Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 23. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu "Jak to vidí" přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Dobrý den, vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se dnes zaměříme? Ohlášené příměří v Sýrii, parlamentní volby, které vyhlásila Bašár Asad na šance na vznik Kurdistánu. Dobrý poslech. Spojené státy a Rusko se dohodly na podmínkách příměří. V Sýrii začne platit v sobotu 27. února, tedy doufejme, že začne platit. Ty boje mají zastavit jednotky syrské armády opozičních skupin. Jak vy vnímáte, pane Turečku, ohlášené příměří? Stane se vlastně důležitým předpokladem pro znovuobnovu těch zastavených mírových jednání?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tak především je důležité, že se na, na tomto výhledu na klid zbraní dohodly ty, řekněme, supervelmoci, které dosud stály v otázce syrské krize velmi tvrdě proti sobě. Víme, že podporují tábory, které do určité míry mají třeba společné zájmy, to znamená boj proti Islámskému státu, je to společný nepřítel, ale v řadě ohledů se tyto tábory liší. Zatímco víme, že Rusko stojí na straně Asadova režimu, tak Američané dlouho podporovali skupiny, které se ho snažily svrhnout. Takže my jsme teď ve fázi, kdy první předpoklad byl naplněn a teďka daleko důležitější, ještě, než se dostaneme k mírovým rozhovorům vůbec, tak bude, zda se Moskvě a Washingtonu podaří tuto představu o příměří prosadit také u těch jejich spojenců, kteří přímo v poli vedou boje. To znamená, nejen syrská vláda, syrská armáda, ale také s ní spřažené, řekněme, třeba šíitské milice, hnutí Hizballáh z Libanonu a tak dále a na straně druhé, Američané budou muset zařídit, aby takové země jako Turecko nebo Saúdská Arábie také přestaly popichovat ty protivládní povstalecké milice v Sýrii. Bez toho vlastně, toho příměří možná ani platit nezačne. Všechny ty frakce, kterých se to týká, mají připravenost k příměří, k zastavení bojů ohlásit do pátku a to příměří by pak mělo začít platit v půlnoci v sobotu. A teprv poté vlastně můžeme říci, že to příměří zahrnuje i takovou věc mimo jiné, jako je zastavení ruských náletů na opoziční formace mimo takzvaných teroristických skupin. A to je důležité, a tím se vracím k vaší otázce, protože například velká část syrské opozice tím, že Rusové zastaví nálety, podmiňovala svoji účast u mírových rozhovorů v Ženevě. Takže začne-li platit tento víkend příměří, tak do určité míry se tím otvírá cesta i k těm politickým rozhovorům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozeběhne se tedy teď různé další vyjednávání, aby vůbec to příměří mohlo vstoupit v platnost tak, jak jste to teď naznačil?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak, já si myslím, že všichni za to budou něco chtít. Umím si představit, že Saúdové budou něco chtít, že Turecko bude něco chtít za to, že přestane ten konflikt oživovat. Nesmíme zapomínat, jaké jsou poslední signály přicházející ze Saúdské Arábie a u Turecka. Připravenost vyslat pozemní jednotky do Sýrie oficiálně k boji proti Islámskému státu, ale myslím si, že je velmi opodstatněné podezření, že tyto jednotky by tam mohly mít třeba i jiné úkoly, že by mohly také nějakým způsobem se začít podílet na boji proti syrské vládě. Takže to všechno je teďka v sázce. Je v sázce, do jaké míry syrská armáda bude připravena ustoupit do té míry, že sama přestane bojovat a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co boje proti Islámskému státu? Na to se příměří, předpokládám, nevztahuje, že?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Nemá vztahovat, nemá vztahovat, přesně tak. To příměří se nevztahuje na boj proti Islámskému státu a frontě an-Nusra, Džabhát an-Nusra, což je organizace mezinárodně uznaná za teroristickou, která je napojena na Al Kajdu. Takže proti těm je možné útočit nadále. Tam je samozřejmě taková trošku ošemetná situace, že například, zatímco Islámský stát je v podstatě monolit, který má své nějaké území, tak Džabhát an-Nusra působí v mnoha oblastech ruku v ruce s různými jinými povstaleckými skupinami, které za teroristické označovány mezinárodně nejsou. Jinými slovy, může dojít k tomu, že například Rusové budou dnes na tu frontu an-Nusra útočit a můžou být obviněni, že útočí zároveň i na povstalce, vůči nimž by Rusko mělo zachovávat příměří. Takže těch, řekl bych, rizikových faktorů je tam velké množství a to je jedna z věcí, které vedou k domněnce, že i když třeba to příměří začne o víkendu platit, tak je otázka, jak dlouho potom se udrží, než se začnou ty strany navzájem obviňovat, že ho porušily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je už nyní, pane Turečku, třeba nějaký předpoklad nebo odhad, jak dlouho by to příměří, nebo jestli to bylo stanoveno, jak by dlouho mělo vydržet?