Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar – 17. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je profesor Jan Švejnar, ekonom, dobrý den, vítejte.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se dnes zaměříme? Bude levná ropa vzpruhou pro světovou ekonomiku? Stává se americký sen pouhou chimérou? Jaký typ politika přitahuje průměrného voliče? Dobrý a inspirativní poslech. Analytici počítají s nízkým růstem globálního hospodářství i přesto, že ceny ropy neustále klesají. Tak mě napadá, pane profesore, už neplatí to rovnítko levný benzin a růst ekonomiky, jak jsme byli svědky v minulosti?

Čtěte také

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, máte pravdu. Je to zajímavé, neplatí to úplně do té samé míry, ta otázka je, proč například Evropa, která je tak závislá na ceně energie, ropy, zemního plynu, proč vlastně nemá obrovskou konjunkturu, obrovský vzestup ekonomický, když jsou nyní ceny ropy tak nízké. A je to komplikované, protože vlastně jsou tady taky kapitálové toky a země, Střední východ, řekněme, a tak dále, které vyvážely ropu, též vyvážely kapitál, to znamená investovaly hodně do různých ekonomik, no a nyní jsou chudší, takže ty jejich investice nejsou tak početné, nejsou tak velké a tudíž ty některé ekonomiky, které by si měly vést lépe, si tak lépe nevedou. No a navíc měna ceny ropy je tak překotná, klesla tak rychle, že to přizpůsobení chvilku trvá. Takže dlouhodobě ten, kdyby se cena ropy udržela nízko, tak to bude mít blahodárný efekt, ale v krátkodobém takovém tom horizontu je to něco, kde vidíme spíš rozkol a takový nedostatek připravenosti, tak uvidíme, co se vlastně stane v dlouhodobějším měřítku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono vlastně i přibylo zemí, zvýšil se počet zemí, které tuto komoditu těží.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, ano, máte pravdu. Spojené státy, které například byly dovozcem, silným dovozcem, jsou teďka vývozcem, takže je pravda, že najednou té ropy a zemního plynu a všech typů energie je mnohem víc na světovém trhu, a proto ta cena tak prudce klesá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo nejvíce vydělává na této situaci? Nové situaci vlastně.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, tak je těžko říct, kdo na ní jako přímo vydělává, samozřejmě ti výrobci, kteří mají nízké náklady, Saúdská Arábie je dobrým příkladem, se snaží vlastně tou nízkou cenou ropy dostat z trhu výrobce, kteří mají vysoké náklady. Tam by byli kanadští výrobci, někteří američtí výrobci, no a otázka je, jestli se jim to podaří a v tom případě bychom pak viděli vzestup ceny ropy a tyto lidé a tyto výrobci by samozřejmě z toho měli obrovskou výhodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ten přínos levné ropy pro světovou ekonomiku tedy ve finále menší, nižší, než býval v minulosti?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je nižší v takovém tom okamžitém pohledu, ale myslím, že ve střednědlouhodobém, jestliže se udrží nízko, tak to bude mít blahodárný efekt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, jak se to promítne do toho globálního světového hospodářství?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
To se promítne, že by měl nastat poměrně vyšší tempo růstu, že bychom měli vidět, že bude větší zaměstnanost všeobecně, no a v dlouhodobém zase takovém tom kontextu by neměla být příliš vysoká inflace. Tady se musíme pozastavit, protože samozřejmě ten problém momentálně není inflace, je to spíš jako nebezpečí deflace, ale po několika letech, jestliže se centrálním bankám podaří tu míru inflace dostat opět na pozitivní hodnoty, takových 2,5 %, řekněme, tak potom to nebezpečí inflace by mohlo být větší, no a s nízkou cenou ropy toto nebezpečí bude mnohem menší nebo méně pravděpodobné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní měnový fond počítá s růstem kolem 3 %, jak vy to vidíte, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ten růst kolem 3 % se zdá, že jo, na první pohled dobrý, na druhé straně si musíme uvědomit, to je růst celé světové ekonomiky, která dříve rostla mnohem rychleji, mezi 4 a 5 %, v některých obdobích i třeba 6 %, takže ten průměr tím, že klesá na 3 %, vlastně znamená, že velká část světové ekonomiky se vede hůře, než se očekávalo a zvláště rozvojové země, ty takzvané emerging trhy, a tam Čína zpomalila, Indie si vede poměrně dobře stále, ale například Brazílie a Rusko jsou v silné recesi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze se obávat návratu hospodářské krize, jak někteří ekonomové, analytici předpovídají nebo se obávají?