Přepis: Jak to vidí David Mareček – 7. dubna

7. duben 2016

Hostem byl David Mareček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byznys versus umění, kreativita versus masovost. Jeden z motivů dnešního rozhovoru. Dobrý poslech. V uplynulých dnech podíváme se hned na několik událostí, ale začněme možná netradičně, před 20 lety se v Česku otevřelo první multikino. Těch biografů s vícero sály je dnes 29. Jaký k nim máte vy vztah, pane Marečku?

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, praktický vztah, protože chodím do kina docela rád, měl bych říct chodil jsem. Dneska na to nemám tolik času, ale zajímavé bylo, když ta multikina vznikala, tak se samozřejmě vyrojila řada spekulací a názorů o tom, jak je to špatně a jak to zničí ta malá kina, což se bohužel ale stalo. Nicméně zase to vnímání multikin bylo podobné jako třeba u řetězců rychlého občerstvení, to mě na tom zlobilo, že když začly u nás řetězce rychlého občerstvení, tak tam, kde to fungovalo ve světě, to vždycky to bylo to nejlevnější, když už opravdu jste neměli čas na nic, kam se šel člověk najít, ale u nás jít do některé z těch restaurací byla téměř známka luxusu a vlastně dodneška, když se podíváme i na jejich ceny, tak vlastně jsou často vyšší než v běžné restauraci, když jdete v poledne na menu. A stejně tak ta multikina mně přišla, že byla vnímána jako cosi luxusního, byť je to veskrze praktická věc, která podle mě slouží k tomu, že když zkrátka člověk s přáteli nebo s rodinou se chce vypravit na nějaký film, tak díky tomu multikinu nemusí moc přemýšlet, kam na ten film půjde, ale zkrátka se podívá do toho multikina, kolikrát ho hrají, no, a v ten čas, který mu nejvíce vyhovuje, tak si vybere, jde tam, ví, že ho čeká dobře vybavený sál a tam ten film zkrátka shlédne, takže je to, jak říkám, věc myslím veskrze praktická.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je tedy ta, řekněme, hlavní výhoda z vašeho pohledu oproti těm klasickým biografům, které ale znovu ožívají zase, není to úplně mrtvý žánr?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to je ten koloběh dobrý, který nastává skoro u všech, ve všech oblastech společenských tak, jako když začly ty obrovské obchodní domy nebo hypermarkety, tak to byl taky konec těch malých obchodů nebo tak se to zdálo, dneska se to zase vrací, protože lidé jsou rádi, když si mohou u domu blízko koupit něco od člověka, kterého znají a je to praktické a příjemné a stejně tak ta multikina vlastně nejdřív zahubila ty jednotlivé sály, no, a potom donutila ty kinaře, kteří buď měli tu šanci to vydržet nebo dostali i třeba dotaci nějakou, že začli přemýšlet o programu, začli přemýšlet o využití toho kina. Dneska nejenom v Praze, ale i v řadě dalších měst jsou právě ta jednotlivá kina, která lákají na program, na způsob vybírání těch filmů a svoje místo si našla, byť je jich samozřejmě daleko méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Multiplex nebo tedy klasické kino u vás?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
U mě raději klasické kino, když to jde, ale z praktického hlediska, když není vyhnutí a chci to vidět a dávají to v multiplexu, tak multiplex.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš ale jde, vlastně vybíráme podle té programové nabídky?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Určitě podle filmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
České prostředí je velmi atraktivní čím dál víc pro čínské filmaře. Podle informací médií připravuje ministerstvo kultury bilaterální dohodu o vzájemné koprodukci. Když se podíváme vůbec na spolupráci v této oblasti česko-čínské, tak například Národní divadlo v Praze spolupracuje s divadlem v Pekingu aktuálně na nastudování Rusalky. Letos v říjnu se do Číny chystáte také vy Česká filharmonie, pane Marečku, spolupráce od roku 1959 nebo první návštěva.