Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 4. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím se každý úspěšný politický vůdce liší od těch ostatních? Čím magnát Trump uhranul Američany? A jak se počítá sucho? Nenechte si ujít pohled dnešního hosta. Co stojí za dosavadním úspěchem Donalda Trumpa, pane Cílku, v předvolební kampani? Miliardář dlouho považovaný za politického outsidera, tento týden vyhrál v 7 státech stranické primárky?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, já ..., víte, včera, já jsem říkal, nenechám se intoxikovat zase nějakými zprávami, tak jsem seděl doma a zálesáckou režnou nití jsem si látal kalhoty a poslouchal jsem u toho od Rimskijského-Korsakova Šeherezádu a měl jsem prostě pocit výborně stráveného večera a vy mě strkáte k Donaldu Trumpovi. Já vám odpovím možná zeširoka, protože já nesleduju ty zprávy den po dni, ale mě zajímaj ty dlouhodobý trendy. Jako především to, co mě doopravdy zaujalo, je to, že vyšla nedávno před 10 dny studie jednoho právnického centra, která se zabývá chudobou o nenávisti v Americe. A oni sledují počet nenávistných skupin někdy od toho roku 2000 a zároveň, to je na internetu, a zároveň se provádí to počítá těch těl, to BodyCom a je, a dávají to právě do souvislosti s Donaldem Trumpem, protože ukazují, že podle jednoho průzkumu 60 % voličů Donalda Trumpa nevěří tomu, že Barack Obama se narodil v Americe a věří tomu, že je tajný muslim. A nicméně, jaká je v tomhle tom vlastně ta Trumpova role v té, vlastně v té prohlubující se nenávisti. Někdy v roce 2000 bylo v Americe, myslím, že 450 nenávistných skupin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom, abychom věděli teda, o čem mluvíme, jsem teda ráda, že neposloucháte jenom Rimskijského-Korsakova, ale také čtete zajímavé články. Nenávist vůči komu? Vůči politikům nebo je to nějaká špatné klima, nálada ve společnosti, nebo v jakém smyslu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano, víte, ta nenávist, jak to analyzují vlastně američtí komentátoři, má 3 základní příčiny, a ty jsou hrozně podobné tomu, co prožíváme v Evropě. První asi hlavní příčina je ta, že roste počet Hispánců, my máme ty migranty a v té Americe je to tak, že podle amerického "CENSu" v roce 2043 bude počet barevných Američanů větší než počet bílých Američanů a už dneska státy na jihu USA se blíží nebo překračují hranici 50 %, co se týče Hispánců. To znamená, základní motiv těhle těch studií je, to, čemu říkají ta white supremacy, ta bílá nadvláda nebo ta bílá nadřazenost, prostě tahle ta věc končí, jo, nebo prostě pomalu odchází. A my to cejtíme v jiným dozvuku vlastně v Evropě taky, to je první věc. Druhá věc je ekonomika, tam se jedná doopravdy o to, o tom jsme se několikrát bavili, že ta mediánová mzda, že ta nejčastější mzda zejména u té střední třídy vlastně setrvale klesá, a to zhruba od roku 2000. A třetí věc se týká toho lobbistického pojetí společnosti. Teďka nedávno konečně v češtině vyšla klasická knížka Mancura Olsona, amerického ekonomika cizího původu, už umřel, vlastně je to dávno, a on píše, je to o vzestupu a pádu národů, on vlastně se zabýval v těch sedmdesátých, osmdesátých letech tím, že malá skupina lidí se jí vyplatí se organizovat a získat peníze na úkor velké neorganizované skupiny, to jsou všecky ty solární podvody, jo, to jsou prostě všelijaké možné poplatky, které běží vlastně všude ve světě. Takže máme tady ty tři příčiny, to znamená, ztráty nadvlády nebo nadřazenosti, pocit ohrožení, to, co patřilo bělochům, já to budu takhle prostě tomu jako říkat, jo, druhá věc ta ekonomická situace reálně se zhoršující, ale pomalu, a třetí věc ten pocit beznaděje, když se podíváte do politiky. A v té Americe je to tak, že v těch