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, já bych to nepředpovídal, ale zase bych hned varoval, že světová ekonomika je poměrně křehká, nějaký silný výkyv, šok by jí mohl vykolejit a navrátit zpátky do recese. V některých zemích též podstatně už vzrostly opět ceny nemovitostí a jiných artiklů, které se mohou nafouknout, vytvořit takzvanou bublinu, a ta když splaskne, tak to má samozřejmě silný potom deflační, to znamená krizový efekt, takže není to něco, co se dá vyvrátit. Já myslím, že ta pravděpodobnost stále ještě není příliš vysoká, ale musíme být obezřetní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někteří říkají, jestli slovíčko růst není takovým tím magickým zaklínadlem, jestli potřebujeme růst?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
To je, já myslím, dobrá, opravdu dobrá otázka a i z filozofického hlediska, proč bychom jako měli růst, když jsme na vysoké úrovni. Ta odpověď samozřejmě je, že ne všichni jsou na vysoké úrovni, že stále ještě velké počty, stamiliony lidí jsou opravdu na úrovni, na které téměř jen tak tak přežívají, takže tam je potřeba, aby opravdu se dostali na vyšší úroveň. No a potom nesmíme zapomenout, že ekonomický růst neznamená jenom, že vyrábíme a používáme víc cementu a cihel, ale že je to i zlepšení životní úrovně, že například to samé jedno auto nyní je mnohem bezpečnější než před 20 nebo 30 lety, má v sobě mnohem víc elektroniky a tak dále, čili má i lepší zařízení v mnohém, a to je ekonomický růst. To znamená ta přidaná hodnota, to, že jedno auto nyní má mnohem více v sobě jak bezpečnosti, tak i jiných věcí, to je ekonomický růst, čili v tom smyslu výroba lepších léků, výroba bezpečnějších vozidel a to všechno, to je ekonomický růst.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik je ekonomika, růst, problémy tohoto druhu motivem v amerických primárkách, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je to tak. Americká ekonomika je svým způsobem vždycky velmi dynamická nebo respektive její dynamika určuje náladu společnosti, takže americká ekonomika v takovém tom širším kontextu si vede poměrně dobře ve smyslu, že už 6, 7 let roste od velké krize, na druhé straně roste asi tak o procento méně, než na co je zvyklá, zvlášť v období, když se dostává z těchto krizí, z těchto recesí, takže ta nálada vlastně ve společnosti není tak optimistická, není tak pozitivní, jak by bývala. A také je to způsobeno tím, že vlastně ty výsledky ekonomické nejsou poměrně rovnoměrně rozvrstvené, takže se objevují lidé, kteří jsou nesmírně bohatí a taková ta široká, opravdu široká střední třída po řadu desetiletí, už přes 30 let, vlastně nezaznamenala zvýšení svých reálných příjmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odráží ten dosavadní průběh amerických primárek vlastně, řekla bych, frustraci americké společnosti?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, rozhodně. Rozhodně. Když se podíváte, jak boduje Donald Trump, jak je schopný získat vlastně přízeň, řekl bych, že nikdo to neočekával. Všichni jsme očekávali, že vydrží tak pár týdnů, možná o pár týdnů déle než v minulých prezidentských volbách, kdy se také účastnil, ale nyní se ukazuje, že opravdu dokáže strhnout masy lidí a že s velkou pravděpodobností se stane tím hlavním kandidátem na Republikánské straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kamkoliv se Donald Trump podívá, tam podle svých slov vidí, jak Amerika prohrává a ztrácí moc. Jeho ústředním slibem je vlastně, že to změní. Říká, abych citovala: "Až budu prezidentem, půjdeme od vítězství k vítězství, až vás to bude nudit." Slibuje, jinými slovy, americký sen, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Slibuje americký