Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 4. dubna 2016

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a celý týden přeje Zita Senková. Je tady opět půlhodina názorů našich hostů. Dnes to bude pohled komentátora Ivana Hoffmana. Zdravím vás do Zlína. Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já vás také zdravím, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak host vidí neradostné dědictví sociální demokracie, nejoblíbenějšího Čecha i jednoho věčného diplomata? Inspirativní poslech. Více než 337 milionů korun musí Česká sociální demokracie zaplatit advokátovi Zdeňku Altnerovi, který pro stranu v roce 2000 vysoudil její tradiční sídlo Lidový dům. Kdo za to nese, pane Ivane, odpovědnost? Podle expremiéra a předsedy strany je to Miloš Zeman, současný prezident.

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Když to u nás vlastně doma přišla takhle otázka, tak moje žena řekla - no, samozřejmě Stanislav Gross, protože ten už nežije, tak na něho se to dá hodit. Ale určitě ta vina je kolektivní a sociální demokraté za to, že se jim nechtělo zaplatit, nesou vinu všichni. Ono, když se vrátíme úplně do minulosti a do toho okamžiku, kdy doktor Altner sepsal se sociálními demokraty ty smlouvu, tak je doopravdy dobré připomenout, že sociální demokracie byla stranou bez majetku, její společnost Cíl byla, byla v té době neuvedená a nezapsaná v obchodním rejstříku a v té složité situaci to byl zrovna tento advokát, kterému se podařilo téměř neuvěřitelné a nemožné, pro stranu, která ještě navíc nebyla u moci, získat miliardu korun. To znamená, asi normální by bylo, kdyby v té chvíli mu zaplatili, ale ve chvíli, když už prostě ten Lidový dům vlastnili, tak se jim do toho příliš nechtělo a nechtělo se jim do toho 16 let, to znamená, tady říct vinu na jednoho člověka, je asi problém. Navíc advokát pana Altnera, když se vrací do té doby, do minulosti, tak říká, že Miloš Zeman byl zkušený ekonom a ta smlouva, kterou podepsal s ČSSD, nebyla nevýhodná. Ona měla samozřejmě takové některé dodatky, které přinutily, a nakonec se ukazuje dnes, zřejmě přinutí sociální demokracii, aby doopravdy zaplatila, ale tohle vyčítat člověku, který dělá obchod s politiky, doopravdy nelze, protože to, že nebudou chtít zaplatit, to se dá u nich úplně klidně předvídat už předem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, strana vlastně tehdy, jak jste i řekl, si nemohla dovolit advokáta zaplatit, proto se dohodla, že ho v případě úspěchu vyplatí tím podílem ze získaného majetku. Jaký to bude mít důsledek pro stranu, vládní stranu? Za pár měsíců jsou tady podzimní krajské volby.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak bude to mít pozitivní výsledek. Sociální demokraté za prvé začnou šetřit, za druhé to, co nezbytně potřebují, na to si půjčí, to znamená, ta strana nezanikne tím, že by ji ze dne na den nebylo vidět. Nicméně bude to test, zda by obecně politické strany nemohly zastupovat občany i levněji, protože, když se podíváme na to, za co ty peníze vlastně utrácejí, tak největší část, největší objem těch milionů končí v reklamních kampaních, které, jak to slušně říct, prostě nejsou příliš duchaplné, většinou je to spíš forma manipulace nebo informace o těch stranách, nabízejí jednoduchá hesla, která jim mají prostě zajistit hlasy, ale asi do budoucna by bylo docela pěkné, kdyby se ukázalo, že se dá dělat politika i bez těchto reklamních kampaní, levněji a místo nich by politici se více soustředili na to, aby vymysleli atraktivní nabídku pro své voliče, něco, kvůli čemu by je volili, to znamená, aby tu manipulaci reklamní nahradila nějaká skutečná politická práce. Je to samozřejmě otázka věčná. Takhle, když se podíváme všude po světě, to je podobné. Jsou dlouhodobé průzkumy, které ukazují, že americké volby vyhrávají ti, kteří do nich dají, respektive do těch kampaní, nejvíce peněz, ale pokaždé se z toho najdou nějaké výjimky. Bylo by pěkné, kdyby sociální demokraté byli u nás takovou výjimkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S čím by tedy mohli přijít? Co by mohlo podle vašeho názoru být efektivnější než nějaký billboard? Jak vůbec politici mají prezentovat své myšlenky, svůj program politický, jakou formou?