padesátých letech americkou vládu podporovalo nějakých 77 % lidí. Mysleli si, ano, v zásadě ta vláda dělá dobrý věci, občas zklame, jo, to se stává. Dneska počet Američanů, kteří podporují vládu, je 19 %. Jo, to znamená, 80 % lidí je jako proti. A to vytváří tu atmosféru té nenávisti, která je na bílé straně, černé straně, na barevné straně, počet buněk Ku-Klux-Klanu vzrostl za posledních rok ze 70 na 190, hrozně moc zesílil ten prvek toho černošského nacionalismu nebo černošského extremismu, teďka klesá ten počet radikálů, ale ty jsou zase o to nebezpečný, protože jsou líp organizovaní a ta nenávist začíná zasahovat jako širší spektrum společnosti, prostě propadá se společnost do něčeho, čemu oni říkají rok nenávisti, protože za poslední rok ta křivka nabrala prostě takovej obrat nahoru, že se to podobá naposledy situaci z roku 1968.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si v tomhle kontextu, pane Cílku, vysvětlit nedávno, docela četné právě černošské nepokoje, když říkáte, že vlastně se blíží nebo rýsuje nadvláda právě třeba Hispánců nebo těch jiných, řekněme, etnik?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je to ..., tohle to je doopravdy vážná situace, já tady mluvím o Americe, ale vlastně taky trošku mluvím o té Evropě. To znamená, doopravdy s každým uprchlíkem musíme očekávat, že ta situace se bude přiostřovat. Ale já o tom nemluvím proto, že abych teďka kritizoval ta nenávist, ale abychom si toho byli vědomi a nějakým způsobem tomu čelili třeba poslechem toho Rimskijského-Korsakova nebo něčím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to stačí?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Myslím, že na určitý domácí úrovni to stačí. Víte, ono dochází k tomu, že když je ve společnosti víc nenávisti, to se teda taky víc ukazuje, tak je víc vražd homosexuálů, jo, je víc vražd politických aktivistů, ale to, co vypadá jako nejvíc zranitelný, je samotná rodina. A tady právě těch zpráv je relativně jako málo. Ale můžeme si říct to, že když je víc násilí a nebezpečí v celý společnosti, tak je mnohem víc násilí uvnitř té rodiny, protože ty lidi jsou frustrovaný vlastně a neumějí se tomu bránit, nebo mají prostě, jako základem je strachová reakce, takže si to vybíjej vlastně často na těch nejbližších, na lidech kolem nic. To znamená, já o tom mluvím, abychom si toho byli vědomi. A zároveň sdělovací prostředky to pochopitelně posilují, jo, protože, jak musíte zaujmout. Všimněte si i v té současné volební kampani vlastně to, co nejvíc slyšíte, jsou taková ta jako nenávistná hesla, takový ty hodně kontroverzní výroky, že jo, ty běží furt dokola a dokola.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale populistická rétorika vlastní vlastně vždy kandidátům nehledě na konkrétní osobu nebo zemi?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, je to tak. V té Americe vidíme to opakování i toho evropského scénáře, že lidi nemají rádi ty lidi, co vypadají jako politici. Jo jako tady už se objevuje nikoliv jako nechuť nebo nedůvěra aspoň v té Americe k těm politikům, ale přímo nenávist, teda ono se to objevuje i u nás, protože já nevím, nedávno mi jeden z našich pánů ministrů vlastně říkal, kolik dostává mailů, kde mu vyhrožují zabitím teda, jo. To znamená, není to ..., jako přelévá se to do těch sociálních sítí, které měly ty lidi jako spojovat a informovat, tak se vlastně stávají, ne všechny, některé z nich vlastně takovou jako žumpou, roste počet, ale to je v Německu, to je v USA.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je ale tohle třeba, pane Cílku, mě by hodně zajímalo třeba měřitelné? Jo, my chceme hovořit o suchu, tam to vysvětlíte, ale lze vůbec změřit, podle čeho poznat, že když se říká vlastně, není to paušalizování, že společnost má strach?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
