Přepis: Jak to vidí Jiří Drahoš – 25. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí" přeje Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Dobrý den, vítejte.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Gravitační vlny, Machovo číslo i průmyslová revoluce 4.0, to je osa, po které se budeme dnes pohybovat. Připojte se. Machův princip, Machův vlnostroj, Machovo kyvadlo, Machovo číslo, všechny tyto fyzikální pojmy nebo pomůcky mají společného jmenovatele - vědce Ernsta Macha, rodáka z brněnských Chrlic. Od jeho úmrtí uplynulo sto let, pane profesore. Výjimečnost této osoby, připomeňme si ji.

Čtěte také

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že každý zná něco z toho, co jste vyjmenovala, zejména Machův poměr, Machovo kritérium, které udává poměr rychlosti předmětu pohybujícího se, pohybujícího se v nějakém prostředí, k rychlosti vzduchu v tomto prostředí. Každý ví, že trysková letadla mohou lítat rychlostí větší, než Mach 1, třeba Mach 2 a tak dále, ale většinou o tom lidi nepřemýšlí. To, co je určitě důležité, že Ernst Mach byl opravdu vynikající vědecká osobnost 19. století a ještě snad důležitější je, že 28 let jeho kariéry, té nejplodnější, je spojeno s českými zeměmi, s Prahou, s pražskou univerzitou, takže i proto si odborná veřejnost u nás připomínala sto let od smrti Ernsta Macha a při té příležitosti byla na Ovocném trhu v Praze odhalena pamětní deska tomuto velikánovi fyziky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem pod jeho vedením právě dostali studenti fyzikálního ústavu pražské univerzity poprvé příležitost k vědeckému bádání.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, Mach byl známým experimentátorem, on toho také využíval při svých výukových programech, abych tak řekl a vlastně zajímavé je, že on byl nejenom fyzik, on se zabýval fyziologií, filosofií a jak jsem říkal, a navazuji na to, co jste zmínila, on byl vynikající experimentátor, demonstrátor. On připravoval své pokusy a tím, myslím si, velmi zatraktivnil výuku fyziky na tehdejší pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsem někde četla, že vlastně, když on studoval na vídeňském gymnáziu, snad jenom rok, tak ho učitelé považovali za nevzdělatelného, že je to dítě bez talentu.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano, tu poznámku měl. On ho poměrně dlouho a systematicky vyučoval jeho otec. To bylo zajímavé, Mach do té školy mnoho nenachodil a vyučoval ho jeho tatínek. Mach mu také, mnohokrát to vyjadřoval, byl velmi vděčný, takže ... a tu poznámku, kterou jste zmínila, jsem také četl. Tak vidíte, nevzdělatelné dítě a nakonec to byl takřka geniální fyzik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď nevím, jakou známku měl z matematiky Albert Einstein? Protože ono to spolu vlastně souvisí.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, nevím to také přesně, ale říkávalo, že nic moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo snad ... asi tak. Co by asi Ernst Mach a hlavně tedy Albert Einstein řekl na to, že vědci poprvé zachytili gravitační vlny, které předpověděl ve své obecné teorii relativity Einstein?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že Albert Einstein by byl samozřejmě velmi rád, ten by byl nadšen, že se potvrzuje jeho teorie. U Ernste Macha si nejsem jistý. Víte, Ernst Mach, on byl zastáncem toho takzvaného empiriu kriticismu. On vlastně říkal: "Na co si nemůžeme sáhnout, co nemůžeme vidět, to neexistuje, to nepoužívejme." On byl třeba velkým kritikem atomové teorie, přestože v jeho době už se mluvilo o molekulách. On byl v tomhle tom zvláštní. To je zajímavé, že on prostě opravdu vycházel z toho, že platí to, co můžeme vidět, poznat našimi smysly, sáhnout si na to a nějaké atomy, on to považoval spíš jako takovou, za takovou zajímavou abstraktní pomůcku při konstrukci nějakých hypotéz. Takže já