sen a slibuje ho velmi vágně, ale též vábně a tudíž na sebe strhává opravdu pozornost lidí a tím, že je velmi charismatický, když se na něho podíváte, tak on stojí velice sebevědomě, neříká vlastně nic konkrétního, ale má takové právě, říkáte, názory, které voličům připadají jako pozitivní, že by se opravdu ekonomika a vůbec Amerika jako taková mohla vzchopit, získat více bohatství, větší respekt, no a to v nynější situaci, jak jsem již naznačil, kdy mnoho lidí vlastně nevidí zlepšení svého údělu, tak je to pro ně něco, co je atraktivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo všechno slyší právě na sliby, na rétoriku Donalda Trumpa?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No tak jsou to takové v širším kontextu ty nižší a střední vrstvy a především bílých voličů, to znamená bělochů. Myslím, že bude mít problém s hispánskými voliči a samozřejmě s afroamerickými, černošským obyvatelstvem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta atmosféra docela houstne. Myslíte, že přepsal Donald Trump vlastně ty dějiny předvolebních kampaní, když se podíváme na to, co se odehrálo ve sportovní hale v Chicagu?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No svým způsobem ano, protože vidíte, jak jsou lidé do toho tak aktivně zainteresováni, že dochází k těmto prostě neurvalostem, takže ty emoce jsou velmi silné. A společnost to silně polarizuje, zvlášť když si mnozí uvědomují, že jeho kandidatura je nyní reálná ve smyslu, že by se opravdu mohl stát republikánským kandidátem. A myslím, že jestli se to stane, tak bude velmi silným soupeřem pro Hillary Clintonovou právě tím, že je velmi charismatický a že myslím, že strategicky potom, co by teda vyhrál republikánské, tu nominaci, tak že se posune silně do středu a bude opravdu s Hillary bojovat o tom středu, kde ona bude argumentovat substantivně a on bude argumentovat takovým spíš tím apelem na voliče, svým emocionálním apelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím naopak umí a může strhnout voliče Hillary Clintonová?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Jo, já si ještě, než se k tomu dostanu, bych jenom posluchačům ještě připomněl to, že v americkém systému politické strany nejsou silně zakotvené a nemají pevnou administrativu jako evropské strany a že de facto ten kandidát, který se stane prezidentem, vede stranu a určuje, kam jde, protože ta strana nemá tu právě sílu, takže když Bill Clinton byl třeba americkým prezidentem, tak de facto byl šéfem Demokratické strany, čili Donald Trump, kdyby se mu podařilo získat nominaci a vyhrát jako prezident, tak v tu chvíli Republikánská strana bude do velké míry určená Donaldem Trumpem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým směrem by se mohla vyvíjet třeba Republikánská strana pod, v uvozovkách, Trumpem?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No tak pak samozřejmě je to velký otazník, protože by mohla jít takovým tím velice populistickým směrem a kam by šel Trump, tam by šlo o takové to gró Republikánské strany, anebo je zcela možné, že Trump vlastně do určité míry šel silně doprava populisticky a potom by přijal takovou tu, řekněme, středovější orientaci a pak by ta Republikánská strana se vlastně dostala zpět do takového pravého středu zaujala by širší část voličů. To myslím, že bude opravdu ten velký otazník.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by znamenalo vítězství Hillary Clintonové?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak Hillary Clintonová v tomto kontextu vlastně znamená takový ten nejtradičnější proud americké ekonomiky, kdy je tradiční demokratka, silně zainteresovaná na tom, aby reprezentovala jednak teda tu intelektuální, profesionální elitu, ale též dělníky a zaměstnance, takže tam se snaží vlastně dohnat velice silně Sanderse, který v Michiganu zabodoval silně a bylo jasné, že Hillary bude muset se snažit více se orientovat na ty střední vrstvy a odbory zvlášť. Má sílu u černošského obyvatelstva a myslím, že u Hispánců, kteří mimochodem mnoho hispánských občanů se nyní rychle registruje, aby mohli volit, protože chtějí volit proti Trumpovi a v tomto případě pro Hillary.