Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 3. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná pořad Jak to vidí, u kterého vás vítá Zita Senková. Dnes budu hovořit s ekonomkou, docentkou Ilonou Švihlíkovou. Dobrý den.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká témata - sílí riziko globální recese? Co nejvíce znervózňuje svět a trhy? Jak expanzivní rozpočtovou politiku si mohou vůbec dovolit vyspělé země? Celá řada otázek. Budeme hledat odpovědi. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí skupiny G20 se koncem minulého týdne sešli v Šanghaji. Dohodli se, paní docentko, na tom, jak povzbudit světové hospodářství? To byl totiž cíl toho summitu?

Čtěte také

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak oficiální cíl to, pravda, byl, ale ono už delší dobu ty summity G20 spíše slouží jako takové neformální diskusní fórum, ze kterého obvykle vyplyne, že ty názory jsou velmi odlišné a v praktické hospodářské politice se toho mnoho nedohodne, možná s výjimkou toho těsně pokrizového období, řekněme, v roce 2009, kdy přece jenom ty přínosy byly větší. Ukazuje to, že vlastně i to komuniké, které třeba Reuters získaly ještě před ukončením toho jednání, zůstalo následně beze změny, ale když člověk ta jednání sledoval a já jsem se snažila poměrně bedlivě vyjádření těch jednotlivých představitelů, tak zjistíte, že v tom komuniké je jedna věc, ale ta vyjádření jsou poněkud odlišná, takže je to spíš nějaký formální dokument bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom finálním komuniké se říká, cituji: "že globální oživení sice stále pokračuje, ale zůstává nejisté a zaostává za ambicemi silného a udržitelného růstu. Rizika a negativní vlivy narůstají, ale zatím se příliš nepromítají do fundamentálních dat," tolik také úřednický slovník.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Vlastně je to něco, co už posloucháme od toho roku 2009, že oživení tady je, ale je příliš křehké, což prostě v překladu znamená, že nevíme dne ani hodiny, kdy ten slabý, řekněme, spíš je to taková stagnace, růst se přesune zase do těch záporných čísel. Zajímavý byl postoj Mezinárodního měnového fondu, který, bych mohla trošku ironicky říct, který nijak nevynikal nikdy svými hospodářskými předpověďmi, vždycky byl docela dost mimo, tak tentokrát Christine Lagardeová vyzvala k silné globální akci, použila poměrně silná slova, ale zůstalo to víceméně bez odezvy, myslím v té reálné politice, něco jiného pak jsou ta oficiální vyjádření nebo komuniké, a stejně tak mě překvapila OECD, která byla vždy organizací spíše tlačící na menší roli vlády a na tu fiskální konsolidaci, tedy na škrty, když přišla poměrně razantně s tím, že je potřeba zvýšit veřejné investice, zvýšit veřejné výdaje a povzbudit ekonomiku, protože ta samotná politika monetární, tedy ta, kterou provádí centrální banky, nedostačuje k tomu, abychom tady měli nějaký silnější růstový impuls, to je poměrně zajímavá změna pozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak na to slyší třeba rozpočtový jestřáb Wolfgang Schäuble nebo samozřejmě v dalších zemích, vyspělých zemích?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, oni na to většinou moc neslyší. Je pravda, že Spojené státy přece jenom mají trošku jinou hospodářskou politiku než třeba Německo, ale Wolfgang Schäuble, který, víme, jaké postoje zastává dlouhodobě, tak jasně řekl, že tento názor nesdílí a naopak tam dodal, dodal svůj názor, že růst založený na dluhu je podle něj vyčerpaný a že je potřeba tedy hledat jiné modely. To je také zajímavá úvaha, protože růst založený na dluhu tady máme jako minimálně několik dekád a já jsem skutečně zvědavý, jaký jiný model by pan Schäuble chtěl přinést, aniž by teda ten systém úplně nezkolaboval, takže jako řada zajímavých otázek, ale bohužel to zůstalo hodně na povrchu s tím, že se tu a tam třeba udeřilo proti Číně, proti /nesrozumitelné/, pak se zase něco řeklo proti Japonsku a záporným úrokovým sazbám. Jako velké množství velmi, velmi zásadních témat, která ovlivní i nás samozřejmě, byť nějak zprostředkovaně, ale ta ochota ke koordinaci, k tomu, k čemu vyzýval MMF, je skutečně velmi, velmi slabá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak expanzivní rozpočtovou politiku si podle vás, paní Švihlíková, mohou dovolit vyspělé země?