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, ono se zprvu mluvilo o tom, že by mělo být na dva, na tři týdny. Teď je to vlastně časově otevřené a mluví se o tom, že, ano, jedna věc jsou mírové rozhovory v Ženevě, to už jsme zmínili, o budoucím uspořádání Sýrie, ale i toto příměří, které, začne-li tedy platit, tak by mělo být předpokladem k nějakému dlouhodobějšímu zastavení bojů. I v tomto příměří, v té dohodě se mluví o zahájení nebo o umožnění humanitárního zásobování. O čem se tam nemluví, a to je zajímavé, je dozbrojování zásobování těch různých o zbrojených skupin v poli. Takže to je třeba otázka, proč tam toto není a pokud to tam není, tak co to znamená pro budoucnost? Využijí všichni možní povstalci nebo provládní síly toho klidu zbraní jenom k dozbrojení, a pak se to rozjede nanovo? To všechno je ve hvězdách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Bašár Asad v sobotu řekl, že na příměří přistoupí jenom za podmínky, že teroristé toho nevyužijí k dalším ziskům a že země, které podporují, svou podporu zastaví a Asad jenom připomenul, za teroristy označuje od počátku konfliktu všechny své odpůrce, tedy takzvanou umírněnou opozici.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, no, nicméně ta dohoda byla uzavřena mezi Ruskem a Spojenými státy a ony teď vlastně definovaly, kdo pro účely toho příměří je označován za teroristu. A jsou to tedy skupinu Islámský stát a fronta an-Nusra, jak už jsme říkali, takže v tomto, to je třeba jedna z věcí, kdy zase Rusové evidentně budou muset Asada přesvědčit, že i on by měl držet, dodržovat svoji část této dohody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle nových, nejnovějších zpráv si občanská válka v Sýrii vyžádala od roku 2011 téměř půl milionu obětí. Co přiměje, pane Turečku, účastníky těch přerušených mírových rozhovorů k tomu, aby se vrátili do Ženevy, k tomu jednacímu stolu, kromě tedy toho příměří? Je to jenom tedy to příměří?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Musí to být jednoznačný a jednoznačný, to je důležité, tlak těch vnějších hráčů. Nejen Ruska a Spojených států, ale také, jak už jsem říkal, Turecka na jedné straně, na straně režimu Íránu a tak dále, Saúdské Arábie, Kataru. Toto všechno jsou země, které vlastně bojují v Sýrii o své zájmy, aniž by nasazovaly životy svých vlastních lidí, ale bojují tam za ně, jak vidíme dneska, Syřané a různí chudáci, kteří tam byli navezeni za žold prostě bojovat v cizí zemi za úplně cizí zájmy. Teprve ve chvíli, kdy ty okolní země se dohodnou, že je potřeba to zastavit, tak je předpoklad, že se tak tomu stane, a že ti lidé budou dotaženi nebo dotlačeni do Ženevy, aby něco dojednali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem vlastně ztroskotaly ty dosavadní rozhovory nebo to poslední kolo?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, ano, to poslední kolo v podstatě ani nezačalo. Ono uvízlo hned v nějakých, na začátku února v nějakých přípravných fázích, kdy se v podstatě ty delegace ani nesešly. Tam mezi nimi pendloval zmocněnec OSN a ten v jednu chvíli zkrátka řekl, že situace je tak komplikovaná, že je potřeba ty rozhovory přerušit a začít s nimi znovu na konci února. A tím se vracíme k vaší první otázce, že mezitím se snad ta situace přeci jenom opravdu vyjasnila a skutečně umožní pokračování těch rozhovorů, protože ono už se mluvilo o tom, že vlastně znovu zkrachovaly, akorát se to všichni bojí říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou roli, teď už jdeme opravdu skutečně do různých detailů, třeba se na té celé situaci podepsalo dobytí Halabu, což je třetí největší město syrské, situace kolem Aleppa?