Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 22. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. O svůj pohled se s námi dnes podělí Andor Šándor, bezpečnostní poradce, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A na co se v Jak to vidí zaměříme? Na shodu o neshodě i na efektivitu boje proti terorismu. Dobrý poslech. Šéf Severoatlantické aliance Stoltenberg prohlásil, že mezi NATO a Ruskem nadále panují neshody, zejména ohledně krize na Ukrajině. Neodstranila ty rozdíly ani schůzka, která se konala po dvou letech. Jak ji lze tedy hodnotit?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že je hlavně velmi pozitivní, že se obnovila ta setkání na úrovni velvyslanců, protože přece jenom když země či organizace a nějaká země spolu nemají dobré vztahy, tak je aspoň dobré, že spolu komunikují. To přece jenom pomůže některé věci vyřešit a obzvlášť, kdy dneska jsme tak trošku svědky, jak obě strany, nejenom jedna, jak se ukazuje, ale obě strany cení zuby, tak je vždycky dobré, aby při tom cenění zubů a ukazování svalů také kdyby k něčemu došlo náhodou, nedopatřením, tak aby ti lidé spolu komunikovali, aby si to vysvětlili, protože nalétávání na torpédoborec americký ruskými stíhačkami je samozřejmě věc, která není úplně ojedinělá, neobvyklá, ale může se stát nějaký problém a pak je dobré, když se to odkomunikuje dřív, než za malého incidentu může přijít velký problém, tak si myslím, že to je dobře. To, že se neshodli, to se dalo čekat. Přece jenom za ty dva roky se udála řada věcí a Rusko, ani ale Severoatlantická aliance a Evropská unie nezměnily svůj postoj k Ukrajině a ta situace je tam po mém soudu pořád stejně vážná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Stoltenberga spojenci neuznávají nelegální ruskou anexi Krymu, řečeno dále jeho slovy, je to Rusko, které Ukrajinu destabilizuje, podporuje separatisty municí, penězi, vybavením a velitelskými prvky. Jsou tyto postoje, pane Šándore, nesmiřitelné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím, jestli jsou nesmiřitelné. Víte, já bych řekl na začátek, já nemám rád zahraniční politiku Ruska, ale respektuji, že Rusové nemají rádi naši zahraniční politiku. To znamená, že se jí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte naší kterou?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Myslím jakoby Severoatlantické aliance, Evropské unie a americkou. To je celkem evidentní a z toho potřebujeme vycházet. A musíme si teda položit v celé té debatě dvě základní otázky, do jaké míry je současné Rusko bývalým jakoby Sovětským svazem? Je skutečně úplně novým Ruskem bez jakýchkoliv přídechů Sovětského svazu, nebo v něm je ještě nějaký zbytek Sovětského svazu? To je první otázka. A druhá je, co chceme? Chceme raději autoritářské Rusko, které je předvídatelné, s kterým se dá jednat, anebo chceme slabé Rusko pod vedením opilého Jelcina, mající jaderné zbraně a představující hrozbu? Já bych si vybral vždycky to první. To, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je, promiňte, odpověď tedy na tu první otázku?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si nemyslím, že Rusko je Sovětským svazem, že Rusko má svoje zájmy v Evropě, že je prosazuje vehementně, to je evidentní, že cítí ohrožení ze strany Severoatlantické aliance, tady je ještě jedna ta otázka, jak je možné, že jsme za 20 let nepřesvědčili Rusy, my, Severoatlantická aliance, že nejsme jejich nepřátelé? Oni nás považují pořád za nepřátele. Musíme si tyhle ty otázky jaksi, jaksi klást. Rusové samozřejmě nelibě nesou rozšiřování Severoatlantické aliance až k jejich hranici. Pád Janukovyčova režimu a nastolení, řekněme, režimu totálně prozápadního v Kyjevě ohrožuje ruské zájmy. Samozřejmě jejich námořní základna v Sevastopolu, to bylo přesně to, proč ti Rusové Krym zabrali, protože měli pocit, že by o tu základnu přišli a v zásadě se obávali, že se tam objeví jaksi loďstvo Severoatlantické aliance a jednali, jak jednali. Mě to ani nepřekvapuje, že tak jednali. Představa, že Rusové někdy vrátí Krym, je naprosto naivní. Já si myslím, že to ještě budeme nějakou dobu slyšet jako argument, ale myslím si, že nikdo nemyslí ani vážně, že by to jako Rusové vrátili zpátky. To, že mají svoje zájmy, že podporují separatisty, to je celkem logické, ale my také podporujeme Ukrajinu. Dá se říct, že ty