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To bylo první velké turné s Karlem Ančerlem. No, je to spolupráce pravidelná a jak říkáte, tak ta kulturní spolupráce je poměrně široká. Mě vždycky zajímalo na tom vztahu s Čínou tak, jak je to prezentováno v médiích a koneckonců tak, jak o tom lidé hovoří, právě buď to spojení anebo naopak oddělení byznysu, politiky, kulturní výměny. A myslím si, že často většina kontroverzí vzniká právě z toho, že ty pojmy směšujeme. Když zůstanu u příkladu České filharmonie, tak ta vyjíždí do mnoha zemí a jsou samozřejmě země, kde ta kulturní výměna je velmi silná, to znamená, země, kde spolupracujeme s řadou umělců, které jsou nám nějakým způsobem blízké. A pak jsou země, kam orchestr vyjíždí skutečně za byznysem. A možná to teď bude někomu znít hodně tvrdě, ale já myslím, že na tom není nic špatného. Nás třeba turné, které jsme absolvovali mezi Vánocemi a Novým rokem, teď v prosinci vlastně uplynulém, nás ekonomicky zachránilo, bylo to turné do Číny. A myslím si, že podobně to má Národní divadlo, podobně to dělá řada dalších institucí, které takhle spolupracují a jenom se nesmíme tvářit, že to je nějaká obří kulturní výměna. Na druhé straně Číňané třeba často navrhují umělce, kteří by měli s naším orchestrem nebo s Národním divadlem spolupracovat a je na odpovědnosti uměleckého vedení těch institucí, jestli ten umělec má takovou kvalitu nebo ne. A zase spolupracujeme skutečně i s čínskými umělci, ale vybíráme si, kdo to bude, ne podle toho, jestli je to Číňan, Japonec nebo Němec, ale podle toho, jak hraje na ten svůj nástroj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže máte spíše pragmatický přístup k celé věci.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dá se to tak říct. Je to i tím, že to prostředí kulturně je nám opravdu hodně vzdálené. Taky nemohu říct, že by se tam člověk nemohl vůbec ničemu přiučit, zrovna třeba přístup k hudbě nebo to, že Číňané nechávají děti v základních školách hrát na hudební nástroj, nejenom hodiny hudební výchovy, ale že to je povinné, tak to je zrovna jedna z věcí, které bychom mohli převzít, nebo které bychom se mohli učit, ale myslím, že jako v zásadě si má člověk zachovat svoji identitu, ale neznamená to, že s tím partnerem nekomunikuje nebo s ním neobchoduje, když je jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvíte s čínskými partnery, kolegy, třeba i na choulostivé téma lidských práv?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já musím říct, že se v podstatě k takovým partnerům v Číně nedostaneme vůbec, protože my jsme tam zastupováni agenturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Soukromě ryze.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
A ti běžní Číňané samozřejmě chodí na koncerty, ale tam žádná verbální komunikace neprobíhá, pouze to provedení hudební a potom nějaká reakce, ale, ale k žádným rozhovorům tam skutečně nedochází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani v zákulisí?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ani v zákulisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Praze začalo fungovat informační centrum pro demokracii a lidská práva v Číně. Cílem této platformy je zvyšovat povědomí naší veřejnosti o dění v Číně, včetně porušování lidských práv, utlačování menšin, co říkáte osobně této iniciativě?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, myslím si, že je každá taková iniciativa dobrá, protože právě, jak jste zmiňovala, když dochází k nějaké výměně a má to být vztah partnerský, tak to znamená i možnost kritizovat, i možnost ptát se a vůbec ta možnost vést nějaký dialog, takže si myslím, že to je správně, a stejně tak zase české kulturní instituce, které do Číny jezdí, tak tam prezentují českou kulturu, to znamená, nepřejímají tu jejich, ale je to taky nějaký mezikulturní dialog a v tomhle směru třeba i vnímám tu centrum a myslím si, že je potřebné a že je dobře, že vzniklo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou i umělci nejenom u nás, ale i v zahraničí, kteří naopak nepodporují nebo nejsou nakloněni té spolupráci s Čínou, právě z těchto, řekněme, lidskoprávních důvodů.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já ve světě klasické hudby o nikom takovém nevím, protože jezdí umělci z Anglie, z Německa, z Francie, z Ruska vlastně, ze všech možných pólů a názorových proudů světových a nevím o tom, že by to někdo záměrně bojkotoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr kultury Daniel Herman, ten rozzlobil v uvozovkách vlastně doslova čínské diplomaty, protože při březnovém výročí povstání Tibeťanů proti čínské nadvládě otevřel v budově ministerstva výstavu, tibetskou výstavu a ve sněmovně zorganizoval minutu ticha za oběti, no, a kvůli tomu si na něj čínská diplomacie stěžovala dokonce na ministerstvu zahraničí, co na to říkáte?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že to je názor pana ministra, který je takhle známý a on ho prezentuje pravidelně. A já jsem, vlastně je mi to sympatické, že má tu odvahu, že přesto, že třeba celková politika státu je nastavená trochu jinak, tak, když on má odlišný názor, tak jsme v demokracii a on se ho nebojí prezentovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl pozván pan Herman na večeři, pokud se nepletu, s čínským s prezidentem a oslavil, respektive ten večer byl na zajímavém místě úplně jiném.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