vlastně nevím, jestli Mach by vůbec byl ochoten uznat, že ten úžasný a náročný experiment, kterým byly nedávno zachyceny gravitační vlny, že to vůbec má nějakou vypovídací schopnost. Já myslím, že by, že by se na to podíval velmi skepticky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to už mimo lidskou představivost, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak určitě je. Když si představíme, já vlastně ještě jsem si vzpomněl, když jsem jel do studia, že jsem četl loni v časopise Science, který bilancuje, bilancoval ten loňský rok ve vědě a oni se vždycky odváží k takovým předpovědím, co by mohlo vyjít a nevím, byla to asi úžasná náhoda, oni předpovídali, že by právě ten interferometr LIGO, ten úžasný přístroj ve Spojených státech, že by mohl gravitační vlny objevit. A ono se jim to podařilo, ten, ta předpověď se potvrdila. To mě velmi zaujalo. Ale vlastně k tomu, k té vaší poznámce, je to skutečně trochu mimo lidské chápání. Představte si čtyřkilometrovou plynovou rouru nebo takové potrubí, dokonce dvě křížem přes sebe umístěné a v nich ve vakuu, ve vysokém vakuu běhá laserový paprsek a ten laserový paprsek se odrazí, vrátí se zpátky, ty oba paprsky z těch křížových ramen spolu interferují, opět se spojí a vědci zjišťují, jestli se mezi tím nějak neposunuly. A protože gravitační vlny způsobí to zakřivení prostoru nebo tu změnu v prostoru, že v jednom směru se ten prostor jakoby zkrátí a v druhém prodlouží, tak jestliže na ty laserové vlny zapůsobí tato gravitační změna, tak, tak ... nebo gravitační vlna, tak ony se nevrátí přesně v jednom okamžiku do toho bodu, odkud vyběhly a tam ten okamžik, kdy se, nebo ta, ta diference, ten rozdíl je, myslím, jsem četl, že to je asi tisícina rozměr protonu, jo, ta, ta délka, o kterou se tohle to změní, takže je to neuvěřitelně citlivý přístroj, proto také mají američtí vědci ty přístroje dva umístěné mnoho tisíc kilometrů od sebe, aby se ověřilo, jestli to opravdu fungovalo nebo ne, ale ta přesnost je úžasná. To se skutečně vymyká našemu chápání tak trochu, a proto říkám, že Mach, ten by tomu nevěřil ani v nejmenším.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Moje fantazie, pane profesore a představivost pracují na plné obrátky a on sám Albert Einstein vlastně nevěřil, že by se vůbec někdy podařilo přímo zachytit ty gravitační vlny, které právě v té obecné teorii předpověděl. Co to znamená, tento zásadní objev a troufám si říct, možná už nyní známe letošní nobelisty.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak mluví se o tom, že tento objev povede určitě k Nobelově ceně. Já myslím, že by si to zasloužili ti vědci. On je to obrovský tým, samozřejmě je tam několik těch vůdčích duchů, řekl bych, ale takže já, já si troufám tvrdit, že Nobelova cena je nemine. Nevím, jestli letos, víte sama, že ona ta Nobelova nadace je taková konzervativní a ještě pořád váhá někdy a čeká, ale určitě ta Nobelova cena by je neměla minout a to doplnění nebo ten experimentální důkaz potvrzení té Einsteinovy teorii toho jednoho z těch chybějících kamínků, to je prostě úžasné. Takže mě to také nadchlo a říkám, zaujalo mě, že ti vědci ze Science nebo ti redaktoři to tak trochu předpověděli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K čemu tento zásadní objev, pro mě opravdu senzace, otevírá dveře? Prospěje, přispěje to k dalšímu zkoumání vesmíru?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak obecně se říká, nebo je tvrzení, že to vlastně bude počátek jakési éry zkoumání vesmíru pomocí gravitačních vln. My většinu informací, které o vesmíru máme, ty informace pocházejí z elektromagnetického vlnění a teď vlastně se otevírá další neorané pole, abych tak řekl, využití těch vln gravitačních. Ale znovu říkám, nejsem částicový fyzik a do těch detailů nevidím, ale mohu se těšit na to, že tímto směrem zkoumání vesmíru půjde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Akademie věd zahájila cyklus přednášek na téma "špičkový výzkum ve veřejném zájmu". O tom snad není pochyb, pane profesore.