kroky Evropské unie právě v začátku té krize vedly k tomu, že ta Ukrajina se také destabilizovala. My jsme chtěli změnit geopolitiku, my jsme tou Ukrajinou zatřásli, ale když jsme viděli ty problémy, tak jsme se stáhli. Jestli chceme měnit geopolitiku, musíme mít dvě věci. Musíme mít na to prostředky, sílu a musíme mít odvahu to udělat. Ale my nemáme ani jedno, ani druhé. A vlastně výsledkem toho je Ukrajina ve stavu, v jakém je. A je ve stavu žalostném a bědném, ale to je potřeba si uvědomit, že se tam nic pořádně nezměnilo, že to je ještě horší, než to bylo. A to je prostě problém, na který se úplně dobře nedíváme jako celek a pořád vidíme, jenom že Rusové destabilizují ten Východ, ale já si myslím, že těch problémů je tam podstatně víc a že to není jenom Rusko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vytýká se také, že Západ nedovede jednotlivé věci jaksi dotáhnout do konce, že to zůstane u toho A a pak už chybí ten zbytek.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já jsem to vlastně před chvilkou říkal, že jo, přesně, to je přesně ono.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak NATO tedy se staví k bezpečnostním požadavkům Kremlu v souvislosti s rozšiřování dalším? Ostatně teď před letním summitem aliance ve Varšavě roste tlak zejména polské vlády,a by západní spojenci posílili obranu toho východního křídla.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že Polsko by přece jenom mohlo být méně hysterické. Přece někdo, kdo je soudný v dnešní době, si nemůže myslet, že Rusko chce začít válku se Severoatlantickou aliancí. Aliancí, kde vlastně Hegemonem jsou Spojené státy, které vlastně tvoří většinu té síly, která tady je. Když si jenom vezmeme pro srovnání, tak Spojené státy mají 14 letadlových lodí, kterými kontrolují všechny oceány, Rusové mají jenom jednu. Když se podíváme na jednoduché poměry sil, proč by Rusové válčili? Já to nevidím vůbec jaksi jako realistické. To, že jsou takoví, jaký jsou, že si snaží držet své sféry zájmu, že se snaží jaksi odtlačovat zas ten vliv Severoatlantické aliance od svých hranic, že jsou nervózní z toho, že jsme se dostali v zásadě na hranice, na hranice Ruska, to je přece pochopitelné a že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde se bere tedy ta hysterie, jak jste to nazval?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak už těch Poláků je to určitě věc historická. Tady ty vztahy, samozřejmě ti Poláci s těmi Rusy mají velmi, velmi nepěkné historické vztahy, na jejichž vrub šly velké počty obětí lidí, především na polské straně, ale zase víte, když krátce po té krizi na Ukrajině tehdejší ministr zahraničních věcí Sikorski prostě prohlásí do mediálního prostoru, že mu volal Putin a řekl mu, že do 14 dnů, když bude chtět, tak bude v Kyjevě, a pak řekl, že si to vymyslel, no to přece je strašný, takhle přece nemůžeme dělat moderní politiku ve světě, v kterém dneska je, který je všechno jenom ne hezký, je krutý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by tedy měl vypadat dialog aliance a Ruska?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Určitě to nesmí být dialog dvou hluchých. Jakmile ti, ty dvě strany budou zakopány na pozicích a nebudou se chtět dohodnout, tak se nedohodnou. Na druhou stranu já jsem přesvědčen, že ten zásadní dialog tu probíhá, a to je zásadní dialog mezi Spojenými státy a Ruskou federací, že v mnohém Ruská federace dělá řadu věcí, aby se vrátila do toho podvědomí na to, na to světové kolbiště, když bych to tak řekl. Vlastně ten první krok, kterým se takto velmi, velmi úspěšně po mém soudu vrátila, byl loňský říjen, kdy vstoupilo Rusko do toho konfliktu v Sýrii jaksi na straně Bašára Asada a dneska řadu věcí, které dělá, je přesně proto, aby, aby dostalo zase tu glorifikaci, že je s Ruskem potřeba jednat. Ono je s ním potřeba jednat, že je potřeba na řešení některých klíčových problémů, což je samozřejmě pravda, ale že tu budou a vždycky byly postoje a pozice, na kterých se aliance nesetkala s Ruskem, prostě vždycky tu byly rozdílné názory, ale pokud se ty rozdílné názory komunikují, tak je to dobře. Horší je, kdyby se o ně bojovalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy ta schůzka, ke které došlo po dvou letech, přece jenom takovým, první vlašťovkou, že budou na sebe obě strany více slyšet?