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, Aleppo je velmi důležité. Ono ještě není úplně dobyté vládními jednotkami, ale je, můžeme říci, do velké míry obklíčené a hodně se mluvilo o tom, že to, co se děje u Aleppa, je prostě rozhodující pro celou tu válku, protože těžiště povstaleckých aktivit je dneska právě na severozápadě Sýrie, tam jsou všechny ty milice, je to nesmírně propletené. Kdyby se posluchači podívali na mapu, co jaké území drží, která milice, tam je Islámský stát, protivládní povstalecké frakce, Kurdové, vládní milice, Hizballáh a tak dál a tak dál. Tam se bojuje o jednotlivé ulice, jednotlivé čtvrti. To vůbec není nějaký, nějaké obrovské jednolité území patřící té či oné straně. Takže ono se mluvilo o tom, že pokud Sýrie, syrský režim tedy ovládne oblast Aleppa, tak opravdu tím vlastně získá tak navrch, že pro něj mírové rozhovory ztratí smysl, že zkrátka ten konflikt bude rozhodnut silou a to ve prospěch Bašára Asada a to, co se teď stalo u Aleppa, to tomu hodně nasvědčuje, že opravdu syrská vláda získala hodně navrch v posledních týdnech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak rozumět tomu, že Bašár Asad vypsal na 13. dubna parlamentní volby? Ty poslední se konaly v roce 2012. Je to překvapení, nebo dalo se to čekat?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Upřímně řečeno, mě to nepřekvapuje. Ta situace je podobná, byť samozřejmě daleko dramatičtější, jako v roce 2012. Tehdy už také v zemi ta válka občanská zuřila, byť ne s tolika oběťmi a v takovém rozsahu. Islámský stát ještě nepůsobil tak jako dnes a tak dále, ale z hlediska Asada, no, co jiného má dělat? On se považuje za legitimního vůdce Sýrie, mimochodem i OSN stále uznává syrskou vládu za syrskou vládu a pokud on chce dál fungovat takto před světem i před svými lidmi, tak musí předstírat, že všechno běží dále, tak jako dříve. A k tomu patří i volby, které mají budit zdání, že v zemi je demokracie, že si lid mohou svobodně vybírat své parlamentní zástupce. Takže v tom čtyřletém cyklu zkrátka Asad nechá lidi hlasovat. Je v celku jasné, že se hlasovat bude jenom někde, jenom na vládou kontrolovaných územích, že se hlasuje za situace, kdy miliony lidí jsou mezi ..., mimo své domovy, více než 4 miliony Syřanů jsou úplně mimo zemi a je otázka, zda budou ochotni hlasovat, zda jim to bude umožněno. Takže z hlediska nějaké reprezentativnosti samozřejmě ty volby budou fraška, ale z hlediska předstírání nebo udržování legitimity tohoto režimu, tak je to nezbytnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké situace se nyní dostává Turecko, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Situace Turecka se velmi zkomplikovala. Co se týká syrské války, tak hodně ztratilo ze svého vlivu, můžeme říci, už třeba tímto příměřím, protože vracím se znovu k tomu, že není to tak dávno, co Turecko ještě před pár dny hrozilo, že bude dál útočit na pozice kurdských, syrských rebelů právě v oblasti Aleppa, v oblasti města Afrin a tak dále, což mimochodem toto příměří také zakazuje, takovéto útoky. Takže je to další ukázka toho, že Turci možná přepnuli tu strunu prosazování svých zájmů na syrském bojišti podporou rebelů, tvrdého boje proti Kurdům, zasahování do syrských věcí vnitřních. Nejsou Turci zdaleka jediní, ale když si k tomu přičteme, že Turecko se v posledních měsících stává stále častěji samo dějištěm teroristických a gerilových útoků, kdy po Islámském státu nebo džihádistech, kteří útočili loni v létě, dneska víme, že dochází i k útokům spojovaným s Kurdy právě v reakci na to, že sami Turci útočí na Kurdy, ať už v Sýrii nebo na jihovýchodě Turecka, nebo dokonce i v severním Iráku, tak prostě Turecko evidentně do té krize syrské velmi hluboce zabředlo a vrátím se na začátek své odpovědi, oni Turci zdánlivě, nebo oni ztratili velkou možnost ovlivňovat dění v Sýrii v tuto chvíli, ale myslím si, že paradoxně to příměří, které jim brání v dalších akcích, pro ně může být svým způsobem vysvobození a možností vycouvat z té blamáže se ctí, to znamená, jakoby pod tlakem mezinárodního společenství.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou šanci by měl na svůj vznik Kurdistán?