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak, když to vezmu z toho tradičního pohledu, tak je to samozřejmě různé. Jsou tu země, které mají poměrně silný prostor, to je právě třeba to Německo. Já jsem se onehdy dívala na statistik investic, jak celkové investiční míry, tak i investic vládních a Německo má skutečně velmi, velmi nízkou míru investic, i ve srovnání s podobně vyspělými zeměmi a těch vládních je dokonce na polovině úrovně třeba Švédska, to znamená, tam ta podinvestovanost začíná být poměrně silná, ona se odrazí samozřejmě třeba v infrastruktuře. Ono je něco jiného, když máte jaksi naděláno, máte vyšší úroveň, ale i tak prostě to se jednoho dne musí projevit. A samozřejmě pak jsou země, kde je to poměrně, řekneme, omezenější a které by potřebovaly nějaký typ třeba mezinárodní pomoci z hlediska třeba Evropské investiční banky a podobně, ale to je ten tradiční pohled. To, co se zase zajímá mě, je, jak stále více se do toho mainstreemového tisku, prostě třeba do Financial Times, které se snažím také sledovat, dostávají, řekněme, méně tradiční úvahy a jednou z nich je, jednu z nich prezentoval Martin Wolf, velice významný světový ekonomický komentátor, když právě hovořil o nutnosti toho silnějšího fiskálního impulsu a tam znova oživil tu Friedmanovskou ideu peněz rozhazovaných z helikoptéry. To je něco, co bylo dřív vnímáno jako nadsázka nebo vtip a dneska je to něco, o čem se skutečně velice vážně diskutuje, aby to teda nemělo tu podobu, že vyletí helikoptéra a bude rozhazovat peníze úplně, ale spíš, že by prostě centrální banka vytvořila peníze ex nihilo, z ničeho a připsala třeba každému občanovi prostě na účet určitou částku na povzbuzení poptávky, která je velmi, velmi slabá celkově. Ono to zní možná trošku šíleně, ale mohu vás ujistit, že tohle jsou věci, o kterých se diskutuje čím dál vážněji, což mimo jiné také ukazuje, že skutečně je velká nespokojenost s tím, jak ta světová ekonomika se vyvíjí a jak velká rizika tam jsou. Včera jsem se dívala na Nouriela Roubiniho, který, pravda, vždycky hledá na všem jen to nejhorší, ale byl schopen vyjmenovat 7 velkých globálních rizik, takže i on prostě vnímá, že se posunujeme z té, řekněme, střední nejistoty do stále větší nejistoty.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik je mimochodem ten rozhazovačný plán z helikoptéry třeba vůbec reálný, pravděpodobný?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ekonomicky to samozřejmě, to není nemožnost, to rozhodně ne a hlavně bych připomněla, pokud posluchači neví, tak Milton Friedman byl člověk spojovaný celý svůj život s pravicí, nikoliv s nějakými, řekněme, třeba socialistickými ideály, to byl monetarista, člověk, který byl velmi silně pravicově orientován, ale přesto prostě se domníval, že v určitý situaci, která je velmi vážná, může nastoupit, může nastoupit tenhle nástroj a to, že se to objevuje prostě v tom tisku hlavního proudu čím dál intenzivněji, téměř nemine den, aby se o tom vážně nediskutovalo, to skutečně ukazuje nějaký posun v myšlení, v úvahách a ve vážnosti situace samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký investor a filantrop Warren Buffett, ten nedávno v dopise akcionářům svého holdingu řekl, že Spojené státy americké mají před sebou skvělou budoucnost. Cituji: "Věřím, že zlatá husa podnikavosti a vynalézavosti nám bude snášet stále více vajec a větších." Co si o tom myslíte?