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My sice předtáčíme náš rozhovor, pane profesore, nicméně už předtím jsem obdržela e-mail od naší stálé posluchačky ve Spojených státech, paní Zuzana žijící v Oklahomě, a ta nám napsala: "Mnoho zdejších politických analytiků si myslí, že Cruz je ještě horší varianta než Trump jako republikánský kandidát, takže Trump se asi republikánským kandidátem stane. Mnoho republikánů se dokonce nechalo slyšet, že Cruze volit nebudou, to raději budou volit Clintonovou." Tolik citace z e-mailu.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já bych řekl, že ano, že Cruz je ještě, bych řekl, více neúprosně demagogicky pravicový a v tom opravdu řada republikánů, kteří jsou v takovém tom spíš středovém, pravostředovém proudu, si myslí, že je mnohem nebezpečnější než Donald Trump, který je tak spíše široce rozkročen a bude ochoten, myslím, že v mnohém jít do středu politického spektra a v tom smyslu lidé vidí, mnozí vidí Cruze ještě jako nebezpečnějšího člověka a též někoho, kdo má mnohem menší šanci vyhrát prezidentské volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přestává být takzvaný americký sen realitou?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Do určité míry ano, když si to vezmeme tak, že vlastně ten americký sen znamenal, že lidé cítili, že se jejich životní standard zlepšuje, a též viděli, že mají určitou možnost dosáhnout velkého bohatství. Co se změnilo, je, že lidé vidí, že jsou jednotlivci, kteří dosahují obrovského bohatství, ať už to byl dřív Bill Gates, nyní Mark Zuckerberg a další, ale že vlastně oni sami, ta střední třída široce pojatá, to znamená lidé, kteří vydělávají někde do 70. % všech příjmů, když si vezmeme toto gró, že opravdu po více než tři desetiletí, takových 35 let, jejich mzda vlastně, jejich výdělek nevzrostl, což je velmi neobvyklé v ekonomice typu americké ekonomiky, která je dynamická, kde jsou příležitosti a kde se dlouhodobě životní standard zvyšoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou ty hlavní příčiny vůbec toho stavu, kam se Amerika dostala?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak jsou to různé příčiny. Je tam jednak technologický efekt, kdy technologie umožňuje používání menšího počtu zaměstnanců, pracovních sil, tudíž mzdy rostou pomaleji nebo nerostou, druhý pak samozřejmě efekt je globalizace, kdy konkurence z nízkopříjmových zemí, z chudých zemí samozřejmě mnohem více působí na to, aby nerostly mzdy ve Spojených státech, pak během posledních 30, 40 let nastal větší odpor proti odborům ze strany zaměstnavatelů, takže je těžší v Americe odborově organizovat zaměstnance a míra organizovanosti, to znamená procento pracujících lidí, kteří jsou v odborech, kleslo z 25, skoro 30 % na, pod 10 %, čili jeden z největších změn, fenoménů sociálního společenského života ve Spojených státech, takže tyto a ještě některé další faktory způsobují, že ačkoliv ekonomika třeba dlouhodobě roste, ne, jak jsem říkal, ne tak rychle, jak by bylo žádoucí, ale roste, ale de facto ty výsledky nejsou rozděleny mezi všechny členy společnosti tím způsobem, jak bývaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo ale může, která strana přijít, řekněme, s funkční politikou?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Já myslím, že v tom smyslu demokrati budou se snažit mnohem víc než republikáni. Republikáni se budou snažit zvětšit příležitosti ve smyslu, že lidé, kteří budou podnikaví, budou moct lépe uspět, bude méně překážek a myslím, že demokrati naopak zase se budou snažit zajišťovat, aby ta sociální síť zabezpečila, že ti, kteří se propadají, že se nepropadnou příliš hluboko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik ale k tomu současnému stavu přispěli právě demokraté, pane profesore?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě ten stav je, se vyvinul během několika desetiletí a v té době byli u moci jak republikáni, tak demokraté, takže v tom máte úplně pravdu, že tam není jenom jedna strana nebo jedna část politického spektra, která je za to zodpovědná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je v současnosti sociální mobilita Američanů?