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, ano, my si klademe za cíl v Akademii věd dělat špičkový výzkum. Loni jsme přišli s tou novou strategií, kterou jsme nazvali strategie AV 21, která má tohle to motto, vlastně to znamená, chceme tím špičkovým výzkumem taky přispět k zvýšení znalosti ve společnosti, ke spolupráci s průmyslem, se státní správou a tak dále. Takže je to iniciativa, která nemá ústit právě v publikace v těch špičkových časopisech, jako je Science, Natural a já nevím, jak se všechny jmenují, ale v prakticky využitelných výsledcích. A jednou z důležitých aktivit té naší strategie je také, řekl bych, kvalifikovaná popularizace nebo seznamování s výsledky výzkumu, a proto jsme se rozhodli, že zahájíme sérii slavnostních přednášek, předpokládáme, že by byly tak dvě ročně maximálně a na témata, která hýbou společností, nebo jsou extrémně zajímavá a měli jsme pocit, že to první téma by mohlo být něco, co svazuje ten uplynulý rok, kde se, kde jsme si připomínali upálení Mistra Jana Husa a letošní rok, kde si připomínáme 700. výročí narození císaře Karla IV., takže požádali jsme profesora Františka Šmahela, našeho vynikajícího historika, znalce pozdního středověku, aby přednesl přednášku na toto téma. Byla to fascinující, fascinující přednáška, řekl bych ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás třeba, pane profesore, nejvíc zaujalo? Pan profesor Šmahel byl také několikrát a bude opět naším hostem.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak byla tam celá řada faktů, například o české šlechtě, jak česká šlechta podporovala koho, jak se hlásila k císaři, nebo jak s nimi císař bojoval. V té době těch informací tam byla určitě spousta a já jsem rád, že ta přednáška je k vyslechnutí, je na ni odkaz na webové stránce Akademie věd, Česká televize ji streamovala, vlastně vysílá ji, vysílala ji po internetu v přímém přenos a záznam tam je, takže já bych doporučoval každému, kdo má trochu zájem o historii, aby se na to podíval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak mimochodem, řečeno tím dnešním slovníkem, podporovali tehdejší panovníci vědu a výzkum, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Karel IV. byl určitě to, čemu můžeme říci osvícený panovník. On podporoval kulturu, za jeho období, víme, se stavěly nádherné stavby, podporoval malířství. U té vědy samozřejmě ta, ta klasická věda v tom dnešním slova smyslu se začala rozvíjet spíš v období té renesance, takže tam je ta známá osobnost císaře Rudolfa, ale není sporu, že Karel IV. byl natolik všestranným člověkem, který chápal význam umění tehdejší vědy, samozřejmě tehdy nebyla chemie, byla alchymie stále ještě, astronomie existovala, ale jistě astrologie byla pro Karla IV. také důležitá a mimochodem, zahájení stavby Karlova mostu má velmi, velmi zajímavý astrologický příběh numerologický. Takže s přihlédnutím k těm tehdejším možnostem a situaci určitě můžeme Karla IV. označit za příznivce věd a umění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaznělo tady slovo publikace, publikování. My jsme včera s paní profesorkou Dvořákovou, politoložkou, rozebírali takzvané "predátorské časopisy". Co vy si o nich myslíte, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já se obávám, že je to docela velké nebezpečí. Vznik těchto "predátorských časopisů" a počet článků, který je v nich publikován, myslím si, že za posledních pět let se ten počet článků zvýšil asi desetkrát, a to je z mého pohledu problém a je to problém tím větší, že u nás stále ještě řada lidí má v oblibě ten takzvaný kafemlejnek, to je takový systém hodnocení kvality vědeckých prací, kdy můžete kvalitu nahradit kvantitou. To znamená, místo jedné kvalitní publikace