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jemu už bezesporu snesly, o tom nepohybuji, protože on má dost vajec zlatých. No, já bych takhle optimistická nebyla. Já si myslím, že to je spíš ideologický výrok, než něco, co by se opíralo o socioekonomickou realitu. Buffett teď před volbami vlastně kritizoval to, že představitelé jak demokratů, tak republikánů velmi ostře napadají stav americké ekonomiky a že vytvářejí nepříznivá očekávání ohledně budoucího vývoje, že vlastně říkají něco ve smyslu, že budou generace už se nikdy nebude mít tak dobře jako ta předchozí, což si myslím, že relativně odpovídá tomu, jaký je stav, to se mu samozřejmě nelíbí, protože Spojené státy jsou založené na tom mít tu selfmademana, na tom, že budeš-li dobře pracovat, tak se budeš mít čím dál lépe a lépe, no, a ono je to čím dál méně a méně pravda. Máme na to řadu zajímavých studií. Asi ta nejznámější je, jinak ty samotné americké samozřejmě, ale i studie OECD, která právě ukazuje, že sociální mobilita, tedy to, že třeba se vypracujete z chudých podmínek a dostanete se na vrchol, že právě ta je ve Spojených státech abnormálně nízká ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi, to znamená, že navzdory vší rétorice, tak ve Spojených státech máte největší šanci, když se narodíte jako chudý, zůstanete chudý. No, a tohle samozřejmě jako je Warren Buffett, který ten mýtus potřebují ke svému životu, velmi znepokojuje, ale je zajímavé, že v té volební kampani zaznívají spíše kritická hodnocení, takže tady prozatím ti kandidáti úplně, úplně nereflektují na to, co tenhle miliardář říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte mimochodem, jak dopadlo volební takzvané superúterý. Mimochodem Buffett podporuje demokratku Hillary Clintonovou.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to už taky něco říká právě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pročpak?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si myslím, že spojovat s Hillary Clintonovou nějakou naději na větší změnu, je opravdu iluzorní. Tahle paní je podporována velmi silně z Wall Streetu, takže tam bych skutečně žádnou pozitivní naději, myslím tím pro ty Američany v tom dolním příjmovém spektru, tedy opravdu neočekávala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co mohou očekávat třeba od Donalda Trumpa?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, od Donalda Trumpa je možné očekávat ledasco, protože on je trošku neřízená střela. Někdy se velká pozornost věnuje jeho výrokům, ale zapomíná se na to, že on není jediný prezidentský kandidát, který působí, řekněme, poněkud excentricky, byli i jiní předtím, kteří občas ledascos říkali, a pak ta politika byla trošku jiná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázkou je, co pak ten prezident vlastně už reálně ve funkci vůbec z těch všech slibů může splnit.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Přesně tak. Ono my se díváme často na toho amerického prezidenta jako na nějakého vševědoucího boha, který může všechno a má samozřejmě obrovské limity. Jinak v rámci toho systému, jinak si musíme uvědomit, že Spojené státy jsou zemí, kde je obrovský vliv vojensko-průmyslového komplexu, obrovský vliv zpravodajských služeb, které jdou často proti sobě, jo, tam jsou velmi intenzivní zájmy. Velice hezky to analyzoval Kisinger, když ukazoval, jak ta politika je roztříštěná na mnoho mocenských center, takže představa, že prezident může úplně všechno, my to vnímáme velmi silně tu figuru, jistě, ale jako je zase potřeba lépe vnímat ty mocenské křivky. Ta volební kampaň ve Spojených státech je podle mě hrozně zajímavá tím, že se tam objevují pohyby, které tam velmi, velmi dlouho nebyly. Já jsem se dívala na některé výzkumy volebního mínění, které jsou, musím říct, nesmírně překvapivé. Já tady mám pár čísel, 84 % Američanů se domnívá, že političtí vůdci si spíše chtějí zachovat svou moc a privilegia, než se starat o občany. 81 % si myslí, že obyčejní lidé jsou slabší každým dnem a že federální vláda vůbec nesleduje jejich zájmy, a tak dále. To jsou velice vysoká čísla, která naznačují, že skutečně v té politické rovině se ve Spojených státech něco děje, že tam je velmi silná frustrace, velmi silné zklamání a to právě dává prostor takovým kandidátům jako je Donald Trump, on je spíš výslednicí těch trendů, než že by je spouštěl, a samozřejmě v té, řekněme, levicové části spektra je tam Bernie Sanders, který už je dneska trošku možná předčasně odepisován, který také samozřejmě přináší názory, které by dříve ve Spojených státech, si myslím, příliš nerezonovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čínské trhy byly během minulého desetiletí hlavním zdrojem růstu, nyní ale docela zvolnily svoji dynamiku. Jak se právě tento faktor podepíše na té celkové světové ekonomice, když jsme vlastně naznačili, že mnozí hovoří o tom, o globální recesi?