Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 15. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlas na Blízkém východě, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se dnes zaměříme? Na stahování ruských sil ze Sýrie, komplikovaný konflikt v Súdánu i výsledky íránských voleb. Moskva začala stahovat část své armády ze Sýrie, nařídil to prezident Vladimir Putin. Podle něj vojáci splnili svůj úkol. Jak, pane Turečku, rozumět tomuto kroku a jaký má nebo bude mít význam?

Čtěte také

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tak já si především myslím, že ruský prezident Putin má pravdu v tom, že ruské síly v Sýrii splnily asi to podstatné, co tam měly udělat, to znamená ačkoliv Rusko nikdy netvrdilo, že tam je jenom kvůli boji proti teroristům, jenom kvůli boji proti Islámskému státu, jak se Rusům podsouvá, a pak se to vlastně dává do kontrastu s realitou, kdy oni útočili i na, a daleko více útočili na jiné frakce, tak zkrátka podstatou té ruské přítomnosti bylo pomoci vládě, pomoci režimu prezidenta Bašára Asada, a to Rusové od začátku svých vzdušných útoků loni v září bezpochyby toho dosáhli. A takže v tomto bodě splnili svůj úkol. Proč to zrovna včera Putin ohlásil, myslím si, to souvisí především s tím, že právě včera začal další a nutno říci tentokrát poměrně seriózní pokus o rozjetí mírových rozhovorů mezi syrskou vládou a opozicí v Ženevě a samozřejmě Rusové tím podle mého názoru mohli chtít dosáhnout několika věcí. Jednak ukázali jakousi dobrou vůli, že oni nejsou těmi, kteří by mařili mírové nevojenské řešení konfliktu, to znamená oni se dobrovolně a velmi překvapivě stahují, a zároveň si myslím, že to trošku třeba může vyvíjet i tlak na syrský režim, kdy prostě Rusko říká, my jsme udělali, co jsme mohli, my jsme vám pomohli vrátit se zpátky do hry ve chvíli, kdy vojensky to pro vás loni v létě nevypadalo úplně nejlépe a teď už jednejte a jste nuceni jednat, už za vámi nebudeme stát, tak jako jsme stáli dosud, takže to si z toho beru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze odhadnout tedy, co by dál mohlo následovat, jak by se tento krok, ačkoliv zatím se hovoří alespoň podle těch zpráv, které přicházejí od včerejška o části ruské armády.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ale to řekl, ano, to řekl i, to řekl i Putin, že neodejdou všichni, že tam zůstane část vzdušných sil k monitorování dodržování příměří a tak dále. Ono mimochodem dneska, ono když se řekne Rusové se stahují ze Sýrie, tak to pomalu může navozovat dojem stahování z Afghánistánu. Tehdy ovšem šlo o desítky tisíc lidí, což samozřejmě Rusové v Sýrii nemají. Tam se jedná o, řekl bych, stovky, možná jeden, dva tisíce vojáků, on to nikdo neví přesně, kolik jich tam mají, a jde tedy možná spíš o to, kolik stáhnou své vojenské techniky, kolik stáhnou letadel. Tam je jedna velmi zajímavá věc, že vlastně když si vezmeme, jaké velké síly mají k dispozici a jaké formálně tedy vyčlenili k boji proti Islámskému státu Američané a jejich spojenci, když to srovnáme s tím, kolik sil tam dali Rusové, tak se vlastně ukázalo a psal o tom o víkendu, tuším, německý tisk, že vlastně Rusové byli daleko intenzivnější v těch svých útocích na syrskou opozici, ať už Islámský stát není její jiné, jiné složky, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím, co disponují.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
S tím, co disponují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím disponují.