dostanete stejně bodů a peněz za pět méně kvalitních. Mě to připadá úplně absurdní. To je asi stejné, jako kdyby Česká asociace atletická vypsala odměnu třeba sto tisíc korun za to, že někdo skočí do dálky devět metrů, ale řekla by, že zároveň těch sto tisíc může dostat někdo, kdo těch devět metrů skočí natřikrát a to je, to je vlastně pobídka pro to, abychom publikovali ne méně kvalitních prací, ale spoustu nekvalitních, podřadných a právě pro publikaci těch podřadných slouží ty "predátorské časopisy", které nemají žádné recenze, kde vám opublikují všechno, co jim pošlete a tak dále. Takže já z toho mám obavy, protože ten český systém, který se stále ještě nedaří úplně odbourat, ten kafemlejnek, to převádění publikací na body a ty body na peníze, u nás je velmi silně zakořeněn a leckdo ho má v oblibě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vůbec vede? Jsou za tím peníze? Je to ... prostě stalo se, stal se z toho byznys, co se týče těchhle těch takzvaných "predátorských časopisů"?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě je to byznys. Samozřejmě i vydavatelská činnost je svým způsobem byznys, ať se vědecká vydavatelství tváří jakkoli altruisticky, tak prostě ony musí vydělávat. Marná sláva, nikdo do nich peníze nesází. Tyhle ty "predátorské časopisy", ty navíc si nechávají za ty články platit a platit poměrně slušně, čili jim ti vědci, kteří tam posílají ty nepříliš kvalitní práce, jim vlastně usnadňují život, podporují existenci takových časopisů, a to se může šířit jako lavina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do pěti let prý ztratí práci v patnácti největších ekonomikách světa přes pět milionů lidí. To alespoň vyplynulo z analýzy, která byla nedávno v Davosu zveřejněna na zasedání Světového ekonomického fóra. Stojíme na prahu technologické revoluce, která zásadně změní, nebo už mění náš způsob života, pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak zaznívá to ze všech stran, tak nemohu tomu nevěřit, ale v zásadě je to asi tak, ono, jestli to bude opravdu ta čtvrtá průmyslová revoluce, jak je to v současné době nazváno, to je otázka, ale je pravda, že průmysl a celá ekonomika a vlastně společnost prochází poměrně zásadními změnami, které vyplývají ze zavádění nových informačních technologií, kybernetiky, umělé inteligence a tak dále a je evidentní, že, a vidíme to kolem sebe i dnes, že dopad těchto nových technologií a těchto změn i na společnost bude poměrně velmi zásadní, takže to spojení světa, které bych nazval kybernetickým s tím naším světem fyzické reality, je určitě jeden z problémů, který musíme řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně k té takzvané čtvrté průmyslové revoluci vede umělá inteligence, jak už jste říkal, třeba nanotechnologie nebo 3D tisk. Které obory podle vás jsou, nebo budou nejvíce ohroženy? Jak vůbec rychle postupuje ta čtvrtá průmyslová revoluce?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak jak už z názvu vyplývá, průmyslová, čili určitě bude velmi výrazně dotčen průmysl, a to ať už větší automatizací výroby, zaváděním robotiky, vy jste zmiňovala ta místa, pracovní místa, která, dá se celkem realisticky předpokládat, v příštích X letech na trhu zmizí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovoří se, promiňte, i o telemedicíně, která také získává vlastně čím dál víc jaksi na intenzitě.