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je jednoduchá odpověď jedním slovem - prací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, jak to poznáme, podle čeho?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, poznáme na politikovi, jestli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, kdo čte třeba ty programy? Jestli, na kolik nás oslovují obrázky vizuální, stránka, prezentace politických stran?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Je to určitě otázka, když půjdeme po té lince jakési technologie moci, jak se to dělá, aby člověk prostě se dostal tam, kde je a měl moc, mohl rozdělovat peníze a rozhodovat, na co půjdou, tak k tomu samozřejmě existují promyšlené, propracované strategie, o kterých můžeme si povídat s reklamními manažery, agenty, ti vám vyjmenují hesla, která fungují na lidi, ať už prostě se použijí kdekoli. Potom jsou, potom jsou odborníci na vizuální prezentaci a tak dál, ale to stále hovoříme jenom o té technologii, o tom, jak to udělat, aby ten politik dostal hlas. Ale pokud jde o jeho důvěryhodnost, o to, jestli lidé mají pocit, že ano, když tomuhle člověku dáme hlas, tak minimálně nám neublíží, ale bude to k něčemu, tak to už hovoříme o intimní věci, která se nedá vlastně naplánovat, promyslet. To je, jako když člověk potká nějakého člověka a od prvního pohledu mu je sympatický nebo nesympatický, tahle nějak by to mělo být i s politikem, že se na něj podíváte a vidíte, že to je křivák, anebo od prvního pohledu vidíte, že je to člověk sympatický, kterému dáte důvěru, protože jednoduše mu už věříte od pohledu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co celý tento případ, pane Ivane, vypovídá zároveň o soudní soustavě? Celé se to táhle vlastně několik let.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Asi to byl složitý případ. Je potřeba si uvědomit, že advokát Altner i proto mu vlastně hodně lidí tak nějak fandí a říkají, že dobře, že nakonec vyhrál. Není to jenom proto, že porazil politiky, ale je to i proto, že 16 let prostě nesl náklady celého soudního řízení. Byl to úspěšný muž, který měl hodně peněz, o většinu z nich prostě přišel, protože platil všelijaké poplatky a byl pod neustálým politickým tlakem, tak vypovídá to o tom, že doopravdy by u nás některé rozsudky měly být přijaty dřív, ale to je otázka pro pana Baxu, až s ním budete mluvit, on vám k tomu řekne jako právník víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ráda se zeptám. Mimochodem ale pan Altner je v současné době stíhán kvůli zpronevěře částky 800 tisíc korun a hrozí mu až 8 let vězení. Pan Juřík k tomu přidává dotaz, je to muž na útěku před spravedlností a přitom byl nedávno u soudu, proč ho nezatkli? To asi také nezodpovíme.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Asi ne, protože tam těch zpráv je víc. Různě se kříží, každou chvíli máme jinou. Tady je prostě nejlepší si chvíli počkat, ale to, že by se někdo dopustil, řekl bych, šikanování člověka tak exponovaného, o kterém se prostě všude píše, tomu zase úplně nevěřím. Takže klidně je možné, že v nějaké jiné kauze se dostal sám na šikmou plochu, ale o podstatě toho sporu, který vede s ČSSD, tak na tom se podle mě nic nemění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vypověděla o české politice návštěva čínského prezidenta přesně před týdnem?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak já mám pocit, že se stále pohybujeme mezi idealismem a pragmatismem a politici jednou prostě zdůrazňují užitečnost byznysu, podruhé se vracejí do historie a obslouží se podle své potřeby tím, co kdysi bylo a hájí principy, ale úplně zvolit jenom jedno nebo druhé, asi nejde. Pokaždé ta politika výsledná je mix toho, co se dá a co je možné. Obecně se dá říct, že pokud někteří politici vsadili na takovou tu strategii, že se budou štítit Číny, tak to je dnes docela luxus, protože s Čínou se jednoduše dnes mluví. No, a pokaždé, když se rozdělují partneři na přátele a nepřátele, tak tím vzniká do budoucna problém, politici si tím zavírají různé dveře. Lepší je určitě se snažit vyjít s každým, kdo sám se vůči nám nechová nepřátelsky a v tomto smyslu byla ta čínská návštěva, řekl bych, asi historická a užitečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle českého premiéra pana Sobotky, cituji: "Nemá smysl podbízet se Číně. Nemůže to nahradit to, co nám dává Severoatlantická aliance a Evropská unie." Pan Sobotka ve Spojených státech také vystoupil s takovým proslovem na téma výzvy pro budoucnost Evropské unie, středoevropský pohled. A mimo jiné řekl, že vlastně ta celoevropská spolupráce je jedinou volbou a že je stále inspirován některými myšlenkami bývalého prezidenta Havla. Neměla tato slova zaznít spíše v Praze, v Česku než ve Washingtonu, v Americe?