje to povodně a pro případ sucha vytváří zásobu půdní vody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou tedy klimatické změny i nadále jednou z hlavních příčin migrace lidí, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Migrace lidí je vždycky hodně komplexní jev, který prostě záleží i na tom, jestli ty lidi mají kam odejít třeba v rámci daného státu nebo daného regionu. Ano, víte, v každým případě ta situace vypadá tak, že klimatické proměny nebo spíš obecně proměny životního prostředí se začnou stávat čím dál větší sociální a ekonomickou silou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl byste, že vlastně období, které nyní prožíváme, období plné klimatických kontrastů, to je typické pro takzvaný antropocén, pojem, který jste mimochodem zaváděl v Česku do slovníků?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, je to pravda. Oč se jedná, v roce, tuším, že 2000 Paul Crutzen, což je držitel Nobelovy ceny právě v chemii atmosféry, navrhnul termín antropocén. Navrhnul ho, že by měl souviset s okamžikem, kdy člověk se stal geologickým a klimatickým činitelem, jo. On navrhl, že to je zhruba, a ta, ta hranice, myslím, že je docela dobrá, je to zhruba rok 1800, protože v roce 1784 byl zdokonalen parní stroj, a to je hrozně zajímavý, když se podíváte na ekonomiku, na populaci, tak doopravdy ten rok 1800 nebo chvíli poté, po napoleonských válkách, je okamžikem, kdy prostě najednou ta populace začíná prostě, letí nahoru, jo, zvyšuje se ta účinnost tý ekonomiky, města se prostě proměňují, doopravdy ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velké zrychlení je za tím?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je jako další věc, jo. Zavádí se termín velké zrychlení, Great Acceleration, a zavádí se kupodivu, teda dejme tomu v geochemii atmosféry anebo i v geologii a ukazuje se, když, já to ještě řeknu jinak, jo, kdybysme se bavili o ekonomice, tak se asi bavíme o HDP, protože to je takovej ukazatel aktivity ekonomiky, kolik peněz se protočí. Když se bavíme o působení člověka, tak je hrozně taková jako, něco jako HDP, taková pěkná veličina, je obsah oxidu uhličitýho, protože ten závisí na těch, na tom všem, na spotřebovávání energie, na množství lidí a podobně. No a po tom roce 1800 ten obsah jde nejdřív první desetiletí pomalu nahoru v rámci přirozenejch oscilací, okolo roku 1900 už ty, už ten uvolněný oxid uhličitý je ho najednou mnohem víc a celá situace se úplně rozletí doopravdy po konci druhé světové války, okolo toho roku 1950, někdo říká 1960, to je prostě úplně jako jedno a začíná exponenciální růst. A každý, kdo zná trošku matematiku, tak když slyší slovo exponenciální, tak okamžitě jako zbystří, protože to je křivka, která stoupá jako neuvěři..., všechno se zrychluje, jo, jako ty populační věci, míra proměny, ale my se můžeme taky bavit okolo běhu síry, dusíku zejména, taky těžkejch kovů, jako je arzén, jo, a takže jako v tý akceleraci tý exponenciální proměny někde musíte narazit na strop, a to poměrně rychle teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy jsme narazili poprvé na první strop, řekněme, v tom vývoji?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já myslím, že po roce 2000, jo, to znamená já, zase možná, že budoucí historik se bude dívat na tohlecto období třeba posledního desetiletí, na období, kdy jsou problémy ekonomické, krize 2007, že jo, mimochodem ty neustále přetrvávají, to není nic, co by bylo jako zapomenuto, to je jenom v pozadí, že jo, ale teďka k tomu přichází ta krize, že jo, s migranty, typy různejch bezpečnostních krizí a podobně, jo, takže si myslím, že ten první strop nebo ten první náraz máme za sebou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak geologicky definovat antropocén, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, víte, poté, co vzniklo slovo antropocén, tak na, vlastně i na tohlecto téma vznikla velká debata mezi geology a mezi přírodovědci, jak ho definovat. Totiž geologické epochy potřebují mít vždycky nějakou hraniční vrstvu. Někdy je to třeba poloha vápence nebo poloha křemence, jindy je to jenom vrstva, kde je víc nějakého třeba izotopu, jo, nebo prostě nějaké, nějaké látky. A takže pokusy definovat antropocén byly od roku 5020 tedy před dneškem, kdy se ve vrstvičkách grónského ledovce najednou prudce zvyšuje obsah metanu a asi to souvisí s pěstování rýže v Asii, jo. Jako další hranice antropocénu