Vladimíra Dvořáková: Šikana tady asi bude vždycky. Nemocná je celá společnost
Událost z Třebešína hýbe společností. Ale zamysleli jste se nad tím, jaké modely chování učí třeba pořady o vaření? Není divu, že je rodina a výchova v krizi.
Diskusi znovu rozproudil drsný případ učitelky, kterou šikanovali její žáci z pražské Střední průmyslové školy Na Třebešíně. Učitelka náhle zemřela. Přímá souvislost mezi šikanou a úmrtím nejde prokázat. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové proti šikaně existuje řada účinných opatření.
„Je důležité, aby šikanující odmítl celý kolektiv žáků, studentů. Musí jim dát najevo své pohrdání. Škola pak musí začít hned řešit už jen zárodky šikany,“ říká. Šikanují prý vždy ti, kdo mají nějaký mindrák, který si tak kompenzují na slabších. Třeba i na nemocné a starší pedagožce.
Ano, šéfe
Tento případ ale ukazuje na alarmující stav celé společnosti. „Podívejte se na běžné televizní pořady, ve kterých jde o to naštvat protivníka, vytočit ho, ponížit a zesměšnit. Třeba i v pořadech o vaření. Lidé pak mají pocit, že jde o běžný model chování, že se tak má šéf chovat k personálu,“ zlobí se.
Pochvalu od Vladimíry Dvořákové ale nedostaly ani pořady veřejnoprávních médií. „Bohužel ani tady nevedou k řešení a potažmo k výchově. O těch soukromých ani nemluvě.“ Kvete tak i krize rodiny, z jejíchž modelů pak člověk žije až do dospělosti.
Důležitá je funkční rodina
„Kde ale rodina selhává, musí se to řešit už v předškolním věku,“ myslí si. A rozhodně dítěti nepomůže, pokud se rodiče podkopávají autoritu pedagogů. Teď každopádně musíme revidovat prevenci šikany. Ne jen formálně. Musí se zjistit, jestli jsou všechny postupy dotažené do konce.
Šikana handicapovaných?
K šikaně slabších dochází v podstatě také tím, že slabší, handicapované vyčleňujeme z běžných škol. Dvořáková nechápavě kroutí hlavou nad odpůrci jejich inkluze (zapojení): „Jsem moc ráda za dvouletý odklad ministryně školství. Kdyby se zaváděla násilím, napáchala by víc škody než užitku.“
Podle Dvořákové jsme zapomněli na solidaritu. „Na to, že jsme každý jiný, jinak nadaný, s různými fyzickými schopnostmi. Také se úplně vytratila empatie ke stáří. Neměl by se sledovat jen ´tvrdý´ úspěch, ale vnímat jinakost každého z nás.“
Více si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.