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, přesně tak, že daleko více tu techniku využívali, daleko více náletů podnikali, takže možná než kolik vojáků tam zůstane na nějaké základně, kolik instruktorů, kolik vojenských špionů, tak je možná důležitější, kolik letců a jejich letadel tam bude nadále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty první reakce jsou, řekla bych, pozitivní, mírně opatrné, syrská opozice, ta je, alespoň jak se o tom píše v agenturách, tak je docela skeptická asi logicky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No tak samozřejmě, no. Je to zase takový paradox. Když Rusové do Sýrie přišli, tak všichni byli kritičtí a skeptičtí, když odcházejí, tak jsou zase kritičtí a skeptičtí, to je asi úděl Ruska a možná každého vůdce nějaké velmoci. To se děje i Spojeným státům, jak víme. Takže opozice, samozřejmě ta nemůže pochválit nic, co Rusové nebo Bašár Asad udělají. S tím my musíme počítat, ale samozřejmě tam je, je tam velká otázka. Jedna věc je prostě oznámení nějakého kroku, druhá věc je, do jaké míry bude, bude potom proveden a jestli za týden zase Putin neřekne, my se vracíme. I to se samozřejmě všechno může stát. A myslím si, že Rusové se teď možná stavějí do pozice, kdy budou třeba reagovat na dění v poli, kdy prostě může se stát, že začne teď v tuto chvíli syrská opozice a její zastánci útočit, takže Rusové to vezmou jako záminku k nějakému návratu, cokoliv je možné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké fáze se vůbec i nyní v souvislosti s tímto krokem, s příměřím podle vás, pane Turečku, dostala celá ta situace?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já si myslím, že v posledních týdnech se ukazuje, že Rusko a Spojené státy vlastně po pěti letech váhání a vzájemnýho, vzájemného vytváření naschválů a překážek, tak dospěly k nějakému konsensu, to znamená, že je potřeba syrskou krizi řešit primárně politickou cestou. Obě strany evidentně už asi se smířily s tím, že vojensky jedna nebo druhá strana se nemůže stát absolutním vítězem, takže z toho vyplývá to, že dojednaly to příměří, které vlastně už pokračuje víceméně úspěšně od konce února. No a druhá věc je, že mocnosti dotlačily obě strany k tomu, aby začaly jednat, takže to si myslím, že je ne že dobrý výsledek toho konfliktu, to rozhodně ne, ale je to možný začátek dobrého konce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obrovská migrační krize, která v posledních měsících sužuje Evropu, odsunula pozornost od Jižního Súdánu, kde se stále na většině území, vlastně kde zuří občanská válka. Ta vypukla v prosinci 2013. Jaké jsou vůbec, pane Turečku, příčiny toho konfliktu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, je to podle mě velice nešťastná záležitost z jednoho důvodu. Západ věnoval Súdánu dlouhá léta velkou pozornost, když na jihu země, kde převažuje křesťanské a animistické obyvatelstvo, když tamní povstalci bojovali proti centrální vládě v Chartúmu, které dominují muslimové, tak Západ ty povstalce podporoval. Bylo to bráno jako křesťané versus muslimský útlak a tak dále. Všichni se věnovali zločinům, ke kterým v Súdánu dochází, podobně tomu bylo v Dárfúru na západě země, kdy také byla vláda a na ní napojené milice obviňovány ze zločinů. Nicméně v důsledku té povstalecké války po mnoha letech s desítkami tisíc mrtvých, bojů a násilí, tak se Jižní Súdán stal před pěti lety nezávislým státem a už o dva roky později vlastně uvnitř tohoto státu vypukla jeho vlastní občanská válka mezi prezidentem a viceprezidentem. A to mě právě na tom zaráží, že v tuto chvíli to, co se tam dneska děje, kdy OSN hlásí rozsáhlé zločiny páchané na civilistech, hromadné znásilňování žen jako součást váleč..., nebo válečná zbraň, můžeme říci, jako devastace morálky nepřítele, tak když je tam dnes toto pácháno, tak k tomu jenom OSN vydává zprávy, lidsko-právní organizace jako Amnesty International se podobně kriticky samozřejmě vyjadřují, ale Západ najednou mlčí. A mě to docela šokuje, protože najednou když se tady mezi sebou bijí velitelé křesťané, tak najednou tyto zločiny vůbec nikoho nepálí. Asi by se do toho museli zase zamontovat muslimové, abychom okamžitě začali mluvit o porušování lidských práv v Súdánu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy Západ, možná jste to teď řekl, ale nejedná nebo si toho nevšímá, nezasáhne?