No, to je právě to, že vlastně tahle ta zpráva, která, já myslím, že o tom budu psát v Echu, takže tam bude přesná citace, tahle ta zpráva vychází z jakýchsi měřitelných veličin, to znamená, vy si definujete, co je nenávistná skupina, hate group, jo, je to skupina, která, já to řeknu vlastními slovy, viní z něčeho, já nevím, Židy, černochy, prostě homosexuály, prostě je to na základě skupinovýho členění a navrhuje většinou násilný řešení nebo silně represivní řešení, jak tuhle tu skupinu omezit, jo. Takže tam jako, ano, a to měření může bejt komplikovaný tím, že si řeknete víc lidí používá internet, nebo víc lidí se nějakým způsobem organizuje, ale zase u těhle těch nenávistných skupin je velký pokles v roce 2012. To znamená, ta křivka, kdyby byla plynulá, tak pravděpodobně do značný míry odráží propojenost lidí, ale tím, jak kolísá, tak ukazuje, že za některých amerických prezidentů, začalo to za Clintona, pokračovalo to za Bushe, prudce klesal počet nenávistných skupin a za prezidenta Obamy, kterej měl být tím mostem teda, tak ten počet těch nenávistných skupin vyskakuje nahoru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donald Trump, ten stihl už pozurážet Mexičany, Afroameričany, muslimy, řečeno jeho slovníkem vychytralé v uvozovkách Číňany. Na kolik je tento muž i konzistentní ve svých postojích?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já ho zase nesleduje takhle jako, řekl bych, úzce politologicky, já si jenom jako uvědomuju, že doopravdy před tím rokem byl anomálií. Kdyby neměl ten úspěch, tak by byl branej za sexistu, rasistu, xenofoba, kdyby takovejhle člověk kandidoval do voleb třeba v Polsku nebo v Maďarsku, tak se Evropská unie zblázní a bude ho prostě označovat za radikála nebo za někoho takového, ale že teďka všichni cítí, jak tu moc jako získává, tak se k němu přidávají, a to je hrozně jako zase zajímavej pro mě příklad, já to znám i teda z český scény, kdy prostě politik, kterej je zdánlivě outsider a pak nakonec jako vyhrává volby, jak automaticky k němu přicházejí další lidé i novináři a řekl bych žádají svůj podíl na moci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například šéfredaktor serveru Aktuálně.cz, pan Tomášek k Donaldu Trumpovi mimo jiné napsal, že nakupuje voliče skrze srozumitelné a jednoduché výkřiky, které přesně cílí na vybrané skupiny. A co teorie, pane Cílku, že voliči vlastně chtějí, řekněme, čestné politiky, kteří se budou o nás starat, neprotiřečí si to?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, my asi všichni vnímáme v Evropě i v Americe de facto bezmoc politického systému, jo, protože cítíme, že za tím jsou ty partikulární zájmy, jsou tam ty ekonomické skupiny, jsou tam ti lidé, kteří dávají peníze vlastně do voleb, takže já nevím, jestli máme šanci na tyhle ty čestný politiky, ale uvědomte si jako jednu věc, v Americe k tomu dochází, že to začíná bejt národ, kde čím dál tím víc lidí má pocit, že jsou zahnaný do kouta a že si můžou poradit nebo z toho kouta dostat jenom násilnou akcí. Takže v té Americe máte nejenom víc teda toho Ku-Klux-Klanu spíš protičernošskýho, ale máte tam taky ty bílý patrioty, kteří jako aktivně bojují proti válce, a potom tam máte silné černošské hnutí, které není jenom proti bílým, ale v té rétorice je hodně protižidovské a zejména teda ti černoši se soustřeďujou na transsexuály, počet vražd transsexuálů, zejména, pokud je to muž jako na ženu, jako roste teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme jinými slovy na vlastně menšiny v jistém slova smyslu, ať už etnické nebo jiné?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím se ten úspěšný politický vůdce, lídr liší od těch ostatních podle vás?