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, já si myslím, že to je dobře, že prostě lidi, kteří spolu mluví, komunikují, schází se, tak spolu neválčí. A já si myslím, že to je dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překoná Moskva také vlastně ten odpor nebo odmítání existence, samotné existence NATO?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak samozřejmě Moskva s tím kalkuluje už spoustu let. Ta aliance, tady je aliance koneckonců porazila Sovětský svaz a byla tu, když tu bylo Rusko Jelcinovo, Rusko Putinovo. Rusové budou dělat všechno pro to, aby eliminovali vliv aliance, vyhovuje jim stav, kdy Evropa, evropští členové Severoatlantické aliance naprosto podceňují výdaje na armádu, kdy tu vlastně máme fragmenty nějakých bojových možností té Evropské uni..., evropských členských států, kde to vlastně tu celou váhu nesou Spojené státy. Rusové dobře vědí, že německá obsese z toho jakkoliv udělat něco s ozbrojenými silami a jaksi se i angažovat v těch zahraničních konfliktech, tu je, že to všechno Američani vidí nelibě. A když si k tomu vezmou ty projevy Donalda Trumpa, jestli vyhraje volby v Americe, já myslím, že ještě budeme koukat, jak se ten svět bude vyvíjet a že, že ti Američané jsou čím dál víc frustrováni z toho, že ta Evropa se veze. Veze se naprosto brutálně, pokud jde o, pokud jde o to, o to zbrojení a myslím v tom dobrém, aby ty armády k něčemu byly, aby to nebyly takový torza, jako je česká armáda, slovenská armáda, maďarská armáda a podobně. Ale nejenom tyto, samozřejmě i další tradiční země západního světa. Toto Rusové vidí a snaží se to využívat umně, to je samozřejmě jejich politika a já bych to dělal taky, každý by to dělal, kdyby stál na té druhé straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francie kvůli fotbalovému Euru prodlouží výjimečný stav, který v zemi platí od loňských listopadových atentátů v Paříži, je to správný krok? Je to nezbytné z vašeho pohledu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak v situaci, kdy Francie není ochotná změnit svojí zahraniční politiku, tak je to jediný možný opatření, který může udělat, to znamená drží výjimečný stav takový, jak je, a samozřejmě pokud nepřijde k tomu, aby se začal zásadně měnit stav muslimských menšin ve Francii, které dohromady tvoří 6 až 7 milionů lidí, tak jim nezbyde nic dělat, než zvyšovat bezpečnostní opatření. To je začarovaný kruh. Ono začít pracovat s těmi menšinami je proces dlouhodobý, bude stát spoustu peněz s nejasným výsledkem, ale odkládání řešení problémů, které se nahromadily v těch jaksi ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komunitách.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Komunitách, toto je alfa omega. Všichni víme, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je ale spíš domácí politika.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, ale všichni víme, že 75 % francouzských vězňů jsou muslimové. Co s tím děláme, já nevím. Všichni víme, že vězení je tím nejlepším místem k džihádu, k radikalizaci, k náboru, co s tím děláme? Já nevím, co s tím ta Francie dělá. Potom jim nezbývá nic jinýho než pořád mít výjimečný stav, který dává policii a tajným službám větší pravomoce. Jak dlouho to takto mohou držet? Je to jenom otázka, kdy znovu dojde k nějakému teroristickému útoku na území Francie. O tom není vůbec pochyb.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepromítá se do toho nebo v jakém poměru míchá karty domácí politika Francie a její zahraniční politika?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A tak francouzská zahraniční politika vždycky byla poměrně nezávislá ve vztahu k svým bývalým koloniím. Je potřeba říct, že Francie byla ušetřena teroristických útoků, protože se nepodílela na invazi Američanů do Iráku, dokonce ji veřejně kritizovala. Francie, když pominu Charlie Hebdo, což byla brutální poprava spíš těch redaktorů za karikace proroka Mohameda, tak vlastně útok z 13. listopadu je prostě odvetou Islámského státu za francouzské bombardování Islámského státu, za angažmá v Mali, Středoafrické republice, je to prostě otázka, jak lépe vyvážit zahraničně-politické a vojenské akce, které západní svět dělá a na jehož konci jsou výsledky ne příliš radostné, řekl bych spíš, že hodně žalostné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Islamolog