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já si myslím, že je v tom určitá dávka pokrytectví, protože já si třeba vzpomínám, když jsem ještě byl v Izraeli, tak Izrael velmi intenzivně politicky podporoval jihosúdánskou opozici. V Izraeli tehdy se konaly tiskové konference jihosúdánských povstaleckých vůdců, kteří z izraelského území mohli brojit proti súdánské islamistické vládě, takže to bylo jasné, prostě podpora povstalců nebo separatistů byla jednoznačným nástrojem pro oslabení arabské muslimské vlády v Chartúmu. No a když tato motivace Izraele, potažmo Západu zmizela a mimochodem Izrael shazoval těm povstalcům i zbraně, o tom se v Izraeli občas píše, tak najednou ta motivace zmizela a už je to jenom nějaký lokální konfliktek, jeden z mnoha kdesi v centrálních částech Afriky, takže nemá to ten globální dopad, nelze to využít, řekněme, v nějakém souboji Západu s muslimským světem, takže není to už tak důležité dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik má to současné násilí vlastně kořeny v minulosti? Protože ty dějiny jsou docela krvavé.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Určitě, tam je celá řada rovin, tak jako to bývá. Ono ostatně i když súdánský režim, ten islamistický, řekněme, bojoval ať už na jihu nebo v Dárfúru, tak tam také to hrálo roli. Je to souboj mezi různými etniky a Súdán je velmi etnicky pestrá země. Byla to ostatně největší země Afriky, než se rozpadla na dva státy. Byl to souboj mezi usedlými zemědělci a pastevci. Souboj o zemědělské, o půdu, o vodní zdroje a tak dále. A je to samozřejmě, vstupují do toho i věci, jako je rivalita mezikmenová, a to zejména teď v tom případě jihosúdánského konfliktu, takže my na jedné straně máme prezidenta Salva Kiira, proti němu viceprezidenta Rieka Machara, kteří, jak už jsem říkal, jsou oba křesťané, nicméně teď najednou do toho vstupuje to, že každý patří k jiné etnické skupině a samozřejmě jde o touhu pomoci, protože ta válka, kterou jste zmínila, jak začala vlastně před dvěma lety, tak ta byla odstartovaná údajným tedy pokusem o puč ze strany viceprezidenta Machara.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké má ale tato situace, která mi přijde docela patová, pane Turečku, řešení?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, myslím si, že, podívejme se, Západ dnes daleko více ohrožuje to, co se děje v Sýrii a také vidíme, jak se těžko tam řešení hledá, takže v tuto chvíli vidíme, že OSN v případě Súdánu se snaží mimo jiné nějak lépe monitorovat, co se tam vlastně děje, a potom ze strany, a to je zajímavé, Africké unie přišla iniciativa, že by bylo dobré vyhlásit zbrojní embargo na Jižní Súdán, aby alespoň takto se vlastně ty bojové aktivity nějak omezily, ale jak víme, každé zbrojní embargo je jenom pobídka pašerákům, aby ty zbraně začali dodávat jinudy než oficiálními kanály.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo kromě pašeráků dodává zbraně do Súdánu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, mimo jiné se mluví o tom, že je tam hodně čínských zbraní, což je asi logické, protože Čína má k Súdánu a vždycky měla poměrně blízko. Mluví se i o tom, že právě súdánská vláda podporuje rebely, že je vyzbrojuje proti jihosúdánské vládě, což není úplně doložené, ale bylo by to velice logické samozřejmě. No a jinak mluvíme o oblasti, kde ty zbraně byly po desítky let. Zase, ono to není tak, že pokud se někam přestanou zbraně dovážet, tak tam není čím bojovat, ne, ta země nebo tato oblast je nesmírně zásobená zbraněmi i z minulosti, takže s tím by asi problém nebyl. Kdyby dnes bylo embargo, tak to neznamená, že zítra nebude čím střílet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Martina, který nám píše z Liberce, zajímá, jaké jsou nerostné zdroje v Súdánu a firmy z jakých zemí je získávají?