byla navržena hranice někdy v římském období, kdy zase v grónském ledovci máte velké, máte vrstvičky s vysokými obsahy olova, protože docházelo, za Římanů docházelo k tak velkému hutnění olova, jak pak pozorujeme až někdy po roce 1700, jo, a těch hranic takhle je navrženo vlastně několik, ale myslím si, že ta hranice toho roku 1800 sedí úplně nejlíp. Heleďte se, ale to, co je podstatný nebo to, co je pro mě jako podstatný, že jo, my se většinou bavíme o povaze změny z hlediska populace, politiky, ekonomiky, dejme tomu humanitních disciplín a sociologie, ale když se na to podíváte geologickýma očima, tak najednou si řeknete ano, v geologické minulosti byla několikrát dokonce vyšší koncentrace oxidu uhličitého, než je dneska, ale to se stalo naposledy buďto před 800 tisíci lety nebo před nějakými 5 miliony let, to znamená podobná situace tady nebyla 1 až 5 milionů let. Když se podíváte na šíření druhu, jo, protože dneska dochází k té globální homogenizaci, pár odolných druhů, to je stejný jako s firmama, vlastně jako zaplavuje jakoby jako celej svět, tak takhlecta míra tý výměny druhu tady byla naposledy před 200 miliony let, když byla nějaká ta pangea, ta pevnina vlastně velká jako propojená. Když se podíváte na cykly, právě třeba jako síry nebo prostě těch stopových prvků, tak se najednou zase, nebo acidifikace oceánu, tak se zase dostáváme do měřítka, že podobná situace tady byla před 5, 10 nebo 20 miliony let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Opakuje se to?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, já tím chci říct něco jiného, že nová situace se týká přírody totiž, jo. My tu novou situaci vnímáme, já nevím, jestli jsme nezaměstnaný nebo kolik máme peněz nebo kolik máme vlastně svobody, jo, a pro přírodovědce je vlastně hrozně logický dívat se na svět z toho hmotného hlediska, to znamená mění-li se hmotný základ světa, je naprosto jasné, že se musej měnit všechny ty nadstavbový jevy. A neznamená to okamžitě, neznamená to za rok nebo tak, ale vzhledem k tý exponencialitě to znamená to, že během dalších 10 nebo 20 let ten svět, ve kterém budeme žít, bude doopravdy odlišný od toho dnešního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže člověk se stal, řekněme, novou geologickou silou, který, nebo která více zasahuje do toho koloběhu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano. Geomorfologové spočítali, kolik člověk přesunuje hmot. Je to dejme tomu víc jak 20 tun na člověka a rok. A když si vezmete přesuny hmot člověkem a dejme tomu řekami, tak ty řeky celého světa transportují zhruba třetinu materiálu než lidstvo, jo, to už jako stojí za uváženou. S mořem nejsou žádná, tam, to je tak obrovský a tak silný, že tam jako každý srovnání je vlastně velice, velice jako složitý, ale kupodivu se ukazuje, že i v tom dnešním světě třeba cyklus křemene nebo SiO2, jo, nebo křemíku, to je jedno, jak to budeme definovat, začíná bejt silnější na té lidské straně než na té přírodní straně. A nejvíc znepokojivé je to u dusíku, kde vlastně ty toky těch dusičnanů, těch hnojiv, které my vytváříme, nebo těch oxidů dusíku, které vznikají spalováním třeba v automobilech a podobně, takže ty toky lidmi způsobené dusíků, toky hnojiv jsou větší, než co dokáže celá příroda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na sklonku roku jste nás, pane Cílek, naladil vánočně, hovořili jsme o haličských zvonech, nyní vlastně se částečně k Vánocům vrátíme. Vy jste si závěr roku užil v Bavorsku, podíval jste se mimo jiné do Norimberku, kde se chystá také společná bavorsko-česká výstava věnovaná letošnímu jubilantovi Karlu IV.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, do Norimberka je dneska hrozně snadný vlastně dojet autobusem a Norimberk je od Prahy skoro stejně tak daleko jako Brno. To je takový pěkný. Norimberk bylo druhé hlavní sídlo Karla IV., jo. Jako já mám pocit, že za prvé ta druhá světová válka, ale i ta první a rozpad Rakouska-Uherska nás vlastně připravily o města, která byla součástí našeho světa a pak se stala třeba i za komunismu součástí světa cizího, jo, takže Norimberk, v Norimberku mě nejvíc překvapilo to, že historie Norimberku byla teďka posunuta nějaký 3, 4 století nazpátek v čase, protože našli osídlení, a vůbec není překvapení pro mě ani pro archeology, že to je prostě osídlení z doby západních Slovanů. Víte, my se na Čechy snad často jsme se dívali, jako že máme v sobě