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Čína byla jedním z velkých témat toho setkání v Šanghaji, koneckonců v Šanghaji je jasné, že se také hovořilo o Číně. Čína se postupně dostává minimálně u některých zemí, hlavně u těch vyspělých zemí do pozice takového hlavního padoucha. Já mám pocit, že za chvilku Čína bude moci úplně za všechno. Někdo ji obviňuje z toho, že uměle podhodnocuje jüan po těch spoustě let, kdy se zase říkalo, že ho uměle nadhodnocuje. Jsou tady i velké obavy o finanční stabilitu Číny, to se teď vyjádřilo i v některých změnách v ratingu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rating.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, ano, takže samozřejmě, že Čína se teď dostává intenzivně do hledáčku, já si myslím, že z velké části nespravedlivě a že to má i určitý politický podtext, protože, co si budeme říkat, jako ty finanční instituce včetně ratingových agentur, ty tři hlavní, ty všechny jsou velmi úzce napojeny na Spojené státy, takže jako vnímat je jako neutrálně prostě nelze, což ovšem neznamená, že samozřejmě Čína nečelí velikánským problémům. Já si myslím, že ten hlavní problém je, že oni se snaží řešit spoustu zásadních věcí najednou a některé věci podle mě uvolnili příliš brzy, třeba to, jak se hrozně snažili, aby čínský jüan se stal pomalu internacionální měnou. Já na jejich místě bych to ani moc nechtěla, minimálně ne v téhle fázi, jo. Ono je to jakoby, když uvolníte mnoho kanálů najednou a teď vám tam všude buď teče voda nebo odtéká a vy se snažíte to nějakým způsobem regulovat, což je velmi, velmi obtížné a samozřejmě je tam několik znepokojivých tendencí, třeba ten odliv kapitálu z Číny začíná být poměrně markantní a i když Čína má obrovské devizové rezervy, tak ono, když vám za jeden měsíc odteče 100 miliard, tak to už poznáte samozřejmě i v té Číně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak ten rating byl snížen ze stabilního na negativní a své rozhodnutí mezinárodní agentura odůvodnila nejistotou, pokud jde o schopnost Číňanů, čínských úřadů zavádět hospodářské reformy. Jak vůbec pokročily?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak Čína samozřejmě udělala, Čína je prototyp toho, jak se úspěšně dají postupně, tam ten gradualistický krok, zavádět reformy. Ten problém je v tom, že se týkaly dominantně nebo z velké části té reálné ekonomiky, výroby, zpracovatelského průmyslu a tak dále, ale teď se Čína dostává do sféry, která je skutečně dominována velmi silně Spojenými státy, to znamená, otázka finančnictví, liberalizace kapitálových toků, samozřejmě své měny jüanu a tohle všechno najednou hlavně, mně tam vadí, že to je tak moc věcí najednou, samozřejmě vzbuzuje určité obavy. Určitý uklidňující efekt měl projev čínského guvernéra Čou, který byl velmi obsáhlý a on tam vlastně zdůrazňoval, že Čína se bude snažit držet ten jüan, to znamená, nenechat ho nějak prudce devalvovat, to mělo samozřejmě obrovské účinky, obrovské, protože je to jedna z největších ekonomik světa a ten dopad by nebyl úplně příznivý, ale zase Čína to drží právě na úkor toho, že má tak obrovský odliv kapitálu a ten, nemůže pokračovat tímhle tím tempem skutečně, jo, to znamená, já se obávám, že tam bude muset dojít k nějakému výraznějšímu kroku, možná prostě k zavedení určitého silnějšího typu kapitálových kontrol, aby se to dalo uřídit najednou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořily jsme o tom, že Mezinárodní měnový fond na zasedání G20, vlastně jim vzkázal, aby ministři přišli s takovým tím koordinovaným plánem na podporu globálního hospodářského růstu. Bude Mezinárodní měnový fond, paní Švihlíková, třeba zachraňovat i vývozce, exportéry ropy?