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano. No tak tam je největší problém, jak známo, se týkal ropy nebo týká obecně ropných zdrojů. To bych zmínil, kdy vlastně některá, velká část těch nalezišť je v Jižním Súdánu a poté, co se tato země osamostatnila, tak se dostala vlastně do, můžeme říci, politicky-ekonomického konfliktu se Severním tedy Súdánem, protože z Jižního Súdánu není možné se dostat k moři jinudy než přes nějaké okolní státy, mimo jiné přes samotný Súdán, takže tam se řešilo, za jakých podmínek Jižní Súdán bude moci ropu vyvážet, obviňoval tu súdánskou vládu, že vlastně škrtí export jihosúdánské ropy z politických důvodů, že chce tu zemi nechat vykrvácet, mimochodem Jižní Súdán je na tom velmi špatně i ekonomicky přes toto bohatství, no a potom také je nutno zmínit ještě, že i přímo na pomezí mezi Súdánem a Jižním Súdánem byla oblast sporná nebo pořád je, kde vlastně se vedl spor ani ne tak o to, o území jako takové, ale o jeho ropný potenciál, to znamená, ke komu toto území má připadnout, takže to je jedna věc. A druhá věc je, zase zdá se, že velký zájem o súdánskou ropu má hlavně Čína, která ostatně ze širšího Blízkého východu zajišťuje zhruba polovinu, polovinu svých potřeb ropy. A my víme, že v obecné rovině Číňané hodně investují v Africe, oni nemají takové zásady a takové právní, řekněme, taková právní omezení jako třeba Evropská unie při obchodování s různými diktátory a autoritářskými režimy, což samozřejmě Číňanům otevírá cestu nejen k tomu, aby v Africe investovali hodně do infrastruktury, ale aby potom tam uplatňovali ten svůj politický vliv a i ekonomicky z toho zpětně získávali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímá Číňany nejenom vlastně Afrika, střední Afrika, ale také Střední a Blízký východ, hlavně ten Střední.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Bezpochyby. Číňané se nějakým způsobem, jak víme, vojensky neangažují v blízkovýchodních konfliktech, ale jistěže, jak už jsem říkal, protože je to pro ně velmi strategická oblast, tak neustále bděle sledují, co se tam děje. Já mám takovou osobní vzpomínku z Izraele, tam je, v Izraeli a na palestinských okupovaných územích je velmi vysoké množství čínských novinářů z různých okresních novin, ovšem okresní noviny v Číně mají třeba 20 milionů čtenářů, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sen našich.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Sen našich novinářů i z velkých celostátních deníků, jistě, a já jsem se jich ptal, co tady děláte, proč je vás tady tolik, proč nějaké regionální čínské noviny? Oni říkali, no protože je to pro nás prostě strategická, strategická oblast, to je naše surovinová základna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde tedy o zdroje a o moc.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Bezpochyby pokaždé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten konflikt je ještě komplikovanější než v Sýrii, je teda jiný tam v Jižním Súdánu, tady jde boj, o boj kmenů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Ano, mimo jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale víceméně asi podstata ...

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, já si myslím, ano, a je tam jeden velmi podstatný rozdíl a ten je vždycky důležitý, že ten jihosúdánský konflikt, já jsem si možná postěžoval zkraje, že je zapomenutý mezinárodním společenstvím, ale ono to má i své výhody, protože naopak syrský konflikt, když se ptáte na to srovnání, tak ten se dostal do popředí priorit strategických úvah světových hráčů a možná právě proto je dnes tak krvavý, protože se Sýrie stala jakýmsi detašovaným bojištěm mocností, ať už spojenců Ruska, spojenců Spojených států, Íránu na jedné straně, Saúdské Arábie na straně druhé, takže možná naštěstí pro Súdánce ta jejich země takto exponovaná není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by dnes ta situace v Sýrii vypadala jinak, pokud bychom nechali to řešení na samotných Syřanech?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, tím jsem si ale naprosto jistý, protože ono je hezké, že mezinárodní společenství se dnes angažuje v mírovém uklidňování syrské války, ale na druhou stranu mezinárodní společenství tu válku několik let rozdmýchávalo, vyzbrojovalo a platilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Tomáše Čecha zajímá, co se děje v Eritrey, že Evropská komise označila Eritrejce za vhodné k relokaci do Evropské unie?