Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 14. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je profesor Jiří Hlaváč, klarinetista a pedagog. Dobrý den, vítejte.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občanské postoje, svoboda projevu a umělci. Jak říkat naší vlasti v angličtině? Počkejte si na názor dnešního hosta. Po 20 letech Česko poprvé výrazně omezuje hazard. Poslanci sice ten nový zákon ještě na poslední chvíli měnili, je o něco mírnější, vyškrtli například zákaz heren u škol a na nádražích. Jaký je váš pohled, pane profesore?

Čtěte také

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já a hazard. Já jsem člověk, který si nikdy nekoupil ani los, natož tak aby někam vsadil, protože můj dědeček mě nabádal do života větou: Varuj se lehce nabytých peněz, zkazí tě. Tak já se toho držím. Jaký mám názor? No já jsem párkrát v životě zaznamenal, a bohužel i mezi svými známými, jak taková nevinná počáteční hra, experiment, ověření, zkouška, jak může vyústit, když se to stalo vášní, pak se to skutečně stalo závislostí a odnesla to celá rodina, protože tam byly velké následky z hlediska finančních možností rodiny, končilo to v jednom případě dokonce prodejem domu a tak dál. Čili je to katastrofa. Já se domnívám, že to, co je nezbytné posilovat, je rovina soustavné osvěty. Ne v každé rodině je dědeček, který vnukovi řekne varuj se lehce nabytých peněz. Já myslím, že to vysvětlování a debatování s mladými lidmi, s dětmi, s vnuky, že je úplně zásadním momentem, že bychom měli k hazardu přistupovat jako k něčemu, co tady existuje, co se samozřejmě nevymítá. Ostatně není to za hranou zákona, ale na stranu druhou je to něco, co může život můj i mého okolí velmi zásadně zkomplikovat. Někdy může změnit k lepšímu, mám-li štěstěnu, ale ve větších případech je to skutečně až na té rovině určité tragédie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten počet je opravdu ohromný, aktuálně je to 7400 kasin a heren, většina z nich by měla tedy na základě tohoto nového zákona zaniknout a zůstalo by jich odhadem 1200 až 1500, což je také ale pořád ještě vysoké číslo.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já, já tam spíš vnímám jako velké pozitivum to, že by měl být zřízen jakýsi registr hráčů, z něhož ad 1 se dají vyeliminovat ti, kteří skutečně jsou schopni prohrávat i sociální dávky. Ale pak je další věc. Já si myslím, že od tohoto momentu už vede jen krůček k tomu, aby se ukázalo, že tito mnozí hazardní hráči jsou následně neplatiči výživného a řady dalších povinností. To považuju za velmi důležité. Myslím si, že to je klíčové rozhodnutí, důležitější než to, jestli budou v tomto případě ona dva, či tří pásma zdanění, o které se vedly tak složité půtky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také je otázka vlastně, co vede lidi k tomuto hraní her, které často končí těm gamblerstvím, jak už jste popsal.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já jsem jako mladý člověk absolvoval desítky vystoupení s panem docentem Jaroslavem Skálou, řekněme zakladatelem u nás té osvěty a následně léčby proti drogovým závislostem. V té době zdaleka onen hazard nebyl v rozměru, v jakém je dneska, ale pan docent Skála vždycky říkal, že jakýkoli druh závislosti vznikne experimentováním. Takovým chci to zkusit, chci si to ověřit, co to vlastně je a tak dál. Snadná dostupnost způsobí, že mohu experimentovat i ve věku, v němž ještě nemám takové volní a takové rozhodovací vlastnosti. Nemám je vybudovány. A to je myslím si ten základní moment, co je k tomu vede. Někdy experiment zkusit, někdy kamarádi, protože se to stává zvyklostním setkáním a někdy, což je horší nebo nejhorší, řešení už tak špatné finanční situace. Čili já neprohraji to, co je takzvaně v rezervě, ale prohrávám to, co je v tom základu. A to je velmi špatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Několik umělců při sobotním předávání hudebních cen Anděl kritizovali prezidenta Miloše Zemana. Podle jejich slov podlézá režimům popírajícím svobodu a demokracii. Sklidili vlnu kritiky značnou na sociálních sítích i jinou formou. Co vy říkáte, pane profesore, jednak na ta slova i na ty reakce?