Luboš Kropáček z Husovy teologické fakulty Univerzity Karlovy říká, co se týče soužití s muslimy: "K zastavení terorismu v Evropě je nutné zajistit muslimům zaměstnání a kvalitní kazatele." Odkazuje například na zákon, který platí v Rakousku, podle něj imámové musí získávat teologickou kvalifikaci na vídeňské univerzitě a také muslimským obcím není dovoleno používat peníze ze zahraničí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hm, hm, já myslím, že to je cesta správným směrem, protože vezměte si Tunis. Země, která byla označována za jaksi to nejpozitivnější z arabského jara, nevím, kdo vůbec vymyslel název arabské jaro, ale dneska víme, že tam je 80 mešit, které nikdo nekontroluje, kde vůbec nikdo neví, co tam ti lidé hlásají. Tunis má problém s Al Kajdou v Alžíru, má problém s Islámským státem v Libyi, má problém s vlastní Al Šárijou na vlastním území a pokud ty muslimské komunity anebo vůbec tak, jak je to v tom Tunisu, zůstávají bez kontroly, ti kazatelé si říkají, co chtějí, no tak je to veliký problém a ten Západ, to je dobře, že to jaksi v Rakousku jde touhle cestou, a to, co říkal pan Kropáček o tom zajistit jim větší práci, podíl a to, to je přesně to, o čem jsem mluvil, řešit problémy právě těch muslimských menšin. Jestliže se muslimové cítí jaksi utlačováni, sociálně vyloučeni, byť jsou třeba vzdělaní, tak nemají práci a podobně. Podívejte, vždyť řada těch teroristů nejsou žádný, nebyli žádní náboženský fanatici. To byli lidi, kteří fetovali, který chodili do diskoték a já nevím, co všecko, a najednou prostě změnili diametrálně postoj vůči západnímu světu a konali to, co konali. Jestli toto nebudeme řešit a jestli hlavně tou další migrací budeme jenom přidávat k těmto komunitám a nabalovat další a další lidi, kteří se tam budou jaksi, jaksi budou splývat, podívejte se, požadavek muslimů v Německu, nechceme být v malých městech, chceme být ve velkých městech, kde jsou už naši bratři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale třeba je tam také více práce.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To je sice pravda, ale ve Švýcarsku, kde mají 350 tisíc muslimů, mají imigrační politiku celkem jasnou. Budeš bydlet tam, kde ti řekneme, když ne, tak jdeš pryč, a tohle potřeba je řešit i u nás. Ale v situaci, kdy chodí nebo chodilo 20 tisíc uprchlíků denně do Mnichova na základě pozvání Angely Merkelové, tak to těžko je kterejkoliv stát schopen řešit a Německo je velký stát s velkými možnostmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč to dospělo vůbec do takového stádia, pane generále? Vždyť muslimové, ať už ve Francii nebo v Německu, žijí desetiletí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No to je právě ten problém, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta většina je integrovaná.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ano, ta, ti prarodiče a rodiče, ti dostali nové místo k životu, lepší než v těch zemích, odkud přišli, dostali možnost bydlet, pracovat, kdežto tahle ta skupina nová je mnohem ve velké míře nezaměstnaná, má velký podíl na kriminalitě, cítí se sociálně vyloučení. Nejsou už Maročany, nejsou už Alžířany, ale nejsou ještě ani Francouzy, prostě je to asi velký, složitý problém, který se prostě neřešil, ale také vidí, bohužel, a to ukazují televize Al Džaríra, Al Arábija a tak dále, některé výsledky bombardování v Afghánistánu, ale někde jinde, oni flagrantně ukazujou roztrhané děti, zkrvavené děti, a to těmhle frustrovaným lidem samozřejmě, když jsou dobře vedeni v uvozovkách, jaksi dál podněcuje ten, ten pocit a věří tomu, že Západ je v konstantní válce s islámem a pak už je to jenom jakoby krok. A pak ty peníze, celý svět ví, že Saúdská Arábie dává 3 miliardy dolarů ročně na podporu wahhábismu. Wahhábismus je velmi radikální učení, část vlastně nebo odnož, odnož islámu, koránu a nic s tím neděláme. A máme islamizaci zemí, které jsou velmi blízko České republice, Bosna a Hercegovina, Kosovo, jaksi bez povšimnutí médií, bez povšimnutí kohokoliv, protože se tam zatím neválčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedíváme se možná svým způsobem i špatným směrem, kde je ten problém nebo kde vzniká další problém?