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, Eritrea je také poměrně mladý stát a já, upřímně řečeno, teďka si z hlavy nevybavím, jestli získal nezávislost v roce 91 nebo 93, každopádně se vlastně Eritrea také povstaleckou válkou odtrhla od Etiopie a vlastně od té doby tam vládne poměrně monolitický režim, který velmi tvrdě postihuje jakoukoliv opozici. Nejvíce se tam, vlastně stížností přichází na mnohaletou službu v ozbrojených silách, nucenou vojnu, řekněme, a právě proto Západ to přijímá tak, že Eritrea je rozhodně země, odkud lidé utíkají právem jako a právem žádají o status politického uprchlíka v zahraničí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V íránských volbách, které se konaly koncem února, do nového parlamentu i vlivného Shromáždění znalců posílili umírnění reformisté, konzervativní křídlo naopak ztratilo. Co to, pane Turečku, přinese v praxi?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
No, je to především velká vzpruha pro prezidenta Hasana Rúháního, který je u moci necelé tři roky, příští rok i jeho čekají volby nebo prezidentské volby, a protože v Íránu je ten systém trošku takový komplikovaný, tam, budu to muset vysvětlit, zkrátka prezident není jenom hlava státu, ale je vlastně šéfem vlády a jak už jsem vlastně teďka řekl, tak nedávno, před dvěma týdny, se volil parlament, normálně nebo v našich zvyklostech z parlamentu, z jeho složení se potom odvíjí složení vlády, to znamená vláda obvykle mívá většinovou podporu v parlamentu, jinak by nemohla vzniknout, ovšem v Íránu je to jinak. Tam je parlament zvolen v jednom roce a o rok později se volí prezident, který je vlastně šéf vlády, takže v Íránu se velmi často stává v posledních patnácti letech, řekněme, že vláda je, má v parlamentu menšinu a má velmi velké problémy prosazovat různé zákony, různé koncepce hospodářské a tak dále, a v takové situaci byl doteď i prezident Hasan Rúhání, který, můžeme říci, je liberální pragmatik prostě, není to žádný náboženský extremista, byť ti extremisté a konzervativci v parlamentu mu v posledních třech letech házeli klacky pod nohy, takže on teď vlastně upevnil svojí moc a můžeme říci, byť ty volby ještě nejsou dotažené, protože ještě bude druhé kolo v některých případech, tak vlastně konečně vláda na poslední rok získává parlamentní většinu, a to je velmi důležité a přichází to za situace, kdy se Rúháního administrativě podařilo dojednat tu velmi důležitou kompromisní dohodu s mezinárodním společenstvím o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení velké části hospodářských sankcí, takže prezident vlastně v těch volbách zúročil, lidé evidentně prostě podporují tu jeho politiku, zúročil to, že vylepšil nebo má šanci vylepšit hospodářský růst země v tuto chvíli, snížit nezaměstnanost a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono to vlastně byly první volby po té nukleární dohodě, jakou roli tady bude hrát nebo hraje duchovní vůdce ajatolláh Chameneí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Chameneí je, on je často, já, poměrně mně nepřijde úplně trefné říkat, že on je nějaký konzervativec nebo radikál. Ano, on je duchovní, to bezesporu, ale evidentní je, že on nestraní žádnému z těch táborů, protože kdyby byl takový konzervativec, tak by nikdy nepřistoupil na to, aby íránský režim vůbec jednal se Západem. On prostě pragmaticky, jak vidíme, na to před třemi lety přistoupil, k tomu jsou zajímavé okolnosti, se zpětně dají dohledat, jak vlastně Omán před třemi lety v březnu vlastně touto dobou začal organizovat diskrétní rozhovory, přímé rozhovory mezi Spojenými státy a Íránci, jak Chameneí na toto kývl, takže on není nějaký protizápadní extremista, on samozřejmě je kritizován, o tom není sporu, liberály, ale zároveň on je mnohdy kritizován konzervativci, byť ti si toho tolik k vůdci, vůči svému vůdci nedovolí. Každopádně on musí ten establishment nějakým způsobem držet pohromadě a vyvažovat ty protichůdné proudy, takže to je asi jeho role.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik ten volební výsledek podle vás, pane Turečku, ovlivní vztahy Íránu jednak s Evropou, se Spojenými státy a ostatně také s arabským světem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
To jsou dvě věci. No, my vidíme, že už ta dohoda jaderná, tak opravdu už se stala takovým, můžeme říci formálním posvěcením otevření stavidel, mnohdy až jako bezbřehým nějakých politických a ekonomických kontaktů mezi Íránem a Západem. My už jsme tady mluvili o tom, že Hasan Rúhání byl před časem ve Francii a v Itálii na velmi ostře sledované státní návštěvě. I čeští politici dnes velmi často jezdí do Íránu, vozí tam velké obchodní delegace ekonomické a tak dále. Ty volby vlastně jenom potvrdily ten, tento trend, takže nijak nezměnily k horšímu vyhlídky na obchodování s Íránem, byť samozřejmě ochránci lidských práv a kritici íránského režimu nevnímají tyto obchody jenom pozitivně. Říkají, vy obchodujete s ďáblem, často je toto slyšet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, že se vracím zpět k těm výsledkům, kolik reformních, a teď nemám na mysli jako konkrétní počet, ale spíš těch reformních opravdu kandidátů vůbec se dostalo k těm volbám na ty seznamy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Tam jsou, můžeme říci, že ono především tam nejsou zcela jednoznačné dané kandidátky. Tam, v Íránu neexistuje stranická příslušnost, neexistují tam politické strany jako u nás, takže tam v podstatě jako kandidátky jako jakési platformy, navíc na těch, řekněme, na těch reformistických nebo liberálních se paradoxně ocitla i celá řada konzervativních kandidátů. A někteří experti mají velmi zajímavý k tomu poznatek. Oni říkají, v tuto chvíli vlastně ty kandidátky nebyly sestavovány reformátoři versus konzervativci, ale lidé stojící za tou jadernou dohodou a ti, kteří jsou proti ní. A za tou dohodou se Západem byla i celá řada, můžeme říci, rozumně uvažujících konzervativců, takže ty teď paradoxně podpořili prezidenta. Ale abych se trošku přiblížil, můžeme říci, že v tuto chvíli reformátoři a liberálové mají něco kolem tří pětin hlasů, můžeme říci, takže takový je ten poměr a zbytek jsou konzervativci, ale tam je celá řada, tam jsou desítky nezávislých kandidátů, u kterých se vůbec neví, nebo poslanců, u kterých se vůbec neví, jak budou zítra hlasovat. Vlastně oni se rozhodují vždycky ad hoc a nikoliv podle stranického klíče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zájem byl, řekla bych, až mimořádný, co se týče voličstva, účasti na těch volbách, jaký je vztah mezi íránskou společností a režimem?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Já bych řekl, že pod dojmem Arabského jara, a to zejména těch jeho krvavých podob, tady vidíme, že i ti Íránci, kteří měli velké výhrady vůči režimu, tak buďto disidenti nebo vůdci studentského protivládního hnutí, tak ti byli buďto brutálně mučeni, byli zavřeni, často jsou v domácím vězení nebo ve skutečném vězení dodneška, a řada lidí, kteří je podporovali, tak buďto pod tímto dojmem, prostě ze strachu z represí, anebo pod dojmem toho, kam až může také dojít snaha změnit režim v Sýrii, v Egyptě, v Jemenu, tak se možná stáhli a dneska bych řekl, že v Íránu panuje taková dohoda, vám, lidem, dáme teď lepší ekonomické podmínky, dostanete trochu více svobod a výměnou za to nás nechte vládnout. A mám pocit, že to je takový v tuto chvíli celospolečenský konsensus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Slyší tedy na to íránská společnost.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Má trošku jiné zkušenosti s, oni prostě nezažili sametovou revoluci, oni zažili skutečnou revoluci a hodně Íránců si to pořád pamatuje, jak skutečná revoluce vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Děkuji za vaše postřehy, názory, mějte se hezky.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik, Metropolitní univerzita Praha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě
--------------------
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v Jak to vidí budu hovořit s gerontoložkou Ivou Holmerovou. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.