Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 4. února

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nerušený poslech i dobré ráno vám přeje Karolína Koubová. Hostem dnešního Jak to vidí je ekonomka Ilona Švihlíková. Vítejte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A o čem bude řeč v následující půlhodině? Zhodnotíme návrh ministra financí na snížení DPH u točeného piva a nealkoholických nápojů. Jde o čirý populismus, jak říká opozice, nebo je to dobrý marketingový nástroj pro elektronickou evidenci tržeb? A neměla by se spíš snížit daň u základních potravin, jak navrhují ostatní koaliční partneři? A pro koho je výhodná Transatlantická dohoda volného obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy? A jak hodnotit závěry z ekonomického fóra v Davosu? Tak to budou naše náměty k diskusi. Tak tedy nejdříve se dotkněme, paní Švihlíková, právě toho takzvaného TTIPu, tedy Transatlantické dohody o volném obchodu a investicích. O tom se včera diskutovalo v Praze na půdě Poslanecké sněmovny. Vy jste se konference účastnila. Co zajímavé tam tedy padlo?

Čtěte také

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím, že první věc, která byla zajímavá, že se tam sešli jak odpůrci, tak zastánci téhle dohody a zaznívalo tam velké množství různých argumentů, takže to plnilo tu osvětovou informační roli. Byli tam, jak říkáme, ta kritická veřejnost, zástupci těch neziskových organizací, ale byli tam i, řekněme, ty oficiální zastánci z ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zahraničních věcí, zástupci byznysu a samozřejmě také různých politických stran, takže to byl poměrně zajímavý výběr. Ta shoda asi panovala v tom, že ta informovanost stále není dostatečná, což je docela tristní, protože pokud by tahle, tahle dohoda byla schválena, bude se vlastně jednat o největší obchodní a investiční dohodu světa. To znamená, je potřeba o tom opravdu trochu víc vědět. Zaznívalo hodně obav a ty plynuly nejenom z té, řekněme, nižší informovanosti pro veřejnost, ale hlavně z toho, že už dnes ten obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy je skutečně velmi liberalizován. Já jsem tam přímo měla grafy, respektive tabulky, které ukazovaly, že vlastně pro Evropskou unii jsou Spojené státy hlavní obchodní partner a je tomu tak i v oblasti investic, takže už ta provázanost je skutečně velmi silná. No a potom se samozřejmě nabízí otázka, proč tedy se dojednává takto veliká komplexní dohoda s řadou témat, které vzbuzují obavy, to je otázka regulace, to se týká spotřebitelů, ta se týká sociálních práv, ekologie, no a tam přece jenom ty standardy evropské a ve Spojených státech jsou odlišné a to zkrátka vyvolává určitá rizika. No a zvláštní pozornost byla věnována té arbitrážní doložce investor stát, která umožňuje soukromým firmám žalovat státy, pokud vlastně provedou nějaké politické opatření, které může ohrožovat jejich budoucí zisky. Je to asi doložka, která vyvolává největší celosvětový odpor, ale ten počet těch procesů stoupá. Já jsem tam přímo uvedla jednu z těch statistik UNCTADu, Organizaci při OSN, která eviduje tyto případy, a už je jich 700 v celém světě, už je jich 700 a ty částky jsou často obrovské. Třeba případ Ekvádoru, který platil americké těžařské firmě Occidental nějaká 2 % HDP. Takže zaznívaly argumenty z mnoha stran. Bylo to, bylo to nesmírně přínosné. Já bych si velice přála, aby, aby TTIP se stalo jedním, jedním z velkých témat, ne těch marginálními, kterými se někdy zabýváme na té české politické scéně a jedním z velkých témat diskuse, protože skutečně to není technická dohoda, to je veliký projekt mezi Spojenými státy a Evropskou unií a je potřeba, aby občané byli dobře informováni.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady jste právě nastínila hned několik těch bodů, které vyvolávají spory. Ten mandát k tomu, aby vyjednávala Evropská komise má od členských států. Myslíte si, že mají dostatečně silnou pozici na to, aby právě mohly vyjednat takové podmínky pro Evropu, které by byly výhodné?