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak novináři někteří především ti, co píší pro pana Bakalu, tak ti říkají, že ano, tam prostě najdete tyhle ty články, tohle to měl říct, tohle to měl říct doma. Já myslím, že Bohuslav Sobotka řekl na správném místě to, co měl říct, podobně jako Miloš Zeman řekl na správném místě to, co mělo být slyšeno tam. To opět je prostě diplomacie, to je ta situace říct to, co je asi vhodné. Kdybychom měli hledat, co je správné a co je úplně pravda, tak to bude trošku komplikovanější, protože určitě platí, že ten prostor, ve kterém žijeme, je pro nás důležitý a nemá smysl v něm si vytvářet nepřátele. Z druhé strany těch, těch partnerů, které je možné mít, je víc a ani před nima není dobré se uzavírat. Mně se líbí ta linie, kterou dlouhodobě hájí pan Kmoníček, který je teda starý diplomat, momentálně vede kancelář prezidenta, respektive zahraniční odbor prezidentské kanceláře, to znamená, pracuje pro prezidenta, ale ten jeho jakoby názor anebo ten jeho pohled na věc mi přijde velmi takový uvážlivý a moudrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sdílí vláda postoj pana prezidenta? Možná se zeptám ještě jinak, jestli ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Oni se vzájemně doplňují. Já mám pocit, že jsou si užiteční, protože něco může říct jeden, něco může říct druhý a jde o to, jestli z toho celkový efekt pro republiku je dobrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysvětluje český kabinet, vláda svým občanům, nám směřování země?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano. A já mám pocit, že vlastně takové to lamentování nad tím, že vlastně nevíme, co chceme, vychází právě z toho pocitu některých politiků, že by, že bychom měli prostě definovat jasně své přátele a své nepřátele. Daleko rozumnější je ovšem a dělají to, dělá to většina zejí, definovat své zájmy. No, a když definujeme přesně zájem, tak potom jednou je nám partner jeden, podruhé druhý, ale podobně i my jsme někomu jednou partnerem a jindy ne podle toho, jak se mu hodíme nebo jak se mu nehodíme. To znamená, ve chvíli, když některá země se příliš spoléhá na jenom určitý typ prostě svých partnerů, tak většinou na to doplatí, a to je případ Mnichova, to je případ, já nevím, roku 48, roku 89, prostě to se v historii neustále vrací. Vždy je lepší snažit se vycházet se všemi, než vsadit jenom na jednu kartu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan prezident ještě před příletem svého čínského protějšku hovořil v rozhovoru, respektive kritizoval politiku předchozí české vlády. Prý podle jeho názoru podléhala příliš Spojeným státům a Evropské unii. Co si vy, pane Ivane, myslíte o jeho názoru?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Celou dobu teď si o tom povídáme. Já mám pocit, že rozumím, rozumím ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli jsme tedy podléhali?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Rozumím tomu, jak to myslel, ale rozumím také tomu, že to musel premiér velmi rychle dementovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Minulý týden zemřel Hans-Dietrich Genscher, politik, který ztělesňoval obraz důrazy mezi Východem a Západem. Bez tohoto státníka asi by stěží došlo k německému znovusjednocení i ke společnému domu Evropa. S čím vy si ho budete spojovat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Mě ve chvíli, když zemřel, tak napadlo, tak mě napadlo, že je to zvláštní, jak člověka neurčuje, respektive jak nevstupuje do historie svým celoživotním působením a prací, přičemž právě Hans-Dietrich Genscher byl tím člověkem, který byl neuvěřitelně