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano, i tohle je ..., ještě k tomu průmyslu. Tam samozřejmě vymizí celá řada nekvalifikovaných nebo méně kvalifikovaných profesí, ale zase na druhé straně vznikne, a už tady je velká potřeba po kvalifikovaných lidech, kteří budou schopni spojit ty znalosti z té virtuální reality s tou realitou fyzickou a samozřejmě nejde jenom o průmysl, jde i o společnost jako takovou a vy jste zmínila tu telemedicínu nebo ovlivňování nebo možnost, možnosti, které skýtají. Nová sofistikovaná čidla, budete mít na ruce náramek, který bude vysílat vašemu lékaři vlastně kompletní informace, které je možno s tím náramkem, těmi čidly nasnímat, o zdravotním stavu. Čili to je, to je zase, na jedné straně je to obrovská možnost, jak usnadnit, zrychlit, zlepšit, na druhé straně to přináší otázky přenosu a uchovávání velkých datových souborů třeba, ale nejde jenom o to samotné uchovávání těch datových souborů, ale o bezpečnost jejich uchovávání. Nikdo z nás, ani my dva, nemáme zájem na tom, aby se našich datových souborů, i našich personálních, to znamená, informací o našem zdravotním stavu, zmocnil kdokoli. Takže jsou tam obě strany mince, tak jak se dá čekat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, stroje se mezi sebou naučí komunikovat. Kde budeme my, lidé, pane profesore Drahoši?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak já stále doufám, že to ještě není ta revoluce čapkovská, když ti roboti povstanou, nebo ti mloci povstanou, nebo někdo povstane proti lidem. Tohle je, řekl bych, ještě takové předstádium, ale stádium, které určitě musíme brát vážně a kde ty věci, jako masové sdílení informace, širokopásmový internet, to jsou jenom ty, které nás obklopují a které, s kterými se každý vlastně denně potkáváme. Sedneme si k počítači a jsme najednou v tomhle tom virtuálním světě obrovských datových souborů a přenosů, tak musíme prostě ..., nemůžeme to ignorovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Celá řada pracovních míst tedy zanikne, vzniknou ale i nová? Co myslíte?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě ano. Přece jenom ta, to ohrožení těch méně kvalifikovaných profesí, které jsem už zmínil, by mělo být vyváženo existencí nebo větším nároky na pracovní síly, právě zejména z oblastí těch digitálních služeb, inženýrských dovedností, bude tady hrát obrovskou roli flexibilita nebo pružnost rekvalifikace. My dneska máme rekvalifikaci v tom smyslu, že když tedy, teď to zjednoduším, když někde zavřou na Ostravsku důl, tak se říká, co s těmi horníky, tak je pracovní úřad posílá, nebo jim zřizuje nějaké rekvalifikační kurzy. Ale tohle je něco jiného. To je vlastně součást toho celoživotního vzdělávání, že se budeme muset smířit s tím, že to vzdělávání bude opravdu celoživotní i v tomto slova smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vlastně povede to ke změně celé společnosti, i vzdělávání třeba v té průmyslové nové éře 4.0, řekněme?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Určitě, vzdělávací systém to nemůže minout a je samozřejmě teď otázka, jak na to reagovat. Není to úplně jednoduché, že jo. Na jedné straně slýchávám od lidí z průmyslu: Vysoké školy nám musí ušít lidi na míru. Na druhé straně, i tento příklad té průmyslové revoluce ukazuje, že důležití jsou lidé flexibilní, dostatečně a široce vzdělaní, kteří jsou schopni se snadno rekvalifikovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač píše, že Albert Einstein měl z matematiky šestku. Pane profesore, svět změnilo mnoho objevů. Co třeba konkrétně v tom loňském roce se podařilo v našich či světových laboratořích? Třeba vakcína proti ebole?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak ta vakcína proti ebole je určitě velmi výrazný krok k potření této choroby. Těch věcí, které by bylo možno zmínit, je určitě více. Asi každý registroval, byť ne každý tomu do detailu rozumí, ty takzvané CRISPRy, to znamená, techniky, které umožňují zásah do dědičné informace. V Číně proběhly dokonce experimenty s embryi, s lidskými embryi, ale musím zdůraznit, ta embrya nebyla schopna dalšího vývoje, byla poškozena a proběhly experimenty, který, které sami čínští vědci nakonec zastavili a řekli, že ještě doba, ani naše etika a všechno podobné není zralé k takovým to experimentům. Ale nemusíme sahat zrovna do lidských embryí. Je možno geneticky upravit informaci třeba v těle komára, tak, aby nepřenášel malárii a dokonce ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Virus zika?