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je právě také problém, který tam opakovaně zazníval, protože jednak tohle není samo o sobě jisté a samozřejmě to znepokojení veřejnosti se projevilo například tím, že proti téhle dohodě, řekněme proti tomu, co víme a přece jenom nějaké informace už málem bylo sebráno přes 3 miliony podpisů v celé Evropské unii, to je rekord, to se ještě nikdy nepovedlo u žádné jiné kauzy, a ukazuje to, že to znepokojení se netýká jedné země, ale skutečně plošné, velmi silné třeba v Německu, ale skutečně ve všech zemích tyhle obavy zaznívají, i z oficiálních míst. Řada německých politických představitelů vyjádřila jasně svůj odpor třeba vůči té arbitrážní doložce. No a určitou roli také hrálo to, že ty informace jsou a především byly do značné míry utajované a teprve pod tím obrovským veřejným tlakem se začaly jisté věci zveřejňovat, ale spíš máme informace tedy z té evropské strany, byť řekněme, že nejsou v úplně ideálním stavu, ale přece jenom víme už něco víc, ale třeba z a těch amerických pozic toho víme stále velmi málo. A taky ve Spojených státech je, je samozřejmě mnoho otazníků nad touto dohodou, takže ono se taky prolíná mnoho vlivů, zájmy jednotlivých členských zemí, obavy veřejnosti a do toho samozřejmě, i když zase víte, že tady jsou velké lobbistické tlaky. To znamená, my víme, že představitelé Evropské komise se prostě prioritně setkávají se zástupci velkého byznysu, ať je to agrobyznys, farmaceutie, chemický průmysl a tak dále, tak to samozřejmě jaksi důvěře veřejnosti moc neprospívá.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně ty odhady, které mluví nebo ty argumenty zastánců TTIPu jsou například, jak uvádí MPO, že by každá evropská domácnost díky této dohodě a tím i nárůstu vzájemného obchodu mohla ušetřit zhruba 545 eur, předpokládám tedy za rok, pak zlevní to americké zboží prodávané na evropském trhu a pak samozřejmě i to, že by došlo na zrušení cel, tak i to by samozřejmě naše exportéry potěšilo?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No byly tam tyto věci zmíněny, ano, ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, ale zároveň k těm studiím. Víte, ono je jich hodně už v tuhle dobu a tím, že vy neznáte úplně detaily toho textu, tak ta predikce je obtížná. A ono hlavně i ty oficiální optimistické predikce jsou jako velice opatrné, velice opatrné a já bych byla ještě opatrnější, protože víte, on už ten obchod je liberalizovaný dneska. Jo, ta průměrná celní zátěž je někde okolo 4 %.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale je tu prý řada výjimek, že třeba právě pro české skláře, kde je tam 28 %, že i proto by bylo výhodné tuto dohodu uzavřít.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jsou /souzvuk hlasů/ ..., ano, celkově ta celní zátěž je minimální, to znamená tam už větší roli hrají pohyby kurzu, když to vezmu takhle dolar/euro. Ale jsou tam samozřejmě některé výjimky v těch zvláštních sektorech, ale otázka, jestli zrovna kvůli tomu budete dělat takhle obrovskou dohodu, jo. To je zase další věc, která znepokojuje, že prostě už teď je jasné, že ta dohoda bude mít několik tisíc stran. Jakým způsobem se můžete vyjádřit, prostě projít ten velmi obtížný právní jazyk, jo, jak můžete očekávat, že prostě vůbec někdo pochopí, že bude plně vnímat dopady dohody, která bude takhle extenzivní. Nebylo by jednodušší, pokud tedy je tu problém třeba v oblasti, kterou jste naznačila - sklárny, jo, prostě věnovat se jenom jedné oblasti třeba specificky, ale jo, takové, tahle ta šíře prostě ono to vypadá, jako když vás zahltí někdo prostě obrovským balíkem, ve kterém ani ten politik, který by to vzal velmi svědomitě, prostě nebude schopen se plně orientovat a samozřejmě s plnou vážností a odpovědností rozhodnout.