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já jsem zaznamenal i v médiích reakce, které byly jak pozitivní pro toho, kdo mluvil, tak negativní pro toho, kdo přijímal a opačně. Šlo to oboustranným dojmem. No, to co mě u toho spíš zarazilo v těch reakcích, jednak rozdělme ten problém. Já si myslím, zastávám názor, že každý má mít možnost a právo na to, aby vyslovil svůj názor, své přesvědčení, svůj postoj a teď se bavme o tom, jestli zvolím vhodnou či nevhodnou formu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam byla přesně ona výtka, jestli takový ceremoniál slavnostní by měl být tou vhodnou platformou pro to, aby se umělec vyjádřil k politice. Takže tady máme vlastně hned několik otázek, kdy, kde. Asi těžko najdeme nějaký mandát.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Můj názor je ten. Vzhledem k tomu, že ten, kdo byl iniciátorem, tvůrcem toho ceremoniálu informován nebyl, tak je to kách. V mých očích je to něco, co je mimo rámec určité dohody. A to plně respektuju, za tím názorem si stojím. Ale pak je ta druhá věc, zda vůbec ano či ne. Určitě ano. Vzpomeňme, co v minulosti znamenal hlas či vyslovení názoru občanských postojů Karlem Čapkem, svým způsobem i Jaroslavem Haškem, později Václavem Havlem. To jsou sdělení, která nemají jenom filozofický rozměr a řekněme občansko společenský podtext, ale tito lidé měli dar od Boha, že měli určitou vizi. Uměli předvídat, uměli předkládat, jaký bude běh událostí a oni to jako určitou prevenci vyslovili v pravý čas a v pravou chvíli. V případě Čapka, Haška i Havla už máme ten časový odstup, abychom to mohli nějakým způsobem vyhodnotit. Tady si samozřejmě musíme počkat. Na stranu druhou nezatracujme, neodsuzujme, nespílejme, prostě byl vysloven názor, kterým já jako občan této republiky se chce seriózně zaobírat a já chci přijít věci na kloub, do jaké míry to, co vyslovila paní kolegyně Dusilová na adresu prezidenta republiky je pojmenováno přesně. Já to chci zjistit. Ona mě občansky zaangažovala, ona mě vtáhla do hry a já tomu chci přijít na kloub. To je určitě přínosné. Znovu ale vracím se k té myšlence, jestliže je zvolen ceremoniál, který já sám neorganizuju, nepřipravuju, nezajišťuji, tak nemám po mém soudu možnost a pravomoc k tomu, abych se rozhodl, že tady teď v tomto okamžiku sdělím toto oznámení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde by se třeba něco takového, takový apel nebo prostě vyjádření názoru mělo spíše tedy odehrávat?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já si myslím, já si myslím, že umělci, kteří nakonec vyslovili souhlas, mají v dané chvíli v této společnosti takovou autoritu, že mohou svolat speciální tiskovou konferenci, na níž mohou své názory, následně i zodpovězené dotazy novinářů, kde je mohou prezentovat. Já bych to volil takto. Opravdu tiskovou konferenci s tímto tématickým nasměrováním a je to úplně stejné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Angažují se také umělci v poslední době třeba více? Často slýcháme, že vlastně naše společnost se v poslední době hodně emancipovala a že nastává to, po čem jsme léta volali, taková ta občanská angažovanost, že nám není lhostejné, co se tady odehrává. Jaký je váš pohled?