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak ta mobilita pořád existuje mnohem větší, řekněme, než v Evropě, ale je pravda, že když se podíváme na studie, které analyzují, do jaké míry děti mají svou existenci a životní takový ten společenský, ekonomický aspekt určen tím, kde se nachází jejich rodiče, tak je to neuvěřitelně silná páka. To znamená, že opravdu velice málo lidí, kteří pocházejí z chudších rodin, se stanou bohatými a naopak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žijí takzvaný americký sen spíše tedy Evropané v některých zemích, v Německu, ve Francii, ve Skandinávii?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
V určitém, v určitém smyslu ano a ještě bych dodal jednu věc, která je zajímavá v Americe, že vlastně tam dochází k tomu, že to nerovnoměrné rozvrstvení příjmů se též odvíjí od toho, že se lidé berou anebo žijí společně jako partneři, kteří jsou v obdobných společensko-ekonomických podmínkách. To znamená, že si mladý profesionál muž, který poměrně hodně vydělává, bere mladou profesionální ženu, která též hodně vydělává. Dřív si ředitel vzal sekretářku, a tak de facto se ta sekretářka dostala z nižší sociální ekonomické úrovně na vyšší úroveň. To se nyní neděje, takže vlastně tímto způsobem společenského jako matchingu dochází k tomu, že to rozvrstvení se stává mnohem nerovnoměrnější, než bývalo dřív.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tým německých a rakouských vědců zjistil, že běžní voliči preferují politiky, kteří nehrají férově, kteří své protivníky vydírají. Takový politik, takový typ právě prý nejvíce přitahuje průměrného voliče, politik asi střihu, kterého možná, pane profesore, znáte ze slavného amerického seriálu Dům z karet. O tom psychologickém experimentu napsal rakouský deník Der Standard. Co na to říkáte?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Je to zajímavý výsledek výzkumu a ten postřeh asi je, že opravdu lidé hledají něco velmi zajímavého, že takový ten všední den, ta šedost, která možná proniká do mysli mnoha lidí, že vlastně jim říká, že by chtěli vidět někoho, kdo je nadchne určitým způsobem, ale v tomto případě, jak říkáte, i způsobem, který je skoro filmový, ale de facto i v reálném světě, takže Kevin Spacey v tomto seriálu právě hraje člověka, který je nadmíru chytrý, strategický, ale bezohledný a ochotný vlastně se dopustit čehokoliv, aby dospěl ke svému cíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemilosrdný pragmatismus, arogance, manipulace, moc v politice ukazuje.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Ano, přesně tak, takže je zajímavé, a to vidíme právě i u Donalda Trumpa a některých nyní těch extrémních evropských politiků, extremistických dokonce, že svým způsobem přitahují déle, než by člověk očekával, tak já jsem už trošku zmínil, všichni jsme očekávali, že Donald Trump bude velice zajímavý, že to bude takový ten tyjátr po několik týdnů a pak to vyhoří a skončí, a nastane ta normální realita. A ukazuje se, že ono to pokračuje dál a vlastně ten tyjátr, když to tak nazvu, pokračuje dál a on vlastně představuje toto v realitě a voliči ho volí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také se ukazuje vlastně na výsledku tří voleb ve spolkových zemích v Německu z neděle, že Alternativa pro Německo, AfD, evidentně nebude nějakou, řekla bych, sezónní záležitostí, jako byly strany Impede nebo DVU, v Sasku-Anhaltsku, v bývalé NDR, zaznamenala tato formace přes 24 %.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Přesně tak. Vůči vedoucí formaci, která získala jenom 28 přibližně %, čili máte pravdu. V Německu je to zvlášť neobvyklé, protože je to vlastně poprvé, kdy se více extremistická strana nebo hnutí, řekněme, spojení, dostává tak daleko. V jiných zemích to už bylo více nabíledni, ve Francii se dokonce možná pravice, levice budou muset spojit, aby porazily Le Penovou, ale máte pravdu, že už i v Německu, které se zdálo být takovou stabilní zemí, kde extrémní myšlenky nedoznávají velké podpory, se to nyní stává, takže ano, i Evropa se v tomto smyslu mění a je to něco, kde je to jako, skoro si člověk říká, celosvětový fenomén, dokonce typu, když si vzpomínám v 68. roce, kdy byly studentské a jiné nepokoje, v Praze, v Paříži, že jo, v Mexiku, všude možně na světě, tak je to něco, takový globální fenomén něčeho jiného samozřejmě jiného než tehdy, ale nicméně se to objevuje všude možně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je podle vás, co se skrývá za vzestupem například i konkrétně této pravicově-populistické Alternativy pro Německo?