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak někteří už jsou v té fázi, myslím, že jsem zaznamenala jednání třeba s Ázerbajdžánem, tak to je věc, která samozřejmě probíhá. Ale mě mnohem víc trápí, že skutečně ta ochota ke konvergenci hospodářských politik a vůbec ke společnému vnímání té situace je nesmírně malá. Já si vzpomínám, jak v roce 2009, respektive 2008-2009, tehdy Spojené státy oživily tu G20 a vyzvaly teda k akci, protože se samy dostaly do velkých problémů, a nyní teda tu situaci vnímají podstatně optimističtěji a odmítají to. Ono stále se ukazuje, že prostě bližší košile než kabát, ale ono to v té světové ekonomice na to spoléhat není úplně ideální, protože to je propojený systém. Prostě uděláte krok a ono se vám to vrátí jako bumerang, takže ta představa, že tomu můžete nějakým způsobem utéct nebo si říct - tak mně se daří dobře a co bych se nutně staral o ostatní, tak to je velmi krátkodobá úvaha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusko zmrazilo v únoru těžbu ropy, začalo tak vlastně plnit tu dohodu z Kataru. Země jako je, kromě Ruska, Saúdská Arábie, Venezuela, samozřejmě zmíněný Katar a co další země? Írán?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak další země o tom uvažují. Já jsem teď četla vyhlášení ruských představitelů, kteří vlastně řekli, že až 15 zemí se je ochotno připojit, což by znamenalo asi tři čtvrtiny světové těžby, to už je velmi, velmi zajímavé. Podotýkám, že se jedná o zmražení, nikoliv o snížení těžby, k tomu není prozatím ochoten nikdo a taky si musíme realisticky uvědomit, že většina zemí je na svém maximu, to znamená, třeba Rusové skutečně těží jaksi, nebo těžili na plný plyn, takže ono to zmražení, je to spíše, řekněme, psychologicko-politický efekt toho, že i země, které mají v jiných věcech velikánské rozpory Rusko, Saúdská Arábie, jsou schopny se dohodnout byť na nějakém prvním kroku tohoto typu. U Íránu bych to nečekala. Írán odmítá zmražení těžby, já se mu nedivím. Írán byl mnoho let postižený sankcemi, těží mnohem míň, než je schopen. Oni chtějí těžbu navýšit minimálně o jeden milion barelů za den. Jako asi jim upírat tohle právo dost dobře nejde skutečně po těch letech toho půstu. Myslím, že ruští představitelé už naznačili, že by byli ochotni zprostředkovat nějakou separátní dohodu s Íránem, ale v tuhle chvíli skutečně nelze očekávat, že by Írán jaksi se takhle dobrovolně zaříznul jenom proto, aby se přidal do té skupiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posiluje právě levná ropa ty obavy z toho, z globální recese, z návratu recese?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Rozhodně, rozhodně, protože my se na to díváme někdy trošku jednoduchým pohledem, že to je výborné pro spotřebitele a podobně, ale my si neuvědomujeme, že těch ropných zemí zase není úplně tak málo, že ony jsou v jiné situaci, to znamená, budou provádět různé škrty, nebo už je provádějí a tak dále, což asi má negativní dopad na světovou ekonomiku, a řada těch zemí je velice významnými importéry, to znamená, že ony zase budou omezovat velmi masivně svoje investice, a to zase má negativní dopad. Takže ono to vnímat jako jenom pozitivně, je trošku zkreslený pohled, není to přesné. A ta cena je dneska samozřejmě velmi, velmi nízká, to znamená, jak už jsem kolikrát říkala, je neuspokojivá pro všechny, jak pro ropné země, tak pro ropné firmy a právě ty nízké ceny primárních komodit vytvářejí příliš nízké ceny vytvářejí velké napětí v té světové ekonomice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
První kontrolní hlášení k DPH neodevzdalo zhruba 50 tisíc firem, 4 % odevzdaných hlášení byla chybná. Jak vy se díváte na tento nový prvek? K němu bych dodala hned i konkrétní otázku či spíše zkušenost paní inženýrky Forebergerové, která pracuje už 25 let jako účetní v několika firmách a píše - pro mě a pro všechny účetní v malých a středních firmách, které zpracovávají účetnictví samy v jedné osobě a nemají za sebe zástup jako ve velkých firmách, to znamená, že nebudeme moct odjet vůbec na dovolenou, budeme muset sedět v kanceláři a čekat, jestli nám náhodou od finančního úřadu nepřijde výzva k odstranění pochybností, protože, pokud odjedeme na týden a v té době pošle finanční úřad výzvu, nebudeme moci do 5 dnů reagovat a poslat opravené kontrolní hlášení a dostaneme pokutu 30 tisíc korun jako ti největší lumpové. Tolik citace ze zkušeností a názoru paní posluchačky.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak já bych jim, možná ten kontext nejdřív, my jsme v situaci, kdy současný ministr financí si jako asi první víceméně uvědomuje závažnost daňových úniků. Ty skutečně jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je dobrá zpráva.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To rozhodně je, to znamená, uvědomme si, že problém je na straně příjmů. Já, když jsem se dívala na vyjádření paní bývalé ministryně financí, paní Hornochové, tak ona odhadovala se vším všudy ty daňové úniky včetně teda nadhodnocených údajů, až na 220 miliard korun ročně, 220 miliard, což je několikanásobně, téměř čtyřikrát víc než je deficit státního rozpočtu, to znamená, je to skutečně velice významná částka. Je poměrně jednoznačné, že ty největší daňové úniky jsou v oblasti DPH. To bohužel víme taky. Ergo je jasné, že ministr financí zaměřil a hned v několika nástrojích svoji pozornost právě na inkaso DPH a částečně tedy i té spotřební daně. Kontrolní hlášení je jedním z těch nástrojů, jde vlastně o to, že se vyplňuje velmi, velmi podrobné hlášení vlastně o všem, co ta jednotka zpracovává z DPH a následně v ní mělo dojít ke spárování těch údajů, to znamená, zjištění, že třeba někdo fakturuje a někdo ne a jakpak je to asi možné. Je to vlastně něco, co bylo navrženo, aby se omezily takzvané karuselové obchody, které byly velmi časté a skutečně vedly k masivním daňovým únikům. Takže ta idea je podle mě správná. Teď je otázka, jestli správné je to provedení. Tady už si úplně jistá nejsem, protože skutečně ta náročnost, jak jsem se ptala i účetních, je nesmírná, je nesmírná. Jsou tam velmi restriktivní lhůty, velmi silné pokuty. Já to na jedné straně chápu, protože skutečně je to problém, který se u nás neřešil 25 let, to víceméně všem bylo jedno a teprve teď se po tom jde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak z toho ven?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Těžko bych asi navrhla nějaký lepší systém. Já si myslím, že bude asi potřeba chvíli vydržet a snad potom by bylo možné prostě sesbírat návrhy na to, jak ten systém trošku ulehčit těm účetním, protože vím a je mi jasné, jak obrovská práce to je a hlavně při tom množství těch dat prostě uděláte chybu, to není záměr, to není možný ani de facto tu chybu neudělat u velkého množství dat, jo, to znamená, myslím, že vyhodnotit ten systém a potom zvážit případně, jestli by ty lhůty na nápravu třeba nemohly být delší a podobně, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od pana Martina, který se ptá, váš názor na to, že v Česku vzniklo loni 27 tisíc firem, jestli je to dobrá zpráva či špatná?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, ono je vždycky potřeba se dívat na tu dynamiku, to znamená, jak firmy vznikají, kolik zaniká, jaký je přesun třeba mezi OSVČ a zaměstnanci a podobně. Samozřejmě je důležité i čím se zabývají, to znamená, ta struktura je mnohem důležitější než ta čísla. Něco jiného je prostě firmy, které se zaměřují vyloženě na překupování, vykupování, to znamená, že jo, něco dováží, prodávají a podobně, to zas tak velký přínos pro tu ekonomiku není, a pak něco jiného jsou třeba inovativní startupy, které se věnují 3D tisku a podobně. Takže já bych se neorientovala na samotné číslo, ale víc na tu strukturu a samozřejmě i na to, jakou přidanou hodnotu by té ekonomice přinášely.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě podotázka, která se vlastně vrací zpět k plánům ministerstva financí, nejenom kontrolní hlášení, ale také elektronické evidence tržeb, EET?

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
EET, přesně tak. Já bych ještě doplnila tu daňovou Kobru, která vlastně je takovým třetím pilířem, která se rovněž koncentruje dominantně na DPH a na spotřební daň a která už dosáhla určitých úspěchů, což je samozřejmě velmi dobře, i když zase to zpoždění 25 let je jistě markantní. EET patří k dalším velmi kontroverzním tématům. Ono odpovídá do značné míry skutečně tomu, že v řadě provozoven ty daňové úniky jsou. Týká se to samozřejmě restaurací, týká se to maloobchodu, velkooobchodu, kde buď se to DPH neplatí vůbec nebo tam dochází prostě k platbám takzvaně bokem, stranou, že jo, vyplácením minimální mzdy a tak dále. EET by tyhle ty věci měl trošku napravit. Vlastně tam jsou, zatímco u toho kontrolního hlášení to dominantně je zaměřeno na ty karuselové obchody a prostě na inkaso toho DPH, tak u toho EET já tam vidím dva hlavní možné přínosy, tím neříkám, že tam nejsou rizika. První přínos je, že budou srovnané podmínky na trhu. Ono skutečně jako je velmi těžké provozovat třeba nějaký malý obchůdek v obci a vedle toho mít večerku, která prostě ty daně opravdu neplatí, to nejde. Prostě vy nemáte srovnané tržní podmínky a ten, kdo neplatí daně, má prostě chronickou konkurenční výhodu, to není normální a vy to nemůžete tolerovat. Druhá věc je, jsou samozřejmě ty daňové úniky, tam se očekává podle toho, co jsem oficiálně četla z ministerstva financí, že by to inkaso mohlo být okolo 10, maximálně 20 miliard, já bych se taky spíš držela dole minimálně, než se ten systém, než se ten systém zajede. Takže já bych byla spíš pro, i když jsem si samozřejmě vědomá, že jak to kontrolní hlášení, tak EET v sobě má rizika shromažďování obrovského množství velmi citlivých a pro někoho velmi zajímavých dat. Kdyby se k tomu někdo dostal, tak skutečně bude vědět o české ekonomice úplně všechno a ty informace by se daly velmi silně zneužít. Takže třeba chápu, že pirátská strana upozorňuje na tahle rizika a myslím, že je potřeba si jich být vědom, ale já jako ekonom prostě vidím, že skutečně nám tady uniká 200, 220, na tom DPH bezesporu přes 100 miliard ročně, a to žádný ministr financí nemůže nechat jen tak být, nebo neměl by nechat jen tak být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně Kobře, teď to číslo neumím říct z hlavy, ale se podařilo zabránit ...

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já mám pocit, že přes 4 miliardy byly prozatím, prozatím během jednoho roku a samozřejmě tam ta spolupráce mezi celní správou, finanční správou a policií je velmi užitečná, takže z tohohle hlediska si myslím, že se jedná o dobrý krok. Já chápu, že, víte, ono normální by prostě bylo tyhle ty základní nástroje prostě už dávno mít zavedeny a když je zavádíte s tak velkým zpožděním jako u nás a ta daňová morálka je tak strašně špatná, tak ono to samozřejmě potom vždycky vyvolá velký šok a velký odpor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ilona Švihlíková, ekonomka, já vám děkuji za vaše názory. Mějte se hezky.

Doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se těší Zita Senková s geologem Václavem Cílkem. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.