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já si myslím, že ano. Ostatně kdybych se vrátil zpátky v té časové ose, připamatuji, že není to úplně tak dávno, je to v rozsahu jednoho desetiletí, kdy umělci stáli v čele resortu kultury. Byl tam Vítězslav Jandák, byl tam Martin Štěpánek, byl tak Václav Riedlbauch. Ti všichni do toho dávali své zkušenosti s tou uměleckou branží, ale také své občanské postoje. A dál. Když budu sledovat dneska třeba i tvorbu mladých kumštýřů, a mě to zajímá, jak textařů, tak hudebníků, tak zjišťuji, že to, co se objevuje v jejich sdělení, už má ten rozměr občanského vyjádření. Když si vezmeme Okudžavu Vysotského, tam to bylo naprosto jasné. A přesně pojmenované. Já myslím, že je to tady, ale že je to ve světě výtvarníků, že je to ve světě filmařů, literátů. Je tam určitý pohyb, je tam určitá rovina aktivity, zaplaťpánbůh za ní, a logicky velkou část zpracované tématiky tvoří současnost, tvoří názor na životní styl, tvoří názor na komunikaci mezi lidmi, na vztahovou kulturu. Prostě to vyjádření tam je. Ano, začíná to opravdu občansky, umělecko-občansky žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koncem března předávala Herecká asociace výroční ceny Thálie. Je tam také kategorie ocenění za celoživotní mistrovství. Jak je to s dlouho, s dlouhověkostí, či spíše s dlouholetou aktivní činností umělců, pane profesore?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
To je, to je úžasná otázka. Já se přiznám, že v okamžiku, když jsem viděl výstupy Soni Červené, tak nemusím připamatovávat, že před časem oslavila velké životní jubileum, tak jsem si dal dohromady řadu výstupů, kde jsem viděl umělce, kteří přesáhli sedmdesátku, či dokonce osmdesátku. Když si uvědomím, jak funguje motorika, soustředěnost, tak to samozřejmě svrchovaně obdivuji. My ctíte a říkám po zásluze Jaromíra Jágra, že ve 44 letech je dokonce na čele hodnotících žebříčků v NHL z našich hokejistů, je to úžasné, ale ctěme i 70, 75leté dirigenty, pěvce, i jsou tady. Ti lidé jsou schopni ve vysokém věku nabízet ohromné umělecké sdělení, které není rutinní, není unavené, nepůsobí dojmem, že je to trošku z vděku a za výslužbu, ti lidé jsou stále nesmírně iniciační a jsou nesmírně v tom svém sdělení jsou originální, jsou noví. Já jsem před několika týdny viděl zajímavý dokument na BBC, který dělal sondu, co vlastně vede určitou kategorii lidí ke dlouhověkosti. A vedle genetické výbavy a životosprávy a všeho možného se tam objevil rozměr - tvořivost. A najednou si to dávám do konfigurace s tím uměleckým světem. Jestliže člověk i ve věku přes sedmdesátku hledá stále nová a nová řešení, ale to jsou třeba i vědci, lékaři, hledá, učí se, pracuje na sobě, tak ten svět tvořivosti nepřestal. On nesklouzne do toho, že podle toho, co kdysi nastudoval, se bude rozhodovat dnes. On hledá stále nová a nová ověření platnosti těch určitých doktrín, které má nastudovány a tak dál. Já myslím, že tam je úžasný návod pro kohokoli z nás, abychom stále vnímali trojí čas. Dokonce se tvrdí, že člověk je jediný tvor této planety, který vnímá minulost, přítomnost a budoucnost. Víme, že věkem se to střední pásmo trošku eliminuje, že už s tím moc nekalkulujeme z hlediska naší perspektivy, ale na stranu druhou, jestliže tvořivost je zárukou toho příštího, jak vidno, ohromně to prodlužuje život jako takový a navíc prodlužuje to délku umělecké kariéry. A ještě jedna zvláštnost v té naší umělecké sféře. Jsou opakem těch seniorů předčasně dozrálí junioři. Já jsem slyšel hrát ve 12 letech Siberského, já jsem slyšel asi v 16 letech hrát Sabinu Maier a když si pak uvědomím tu délku kariéry, tak si uvědomíme, že začne-li někdo v 15 a skončí v 75, to je 60 let soustavné činnosti, která vykazuje stále vysokou míru profesionality úrovně. Pochybuju, že bych našel jinou oblast lidského konání a lidského snažení, v níž je schopen někdo zastávat po dobu 60 let skutečně špičkové výkony a my nejsme děleni na juniory, na vrcholovou kategorii a seniory. My se potkáváme na pódiu všichni pohromadě, a to je úžasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomněla jsem si nyní, jak se na vás dívám, pane profesore, na Hugo Strassera.