dlouho v diplomacii a byl u všech podstatných věcí, ale nakonec do historie vstoupil svým projevem na balkoně velvyslanectví německého v Praze a nejznámější fotografie, která je s ním spojená, je ta, na které stříhá s Jirkou Dienstbierem plot na hranici mezi Německem a Československem. To znamená, nakonec, on je symbolizován prostě těmito dvěmi momenty, a ty jsou tak silné, že vlastně jako kdyby překrývaly všechno ostatní. To znamená, člověk až si potom musí najít to heslo, přečíst si o něm a zjistit - aha, tak mně se ten obraz toho člověka zúžil doopravdy na pouze dva okamžiky, ale přitom to byla osobnost nesmírně zajímavá a která, která, o které lze dlouho hovořit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro něj byla vlastně Evropa nejenom politické a ekonomické seskupení, ale on kladl důraz na společnou identitu, na kulturu evropskou, křesťanskou. Jaké poselství hlavní podle vás zanechal tento státník? Věčný diplomat se mu říkalo.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Teď jste to přesně řekla. To byl on. Já spíš si říkám, že je zvláštní, že on se dožil vysokého věku a vlastně dožil se okamžiku, kdy prostě ty hranice, které on pomáhal rušit a stříhat a on vždy prostě byl stoupencem toho jednoho prostoru, ve kterém jsme všichni společně, tak vlastně se v tom prostoru najednou ty hranice začínají znovu objevovat, budovat, to znamená, docela je mrzuté, že se prostě na sklonku života toho dočkal a nevím, jestli k tomu ještě vyjádřil nějaký komentář, jestli to stihl nějakým způsobem glosovat. Nenarazil jsem na to v médiích, ale mám pocit, že to pro něj musí být anebo muselo být určité zklamání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To bezesporu. Vidíte na mezinárodní scéně osobnost tohoto kalibru, šéfdiplomata v éře, kterou mnozí nazývají už novou studenou válkou. Kdo umí jako on i na to hezké slovo Genscher, genscherovat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já mám pocit, že takový člověk není, že je to možná i tím, že to byli politici své doby, která byla jiná a jako profilovali se v ní jiní autoři. Tím neříkám, že v dnešní době nejsou lidé jeho formátu, ale s velkou pravděpodobností nejsou v politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by třeba takhle vyřešil, dovedl jednat i s těmi nejzarytějšími protivníky v případě občanské války v Sýrii?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je, to je těžká otázka. Určitě, říkám, jsou lidé, kteří mají o té situaci přehled, kteří jí rozumějí do hloubky, ale řekl bych, že dnes ty mocenské zájmy jsou prosazovány daleko drsněji než v minulosti, i když se to tak nemusí zdát a vypadá to, že žijeme ve stále bohatší a stále civilizovanější společnosti, ale mám pocit, že některé věci se v těch šedesátých, sedmdesátých letech řešily ještě jinak, ale tady se prostě rovnou musím přiznat, že stárnu, tak člověku se vždy zdá, že ten zlatý věk lidstva už pominul a že teď už to bude mnohem horší a historie nás samozřejmě usvědčuje z omylu. Je to asi pokaždé velmi podobné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Panu Genscherovi se také říkalo ultrarealita. Je podle vás, pane Ivane, na místě optimismus, když se hovoří o tom, že záchrana Palmýry v Sýrii je jistou předehrou ke konci islámského, takzvaného Islámského státu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak Islámský stát prohrává. Bylo období, kdy se mu dařilo, kdy expandoval, teď se ukazuje, že ztrácí. Těch důvodů bude víc. Z jedné strany má silnější protivníky, z druhé strany asi i ta podpora, kterou měl mezi obyvatelstvem, slábne. Podle toho, co víme, tak se ti prominenti, ti islámští bojovníci chovají k lidem v těch dobytých územích docela drsně, to znamená, nemusí mít i podporu, ale zajímavé na tom určitě je, že byli vytlačeni z té starobylé Palmýry, je pěkné, ale vidíme v médiích, nebo cítíme to tak nějak, že se to moc neslaví, protože ten Islámský stát neporážejí ti správní, nýbrž Asadova armáda za podpory Rusů, Hizballáhu, Íránu, neporáží ho samozřejmě Turecko, neporáží ho Saúdská Arábie, neporáží ho Američané, i když pokaždé, když se podaří nějakého polního velitele trefit z toho dronu, z toho letadla, tak samozřejmě to máme okamžitě v