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když si ale vezmeme analogickou dohodu, která byla nedávno uzavřena, tedy transpacifickou dohodu, tak tam to vypadá, že si dost těch států zúčastněných 12 tuto dohodu pochvalovalo. Nebo vidíte tam nějaké paralely?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Paralel tam je spousta a ta transpacifická je do značné míry mladší bratříček té TTIP. Ona byla dojednána, není ratifikována, bych zdůraznila.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ten odpor vůči ní je, je samozřejmě taky, týká se hlavně velmi restriktivní povahy ochrany duševních práv ze strany Spojených států. Je třeba zajímavé, že zrovna teď ve Spojených státech, jak běží samozřejmě už volební kampaň, tak řada těch kandidátů se vyslovuje proti ní, což neznamená, že jí potom neschválí s plnou parádou, to bych nechtěla tvrdit, ale je zajímavé, že už to začíná jakoby trošku víc prolínat do té debaty. No jak říkám, tahle ta tendence těch všeobjímajících dohod, já jí považuju za takovou, když to není ten multilaterální systém, ve kterém pracují všichni za poměrně nebezpečnou, protože skutečně ten rozsah je takový, že si říkám a kdo se tomu potom může opravdu podrobně věnovat a se vší odpovědností rozhodnout, a tam může každý detail hrát velikou roli.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli by to být naši evropští zastupitelé.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No právě, ale představíte si, že budou prostě pročítat třeba 5 tisíc stránek velmi obtížného textu, ve kterém budou odvolávky na další a další a samozřejmě k tomu máte obrovské množství dalšího materiálu, prostě studií jednotlivých a velmi, velmi různých postojů právě třeba k té oblasti regulací, to jsou strašně citlivé otázky, protože to není ekonomická otázka. Regulace znamená, že je tady nějaký veřejný zájem něco upravit. Ne prostě to nechat právě toho nejsilnějšího regulovat ve veřejném zájmu, no. Tam už, to není technická otázka, to je, to je ryze politická otázka. Jestli si prostě přejete, aby třeba se u nás těžil nebo netěžil břidličný plyn. No to je otázka prostě velmi silně politická toho, co chcete udělat s naší krajinou, s naším životním prostředím a tak dále. Takže ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A byla byste tedy proto, promiňte, paní Švihlíková, aby se to tedy schválilo co nejrychleji ještě třeba právě za mandátu Baracka Obamy, jak Evropská komise by si přála, anebo opravdu rozpoutat tu diskusi, ujasnit si konkréta a třeba chvíli počkat ještě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si myslím, že ta pravděpodobnost, že to bude schváleno rychle, je poměrně malá a to právě z důvodu toho velikého odporu občanského v rámci Evropské unie, který si myslím, že byl podstatně větší než představitelé EU sami očekávali. Ve Spojených státech teďko, řekněme, ten občanský tlak je proti TTIP, což je tam momentálně to aktuálnější téma a rozhodně je potřeba jakoby hodně vědět, protože dohody tohohle typu vám můžou změnit tu ekonomiku na skutečně mnoho, mnoho let dopředu a nejenom jakoby národní ekonomiku, ale koneckonců i tu světovou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď budeme mít čistě domácí téma. Hodně se mluví o návrhu Andreje Babiše snížit sazbu DPH u točeného piva i nealkoholických nápojů, respektive tyto komodity přesunout do té snížené 10 % sazby. Následně se přidali koaliční partneři, kteří řekli, že by byli eventuálně, pokud pro nějaké snižování DPH, tak u těch základních potravin. Jak tyto návrhy hodnotíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že je potřeba návrh ministerstva financí hodnotit v souvislosti s tou elektronickou evidencí tržeb. Respektive já tam tu souvislost naprosto jednoznačně vidím. Zase je to velké téma, ovšem já bych řekla, že když ho porovnám právě s tím TTIP, tak jaksi to TTIP je milionkrát důležitější než elektronická evidence tržeb. Ale dobře, věnujme se těm našim menším věcem. Ta EEET má několik hlavním účelů, jak je prezentuje ministerstvo financí. Prý z nich je otázka samozřejmě daňových