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Která nedávno zemřel. Ten stál na jevišti 60, 70 let.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vynikající německý jazzman nebo saxofonista, klarinetista, pardon.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Ano, ano. No, já co žít budu, nezapomenu na pražské koncertní vystoupení houslisty Josefa Suka. A protože jsme v civilním životě byli přátelé, tak on mi k tomu pak dodal ještě jeden malinký dodatek. To vystoupení bylo skvostné v tom, že Suk podával výkon plný emocí a plný hudební fantazie, bylo to ohromné, ale navíc svrchovaně po stránce houslistické svrchovaně perfektní. A Dvořákova síň poprávu jej odměnila ovacemi ve stoje a my jsme cirka po 14 dnech se spolu potkali, já jsem mu poděkoval za moc krásný večer a on se tak na mě podíval a říkal, víš, že jsem celý život raději cvičil, než hrál na koncertě? Proč? Protože tam je ta tvořivost. Tam je to hledání. Tam je ten moment, který mě vede stále dál. No i on potvrdil to, že do relativně vysokého věku byl schopen hrát na skutečně špičkové úrovni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo zahraničí prosazuje jednoslovný název naší republiky, jako překlad by se mělo používat Czechia. Jak se vám líbí?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já řeknu otevřeně jen to ne. Nevymýšlejme něco, co už dávno existuje. Czech Republic ne oficiálně v anglosaském světě zavedený termín, který tam prostě platí. Známe Czech Airlines a podobně. To označení je zavedeno. A já myslím, že my už jsme mnohokrát v minulosti přesvědčili o tom, že vymýšlíme něco, co pak světem je přijímáno s určitým až sarkasmem a s určitou mírou ironie. Myslím si, že je to, že je to zbytečné. Angličané za nás vymysleli označení, které sami používají jako určité logo naší republiky. Je to osvědčené, ono to funguje. Proč vymýšlet něco nového?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Brachtla: "Platí u nás ještě v dnešní době takzvané akademické svobody, zákaz vstupu policie na akademickou půdu?"

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
No, protože jsem určité období děkonoval, tak o tom naštěstí něco vím. Samozřejmě, všichni akademičtí pracovníci, kteří tvoří akademickou obec, dbají na to, aby akademické svobody byly respektovány, byly zachovány. Jsou ovšem situace, právo je označuje jako situace, které jsou mimořádné, kdy končí úplně všechno, čili pak je tam umožněn a dovolen i vstup třeba bezpečnostních složek, policie a tak dál bez ohledu na to, jestli jim rektor či děkan ten souhlas dá nebo nedá. Faktem ovšem zůstává, že v okamžicích, kdy i na školách se může konat mimořádná situace, objevit, že všichni funkcionáři jsou naopak rádi, že přijde včasná, rychlá reakce, aby se přešetřilo, jestli například anonymní oznámení, že je tam někde bomba, je eliminováno a tak dál. Jinak, když jsme se dostali k té rovině akademických svobod, myslím si, že to je jeden z momentů, který musí každá společnost plně respektovat, je to akademický svět, má svoji hierarchii a má svůj běh, má svoji, svoji náplň a má svoji logiku. Myslím si, že něco jako akademické svobody patří výsostně k akademiím, potažmo tedy k vysokým školám a je to součástí jejich nejen vnitřního života, ale já si dokonce myslím, že to má být i součástí a náplní jejich výuky. Je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač určitě narážel na vlastně ten incident ...