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Mluvíme-li o Kurdistánu jako o tom obrovském území, které pokrývá sever Iráku, severovýchod Sýrie, jihovýchod Turecka a západ Íránu, tak to si nemyslím, to, to nikdy vlastně nebylo ve hře. To bylo ve hře po první světové válce, kdy mocnosti o něčem takovém uvažovaly, než zjistily, že pod částí Kurdistánu je, jsou velká ropná naleziště a že vlastně žádný Kurdistán nebude, že i sever Iráku radši přidělíme Britům, než se Turecku podařilo v občanské válce osvobozenecké, jak oni říkají, za nezávislost na počátku 20. let obsadit nebo dobýt, znovu dobýt to území, které mají Turci dnes. Tak zkrátka v té době to možná bylo chvíli reálná možnost, ale od té doby došlo k tomu, že Kurdové začali být používáni blízkovýchodními hráči navzájem i proti sobě a stali se jedním z nástrojů různých potyček, i v době třeba studené války a přesně tak dneska, kdyby Kurdové zkrátka byli dotázáni ve všech těch zemích, které jsem zmínil: "Chcete nezávislý stát?" Tak já si myslím, že oni sami by to zamítli, protože Kurdové z Iráku asi nebudou chtít být v jednom Kurdistánu s Kurdy levicově orientovanými z Turecka nebo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Syrský nebo ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
... se syrskými a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je mimochodem ta kurdská komunita v Sýrii? Mimochodem pokud se nepletu, tak syrský Kurd byl tím atentátníkem minulý týden v Ankaře, byť se tedy k činu přiznala úplně jiná organizace.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Turecká, ano, ano, organizace. To je, to je tvrzení turecké vlády, že to byl syrský Kurd, ale já bych to nevylučoval. Prostě oni to, dá se to předpokládat, je to v té logice, že poté, co Turecko začalo ostřelovat pozice syrských Kurdů, tak jeden ze syrských Kurdů šel a vyhodil se do vzduchu v Ankaře a pozabíjel desítky vojáků, ale berme to, že to tak je, ale z dlouhodobého hlediska, když se ptáte na syrské Kurdy, nesmíme zapomínat, že za Asadova režimu a to nejen za Bašára, ale i už za jeho otce Háfize, tak od 70. let vlastně Kurdové v Sýrii hodně ztratili ze svých pozic, stovkám tisíc syrských Kurdů bylo mimo jiné odebráno občanství. Oni nemohli cestovat, nemohli se svobodně přesídlit, dostávat zaměstnání ve státní správě a tak dále a tak dále a teprve pod dojmem té revolty nebo toho povstání lidí v roce 2011, té syrské verze "arabského jara", tak vlastně Bašárův režim začal Kurdům nějaká jejich občanská základní práva vracet. Takže jim bylo revokováno zrušení toho občanství, bylo jim vráceno a tak dále, ale ono všechno tohle už by pozdě. To už Asadův režim dělal ve chvíli, kdy v zemi doutnala občanská válka a tato gesta, jakkoli rok předtím by byla velmi vstřícná a povzbudivá, tak už přišla pozdě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kurdové jsou ale každopádně spojenci Západu v boji proti Islámskému, takzvanému Islámskému státu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
V tuto chvíli je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímalo by mě ještě také, pane Turečku, jakou hrozbu představuje Islámský stát, takzvaný "Dash", v Libyi, kde se formuje vláda národní jednoty - s otazníkem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Je to, je to poměrně nový fenomén, který se ale dal předvídat, kdy zkrátka poté, co Islámský stát se poměrně hluboce zakořenil v Iráku a v Sýrii, v místech, kde vlastně vznikalo jakési mocenské vakuum. V důsledku občanských válek nebo nefunkčnosti vlády se tam vytvořilo prostě prostor pro vznik nějaké paralelní státní struktury, které my říkáme takzvaný Islámský stát. Totéž se může velmi snadno opakovat v Libyi, kde ta země je roz..., rozbitá na enklávy desítek různě znepřátelených milicí na kmenové nebo náboženské nebo politické bázi a ve chvíli kdy se najednou na scéně objevila nová, velmi lákavá "trademark", značka tedy Islámský stát, tak vidíme, že řada těch bojůvek, milicí povstaleckých se začala k Islámskému státu hlásit a je samozřejmě poměrně vysoké riziko, že to přeroste ve zcela zásadní fenomén, že zkrátka v Libyi se může stát to, co se stalo v Sýrii, že zprvu rozptýlené enklávy lidí a ozbrojenců hlásících se k Islámskému státu se mohou slít v jedno souvislé území, kde skutečně začnou znovu budovat nějakou paralelní vládní moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem v listu Welt am Sonntag, v nedělníku německém, že v Libyi je údajně dvě stě tisíc uprchlíků, kteří se vlastně s příchodem jara chystají do Evropy vyplout.