titulcích, ale to, že vlastně toto, toto rozhodují úplně jiní lidé a tím pádem pochopitelně od toho se odvinou i diplomatická jednání. Ještě před krátkou dobou se hovořilo, že nepřipadá vůbec v úvahu do budoucna Sýrie s Asadem, to už dnes, o tom se už tolik nemluví, protože je evidentní, že spíš to bude naopak. Ten problém se řeší více na bojišti, než u kulatých stolů a v diplomacii. O tom všem ta Palmýra vypovídá také. Ale pro mě určitě je dobrá zpráva například to, že tam Islámský stát nepůsobil tak dlouho, aby stihl úplně všechno zničit. Je to jedno z míst, které je pamětí lidstva, kde, kde prostě stojí za to ho zachránit. To znamená, i tento důvod považuji za velmi důležitý a optimistický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktuálně nejoblíbenější Čech, herec a scénárista Zdeněk Svěrák oslavil osmdesátiny. V čem je důležité mít pana Zdeňka Svěráka, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
On je, podle mě je to kulturní konstanta. Já mám pocit, že jde o člověka, který dlouhodobě, řeknu to kostrbatě, schválně, distribuuje do veřejného prostoru dobrou náladu a dělá to za každého režimu. A to je docela obdivuhodné. To je člověk, který nám pomohl v takovém, v takové té nudě a v takovém tom šedém a dusném ovzduší toho minulého režimu prostě ho prožít o něco lépe, vlastně kultivoval vlastně ten, ale vlastně pokračuje s tím i dnes. Já myslím, že referendem o Zdeňku Svěrákovi byla ta soutěž o největšího Čecha, kdy vlastně jednou z tváří Járy Cimrmana je právě tvář Zdeňka Svěráka, který ho buďto vymyslel anebo spoluvymyslel. Samozřejmě on se dělí o ten úspěch se všemi svými přáteli a s Ladislavem Smoljakem a s dalšími z toho Divadla Járy Cimrmana, ale on je stále takovou, řekl bych, vůdčí postavou tohoto zvláštního fenoménu. Mám takový pocit, anebo možná návrh, když byl tázán, jestli by být prezidentem, tak řekl, že by sice hezky vypadal na známkách, ale že by ho to zničilo. A samozřejmě má pravdu. Ale já si myslím, že by Zdeněk Svěrák neměl mít známku, protože je za herce, že je za spisovatele, že je za prezidenta, on by měl mít známku za to, že je Zdeňkem Svěrákem. On je sám sobě důvodem k tomu, abychom ho měli na známce a rádi někomu poslali dopis. Já ho mám prostě rád, já jsem pro něj zaujatý a i když možná teda kolem těch oslav těch lidí, kteří mu vzdali hold, bylo nepočetně a tak dál, tak jsem rád, že jsem dnes se mohl k nim přidat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypsala jsem si tady jednu větičku z Cimrmana, tak si říkám, že by se možná hodila i pro politiku - můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak asi všechno, co se proti tomu dá dělat. Co říkáte?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Je až neuvěřitelné, jak často tu větu člověk slyší, kdo každý ji používá a v kolika situacích prostě už jsme slyšeli, a je to proto, protože to je naprosto přesné, je to, je to fenomenální. Mně se docela líbilo, viděl jsem nějaký záběr Zdeňka Svěráka při promítání filmu a byl obklopen osobnostmi důležitými VIP, VIP osobnostmi všeho druhu. Měl jsem pocit, jak tam seděl, že sice teda ví, že to je všechno kvůli němu, kvůli něm jeho osmdesátým narozeninám, ale měl jsem z něho takový pocit, že trpí, že by, že prostě mu to není úplně příjemné, když jsou všichni na něho soustředěni, že to prostě tak trpělivě snáší, protože ví, že je tím povinován, že se to musí, ale viděl jsem v něm prostě člověka moudrého, skromného, já si myslím, že takhle má vypadat člověk, když zestárne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínil o humoru v jeho díle, o pozitivismu, ještě bych snad dodala humanismus také v jeho tvorbě, jestli máte ten pocit?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je jedno s druhým, to je jedno s druhým, bez toho by to nešlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor Deníku a náš spolupracovník. Já vám děkuji za dnešní postřehy a těším se za týden opět na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já také, hezký, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. K tomu se připojuji a zvu také na zítřejší vydání. Hostem Jak to vidí bude zítra vojenský historik Eduard Stehlík. Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.