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
FAMU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... na filmové akademii, kdy dva kriminalisté přišli kvůli vyvěšení tibetské vlajky.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Protože se i s panem děkanem Jechem známe, tak, a vím, jak reaguje a je to noblesní člověk, velmi noblesní člověk, tak jenom dodám, víte, vysvětlení, že policisté projevili velkou horlivost, já s tím nesouhlasím. Mně tohle nestačí. Velká horlivost nemůže stačit k tomu, aby někdo vstupoval na akademickou půdu jen tak pro nic za nic. Tam bylo jasné zadání. To je mé vysvětlení celé situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Miloš Zeman před pár dny ocenil vybrané policisty jednak za jejich konání během návštěvy čínského prezidenta v Praze, ale i za jejich práci během loňských oslav, výročí 17. listopadu. Ona zásahy jsou pořád terčem kritiky. V tom případě ještě šetření pokračuje. Podle pana prezidenta nevděční úkol policistů spočívá často v tom, že brání projevům duševně nenormálních lidí.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Já se považuju za duševně normálního, nicméně toto sdělení bych zrovna moc vážně nebral. Je tam jeden moment. Samozřejmě policie musí, policie musí konat, jestliže přijde jakékoli ohlášení události, tak policie musí konat. Rozhodování v tom okamžiku nebude snadné, to jsem si vědom taky, ale znovu je tam ta rovina určité osvěty takzvaně dopředu. Pokud by se policisté opakovaně nedostávali do momentů, kdy jsou usvědčeni tu z korupce, tu z momentu, kdy někomu tolerují v registru body v rámci tedy toho registru řidičů a tak dál, opakovaně se stává, že ti, kteří sami proklamují, že pomáhají a chrání, vystupují jako lidé, kteří zákon de facto obcházejí a nerespektují, tak tam je ten základní problém. Protože cokoli se přihodí, už je nějakým způsobem zohledněno i jak, tím, jaké ti lidé mají renomé. No a to, co se stalo tuším včera v pražských ulicích, kdy opilý policejní důstojník najíždí do vozů a tak dál, to už je pro mě ta poslední kapka, protože v tom filtru, to, to se stalo opakovaně, to nebyl moment, který se stal poprvé, to se stalo opakovaně, neexistovala předtím žádná prevence, nebyla žádná náprava, ten člověk nebyl ničím postižen. Prostě to vrhá velmi špatné světlo i na práci řady kvalitních a poctivých policistů. To je mně líto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě zpátky na chvilku ke kultuře. Vy jste nedávno předsedal porotě soutěže Pro Bohemia. Jak ve srovnání s okolními zeměmi obstála naše výuka a naše výkony?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
To je pro mě vždycky velké poznání, protože tam vidím činnost pedagogů z Polska, Slovenska a byli tam Maďaři, samozřejmě naši, naši žáci. Je to zajímavé, protože už opakovaně se mně potvrdilo, v těch nejnižších kategoriích věkových, řekněme, do těch 12, 13 let, tak naši, v naší kategorii těch dechových dřevěných nástrojů dominují mladí Poláci. A já jsem se o to zajímal a zjistil jsem, že oni už na těch základních školách mají velmi odborné vedení, včetně množství hodin. Už je to cíleno vlastně jako k té profesionalizaci. A naopak nemají náš běžný model konzervatoře, jsou to lycea, tedy i typy gymnázií s tím nějakým specializací na oblast hudby, a tam naopak zásadně ztrácejí, a protože jsem opakovaně byl v různých mezinárodních soutěžích, kde už se mezi sebou utkávají interpreti až do 30 let, tak jsem zjistil, že Poláci už ten handicap, který vznikne v rámci toho středoškolského studia, nedoběhnou, pokud se nestane, že někdo vynikající jako Adam Michnik a tak dál studují třeba na /nesrozumitelné/ school v New Yorku nebo studují v Paříži. Ale ten model vlastně mluví v náš prospěch. Jinak já chci poděkovat všem, kteří takovéto soutěže za a) organizují a připravují, za b) i řadě kantorů, kteří připraví své děti tak, aby na tu soutěž přijely a přitom neztratí onu dětskou hravost a je to pořád pro ně spíš v té rovině zábavy. To je určitě sympatické. Je to moc náročná práce, určitě je za co poděkovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba vydrží pak až do té sedmdesátky.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Třeba vydrží. Třeba vydrží, já jim to přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Hlaváč, klarinetista, pedagog a skladatel. Já vám děkuji za vaše postřehy a budu se těšit na další návštěvu.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog
--------------------
Děkuji taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den. Zítra budu hovořit s geologem Václavem Cílkem. Na slyšenou se těší a příjemný den ideálně na vlnách českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.