úniků, které v oblasti DPH bezesporu jsou, to víme už dlouhou dobu. Moc nic se s tím nedělalo. Ale druhá věc je vlastně srovnat ty podmínky. Pokud hovoříme prostě o nějakém fungování trhu, tak by bylo vhodné, aby prostě ty podmínky byly pro ty subjekty stejné a ne že prostě někdo 25 let neplatí daně a už se v té pozici jaksi pohodlně uvelebil, to prostě nelze. Tomu myslím si, že většina asi lidí dobře rozumí, nicméně je tu obava, že třeba právě jaksi restaurace, hospody se dostanou do určitých problémů, protože tam to daňové inkaso nebývá úplně ideální, ale my často se tam u těch zaměstnanců jede na minimální mzdu a pak se to vykazuje různě, no vykazuje, nic se nevykazuje, dělá se to prostě různě bokem, jo, a tím pádem tedy pan ministr asi jako určitý taktický tah přišel s touto možností. No udělat to samozřejmě můžete, ono se jako dá čarovat ledasjak, ale mně to nepřijde asi jako, já takticky to chápu, ale z ekonomického hlediska bych to asi úplně nevítala, protože vám to v těch sazbách udělá jako ještě větší chaos. Není myslím nic špatného mít tři sazby. Proč ne. Řada zemí má různé výjimky a má vícero sazeb, to, to na tom jako, to není žádný velký šok, ale přece jenom vyčleňovat určitou velmi jako velmi úzký segment, jo, a specificky pro ně dávat ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta souvislost, promiňte, s elektronickou evidencí tržeb, to tedy ani ministr financí nepopírá. Říká, že to má být tedy jakýsi marketingový nástroj a má to podnikatelům pomoci vyrovnat se s těmi vyššími náklady. Je to vhodný nástroj, čili jedním jaksi zákonem dělat marketing druhému.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já říkám, takticky to chápu. Já si nejsem úplně jistá, jestli jako z toho makroekonomického hlediska je to ideální to tímhle tím způsobem roztřišťovat a hlavně tam máte tu obrovskou nestabilitu, jo. U nás se prostě, ta daňová soustava se mění neustále, to znamená, pokud jste prostě v tom byznysu, vy nikdy nevíte, jako co na vás kde přiletí a co se kde změní, protože každou chvíli, jo, buď se vytváří nová sazba, pak se zase škrtne, pak se tam mezi nima přesouvá, jo. Říkám, není nic špatného na tom, mít více sazeb, jo, to je logický, je to i sociální nástroj, to je v pořádku, tak ale trošku víc té stability by neškodilo, takže já bych jako nebyla z tohohle úplně nadšená, říkám, chápu to takticky, pan ministr chce, aby to prošlo, chce prostě, je si vědom toho, že těch restauračních zařízení prostě bude problém, to bezesporu bude ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta taktika může samozřejmě souviset i s nadcházejícími volbami.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No jistě, to je logické. Prostě máme demokracii, máme volby, no tak to je, to se nemůžeme tomu divit. Ale já bych byla asi skutečně spíš radši, kdybychom to dělali malinko systematičtěji, jo, kdybychom se třeba dohodli, že prostě veškeré, jo, restaurační zařízení bude nějaké sazby se vším všudy, a bezesporu u těch potravin, jo, to bych byla radši.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ty další návrhy, s kterými potom přišli koaliční partneři, kteří řekli ano, pokud tedy snižovat DPH, tak především u základních potravin.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To bych asi souhlasila. Otázka je, co je základní potravina, jo, to je úplně roztříštěný.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Maso, mléko, o tom mluvil premiér.