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, já to mám v podstatě jako jednoduché, já to mám podle pana doktora Koukolíka, kterej vlastně ukazuje, jak ty emoce třídíme, tedy, jak informace třídíme podle té staré části mozku, podle té emoční části mozku, to znamená, v okamžiku, kdy jste zavalená informacemi, tak vy nemáte čas se nad vším příliš jako zabejvat, ale ta emoční část toho mozku vám okamžitě řekne to like, mám to rád nebo to nemám rád vlastně, a pak tohle to nějak zabudujete a racionalizujete do sebe. To znamená lidi jako Donald Trump doopravdy působí v té atmosféře strachu, která plodí nenávist, zejména prostě na tuhle tu nejstarší signální soustavu, která umožňuje rychlou orientaci, média to používají taky. Jo, když máte, v okamžiku, kdy máte obrovské množství informací, tak ten čtenář nebo divák se orientuje emočně, proto v těch, proto v těch sdělovacích prostředcích převládají ty emoční obsahy nad informačními. Jo, teďka my dva se bavíme o informacích jako o něčem, co nás formuje in, uvnitř, ale většina těch headlinů novin je určena jenom proto, aby zachytila vlastně tu vaše pozornost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A není to třeba i tak, často na to poukazují třeba psychologové, že vlastně člověk už má svůj názor na jistou věc a v podstatě ta informace, která se objeví, už jenom buď potvrdí, utvrdí ho v tom, nebo naopak?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte, často si vzpomínám na psychologa Reicha, což byl žák Sigmunda Freuda, a on pak teda sice podle různých bludů, ale ve třicátých letech on doopravdy zkoumal německou dělnickou třídu a teďka jako říkal, jako nemylte se, to nebyl prostě Adolf Hitler, kterej ovládl a zblbnul národ, ta americká, pardon, ta německá dělnická třída v sobě cítila potřebu, byla frustrovaná, jo, zase prohraná válka, všechno tohle, co známe nazpaměť, cítila potřebu toho silného vůdce, který ji sjednotí. To znamená, řekl bych, emočně byli nastavený na to, aby přišla postava typu Adolfa Hitlera. A podobně se domnívám, že značná část Američanů je emočně nastavena na postavu typu Donalda Trumpa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká vláda nechá prověřit možnou výstavbu čtyř nových přehrad. Ty by měly pomoci se zásobováním vodou v době sucha. Tak to už, aby se začalo, pane Cílku, co vy na to, protože ono to není ze dne den samozřejmě, od postavení přehrady u nás uplyne prý v průměru 20 let?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, je otázka, jak se vlastně postavit k problému vody. Já vám to řeknu na příkladě, já tomu říkám tři barvy vody, jo, jedna voda je voda modrá, to je ta, co teče z kohoutků, co je v řekách, co padá jako déšť, co je v rybnících. Potom se mluví o vodě zelené. Voda zelená je voda v půdě. To je ta voda, která vyživuje rostliny. A pak se mluví o vodě šedé, a to je voda z města, to je kanalizace, to je, to jsou průmyslový odpady, ale také déšť, který padá ve městě. A teďka si vezměte poměr té vody modré, jaké jsou jako zásoby a jak je to využité a vody zelené. A vychází to tak, že podle spíš vyšších odhadů ta voda modrá tvoří 40, ale možná jenom něco přes 30 % srážek a minimálně 60 % je ta voda zelená, voda v půdě. To znamená, my, chceme-li bojovat proti suchu, když použiju tuhle tu frázi, tak bychom se dejme tomu z 60 % měli zaměřit na půdu a na krajinu a dejme tomu ze 30, maximálně 40 % na tu vodu modrou. A teďka s tou vodou modrou my můžeme dělat několik věcí. Jo, můžeme si říct ano, vyčistíme ty rybníky, zavedeme ty malé vodní nádrže. Jo, můj tatínek, který pochází z Netvořicka, my vždycky líčí na soutoku Sázavy a Vltavy, kolik vlastně bylo takových jako malinkatých vodních nádrží prostě všude