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych, já bych neřek špatný, já bych řek jenom úzkým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo přesně tak. Jinak k soužití s muslimy se vyjádřil i německý exprezident Christian Wulff, ten mimochodem jako první hlava státu označil v minulosti islám za součást Německa, a on říká, že islám v Německu, ten, kdo říká, že islám v Německu nechce, tak se staví proti ústavě, odsoudil nedávné vyjádření Alternativy pro Německo, strany, která získává na podpoře u voličů, která ve svém připravovaném programu volá po zákazu veřejných projevů muslimské víry. Co tomu říkáte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že tohle je přesně to, co nepotřebujeme. My potřebujeme, já nemám až tak jaksi velký problém říkat o integraci, pro mě by bylo důležité, aby všichni, kteří bydlí tady s námi, přišli sem, aby dodržovali zákony. To by mi úplně bohatě stačilo, úplně bohatě. Ale tím, jak my vyvíjíme tuto politiku proti, aby se to zakázalo všechno, především v tom Německu, kde ta pravicová xenofobní ultraradikální scéna už v minulosti přivedla Německo k takovému stavu, na který si dobře pamatujeme a který měl obrovské dopady na Evropu, tak teď to znova, a tohohle se hrozně obávám. My to máme samozřejmě v Česku taky, ale v podstatně zanedbatelné míře, ale tohle to přece nemůže být cesta k soužití s tří..., tam má, kolik má Německo, 3 miliony muslimů?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I víc.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jako teď řekneme, že 3 miliony muslimů prostě se nesmí nikterak projevovat, jak to může dopadnout? Jedině špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německý Ústavní soud zrušil část zákona proti terorismu. Ten zákon byl přijatý v roce 2009 a důvodem je prý porušování práva podezřelých na soukromí. Na to nynější znění si stěžovali politici zejména ze sociální demokracie německé, od svobodných demokratů a také ze Strany zelených a vadila jim především skutečnost, že BKA, tedy spolkový kriminální úřad, může získané informace předávat dál domácím i zahraničním tajným službám, což představuje výrazné narušení soukromí. Není právě předávání, sdílení těch informací jedním z těch klíčů k odhalení, k prevenci, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Samozřejmě, tak minulý týden nebo předminulý týden Evropský parlament schválil dohodu o výměně informací leteckých pasažérů a teď to, co udělalo Německo, je zase krok jakoby druhým směrem. Vždycky budeme hledat tu míru mezi tím, abychom byli schopni ochránit občany a zároveň abychom tu svobodu, kterou máme, nenarušovali víc, než je potřeba. Jestli někdy někdo dosáhne rovnováhy tak, že budou všichni spokojeni, o tom hluboce pochybuju. Je samozřejmě potřeba vést o tom debatu, kam až je to nutné. Já jsem kolikrát použil příklad z 90. let, kdy jsem v Británii, když jsem tam pracoval, se bavil s lidmi, kteří za to zodpovídali. Říkali, my jsme věděli, kdo je člen Irské republikánské armády, my jsme mohli posbírat všechny, ale soudce by nám je pustil, protože nemáme žádné důkazy. A já si myslím, že byť toto takhle může oslabovat tu demokracii v jedné chvíli, na druhé chvíli je to správně. Prostě jenom to, že je někdo podezřelý nebo že vypadá špatně, ještě nemůže být důvodem k tomu, aby takový člověk byl sledován, aby byl zatčen a podobně. Musíme si uchovat nějakou míru té rovnováhy mezi tím, že budeme chránit lidi, ale zároveň nebudeme z toho vytvářet represivní policejní, policejní stát. Ale najít jí optimální tu míru, to si myslím, že se nepovede nikomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není ale v tom tedy pes zakopán? Jak se nám ...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Asi jo, ale musíme tak s tím umět žít. Prostě tak asi se nic jinýho nedá dělat. Ono potom kde by to skončilo? Protože já jsem to říkal kolikrát, nebudeme-li řešit příčiny, proč nás ty lidi nenávidí, nebudeme-li řešit příčiny, proč je svět takový, proč se k nám ty, ty migrační vlny hrnou, no tak budem pořád jenom dělat nějaká opatření, nic jinýho nám nezbyde. Já to uvádím na příkladu v Česku. Za 20 let může mít BIS 10 tisíc zaměstnanců, padesátimiliardovej rozpočet a stejně ta bezpečnost nebude o nic větší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak co se týče té směrnice o jmenných seznamech, o které jste se zmínil, schválila ji nedávno Evropská komise, považujete to tedy za účinný nástroj?