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, přesně tak, nebo dnes je snaha reagovat na virus, na potření viru zika tak, že jedna z možností je zase vypustit hmyz, vypustit komáry, kteří mají geneticky upravenou, upravenou genetickou informaci, tak, aby se, pokud se spojí s těmi samičkami, tak ony budou produkovat, ty samičky budou produkovat jenom neškodné samečky, protože jestli se nepletu, tak u komára štípou, štípou samičky. Takže, takže je tady celá řada věcí, kde se ty, ta technologie CRISPR-Cas9, jak se jí říká technicky, může uplatnit. Ale je, není to vlastně nic jiného, než možnost upravit dědičné informace. Má to kladné stránky, ale samozřejmě má to taky hroznou spoustu otazníků, zejména těch etických.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také byla objevena nová částice. Dneska se trošku pohybujeme za hranicí, nebo na hranici opravdu té představivosti, ale ráda bych se ještě zmínila o tom, že Češi získali vlastně dvojitý grant na chemii ...

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, kolegyně Jana Roithová, která pracuje na Karlově univerzitě, a já jsem velmi rád, že jsem měl možnost ji zažít na ústavech Akademie věd, kde si vlastně svoji kariéru začala budovat, tak dostala k tomu svému startovacímu grantu Evropské výzkumné rady ještě ten další v hodnotě, tuším, a teď nevím, jestli to je 40 milionů korun nebo 50 milionů korun, na podporu jejího skvělého výzkumu. Já jí k tomu nemohu než gratulovat, je to určitě velký úspěch a mě těší, že, že ty granty, prestižní granty Evropské výzkumné rady získává postupně stále více vědců u nás. To znamená, že ten počet roste a těší mě, že se na tom významně podílí lidé z Akademie věd.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy bude v Česku také "Křemíkové údolí", pane profesore?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, kdybych si chtěl pustit trochu fantazii na procházku, tak bych mohl uvažovat o propojení Břežanského údolí, to je údolí v Břežanech, kde je ten známý superlaser ELI, který se tam dokončuje pod supervizí Akademie věd nebo Fyzikálního ústavu a Vestcem u Prahy, kde je také už docela ve veřejnosti povědomí projekt BIOCEVu, to znamená Biotechnologického a biomedicínského centra ve Vestci a tam vlastně páni starostové obou těchto obcí docela prozíravě rezervovali pozemky mezi nimi pro firmy, které by mohly se navázat na tyto unikátní infrastruktury. Takže asi Silicon Valley ne, ale říkají tomu tam "Star Valley" pracovně - "Hvězdné údolí".

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nepřipojil byste i třeba jih Moravy, kde se také daří vědě hodně?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak v Brně, v Brně je, v Brně je celá řada aktivit. Nakonec bohužel teď z pohledu člověka, který pracuje v Praze, do Prahy nenateklo zdaleka tolik peněz ze strukturálních fondů jako mimo Prahu. Zase, budiž jim to přáno a v Brně vznikla celá řada velmi kvalitních institucí, takže to je obecně známý fakt. Ale když jste zmínila to Silicon Valley, tak mě, mě to indukovalo to "Star Valley", možné "Star Valley" - "Hvězdné údolí", protože jsou tam ty lasery a na druhé straně je biotechnologie, genetika, biomedicína, tak třeba k tomu dojde, ale, prosím, vždycky jsem varoval politiky, že to je dlouhodobý proces.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak třeba další výzva. Profesor Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Děkuji za vaše postřehy. Přeji vám hezký den.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já vám děkuji za pozvání a přeji vám i posluchačům hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra bude mým hostem vojenský historik Eduard Stehlík. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.