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jo, to se těžko jako tahle eviduje, že uděláte kategorizaci a teď budete jako hlídat, jestli tenhle jogurt už patří tam nebo tam. Joj. No ano, samozřejmě jako potraviny obecně by měly být podle mě ve snížené sazby, jo, jednoznačně. To jako myslím, že ta naše ekonomická úroveň jako není úplně taková, abychom měli podporovat jako vyšší zdanění potravin a tím pádem ještě větší jakoby zátěž vlastně na ty nejchudší skupiny, že jo, které samozřejmě právě za ty základní potraviny utrácí jaksi a za bydlení většinu, většinu svého příjmu, takže tomuhle rozumím, ale jako myslím, že by ta kategorie měla být jako širší, protože čím to uděláte specifičtější, tím zase víc umožňujete jako způsobů, jak to obcházet a ten daňový výběr se tím znesnadňuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte mi ale, jak se nakonec tyto návrhy skutečně mohou promítnout do ceny potravin nebo nápojů, protože automaticky se to tedy spotřebitele přece nemusí dotknout, pakliže se podnikatel rozhodne třeba mít větší zisk a ta cena potraviny zůstane stejná.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No právě že nemusí, to, to je právě to, že ty pohyby nahoru a dolů u toho DPH se liší, jo. Většinou nahoru, tak tam se to projeví, záleží na tom, jaký je to trh, jak je konkurenční, ale obvykle se to projeví poměrně výrazně, zato u toho snížení DPH to nemusíte poznat vůbec jako spotřebitel.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako spotřebitel.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jo a samozřejmě na inkasu to bude mít nějaký vliv, ale jako spotřebitel vůbec, jo, to znamená ta, ta představa jakože automaticky jako to pocítíme všichni nějak pozitivně, nemusí vůbec být správná.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Miroslav Kalousek samozřejmě z těch opozičních pozic toto označil za populismus. Mluvil o tom, že to zvýšení DPH tehdy za vlády Petra Nečase bylo v souvislosti s penzijní reformou, kterou koalice ovšem zrušila a že by tedy tím pádem teď měla peníze lidem vrátit. Jak to vidíte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je, to je zajímavá úvaha, že zrovna pan Kalousek ho obviňuje z populismu. No já bych jenom dodala, že tenkrát to DPH skutečně mělo sloužit jako penzijní reforma, ovšem bylo to provedeno tak amatérsky nebo jak to mám jinak říct, že to k tomu inkasu DPH jaksi vůbec nedošlo. Ono se mělo vybrat, jo, a potom to mělo posloužit, což teda už je zajímavá salátová metoda teda, jo já vyberu na DPH, dám to na penze, to no nic. Ale ono se jaksi nevybralo, jo, to DPH, to inkaso se jaksi nedostavilo, takže se nemohlo podpořit ničím ta penzijní reforma, o kterou stejně naštěstí nikdo téměř neměl zájem, takže jako v tomhle ohledu já myslím, že na jeho místě bych raději mlčela k tomuhle tématu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A další? A další opoziční návrh ODS snížit daňové zatížení zrušením například daně z nemovitostí a silniční daně, je to rozumnější návrh než ten, který jsme slyšeli?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To je zase, to prostě, ano, blíží se volby, je to vidět, prostě se pořád tady jako seká něco s daňovým systémem. Víte, ono je potřeba si podívat na ten náš daňový systém jako celek, jo, když se podíváte na to inkaso, na tu zátěž, tak zjistíte, že ty zátěžové pilíře jsou dva. První z nich zaměstnanci prostě, jo, zaměstnanci, to je to sociální, pojistný, který je obrovská vlastně dominantní položka rozpočtu, tam je jako velká, velká tíha, a druhá věc je to DPH, která je digresivní, to znamená dopadá na ty nejchudší, takže když to řeknu jednoduše, tak rozpočet stojí na zaměstnancích a spíš na těch chudších, jo, to samozřejmě není ideální systém. Já bych posílila ty progresivní prvky, takže žádné rušení daně z nemovitostí, ale naopak spíš prostě posílení těch majetkových daní. Ono i v evropském srovnání, když se podíváme, jo, máme naštěstí Eurostat a tabulky pěkný na to, tak zjistíme, že u nás ty majetkový daně jsou naprosto směšný, jo, to inkaso je prostě téměř, téměř neviditelní, takže tam je bezesporu spíš prostor pro nějaké narovnávání, aby prostě to daňové břemeno bylo rozloženo trošku spravedlivěji v té společnosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom se měly ještě vrátit k závěrům Světového ekonomického fóra v Davosu, to skončilo před necelými 14 dny, a jeho hlavním tématem byla čtvrtá průmyslová revoluce. Které závěry považujete za zajímavé?