On místo toho oslavoval narozeniny Zdeňka Svěráka, což bylo také v kině, ne v tom multiplexu, ale v jednom z těch samostatných kin, no, a řekněme, že to je zkrátka ilustrací toho postoje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K 700. výročí narození Karla IV. se letos odehraje po České republice řada akcí, pořádat je budou města, stát, muzea, galerie i další kulturní akademické instituce. Co Česká filharmonie, pane Marečku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Česká filharmonie připravuje koncert, který bude k tomu výročí v květnu, bude to ve Svatovítské katedrále a musím říct, že s velkou radostí a chutí ho připravuje, protože zrovna Karel IV. je taková ta osobnost, která nás pozvedá v dobrém slova smyslu, i když koneckonců byl i zvolen Největším Čechem a já si netroufám, ani na to tady není prostor dělat nějaký historický exkurz, ale osobnost Karla IV. mně přijde zajímavá z mnoha důvodů a například ze dvou důvodů časových, takové, které ukazují tu relativitu. Jedna je úžasná rychlost, když si představíme a to máme přesně výročí, protože 7. dubna v roce 1948 byl první společný sněm české a říšské šlechty, máme tedy na mysli Svatou říši římskou a v těch přijatých listinách se poprvé objevil pojem země Koruny české. A v tom stejném roce, stále tedy v roce 48 byla založena nebo byla sepsána zakládací listina Univerzity Karlovy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také máme dnes Den vzdělanosti.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, tak to je, proto je to dnes. Ve stejném roce bylo založeno Nové Město pražské a byla zahájena výstavba Karlštejna. Zkuste si představit dneska při politických jednáních, schvalovacích procedurách a všem, co člověk musí absolvovat, že by se tolik věcí u nás událo v jediném roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mohlo.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Mohlo by, mohlo by a na druhé straně zase Zlatá bula Karla IV., která vyšla o 8 let později, a je to ta vlastně zásadní listina, která předepisuje práva kurfiřtů při volbě římského krále, tak byla základním ústavním dokumentem té říše po 450 let, a to už si taky moc neumíme představit, že by nějaký zákon takhle platil 450 let a nikdo neměl potřebu ho měnit, doplňovat nebo nějakým způsobem ohýbat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás, pane Marečku, nejvíc fascinuje na tomto panovníkovi?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Toho je strašně moc počínaje tím, jak to byl vzdělaný člověk, protože králové před ním v podstatě neuměli pořádně ani číst a psát často a Karel IV. uměl 5 jazyků, sám psal, obklopoval se vzdělanými lidmi a vůbec to, jak uvažoval, že to byla velmi moderní osobnost. Nakousli jsme stavby, za kterými stojí, ale byl také významným mecenášem umění, státníkem, který si představoval už tehdy centralizovanou Evropu bez válek a myslím, že zrovna na jeho příkladě je vidět, že všechno je víc o osobnostech, než jenom o těch myšlenkách, protože řada dnešních odpůrců té spojené Evropy argumentuje tím, že ten systém nefunguje, ale jistě, kdyby v jeho čele stála osobnost formátu Karla IV., tak by ty řady odpůrců prořídly na úplné minimum. No, a když se vrátím zpět k tomu, co po něm zůstalo v Praze nebo v České republice, tak je to taky impozantní výčet počínaje Pražským hradem přes to zmiňované Nové Město, Karlův most, Karlštejn a řadu dalších hradů a klášterů a budov.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ten duchovní odkaz poselství Karla IV.?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Duchovní odkaz jako nejsilnější vlastně to jeho přesvědčení, že je lepší řešit věci diplomaticky než násilím, to si myslím, že je úplně univerzální věc, která se dá kdykoliv podepsat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na oslavy narození Karla IV. pozval prezident Miloš Zeman několik desítek zástupců evropských šlechtických a panovnických rodů. Účast zatím potvrdili pouze lucemburský velkovévoda, monacký a lichtenštejnský kníže. Těch evropských monarchií je 10, podle šéfa hradního protokolu, pana Forejta třetina z nich bude zastoupena.