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Tak samozřejmě v Evropě ten okamžitý /nesrozumitelné/ je z migrantské krize, ale je to též dlouhodobější otázka typu, kde si lidé říkají, do jaké míry vlastně ten život, ta existence tak, jak jsme na něj zvyklí, se stává příliš nezajímavým a hledáme alternativy, no a ta migrantská krize samozřejmě vyvolává v lidech okamžitou reakci, a to, že bych řekl, za posledních 20 let Evropa nemá silný leadership, že ti, kteří Evropu vedou, nejsou schopní jí koncipovat a zajímavě motivovat voliče, je velkým problémem. To, že voliči ve Francii a v Holandsku odmítli evropskou ústavu, která samozřejmě nebyla zajímavě připravená, to byl obrovský dokument, ve kterém se nikdo nevyzná, místo aby to bylo 16 bodů, řekněme, na jedné stránce, jo, tam ty lídři prostě pokračovali dál a nepochopili, že ztratili velkou část obyvatel, kteří už dál nechápali, co to znamená. No a nyní Evropa, která má zkušenost s mnoha migrantskými vlnami, najednou není připravená a není schopná rozlišit politického uprchlíka od normálního ekonomického migranta, není připravená /nesrozumitelné/ schengenského prostoru, mít vnější hranici, která by usměrňovala toky lidí, takže já myslím, že ten normální volič, občan si říká, že vlastně žije ve společnosti, která není dostatečně pro něho nebo pro ní dobře připravena čelit velkým výzvám, i když těm výzvám třeba ten člověk jako sám je schopen nebo ochoten čelit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by z toho měly vyvodit ty klasické tradiční strany, jako je konkrétně v Německu Křesťanská demokracie Angely Merkelové nebo sociální demokraté, kteří podle mého názoru by měli mít momentálně po těch trojích volbách ještě horší spaní než samotná kancléřka?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Samozřejmě. Já myslím, že oni se musí opravdu pořádně zamyslet, co chtějí zdůrazňovat jako hlavní cíl své činnosti, jakými nástroji, jakým postupem chtějí voličům vysvětlit, jak budou zlepšovat jejich životní úroveň, jak budou zajišťovat určité potřeby, a udělat to mnohem důrazněji a zajímavěji, než to činili doposud. Já myslím, že doposud do velké míry z pohledu voličů oni spějí na vavřínech, nenabízejí nic nového, nejsou připraveni na výzvy, které se daly očekávat nebo dají očekávat, no ty voliči vlastně tíhnou potom k někomu opět, kdo jim nabízí, i když třeba levnou ve smyslu, že to není dobře promyšlené, ale levnou alternativu, která má určitý appeal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by se tato alternativa, teď myslím s malým a, dostala k moci, co by to znamenalo? Co by to mohlo ve skutečnosti změnit?

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
No, já myslím, nepodceňujme to, že extremistická hnutí a strany mohou přijít k moci. Neříkám, že jsme ve 30. letech v Evropě, ale můžeme být opravdu v období, kdy by se ta situace vymkla z ruky, tak může nastat kolaps ve smyslu, že jednotlivé státy přestanou spolupracovat, kdyby se rozpadla Evropská unie, a tak se může rozpadnout způsobem, kdy opravdu dojde k velké ekonomické krizi, to znamená, že se neudrží volný obchod, neudrží se volný pracovní trh a v tu chvíli, jakmile bariéry by se objevily na normálních národních hranicích, tak ekonomika bude silně klesat a opravdu potom ten další efekt může být zase nástup ještě silnějších populistických vůdců, takže v tom smyslu myslím, že je potřeba opravdu nepodceňovat to nebezpečí, které s největší pravděpodobností nenastane, ale musí se zajistit, aby nenastala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jan Švejnar, ekonom a šéf Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a těším se na další setkání.

Jan ŠVEJNAR, ekonom
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.