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak to, to fórum je samozřejmě takové čím dál rozsáhlejší ve smyslu těch různých panelů a diskusí, takže tam najdete všechno od prostě brazilské ekonomiky po samozřejmě téma nerovnosti, to se tam prolínalo vlastně nějak tak celým tím fórem, ale to dominantní téma byla skutečně ta čtvrtá průmyslová revoluce a bylo to trošku depresivní to sledovat, protože tam byli lidé, kteří se, abych tak řekla zoufale snažili to prezentovat optimisticky a vůbec jim to nešlo. Ten první závěr je, že ta čtvrtá průmyslová revoluce postupuje mnohem rychleji, než se čekalo. My to dneska vidíme, respektive ne dneska, už několik let to pozorujeme na tom, že řada výrob těch průmyslových odchází z Číny a z té oblasti jihovýchodní Asie a vrací se do Spojených států. Ale není to z důvodu patriotismu nebo něčeho takového, ale prostě přechází na plně automatizované výroby, kde levná čínská nebo nějaká jiná pracovní síla prostě už nehraje roli, protože to je trend, který už probíhá ve Spojených státech jako v té nejvyspělejší zemi, je to samozřejmě nejmarkantnější, ale vidíme to už i ve Švýcarsku, Německu. Zkrátka ten proces je rychlejší, než se čekalo. Což tam koneckonců i opakovaně zaznívalo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč v tom nevidět výhody?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No takhle, spousta výhod samozřejmě tam byla, byla zmíněná jednoznačně, ale ten základní problém se týkal práce. Dokonce jeden ten panel se přímo jmenoval Svět bez práce?, jo v tom, v tom Davosu, protože tyhle technologie jsou samozřejmě nesmírně pracovně úsporné, o tom jako nemůže být sporu, automatizace, robotizace, 3D tisk má ještě velmi silnou tu lokalizační roli, tu místní, no, místní výroby, a teď je tam ta zaznívala pořád ta otázka někdy přímo, někdy trošku skrytě, co s těmi lidmi, kteří, který budou uvolněni z toho průmyslovýho sektoru. Někdo říká nasaje sektor služeb. No jo, ale za prvé ty služby hodně závisí na té mzdě z toho průmyslu, oni jako nevlají nikde ve vzduchu, a my už dneska jsme svědky a zase se dívám na USA, ta je vždycky takovej předvoj těch trendů, tak ve Spojených státech vidíme, že ty služby jsou buď ve finančnictví, což je často velmi pofidérní obor, anebo třeba v maloobchodě a podobně, a to je, tam máte koncentrovanou tu pracující chudobu. To bylo taky téma, které tam docela rezignovalo, pracující chudoba, nerovnost. Vlastně to, že ti lidé vydělávají tak málo, že i ve Spojených státech, což není žádný úžasný sociální systém, mají nárok na potravinové poukázky. No a docela dost velké množství z nich. Takže tady se nám prostě vytváří veliká obava, co s těmi přebytečnými lidmi, kteří budou uvolněni z toho průmyslu. A byla tam i řada různých studií, vlastně teď minulý týden byla zveřejněna oxfordská, respektive Citigroup a Oxford, která velmi podrobně tyhle věci analyzuje a tam jsou i rozpisy u těch jednotlivých zemí a nevyznívá to vůbec dobře. Je tam určitá bezradnost jako.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s tím, že se tam mluvilo také o tom prodlužujícím se věku a o tom, že budeme pracovat třeba podle toho, co jsem si všimla, až do třeba 82 let v budoucnu, tak jaká je vůbec vize, jak toto vyřešit, co se týče té přebytečné pracovní síly?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to trochu absurdní, že jo, máme pracovat čím dále déle za situace, kdy ta lidská práce je čím dál méně potřeba, protože ji prostě budou přebírat stroje v měřítku, který jsme pravděpodobně nezažili od první průmyslové revoluce. Tenhle rozpor tam samozřejmě zazníval opakovaně. A někdo tam kladl optimistické nároky na vzdělávací soustavu, někdo to viděl v těch, v tom sektoru služeb, ale tam spíš těch veřejných služeb, že jo, vzdělávání, výzkum, zdravotnictví, které samozřejmě se stane asi jedním z velmi významných sektorů ekonomiky, ale zaznívaly tam i jiné názory. Stále populárnější je třeba myšlenka nepodmíněného základního příjmu, to znamená vyřešit ten problém, řekněme, s přebytečnými lidmi tak, že by zkrátka každý měl nárok na nějakou univerzální dávku, která by mu umožňovala žít a zároveň by se rozhodl, jestli se bude věnovat práci za peníze, řekněme, zaměstnání, anebo prostě se bude věnovat, já nevím, nějaké práci třeba pro obec. Jo, to jakoby těch, těch úvah je hrozně moc, ale shoda byla na jednom - prostě ta změna bude obrovská. Ta změna bude obrovská. A potěšilo mě, že tam byl trošku i ten filozofičtější přesah, dokonce tam byl citován můj oblíbený britský ekonom John Maynard Keynes, který se nad tímhle tím zamýšlet už ve 30. letech. On byl velký vizionář. A říkal prostě bude ta produktivita práce vysoká, možná budeme pracovat jenom třeba 3 hodiny denně, a teďko jak se, jak se změní ten člověk, jo, protože práce je pořád tak nějak dominance našich, našich životů a jak se změní ten člověk, jak bude zacházet s tím svým volným časem? Bude se chovat moudře? Bude se chovat ku prospěchu ostatních? Jo, to jsou takový, to jsou prvotní ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Důležité otázky, na které ale není tolik jasných odpovědí.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No v tuhle chvíli ne, a ty obavy jsou, ty obavy jsou veliký, no, musím říct, že tam, tam skutečně najdete i právě názory, co s těmi přebytečnými lidmi, které jako rezonují trošku více s těmi Spojenými státy, jo, to znamená třeba, že jaksi alternativou k práci je vězení a podobně, takže no vyvolává to obrovské obavy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se dostaneme k dotazu emailovému od pana Březiny, i když jen ve stručnosti: "V pořadu Jak to vidíte, paní Švihlíková, ustavičně kritizujete odliv zahraničních firem z České republiky. Máte nějaký recept na to, jak tomu zabránit, kromě znárodnění ovšem? A opravdu si myslíte, že by k nám někdo přišel investovat, aniž by měl stoprocentní svobodu rozhodování o svých ziscích? A jakým vzkazem české veřejnosti bylo lobbování," jak píše Milan Březina, "prezidenta Zemana v Číně za lucemburskou firmu PPF, jejíž český majitel nejen vyvádí zisky ven z České republiky, ale díky registraci v Lucembursku zde ani neplatí daně?"

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Jo, to je hodně dotazů najednou od mého trvalého příznivce pana Březiny, kterého tímto srdečně zdravím a mávám na něj. Ten odliv zisků se nám neustále stupňuje, já bych jenom bych dodala to číslo, abychom si něco pod tím představili, je to téměř půl bilionu za rok 2014 byl ten odliv rezidentů. Český statistický úřad k nám tomu dal řadu pěkných materiálů. Co s tím můžeme dělat? Tak první věc je, že samozřejmě můžete uvažovat o nějakém speciálním zdanění, určité kroky tohohle, tohohle typu udělalo, udělalo Maďarsko. Samozřejmě, že investoři investují zejména, protože potom ty zisky chtějí vytahovat. To jako u nás se často jakoby to prezentovalo tak, že jako nám jdou pomoci a restrukturalizovat ekonomiku a ono je potřeba se na to dívat trošku méně naivně. Oni skutečně chtějí tu svoji libru masa a taky ji dostávají zpátky. Už si vytáhli 60 % toho, co tady investovali a ten, ta dynamika toho, těch odlivů neustále, neustále narůstá. A ono těch půl bilionu je dobrým znakem. No jedním z našich úkolů by asi určitě mělo být prostě podporovat to, co bude v českých národních rukou, to není nic nemožného. Řada zemí se o to pokouší, najdeme to, nemusíme rovnou do Číny, to je možná trošku exotičtější destinace, ale najdeme i řadu dalších příkladů evropských lokálních bank a podobně, protože právě u té finanční struktury tam je to poznat nejvíc.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A na zbylou část odpovědi kdyžtak můžeme odepsat emailem panu Březinovi, protože více času už nám pro naší diskusi bohužel nezbylo. Hostem byla ekonomika Ilona Švihlíková, děkuji vám za to.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Díky, na slyšenou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.