možně po venkově kvůli dobytku, aby měl co pít a kvůli požáru, kdyby bylo zapotřebí vlastně hasit, jo, takže můžeme jít cestou té krajiny, zvyšování schopnosti jako retence, to znamená, zadržování vody vlastně v půdě. Když si vezmeme průměrnej krychlovej metr půdy, tak ten má porozitu, tak prostě jako jedna třetina až jedna polovina objemu tvoří půdní vzduch a té vody je tam tak 200 nebo 300 litrů, to znamená v jednom kubíku půdy. Takže nám stačí, abychom o něco málo zvýšili tu schopnost půdy zadržovat vodu a dostáváme se do těch plošných řešení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se děje nebo jak probíhá tedy ten vodní cyklus, příjem, výdej?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Někdy jako zjednodušení se používá třetinové pravidlo, a to říká prostě spadne déšť, třetina vsákne, třetina odteče a třetina se vlastně odpaří. U té modré vody je důležité to, že ji můžeme posílat kanály a potrubím na velkou vzdálenost, ale ta voda zelená je lokální, to znamená, je to ten prvek té lokalizace, zatímco modrá je ten prvek té globalizace. Takže spadne dešťová kapka a teďka je dobrý, když je tam někde tráva nebo nějakej keř a ta vodní kapka, která dopadá poměrně velkou silou, se rozptýlí na malinkatý kapičky a ty potom jako vodní film postupně sedají a dobře se vsakují. Teďka v té, ta voda v té půdě je minimálně trojího typu, jo. Okolo jílových minerálů anebo minerálních látek je pevně vázaná, takže ji skoro jako nejde jako vypudit, vypudíme ji při nějakých 105 stupních Celsia. Pak je tam voda, která je mezi minerály, ale hodně důležitá je voda, která je mezi drobty té půdy, mezi těma granulema, teda hrudkama vlastně tý půdy, protože ta, tam ty póry jsou největší a ta voda gravitací vlastně sestupuje dolů, dolů, dolů, až se napojí na zásobníky podzemních vod, které doplní. A my jsme čím dál tím častěji konfrontováni se situací, že ta voda spadne, zavlaží těch, dejme tomu, horních 30 centimetrů půdy a pod tím je taková ta nenasycená polosuchá oblast, takže nejde k propojení toho horního a toho dolního zásobníku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zapomněli jsme na šedou vodu?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
A šedá voda, to by bylo úplně teďko jiné vyprávění, to je právě ta voda v těch městech a ta voda průmyslová. Ještě se někdy mluví o bílé vodě, a to je ta odpařená, ale to už by toho bylo prostě možná jako moc. Já bych jenom rád tady zůstal v téhle té diskusi nebo v tomhle tom, v téhle té otázce v té rovině, že my jsme vlastně technicky hrozně dobří u malých zdrojů bodových. Jo, ona i technika je bodová, továrna je na jednom místě, stroj je na jednom místě, ale vlastně hodně selháváme, to znamená, modrá voda, ale vlastně selháváme u těch plošných zdrojů, to znamená, u té celé krajiny a u půdy. A teďka, co se s tím dá dělat pochopitelně? Jako ta zkušenost je taková, že maximálně tak jako uhrajeme remízu, jo, že vždycky ta příroda bude prostě jako, jako velice silná zejména v těch extrémních stavech, ale pokud je půda zdravá a drobtovitá, tak té vody dokáže nasát hodně. Ten kubík půdy vám klidně nasaje dalších 100 litrů vody, jo, což je 100 milimetrů srážek. To už jsou jako, to už jsou jako dva, tři dny, kdy doopravdy dost prší. To jako, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víme třeba, kolik, to asi víme, potřebuje například brambora nebo jiné plodiny, ono třeba kvůli horkému létu loni se sklidilo o podle statistiky 17 % méně zeleniny, také se to podepsalo na kvalitě masa.