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, je to možné. My jsme pustili Libyi ze zřetele v poslední době, protože pro nás se stala ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě ..., sledujeme ty jiné cesty.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Sledujeme tu "balkánskou trasu" přesně tak, Turecko, Řecko a Balkán, ale Libye dlouho předtím byla klíčovou zemí pro příliv migrantů a uprchlíků, kteří se dostávali tudy do Afriky, pardon z Afriky do Evropy, přes Itálii, jak víme. A nebyli to jenom lidé z Libye samotné anebo ze subsaharské Afriky. Přes Libyi létali třeba i lidé z Dálného východu ve své době. Zjistili, že je to nejjednodušší trasa prostě přes Libyi, tam si sednout do těch pašeráckých člunů a jet na Sicílii a dále na sever.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čtyřicet státních médií v Íránu nabídlo společnou finanční odměnu za smrt Salmana Rushdieho. Za likvidaci indicko-britského spisovatele bude úspěšnému atentátníkovi nově vyplacena částka 600 tisíc dolarů. Chtějí tak média tímto způsobem, řekněme, připomenout fatvu proti Salmanu Rushdiemu vyhlášenu v roce 1989?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že prvotním zájmem této iniciativy, kterou zmiňujete, je nějakým způsobem okopávat kotníky současné íránské vládě, která se snaží vylepšovat vztahy se Západem. Jak víme, byla, bylo nedávno dosaženo klíčové dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení rozsáhlých mezinárodních sankcí, které v některých případech platily desítky let a do toho tady přijde skupina, která řekne: "A my přeci jen zavraždíme britského občana Rushdieho a dáme k tomu další statisíce dolarů." Ono nicméně to bylo trošku složitější. Já jsem si dohledával ty zprávy, to se, ve světových agenturách se to objevilo včera, ovšem citují agenturu Fars íránskou, která o tom poprvé informovala vlastně už před šesti dny, skoro před týdnem, takže pět dní ta zpráva ležela nepovšimnuta a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se překládala.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Asi se překládala a asi špatně, protože těch 40 médií, to nejsou všechno státní média, to jsou, byla prostě jakási konference o digitalizaci v kultuře, něco, taková prostě nedůležitá záležitost a 40 účastníků té konference nebo výstavy nebo čehosi, nějakého semináře, tak potom podepsalo: "Ano a i my přidáváme peníze na vraždu Rushdieho." Je tam dokonce seznam všech těch skupin. Zdaleka to nejsou všechno státní média. My bychom si představovali televizi státní, rozhlas a tak dále, nic takového tam není. Je tam jenom ta polostátní agentura Fars a jinak spousta agentur, řekl bych, že v mnoha případech i soukromých, které se pohybují prostě v oblasti digitalizace a umění, kinematografie a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo je tedy tím iniciátorem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že nesmíme zapomínat, že ohledně fatvy proti Rushdiemu, tedy rozsudku smrti, kterou ajatolláh Chomejní vypsal na jaře roku 89, tak zkrátka od té doby to vždy byl nástroj i vnitropolitického boje v Íránu. Už na konci 90. let íránská vláda řekla, že nebude podporovat jakékoli iniciativy, které by k zabití Rushdieho vedly. A jasně se od toho distancovala. Nicméně je v pozici, že jednak nemůže nikdo zrušit fatvu dnes už nežijícího ajatolláha ..., ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom ten byl, autor tedy vyhlášení, by to mohl zrušit?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Takové, takové, přesně takové, taková je interpretace toho, co ta fatva znamená, nebo jak se k ní dá postupovat. Prostě on to jednou vyhlásil a je potřeba to dodržovat. A já si neumím v Íránu představit duchovního, který by řekl: "Fatva zakladatele Islámské republiky už neplatí." To prostě ne, ale důležitý je ten postoj té administrativy, té exekutivy, která říká: "Ale my s tím nemáme nic společného." To znamená, oni se od toho distancují. Vidíme, že Západ se tímto řídí a propagování zabití Rushdieho, zavraždění se stalo doménou radikálních duchovních, radikálních médií a tak dále, kteří přesně takovýmhle způsobem to oživují a v posledních 25 letech průběžně zvyšují tu odměnu za jeho zabití. Nicméně já jsem osobně přesvědčený, že kdyby íránský režim Rushdieho chtěl zabít, tak už to před těmi 20 lety dávno udělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ta fatva se vlastně týká i všech, kdo se na vydání té knihy podíleli.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Překladatele, vydavatele, přesně tak a mimochodem samotný Chomejní zmínil, že k zavražděné Rushdieho mohou napomoci i nemuslimové, dokonce i křesťané. I to tam bylo kdysi ošetřeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže není to ale ve skutečnosti jaksi nějakým velký tématem v politice?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, vrátím se k tomu. Já jsem hledal, zmínila to agentura Fars, tak jsem hledal, jestliže to měla být otázka státních médií, agentura IRNA o tom vůbec nepsala, státní íránská agentura třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče třeba ještě postoje Rúháního k této otázce? Narazil jste tam na nějaké postoje, stanoviska?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Upřímně řečeno, nenarazil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ale možná je chyba, že jsem nehledal přímo od prezidenta Rúháního, ale umím si velmi dobře představit, že zkrátka oni se k tomuto cíleně nevyjadřují, a pokud by se vyjadřovali, tak budou říkat: "Už předchozí vlády řekly, že toto není otázka pro naši vládu."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se vracím k Sýrii. Četla jsem názor, jestli by se Sýrie mohla stát jakýmsi Sarajevem konfliktů velmocí, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Sarajevem? No, Bosnou, Libanonem ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takovou rozbuškou.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Rozbuškou a tímto Sarajevem z roku 14?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, přesně.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tak to si nemyslím. Koho by tam měli zabít? Kdyby došlo na prezidenta Asada, tak bylo by to svým způsobem řešením konfliktu, nebo rozuzlením, takhle, to, to je přesnější, ale nemyslím si. Naopak se mi zdá, že mocnosti docházejí teď k rozumu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že pokud to příměří vstoupí v platnost a bude mít svým způsobem tedy nějaký užitek, tedy ne ve formě doplnění zbraní, ale třeba humanitární pomoci těm místním lidem, obnoví se tedy ta jednání? Posuneme se někam dál?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si myslím, že ano. My se musíme také na to občas podívat očima místních lidí a ti neskutečně trpí a mluvíme o statisících a milionech lidí a představme si, vstoupí v platnost příměří, tak ti chlapi z fronty konečně nechají vychladnout své kalašnikovy a vrátí se třeba domů k rodinám. A to si myslím, že je důležitý psychologický moment, že vůle vrátit se do té špíny, do toho pachu spáleného masa, krve, nemocí, může být potom příměří o dost nižší, než je dneska, že zkrátka i Syřanům samotným mohou teď trochu vychladnout hlavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou samozřejmě ... mnoho zpráv existuje, že se vlastně uprchlíci také vracejí z Evropy zpět, tak se ptám i sama sebe, vlastně kam, když ty jejich domovy v podstatě neexistují?

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já si nemyslím, že by se vraceli do Sýrie. Ono, ostatně ono je to často trošku mediálně posunuté. My teď třeba víme, že do České republiky přišli křesťané. Uvádí se, že uprchli před terorem z Iráku. Ve skutečnosti část z nich sem přijela z Libanonu, takže neutíkají přímo před válkou. Ta zjednodušení jsou tam zjevná, ale ti uprchlíci, kteří se vracejí z Evropy, tak asi nejdou do svých rozbombardovaných domů v Homsu nebo v Aleppu, ale zase třeba do Libanonu nebo do Turecka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpět do táborů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Já vám děkuji za vaše názory a těším se na rozhovor příště.

Břetislav TUREČEK, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se "Jak to vidí" přihlásí opět, tentokrát s politoložkou Vladimírou Dvořákovou. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.