hodně silného prvku, jo, německého teda, že jsme teda kusem Němci, ale jako málo platný, v tom Bavorsku nebo právě v místech jako Norimberk si uvědomíte, ale tam se o tom mluví mnohem míň, že ty Němci mají v sobě velmi silnou příměs toho slovanského prvku. A z toho Norimberku já jsem pak pokračoval na řadu dalších míst, ale zajímalo mě město Štrubina. Tyhlecty města mívaly české názvy, které jsou dneska jako zapomenuté, to je Straubing a nad Straubingem je taková velká pevnost pravěká, ční, Bogenberg, poutní místo na prastarým hradišti, pochopitelně zase jsou tam slovanské základy a v těhletěch místech ústila cesta z Čech, která byla, která byla v existenci někdy od poloviny bronzové doby, to znamená dejme tomu 3 tisíce let. A pod tím Bogenbergem a od toho Straubingu jsou jedny z největších pohřebišť jednak římských a jednak bayóvarských. Bayóváryové, to jsou ty bojovníci, ty warriors z toho Boiohaema prostě, to jsou ty germánský kmeny, který přišly z Čech do těch, teda vlastně do těch Bavor a tyhlecty Bayóváryové tam za sebou zanechali nádhernou kolekci šperků, nějaké 6., 7. století. Takže tohle byla zase pro mě sonda do světa, kdy z druhé strany vlastně vnímáte tu Šumavu jako na okrajích Čech a jasně cítíte jednak společné rysy, já nevím, třeba v gotické architektuře, myslím v té době 1300 až 1400, v té době Karlově, je to naprosto jako evidentní, v tom, už je tam víc té francouzské katedrální gotiky, ale když jdete do lidového umění nebo takové, do toho nižšího umění, tak už ta vazba na ty Čechy je jasná a zřejmá a vidíte, že to je kus našeho světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste jednou, pane Cílku, vypsala jsem si to, řekl: "Když jste v Káhiře, zjistíte, že byste jí pochopil. Abyste jí pochopil, musíte do Jeruzaléma a v Jeruzalémě se dozvíte, že ho nepochopíte bez Damašku." Co tedy nepochopíme bez třeba návštěvy Norimberku nebo Vídně?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Takhle, pro pochopení Prahy nebo Čech je prostě nezbytné navštívit několik měst, které jsou prostě s těmi Čechami doopravdy úzce spjaté. Určitě to je Řím, jo, určitě jsou to města podunajského okruhu, když prostě přicházíte od toho Dunaje, tak jako doopravdy ta hranice je, je cítit jako velice dobře. Jako další české město, že jo, já dlouhodobě vnímám Vídeň nebo víceméně české nebo patřící do periferie českého světa, i když slovo periferie tady asi není úplně, úplně namístě. Jsou další místa, možná i ta Florencie, jo, nebo prostě kusy té Toskány, které doopravdy patří k Čechám. To, co se vám snažím říct, je to, že prostě Čechy nekončí na české státní hranici, ale takovými amébovitými výběžky prostě sahají hluboko do dalších krásných míst a časů a obohacují nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba až na Rujánu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No jo, to jsem teďka, já jsem schválně teďka nemluvil o tom slovanském světě prostě velkém a o jeho vlastně roztříštění pozdním. Ano, já myslím, že tady se rodí to přirozené vnímání Evropské unie, respektive jejího nějakého středoevropského celku, to, čemu se říkalo Mitteleuropa, Osteuropa, jo, takový to, takový to, o čem se doopravdy vedly diskuse mezi rokem 1900 a možná rokem 1970 a pak už se na to víceméně zapomnělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Petr Hanák se vás mimo jiné ptá, zda nemáte ze všech těch pesimistických vizí naší budoucnosti deprese? A jak se s těmi vizemi vyrovnáváte?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobře. První věc je taková, že víme, že síly regenerace jsou vždycky silnější než síly destrukce, jo, protože kdyby tomu tak nebylo, tak tady nejsme a nejsme tady v tomhlectom relativně blahobytném a kulturním prostředí. Druhá věc je ta, že já sice nevím, jestli teda jsou to pesimistické vize, já neustále cítím tu proměnu toho světa nastávající, probíhající nebo jako budoucí, takže si myslím, že nás čekají obtížné doby a vyrovnám se s tím někdy těžko, že jo, ale pak už zase vidím po nějaké době ten další růst a další vytvoření prostě nového lepšího světa. Málo je to, málo platné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog Václav Cílek. Děkuji za vaše názory a těším se za měsíc na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra budu hovořit s rektorem Univerzity Karlovy, profesorem Tomášem Zimou. Na slyšenou se těší Zita Senková, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.