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A tak je to určitě nástroj k tomu, abychom byli schopni sledovat v schengenském prostoru, kde nejsou žádné hranice, kdo se nám tu přece jenom trošku pohybuje, ale také abychom věděli, kdo vlastně i na tu palubu letadla by vstoupil, protože přece jenom letecká přeprava je pořád cílem číslo jedna. Je to prostě spektakulární záležitost, když dokážete vyhodit letadlo do povětří ve vzduchu, prostě má to děsivý dopady na ty lidi, ochromuje to leteckou přepravu a ti lidé se prostě to snaží využít a je potřeba prostě hlídat maximálně to, kdo nám teda v rámci Schengenu anebo kdo by nám do něj chtěl vstoupit a samozřejmě také kdo nám vstoupí na palubu letadla nebo kdo by chtěl. To já si myslím, že to je cesta správná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U té směrnice mě zaujalo i to, že státy na její zavedení mají 2 roky. V tomto celém kontextu mi to přijde jako docela dlouhá doba.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já prostě nechápu, jak to všecko takhle může strašidelně trvat, jo, možná je tam nějaký technický aspekty, ale měli jsme podobnou záležitost, kdy Evropská unie schválila vytvoření pohraniční stráže a dala to, že do nich dala 1500 osob, naprosto směšný číslo. Já nevím, buďto ti lidé, když o tom mluvili, tak měli jinou mapu, anebo se nevyznají, prostě délka jižní hranice Evropy je podstatě větší. Když to přeženu, dáte-li na každý řecký ostrov 2 příslušníky, tak už nemáte nikoho nikam jinam a ještě tu účinnost odloží o 6 měsíců. Já prostě nechápu, jak ti lidé přemýšlí, jak, jak, jak nejsou schopni vidět realitu toho nebezpečí a jak ta opatření, která Evropská unie od samého počátku migrační krize dělá, jak jsou nedostatečná, neadekvátní, ale to právě posiluje všecky ty nálady, které říkají, že to není k ničemu ta Evropská unie, že je potřeba se bránit sami, tendence vytvářet polovojenské oddíly, budeme chránit my svoje hranice, prostě stát nesmí rezignovat na to, že je tu pro to, aby chránil ty občany. Bezpečnost nelze privatizovat, to si musí držet stát. A je to jaksi výrazem těch lidí, že prostě tomu státu a té Evropské unii věří čím dál tím méně a s tím je potřeba něco dělat, jinak, protože jako ta Evropská unie tady s náma nemusí být na věčné časy, tak jako naštěstí jsme nebyli na věčné časy se Sovětským svazem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by bylo po ní, tedy po její neexistenci?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To si vůbec neumím představit. Podívejte se, Evropa je druhý nejmenší světadíl nebo ano, který má 52 států a ty problémy, Evropa dala světu úžasné věci, od hudby, malířství, já nevím co všechno, vědu, ale také dala, také dala Evropě nebo světu ohromné světové války, od roku 1914 do roku 45 zemřelo při různých příležitostech 100 milionů lidí. To jsou děsivá čísla. A neměli bychom se vrátit k Evropě rozvrácené, k Evropě válek a k Evropě utrpení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste jednou řekl, pane Šándore, že terorismus s námi tady bude vlastně pořád, jen nemusí být náboženský nebo nemusí být muslimský. Jak ale s tím normálně žít?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, máme dvě možnosti. Buď se zavřeme doma, budeme teoreticky bezpeční, ale já si myslím, že to nebude jako život, bude to ohne sranda, co si budeme povídat, anebo prostě si uvědomíme, že pravděpodobnost, že se staneme obětí teroristického útoku, je podstatně menší, než se staneme svědky, účastníky, nedej bůh oběti dopravní nehody. To je potřeba si říct. A pak, to je moje zásada, nechodím nebezpečí vstříc. To znamená, že nepojedu do Tunisu na dovolenou jenom proto, že je laciná, a jo, prostě země, které opravdu generují ty problémy, ve kterých jsou, to samé Egypt a podobně, tak toto budu zvažovat, ale jinak bych žil normálně, protože jako to pak nemá alternativu, to musíme prostě žít normálně a prostě se s tím naučit žít. Taky jsme se naučili žít s kriminalitou, musíme se s tím naučit žít, že tu možná jistá izraelizace Evropy bude a čím víc nebudeme řešit problémy tohoto světa, které jsou bohužel za hranice volebních období politiků, proto se jim asi do toho příliš nechce, tak budeme mít pořád větší problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já vám za to děkuji, mějte se hezky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.