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, pro někoho to může být hodně, pro někoho to může být málo, ale já si myslím, že to vlastně vůbec není podstatné, že je podstatné, abychom to výročí oslavili my jako český národ a když se k tomu přidají ti světoví panovníci, tak určitě je to milé, na druhé straně si myslím, že řada z nich prostě odřekne proto, že nemá čas v tu chvíli nebo že nemá ten den volný a že si nemusíme dokazovat, že Karel IV. byl významným panovníkem podle toho, jestli přijede britská královna nebo jestli přijede nějaký další významný panovník, ale že ten jeho význam si neseme v sobě a že ta připomínka má skutečně největší význam pro nás jako pro národ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umíme docenit tohoto panovníka?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
A myslím, že docela ano. Tak už to, že vyhrál v té anketě o největšího Čecha je toho důkazem. A on byl oceňovaný hned vlastně, už kdy zemřel, tak ten pojem nebo to jméno pro něj Otec vlasti se objevilo vlastně už na jeho pohřbu a tak jako všude jinde ve světě jsou osobnosti, které se toho ocenění dočkají až dlouho po smrti, ať už je to dáno politickým nebo třeba společenským naladěním a u jiných se to stane hned a myslím si, že právě toho Karla IV. oceňujeme velmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste se, pane řediteli, zmínil o tom, že Karel IV. zanechal v naší zemi mimo jiné výraznou stavitelskou stopu. Teď takový oslí můstek k jedné skvělé architektce Zaha Hadid, která zemřela minulý týden, britská architektka iráckého původu, první dáma architektury považovaná za symbol té ženské emancipace v tomto oboru.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, je to vlastně přesně týden a ani mi to nepřipadá jako oslí můstek, protože, když jsme mluvili o těch stavbách a o zásazích Karla IV. do veřejného prostoru, tak u Zahy Hadid je to velmi podobné. Samozřejmě nebyla to panovnice, která by měla možnost přestavovat města nebo státy nebo tak jako třeba baron Osman v Paříži, který s podporou celého státního aparátu udělal z Paříže to moderní město tak, jak ho dnes známe, ale přesto Zaha Hadid byla vlastně výsostná umělkyně. Občas ji kolegové i kritizovali za to, že ty návrhy byly technicky tak složité, že buď skoro nešly provést, nebo byly příliš nákladné, koneckonců Japonci jí zrušili soutěž na stadion v Tokiu, který měl stát v roce 2020 a zrušili ji proto, že jim ta stavba připadala příliš nákladná, ale těžko se mluví o teď nevím, jak bych to měl skloňovat, Zaha Hadid, jestli o Zaze Hadid, těžko se o ní mluví v rozhlase, protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To chce vidět to.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Bylo by dobré to vidět, ale skutečně to nejsou nějaké namyšlené budovy stavěné proto, aby dala na odiv, jak je dobrá, ale řekl bych, že z toho nejvíc plyne to začlenění do kontextu a koneckonců i ty oceněné budovy jsou často dost nečekané. Je to například parkoviště a konečná stanice ve Štrasburku, ale když se na to podíváte na ten obrázek, tak to skutečně do té krajiny téměř patří a úplně asi nejlepším příkladem je LF One ve Weilu nad Rýnem v Německu, což byla budova udělaná pro takovou zahradní výstavu a na ní, když se podíváte na obrázku, tak vidíte, že skutečně úplně organicky vyplývá z té krajiny a tam je to krajina a vedle toho třeba Rosenthalovo centrum v Cincinnati je budova městská, v Americe jedna z nejoceňovanějších a tam zase ten dům jakoby roste z toho městského prostředí a otvírá se do něj. Čili osobně na ní oceňuji nejvíc tady to, že vždycky myslela jako umělec, který ale netvoří samoúčelně, ale vychází z toho prostředí a přemýšlí o tom prostředí, pro které tvoří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy také respektovala, řekněme, ten veřejný prostor?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Respektovala ho a myslím, že ho povznášela, protože koneckonců když získala tu Pritzkerovu cenu, což je nejprestižnější architektonické ocenění, ona byla první ženou, která ho získala a zatím také poslední, protože před ní i po ní ho získali samí muži a jenom ten výčet Jean Nouvel, Norman Foster, Renzo Piano, Frank Gehry nebo Oscar Niemeyer, je impozantní a tehdy porota ocenila její stavby a řekla, že její experimenty s prostorem posilují a zlepšují městské prostředí a myslím, že nejenom městské, navrhla taky třeba skokanský můstek v Innsbrucku nebo muzeum Reinholda Messnera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak my se chováme u nás v Česku k veřejnému prostoru?