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, existují výpočty, takhle, když se začtete do otázky, že jo, půdní hydrologie, tak vlastně narazíte většinou na obrovské množství matematických vzorců, které vám trošku zastírají, nebo mně aspoň zastírají to meritum té věci, ale nicméně víme, kolik spotřebujeme obilí, obilí, pardon, vody na kilo brambor, na kilo obilí a na další věci. Takže my můžeme dál dělat takovou jako bilanci toho, které, abysme získali hodně potravin a spotřebovali méně vody, ale to víte, co mně vychází teďka docela jako podstatná věc, kterou já jsem si nikdy neuvědomil, a to je doopravdy půda jako zásobárna vody a z hlediska těch různých zemědělských terásek a podobně. Vy totiž zvýšíte tu retenci té půdy tím, že té půdy je víc a naopak, když máte erozi, tak té půdy je mnohem míň. A já vám to ukážu na příkladech, který já vlastně znám ze Sahary. Jo, na Sahaře máte někdy zavlažování takové, že uděláte půlměsíčkovité hráze a přijde zimní vlastně déšť, že jo, a nasákne se do té písčité půdy a vy potom pěstujete nahoře na tom hřebenu, dejme tomu, obilí, jo, pár řádků obilí. Nebo Saharu bylo hrozně běžné, a myslím, že dodneška je, takzvané mezidunové hospodářství, a to je to, že máte zemědělskou půdu, která je pokrytá písečnými dunami. Naprší, jo, a naprší třeba jednou za 10 let, a ty duny, ten písek do sebe pohltí tolik vody, že pak pozorujete, my jsme to viděli víckrát, že na rozhraní zemědělské půdy a té duny, zemědělská půda proto, aby rostlina měla z čeho růst, a duna proto, aby měla vodu, tak vám roste jedna řádka trav. To znamená, samotné množství půdy vám vytváří půdní rezervoár. Teďka nejvíc té vody saje ta horní vrstva, protože je nejvíc krtků, nejvíc žížal, nejvíc organické hmoty. Takže, když jste na jižní Moravě a vidíte tu erozi půdy a lidi si stěžují na sucho, tak vnímáte nejenom, že je prostě tady nějaká klimatická změna a že je víc horko, ale tím, jak se zbavili půdy a jak se zbavili té černozemě, té půdy, co tu vodu sála nejvíc vlastně, nebo dokázala ji pak uvolňovat, tak je docela jako dobře, takže si vlastně připravili suché podmínky. A vidíte, že tohle to hospodaření dozrává nebo tyhle ty škody na půdě po 30 nebo po 50 letech a zase jedná se o to, abysme teďka v té naší situaci vytvořili takový systém ochrany půdy, abychom se při za 30 let při pokračující klimatické změně doopravdy nedostali do vážných problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se podle vašeho názoru na to připravujeme?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
My se na to nepřipravujeme. O půdě se mluví prostě velice málo, mírně se to bagatelizuje. Ekonomové se často domnívají, že když se prostě něco neurodí, tak to přivezeme odjinud. Jo, ale nicméně existují možnosti, jak se na to připravit. Jo, první věc je ta, že máte smlouvy o pachtu. Pacht v sobě zahrnuje, to je takový jako tradiční slovo, tu péči toho nájemce o půdu. To znamená, při pachtovní smlouvě se nějakým způsobem prostě změří, ohodnotí kvalita půdy a v okamžiku, kdy vy tu půdu vracíte, tak ji musíte vrátit v původním stavu, protože jinak ta regenerace té půdy stojí jako neuvěřitelný peníze. Schází něco jako půdní inspekce. Jo, ono v našich podmínkách takovejch poloprávních je všecko jako zranitelný, ale v okamžiku, kdy prostě na silničce někde prostě za vsí mám 20 centimetrů ornice ze špatně zoranýho pole, tak prostě schází moc, která by řekla - tady se stala prostě ta a ta škoda, ta se porušil zákon o ochraně půdy, je prostě nutné nějakým způsobem jednat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí geolog Václav Cílek. Já vám děkuji za vaše názory a těším se za měsíc opět na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedělním hostem v Jak to vidí sestra Angelika přivítá herečku Simonu Postlerovou. Zita Senková se těší na slyšenou v pondělí a přeji vám samozřejmě hezký víkend, ideálně při poslechu Českého rozhlasu Dvojky. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.