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Jak kde. Někde velmi krásně, někde velmi macešsky. Když si vezmu příklad ze svého rodného Brna, tak tam teď znovu jmenovali nebo vytvořili funkci městského architekta, stal se jím Michal Sedláček a myslím si, že to je fantastická zpráva pro Brno, protože ten městský architekt tam několik let nebyl a myslím si, že tím Brno hodně utrpělo. Když jsme na začátku mluvili o multiplexech, o těch multikinech, tak zrovna třeba budova Velkého špalíčku, kterou nejenom Brňané znají, tak si myslím, že je něco, co nikdy vzniknout nemělo a možná, kdyby ten architekt do toho mluvil, tak, že by to nevzniklo. A jsou zkrátka města, která se k tomu prostoru městskému chovají velmi dobře a promyšleně a myslím si, že víc a víc se začíná prosazovat ten názor, že městské prostředí musí být nějakým způsobem regulováno, že se nedá stavět divoce, ale bohužel občas peníze převážily v tom, že vznikly stavby, které jsou architektonickými paskvily a vidí to každý laik, ale zkrátka vznikly proto, že ten investor koupil pozemek v době, kdy to město nebo ta obec potřebovaly peníze nebo zasponzoroval místní nějaký sportovní klub nebo nějakou instituci a bylo to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Zaha Hadid byla mimochodem v porotě, která vybrala nakonec neuskutečněný Kaplického návrh na budovu nové Národní knihovny v Praze.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, to je pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Líbila by se vám taková stavba? Je škoda, že nevznikla?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Mně osobně by se taková stavba líbila, kdyby vznikla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo by to asi ve stylu této britské architektky.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Mně se vlastně líbí, když se podaří právě u těch veřejných budov, protože, když je to budova soukromá, tak musí být osvícený ten investor, ale u těch veřejných budov, když se podaří vytvořit něco zajímavého, něco, na co k nám budou potom jezdit ti turisté, až to zestárne tolik jako Karlštejn nebo Pražský hrad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik jsou ti dnešní tvůrci, architekti, ti, kteří pracují, vytvářejí nebo spoluvytvářejí ten veřejný prostor, osvícení tak jako třeba kdysi Karel IV.?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že osvícených architektů máme spoustu v mladší i starší generaci a že opravdu stačí jenom malinko, protože i veřejnost je docela aktivní a samozřejmě pomineme stavby, když půjdu dál v historii jako Eiffelova věž, která byla kritizovaná široce, byla tak futuristická, že to bylo daleko nad vnímání běžné veřejnosti, ale myslím si, že ve většině případů i ten hlas lidu nebo hlas toho veřejného mínění by dokázal takovou stavbu zastavit a často ji nezastaví jenom proto, že je oslyšen politiky. Takže těch osvícených lidí ať už ve vedení anebo v té běžné populaci, si myslím, máme dost, jenom je potřeba je slyšet zavčas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S veřejným prostorem a ostatně i s tím Dnem vzdělanosti, o kterém jsme se zmínili, souvisí vlastně i projekt Magdaleny Kožené, a to je podpora základních uměleckých škol, takového vlastně českého, no, nechci říct vynálezu, ale speciality.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
V podstatě české speciality, no a myslím si, že ten projekt Magdaleny Kožené velmi dobře ilustruje všechno, o čem jsme tady mluvili, ne teď snad veřejný prostor samotný, ale určitou veřejnou službu, protože ona nechce ten systém základních uměleckých škol nijak ovlivňovat, ale zviditelnit ho. Vlastně jedním z projektů je, aby do roka a do dne chce se říct, ale zkrátka plus minus do roka vyšli žáci základních uměleckých škol nejen do ulic, ale i do veřejného prostoru a ukázali tam, co umí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Já vám děkuji za vaše postřehy, názory a přeji vám hezký den a úspěšné turné.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Děkuji za pozvání. Hezký den posluchačům. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se zítra těší Zita Senková s Václavem Malým, světícím biskupem pražským. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio